Úřadem se v českém právu rozumí zpravidla správní úřad V teorii však může být obsah tohoto pojmu širší a zahrnovat i další orgány veřejné moci jako např policii nebo i soudy Různé významy pojmu úřad Funkční pojetí Dle prvního funkčního pojetí se jím rozumí okruh záležitostí přiřazených nějaké organizační jednotce nebo orgánu jako jejich působnost Tuto působnost pak vykonávají vždy fyzické osoby jako monokratické orgány např prezident republiky nebo kolegiální orgány např vláda Institucionální pojetí Druhé instituciální pojetí chápe pojmem úřad obecné označení organizační jednotky které je přikázána jistá věcná a územní působnost Pojetí pomocného útvaru Třetí pojetí pomocného útvaru odkazuje na soubor osob přidělených určitému orgánu na pomoc při výkonu jeho úřadu Tento soubor osob tvoří organizační jednotku bez vrchnostenské pravomoci vydávat normativní nebo individuální právní akty např Kancelář prezidenta republiky Externí odkazy Čadské jezero resp jezero Čad je velké mělké bezodtoké jezero mezi státy Nigérie Niger Čad a Kamerun v severní části střední Afriky Je neobyčejně ekonomicky důležité protože představuje hlavní zdroj vody a obživy pro 20 miliónů lidí 4 států na jeho březích Rozloha jezera se mění v důsledku dlouhodobého kolísání hladiny a pohybuje se kolem 1350 km² Maximální hloubka pak kolísá mezi 2 a 11 m Jezero leží v nadmořské výšce 240 m Pobřeží Pobřeží je nízké převážně bažinaté Na severu je obklopeno písečnými dunami Odkrytá vodní prostranství na severozápadě jihu a jihovýchodě jsou rozdělena mělčinami starými zatopenými dunami které jsou porostlé rákosem a šáchorem Vodní režim Kvůli jeho mělkosti je velikost jeho plochy velmi citlivá na jakékoliv kolísání hladiny Do jezera ústí řeky Šari z jihu Komaduru-Jobe ze západu a několik menších mělkých Řeká Šari je největší zdroj vody protože tvoří přes 90% přítoku Průměrná roční odchylka úrovně hladiny je 1 m Nejvyšší úroveň je v prosinci a lednu když je nejvyšší stav na řece Šari a nejnižší v červenci Ve výjimečných případech při mimořádně vysokém stavu vody odtéká voda z jezera na severovýchod suchým ramenem Bahr-el-Gazal Vlastnosti vody Poblíž ústí řek je voda sladká a ve zbývající pouze mírně slaná Nízká mineralizace je vysvětlována neustálou výměnou vody v jezeře díky podzemnímu průsaku vody do proláklin Soro a Bodele Fauna a flóra V jezeře žijí hroši a krokodýlové Velmi bohatě jsou zastoupeni vodní a bažinatí ptáci Je zde rozvinuté rybářství Roční výlov činí přibližně 100 000 t Lodní doprava Na jezeře je rozvinutá místní vodní doprava mezi ústími řek Šari a Komaduru-Jobe Historie Současné jezero je pozůstatkem starého vnitrozemského moře Nejedenkrát se zvětšilo před 5 až 6 tisíci lety až na 400 000 km² což je srovnatelné s Kaspickým mořem a poté znovu zmenšilo Vzhledem ke klimatickým změnám a neustále rostoucí spotřebě vody z jezera i jeho přítoků jezero v současné době rychle vysychá z více než 26 000 km² v roce 1960 se zmenšilo na současných méně než 1 500 km² Na druhé straně jezero bylo vždy pověstné svou nestálou hladinou zcela či téměř zcela vyschlo v letních obdobích let 1908 a 1984 takže existuje určitá naděje že se situace postupem času zase zlepší byť nadměrnost současné spotřeby vody je evidentní Související články Dezertifikace Literatura Externí odkazy Česká Wikipedie je českojazyčná část Wikipedie mezinárodní internetové encyklopedie s otevřeným obsahem na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa Celý projekt včetně české části provozuje nadace Wikimedia Foundation založená podle zákonů státu Florida USA Na tvorbě české Wikipedie se cca 10 % podílejí i lidé ovládající češtinu žijící mimo Česko Česká verze je podle počtu článků 23 v pořadí z více než 280 existujících jazykových verzí Je také čtvrtou největší verzí psanou ve slovanském jazyce po ruské polské a ukrajinské Vznik Wikipedie vznikla 15 ledna 2001 Česká verze byla spuštěna 3 května 2002 V té době však Wikipedie používaly software UseMod a při přechodu na nový systém MediaWiki nebyly původní tři krátké články „HomePage „Veda „Kultura které pravděpodobně existovaly převedeny První dochovanou editací na české Wikipedii je zřejmě založení Hlavní strany jejím zkopírováním ze staršího systému UseMod dne 14 listopadu 2002 Autorem této editace je pravděpodobně Brion Vibber pozdější první zaměstnanec Wikimedia Foundation< ref> Prvním správcem české Wikipedie byl esperantista Miroslav Malovec který se začátkem listopadu 2002 jehož o několik dní později hostil v Brně Na Smithův popud přeložil Malovec z esperanta do češtiny dlouhý text pro hlavní stránku Nevědomky se tím kromě správce stal i tvůrcem slova „ na rozdíl od většiny jiných jazykových verzí např německé které si ponechaly anglické „ ačkoliv německy je „< ref> Protože Miroslav Malovec nebyl jako správce aktivní a věnoval se více psaní do Esperantské Wikipedie byl 9 března 2004 druhým správcem a byrokratem jmenován Vít Zvánovec který přibližně v prosinci 2003 přišel do Wikipedie a zapojil se do diskusí a vytváření článků Dne 10 dubna 2004 se v Praze-Karlíně konalo patrně první české setkání redaktorů Wikipedie 30 října 2004 se v Praze na Florenci konalo druhé takové české setkání jehož se účastnili převážně správci se zvláštními oprávněními 19 ledna 2005 se konalo setkání U Frgála Vedle domovské adresy cswikipediaorg v polovině června 2004 získala Wikipedie též alias wikipediacz přesměrována na cswikipediaorg 15 února 2006 wikipedista Wikimol získal pod svou kontrolu doménu wikipediecz; přesměrování na cswikipediaorg fungovalo již delší dobu V září 2004 se na stránkách objevilo do češtiny přeložené logo s názvem Wikipedie a heslem Otevřená encyklopedie a byla kompletně přeložena systémová hlášení softwaru MediaWiki Rozsah projektu Počet a objem článků V lednu 2015 měla česká Wikipedie přes 311 000 článků 20 října 2003 obsahovala 1 000 článků V září 2004 zatímco Wikipedie dosáhla milionu článků ve všech jazykových verzích dohromady česká Wikipedie překonala hranici 3000 článků 25 května 2005 obsahovala 10 000 článků 2 prosince 2005 20 000 článků 29 dubna 2006 obsahovala 30 000 článků 25 srpna 2006 40 000 článků 18 listopadu 2006 50 000 článků Od první poloviny roku 2007 růst české verze Wikipedie výrazně poklesl 19 června 2008 se krátce před půlnocí česká Wikipedie přehoupla přes hranici 100 000 článků 17 února 2010 kolem poledne pak přes 150 000 článků a 6 července 2011 přesáhla 200 000 článků 24 července 2014 před půlnocí dosáhla počtu 300 000 hesel Měsíční přírůstek počtu článků je v roce 2006 stabilně kolem 8 % což v říjnu 2006 představuje kolem 80 nových článků denně v největších jazykových verzích je měsíční přírůstek kolem 4–6 % celkově na Wikipedii kolem 6 % Z hlediska objemu databáze nebo počtu slov je však poměrný růst české Wikipedie srovnatelný s anglickou francouzskou i japonskou kolem 7 % měsíčně Počet přesměrování je zhruba poloviční oproti počtu článků podobně jako v německé verzi Porovnání rozsahu s jinojazyčnými verzemi V počtu článků byla česká Wikipedie z více než 280 jazykových verzí na 24 místě k lednu 2015< ref> Slovenská verze je asi 15× menší Rozsah české Wikipedie je přibližně 15× menší než anglické Dalšími nejrozsáhlejšími verzemi jsou švédská nizozemská německá a francouzská Mnohé z verzí jsou však svým rozsahem spíše symbolické 54 verzí má méně než 1000 článků České články tvoří necelé 1 % z celkového počtu ve všech jazykových verzích Anglické články tvoří 14 % z počtu článků Česká Wikipedie je čtvrtou největší mezi verzemi ve slovanských jazycích k únoru 2015 V těchto jazycích je napsáno přes 4 679 000 článků 137 % z celkového počtu všech Wikipedií V rámci slovanských jazyků jsou největšími verzemi ruská polská ukrajinská Česká obsahuje 67 % článků ze slovanských Wikipedií Za ní následují srbská srbochorvatská a slovenská< ref> Na 1 000 uživatelů češtiny připadá 29 článků< ref> V porovnání s jinými verzemi je tak na 43 místě podobně jako polská nebo chorvatská verze V islandské verzi je tento podíl oproti české více než čtyřnásobný na prvních místech jsou s velkým rozdílem umělé jazyky volapük ido a interlingua Počet správců a editorů V lednu 2015 měla česká Wikipedie 29 správců Správci jsou dobrovolní editoři s nadstandardními redakčními oprávněními kteří však ve vztahu k tvorbě obsahu jsou rovni ostatním uživatelům a editorům Registrováno bylo přes 280 000 uživatelů v české verzi nazývaných wikipedisté V roce 2006 se systematicky a často věnovalo editaci několik desítek lidí Asi 10 % editací prováděli neregistrovaní přispěvatelé a kolem 1 000 editorů provedlo od svého příchodu na Wikipedii celkem alespoň deset editací Počet tzv aktivních editorů tedy těch kteří v průběhu měsíce provedou více než pět editací se v listopadu 2013 pohyboval kolem 1 800 v roce 2006 kolem 300 v roce 2005 kolem 100 během roku 2004 vzrostl ze 7 na 53 Počet velmi aktivních editorů kteří v průběhu měsíce provedou více než sto editací se v roce 2006 pohyboval kolem 50–80 v roce 2005 kolísal mezi 13–48 v roce 2004 vzrostl z nuly na 11 lidí V roce 2012 provedli 916 % editací české Wikipedie uživatelé z České republiky 24 % uživatelé ze Slovenska a 08 % z Německa Z České republiky bylo také editováno 69 % článků esperantské Wikipedie< ref> Témata kvalita a velikost článků Doposud nebyl proveden nezávislý výzkum který by se zabýval kvalitou hesel na české Wikipedii a například je srovnával s dalšími dostupnými česky psanými encyklopediemi jak se stalo v případě studie publikované v časopise Nature kde byly srovnávány anglická Wikipedie a Britannica Spory a kritika Trvalým ohniskem konfliktů komunity byl spor o pravopis který se s různou intenzitou vracel až do podzimu 2005 Dva významní přispěvatelé Vít Zvánovec a Tompecina Tomáš Pecina druhý a třetí správce české Wikipedie užívali a obhajovali neobvyklý archaizující pravopis což se setkalo s nevolí u značné části ostatních editorů Konstruktivní spolupráce i spory a hádky jsou součástí běžného života Wikipedie řeší se diskusemi hlasováním ale i takzvanými revertovacími válkami kdy tatáž úprava je vícekrát po sobě vrácena zpět a opět obnovena Takto se projevuje i například specifický český spor o název státního území Česko versus Česká republika nebo spor o přechylování cizích příjmení Ke kontroverzním tématům patří také např homosexualita psychotronika telepatie nebo komunismus< ref> Kritizována bývá na české Wikipedii i motivace a odborná způsobilost jejích správců Kritici se domnívají že např některá pravidla působí mnohoznačně což působí potíže jak běžným přispěvatelům tak ale i současným správcům kteří je mohou – dle svých zkušeností – interpretovat rozličně Výsledkem jsou zmatky při zpracovávání nových editací již stávajících hesel a některé praktiky s novými hesly kdy dochází z důvodu údajné neověřitelnosti či nedostatečné významnosti k redukcím až mazání některých hesel zatímco hesla jiná přinejmenším obsahově stejně sporná starší likvidována nejsou Palčivým problémem české Wikipedie je také soustavné porušování autorských práv nemalým počtem přispěvatelů což neúměrně zatěžuje správce kteří se snaží texty porušující autorská práva odstranit a celkově snižuje věrohodnost Wikipedie V důsledku naprostého ignorování autorských práv pouze jedním uživatelem muselo být z české Wikipedie odstraněno několik tisíc článků V případě ostatních odhalených autorů se počet jimi založených článků porušujících autorská práva pohyboval maximálně v řádu desítek V roce 2008 kritizoval českou Wikipedii Patrick Zandl na svém blogu Server Lupacz zveřejnil článek týkající se sporů na české Wikipedii Reflex psal o české Wikipedii v dubnu 2006 a v srpnu 2008 Lehkou kritiku několika politických hesel přinesl server idnescz Kritiku hesla Brno přinesl Brněnský deník Význam a ohlasy Články z české Wikipedie mívají velmi dobré umístění ve výsledcích vyhledávání například ve vyhledávači Google Postupně se tak stává tato encyklopedie obecně známou 16 května 2006 začal portál Seznamcz přebírat obsah české Wikipedie Již v počátcích české Wikipedie v roce 2004 poskytl svolavatel prvního reálného setkání wikipedistů Paddy rozhovor německému vysílání Českého rozhlasu O existenci české Wikipedie a o sporech uživatelů se zmínil např i Miloš Čermák v rozsáhlém článku pro časopis Reflex č 16 2006 Na jaře 2007 česká Wikipedie zvítězila v anketě webu Rootcz Czech Open Source 2007 v kategorii Projekt v hlasování veřejnosti a byla také vyhlášena absolutním vítězem V dalším ročníku své vítězství v hlasování veřejnosti v kategorii Projekt obhájila Po roční pauze opět zvítězila v roce 2010 Odkazy na Wikipedii – česká edice Wikipedie Jak vypadala česká Wikipedie v minulosti Pramenem je zejména Odkazy Reference Externí odkazy – vyhledávání v českých encyklopediích včetně Wikipedie David Antoš lupacz 21 7 2006 Český lev 2014 byl 22 ročník výročních cen České filmové a televizní akademie Český lev Členové akademie vybírali z 32 hraných a 23 dokumentárních snímků které byly v roce 2014 natočeny Nominace byly vyhlášeny 14 ledna 2015 a vyhlášení vítězů se uskutečnilo 21 února téhož roku přičemž ceremoniál z pražského Rudolfina s Lucií Výbornou v roli moderátorky byl v přímém přenosu vysílán Českou televizí Nejčastěji nominovaný snímek Fair Play si neodnesl ani jednu cenu zatímco Cesta ven kromě hlavní ceny sklidila úspěch i v kategoriích nejlepší režie ženského hereckého výkonu v hlavní roli nejlepšího scénáře kamery střihu i zvuku Díra u Hanušovic bodovala v kategoriích nejlepšího mužského hereckého výkonu v hlavní i vedlejší roli a nejlepšího ženského hereckého výkonu ve vedlejší roli Pro Tři bratry byly úspěšné kategorie kostýmů masek a scénografie Z celého ceremoniálu vzbudil dodatečnou mediální pozornost i výstup muže který byl původně některými organizátory označován za Jima Carreyho avšak později se potvrdilo že šlo jen o nepříliš podobného dvojníka Ceny a nominace Vítězové jsou vyznačeni tučně Nominovaní jsou řazeni abecedně podle názvu filmu Nejlepší film Cesta ven – produkce Miloš Lochman Jan Macola Karel Chvojka Díra u Hanušovic – produkce Ondřej Zima Fair Play – produkce Kateřina Černá Pavel Strnad Pojedeme k moři – produkce Miloslav Šmídmajer Tři bratři – produkce Jan Svěrák Nejlepší dokumentární film Olga – Miroslav Janek K oblakům vzhlížíme – Martin Dušek Magický hlas rebelky – Olga Sommerová Století Miroslava Zikmunda – Petr Horký Život podle Václava Havla – Andrea Sedláčková Nejlepší režie Cesta ven – Petr Václav Díra u Hanušovic – Miroslav Krobot Fair Play – Andrea Sedláčková Pojedeme k moři – Jiří Mádl Tři bratři – Jan Svěrák Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli Cesta ven – Klaudia Dudová Andělé všedního dne – Klára Melíšková Díra u Hanušovic – Tatiana Vilhelmová Fair Play – Judit Bárdos Něžné vlny – Tatiana Pauhofová Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli Díra u Hanušovic – Ivan Trojan Andělé všedního dne – Boleslav Polívka Fair Play – Roman Luknár Jak jsme hráli čáru – Milan Lasica MY 2 – Ondřej Nosálek Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli Díra u Hanušovic – Lenka Krobotová Andělé všedního dne – Zuzana Bydžovská Cesta ven – Mária Ferencová-Zajacová Fair Play – Anna Geislerová Fair Play – Eva Josefíková Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli Díra u Hanušovic – Jaroslav Plesl Fair Play – Igor Bareš Jak jsme hráli čáru – Ondřej Vetchý Krásno – Karel Roden Pohádkář – Matěj Hádek Nejlepší scénář Cesta ven – Petr Václav Díra u Hanušovic – Lubomír Smékal Miroslav Krobot Fair Play – Andrea Sedláčková Pojedeme k moři – Jiří Mádl Tři bratři – Zdeněk Svěrák Nejlepší kamera Cesta ven – Štěpán Kučera Díra u Hanušovic – Jan Baset Střítežský Fair Play – Jan Baset Střítežský Pohádkář – Martin Štrba Tři bratři – Vladimír Smutný Nejlepší střih Cesta ven – Florent Mangeot Díra u Hanušovic – Jan Daňhel Fair Play – Jakub Hejna Jak jsme hráli čáru – Alois Fišárek Tři bratři – Alois Fišárek Nejlepší zvuk Cesta ven – Daniel Němec Ivan Horák Díra u Hanušovic – Viktor Ekrt Marek Hart Fair Play – Daniel Němec Pohádkář – Radim Hladík Tři bratři – Jakub Čech Claus Lynge Nejlepší hudba Krásno – Jan P Muchow Andělé všedního dne – Michal Novinski Fair Play – David Solař Miro Žbirka Pohádkář – Roman Holý Tři bratři – Jaroslav Uhlíř Michal Novinski Nejlepší filmová scénografie Tři bratři – Jan Vlasák Cesta ven – Jan Pfeiffer Díra u Hanušovic – Jan Vlček Fair Play – Petr Fořt Viera Dandová Jak jsme hráli čáru – Pavol Andraško Nejlepší kostýmy Tři bratři – Simona Rybáková Cesta ven – Tereza Kučerová Díra u Hanušovic – Katarína Hollá Fair Play – Simona Rybáková Hany – Zuzana Krejzková Nejlepší masky Tři bratři – Zdeněk Klika Díra u Hanušovic – Lukáš Král Fair Play – Anett Weber Katarína Horská Krásno – Lucie Lišková Něžné vlny – Jiřina Pahlerová Mimořádný přínos české kinematografii Drahomíra Vihanová Cena filmových fanoušků Fair Play Cena Magnesia za nejlepší studentský film Pravomil režie Pavel Nosek FAMU Nejlepší filmový plakát Nestatutární cena jejíž vítěz byl vyhlášen mimo hlavní večer již spolu s nominacemi z ostatních kategorií Fair Play – Tomáš Machek Marius Corradini Dál nic – Ex Lovers Intimity – Roman Werner Olga – Ondřej Matyáš V tichu – Helena Jiskrová Reference Externí odkazy na stránkách ČFTA Česko úředním názvem Česká republika je stát ve střední Evropě a politickým systémem založeným na svobodné soutěži politických stran a hnutí Hlavou státu je prezident republiky vrcholným a jediným zákonodárným orgánem je dvoukomorový Parlament České republiky Česko je vyspělá země s tržním hospodářstvím která dle ekonomických sociálních a politických indikátorů jako HDP na obyvatele indexu lidského rozvoje indexu svobody tisku indexu svobody internetu od cenzury patří k vysoce hodnoceným státům světa Ekonomicky patří dle Světové banky do skupiny 31 nejbohatších států světa s nejvyššími finančními příjmy Naopak velmi nízko se v porovnáních s jinými umísťuje v podílu obyvatel žijících pod prahem chudoby Vykazuje též poměrně nízkou nerovnost mezi nejbohatšími a nejchudšími a relativně vyvážené přerozdělování bohatství napříč většinou obyvatel Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nízká a pod průměrem vyspělých zemí V indexu ekologické stopy je oproti jiným vyspělým zemím nižší ekologický dlužník Česko je členem Organizace spojených národů Severoatlantické aliance součástí Schengenského prostoru Evropského hospodářského prostoru členem Visegrádské skupiny a jiných mezinárodních struktur Česko je vnitrozemský stát tvořený částí historických českých zemí které byly po značnou část dějin součástí zemí Koruny české a to Čechami a Moravou k nimž byly roku 1920 připojeny i České Rakousy a částí Slezska Má rozlohu 78 866 km2 Sousedí na západě s Německem délka hranice 810 km na severu s Polskem 762 km na východě se Slovenskem 252 km a na jihu s Rakouskem 466 km Administrativně se Česká republika dělí na 8 územních krajů a zároveň na 14 samosprávných krajů Hlavním městem je Praha která je zároveň i jedním z krajů V roce 2012 v Česku bylo evidováno přibližně 105 milionu obyvatel Výrazná většina se hlásí k české případně moravské národnosti Historické státní útvary na území Česka Prvním doloženým státním útvarem na území dnešní České republiky byla v druhé polovině 9 století Velká Morava Té předcházel nadkmenový svaz Sámovy říše Když Velkomoravská říše kolem roku 907 zanikla pod náporem kočovných maďarských kmenů těžiště státního vývoje se přesunulo do Čech Tamní panovníci z rodu Přemyslovců vybudovali středověký přemyslovský stát též nazývaný jako český stát od přelomu 10 a 11 století tvořící součást Svaté říše římské Od roku 1526 byly České země postupně začleňovány do Habsburské monarchie jejíž vládci využili vítězství na Bílé hoře 1620 ke konečné likvidaci i posledních zbytků dřívější samostatnosti Korunními zeměmi Habsburků po roce 1749 navzájem de facto zcela nespojitými zůstaly České království Moravské markrabství a Vévodství Horní a Dolní Slezsko až do konce 1 světové války v roce 1918 Od roku 1804 byly tyto země součástí Rakouska a poté od roku 1867 Rakouska-Uherska Na něm byla politicko-vojenskou akcí získána v roce 1918 nezávislost a ve spojenectví s geograficky a jazykově blízkým národem Slováků vytvořeno Československo jako národní stát národa Československého od roku 1969 oficiálně národů českého a slovenského Ten krátce po svém vzniku odebral svým zemím jejich zemské svobody které s výjimkou Slovenska měly za Rakouska-Uherska ve formě vlastních zemských zákonů ústavy zemských sněmů a dalších a stal se státem striktně unitárním centralistickým Jeho součástí poté České země byly kromě 2 světové války kdy na základě práva národů na sebeurčení – tj na základě stejného práva podle kterého vzniklo např i Slovensko – byly Československu odebrány Sudety až do roku 1992 kdy bylo Československo jako stát zrušeno Česká republika byla formálně zřízena k 1 lednu 1969 v rámci federalizace Československé socialistické republiky pod názvem Česká socialistická republika Převratné politické změny po listopadu 1989 znamenaly nejen změnu názvu federace Česká a Slovenská Federativní Republika a v jejím rámci i České republiky od března 1990 Česká republika poté co Ústavní zákon vypustil slovo „socialistická ale především stále větší státoprávní požadavky ze strany slovenských nacionalistů Zánik Československa proběhl bez referenda K 1 lednu 1993 federace zanikla dvoustranou politickou dohodou Suverénními nástupnickými státy se staly Slovenská republika a Česká republika Současně nabyla účinnosti její první novodobá ústava tedy Ústava České republiky Název a státní symboly O území Česka se hovoří jako o Českých zemích což je pomocný historicko-geografický termín který je používán jako obecné označení pro území geograficky odpovídající Česku tzn tři historické České země – Čechy Morava a česká část Slezska Termín vychází z tradičního zemského členění politického útvaru na území dnešní České republiky které vydrželo od středověku až do roku 1928 kdy byla Morava a České Slezsko spojeny do jednotné země Moravskoslezské resp do roku 1949 kdy byly země zrušeny nicméně i poté se jako České země označovala česká část Československa Vymezení pojmu České země kolísá Součástí území Česka jsou i tzv České Rakousy které byly do roku 1919 součástí Dolních Rakous Oficiálním názvem státu podle ústavy je Česká republika jednoslovný název Česko se v ústavě nevyskytuje vůbec; část veřejnosti slovo Česko odmítá První užití výrazu Česko je doloženo v roce 1777 jako synonymum ke slovu Čechy jako oficiální označení české části československé federace se slovo Česko objevilo ve Slovníku spisovné češtiny v roce 1978 V době národního obrození se používaly i tvary češský a Češsko odvozené ze základu „Čechy Nesprávně se v té době užíval i tvar čechský Tradičně se ale používá podoba Česko a z něj vycházející tvar český Vliv na podobu termínu měla také jazyková úspornost Státní symboly České republiky jsou velký a malý státní znak státní vlajka republika po rozpadu federace převzala i původní vlajku Československa jelikož Slovensko nemělo zájem tuto vlajku použít standarta prezidenta státní pečeť státní barvy a státní hymna Kde domov můj? Státní symboly poukazují na tradice středověkého českého státu znak husitského hnutí heslo na prezidentské standartě národního obrození hymna a demokratického Československa vlajka Název Česko vzniklý zjednodušením původního tvaru Češsko odvozeného od adjektiva češský je ve významu Čechy doložen již z 18 století od 19 století se objevuje též jako označení pro celé České země Na jaře 1993 jej Český úřad zeměměřický a katastrální na základě pověření vlády určil jako jednoslovné označení čerstvě osamostatněné České republiky po vášnivých sporech po podpoře Českou geografickou společností a navzdory odporu prezidenta Havla a dalších osobností se termín výrazně rozšířil a prosadil Historie Původní osídlení Území dnešní České republiky bylo člověkem osídleno již před asi 750 000 let O osídlení území Česka z doby od 28 000 let př n l svědčí řada archeologických nálezů Od 3 století př n l obývali tuto oblast Keltové Bojové a v 1 století n l přicházely kmeny Germánů Markomani a Kvádové Od konce 5 století se na území dnešního Česka objevovali první Slované V 7 století slovanské kmeny vytvořily Sámovu říši asi 623–659 jednalo se spíše o nadkmenový svaz V letech 830–833 na Moravě na Slovensku v severním Maďarsku a na západním Zakarpatsku vznikla Velkomoravská říše která postupně zahrnula i Čechy 890–894 Slezsko Lužici Malopolsko a zbytek Maďarska Velkomoravská říše byla již prvním státním útvarem Čechy se od ní odtrhly v roce 894 a v roce 906 nebo 907 byla rozvrácena tehdy ještě kočovnými Maďary Středověk Počátky českého státu spadají do druhé poloviny 9 stol kdy byl mimo jiné pokřtěn první doložený český kníže z dynastie Přemyslovců Bořivoj I V průběhu 10 a 11 století se stát konsolidoval a bylo k němu připojeno území Moravy České knížectví postupně získalo znaky víceméně samostatného středověkého státu v rámci Svaté říše římské pražské biskupství založeno roku 973 hlavním národním světcem se stal svatý Václav České království nicméně vzniklo až roku 1198 kdy německý král uznal dědičně český královský titul který poté potvrdil císař papež a roku 1212 i Zlatá bula sicilská Přemyslovci Přemyslu Otakarovi I jakož i další privilegia Českého království Český panovník měl být napříště osvobozen od všech povinností vůči Svaté říše římské až na účast na říšských sněmech Přemysl Otakar II vybudoval rozsáhlé panství které se rozkládalo za Alpy až k Jaderskému moři Václav II obrátil svou pozornost na sever a východ kde se mu podařilo získat území přes Polsko až k Baltskému moři a jeho syn Václav III i uherské území Svého mocenského vrcholu stát dosáhl za posledních Přemyslovců a Karla IV 1316–1378 který v roce 1348 ustanovil tzv Země Koruny české a pod Českou korunu připojil Braniborsko do 1415 Lužice do 1635 a Slezsko do 1742 Už v době vlády Karla IV lze spatřovat počátky českého reformního hnutí které usilovalo o prohloubení osobní zbožnosti a o nápravu zesvětštělé církve a tím i o obrodu celé společnosti Po upálení Mistra Jana Husa v roce 1415 v německé Kostnici se napětí mezi Husovými příznivci a jeho odpůrci proměnilo v otevřené nepřátelství a události vyústili v husitské války Radikální husité založili město Tábor které se stalo centrem husitské revoluce Jan Žižka z Trocnova a Prokop Holý poté porazili všechny čtyři křížové výpravy do Čech Války byly ukončeny dohodou mezi Basilejským koncilem a umírněnými husity tzv Basilejskými kompaktáty v roce 1436 Novověk V roce 1526 nastoupila na český trůn dynastie Habsburků která zemi postupně včlenila do habsburské monarchie V letech 1547 a 1618 vypukla proti panovníkovi ozbrojená povstání českých protestantských stavů Defenestrace císařských místodržících v roce 1618 se stala i počátkem třicetileté války Vojsko českých stavů bylo roku 1620 v bitvě na Bílé hoře poraženo a stavové byli veřejně popraveni v Praze Začala násilná rekatolizace českých protestantů Rozsáhlý majetek české šlechty a inteligence připadl věrným stoupencům Habsburků Do poloviny 17 století klesla populace v Čechách a na Moravě z 26 milionu na zhruba 15 milionu obyvatel Roku 1627 bylo v Česku vydáno Obnovené zřízení zemské kterým Habsburkové získali Český královský titul dědičně jediné povolené náboženství bylo prohlášeno Katolické a jazyk německý byl zrovnoprávněn s českým Správními reformami Marie Terezie v roce 1749 byly Země Koruny české de facto zrušeny ale i nadále se však korunovali čeští králové v rámci Českého království Během hladomoru v letech 1771-72 zemřelo nejméně 250 000 lidí což vedlo k rozsáhlým nevolnickým nepokojům Náboženskou toleranci a zrušení nevolnictví přinesly až reformy Josefa II v roce 1781 Od 17 až do počátku 19 století rovněž probíhala centralizace monarchie Této centralizaci napomáhalo preferování německého jazyka ve státní i církevní správě V odpověď na poněmčování kultury i jazyka se koncem 18 století začalo v českých zemích projevovat české národní obrození tedy snaha o obnovu české kultury a jazyka a později i o získání politické moci stranami zastupujícími zájmy českého etnika Ve druhé polovině 19 století nastal v Česku i významný hospodářský a kulturní rozvoj Většina asi 70 % průmyslu Rakouska-Uherska byla soustředěna v Českých zemích Československo V první světové válce bojovalo 15 milionu mužů odvedených z českých okresů z nichž padlo 138 000 na straně monarchie a asi pět a půl tisíce jen do konce války v legiích Po porážce Rakouska-Uherska byly 28 října 1918 Země Koruny české část Uherského království a Podkarpatská Rus sjednocený do nového státního útvaru Československa Přes svůj deklarovaný národní charakter mělo Československo na svém území významné německé maďarské polské a rusínské národnostní menšiny Po vyhlášení nezávislosti došlo k pohraničním konfliktům s Polskem a Maďarskem stejně jako k nepokojům v německých oblastech země Prvním prezidentem Československa byl zvolen Tomáš Garrigue Masaryk V období od vzniku státu až do zániku první republiky bylo Československo unitárním státem a zůstalo jediným demokratickým státem ve střední Evropě< ref> Německá menšina v pohraničí se v důsledku Velké hospodářské krize masivní nezaměstnanosti a intenzivní nacistické propagandy radikalizovala a začala požadovat odtržení od Československa Tyto snahy reprezentovala SdP vedená Konradem Henleinem Na nátlak nacistického Německa a evropských mocností bylo v září roku 1938 Československo Mnichovskou dohodou podepsána Německem Francií Británií a Itálií donuceno postoupit Německu pohraničí tzv Sudety Mnichovská dohoda bývá také označována jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát jelikož zástupci československé strany k jednání přizváni nebyli a vojenská aliance Československo mělo s Francií a Británií se ukázala jako zbytečná Jižní oblasti Slovenska a Podkarpatské Rusi připadly Maďarsku malou část československého území zejména oblast Těšínska získalo Polsko Tento okleštěný státní útvar se psal se spojovníkem Česko-Slovensko a je nazýván druhá republika Protektorát Čechy a Morava Dne 14 března 1939 Slovensko vyhlásilo samostatnost a po okupaci německými vojsky 15 března 1939 byl na zbytku československého území tedy v Česku bez Sudet připojených v roce 1938 k Německu a východní části československého Těšínska připojené ve stejném roce k Polsku vyhlášen Protektorát Čechy a Morava na území Protektorátu se nacházela jen velmi malá část Českého Slezska v okolí Ostravy a Frýdku zatímco zbytek včetně východní poloviny československého Těšínska byl připojen k Německu Německá okupace Československa se setkala s masivním odbojem obyvatel země a skupin podporovaných ze zahraničí na který nacisté reagovali terorem V průběhu druhé světové války zde nacisté realizovali politiku totálního nasazení českých pracovních sil na území Německa stejně jako likvidaci židovské diaspory na území Protektorátu Nejznámější údaj o počtu obětí nacistické okupace pochází z výzkumu zveřejněným Gustavem Hajčíkem a Jaroslavem Voleníkem z roku 1956 odhaduje se že během války zemřelo 360 000 Čechoslováků< ref> Poválečné Československo V květnu 1945 Československo osvobodili spojenci a byl obnoven formálně demokratický stát Od března 1945 postupovala sovětská armáda na české území z Ostravska a od Bratislavy později i ze severu k Praze a k linii Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice osvobodila zhruba dvě třetiny Česka O zbytek českého prostoru tedy západní a jihozápadní Čechy se postarala americká armáda Osvobození také pomohlo české květnové povstání Došlo však poté k dnes sporným jevům jako bylo vysídlení Němců z Československa do Německa a Rakouska nebo omezení stranické soutěže rozsáhlé znárodňování klíčových podniků jako např těžkého průmyslu energetiky filmového průmyslu bank pojišťoven větších stavebních podniků atd V únoru 1948 se v Československu chopila moci Komunistická strana Československa; země se stala totalitním státem a součástí sovětského bloku Byly potlačeny struktury občanské společnosti počínaje zrušením samosprávných zemí 1949 až po potlačení svobodného spolkového a ekonomického života Rozsáhlé znárodňování a měnová reforma 1953 připravily miliony občanů o majetek V roce 1960 byl novou ústavou oficiální název státu změněn na Československá socialistická republika ČSSR Koncem 50 let a v 60 letech docházelo k postupné liberalizaci která vyvrcholila v roce 1968 Liberalizační hnutí známé jako Pražské jaro bylo potlačeno invazí vojsk Sovětského svazu a dalších zemí Varšavské smlouvy 21 srpna 1968 Po invazi emigrovalo mnoho především vzdělaných lidí do demokratických zemí v Evropě i do USA což ještě zrychlilo hospodářský úpadek země který zažívala po připojení k sovětskému bloku Území Československa pak bylo okupováno Sovětskou armádou která definitivně odešla až roku 1991 a režim takzvané normalizace na dvacet let potlačil občanské svobody Poválečné Československo nebylo plně unitární ale mělo asymetrickou strukturu Na Slovensku působila zákonodárná Slovenská národní rada a do roku 1960 též její výkonný orgán Sbor pověřenců zatímco Česko obdobné orgány nemělo Zatímco vzájemné hranice Čech Moravy a Slezska byly poválečným krajským dělením rozrušeny hranice mezi Českem a Slovenskem krajské členění respektovalo a zákon zakazoval vládě měnit krajské hranice oddělující kraje v českých zemích od krajů na Slovensku Záležitosti které na Slovensku spadaly do působnosti SNR či Sboru pověřenců tak pro kraje v českých zemích vykonával československý parlament a vláda Některé československé právní předpisy tak měly územní působnost omezenou na české kraje Příkladem je státní ochrana přírody Slovenská národní rada přijala zákon č 1 1955 Zb SNR o štátnej ochrane prírody platný jen pro slovenské kraje Následně československé Národní shromáždění přijalo československý zákon č 40 1956 Sb o státní ochraně přírody který však byl od počátku účinný pouze pro české kraje Česká socialistická republika a Česká republika v rámci federace Trvalejším státoprávním důsledkem Pražského jara zůstala federalizace Československé socialistické republiky nastolená k 1 lednu 1969 jež unitární stát formálně změnila na federaci dvou suverénních národních států – České socialistické republiky ČSR a Slovenské socialistické republiky SSR Sametová revoluce zahájená 17 listopadu 1989 svrhla komunistický režim a umožnila reformu demokracie a obnovila svobodné podnikání ale zároveň dramatický nárůst kriminality značné zadlužení státu a prohlubování federace až k jejímu rozpadu Z názvu federálního státu a obou národních států bylo v roce 1990 vypuštěno slovo socialistický a Česká republika získala své vlastní státní symboly Od roku 1990 začala být opožděně uváděna do praxe federalizace která sice formálně platila již od roku 1969 ale prakticky byla do dosud do značné míry zmrazena Mezi oběma složkami federace Českou republikou a Slovenskou republikou však rychle narůstaly rozpory které vedly k rychlému rozpadu společného státu Československo zaniklo mírovou cestou ke 31 prosinci 1992 a dosavadní národní republiky převzaly právní řád zanikající federace a rozdělily si její majetek a závazky Samostatná Česká republika Subjektem mezinárodního práva se Česká republika stala 1 ledna 1993 se zánikem federace Zapojila do západoevropských politických struktur 12 března 1999 byla přijata do NATO a 1 května 2004 vstoupila do Evropské unie Roku 2004 přistoupila k Schengenským dohodám na jejichž základě se 21 prosince 2007 stala součástí Schengenského prostoru Existenci České republiky jako subjektu mezinárodního práva uznává drtivá většina států světa Od svého vzniku do 13 července 2009 však nebyla uznávána jako samostatný stát ze strany Lichtenštejnska Lichtenštejnská snaha zabránit přijetí Česka do mezinárodních organizací nebyla úspěšná Stávající Česká republika je v zahraničí kritizována kvůli značné korupci a aroganci politických elit< ref> Geografie Česko se nachází ve střední Evropě a sousedí se čtyřmi státy Na západě jde o Německo na severovýchodě o Polsko na jihovýchodě o Slovensko a jižní hranici sdílí s Rakouskem Délka západní společné hranice s Německem činí 8107 km s Rakouskem je dlouhá 4661 km se Slovenskem 2518 km a s Polskem na severu 7618 km Celková rozloha činí 78 866 km² z toho 2 % tvoří vodní plochy Geologie geomorfologie a půdy Převážná část území náleží ke geologicky stabilnímu Českému masivu vyzdviženému hercynským vrásněním v období devonu a karbonu v prvohorách Oblast Západních Karpat na východě území je mladší a byla vyzdvižena alpínským vrásněním v období třetihor Z geomorfologického hlediska leží Česko na rozhraní dvou horských soustav Západní a střední část vyplňuje Česká vysočina mající převážně ráz pahorkatin až vrchovin Šumava Český les Krušné hory Jizerské hory Krkonoše Orlické hory Králický Sněžník Jeseníky Do východní části státu zasahují Západní Karpaty Beskydy Z celkové plochy Česka leží 52 817 km2 67 % v nadmořské výšce do 500 m 25 222 km2 32 % ve výšce 500 až 1 000 m a pouze 827 km2 105 % ve výšce nad 1 000 m; střední nadmořská výška činí 430 m Nejvyšším českým vrcholem je hora Sněžka s 1603 m n m nejnižším pak Labe na odtoku ze země u Hřenska se 115 m n m Půdní pokryv se vyznačuje značnou variabilitou Nejrozšířenějším typem půd v Česku jsou hnědé půdy V nížinách se nachází úrodné černozemě Hydrologie a podnebí Českým územím prochází hlavní evropské rozvodí oddělující úmoří Severního Baltského a Černého moře Hlavní říční osy jsou v Čechách Labe 370 km s Vltavou 433 km na Moravě řeka Morava 246 km s Dyjí 306 km a ve Slezsku Odra 135 km s Opavou 131 km Podnebí je v Česku mírné přechodné mezi kontinentálním a oceánickým typem Typické je střídání čtyř ročních období Je charakterizováno převládajícím západním prouděním a intenzivní cyklonální činností Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách na Moravě a ve Slezsku již přibývá kontinentálních podnebných vlivů Největší vliv na podnebí v Česku však má nadmořská výška a reliéf Fauna a flora Flóra a fauna v Česku svědčí o vzájemném pronikání hlavních směrů kterými se v Evropě šířilo rostlinstvo a živočišstvo Lesy převážně jehličnaté zaujímají 33 % celkové rozlohy země Vyskytuje se zde živočišstvo typické pro biom smíšených lesů mírného podnebného pásu Ochrana životního prostředí Zachovalá příroda je chráněna v chráněných územích Nejvyšším orgánem ochrany přírody a životního prostředí v Česku je Ministerstvo životního prostředí České republiky V Česku se nachází čtyři chráněné národní parky Národní park Šumava Krkonošský národní park Národní park České Švýcarsko a Národní park Podyjí Mezi chráněná území patří národní parky NP chráněné krajinné oblasti CHKO národní přírodní rezervace NPR přírodní rezervace PR národní přírodní památky NPP přírodní památky PP Největší města podle počtu obyvatel Obyvatelstvo Míra porodnosti v Česku patří mezi nejnižší na světě v roce 2012 to bylo 127 dětí na jednu ženu< ref> Celkový počet obyvatelstva dle odhadů ČSÚ v letech 1995–2002 mírně klesal nyní se celkový přírůstek pohybuje okolo nuly −008 v roce 2003 a +09 % v roce 2004 díky sílící imigraci ze zahraničí přičemž přirozený přírůstek je od roku 1994 záporný Průměrná délka života se postupně pomalu prodlužuje a přesahuje 72 let u mužů a 79 let u žen odhad 2004 Ve městech žije celkem 71 % populace V posledním sčítání lidu v roce 2011 se 637 % obyvatel Česka přihlásilo k české národnosti 86 % z těch kteří se k nějaké národnosti přihlásili která zcela převažuje ve všech okresech Česka 49 % obyvatel deklarovalo národnost moravskou a 01 % národnost slezskou politická strana Moravané tento stav naopak hodnotí jako projev spontánního národního obrození Celkem 26 % obyvatel Česka využilo při sčítání lidu v roce 2011 možnost nevyplňovat ve sčítacích formulářích dobrovolnou kolonku národnosti a ponechalo ji prázdnou Náboženství Česko má jednu z nejméně náboženských populací na světě V průzkumech projektu Eurobarometr v roce 2005 odpovědělo 19 % tázaných že věří v Boha 50 % věří v nějakou životní či duchovní sílu a 30 % nevěří v nic z toho Podle posledního sčítání lidu z roku 2011 je 36 miliónu obyvatel bez vyznání nebo bez náboženské víry To je 342 % populace K různým církvím a náboženských společnostem se přihlásilo necelých 15 miliónů obyvatel 139 % Jako věřící ale nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti se označilo 707 tisíc osob 67 % Celkově se tak k nějaké víře či vyznání přihlásilo 21 miliónů tedy 206 % obyvatel Česka Celkem 47 miliónu obyvatel 452 % tuto dobrovolnou kolonku ve sčítacích formulářích nevyplnilo< ref> Nejpočetnější náboženství v Česku je křesťanství Největší náboženskou skupinou byla v roce 2011 římskokatolická která měla 108 miliónu věřících 104 % což je pokles oproti roku 2001 kdy se k ní hlásilo celkem 27 miliónu věřících 268 %< ref> Následují velké protestantské církve Českobratrská církev evangelická 52 tisíc členů 049 % a Církev československá husitská 39 tisíc členů 037 % Vyšší podíl věřících má ještě Pravoslavná církev která má celkem 21 tisíc členů příznivci jediismu s 15 tisíci Svědkové Jehovovi s 13 tisíci Církev bratrská respektive Křesťanská společenství obě s 10 tisíci věřícími Přes 700 tisíc lidí využilo možnost přihlásit se k víře přičemž se nehlásí k žádné organizované církvi Počet vyznavačů judaismu je asi 1 500 obyvatel k islámu se hlásí téměř 3 500 lidí K různým odvětvím buddhismu se hlásí přes 6 100 osob K ateismu se hlásí 1 075 osob pohanství deklaruje 863 osob Podíl deklarovaných věřících se od předešlého sčítání lidu roku 2001 značně snížil Výrazně klesl i počet osob nedeklarujících žádné náboženství Novinku sčítání 2011 totiž možnost přihlásit se jako věřící bez nutnosti příslušnosti ke konkrétní církvi využilo téměř 7 % obyvatel Oproti tomu se zvýšil počet osob které se rozhodly na dobrovolnou otázku neodpovídat< ref> Geograficky je vyšší koncentrace věřících na jižní a východní Moravě naopak severní a severozápadní Čechy vykazují vyšší podíl osob bez vyznání SouborVěřící sčítání 1991png|Sčítání lidu 1991 SouborVěřící sčítání 2001png|Sčítání lidu 2001 SouborVěřící sčítání 2011png|Sčítání lidu 2011 < gallery> Etnografické skupiny V Česku existuje několik etnografických skupin úzce spjatých s krajem kde žijí které se v minulosti lišily některými kulturními rysy a dialektem V Čechách to jsou například Chodové Plzeňáci Blaťáci a Doudlebové na Moravě Horáci Hanáci Moravští Chorvati Tyto rozdíly se začaly zejména po druhé světové válce stírat některé krajové zvláštnosti se však dosud udržují Kromě těchto geograficky rozlišitelných etnografických skupin stojí za zmínku skupiny víceméně rozptýlené které také tvoří specifické etnografické skupiny Jedná se o romskou a izraelskou etnografickou skupinu Cizinci Celkově se v Česku v roce 2011 snížil počet cizinců oproti minulému roku o přibližně 8000 osob na současných 416700 4% Na Prahu a Středočeský kraj připadá více než polovina z celkového počtu cizinců v ČR Nejvíce přistěhovalců pocházelo ze Slovenska 14 % Ukrajiny 05% Polska 04% Vietnamu 03% Německa 02% Ruska 02% a Maďarska 01% Politický systém Česká republika je zastupitelská demokracie parlamentní republika Výkonnou mocí disponuje prezident a vláda přičemž vláda je vrcholným orgánem výkonné moci Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně Hlavou státu je prezident volený přímou volbou Prezident jmenuje se souhlasem Senátu soudce Ústavního soudu za určitých podmínek může rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vetovat zákony kromě ústavních Jmenuje také předsedu vlády a další její členy jmenuje na jeho návrh Přijímá demisi předsedy vlády a jeho prostřednictvím i od jednotlivých členů vlády Centrální bankou státu je nezávislá Česká národní banka která mj vydává českou měnu českou korunu Parlament České republiky je dvoukomorový s Poslaneckou sněmovnou a Senátem Do Poslanecké sněmovny se volí 200 poslanců každé čtyři roky na základě poměrného zastoupení Jednou za dva roky se volbami obmění třetina Senátu na základě dvoukolových většinových voleb Každý z 81 senátorů má šestiletý mandát Ústavní soud o celkem 15 soudcích je garantem ústavnosti poskytuje ochranu základním ústavním právům a může i rušit zákony či jejich ustanovení Není ale součástí systému obecných soudů vrcholnými orgány jsou zde Nejvyšší soud působící v civilní i trestní justici a Nejvyšší správní soud s agendou správního soudnictví Vláda Vláda České republiky je vrcholný orgán výkonné moci v České republice Její postavení vymezuje Ústava České republiky Vláda se skládá z předsedy vlády premiéra místopředsedů vlády vicepremiérů a ministrů Úřad vlády České republiky sídlí v budově Strakovy akademie v Praze na Malé Straně Ozbrojené síly Armáda České republiky se skládá z letectva pozemních sil a podpůrných jednotek Prezident České republiky je vrchním velitelem ozbrojených sil V roce 2004 byla zrušena základní vojenská služba a armáda se tak stala plně profesionální organizací V roce 12 března 1999 země vstoupila do Severoatlantické aliance v rámci níž plní své vojenské závazky Počet aktivních vojáků je přibližně 29 300 včetně civilních zaměstnanců České jednotky se podílely na operacích UNPROFOR SFOR EUFOR v Bosně a Hercegovině KFOR v Kosovu a ISAF v Afghánistánu České letectvo se také podílí na obraně vzdušného prostoru Pobaltských států Výzbroj Armády České republiky zahrnuje nadzvukové stíhačky JAS-39 Gripen bojové letouny Aero L-159 Alca útočné helikoptéry Mil Mi-35 obrněné transportéry Pandur II BVP-1 BVP-2 OT-90 a modernizované tanky T-72M4CZ Lidská práva Lidská práva v Česku jsou garantována Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech Přesto se vyskytují případy porušování lidských práv jako diskriminace romských dětí kvůli kterým Evropská komise požádala Česko o podání vysvětlení nebo nezákonné sterilizace romských žen za které se vláda omluvila a v psychiatrických léčebnách Administrativní dělení Kraje Území Česka se dříve dělilo na 7 krajů podle zákona o územním členění státu v novelizovaném znění Tyto kraje byly zavedeny spolu se slovenskými kraji v roce 1960 ještě před federalizací Československa Z hlediska zákona tyto kraje stále existují v praxi jsou však zastíněny existencí nových samosprávných krajů Osmou samostatnou územní jednotkou která je z některých hledisek postavena na roveň krajům je hlavní město Praha Kraje se dále dělí na okresy dohromady je v Česku 76 okresů poslední z nich – okres Jeseník – vznikl až 1 ledna 1996 Dnes je území krajů definováno výčtem okresů Původní krajské národní výbory KNV podobně jako národní výbory obcí a okresů nebyly samosprávné v dnešním smyslu protože samosprávné činnosti a pravomoci nebyly legislativně rozlišeny od výkonu státní správy měly však své volené orgány plénum a radu jejichž pravomoci byly stanoveny KNV byly zrušeny v roce 1990 kraje jako územní článek existují dále ale nemají žádný volený sbor ani obecný správní úřad; jejich obvodům pouze odpovídají obvody působnosti krajských soudů státních zastupitelství a některých dalších orgánů státní správy Od 1 ledna 2000 bylo ústavním zákonem č 347 1997 Sb zřízeno 14 vyšších územních samosprávných celků jejichž názvy obsahovaly slovo kraj Současně byly novelizací Ústavy tyto nové celky nazvány kraji přestože dosud nebyly zrušeny územní kraje z roku 1960 Krajský úřad je krajským orgánem vykonávajícím též přenesenou působnost státní správy; v jeho čele stojí ředitel Hlavou každého kraje je hejtman; pouze hlavou Prahy je primátor Územní kraje ani samosprávné kraje nerespektují hranice historických Českých zemí Území Jihočeského kraje Jihomoravského kraje Pardubického kraje a kraje Vysočina se nachází jak v Čechách tak na Moravě a území Olomouckého kraje a Moravskoslezského kraje se nachází jak na Moravě tak v Českém Slezsku Okresy V roce 1990 byly rovněž okresní národní výbory transformovány na okresní úřady namísto sboru voleného občany je řídila okresní shromáždění volená krajským zastupitelstvem Ke dni 1 ledna 2003 byly okresní úřady zrušeny Okresy jako jednotka státní správy nadále existují okresy také zůstávají jednotkou statistickou Obce a jejich správní obvody V roce 1990 byl místní a městské národní výbory byly přeměněny v obecní a městské úřady přičemž volené orgány získaly takzvanou samostatnou působnost která začala být rozlišována od přenesené působnosti státní správy Pro výkon státní správy na nejnižší úrovni byl zvolen smíšený model obecní úřad je obecním orgánem Česká republika se 1 ledna 1993 stala samostatným státem ale na vnitřní územní členění to vliv nemělo Z hlediska všeobecné státní správy se kraje dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností někdy též zvané „malé okresy nebo „obce III typu Takovými obcemi se stala všechna dosavadní okresní města přibyla k nim však řada dalších měst Tyto obvody se někde dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem tzv „obce II typu které vykonávají některé specifické pravomoci státní správy i pro okolní obce Ještě menší bývají některé správní obvody matrik Některé působnosti státní správy vykonávají pro své území všechny obce NUTS Členění na jednotky NUTS 1 které odpovídají území o velikost 3–7 miliónů obyvatel nebylo v Česku zavedeno Jednotku NUTS 1 tak tvoří celé území Česka Některé kraje se směrem nahoru sdružují do statistických oblastí zvaných též NUTS 2 které mají mít srovnatelný počet obyvatel aby mohly být centrálně řízeny v projektech partnerství Evropské unie a při financování místních projektů Plzeňský a Jihočeský kraj jsou tak sdruženy do oblasti NUTS Jihozápad Karlovarský a Ústecký do oblasti NUTS Severozápad Liberecký Královéhradecký a Pardubický do oblasti NUTS Severovýchod Vysočina a Jihomoravský do oblasti NUTS Jihovýchod Olomoucký a Zlínský do oblasti NUTS Střední Morava Oblast NUTS Praha NUTS Střední Čechy a NUTS Moravskoslezsko je každá tvořená jediným krajem Kraje jsou umístěny na úrovni NUTS 3 přičemž NUTS Praha NUTS Střední Čechy a NUTS Moravskoslezsko zároveň i na úrovni NUTS 2 Euroregiony Pro posílení regionální spolupráce v Evropě vznikají takzvané euroregiony a to zpravidla v regionech dělených státními hranicemi Nejstarší z nich je Euroregion Nisa který leží na trojmezí Čech Německa a Polska především v povodí Lužické Nisy Zabírá plochu 13 033 km2 z toho na českém území 3 163 km2 Ekonomika Hrubý domácí produkt dosahuje výše vyspělých států světa V roce 2008 byl HDP na osobu v paritě kupní síly přes 26 800 USD což představuje 82 % průměru EU Česká ekonomika tak svou výkonností předběhla v roce 2005 ekonomiku Portugalska poté Řecka Kypru a nyní se blíží úrovni Itálie a Španělska Velmi důležitý je ale také fakt že jako člen Světové banky WB již Česko není „rozvojovou zemí ale stabilně se zařadila mezi třicítku nejvyspělejších států tzv „plátců ti z rozpočtu Světové banky neberou peníze ale naopak je do ní vkládají Z těch jsou pak dotovány projekty či půjčky rozvojovým zemím světa Největším zahraničním obchodním partnerem země je Německo Vývoj ekonomiky Hospodářství českých zemí tradičně patří k nejrozvinutějším v Evropě Po roce 1989 došlo k transformaci centrálně řízeného hospodářství a privatizaci státního majetku V rámci restitucí byla také navrácena část majetků znárodněných po roce 1948 Důsledky otevřené konkurence nejvíce postihly odvětví těžkého průmyslu které nebyly konkurenceschopné V roce 1995 se země stala členem OECD Po vstupu země do Evropské unie následovalo období hospodářského růstu Podíl průmyslu na tvorbě HDP klesl ve srovnání s rokem 1990 na polovinu a jeho místo zabral sektor služeb Tak jako většinu států světa i Česko zasáhla světová ekonomická krize Projevila se zejména poklesem HDP o 45 % v roce 2009 zvyšováním nezaměstnanosti a růstem zadlužení státu Bankovní systém oproti tomu krizi odolal a negativní jevy nebo přímo krachy bank jako v jiných státech EU se neuskutečnily Pozitivní vývoj české ekonomiky potvrdila například agentura Moody's která Česku potvrdila v roce 2011 hodnocení A1 s dobrým výhledem do budoucna< ref> Ve zprávě se mimo jiné konstatuje že dluhová krize Eurozóny se Česka prakticky nedotýká Na rok 2011 byl očekáván růst HDP o 25 % v roce 2012 22 % a v roce 2013 dokonce o 38 % Ve skutečnosti byl růst nižší než bylo očekávání Těžba a zemědělství Ke klíčovým nerostným surovinám těženým v Česku patří černé a hnědé uhlí dál kaolín jíl grafit vápenec nebo jiné stavební hmoty Naleziště uranu se nachází u obce Dolní Rožínka V malém rozsahu se na jihu Moravy těží ropa a zemní plyn ale větší objem těchto surovin je dovážen z Ruska Jelikož třetinu země pokrývají lesy patří dřevo též k vývozním artiklům Pěstuje se hlavně obilí pšenice ječmen kukuřice brambory cukrová řepa; z technických plodin len a řepka Význam má i pěstování chmele sadařství a vinohradnictví Základem živočišné výroby je chov skotu prasat a drůbeže dále včelařství nebo chov sladkovodních ryb zvláště kaprů Průmysl Hlavními průmyslovými centry jsou Praha Brno Ostravsko Plzeň a Mladá Boleslav Mezi hlavní odvětví v Česku patří průmysl chemický strojírenský hutnický a potravinářský Další významná odvětví jsou energetický průmysl stavebnictví a výroba spotřebního zboží Méně významná odvětví jsou zbrojní průmysl a např sklářství které ovšem má v Čechách dlouhou tradici Velký význam zvláště pro export má automobilový průmysl Největším výrobcem automobilů je společnost Škoda Auto V roce 2010 vyrobily v České republice společnosti Škoda patřící německému koncernu Volkswagen TPCA která sdružuje japonskou firmu Toyota a francouzskou Peugeot-Citroën a jihokorejská firma Hyundai dohromady 1 072 209 automobilů Celkově vytváří průmysl 35 % hrubého produktu českého hospodářství Telekomunikace V zemi se prudce rozvíjejí telekomunikace Největší telefonní operátor v zemi Český Telecom se spojil s globální společností Telefónica a přejmenoval se na Telefónica O2 Czech Republic Tato společnost je také spolu se společnostmi T-Mobile Vodafone a jedním z největších mobilních operátorů a poskytovatelů internetu v zemi Česko má nejvíce předplatitelů bezdrátového připojení v Evropské unii V roce 2007 mělo internet předplaceno 350 000 zákazníků Doprava Silniční síť Délka silniční dopravní sítě činí 55 653 km 734 km tvoří dálnice 422 km rychlostní komunikace a 6 255 km silnice 1 třídy údaje z roku 2010< ref> Dálniční síť je stále ve výstavbě Páteřní komunikací bude po svém dokončení dálnice D1 která spojí Prahu a Brno s Ostravou s Polskem směr Katovice Již dokončenými komunikacemi jsou dálnice D2 spojující Brno a Bratislavu a dálnice D5 spojující Prahu Plzeň a Německo směr Norimberk Dokončení dálnice D8 plánované na rok 2015 komplikuje dostavba úseku přes CHKO České středohoří Dlouhodobě naplánovaná je také dostavba dálnice D11 spojující Prahu s Hradcem Králové a polskou hranicí a dálnice D3 která má spojit Prahu s Českými Budějovicemi a rakouskou hranicí Maximální povolená rychlost na dálnici činí 130 km h Za užívání dálnic a rychlostních komunikací platí motoristé dálniční poplatek Úmrtnost na českých silnicích byla v přepočtu na obyvatele v roce 2004 přibližně 16× vyšší než v Německu přestože intenzita dopravy je nižší Počet 1286 usmrcených z roku 2005 se kolísavě snižuje< ref> V roce 2010 zemřelo na silnicích 802 lidí Železnice Česko má se svými 9 568 km jednu z nejhustších železničních sítí v Evropě Z toho je 3 212 km tratí elektrizováno a 1 906 km je dvou- a vícekolejných< ref> Správcem a provozovatelem naprosté většiny železniční infrastruktury je státní organizace Správa železniční dopravní cesty České dráhy provozují vysokorychlostní vlaky Pendolino ale jelikož žádné tratě nejsou vysokorychlostní je jejich rychlost omezena na 160 km h Přepravní výkon necelých 165 milionů cestujících při 6 590 milionech osobokilometrů i 13 770 milionů tunokilometrů v nákladní dopravě znamená za poslední desetiletí značný pokles< ref> Od roku 1991 je Česko zapojeno do sítě mezinárodních vlaků EuroCity od roku 2005 zajišťují některá z mezinárodních spojení i vlaky SuperCity jejichž těžiště je na lince Praha – Ostrava Největším železničním dopravcem jsou České dráhy Jejich dceřiná společnost ČD Cargo je pátým největším železničním nákladním přepravcem v Evropě Nákladní železniční trh je liberalizován liberalizace v osobní dopravě probíhá Většina osobní železniční dopravy je podporována z veřejných rozpočtů prostřednictvím dlouhodobých smluv s dopravci Letectví Většina letecké dopravy se v Česku realizuje přes letiště Václava Havla Praha které ročně přepraví kolem na 10 milionů pasažérů V Česku je celkem 46 letišť se zpevněným povrchem z nichž 6 vypravuje veřejné mezinárodní lety letiště Brno-Tuřany letiště Karlovy Vary letiště Kunovice letiště Leoše Janáčka Ostrava letiště Pardubice a letiště Václava Havla Praha Hlavním českým leteckým dopravcem jsou České aerolinie Vodní doprava Vodní doprava v Česku je provozována na řekách Labe a Vltava a dalších uzavřených vodních plochách pro rekreační účely Nejvýznamnějším provozovatelem vodní dopravy je Československá plavba labská Energetika Česko v současnosti snižuje svojí energetickou závislost na hnědém uhlí která se negativně projevovala v kvalitě životního prostředí v severních Čechách V roce 2005 bylo 654 procent elektřiny vyráběno pomocí páry a spalováním hlavně uhlí 30 procent v jaderných elektrárnách a 46 procenta z obnovitelných zdrojů včetně vodních elektráren Největším českým energetickým zdrojem je Jaderná elektrárna Temelín 14 % výroby elektřiny v Česku další jaderná elektrárna je v Dukovanech Česko patří mezi největší vývozce proudu v Evropě v roce 2013 vyvezlo asi 17 TWh což je víc než vyrobí Temelín< ref> Zemní plyn do Česka dodává ruská společnost Gazprom která pokrývá tři čtvrtiny spotřeby a zbytek dodávají norské společnosti V lednu 2013 byl otevřen plynovod Gazela který přivádí ruský plyn také severní cestou Česko se tak zbavilo závislosti na plynu procházející přes Ukrajinu kde byly v minulosti dodávky ohroženy< ref> Ropu do Česka přivádějí ropovod Družba z Ruska a ropovod Ingolstadt z Německa Cestovní ruch České hospodářství získává vysoké příjmy z cestovního ruchu V roce 2001 celkové výnosy z cestovního ruchu dosáhly 11813 miliardy korun což představuje 55 % HDP V následujících letech však zájem cizinců o Prahu částečně z důvodu silné koruny opadl Kromě centra Prahy jsou pro turisty lákavá i jiná města v Česku Zejména se jedná o lázeňská města jako Karlovy Vary Mariánské Lázně a Františkovy Lázně ale také historická sídla jako Český Krumlov Kutná Hora Karlštejn nebo Lednicko-valtický areál Významné rekreační oblasti mimo města jsou České Švýcarsko Český ráj Krkonoše a Šumava Kultura Literatura Česká literatura je literatura psaná příslušníky českého etnika a jiných etnik psaná na území českého státu Je psána nejen česky ale též staroslověnsky latinsky a německy např Kosmova Kosmova kronika česká Kafkův Zámek K české literatuře se počítá také literatura psaná Čechy v zahraničí nebo česky příslušníky jiných etnik Škvoreckého Příběh inženýra lidských duší či např Eisnerova Chrám a tvrz Jaroslav Seifert jako jediný český autor získal Nobelovu cenu za literaturu Divadlo České divadelnictví má kořeny již ve středověku Nejstarším dochovaným dramatickým dílem s využitím češtiny je zlomek česko-latinské hry zvané obvykle Mastičkář ze 14 století< ref> V 19 století sehrálo divadlo výraznou roli v národním obrození když se emancipační snahy českého národa projevily otevřením Národního divadla v roce 1883 V 90 letech 19 století pronikají do českého divadla evropské literární směry zejména realismus a naturalismus V první polovině 20 století dochází k rozvoji avantgardního divadla reprezentovaného Osvobozeným divadlem Jiřího Voskovce a Jana Wericha Ve druhé polovině 20 století se rozvíjejí divadla malých forem jako Semafor divadlo Na zábradlí Činoherní klub Husa na provázku či divadlo Járy Cimrmana V českém prostředí se také daří absurdnímu dramatu reprezentovanému Václavem Havlem Film Česká kinematografie je souhrnné označení pro filmy natočené na území Československa a České republiky Mezinárodního ohlasu dosáhla v 60 letech 20 století československá nová vlna spojovaná se jmény Miloše Formana Věry Chytilové Jiřího Menzla a dalších jako byli Ján Kadár Elmar Klos Vojtěch Jasný Snímky Obchod na korze 1965 Ostře sledované vlaky 1967 a Kolja 1996 získaly Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film šest dalších filmů se dostalo do užší nominace Lásky jedné plavovlásky 1966 Hoří má panenko 1968 Vesničko má středisková 1986 Obecná škola 1991 Musíme si pomáhat 2000 a Želary 2003 Hudba Česká hudba má své kořeny v nejméně 1000 let staré duchovní hudbě Nejstarší dochovanou českou písní je „Hospodine pomiluj ny z přelomu 10 a 11 století Oblast Šumavy byla od středověku významným hudebním centrem první hudební paměti zde pocházejí z knihovny cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě založeného roku 1259 Například rukopis č 42 z roku 1410 zde popisuje píseň „Jezu Kriste ščedrý kněže kterou si zpívali také husité Světově proslulým českým hudebním skladatelem je Antonín Dvořák Symfonie č 9 Mezi velmi známé se řadí i Bedřich Smetana Má vlast Leoš Janáček Sinfonietta Bohuslav Martinů Adam Michna z Otradovic Heinrich Biber Jan Dismas Zelenka Jan Václav Stamic a Jan Ladislav Dusík Výtvarné umění Na výzdobě Národního divadla se podíleli nejslavnější čeští malíři té doby především Mikoláš Aleš František Ženíšek a Josef Tulka Mikoláš Aleš také namaloval monumentální cyklus Vlast a olejový obraz Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem Českou krajinu malovali impresionisté Julius Mařák Antonín Chittussi a Antonín Slavíček Slavíček společně s Janem Preislerem a Milošem Jiránkem položili základy našeho moderního výtvarného umění byli to nejvýznamnějším čeští malíři přelomu 19 a 20 století Nejznámější expresionisté Emil Filla Bohumil Kubišta Josef Čapek a Otakar Kubín byli ovlivněni prvky kubismu a novoklasicismu Jeden z nejznámějších českých malířů Alfons Mucha 1860–1939 byl světově proslulý hlavně svými plakáty art nouveau a cyklem 20 velkoformátových obrazů Slovanská epopej která shrnuje dějiny Českého i ostatních Slovanských národů Vystavena je ve Veletržním paláci v Praze bývala v Moravském Krumlově Veletržní palác spravuje největší sbírku výtvarného umění v ČR Videoherní tvorba V sedmdesátých a hlavně osmdesátých letech se v Česku objevilo nové odvětví kulturní tvorby – počítačové hry To se začalo rozvíjet hlavně po roce 1994 kdy vyšlo Tajemství Oslího ostrova Poté následovaly v Česku poměrně úspěšné a populární hry jako Dračí historie Fish Fillets či Brány Skeldalu V roce 1999 se povedlo v zahraničí uspět hře Hidden & Dangerous V příštích letech následovaly mezinárodně úspěšné herní tituly jako Operace Flashpoint ' či Vietcong' V Česku funguje několik světově známých herních studií jako 2K Czech Bohemia Interactive Studio SCS Software Amanita Design nebo Madfinger Games Od roku 2010 jsou české hry oceňovány na Anifilmu v rámci soutěže Česká hra roku a od roku 2011 v rámci soutěže Booom Lze se setkat s názorem že videohry jsou největším kulturním exportem České republiky Další charakteristiky Česka Věda České země zrodily mnoho úspěšných a významných vědců z rozličných oborů od vynálezu kontaktních čoček silonu a objevu různých krevních skupin k výrobě Semtexu či výpočtu dráhy bolidů Vědci působící v českých zemích přispěli do světové vědy např Jan Amos Komenský 1592–1670 pedagog a zakladatel moderního vzdělávání Václav Prokop Diviš 1698–1765 vynálezce hromosvodu Bernard Bolzano 1781–1848 matematik logik a filozof Jan Evangelista Purkyně 1787–1869 anatom a fyziolog objevil např purkyňova vlákna bratranci Veverkové 1790–1849 a 1799–1849 vynálezci ruchadla prvního moderního pluhu Josef Ressel 1793–1857 vynálezce lodního šroubu a buzoly Gregor Mendel 1822–1884 zakladatel genetiky Jakub Husník 1837–1916 vynálezce fotolitografie Ernst Mach 1838–1916 fyzik Karel Klíč 1841–1926 vynálezce heliogravury František Křižík 1847–1941 elektrotechnik vynálezce obloukové lampy Jan Janský 1873–1921 objevil klasifikaci krve do čtyř typů Bedřich Hrozný 1879–1952 rozluštitel chetitského jazyka Josef Čapek 1887–1945 a Karel Čapek 1890–1938 bratři kteří dali vznik slovu robot František Burian a Arnold Jirásek založili první plastickou chirurgii 1927 Jaroslav Heyrovský 1890–1967 držitel Nobelovy ceny z roku 1959 za polarografii a analytickou chemii Otto Wichterle 1913–1998 a Drahoslav Lím 1925–2003 čeští chemici vynálezci kontaktních čoček a silonu Oldřich Homuta vynálezce remosky 1957 Stanislav Brebera 1925–2012 vynálezce plastické trhaviny Semtex< ref> Antonín Holý 1936–2012 vědec a chemik v roce 2009 objevil nejúčinnější lék proti AIDS< ref> Ladislav Mareš vynálezce prvního stroje na výrobu nanovláken tzv "Nanospider" Mnoho dalších vědců je spojeno s českými zeměmi včetně astronomů Keplera a Tycho Brahe paleontologa Joachima Barrande fyzika Alberta Einsteina vynálezce kaplanovy turbíny Viktora Kaplana podílníka na vynálezu atomové bomby Georga Placzeka světově významného matematického logika Kurta Gödela či vynálezce psychoanalýzy Sigmunda Freuda Školství Školství v České republice je organizováno v rámci základních středních vyšších odborných a vysokých škol Vysoké školy jsou veřejné státní a soukromé nejstarší a nejvýznamnější je Univerzita Karlova v Praze která je zároveň nejstarším vysokým učením ve střední Evropě Dalšími významnými vysokými školami jsou např Masarykova univerzita České vysoké učení technické v Praze nebo Vysoké učení technické v Brně Podle sčítání z roku 2011 činí podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva celkem 107 %; co se týče měst nejvyšší podíl vykazuje Praha 207 % Brno 206 % a Olomouc 179 %< ref> Sport Podle statistiky ČSTV velikosti členské základny jsou nejpopulárnější české sporty hokej fotbal tenis volejbal florbal golf hokejbal atletika basketbal a lyžování Mezi největší hokejové úspěchy patří zlaté medaile na ZOH 1998 nebo tři po sobě jdoucí výhry v hokejovém Mistrovství světa 1999–2001 Kuchyně Česká kuchyně není příliš zdravá na trávení je většinou dosti těžká Je velmi výrazně ovlivněna polohou Česka v průsečíku západních a východních vlivů Půldruhého století ovlivňovala a byla ovlivňována kuchyní kulturně i jazykově blízkého Slovenska ale mnohem déle trvala interakce s německou zejména pak bavorskou a rakouskou kuchyní od kterých různé pokrmy přijímala vídeňský řízek vepřo-knedlo-zelo bramboračka štrůdl ale také tyto kuchyně naopak inspirovala povidla koláče svíčková Obecně česká jídla zapadají do středoevropských chutí s některými místními originalitami – krom už uvedených např smažený sýr knedlíky utopenci olomoucké syrečky vánoční kapr Český kapr je obchodní značkou hořické trubičky škubánky pivní sýr atd Východní vlivy slovenské maďarské polské či ruské v české kuchyni zastupují např boršč trdelník živánská pečeně guláš anebo tlačenka Ryby jsou v českém jídelníčku málo časté tzv mořské plody se rozmohly až v souvislosti s moderním stravováním a zásobováním potravinami z dovozu naopak v evropském kontextu mimořádné je použití jedlých hub a mletého máku Tvary některých druhů pečiva – např rohlíků – jsou také v Evropě s výjimkou Slovenska neobvyklé i když samotné těsto z něhož jsou vyráběny je běžné Z českých nápojů vyniká pivo jehož vaření tu má staletou tradici a patří mezi nejznámější a nejkvalitnější na světě V rámci EU je název České pivo chráněným zeměpisným označením První známý pivovar tu existoval už v roce 1118 a Česká republika má nejvyšší spotřebu piva na hlavu na světě Vysoce alkoholická slivovice pálená hlavně na východní Moravě je běžně známa i v jiných státech východní a jihovýchodní Evropy zato bylinné likéry Fernet Stock a Becherovka jsou českými specialitami Víno se vyrábí především na jižní Moravě která má k pěstování révy podstatně lepší podmínky než jiné části republiky byly tu i vyšlechtěny domácí odrůdy např Cabernet Moravia Pálava nebo Muškát moravský Kofeinová limonáda Kofola je další českou specialitou Svátky Dny pracovního klidu zahrnují svátky které se vážou k historickým událostem nebo tradicím a státní svátky které se váží k české státnosti ¹ Označuje tzv ostatní svátky které nesouvisejí s českou státností Odkazy Poznámky Reference Související články Seznam hlav českého státu Externí odkazy Československá lidová armáda zkratka ČSLA byl název armády československého státu v letech 1954 až 1990 Dnem vyhlášení zákona č 74 1990 Sb 14 března 1990 byl změněn název armády na Československá armáda Složky armády Součástí ČSLA bylo pozemní vojsko vojenské letectvo a vojska protivzdušné obrany státu Pozemní vojsko Pozemní vojsko bylo nejpočetnější složkou armády Základem jeho bojové síly byly operační a taktické rakety Hlavní údernou silou byly tanky Dělostřelectvo bylo vybaveno různými typy děl a minometů protitankovými kanóny řízenými protitankovými střelami a dalšími zbraněmi K pozemnímu vojsku patřily motostřelecké a tankové svazky útvary protivzdušné obrany dělostřelectvo a speciální vojska jako je ženijní spojovací chemické železniční a výsadkové vojsko Další útvary a zařízení poskytovaly bojovým útvarům nezbytné technické materiální a další služby Ženijní vojsko bylo vybaveno silničními a zemními stroji odminovacími tanky a technikou k zajištění přepravy vojsk přes vodní toky a jiné terénní překážky Železniční vojsko bylo schopné zajišťovat výstavbu i obnovu železničních tratí včetně mostů a sdělovacích a zabezpečovacích zařízení a údržbu železničních vozidel Železniční i ženijní vojsko se podílely na likvidaci následků živelních a jiných pohrom Vojenské letectvo Vojenské letectvo bylo vybaveno nadzvukovými reaktivními letouny bitevními vrtulníky raketovými zbraněmi a elektronickým zařízením Vojska protivzdušné obrany státu Vojska protivzdušné obrany státu PVOS byla tvořena protiletadlovými raketovými útvary útvary stíhacího letectva radiotechnickými a speciálními útvary Hodnosti 1954 1959 Československá lidová armáda měla soustavu hodností převzatu ze Sovětské armády 1960 1990 Od r 1960 bylo upraveno seskupení hodnostních sborů což s malými odchylkami a platilo i v obnovené Československé armádě do r 1992< ref> mužstvo vojín svobodník poddůstojníci desátník četař rotný rotmistr nadrotmistr praporčíci podpraporčík praporčík nadpraporčík důstojníci podporučík poručík nadporučík kapitán major podplukovník plukovník generálové generálmajor generálporučík generálplukovník armádní generál Rovněž se upravilo hodnostní označení které více přiblížilo tradičnímu Označení na výložkách udává následující tabulka Charakteristika Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17 listopadu 1989 charakterizovala Československou lidovou armádu takto "Československá armáda byla vedle SNB a LM chápána jako jeden z přímých mocenských nástrojů ovládání společnosti a bezprostředního zvládání vnitropolitických potíží KSČ prostřednictvím obrovského aparátu Hlavní politické správy ČSLA prolínajícího se do nejnižších jednotek prakticky kontrolovala svůj absolutní vliv v armádě" V průběhu Sametové revoluce navrhoval komunistický ministr národní obrany Václavík nasazení armády proti demonstrantům ale jeho návrh nebyl vyslyšen Reference Související články Československá armáda název předcházející a následující po názvu ČSLA Armáda České republiky Armáda Slovenské republiky Dům armády Označení letadel používaných v Československu po 2 světové válce Pomocné technické prapory Zpravodajská správa Generálního štábu ČSLA Externí odkazy Československá socialistická republika ČSSR byl oficiální název Československa od 11 července 1960 do 28 března 1990 V roce 1960 byla přijata nová československá ústava která mimo jiné změnila název státu na Československá socialistická republika Československá socialistická republika se stala 1 ledna 1969 federací Ústavním zákonem Federálního shromáždění ze dne 29 března 1990 „O změně názvu Československé socialistické republiky byl změněn oficiální název státu na Československá federativní republika< ref> Historický vývoj 1960–1970 Nová ústava pád Antonína Novotného okupace vojsky Varšavské smlouvy Československá socialistická republika vznikla změnou názvu Československé lidově demokratické republiky novou ústavou viz Ústava Československé socialistické republiky z r 1960 V ní byly stanoveny nové státní symboly pevně zakotven socialismus a vedoucí úloha KSČ Nadále byly tolerovány 2 další politické strany strana lidová a socialistická ovšem členství ve straně nikoliv vedoucí bylo samo o sobě podezřelé a většinou obyvatel byla jejich existence chápána pouze jako loutková aby navenek existovala teoretická možnost volby a stranického soutěžení idejí Po období stalinismu a tuhého režimu v letech padesátých nastala po odsouzení kultu osobnosti jistá změna; krátké období tání v Sovětském svazu v polovině šedesátých let vedlo i k uvolnění v tehdejší ČSSR Došlo k povolení mnohých tehdejších regulí rehabilitováni byli i někteří odsouzenci z politických procesů Hospodářsky se zemi také dařilo 60 léta vůbec jako celá lze charakterizovat obdobím ekonomického růstu v celé Evropě východní blok nevyjímaje Nutno však přiznat že v roce 1963 po naprostém nedostatku některého zboží a "neplnění plánu" musela být zrušena tzv III pětiletka Po prezidentu Novotném představiteli tužšího jádra se nástupcem stal obyvatelům sympatičtější armádní generál Ludvík Svoboda veterán 2 světové války na východní frontě a někdejší Masarykův legionář když druhý kandidát dr Čestmír Císař byl pro Moskvu nepřijatelný Postupné uvolňování poměrů vedlo nakonec až k Pražskému jaru v roce 1968 Plán demokratického socialismu ne nepodobný Gorbačovově perestrojce však vzbudil podezření z kontrarevoluce mezi konzervativními komunistickými kruhy v Moskvě Naděje na „socialismus s lidskou tváří tak byly Sovětským svazem rázně ukončeny 21 srpna invazí vojsk států Varšavské smlouvy oficiálně nazvanou „bratrská internacionální pomoc Tehdejší českoslovenští politici Alexander Dubček a další museli nátlaku ustoupit Okupace vedla zpočátku k velkému odporu veřejnosti časem však polevil a nevyústil v žádné ústupky režimu; Československo se muselo smířit s "dočasnou" přítomností vojsk SSSR méně početná vojska ostatních "spřátelených" lidově-demokratických zemí byla stažena krátce po invazi nejrychleji již během postupu vojska NDR aby nevyvolávala asociace s obsazením ČR r 1939 Srpnová okupace změnila zcela pohled československé veřejnosti na Sovětský svaz; nyní byli Sověti vnímáni jako okupanti; ne již osvoboditelé z r 1945 Československo-sovětské přátelství tolik oficiálně proklamované se pro většinu stalo prázdnou frází charakterizující tehdejší dobu 1 ledna 1969 se Československo stalo federací dvou svrchovaných států České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky Přesto přetrvaly jisté paradoxy např slovenský komunista se členstvím v KSS Komunistická strana Slovenska automaticky stal členem KSČ ovšem v ČSR adekvátní republikový stupeň strany vůbec neexistoval Po okupaci v roce 1968 odešla třetí vlna emigrace Roční výročí okupace připomenuté veřejným sebeupálením Jana Palacha a následovníků přineslo nakrátko opět zvýšení odporu obyvatelstva S nástupem Gustáva Husáka do čela KSČ nastalo definitivně období "normalizace" započaté anulováním mimořádného sjezdu KSČ z r 1968 a přijetím Poučení z krizového vývoje Následující dvě desetiletí jsou označována za vládu „šedé zóny vládu konformismu kdy domácí normalizátoři byli horší než cizí okupanti 1970–1980 Normalizace a stagnace ČSSR V 70 letech byl normalizační režim velmi silný Docházelo k mnohým čistkám hospodářství upadalo Československo však dosáhlo jistých úspěchů Začala se budovat dálniční síť metro přehrady velká panelová sídliště a v roce 1978 letěl první československý kosmonaut Vladimír Remek na palubě sovětské kosmické lodi do vesmíru Další důležitou otázkou se stala industrializace Slovenska – na východě republiky se budovaly rozsáhlé průmyslové komplexy z hospodářského hlediska však pro ekonomiku ČSSR neudržitelné Ve výrobě hrál velkou roli těžký průmysl připravený na možnou válečnou výrobu Rostl vliv disentu a nevládních organizací mezi které patřila například Charta 77 Ta poukazovala na porušování lidských práv v zemi k nimž se vláda ČSSR zavázala na mezinárodních konferencích Režim proti těmto organizacím bojoval například vytvořením anticharty což bylo sdružení umělců kteří oficiálně tímto vyjádřili podporu tehdejšímu režimu Režim představitele opozičních sil různým způsobem umlčoval zavíral do vězení aj 1980–1990 Krize přestavba společnosti a sametová revoluce V osmdesátých letech se ještě více projevil hospodářský ale i společenský a kulturní úpadek z let sedmdesátých Zprůmyslnění bylo sice vysoké a zaměstnanost oficiálně absolutní efektivita výroby však byla nízká V některých oblastech docházelo k devastaci krajiny a životního prostředí například v Severních Čechách a na Severní Moravě Rozsáhlé plochy které byly zdevastované již populačními změnami v obdobích kolem druhé světové války byly nyní zcela zlikvidovány; mnohá města přesunuta na nové místo a vybudovaná podle socialistického vzoru Surovinově byla země závislá na dodávkách ze Sovětského svazu který byl jedním z jejích největších obchodních partnerů Po uvolnění poměrů uvnitř Sovětského svazu a prosazení perestrojky v druhé polovině osmdesátých let začalo i vedení Komunistické strany Československa hledat způsob jak zlepšit situaci doma Potřeba bylo hlavně upevnit obchod se zeměmi Západní Evropy ohledně demokratizace a otevřenosti se ale příliš nediskutovalo V listopadu 1989 proběhla i zde demokratická revoluce čímž se socialistické Československo přidalo jako poslední stát střední Evropy k demokratizačnímu procesu a otevřelo se okolnímu světu sametová revoluce začala až 17 listopadu a hranice se otevřely 4 prosince tedy jako poslední v Maďarsku padl komunistický režim již 23 října a hranice se dokonce otevřely o dva měsíce dříve v Polsku začaly změny již prvními svobodnými volbami 4 června 1989 a v NDR padly hranice a s nimi i samotný režim pádem berlínské zdi 9 listopadu a země se vydala na cestu k demokracii a tržnímu hospodářství Dne 29 prosince 1989 byl Federálním shromážděním jednomyslně ve Vladislavském sále Pražského hradu zvolen poslední Československý prezident Václav Havel 1992 Rozdělení ČSSR Odkazy Reference Literatura Související články Ekonomika Československé socialistické republiky Ústavní zákon o československé federaci Externí odkazy Československo byl stát ve střední Evropě který existoval s krátkou přestávkou během druhé světové války od 28 října 1918 do 31 prosince 1992 Československo vzniklo po první světové válce jako jeden z nástupnických států Rakouska-Uherska Zahrnovalo území Čech Moravy Českého Slezska jihovýchodní část Slezska Slovenska a Podkarpatské Rusi „Horní Uhry Československo zaniklo k 1 lednu 1993 rozdělením na Českou republiku a Slovenskou republiku Název Oficiální název státu procházel vývojem dle toho jak se měnilo jeho politické zřízení Oficiálním název v letech 1918 až 1920 byl Republika Československá nebo Česko-Slovenský stát V letech 1920 až 1938 se používal název Československá republika Za druhé republiky 1938–1939 byl používán název Česko-Slovenská republika Po válce bylo opět užíváno názvu Československá republika až do roku 1960 V roce 1960 byl v souladu s ideologii vládnoucí Komunistické strany Československa název státu změněn na Československá socialistická republika V preambuli ústavy se nový název zdůvodňoval vítězstvím socialismu v zemi po němž měl následovat přechod ke konečnému stádiu dějin komunismu Spolu s názvem byl změněn také státní znak Po pádu režimu v roce 1989 byl název státu změněn na Československá federativní republika Po vleklých sporech byl nakonec schválen název z hlediska pravopisných pravidel nesprávný Česká a Slovenská Federativní Republika který se používal až do zániku státu v roce 1993 Podle současných Pravidel slovenského pravopisu má být krátký název psán se spojovníkem jako Česko-Slovensko adjektivum česko-slovenský byť je to s dobovými dokumenty v rozporu Hlavně na slovenské Wikipedii to vedlo k výkladu že tvar Československo adjektivum československý není přípustný což je ale příliš rigidním výkladem Slovník současného slovenského jazyka z roku 2006 udává oba tvary právě v historickém kontextu Historie První republika 1918–1938 Původní koncepci nově vzniklého Československa nastínil na mírové konferenci v Paříži Eduard Beneš který předložil státníkům celou řadu memorand Jedním z takto předložených dokumentů byla Nóta o národnostním režimu v Česko-Slovenské republice v níž Beneš přislíbil že nově vzniklá Československá republika „zamýšlí vybudovat organizaci státu na přijetí národních práv a zásad uplatňovaných v ústavě Švýcarské republiky Dále bylo v nótě uvedeno např to že oficiálním jazykem v Československu bude čeština a rovnoprávným jazykem s češtinou bude němčina a že veřejné úřady budou otevřeny všem národnostem obývajícím území republiky Po vzniku Československa však převážila myšlenka vytvořit jednotný demokratický centralistický „národní stát založený na ideji čechoslovakismu příkladem a garantem se stala Francie Na jeho území se hovořilo více než půl tuctem jazyků česky německy slovensky maďarsky polsky rusínsky a dalšími nářečími ukrajinštiny Mezi další jazyky patřily jidiš rómština rumunština a jejich nářečí zejména v příhraničí s Rumunskem Sudetskými Němci již od 19 století požadované vytvoření oddělených jazykových území s vlastní oddělenou správou bylo zakladateli Československa v reakci na secesi německojazyčných území a německé odmítnutí spolupráce při tvorbě nového státu odmítnuto Státotvorným národem byl prohlášen národ československý a státním jazykem se stal jazyk československý v podobě češtiny a slovenštiny Češi a Slováci byli vnímáni jako dvě větve jednoho politického národa který populačně dominoval meziválečnému Československu Slováci jako samostatný národ by byli v tehdejším Československu až třetí nejpočetnější národností po Češích a Němcích Ústava byla dopracována ve 2 hod 30 min 29 února 1920 a schválena 2 března 1920 jako první ústavní listina nových evropských států Prvním československým prezidentem se stal 14 listopadu 1918 Tomáš Garrigue Masaryk opětovně zvolen v květnu v letech 1920 1927 1934 kterého po jeho abdikaci 14 prosince v roce 1935 vystřídal Edvard Beneš Do československých poměrů státu s vysokou životní úrovní projevující se také výstavbou vilových čtvrtí většiny měst vážně zasáhla celosvětová hospodářská krize první poloviny třicátých let v roce 1933 tak bylo v Československu téměř 1 000 000 nezaměstnaných Dalším vážným zásahem do vývoje situace v ČSR byl nástup Adolfa Hitlera k moci v sousedním Německu který se stal podnětem pro vznik Sudetoněmecké strany která vyvolávala v českém pohraničí protičeské nálady a kladla československým oficiálním orgánům požadavky dle zadání A Hitlera Československo je v důsledku těchto událostí někdy přezdíváno jako „ostrov demokracie ve střední Evropě< ref> Od roku 1937 po skonu T G Masaryka 14 září 1937 se situace začala dramaticky radikalizovat což vyvrcholilo protičeským pučem v září 1938 Zcela v souladu s rostoucími vlivy nacionalistických hnutí a tendencí v té době také Slováci začali usilovat o svoji národní identitu viz Hlinkova slovenská ľudová strana Mnichovská dohoda a druhá světová válka 1938–1945 Když byla československá politická reprezentace přinucena přijmout Mnichovskou dohodu podepsanou 29 září 1938 byl to konec předválečné RČS tzv První republiky Němci osídlené Sudety byly o den později 30 září 1938 postoupeny Třetí říši a východní část československého Těšínska kde se 35 % obyvatel hlásilo k polské a 56 % obyvatel k české národnosti Polsku Následně byla po První vídeňské arbitráži Maďarsku odstoupena národnostně smíšené území na jihu Slovenska a Podkarpatské Rusi Jako náhradu za ztráty které Československo utrpělo vlivem uzavření Mnichovské dohody a k překonání hospodářských těžkostí spojených s odstoupením Sudet nacistickému Německu poskytla Velká Británie Československu tzv mnichovský úvěr Okleštěné Československo však existovalo jen krátce neboť 14 března 1939 pod tlakem Hitlera Slovensko vyhlásilo samostatnost a jako Slovenská republika se stalo satelitem hitlerovského Německa Zbylé území českých zemí bylo 15 března 1939 obsazeno nacistickými vojsky O den později byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava Ještě před tím odešla z Československa první vlna emigrace během které odcházeli jednak lidé politicky angažovaní ale zejména Židé kterým Adolf Hitler otevřeně vyhrožoval likvidací Mnozí tzv „rasově nečistí kteří zůstali zejména Židé Romové tělesně nebo mentálně hendikepovaní jakož i političtí oponenti režimu zahynuli v koncentračních táborech nebo byli popraveni V roce 1940 bylo v Londýně Edvardem Benešem ustanoveno Prozatímní státní zřízení Centrum komunistického zahraničního odboje sídlilo v Moskvě V jeho čele stáli Klement Gottwald a Rudolf Slánský Do odboje proti nacistické okupaci na domácí půdě se zapojilo množství občanů přestože věděli jak krutě je odbojová činnost trestána Cílem odboje bylo obnovení Československa v předválečných hranicích a vyrovnání se s kolaboranty Významnými organizacemi domácího odboje byli Obrana národa a Ústřední vedení odboje domácího Obrana národa byla prakticky rozbita říšským protektorem Reinhardem Heydrichem Reinhard Heydrich byl 27 května 1942 zabit skupinou v Anglii vycvičených československých výsadkářů Jan Kubiš a Jozef Gabčík vyslaných na území protektorátu v rámci Operace Anthropoid jedná se o nejvýše postaveného nacistického politika úmyslně zabitého během války V reakci na tento čin rozpoutali nacisté vlnu represí které stály život mnoha obyvatel Protektorátu V důsledku nepotvrzených udání byly srovnány se zemí vesnice Lidice a Ležáky a jejich obyvatelé odvezeni do koncentračních táborů V důsledku rychlého postupu sovětských vojsk se 29 srpna 1944 představitelé Wehrmachtu rozhodli obsadit území Slovenského státu Tento krok vyvolal na středním Slovensku protifašistické povstání které mělo za cíl zamezit obsazení slovenského území a pomoci tak postupu sovětské Rudé armády V důsledku zdržení sovětské ofenzivy bylo povstání tvrdě potlačeno a celé slovenské území bylo obsazeno německou armádou Povstalci se tak museli uchýlit k metodám partyzánského boje 5 května 1945 propuklo v Praze povstání které se rozšířilo na většinu území Protektorátu Květnové povstání českého lidu Cílem bylo co nejrychlejší osvobození českého území z německé nadvlády a minimalizace dalších válečných škod zejména v oblasti průmyslu Praze pomohla tzv ROA generála Vlasova když Americká armáda přítomná od 6 května 1945 v Plzni musela zastavit po překročení tzv demarkační čáry v Rokycanech Do Prahy v tyto dny dorazil pouze americký průzkumný oddíl Po krutých bojích v Nuslích a na Pankráci byl v Praze 8 května již v podstatě klid Následující den 9 května 1945 byla Praha osvobozena sovětskými vojsky tehdy Rudou armádou čímž de facto skončila druhá světová válka v Evropě Třetí republika 1945–1948 Po skončení války v květnu 1945 bylo Československo obnoveno ale bez území Podkarpatské Rusi které bylo připojeno k sovětské Ukrajině v rámci expanze SSSR na západ Varianta že by Československo bylo obnoveno v rámci federace Československa Rakouska a Polska byla Edvardem Benešem odmítnuta už v roce 1942< ref> Na základě dohod z postupimské konference bylo k 1 listopadu 1946 vyhnáno 2 232 544 obyvatel německé národnosti v roce 1947 došlo k vyhnání dalších 80 000 českých Němců Protože postupimská konference zároveň odmítla schválit podobný postup i v případě občanů maďarské národnosti uzavřela československá vláda s vládou maďarskou dohodu o tzv výměně obyvatelstva při které se jakýkoliv příslušník slovenské menšiny v Maďarsku mohl přestěhovat do ČSR a za něj byl vystěhován do Maďarska jeden příslušník maďarské menšiny na Slovensku Na základě této dohody bylo přesídleno do Maďarska 90 000 slovenských Maďarů< ref> Samostatnost poválečné ČSR byla oslabena Již tehdy se v československé politice začala prosazovat závislost na Sovětském svazu připravovaná Komunistickou stranou Československa KSČ za války v Moskvě Už v roce 1945 došlo ke zestátnění většiny československého průmyslu V květnu 1946 se konaly první poválečné parlamentní volby které vyhrála v českých zemích se ziskem 40 % hlasů Komunistická strana Československa Vytěžila nejen maximum z poválečného růstu popularity levice a Sovětského svazu jako vítěze nad nacismem ale díky slibům další pozemkové reformy získala většinu hlasů venkovského obyvatelstva Zato na Slovensku jasně zvítězila Demokratická strana s 62 % hlasů a komunisté jen 30 % ale i přes tento neúspěch získali komunisté společně 38 % hlasů a stali se nejsilnější stranou v zemi Výsledek voleb se odrazil ve složení vlády Komunisté si podrželi nejen vlivná místa na ministerstvech vnitra informací a zemědělství ale získali i křeslo předsedy vlády do něhož usedl předseda strany Klement Gottwald Ministrem obrany se stal generál Ludvík Svoboda dle některých historiků tajný člen KSČ který navenek vystupoval jako nestraník< ref> V únoru 1948 vrcholí vládní krize v Hradeckém programu KSČ Program požaduje další znárodňování a rozparcelování statků nad 50 ha Komunisté také dále pronikají na významná místa v silových složkách 8 členů vedení SNB bylo nahrazeno komunisty Na protest proti tomu podává většina nekomunistických ministrů 20 února demisi Například Jan Masaryk a Ludvík Svoboda zůstávají ve vládě Odstoupivší předpokládali že prezident Beneš demisi nepřijme nebo jmenuje novou úřednickou vládu To se ale nestalo a prezident 25 února demisi přijal V těchto pěti dnech komunisté vyvíjeli na prezidenta silný nátlak organizováním demonstrací stávek a vyzbrojováním Lidových milicí Byla sestavena nová vláda Národní fronty v čele s Klementem Gottwaldem Jediný skutečně nekomunistický ministr v této vládě Jan Masaryk zemřel za nevyjasněných okolností Komunistický režim 1948–1989 Komunistický puč dovršený 25 února 1948 vedl k převzetí veškeré moci KSČ a k jednomu z totalitních režimů bývalé zájmové sféry Sovětského svazu Tento den byl jako „Vítězný Únor následně jako významný den Také rozdělili statky nad 50 ha Vydali zákon o všeobecném zdravotním pojištění a provedli reformu školství Všem sociálním demokratům poslali bez jejich vědomí poštou komunistické legitimace a sociální demokracii tak zlikvidovali Ti kdož odmítli byli doživotně perzekvováni včetně rodinných příslušníků zabránění ve studiu nepřijetí nebo ztráta zaměstnání pozdější odnímání majetku zejména soukromníkům-živnostníkům což se s nimi táhlo i do nového tisíciletí nálepky reakcionářů domnělý antikomunismus nemožnost rehabilitace předpojatost v restitučních sporech apod 9 května 1948 bylo Československo prohlášeno lidově demokratickou republikou na což již nemocný a psychicky deptaný prezident Edvard Beneš reagoval svou abdikací když předtím odmítl podepsat takzvanou "Ústavu devátého května" Prezidentem se tak stal komunista Klement Gottwald Edvard Beneš skonal v Sezimově Ústí 3 září 1948 ve věku 64 let V září 1948 byl schválen Zákon o táborech nucené práce načež byly zřízeny tábory nucené práce při uranových dolech Vojna u Příbrami Rovnost Svornost Bratrství u Jáchymova 10 října byl vyhlášen Zákon na ochranu lidově demokratické republiky Byly též zřízeny armádní pomocné technické prapory pro politicky nespolehlivé jedince jako kulaky kněží západní letce atd kteří nesměli sloužit se zbraní Odhaduje se že jimi prošlo asi 22 tisíc lidí Režim plánovitě likvidoval své politické odpůrce náboženské představitele a nekomunistickou inteligenci snažil se omezit vyšší vzdělání na politicky spolehlivé jedince K velkým změnám došlo také v hospodářství které bylo budováno centrálně podle sovětského vzoru Důraz byl kladen na těžký průmysl a to hlavně zbrojní Začala industrializace Slovenska V roce 1949 byla vyhlášena 1 pětiletka která znamenala rozvoj těžkého průmyslu na úkor spotřebního byl také vydán zákon o JZD a začala násilná kolektivizace Po roce 1948 odešla druhá vlna emigrace Režim konsolidoval svou moc vykonstruovanými procesy popravami vězněním a vládou strachu Druhá vlna znárodnění a kolektivizace převedla další majetky do rukou vznikající „nové třídy Prakticky všechny odbojové skupiny kromě bratří Mašínů byly i v náznaku likvidovány Dne 5 listopadu 1949 byly vykonány rovněž tresty smrti nad představiteli skupin nestraníků Vratislavem Polesným Vratislavem Jandou Josefem Charvátem Emanuelem Čančíkem Květoslavem Prokešem a Jaroslavem Borkovcem bratr prvního vyšetřovatele kauzy Jana Masaryka JUDr Zdeňka Borkovce jemuž byl případ odejmut a předán StB odsouzenými v souvislosti s přípravou údajného květnového protikomunistického povstání 1949 Počátkem března 1953 zemřel sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin a nové vedení v SSSR v čele s Nikitou Sergejevičem Chruščovem zanedlouho odsoudilo kult Stalinovy osobnosti Ve stejném roce zemřel bezprostředně po návratu ze Stalinova pohřbu i Klement Gottwald a novým prezidentem byl zvolen Antonín Zápotocký Uvedl se neblahou měnovou reformou s následnými krvavě potlačovanými nepokoji a protesty zejména v Plzni kde byla jako odveta za tyto protesty odstraněna i socha T G Masaryka Antonín Zápotocký zemřel v roce 1957 místo něj nastoupil tehdejší první tajemník strany Antonín Novotný Za něho pokračovaly ale pomalu již ustávaly popravy z politických důvodů Posledním takto popraveným byl dle údajů ÚDV Vladivoj Tomek dne 17 listopadu 1960 který byl nicméně k trestu smrti odsouzen za více trestných činnů mimo jiné i vraždu Krátce předtím byl formálně dovršen socialismus a změněn název republiky na Československá socialistická republika zkratka ČSSR Hospodářská krize systému se projevila nutností zrušit 3 pětiletku v roce 1963 Krátké období tání v Sovětském svazu v polovině šedesátých let vedlo i k uvolnění v tehdejší ČSSR a k Pražskému jaru v roce 1968 kdy se Antonín Novotný vzdává prezidentské i stranické funkce Prezidentem se stal po krátké době Ludvík Svoboda Naděje na „socialismus s lidskou tváří byly na rozkaz Moskvy rázně ukončeny invazí států Varšavské smlouvy oficiálně nazvanou „bratrská internacionální pomoc ve středu 21 srpna 1968 Přes spontánní odpor obyvatelstva zejména k sovětským okupantům tehdejší českoslovenští politici Alexander Dubček a většina dalších po odvlečení do Moskvy ustoupili nátlaku a okupaci schválili K 1 lednu 1969 bylo Československo přeměněno na federaci dvou formálně suverénních národních států České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky se zachováním souhrnného názvu Československá socialistická republika V době po roce 1968 zejména v roce 1969 odešla třetí vlna emigrace Na protest proti cenzuře a počínající normalizaci obětovali svůj život 16 ledna 1969 Jan Palach a 25 února 1969 Jan Zajíc S nástupem Gustáva Husáka do čela KSČ který na pokyn z Moskvy vystřídal Alexandra Dubčeka nastalo definitivně období utužení režimu tzv normalizace Následující dvě desetiletí jsou označována za vládu „šedé zóny vládu konformismu a "reálný socialismus" lidově tzv "socialismus s husí kůží" Ideologicky nepohodlní lidé byli v té době opět odstraňováni z významných míst a stát dál ztrácel schopné lidi Petiční akce Charta 77 poukazovala na porušování lidských práv v ČSSR a vyvolala ostrou reakci režimu První obětí režimního potlačování této plně v mezích tehdejších zákonů vedené akce se stal již v březnu 1977 český filozof Jan Patočka poslední Pavel Wonka který 26 dubna 1988 za nejasných okolností zemřel ve vězení Policejní represe zahrnující nevybíravé metody získávání spolupracovníků tajné Státní bezpečnosti a zřejmě i policejní vraždy inscenované jako sebevraždy např Přemysl Coufal Pavel Švanda nebo nehody Luboš Holeček spolužák Jana Palacha byly mírnější a méně časté než v padesátých letech byly zároveň dobře utajeny a nedávány na odiv jako výstraha v letech padesátých V sedmdesátých letech rostl hrubý domácí produkt tempem o 6-11 % každý rok a republika zažila ekonomický boom dílčí restrukturalizace konce 60 let levné suroviny ze SSSR a vývoz do zemí RVHP ale pouze prodloužily trvání neefektivního průmyslu Technické zaostávání většiny podniků se především v 80 letech soustavně prohlubovalo což se plně projevilo po roce 1989 Ovšem probíhala industrializace Slovenska dál byl budován převážně těžký průmysl dálniční síť Pražské metro a panelová sídliště Rozvoj skončil na začátku 80 let kdy ČSSR se zpožděním projevil tzv ropný šok ČSSR totiž platila za dodávky ropy pětileté průměrné tržní světové ceny Krize hospodářství vyvolaná centrálním direktivním řízením ekonomiky kdy mnohým podnikům chyběly peníze zvláště přídělové devizy prakticky na všechno zejména však na stavební a strojní investice Průmysl byl málo efektivní a zejména těžký průmysl výrazně poškozoval životní prostředí v Severních Čechách a na Severní Moravě Relativní životní úroveň obyvatelstva se ve srovnání se Západní Evropou dále postupně snižovala Po uvolnění poměrů uvnitř Sovětského svazu a prosazení perestrojky v druhé polovině osmdesátých let se v listopadu 1989 i socialistické Československo otevřelo okolnímu světu a vydalo se na cestu k demokracii a tržnímu hospodářství Gustáv Husák odstoupil a prezidentem republiky byl 29 prosince 1989 zvolen jednomyslně Václav Havel Československo 1990–1992 1 března 1990 došlo k přejmenování Slovenské socialistické republiky na Slovenskou republiku SR 6 března 1990 pak došlo i k přejmenování České socialistické republiky na Českou republiku ČR 29 března 1990 následovalo přejmenování Československé socialistické republiky na Československou federativní republiku Československo zaniklo k 1 lednu 1993 kdy se Česká republika a Slovenská republika zcela osamostatnily jako dva samostatné a na sobě zcela nezávislé státy Obyvatelstvo Populace Československa za dobu jeho existence vzrostla z 14 milionů v roce 1924 na 156 milionů v roce 1991 Z etnického hlediska tvořili populaci z 628% Češi následovaní Slováky se 31% dále Maďary 38% Rómy 07% Slezany 03% Rusíny Ukrajinci Němci Poláky a Židy Přirozený přírůstek dosahoval v roce 1985 27% a 17% v roce 1990 postupně tedy klesal Náboženství V Československu převládalo římskokatolické náboženství V době komunismu bylo náboženství potlačováno a prosazován byl ateismus Reference Literatura Kipke Rüdiger Vodička Karel Rozloučení s Československem Český spisovatel Praha 1993 ISBN 80-202-0447-4 Kipke Rüdiger Vodička Karel Abschied von der Tschechoslowakei Wissenschaft und Politik Köln 1993 ISBN 3-8046-8803-9 Vodička Karel Dělení Československa Deset let poté Volvox Globator Praha 2003 ISBN 80-7207-479-2 Externí odkazy Library of Congress Country Studies alternativní historické koncepce státoprávního uspořádání Československa Šikana z francouzského chicane označuje fyzické i psychické omezování či týrání slabšího jedince v kolektivu Dochází k ní ve všech skupinách věkových i sociálních Setkat se s ní můžeme v jakémkoliv typu škol a školských zařízeních v armádě sportovním klubu ve vězení ale i v rodině zaměřena na neoblíbené dítě či v zaměstnání podle toho zda je původcem kolega či nadřízený mluvíme o mobbingu nebo bossingu Varianty šikany jsou velmi různé stejně jako metody kterými je prováděna Zpravidla má agresor nad obětí fyzickou či početní převahu Následky šikany si do dalšího života odnášejí všichni zúčastnění největší dopad má ale pochopitelně na oběť Někdy bývá jako „šikana označováno také byrokratické obtěžování a omezování Původ slova a význam Slovo šikana má původ ve francouzském „chicane což znamená „zlomyslné obtěžování týrání sužování pronásledování byrokratické lpění na liteře předpisů například vůči podřízeným nebo vůči občanům od nichž šikanující úředníci zbytečně vyžadují nová a nová potvrzení a razítka nechávají je pro nic za nic čekat atd< ref> V tomto významu se slovo šikana uplatňuje právě v souvislosti se zneužíváním moci a obtěžováním v byrokratických systémech Šikanovat tak mohou např státní úředníci nebo policisté< ref> Dnes je však častěji používáno jako synonymum pro psychotraumatizaci ve skupině je označením pro opakované týrání zotročování ponižování nebo omezování jedince nebo skupiny jiným jedincem nebo skupinou prostřednictvím agrese či manipulace V přeneseném smyslu se pak slovo používá pro označení jakéhokoliv omezování slabších subjektů silnějšími V dopravní terminologii se jako šikana označuje zakřivení vozovky obrubníkovými výběžky které nutí řidiče zpomalit a tak slouží ke zklidňování dopravy Podstata a rysy Šikana může mít fyzickou i psychickou podobu a projevuje se ve všech skupinách věkových i sociálních Asi nejkomplexněji šikanu představuje ve svých knihách PhDr Michal Kolář který pracuje s tzv „trojrozměrným praktickým pohledem na šikanování< ref> Tímto pohledem zkoumá vnější znaky kterými se šikana vykazuje charakter vztahu agresora a oběti a vývojové stádium v němž se konkrétní případ nachází Vnější znaky Definice šikany jako „opakovaného týrání zotročování ponižování nebo omezování jedince nebo skupiny jiným jedincem nebo skupinou prostřednictvím agrese či manipulace se opírá právě o vnější znaky šikanování Charakteristické vnější rysy šikany jsou dále záměrnost jednání; nepoměr sil mezi agresorem a obětí zpravidla vlastní fyzická síla početní převaha agresorů; psychická převaha nad méně odolným jedincem; samoúčelnost agrese šikanujícímu nejde primárně o dosažení konkrétního cíle zisku sama agrese je původním a hlavním cílem šikany protože je nejmarkantnějším stvrzením převahy útočníka proto mu poskytuje nezastupitelné uspokojení; její opakování jednorázovou agresi je možné považovat za šikanu v případě že se agresor a oběť již znovu nesetkali< ref> Šikanu je možné členit dle následujících kritérií< ref> „viditelnost šikany – šikanování zjevné fyzické útoky psychické ponižování vydírání a skryté vyloučení ze skupiny Kolář mluví o šikaně přímé a nepřímé< ref> obsahově je však oboje dělení velmi blízké; míra nutné aktivity oběti – pasivní snášení útoků a nedobrovolné vykonávání příkazů agresora; forma útoku – fyzické nebo verbální šikanování dále i ničení a odcizování osobních věcí Kritéria dělení umožňují klasifikovat různé typy šikany Znalost variant a typologie usnadňuje „léčení i odhalení signálů které šikanovaný dává svému okolí Tradiční křtící rituály zacházení s nováčky nejsou šikanou v pravém slova smyslu Od šikany jako takové se odlišují tím že „slouží spíše zábavě jsou jednorázové oběť je podstupuje dobrovolně ví že jde o zkoušku vše se řídí pravidly a zvykovým právem Vhodnější je tedy patrně označení „praktiky blízké šikaně Vztah oběti a agresora Vztah který se vytvoří mezi agresorem a obětí může být až překvapivě silný Příčinu je možné hledat v absenci citových vztahů které jedinec substituuje intenzivním vztahem navázaným skrze šikanu V druhém případě vznikne u šikanujícího „návyk který musí uspokojovat stále většími dávkami U oběti naproti tomu může pod tlakem šikany dojít k identifikaci s agresorem V souvislosti s tím můžeme mluvit o vzniku „pseudosvědomí které šikanovaného kárá za negativní myšlenky o šikanujícím< ref> To jsou jedny z důvodů proč je velmi nevhodné konfrontovat oběť s agresorem či je jen společně vyslýchat Oběť se při pohledu na svůj „vzor může agresora zastávat nechce ho podrazit často odvolává svá předchozí svědectví a případ před agresorem zlehčuje Vývoj Na šikanu je možné nahlížet jako na onemocnění skupiny Pojem psychotraumatizace ve skupině ukazuje že se nejedná jen o vztah mezi agresorem a obětí nýbrž že jde o infekci která postihla vztahy v celé skupině Vývoj této choroby pak postupuje od prvotního ostrakismu přes počátky systematizace a vytvoření jádra šikanujících až po fázi kdy normy agresorů přijímají či respektují všichni členové skupiny páni i otroci a kdy je možné mluvit o dokonalé šikaně< ref> Poslední fáze mohou být provázeny zapojením šikany do oficiální struktury příslušné instituce především věznice či armáda ale i školská zařízení a u mobbingu pracoviště V takových případech pak šikanující představují „příkladné členy kolektivu kterých se instituce mnohdy zastává Znalost vývojových stádií je podmínkou pro úspěšnou léčbu Aplikace nevhodných metod pro konkrétní fázi nebo náprava založená pouze na odstraňování vnějších znaků může vést ke zhoršení situace a k prohloubení šikany Příčiny Příčiny nárůstu agrese tedy i šikany je možné vidět v rychle se měnících životních podmínkách v absenci požadavku na neagresivní chování i v obecné krizi autority< ref> V takovém prostředí pak skupinová dynamika může vést k agresi projevované například šikanou Nejsilnějším faktorem který ovlivňuje vznik šikany jsou osobnostní charakteristiky členů skupiny< ref> Podstatná je také osobnost autority pod kterou skupina spadá např nadřízený učitel rodič Nevhodné chování autority může být dokonce impulzem ke vzniku šikany nebo jejím podpůrným faktorem Pouze ve strukturách v nichž je šikana tradicí armáda vězení ale i školská zařízení v nichž není šikana dlouhodobě řešena ustupuje profil osobnosti do pozadí Šikana se objevuje převážně tam kde je kolektiv uzavřeným celkem z něhož nelze kdykoliv beztrestně vystoupit škola vojna vězení Charakteristika aktérů Agresoři bývají starší fyzicky vyspělejší jedinci nebo skupina disponující početní převahou Šikanující mnohdy pochází z prostředí kde je agrese prostředkem jednání K šikanování ho často vede vlastní zakomplexovanost nedostatek sebevědomí a nejistota< ref> K oběti bývá bezohledný a mnohdy ji považuje za méněcennou Obětí bývá často jedinec který se nějak odlišuje Spektrum odlišností je velké nejčastěji jsou šikanováni jedinci handicapovaní vzhledově sociálně či fyzicky lidé úzkostní plaší či ti kteří se odlišují rasově národnostně vyznáním nebo chováním< ref> Stejně tak se může obětí stát nový člen skupiny nový žák spolupracovník Šikanující i šikanovaní mají některé společné rysy Mají horší výsledky ve škole v práci jsou v kolektivu méně oblíbeni mívají nižší sebevědomí a častěji zakoušejí problémy v rodině< ref> V jedné osobě se také může spojovat role oběti a agresora U těchto tzv „agresivních obětí jsou ještě umocněny negativní důsledky šikany ve srovnání s jednoznačnými oběťmi či jednoznačnými agresory Formy Formu ovlivňuje jednak věk účastníků u dětí jsou praktiky mírnější než u mladistvých pohlaví u mužů je typičtější fyzická forma u žen psychická a šikanování ženami je obecně méně častější Nejkrutější formy šikanování se objevují tam kde je oběť nucená pobývat společně s agresorem na jednom místě školní zájezdy internáty výchovné ústavy věznice apod Mezi formy šikany patří ignorování oběti její izolace pomlouvání a zesměšňování snižování pozice v kolektivu ale i vyhrožování udílení násilných a manipulativních příkazů a vydírání Dále sem řadíme krádeže věcí jejich poškozování a nedovolenou manipulace s nimi V neposlední řadě jde o praktiky fyzického násilí a to i za použití zbraní Nelze pominout ani šikanu se sexuálním podtextem ta sahá od verbálního obtěžování až k pohlavnímu zneužívání a znásilnění Novým fenoménem je kyberšikana Ta využívá možností které jí poskytují moderní technologie jako jsou mobilní telefony fotoaparáty kamery a internet Příkladem může být nahrání ponižující situace na mobilní telefon a její rozesílání ve formě MMS či přes internet Jde pak o „dovršení klasické šikany Jiným odvětvím kyberšikany je terorizování jiných pomocí e-mailových zpráv blogů atd Kolář< ref> ve své knize Bolest šikanování uvádí třístránkový „reprezentativní přehled konkrétních typů a forem agresí a manipulací které zaznamenal při šetření a nápravě učňovských šikan ve své poradenské praxi Stádia šikany podle Koláře 1997 ;První stupeň zrod ostrakismu Šikana se může objevit kdekoliv podmínky jejího vzniku nejsou totiž nijak neobvyklé V každé skupině se najdou jedinci kteří jsou méně oblíbení a vlivní Jde o mírné převážně psychické formy násilí kdy se okrajový člen necítí dobře Ostatní ho více či méně odmítají nebaví se s ním pomlouvají ho spřádají proti němu intriky a dělají na jeho účet drobné legrácky ;Druhý stupeň fyzická agrese a přitvrzování manipulace Existuje více důvodů pro postoupení do druhého stádia Jedna z možností je odreagování žáků prostřednictvím nejslabšího jedince který funguje jako ventil Druhá možnost může nastat na školních zájezdech kdy nejslabší slouží jako oživení programu Třetí možnost nastane když se ve třídě sejde více agresivních jedinců kteří prostřednictvím násilí uspokojují své potřeby Při bití a týrání zažívají jedinci pocit moci který prolomí poslední zábrany Ovšem ani v tomto stupni nemusí šikana vypuknout V případě že ve třídě existuje soudržnost kamarádské vztahy a převažují pozitivní mravní hodnoty kdy žáci mají zásadně negativní postoje k násilí a ubližování slabším pokusy o šikanování neuspějí ;Třetí stupeň klíčový moment – vytvoření jádra V tomto stupni se vytvoří skupinka agresorů tzv úderné jádro které nyní již spolupracuje systematicky Skupina je nyní rozdělena na řadu podskupin bojujících o vliv Jestliže se do této doby nezformuje silná pozitivní podskupina která bude alespoň rovnocenným partnerem podskupině tyranů tažení tyranů za mocí může nerušeně pokračovat ;Čtvrtý stupeň většina přijímá normy agresorů Nyní jsou normy agresorů přijaty většina je považuje za nepsané zákony Kolář 1997 varuje že v této fázi se i mírní a ukáznění žáci začnou chovat krutě týrat spolužáka a dokonce u toho pociťovat uspokojení ;Pátý stupeň totalita neboli dokonalá šikana V poslední fázi dochází nastolení totalitní ideologie šikanování Žáci jsou rozděleni na dvě skupiny lidí – na agresory a na oběti Agresoři využívají vše co lze zužitkovat od materiálních věcí až po školní znalosti Agresoři ztrácí veškeré zábrany chtějí pouze provádět násilí které považují za normální dokonce za legraci Tento nejvyšší stupeň je příznačný spíše pro šikany ve věznicích vojenském prostředí a výchovných ústavech pro mládež V mírnější podobě se však někdy vyskytuje i na školách< ref> Dopad na zúčastněné Jak bylo zmíněno výše šikanování se týká všech členů skupiny v níž k ní dochází Šikanování proto negativně postihuje oběť ale i agresora a ostatní členy skupiny Zasáhnout však může i jedince stojícího mimo skupinu například rodiče šikanovaného U agresorů dochází k upevňování antisociálních postojů Odnášejí si zkušenost že agresivní chování je možné využívat k osobnímu prospěchu V dalším životě pak mají častěji problémy se zákonem< ref> Ostatní členové kolektivu „přihlížející přijímají názor že společnost není schopna zajistit bezpečnost některým jedincům a že porušování mravních i zákonných norem není trestáno V budoucnosti se pak při setkání s porušováním norem chovají pasivně nebo se takového porušování mohou sami dopouštět< ref> Oběti šikany trpí pochopitelně nejvíce Potíže které se u nich objevují je možné zahrnout mezi posttraumatické stresové poruchy Deprese a apatie může šikanovaný řešit útěkem k drogám a alkoholu V závažnějších případech může přistoupit i k pokusu o sebevraždu Podobně jako u ostatních členů skupiny také u obětí šikany roste pravděpodobnost že se v budoucnu budou dopouštět neetického chování a násilí< ref> Školní šikana Šikana ve škole není novinkou je patrně stejně stará jako škola sama Vědecká diskuse o šikaně však započala až v roce 1969 ve Skandinávii a až na konci osmdesátých let 20 století byly publikovány výzkumy i jinde ve světě Velká Británie USA Austrálie Japonsko Nizozemsko Kanada Ministerstvo školství šikanu definuje následovně Ve své zárodečné formě je šikana přítomna prakticky na všech školách Výzkum z roku 2001 provedený na 66 základních školách při němž bylo osloveno přes 6000 žáků přinesl šokující výsledky na 2 stupni ZŠ je šikanováno 41 % žáků Problémem statistického zachycení šikany je její skrytost neochota některých učitelů a ředitelů přiznat výskyt šikany ale i rozdílné chápání toho jaké chování už je možné za šikanu považovat Šikana se nevyhýbá ani středním školám může se objevit i na vysokých koleje Výraznější je na učilištích Ve všech případech však šikana snižuje pokud přímo neznemožňuje pedagogické působení školy Výchovný i vzdělávací efekt je v takových skupinách minimální V 90 letech 20 století se v Česku nově objevila šikana motivovaná sociálně-ekonomickými rozdíly mezi žáky a jejich rodinami Tyto rozdíly se projevují např v oblečení či v mobilních telefonech Prevence a řešení Řešení školní šikany má řadu překážek mezi které může patřit chování učitelů ředitelů i samotných žáků či nedostatečné legislativně-kázeňské pravomoci školy< ref> Pomineme-li tzv utopická řešení např zrušení škol či úplné nahrazení školní docházky domácím vzděláváním praktikování dozorů; snaha odhalit šikanu cíleným pozorováním a dotazováním i formou dotazníků a sociometrických šetření; práce s potenciální obětí za účelem zvýšení sebedůvěry i odolnosti proti projevům šikany Pavel Říčan dokonce mluví o „výchově k násilí;< ref> práce s potenciálními agresory pěstování empatie pomoc při budování jejich osobní perspektivy i s programy na odplavení stresu a agresivity; práce se všemi žáky která sestává z osvěty mravní výchovy pěstování spolupráce Žáci a studenti by měli být vedeni k participaci na předcházení šikaně i na jejím řešení ať již formou samosprávy nebo školních projektů Jednoznačně přínosná je také dlouhodobá spolupráce s rodiči žáků a s institucemi které se šikaně věnují státní i nevládní organizace Šikanovaný učitel Stále častěji se obětí šikany stávají učitelé Podle studie uveřejněné v časopise Pedagogika jsou útoky ze strany žáků důvodem proč více než deset procent českých středoškolských učitelů uvažuje o odchodu ze školství < ref> Šikana na pracovišti – mobbing a bossing Mobbing označuje nejrůznější formy znepříjemňování života na pracovišti Charakteristická je pro ně skrytost rafinovanost a zákeřnost Při rozhodování zda už jde o mobbing se užívá tzv Leymannova pravidla pravidla za mobbing lze považovat pouze chování které se objevuje alespoň 1× týdně po dobu minimálně 6 měsíců Někdy bývá pod mobbing zařazováno i sexuální obtěžování na pracovišti jiné pojetí vymezuje mobbing jako špatné zacházení bez sexuální či rasové příčiny Dle výsledků výzkumu z roku 2002 je obětí mobbingu 4–8 % pracujících Bossing je druh mobbingu specifický tím že šikany se dopouští nadřízený pracovník Příčinou bossingu může být strach o vlastní pracovní pozici obavy že by ho mohl nahradit jeho podřízený Spouštěčem může být také „tlak shora kdy vedoucí pracovník na podřízeného přenáší frustraci z vlastního neúspěchu Šikana v armádě Oběťmi vojenského šikanování jsou outsideři nováčci fyzicky méně výkonní apod od nichž se očekává podřízení služebně starším či zdatnějším Šikana u vojáků základní vojenské služby má často charakter rituálu přijímaného oběťmi jako nutné zlo Oběti si jsou vědomé toho že za určitý čas získají stejnou pozici a stejnou moc jako dnešní šikanující samy se stanou „mazáky tedy služebně staršími vojáky Noví mazáci mají poté i „právo na odreagování předchozího příkoří ovšem ne na jeho původcích ale na nových outsiderech Sociálním učením se tento zvyk přenáší na stále další ročníky Málokdo je ochoten přerušit tento řetěz Se šikanou se roku 1996 dle průzkumu setkalo asi 96 % vojáků české armády Šikana během základní vojenské služby se skládala z nepřeberného množství praktik Systém „mazáků tj služebně starších a „bažantů tj nováčků není specifikem pouze armády Setkáváme se s ním i v tzv uzavřených institucích jakými jsou například internát výchovný ústav nápravně léčebné zařízení a věznice Některé oficiální státní struktury však praktiky blízké šikaně i využívají Jde především o zacházení se zajatci a špiony v době válečného konfliktu či o pravomoci bezpečnostních složek nedemokratických režimů Armádní a příbuzné instituce uplatňují tyto praktiky i vůči svým členům a to s úmyslem zvýšit jejich fyzickou i psychickou odolnost např u Hitlerjugend ale i u U S Marine Corps< ref> Reference Literatura Externí odkazy Televizní pořady Reportéři ČT Česká televize 28 5 2007 Kde hledat pomoc http wwwpomoconlinecz – Podpora obětem šikany – Národní centrum bezpečnějšího internetu http wwwminimalizacesikanycz – Projekt zaměřený na snížení výskytu šikany na českých školách poradna http wwwnaseditecz – Nadace Naše dítě http wwwbkbcz – Bílý kruh bezpečí http wwwsikanaorg – Občanské sdružení Společenství proti šikaně http wwwe-bezpecicz – E-Bezpečí 11 březen je 70 den roku podle gregoriánského kalendáře 71 v přestupném roce Do konce roku zbývá 295 dní Události Česko 1422 – Poprava sedmi pražských konšelů 1500 – Přijal český sněm tzv Vladislavské zřízení zemské první obdobu české ústavy 1827 – Byla obnovena univerzita v Olomouci pod názvem Františkova Svět 1641 – Vítězství indiánských milicí jezuitských redukcí nad portugalskými otrokáři v bitvě na řece Mbororé znamenalo konec otrokářských nájezdů na redukce 1891 – Byl poprvé spuštěn na moře britský chráněný křižník HMS Hawke 1990 – Den obnovení nezávislosti Litvy která jako první ze sovětských republik vyhlásila nezávislost Počátek emancipačního procesu dalších svazových republik který vedl k zániku Sovětského svazu roku 1991 1990 – Ayrton Senna zvítězil v Grand Prix USA 1990 – Chilským prezidentem se stal demokraticky zvolený křesťanský demokrat Patricio Aylwin V úřadu prezidenta vystřídal dosavadního diktátora generála Augusta Pinocheta 2004 – Při deseti výbuších ve čtyřech předměstských vlacích v Madridu zahynulo 191 lidí 2011 – V Japonsku si silné zemětřesení a následná tsunami vyžádaly nejméně 15500 mrtvých Tsunami způsobila havárii jaderné elektrárny Fukušima která byla později na mezinárdní stupnici jaderných událostí označena nejvyšším stupněm stupeň č 7 Narození Česko 1781 – Antonín Filip Heinrich český hudební skladatel † 3 května 1861 1804 – Carl Hardtmuth český podnikatel a politik německé národnosti † 19 září 1881 1813 – Josef Dionys Halbmayr rakouský a český politik německé národnosti † 2 října 1879 1814 – Karel Tomíček český advokát a politik † 15 dubna 1903 1817 – Josef Niklas český architekt † 10 října 1877 1828 Alois Krása český novinář a politik † 12 března 1900 Gustav Adolf Lindner český pedagog † 1877 Jakub Škarda český právník a politik † 31 prosince 1894 1854 – Karel Hostaš český právník archeolog a politik † 22 června 1934 1855 – Josef Přibík hudební skladatel a dirigent † 20 října 1937 1857 – Adolf Liebscher český malíř-figuralista † 1919 1862 – Josef Konstantin Beer malíř restaurátor a sběratel umění † 27 února 1933 1875 – Adolf Pohl československý politik německé národnosti † 30 dubna 1933 1872 – Gustav Adolf Procházka patriarcha Církve československé husitské † 9 února 1942 1878 – Stanislav Hanzlík meteorolog † 8 října 1956 1880 – Josef Peter československý politik † ? 1881 – Ladislav Zelenka violoncellista a hudební pedagog † 2 července 1957 1884 – Alexandr Podaševský český dirigent a skladatel ruského původu † 28 června 1955 1894 – Vilém Balarin malíř † 1 října 1978 1902 – Zdeněk Otava operní pěvec † 4 prosince 1980 1906 – Josef Krčil malíř † 9 prosince 1985 1911 – Jiří Faltus umělecký knihař † 2 listopadu 1993 1912 – Matylda Pálfyová sportovní gymnastka stříbrná medaile na LOH 1936 † 23 září 1944 1928 Ivo Hána klinický imunolog a alergolog Jiřina Prokšová herečka a dabérka † 12 ledna 2014 1929 – Zdeněk Horský astronom a historik † 8 května 1988 1947 Viktor Dobal český chemik a politik † 7 února 2008 Jiří Brožek filmový střihač 1965 – Martin Dejdar český herec televizní moderátor a filmový producent 1971 Martin Ručinský český hokejista Jiří Vykoukal český hokejista 1976 – Vítězslav Maštalíř současný český klavírista varhaník a hudební skladatel 1983 – Lukáš Krajíček český hokejový hráč 1986 – Lucie Smatanová česká modelka Svět 1544 – Torquato Tasso italský básník † 25 dubna 1595 1727 – Andrew Planche anglický klenotník a hrnčíř † 1805 1730 – Darja Saltyková ruská šlechtična a sériová vražedkyně † 27 listopadu 1801 1739 – Sofronij Vračanský bulharský pravoslavný mnich a spisovatel † 23 září 1813 1754 – Juan Meléndez Valdés španělský básník † 24 května 1817 1811 – Urbain Le Verrier francouzský matematik † 23 září 1877 1814 – Ludvík z Casorie italský římskokatolický kněz blahoslavený † 30 března 1885 1818 – Antonio Bazzini italský houslista a skladatel † 10 února 1897 1863 – Paul Kuh-Chrobak poslední ministr financí Rakouska-Uherska † 7 ledna 1931 1874 – Charles W Gilmore americký paleontolog † 27 září 1945 1875 – Adriaan Boer nizozemský fotograf † 24 dubna 1940 1877 – Maurice Halbwachs francouzský filozof a sociolog † 16 března 1945 1884 – Alexandr Podaševský český dirigent a skladatel ruského původu † 28 června 1955 1886 – Edward Śmigły-Rydz polský generál politik a umělec † 2 prosince 1941 1890 – Vannevar Bush americký profesor elektronického inženýrství † 30 června 1974 1891 – Michael Polanyi maďarsko-britský filozof a chemik † 22 února 1976 1899 Frederik IX dánský král † 14 ledna 1972 Allan Woodman kanadský hokejista zlato na ZOH 1920 † 17 března 1963 1901 – Josef Martin Bauer německý spisovatel † 15 března 1970 1906 – Zino Davidoff švýcarský obchodník s tabákem † 14 ledna 1994 1907 – Cornelius Castoriadis řecko-francouzský levicový intelektuál † 26 prosince 1997 1912 – Paul Janes německý fotbalista † 12 června 1987 1915 – Joseph Carl Robnett Licklider americký informační vědec † 26 června 1990 1916 – Harold Wilson premiér Spojeného království † 24 května 1995 1918 – Louise Broughová americká tenistka † 3 února 2014 1919 − Mercer Ellington americký trumpetista a hudební skladatel † 8 února 1996 1920 – Nicolaas Bloembergen americký fyzik Nobelova cena za fyziku 1981 † 1921 Ástor Piazzolla argentinský hudební skladatel a hráč na bandoneon † 4 července 1992 1924 – Jozef Tomko slovenský kardinál bývalý prefekt Kongregace pro evangelizaci národů 1930 – Jurij Krylov sovětský hokejový reprezentant † 4 listopadu 1979 1931 – Rupert Murdoch australský mediální magnát 1936 – Harald zur Hausen německý vědec držitel Nobelovy ceny 1938 – Viktor Konovalenko sovětský hokejový brankář † 20 února 1996 1939 – Orlando Beltran Quevedo filipínský kardinál 1942 – Suzanne Cory australská molekulární bioložka 1945 Pirri španělský fotbalista Harvey Mandel americký kytarista 1946 – Mark Metcalf americký herec 1947 – Blue Weaver britský hráč na klávesy skladatel 1948 George Kooymans nizozemský kytarista Jan Schelhaas britský hudebník 1950 Bobby McFerrin americký jazzový zpěvák skladatel a dirigent Jerry Zucker americký filmový režisér a scenárista 1952 – Douglas Adams anglický spisovatel † 2001 1964 – Raimo Helminen finský lední hokejista 1971 – Johnny Knoxville americký herec a komik 1978 – Didier Drogba fotbalista Pobřeží slonoviny 1981 – LeToya Luckett americká zpěvačka podnikatelka a členka skupiny Destiny's Child 1984 – Martina Csillagová slovenská zpěvačka 1986 – Dario Cologna švýcarský reprezentant v běhu na lyžích Úmrtí Česko 1888 – Josef Bojislav Pichl lékař novinář spisovatel 22 srpna 1813 1888 – Karel Kilcher lékař-bakteriolog 5 února 1862 1903 – Adolf Pštros český herec 18 prosince 1851 1908 – Josef Hlávka architekt a mecenáš 15 února 1831 1917 – Václav Nedoma český novinář 28 září 1836 1947 Richard Schmidt český německy hovořící právník a spisovatel 22 července 1875 Viktor Lustig český profesionální podvodník 4 ledna 1890 1952 – Jan Foltys československý mezinárodní šachový mistr 13 října 1908 1957 – Karel V Rypáček český novinář a překladatel 9 ledna 1885 1959 – Jan Lauda český sochař 4 dubna 1898 1974 Václav Sivko malíř grafik ilustrátor a scénograf 29 června 1923 Zdeněk Mysliveček český neurolog a psychiatr 13 září 1881 1981 Josef Filgas rozhlasový reportér fejetonista a spisovatel 16 října 1908 Felix Zrno sbormistr hudební skladatel a pedagog 2 října 1890 1984 – Libuše Paserová česká operní pěvkyně 8 dubna 1900 1999 – Jiří Reichl český režisér a scenárista 13 dubna 1940 2004 – Jiří Svoboda skladatel filmové hudby 13 září 1945 2006 – Bohuslav Kučera čs ministr spravedlnosti 26 března 1923 2009 – Pavel Verner český novinář spisovatel a dramatik 19 května 1947 2014 – Vladislav David profesor mezinárodního práva 12 srpna 1927 Svět 222 – Marcus Aurelius Antonius Heliogabalus římský císař asi 203 1272 – Enzio Sardinský král Korsiky a Sardinie z dynastie Štaufů cca 1220 1722 – John Toland irský filozof a satirik 30 listopadu 1670 1768 – Giovanni Battista Vaccarini italský architekt 3 února 1702 1807 – Anton Eberl rakouský hudební skladatel a klavírista 13 června 1765 1820 – Benjamin West americký malíř 10 října 1738 1849 – Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská neapolsko-sicilská princezna a manželka sardinského krále Karla Felixe 1853 – Karl von Hohenzollern-Sigmaringen kníže 20 února 1785 1869 – Vladimir Fjodorovič Odojevskij ruský spisovatel a vědec 13 srpna 1803 1886 – Franz Antoine rakouský botanik a fotograf 23 února 1815 1888 – Friedrich Wilhelm Raiffeisen propagátor rolnických úvěrových družstev v Bavorsku 30 března 1818 1889 – Karl Deschmann slovinský muzejník a politik 3 ledna 1821 1897 – Daniel Sanders německý lexikograf a jazykovědec 12 listopadu 1819 1907 – Jean Casimir-Perier prezident Francouzské republiky 8 listopadu 1847 1908 – Edmondo De Amicis italský spisovatel 21 října 1846 1915 – Ankó Itosu tvůrce moderního karate ? 1831 1924 – Helge von Koch švédský matematik 25 ledna 1879 1930 – Silvio Gesell německý ekonomický teoretik 17 března 1862 1931 – Friedrich Wilhelm Murnau filmový režisér němé éry 28 prosince 1888 1932 Hermann Gunkel německý luteránský teolog 23 května 1862 Dora de Houghton Carrington britská malířka a designérka 29 března 1893 1936 – David Beatty admirál britského královského námořnictva 17 ledna 1871 1939 – Albert Boehringer německý chemik a podnikatel 11 srpna 1861 1944 – Hendrik Willem van Loon americký novinář a spisovatel 14 ledna 1882 1945 – Walter Hohmann německý stavební inženýr a teoretik raketových letů 18 března 1880 1955 – Alexander Fleming skotský lékař objevitel penicilinu 6 srpna 1881 1957 – Richard Evelyn Byrd americký polární badatel 25 října 1888 1958 – Ingeborg Dánská dánská princezna 2 srpna 1878 1962 – Jozef Čársky slovenský římskokatolický biskup 9 května 1886 1969 – John Wyndham britský spisovatel sci-fi 10 července 1903 1976 – Gordon Dobson britský fyzik 25 února 1889 1978 – Claude François francouzský zpěvák hudební skladatel a tanečník 1 února 1939 1980 – Michail Kaufman ruský filmař a fotograf 4 září 1897 1997 – Hugh Lawson americký klavírista 12 března 1935 1998 – Jean Shileyová americká olympijská vítězka ve skoku do výšky z roku 1932 20 listopadu 1911 2000 – Kazimierz Brandys polský spisovatel a scenárista 27 října 1916 2002 Franjo Kuharić záhřebský arcibiskup kardinál 15 dubna 1919 James Tobin americký ekonom Nobelova cena za ekonomii 1981 5 března 1918 2006 Slobodan Milošević srbský prezident 20 srpna 1941 Bernie Geoffrion kanadský profesionální hokejista 14 února 1931 2007 – Georg Zundel německý fyzikální chemik 17 května 1931 2008 – Alun Hoddinott velšský hudební skladatel 11 srpna 1929 2013 – Florian Siwicki polský generál a politik 10 ledna 1925 Svátky Česko Anděla Anděl Andělín Andělína Angela Angelika Sofronie Svět Slovensko – Angela Evropský den mozku Vědy a umění Vychází slavná krejčovská příručka H Niedermayera "Schneidermeisterbuch" Narození ;Česko 19 července – Martin Špetle z Třibřich a Ostřešan český diplomat † 13 října 1623 ;Svět 19 ledna – František II Francouzský francouzský král † 5 prosince 1560 11 března – Torquato Tasso italský barokní básník † 25 dubna 1595 24 května – William Gilbert anglický lékař a vědec † 1603 23 prosince – Anna Saská manželka nizozemského místodržitele Viléma I Oranžského † 18 prosince 1577 ? – Terumune Date japonský vládce † 29 listopadu 1585 ? – Masajuki Sanada japonský válečník † 1608 ? – Marie Temrjukovna ruská carevna druhá manželka Ivana IV Hrozného † 1 září 1569 Úmrtí 4 dubna – Ruy Lopez de Villalobos španělský mořeplavec a objevitel 1500 12 dubna – Balthasar Resinarius německý skladatel církevní hudby 1486 12 září – Clément Marot francouzský renesanční básník 23 listopadu 1496 9 prosince – Teofilo Folengo italský básník 8 listopadu 1491 nebo 1496 ? – Pedro Damiano portugalský šachový mistr 1480 ? nebo 1549 – Jean Alphonse francouzský mořeplavec 1484 ? – Čchen Čchun čínský malíř a kaligraf 1483 Hlavy států České království – Ferdinand I Svatá říše římská – Karel V Papež – Pavel III Anglické království – Jindřich VIII Tudor Francouzské království – František I Polské království – Zikmund I Starý Uherské království – Ferdinand I Španělské království – Karel V Burgundské vévodství – Karel V 1744 MDCCXLIV byl rok který dle gregoriánského kalendáře započal středou Události Vznik Prvního Saúdského státu Narození Česko 17 dubna – Jan Václav Prchal český pozdně barokní sochař † 16 října 1811 18 června – Vincenc Josef Schrattenbach brněnský biskup † 25 května 1816 20 července – Václav Eliáš Lenhart lesník a odborný spisovatel † 1 května 1806 12 prosince – Quido Benedict Rochepine vojenský inženýr v Brně neznámé datum – Antonín Belcredi moravský šlechtic italského původu † 1812 neznámé datum – Josef Bárta skladatel † 13 června 1787 Svět 8 ledna – Karl Theodor von Dalberg mohučský arcibiskup a kurfiřt † 10 ledna 1817 23 ledna – Mayer Amschel Rothschild německý židovský bankéř a podnikatel † 19 září 1812 20 února – Juraj Sklenár slovenský historik † 31 ledna 1790 23 února – Jan van Os holandský malíř † 7 února 1808 24 února – Fjodor Fjodorovič Ušakov ruský admirál † 14 října 1817 27 března – Alexej Ivanovič Musin-Puškin ruský šlechtic historik a sběratel umění † 13 února 1817 29 dubna – Norbert Schreier slovenský teolog filosof a hebraista † 26 října 1811 19 května – Šarlota Meklenbursko-Střelická manželka britského krále Jiřího III † 17 listopadu 1818 22 května – Juan Francisco Bodega y Quadra španělský námořní důstojník a objevitel † 26 března 1794 22 června – Johann Christian Polycarp Erxleben německý přírodovědec † 19 srpna 1777 17 července – Elbridge Gerry viceprezident USA † 23 listopadu 1814 1 srpna – Jean Baptiste Lamarck francouzský přírodovědec † 28 prosince 1829 16 srpna – Pierre Méchain francouzský astronom † 20 září 1804 25 srpna – Johann Gottfried Herder německý spisovatel a filosof † 18 prosince 1803 25 září – Fridrich Vilém II pruský král † 16 listopadu 1797 28 října – William Hodges anglický malíř † 6 března 1797 11 listopadu – Abigail Adamsová manželka amerického prezidenta Johna Adamse † 28 října 1818 Úmrtí Česko 15 února – František Václav Míča český hudební skladatel a kapelník 5 září 1694 14 prosince – Jan Jiří Schauberger moravský sochař štukatér a malíř 1700 Svět 23 ledna – Giambattista Vico italský filosof historik a právník 1668 26 ledna – Ludwig Andreas von Khevenhüller rakouský polní maršál 30 listopadu 1683 11 února – Tommaso Bernardo Gaffi italský varhaník a hudební skladatel 4 prosince 1667 11 dubna – Antioch Dmitrijevič Kantemir ruský básník rumunského původu 21 září 1708 25 dubna – Anders Celsius švédský astronom a fyzik 27 listopadu 1701 30 května – Alexander Pope anglický básník satirik a překladatel 1688 29 června – André Campra francouzský skladatel a dirigent 4 prosince 1660 31 října – Leonardo Leo italský skladatel operní a chrámové hudby představitel neapolské operní školy 5 srpna 1694 11 prosince – Jan Rudolf Bys švýcarský barokní malíř 11 května 1660 16 prosince – Marie Anna Habsburská rakouská arcivévodkyně 18 září 1718 23 prosince – Alžběta Charlotta Orléanská vévodkyně lotrinská 13 září 1676 Hlavy států České království – Marie Terezie Svatá říše římská – Karel VII Bavorský Papež – Benedikt XIV Království Velké Británie – Jiří II Francouzské království – Ludvík XV Polské království – August III Saský Uherské království – Marie Terezie Chorvatské království – Marie Terezie Rakouské vévodství – Marie Terezie Rusko – Alžběta I Petrovna Milánské vévodství – Marie Terezie Lucemburské vévodství – Marie Terezie Parmské vévodství – Marie Terezie 1881 MDCCCLXXXI byl rok který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou Události Zákon o nedělní uzávěře ve Walesu – první charakteristický velšský zákon Mezinárodní úmluva která se týkala uzavření Bosporu a Dardanel tj úžiny u Černého moře Vyhořelo Národní divadlo Vyhořelo divadlo Ringtheather Chuchelská řež – rvačka mezi českými a německými studenty 12 května – Tunis se stává francouzským protektorátem Vědy a umění 10 dubna – Zahájila provoz první telefonní linka v Čechách spojující správní budovu Dolu Hartmann v Ledvicích s nádražím v Duchcově 11 června – poprvé otevřeno Národní divadlo premiérou Smetanovy Libuše Narození Česko 1 ledna – Emanuel Chobot levicový politik polské národnosti † 7 června 1944 6 ledna – Franz Köhler československý politik německé národnosti † 13 května 1940 9 ledna – Julius Brach český šachista † 4 července 1938 10 ledna – Jan Pelíšek československý politik † 1959 1 února – Theodor Bohumír Pařík hudební skladatel houslista a pedagog † 28 ledna 1961 7 února – Mařenka Zieglerová operetní zpěvačka a herečka † 7 listopadu 1966 13 února – Ján Janček československý politik slovenské národnosti † 4 října 1933 14 února – František Čech-Vyšata český cestovatel a spisovatel † 3 října 1942 27 února – Bedřich Pospíšil československý politik † 14 září 1919 11 března – Ladislav Zelenka violoncellista a hudební pedagog † 2 července 1957 13 března – Alois Kříž československý politik † 13 března 1945 14 března – Josef Anderle profesor technické mechaniky a termomechaniky rektor ČVUT † 5 února 1959 25 března – Josef Adámek československý politik † 19 ledna 1964 26 března – František Koucký kanovník litoměřické kapituly † 16 ledna 1962 30 března – Josef Čada mistr světa v gymnastice a olympionik † 1 prosince 1959 3 dubna – Emil Franke dlouholetý ministr vlád Československé republiky † 1 prosince 1939 6 dubna – Rudolf Bechyně politik ministr několika vlád † 1 ledna 1948 17 dubna – Oldřich Liska český architekt urbanista a výtvarný návrhář † 8 prosince 1959 22 dubna – Franz Werner československý politik německé národnosti † 15 února 1947 23 dubna – Otakar Šín hudební skladatel teoretik a pedagog † 21 ledna 1943 24 dubna – Jan Horák československý politik † ? 7 května – Ján Zverec československý politik slovenské národnosti † 23 května 1965 16 května – Hans Tichý československý politik německé národnosti † 22 července 1955 26 května – Karl Čermak československý politik německé národnosti † 31 října 1924 31 května Bohumír Bradáč ministr československých vlád † 20 října 1935 František Langr československý politik † 6 ledna 1948 4 června Jan Kvidera československý politik † ? Alois Tučný československý politik odborový předák a ministr † 10 dubna 1940 12 června – Karel Chotek etnograf † 24 září 1967 13 června – Otakar Španiel sochař řezbář a medailér † 15 února 1955 14 června – Betty Karpíšková československá politička † 31 října 1942 15 června Wilhelm Häusler československý politik německé národnosti † 6 února 1969 Antonín Černý československý politik † ? 16 června – Bruno Weigl hudební vědec a skladatel † 25 září 1938 17 června – Jindřich Ferenc hudební skladatel a básník † 24 června 1958 19 června – František Gellner básník prozaik a kreslíř † asi 13 září 1914 21 června – Josef Matouš literární kritik a překladatel † 4 ledna 1971 26 června – Ladislav Kučera československý politik † ? 3 července – František Vahala architekt a výtvarník † 24 března 1942 10 července – Zdeněk Záhoř literární historik kritik a spisovatel † 16 srpna 1931 31 července – Lída Sudová česká herečka † 6 března 1971 3 srpna – J M Troska český spisovatel † 3 září 1961 4 srpna – Wenzel Hablik malíř grafik a architekt německé národnosti † 23 března 1934 12 srpna František Hovorka varhaník sbormistr hudební skladatel a pedagog † 19 ledna 1929 Jozef Kállay čs ministr pro správu Slovenska † 10 února 1939 Václav Vačkář hudební skladatel † 4 února 1954 16 srpna – Zdeněk Městecký český atlet-běžec † 15 května 1935 21 srpna – Marie Antonína Kratochvílová mučednice z 2 světové války † 2 října 1942 24 srpna – Václav Němeček československý politik † ? 29 srpna – František Novotný klasický filolog † 20 září 1964 31 srpna – Karel Trapl čs ministr financí † 7 dubna 1940 4 září Joe Hloucha japanolog spisovatel cestovatel a sběratel † 13 června 1957 František Kysela český malíř scénický výtvarník † 20 února 1941 5 září – Richard Bienert předseda vlády a ministr vnitra za protektorátu † 3 února 1949 7 září – Franz Macoun československý politik německé národnosti † ? 13 září – Zdeněk Mysliveček český neurolog a psychiatr † 11 března 1974 23 září – Jindřich Baumruk český fotbalista a hokejista † 5 května 1964 25 září – Adolf Šelmec československý politik slovenské národnosti † 20 ledna 1979 26 září Václav Barták československý politik † ? Martin Valachovič československý politik slovenské národnosti † ? 27 září – Bruno Kafka československý politik německé národnosti † 12 července 1931 1 října – Ferry Seidl český filmový režisér a herec † 24 ledna 1939 15 října – Antonín Výtvar sídelní kanovník litoměřické kapituly † 22 prosince 1953 18 října Gejza Rehák československý politik slovenské národnosti † 8 března 1940 Quido Maria Vyskočil český spisovatel † 14 srpna 1969 22 října Čeněk Fiala československý politik † ? Klaudius Madlmayr český architekt † 30 března 1963 Johann Uhl československý politik německé národnosti † ? 25 října – Jaroslav Petrbok paleontolog speleolog archeolog botanik a spisovatel † 14 prosince 1960 28 října – František Červinka československý politik † ? 4 listopadu – Karel Brožík československý politik † 20 června 1942 5 listopadu – Cyril Dušek československý politik † 12 ledna 1924 8 listopadu – Josef Náprstek československý politik † 9 září 1931 18 listopadu – Juraj Vyskočil československý politik slovenské národnosti † 6 června 1951 20 listopadu Josef Böhm hudební skladatel varhaník a sbormistr † 8 ledna 1967 Ladislav Pfuster český básník a překladatel † 1915 24 listopadu Zdeněk Matěj Kuděj český novinář cestovatel překladatel a spisovatel † 8 srpna 1955 Vladimír Červenka československý politik † 16 prosince 1960 8 prosince – Ferdinand Heidler čs ministr obchodu † 3 listopadu 1928 20 prosince – Tomáš Koupal katolický kněz historik † 8 srpna 1952 ? – Alfons Bébar převor kláštera v Domažlicích † 26 února 1940 ? – Josef Kudrna voják popraven protože odmítl bojovat † 1915 ? – Béla Szilassy československý politik maďarské národnosti † 1962 Svět 4 ledna Patrick Ryan americký olympijský vítěz v hodu kladivem † 13 února 1964 Wilhelm Lehmbruck německý expresionistický sochař † 25 března 1919 17 ledna – Alfred Reginald Radcliffe-Brown anglický sociální antropolog † 24 října 1955 31 ledna – Irving Langmuir americký chemik a fyzik Nobelova cena za chemii † 16 srpna 1957 2 února – Miloslav Schmidt zakladatel sboru dobrovolných hasičů na Slovensku † 8 května 1934 4 února Fernand Léger francouzský malíř a sochař † 17 srpna 1955 Kliment Jefremovič Vorošilov sovětský státník politik a maršál SSSR † 2 prosince 1969 10 února – Kenneth McArthur jihoafrický atlet olympijský vítěz v maratonu † 13 června 1960 11 února – Carlo Carrà italský malíř † 13 dubna 1966 12 února – Anna Pavlovna Pavlovová ruská tanečnice † 23 ledna 1931 13 února – Eleanor Farjeonová anglická spisovatelka † 5 června 1965 20 února – Pedro Muñoz Seca španělský dramatik † 28 listopadu 1936 25 února – Alexej Rykov sovětský politik † 15 března 1938 27 února Sveinn Björnsson prezident Islandu † 25 ledna 1952 Luitzen Egbertus Jan Brouwer nizozemský matematik a filosof † 2 prosince 1966 10 března – Endre Korláth československý politik maďarské národnosti † 3 června 1946 17 března – Walter Rudolf Hess švýcarský fyziolog Nobelova cena za fyziologii a medicínu † 12 srpna 1973 20 března – Madame d’Ora rakouská fotografka † 30 října 1963 23 března Roger Martin du Gard francouzský spisovatel nositel Nobelovy cena za literaturu † 23 srpna 1958 Hermann Staudinger německý lékárník Nobelova cena za chemii † 8 září 1965 25 března – Béla Bartók maďarský hudební skladatel † 26 září 1945 26 března – Guccio Gucci italský obchodník a módní návrhář † 2 ledna 1953 27 března – Arkadij Timofejevič Averčenko ruský spisovatel † 12 března 1925 28 března – Martin Sheridan americký trojnásobný olympijský vítěz v hodu diskem † 27 března 1918 29 března – Raymond Hood americký architekt † 14 srpna 1934 březen – Paula Wolf-Kalmarová rakouská šachová mistryně † 29 září 1931 3 dubna Alcide De Gasperi premiér Itálie † 18 srpna 1954 Max Spielmann česko-německý architekt † 1970 4 dubna – Sergej Kameněv sovětský vojenský velitel † 25 srpna 1936 5 dubna – Noe Ramišvili gruzínský politik a první premiér Gruzie † 7 prosince 1930 7 dubna – Daisy Ashfordová anglická spisovatelka † 15 ledna 1972 12 dubna – Rudolf Ramek rakouský kancléř † 24 července 1941 13 dubna – Ludwig Binswanger švýcarský lékař a psychoanalytik † 5 února 1966 16 dubna Anselm Polanco blahoslavený španělský mučedník † 7 února 1939 Edward Frederick Lindley Wood britský konzervativní politik † 23 prosince 1959 18 dubna – Max Weber americký malíř a sochař † 4 října 1961 20 dubna – Nikolaj Jakovlevič Mjaskovskij ruský hudební skladatel a kritik † 8 srpna 1950 22 dubna Alexandr Fjodorovič Kerenskij předseda ruské prozatímní vlády † 11 června 1970 Xenie Petrović-Njegoš černohorská princezna † 10 března 1960 1 května – Pierre Teilhard de Chardin francouzský náboženský myslitel a vědec † 10 dubna 1955 2 května – Gottfried Benn německý lékař a básník † 7 června 1956 11 května – Theodore von Kármán americký fyzik † 7 května 1963 12 května – Albert Thellung švýcarský botanik † 26 června 1928 13 května – Johannes Schultze německý historik † 2 října 1976 19 května – Mustafa Kemal Atatürk zakladatel a první prezident Turecké republiky † 10 listopadu 1938 20 května – Władysław Sikorski generál a předseda polské exilové vlády † 4 července 1943 24 května – Mikuláš Schneider-Trnavský slovenský hudební skladatel a dirigent † 28 května 1958 25 května – Louis Magnus první prezident Mezinárodní federace ledního hokeje † 1 listopadu 1950 26 května – Valerian Albanov ruský polárník † ? 1919 28 května – Augustin Bea německý kardinál † 16 listopadu 1968 3 června Ted Colson australský antropolog a cestovatel † 27 února 1950 Juliusz Rómmel polský generál † 8 září 1967 10 června Mamija Dmitrijevič Orachelašvili gruzínský bolševický politik † 11 prosince 1937 Jaime Sabartés katalánský sochař básník a spisovatel † 16 února 1968 17 června – Emil Leeb generál dělostřelectva nacistického Německa † 8 září 1969 24 června Grigorij Ivanovič Kotovskij sovětskývojevůdce a komunistický politik † 6 srpna 1925 Heinz Tietjen německý dirigent a operní režisér † 30 listopadu 1967 29 června Louis Trousselier francouzský cyklista † 24 dubna 1939 Gottlob Walz německý skokan do vody olympionik † 1943 4 červenec Ber Borochov marxisticko-sionistický vůdce a spisovatel † 17 prosince 1917 Vasilij Zeňkovskij ukrajinský křesťanský filosof † 5 srpna 1962 11 července – Luigi Motta italský spisovatel † 18 prosince 1955 27 července – Hans Fischer německý organický chemik nositel Nobelovy ceny za chemii † 31 března 1945 30 července – Smedley Butler americký generálmajor námořní pěchoty † 21 června 1940 1 srpna – Otto Toeplitz německý matematik † 15 února 1940 2 srpna – Dora Boothbyová anglická tenistka † 22 února 1970 6 srpna – Alexander Fleming objevitel penicilinu † 11 března 1955 7 srpna – François Darlan francouzský admirál a politik † 24 prosince 1942 8 srpna – Ewald von Kleist polní maršál nacistického Německa † 13 listopadu 1954 12 srpna – Cecil B DeMille americký filmový režisér † 21 ledna 1959 16 srpna – Fritz Stuckenberg německý experisionistický malíř † 18 května 1944 19 srpna – George Enescu rumunský skladatel dirigent a houslista † 4 května 1955 24 srpna – Vincenzo Lancia italský automobilový závodník a konstruktér † 15 února 1937 31 srpna – Antoni Szylling polský generál za druhé světové války † 7 června 1971 1 září – Josef Zaricki izraelský malíř † 30 listopadu 1987 2 září – Allen Whipple americký chirurg † 6 dubna 1963 5 září – Otto Bauer rakouský politik představitel a teoretik austromarxismu † 4 července 1938 7 září – André Mazon francouzský slavista † 13 července 1967 8 září – Harry Hillman americký sprinter trojnásobný olympijský vítěz † 9 srpna 1945 11 září – Josef Chajim Brenner spisovatel hebrejsky psané literatury † 2 května 1921 13 září – Rudolf Samojlovič sovětský polární badatel geograf a geolog † 4 března 1939 15 září – Ettore Bugatti automobilový konstruktér † 21 srpna 1947 16 září – Clive Bell britský kritik umění † 17 září 1964 25 září – Lu Sün čínský spisovatel † 19 října 1936 27 září – William Clothier americký tenista † 4 září 1962 29 září – Ludwig von Mises rakouský ekonom † 10 října 1973 1 října – William Boeing zakladatel společnosti Boeing † 28 září 1956 4 října George Constantinescu rumunský konstruktér zbraní † 11 prosince 1965 Otto Ville Kuusinen finský a sovětský politik a básník † 17 května 1964 Anna Munro skotská sufražetka † 11 září 1962 9 října – Victor Klemperer německý spisovatel † 11 února 1960 11 října Lewis Fry Richardson anglický matematik a fyzik † 30 září 1953 Hans Kelsen rakouský právní teoretik † 19 dubna 1973 15 října – Pelham Grenville Wodehouse britský spisovatel † 14 února 1975 16 října – Vilhelm Buhl premiér Dánska † 18 prosince 1954 19 října – Otakar Griese hermetik astrolog martinista a spisovatel † 2 října 1932 22 října – Clinton Joseph Davisson americký fyzik nositel Nobelovy ceny za fyziku † 1 února 1958 25 října – Pablo Picasso španělský malíř a sochař † 8 dubna 1973 26 října – Margaret Wycherlyová anglická divadelní a filmová herečka † 6 června 1956 6 listopadu – Otozó Jamada vojevůdce Japonské císařské armády † 18 července 1965 9 listopadu – Wilhelm Rümann německý námořní důstojník † 31 března 1946 11 listopadu – Joel Lehtonen finský spisovatel † 20 listopadu 1934 12 listopadu – Maximilian von Weichs polní maršál německého Wehrmachtu † 27 června 1954 20 listopadu – Iraklij Cereteli gruzínský menševický politik † 20 května 1959 22 listopadu – Enver Paša turecký generál a politik † 4 srpna 1922 25 listopadu – Jan XXIII 261 papež † 3 června 1963 27 listopadu – Věra Weizmannová manželka prvního izraelského prezidenta Chajima Weizmanna † 24 září 1966 28 listopadu – Stefan Zweig rakouský prozaik esejista básník a překladatel † 23 února 1942 2 prosince – Heinrich Georg Barkhausen německýf fyzik † 20 února 1956 4 prosince – Erwin von Witzleben účastník příprav neúspěšného atentátu na Hitlera z 20 července 1944 † 8 srpna 1944 24 prosince – Juan Ramón Jiménez španělský básník nositel Nobelovy ceny za literaturu † 29 května 1958 30 prosince – Wiktor Thommée polský generál † 13 listopadu 1962 31 prosince Jacob Israël de Haan nizozemský spisovatel † 30 července 1924 Max Pechstein německý malíř a grafik † 19 června 1955 ? – Malki'el Gruenwald izraelský hoteliér a amatérský novinář † 1958 ? – Oswald Herzog německý sochař a malíř † 1939 ? – Lewis Larsson švédský fotograf † 1958 ? – Felice Nazzaro italský automobilový závodník † 21 března 1940 ? – Radžib Našašibi arabský politik a starosta Jeruzaléma † 1951 Úmrtí Česko 24 ledna – Jindřich Otakar Miltner národní obrozenec a vlastivědný pracovník 22 října 1827 26 ledna – Emanuel Bořický mineralog a geolog 11 prosince 1840 27 ledna Gustav Schmidt profesor mechaniky rektor Pražské polytechniky 16 září 1826 Jan Rudolf Kutschker rakousko-moravský teolog a arcibiskup 11 dubna 1800 9 února – Jan Michael Schary pivovarnický odborník podnikatel paleontolog a politik 1825 10 února – František Karel Drahoňovský český básník-humorista 12 června 1812 11 února – Theodor von Pachmann česko-rakouský profesor práv 9 listopadu 1801 16 února – Maximilian Dormitzer rakouský a český politik německé národnosti 11 listopadu 1819 27 února – Boleslav Jablonský český obrozenecký básník katolický kněz a národní buditel 14 ledna 1813 9 března – Josef Mikula rektor C k Františkovy univerzity v Olomouci 25 září 1816 4 června – Václav Křížek pedagog vlastenec politik a kulturní organizátor 25 listopadu 1833 9 června – Moritz Raudnitz rakouský a český advokát a politik německé národnosti 1 června 1829 13 června – Josef Škoda lékař dermatolog a vysokoškolský profesor 10 prosince 1805 23 června – Bedřich Silva-Tarouca kněz malíř sběratel umění 11 prosince 1816 29 července – Hieronymus Mannsfeld český šlechtic a politik 20 července 1842 10 srpna – Theodor Václav Bradský český hudební skladatel 17 ledna 1833 11 září – Petr Bílka pedagog mecenáš a národní buditel 4 května 1820 19 září Carl Hardtmuth český podnikatel a politik německé národnosti 11 března 1804 Emanuel Dubský z Třebomyslic 20 února 1806 1 října – František Matěj Hilmar český hudební skladatel 30 září 1803 15 října – Karl Korb von Weidenheim předlitavský český šlechtic a politik 7 dubna 1836 25 října – Antonín Ludvík Frind litoměřický biskup 9 října 1823 8 prosince – Hynek Rybička velkopláteník a starosta města Česká Třebová zahynul při požáru vídeňského divadla Ringtheater ? – Ignác Hauschild český právník a politik 1814 Svět 1 ledna – Louis Auguste Blanqui francouzský socialista a revolucionář 7 února 1805 18 ledna Auguste Mariette francouzský archeolog a egyptolog 11 února 1821 Adolph Wegelin německý malíř 24 listopadu 1810 3 února – John Gould anglický ornitolog 14 září 1804 5 února Thomas Carlyle skotský spisovatel a historik 1795 Františka Kinská hraběnka z Vchynic a Tetova lichtenštejnská kněžna 8 srpna 1813 7 února – Alžběta Thurn-Taxis manželka Miguela II z Braganzy 1860 9 února – Fjodor Michajlovič Dostojevskij ruský spisovatel a filosof 1821 16 února – Gustav Neumann německý šachový mistr 15 prosince 1838 1 března – Ignacy Hryniewiecki vrah cara Alexandra II 25 dubna 1856 3 března Mikuláš Štefan Ferienčík slovenský úředník novinář a spisovatel 1 srpna 1825 Rudolf Brestel ministr financí Předlitavska 16 května 1816 9 března – Karolina Amálie Augustenborgská dánská královna manželka krále Kristiána VIII 28 června 1796 13 března Nikolaj Rysakov ruský revolucionář 14 května 1861 Nikolaj Kibalčič ruský revolucionář 19 října 1853 Andrej Željabov ruský revolucionář 17 srpna 1851 Alexandr II Nikolajevič ruský car 1818 16 března – Modest Petrovič Musorgskij ruský skladatel a klavírista 21 března 1839 26 března – Florian Ceynowa kašubský jazykovědec a spisovatel 4 května 1817 29 března – Carl Weyprecht německý geofyzik 8 září 1838 31 března – Karolina Dánská dcera dánského krále Frederika VI 28 října 1793 6 dubna – Gabriel-Jean-Antoine Davioud francouzský architekt 30 října 1824 13 dubna – Timofej Michajlov ruský revolucionář 22 ledna 1859 19 dubna – Benjamin Disraeli britský státník premiér a spisovatel 21 prosince 1804 26 dubna – Ludwig von der Tann-Rathsamhausen bavorský generál 18 června 1815 28 dubna – Ján Botto slovenský romantický básník 1829 29 dubna – Antoine Samuel Adam-Salomon francouzský sochař a fotograf 9 ledna 1818 3 května – Josip Jurčič slovinský spisovatel 4 března 1844 11 května – Henri-Frédéric Amiel švýcarský filosof a básník 27 září 1821 23 června – Matthias Jacob Schleiden německý botanik 5 dubna 1804 1 července – Rudolf Hermann Lotze německý lékař filosof a psycholog 21 května 1817 4 července – Johan Vilhelm Snellman finský filozof novinář a státník 12 května 1806 14 července – Billy the Kid americký psanec a střelec 23 ledna 1859 25 července – Karl Christian Bruhns německý astronom a geodet 22 listopadu 1830 3 září – Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská dcera císaře Františka I 1 března 1798 13 září – Ambrose Burnside americký generál vynálezce a politik 23 května 1824 19 září – James A Garfield 20 prezident Spojených států 19 listopadu 1831 24 září – Friedrich von Thun und Hohenstein rakouský diplomat 8 května 1810 10 října – Heinrich Karl von Haymerle ministr zahraničí Rakouska-Uherska 7 prosince 1828 21 října – Eduard Heine německý matematik 15 března 1821 30 října – Mathias Schönerer rakouský stavitel železnic 9 ledna 1807 29 listopadu – Giacomo Brogi italský fotograf 6 dubna 1822 5 prosince – Nikolaj Ivanovič Pirogov ruský vědec chirurg 25 listopadu 1810 13 prosince – August Šenoa chorvatský spisovatel 14 listopadu 1838 ? – John Goodwyn Barmby britský křesťanský socialista 1820 Hlavy států České království – František Josef I Papež – Lev XIII Království Velké Británie – Viktorie Třetí francouzská republika – Jules Grévy Uherské království – František Josef I Rakouské císařství – František Josef I Japonsko – Meidži Externí odkazy Digitalizované noviny a časopisy z roku 1881 Národní listy — Pražský deník — Moravská orlice Brno — Opavský týdenník — Budivoj České Budějovice — odkaz vede na přehled ročníků Květy — Časopis Musea království Českého — Lumír — archiv ÚČL AV ČR nebo v NK ČR Světozor — Vesmír — Osvěta red Václav Vlček — Humoristické listy — archiv ÚČL AV ČR nebo v NK ČR Paleček humor — Říšský zákoník česká verze — Bohemia deník pražských Němců — 1955 MCMLV byl rok který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou Události Československo 10 leden – Ustavena vyšetřovací komise ÚV KSČ tzv Barákova pro revizi politických procesů 11 únor – První přímý televizní přenos tehdejšího Československa – Hokejové utkání Československo švédský klub IF Leksand Ze zimního stadionu Praha-Štvanicekomentoval Vít Holubec Josef Valchář 11 – 14 květen – Ve Varšavě bylo Československo začleněno do vojensko-politického paktu nazvaného Varšavská smlouva 30 červen – ÚV KSČ přijal směrnici k zahájení „druhé vlny kolektivizace zemědělství Svět 18–24 duben – Proběhla Bandungská konference 29 nezávislých asijských a afrických zemí 15 květen – Ve Vídni podepsána Rakouská státní smlouva v jejímž důsledku spojenecké armády opouštějí rakouské území a Rakousko získává suverenitu 26 říjen – Rakouský parlament přijímá ústavní zákon o trvalé neutralitě 28 prosinec – Kim Ir-sen nastiňuje novou severokorejskou ideologii Čučche Od roku 1972 je zakotvena v ústavě ve Švýcarsku začala invaze plzáka španělského Vědy a umění 12 duben – Americký virolog Jonas Salk uveřejnil objev vakcíny proti obrně Firma Tappan představila první mikrovlnnou troubu pro domácí použití ale stále je to obrovská a drahá luxusní věc Automobilka Škoda začala vyrábět vůz Škoda 440; Spartak Byl objeven chemický prvek mendelevium Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Willis Eugene Lamb Polykarp Kusch Nobelova cena za chemii – Vincent du Vigneaud Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Axel Hugo Theodor Theorell Nobelova cena za literaturu – Halldór Kiljan Laxness Nobelova cena míru – Cena neudělena finanční část vložena do zvláštního fondu Nobelovy ceny míru Narození Česko 22 ledna – Ladislav Vízek český fotbalista 5 března – Arnošt Pátek český zpěvák † asi 9 dubna 2009 11března Pavel Kopřiva český hudebník a vydavatel 19 března – Simona Stašová herečka 21 března – Halina Pawlowská česká spisovatelka a scenáristka 7 května – Pavla Topolánková bývalá manželka Mirka Topolánka podnikatelka politička strany Politika 21 16 května – Oldřich Kaiser český herec 4 října – János Bán maďarský herec 13 října – Václav Upír Krejčí český komik herec mim spisovatel 25 října – Jaroslav Krákora český lékař a levicový politik 30 října – Jan Antonín Pitínský divadelní režisér herec a literát 27 listopadu – Jan Berger český fotbalista 29 prosince – Petr Rímský český písničkář Svět 6 ledna – Rowan Atkinson britský komik Mr Bean 27 ledna – John G Roberts americký právník 2 února – Leszek Engelking polský básník spisovatel a překladatel 24 února Steve Jobs americký podnikatel zakladatel společnosti Apple Computer † 2011 Alain Prost francouzský pilot Formule 1 9 května – Kevin Peter Hall americký herec † 10 duben 1991 18 května – Chow Yun Fat hongkongský herec 29 srpna – Diamanda Galás americká zpěvačka pianistka a skladatelka řeckého původu 28 října – Bill Gates spoluzakladatel společnosti Microsoft 15 prosince – Vinko Gorenak slovinský politik Thomas Gilou – francouzský režisér Úmrtí Česko 2 ledna – Rudolf Březa sochař a medailér 5 dubna 1888 5 ledna – Jan Volný český jazykovědec 12 září 1886 10 ledna – František Horník-Lánský malíř 2 března 1889 14 ledna Jan Dědina malíř a ilustrátor 1 září 1870 Miroslav Kubíček český dirigent a hudební skladatel 10 října 1919 Oldřich Friš indolog 7 května 1903 17 ledna – Bedřich Kočí nakladatel a knihkupec 2 března 1869 21 ledna – Jiří Stříbrný československý politik novinář účastník prvního odboje 14 ledna 1880 23 ledna – Jaroslav Janko český matematik 3 prosince 1893 27 ledna – František Zuska malíř sochař a medailér 12 června 1887 7 února – Julius Komárek profesor zoologie spisovatel 15 srpna 1892 15 února Josef Loos český lední hokejista a funkcionář 13 března 1888 Otakar Španiel český sochař řezbář a medailér 13 června 1881 19 února – Otakar Pařík dirigent a klavírista 28 února 1901 26 února Josef Dostál český archivář a překladatel 20 října 1892 Karel Sellner český spisovatel 23 října 1873 10 března – Vladimír Krno československý maďarské národnosti 21 června 1874 20 března – Marian Schaller převor Emauzského kláštera v Praze oběť komunismu 1892 21 března – Jan Dostálek československý politik ministr 28 dubna 1883 25 března – Josef Cink český básník 16 června 1932 4 dubna – Otakar Švec český sochař 23 listopadu 1892 28 dubna – Otakar Zítek český operní režizér hudební skladatel a spisovatel 5 listopadu 1892 2 května Václav Švéda člen skupiny bratří Mašínů 26 dubna 1921 Gustav Porš český malíř 2 února 1888 Zbyněk Janata člen skupiny bratří Mašínů 1 února 1932 3 května – Saša Rašilov starší český herec 6 září 1891 18 května – Bohuš Stejskal český divadelní režisér 14 března 1896 21 května – Andělín Novák pedagog archivář a slezský buditel 8 listopadu 1878 26 května – Ján Halla slovenský básník a československý meziválečný politik 14 dubna 1885 29 května – Karel Třešňák český herec a režisér 13 prosince 1896 30 května Emanuel Lešehrad spisovatel básník a dramatik 15 listopadu 1877 Josef Bertl český architekt 6 ledna 1866 12 června – Josef Kalfus národohospodář a politik 25 června 1880 18 června – Ladislav Žemla československý tenista 6 listopadu 1887 23 června – František Janda-Suk atlet olympijský medailista 25 března 1878 28 června – Alexandr Podaševský český dirigent a skladatel ruského původu 11 března 1884 červen – Harry Palme sklářský průmyslník spisovatel sběratel a archeolog 14 dubna 1882 6 července – Prokop Toman český právník historik a sběratel výtvarného umění 21 prosince 1872 11 července – Ida Münzbergová česká malířka 19 února 1876 18 července – Rudolf Wünsch český hudební pedagog a skladatel 2 září 1880 22 července Václav Nosek komunistický politik ministr vnitra 26 září 1892 Hans Tichý československý politik německé národnosti 16 května 1881 30 července – Jan Vraštil církevní historik kanovník litoměřické kapituly 8 května 1891 2 srpna – Jaroslav Šlezinger sochař 29 dubna 1911 8 srpna – Zdeněk Matěj Kuděj český novinář cestovatel překladatel a spisovatel 24 listopadu 1881 11 srpna – Josef Gemrot příslušník výsadku Calcium 27 prosince 1911 12 srpna – Miloslav Fleischmann český hokejista 24 září 1886 4 září – Alois Spisar profesor Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké 18 dubna 1874 14 září – Franz Carl Weiskopf pražský převážně německy píšící spisovatel a diplomat 3 dubna 1900 7 října – Jan Bartoš spisovatel a literární historik 17 května 1887 9 října – Georg Placzek teoretický fyzik 26 září 1905 12 října – Ladislav Prokop Procházka český lékař politik hudební skladatel a spisovatel 1 května 1872 20 října – Adolf Míšek český kontrabasista a hudební skladatel 29 srpna 1875 19 listopadu – Přemysl Koblic český fotograf a chemik 2 července 1892 27 listopadu Vilém Kreibich český malíř 6 ledna 1884 Robert Stöhr československý politik německé národnosti 3 května 1875 20 prosince – Hubert Aust architekt 31 října 1891 24 prosince – Josef Hanuš český chemik 12 ledna 1872 ? – František Peyr československý fotbalový reprezentant 1896 ? – Jelizaveta Nikolská ruská tanečnice působící v Národním divadle 24 října 1904 Svět 3 ledna – Fraňo Kráľ slovenský básník a politik 9 března 1903 9 ledna – Petar Pecija Petrović chorvatský spisovatel 21 srpna 1877 11 ledna – Rodolfo Graziani italský generál a ministr války republiky Saló 11 srpna 1882 15 ledna – Yves Tanguy francouzský surrealistický malíř ledna 1900 21 ledna – Archie Hahn americký sprinter 14 září 1880 22 ledna – Jonni Myyrä finský olympijský vítěz v hodu oštěpem 13 července 1892 24 ledna – Percy John Heawood britský matematik 8 září 1861 29 ledna – Hans Hedtoft premiér Dánska 21 dubna 1903 31 ledna – John Mott ředitel YMCA a WSCF nositel Nobelovy cenu za mír 25 května 1865 2 února – Oswald Avery americký lékař molekulární biolog 21 října 1877 3 února – Vasilij Blochin Stalinův vrchní popravčí 7 ledna 1895 18 února – Tadeusz Michejda polský architekt 22 května 1885 20 února – Eugen Schmalenbach německý ekonom 20 srpna 1873 23 února – Paul Claudel francouzský básník a dramatik 6 srpna 1868 28 února – Josiah Ritchie britský tenista olympijský vítěz 1908 18 října 1870 8 března – Klementina Belgická dcera belgického krále Leopolda II 30 července 1872 11 března – Alexander Fleming skotský lékař známý především jako objevitel penicilinu – 6 srpna 1881 12 března – Charlie Parker americký jazzový saxofonista a skladatel 29 srpna 1920 13 března – Tribhuvan nepálský král 30 června 1906 14 března – Marcel Rochas francouzský módní návrhář 24 února 1902 15 března – Eduard Pichl rakouský horolezec 15 září 1872 19 března Leonid Alexandrovič Govorov maršál Sovětského svazu 22 února 1897 Mihály Károlyi prezident První Maďarské republiky 4 března 1875 22 března Ivan Šubašić předseda exilové jugoslávské vlády 7 května 1892 Arnošt II Sasko-Altenburský poslední vévoda německého vévodství Sasko-Altenbursko 31 srpna 1871 3 dubna – Karl Hofer německý malíř 11 října 1878 5 dubna – Theda Bara americká herečka 29 července 1885 10 dubna – Pierre Teilhard de Chardin francouzský náboženský myslitel a vědec geolog a paleontolog 1 května 1881 15 dubna – Albert McCaffery kanadský reprezentační hokejový útočník 12 dubna 1893 18 dubna – Albert Einstein americký fyzik německého původu jeden z největších vědců 20 století 1879 3 května – Rudolf Schlichter německý výtvarník 6 prosince 1890 4 května George Enescu rumunský skladatel dirigent a houslista 19 srpna 1881 Louis Charles Breguet francouzský letecký konstruktér 2 ledna 1880 6 května – Anthony Winter australský olympijský vítěz v trojskoku 25 srpna 1894 11 května – Jerzy Kossak polský malíř 11 září 1886 18 května – Edwin Scharff německý sochař 21 března 1887 26 května – Alberto Ascari italský automobilový závodník zemřel při testování vozu Ferrari na okruhu v Monze 13 července 1918 6 června – Jelisaveta Načić srbská architektka 31 prosince 1878 17 června – Robert Reininger rakouský filozof 28 září 1869 19 června – Max Pechstein německý malíř a grafik 31 prosince 1881 26 června – Engelbert Zaschka německý konstruktér vrtulníků 1 září 1895 27 června – Martin A Hansen dánský prozaik 20 srpna 1909 29 června – Gyula Szekfű maďarský historik a publicista 23 května 1883 1 července – Eugen Hoffmann německý sochař a malíř 27 září 1892 5 července – Matúš Černák slovenský politik a diplomat 23 srpna 1903 14 července – Vladimir Bonč-Brujevič ruský bolševický žurnalista a spisovatel 16 června 1873 20 července – Calouste Gulbenkian arménský podnikatel a filantrop 23 března 1869 22 července – Haakon Shetelig norský archeolog a historik 25 června 1877 23 července Cordell Hull ministr zahraničních věcí USA 2 října 1871 Albrecht Rakouský arcivévoda syn Bedřicha Rakousko-Těšínského 24 července 1897 25 července – Isaak Osipovič Dunajevskij ruský hudební hudební skladatel a dirigent 30 ledna 1900 31 července Robert Francis americký herec 26 února 1930 Zdenka Cecília Schelingová slovenská sestra 24 prosinec 1916 2 srpna – Wallace Stevens americký básník 2 října 1879 12 srpna James Batcheller Sumner americký chemik Nobelova cena za chemii 19 listopadu 1887 Thomas Mann německý spisovatel 6 červen 1875 17 srpna – Fernand Léger francouzský malíř a sochař 4 února 1881 27 srpna – Joachim Wach německý religionista orientalista a historik náboženství 25 ledna 1898 31 srpna – Willi Baumeister německý malíř scénický výtvarník 22 ledna 1889 30 září – James Dean americký filmový a televizní herec 8 února 1931 12 září – Frank Stokes americký bluesový kytarista 1 ledna 1888 9 října Theodor Innitzer vídeňský arcibiskup a rakouský kardinál 25 prosince 1875 Henry Evelyn Bliss americký knihovník 28 ledna 1870 18 října – José Ortega y Gasset španělský filosof sociolog a esejista 9 května 1883 24 října – Alfred Reginald Radcliffe-Brown anglický sociální antropolog 17 ledna 1881 1 listopadu – Dale Carnegie americký spisovatel 24 listopadu 1888 2 listopadu – Alfréd Hajós maďarský architekt a plavec olympijský vítěz 1 února 1878 3 listopadu – Germana Toskánská rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna 11 září 1884 5 listopadu – Maurice Utrillo francouzský malíř 26 prosince 1883 7 listopadu – Sergej Josifovič Karcevskij ruský lingvista 28 srpna 1884 12 listopadu – Tin Ujević chorvatský básník 5 července 1891 17 listopadu – Helmuth Weidling generál dělostřelectva německého Wehrmachtu 2 listopadu 1891 27 listopadu – Arthur Honegger švýcarský hudební skladatel 10 března 1892 5 prosince – Glenn Luther Martin americký průkopník letectví 17 ledna 1886 8 prosince – Hermann Weyl německý matematik teoretický fyzik a filosof 9 listopadu 1885 15 prosince – Horace McCoy americký spisovatel a scenárista 14 dubna 1897 18 prosince – Luigi Motta italský spisovatel 11 července 1881 ? – George Henry Seeley americký fotograf a malíř 1880 Domácí demografický vývoj Hlavy států Evropa Československo – prezident Antonín Zápotocký Vatikán – papež Pius XII Francie – prezident René Coty Spojené království – královna Alžběta II Litevská SSR – Antanas Sniečkus Sovětský svaz předseda prezidia Nejvyššího sovětu Kliment Jefremovič Vorošilov de facto první tajemník KSSS Nikita Sergejevič Chruščov USA – prezident Dwight D Eisenhower Asie Japonsko – Císař Šówa Čína – předseda ČLR Mao Ce-Tung Externí odkazy Roky 1960–1969 souhrnně zvané 60 léta 20 století jsou obdobím určitého uvolnění v politice i v kultuře které se projevuje mimo jiné politickým osamostatněním mnoha bývalých evropských kolonií zejména v Africe kulturní a společenskou revoltou mládeže rozčarovanou konzumním způsobem života svých rodičů přestavba evropských zemí a jiných území poničených 2 světovou válkou je převážně dokončena sanace dluhů pokračuje pokračuje rovnováha moci světa bipolárně rozděleného mezi dvě supervelmoci USA a SSSR Studená válka mezi nimi pomalu nabírá na intenzitě stejně jako jaderné zbrojení a dobývání vesmíru JFK „Rozhodli jsme se dostat se v této dekádě na Měsíc ne proto že je to jednoduché ale proto že je to obtížné války a konflikty zažehnuta válka ve Vietnamu která po svém skončení od poloviny následující dekády zanechá v myslích Američanů „syndrom Šestidenní válka z roku 1967 dala jasné obrysy vzájemnému vztahu Izraele a okolních arabských zemí na Blízkém východě Pražské jaro 1968 potlačilo liberalizaci režimu v Československu a uvrhlo ho do éry normalizace růst objemu dopravy osobní i u zboží Spojené státy jsou největším producentem ropy na světě ale začínají se objevovat zkoumat a připravovat nová ropná naleziště na Blízkém východě hnutí hippies sexuální revoluce vzestup popularity drog mezi mládeží pokračuje pozvolná změna postoje k apartheidu a rasové segregaci růst saturace televizního vysílání v roce 1962 uskutečněn první transatlantický přenos Nová vlna v umění zejména kinematografii Související články 60 léta v hudbě 60 léta 20 století v heavy metalu 1985 MCMLXXXV byl rok který dle gregoriánského kalendáře započal úterým Události Československo 12 ledna – V objektu Východoslovenské galerie v centru Košic došlo k výbuchu který byl způsoben únikem plynu z narušeného potrubí Byla narušena statika objektu poškozeno bylo také mnoho vystavených uměleckých děl 17 dubna – 3 května – V Praze se konalo mistrovství světa v ledním hokeji Ve finálovém utkání ČSSR proti Kanadě zvítězili českoslovenští hokejisté a stali se mistry světa 3 května – Do provozu byl uveden první blok Jaderné elektrárny Dukovany v okrese Třebíč Součástí elektrárny jsou celkem 4 bloky typu VVER 440 o výkonu 440 MW V souvislosti s přípravou elektrárny byla v letech 1974–1978 vystavěna vodní nádrž Dalešice na řece Jihlavě zásobující elektrárnu chladící vodou Poslední – čtvrtý blok začal dodávat elektrickou energii 20 července 1987 Jednalo se o první jadernou elektrárnu na území České republiky Její výstavba trvala 9 let 22 května – Ve Stochově byl zadržen šestnáctiletý hornický učeň Jiří Straka který se do dějin československé kriminalistiky zapsal jako spartakiádní vrah V období od 17 února do 16 května t r se dopustil série loupežných přepadení znásilnění a brutálních vražd na ženách v Praze Celkem napadl minimálně 11 žen 3 z nich jeho útok nepřežily Díky profesionálnímu postupu pražských kriminalistů pod vedením Jiřího Markoviče byl dopaden ještě před konáním spartakiády 1985 V průběhu vyšetřování byl hodnocen jako nadprůměrně inteligentní avšak naprosto amorální agresivní osobnost s výraznými sklony k sadismu a nekrofilii U Městského soudu v Praze byl usvědčen ze tří vražd dvou pokusů o vraždu pěti znásilnění tří loupeží a pěti krádeží Jen díky svému nízkému věku unikl jistému trestu smrti a byl 17 prosince 1985 odsouzen k nejvyššímu možnému trestu – 10 let s nařízenou ústavní léčbou Ve vězení mu byla za účelem snížení sexuální agresivity provedena kastrace V květnu 1994 byl propuštěn na amnestii z vězení a předán do péče psychiatrů v Opavě V prosinci 2004 byl definitivně propuštěn na svobodu 22 května – Ve Vladislavském sále Pražského hradu se konala volba prezidenta Československé socialistické republiky Potřetí byl jednomyslně zvolen prezidentem Gustáv Husák 21 – 24 května – Západní část Jihomoravského a jižní část Východočeského kraje zasáhly povodně V důsledku mimořádných dlouhotrvajících srážek v oblasti vystoupily řeky Svratka Jihlava Dyje a Chrudimka ze břehů takže bylo nutné přistoupit k evakuaci četných obcí Nejvíce byly postiženy okresy Jihlava Třebíč Žďár nad Sázavou Znojmo Brno-venkov a Břeclav Ve Velkém Meziříčí na Žďársku stoupla hladina potoka Balinka natolik že bylo do půlmetrové výše zaplaveno náměstí Centrum města vytopila také řeka Jihlava v Třebíči Značné škody byly zaznamenány na orné půdě kterou na mnohých místech voda odplavila Dopady povodně byly částečně zmírněny vlivem vodních nádrží Dalešice Mostiště Vranov a Vír Jisté škody však vznikly na staveništi Novomlýnské přehradní nádrže na okrese Břeclav Ve Východočeském kraji byl nejvíce postižen okres Chrudim kde se vylily ze břehů řeky Chrudimka Doubrava a Novohradka 7 června – Otevřena byla první ze šesti plánovaných částí nového komplexu Fakultní nemocnice Lochotín v Plzni Slavnostního předání stavby se zúčastnil předseda vlády ČSR Josef Korčák ministr zdravotnictví ČSR Jaroslav Prokopec vedoucí tajemník Západočeského KV KSČ Josef Mevald a další čelní straničtí a městští funkcionáři Nová budova pavilonu interních oborů byla vybavena tehdy moderní technikou – např počítačovým tomografem CT 19 června – Fanoušci fotbalového klubu Sparta Praha zdemolovali během cesty na ligové utkání do Banské Bystrice interiér nočního rychlíku Hron Pod vlivem alkoholu rozbíjeli osvětlením vytrhávali dveře a sedadla kupé a vyhazovali je z oken jedoucího rychlíku stejně tak jako láhve od alkoholu Slovně i fyzicky napadali další cestující i průvodčí vlaku Z osmi demolovaných vagónů byly 3 zcela vyřazeny z provozu a celková škoda činila 240 tis Kčs Městský soud v Praze odsoudil 8 obžalovaných ve věku od 15 do 29 let k nepodmíněným trestům v trvání od 6 do 30 měsíců dalších k 5 podmíněným trestům většině z obžalovaných byla uložena ústavní protialkoholní léčba a zakázány návštěvy fotbalových a hokejových utkání Událost se stala hlavním motivem psychologického snímku Proč? který v roce 1987 natočil režisér Karel Smyczek 27 – 30 června – Na Strahovském stadionu v Praze se konala historicky poslední – 6 československá spartakiáda Vystoupení téměř všech skupin obyvatel přineslo mnohé nové tělocvičné prvky Největší ohlas vzbudilo vystoupení starších žákyň které cvičily do rytmu skladby Michala Davida Poupata Čtyřdenní masové akce se zúčastnil asi milion cvičenců a hostů 7 července – Na Velehradě se při příležitosti 1100 výročí úmrtí věrozvěsta Metoděje konalo obrovské shromáždění věřících s více než 100 tisícovou účastí Shromáždění se zúčastnil kardinál František Tomášek dorazil také vatikánský státní tajemník Agostino Casaroli který celebroval následnou slavnostní bohoslužbu S projevem na shromáždění vystoupil také ministr kultury České socialistické republiky Milan Klusák Pokus státních orgánů prezentovat toto křesťanské setkání jako mírovou slavnost byl přijat velmi odměřeně a s kritikou účastníci předsedu ONV Uherské Hradiště i ministra kultury s jeho projevem vypískali Shromáždění se tak stalo ukázkou nespokojenosti a nesouhlasu mnohých věřících s vládnoucí garniturou 15 srpna – Jižní oblasti Západoslovenského kraje zejm Komárno Nitru Levice Šahy Hurbanovo ale i Bratislavu postihlo v ranních hodinách zemětřesení o síle až 6 stupňů Richterovy škály Otřesy zaznamenaly také báňské seizmické stanice v Severomoravském kraji Zemětřesení si naštěstí nevyžádalo žádné škody na zdraví lidí ani na majetku 1 října – V československých kinech měla premiéru oblíbená filmová pohádka S čerty nejsou žerty režiséra Hynka Bočana 2 listopadu – Za účasti nejvyšších stranických i státních představitelů byl slavnostně zahájen provoz linky B pražského metra v úseku Smíchovské nádraží – Sokolovská První úsek trasy o délce 55 km zahrnoval 7 stanic z toho dvě – stanice Můstek a Sokolovská dnes Florenc se staly přestupními na trasu A resp C Trasa byla budována 6 let ve složitých podmínkách podzemí pražského středu města Během razících a výkopových prací bylo učiněno mnoho cenných archeologických nálezů Stavba koncipovaná jako akt československo-sovětského přátelství zahrnovala také vybudování ústřední pražské pěší zóny vedoucí ulicemi Na příkopě a 28 října Z těchto ulic byla vymístěna veškerá doprava včetně tramvají jejichž provoz zde byl ukončen 4 července t r Součástí slavnostního zahájení provozu bylo shromáždění Pražanů na náměstí Republiky kde se odbýval slavnostní akt předání trasy do užívání V souvislosti se zahájením provozu trasy B byl koncem září změněn systém odbavování cestujících v metru – původní turnikety byly nahrazeny označovači jízdenek Stanici Moskevská dnes Anděl pomáhali vč projektu a výstavby budovat sovětští odborníci kteří využili prvků typických pro moskevské metro Souběžně s otevřením trasy byla v Moskvě otevřena stanice metra Pražská kterou naopak pomáhali projektovat a budovat stavbaři z Československa 5 listopadu – Pod podlahou zámku v Bečově nad Teplou na Karlovarsku nalezli kriminalisté druhou nejcennější památku na našem území – románský Relikviář svatého Maura pocházející ze 13 století Na stopu cenné památky je přivedl požadavek amerického občana Dannyho Douglase který v červnu 1984 kontaktoval československé úřady ohledně nákupu blíže nespecifikované památky s vysokou uměleckou a historickou hodnotou která má být uložena na blíže neurčitém místě v západních Čechách Na základě tohoto typu započali českoslovenští kriminalisté s pátráním a prohledáváním archivním záznamů přičemž narazili na fotografii a popis relikviáře z roku 1932 Památku na bečovském zámku zřejmě před útěkem v roce 1945 uschovali příslušníci rodu Beaufortů kteří za války kolaborovali s nacisty Svět Březen – v Moskvě zemřel generální tajemník ÚV KSSS Konstantin Ustinovič Černěnko a na jeho místo nastoupil Michail Gorbačov který se později proslavil prosazováním glasnosti a perestrojky 31 března – proběhly Světové dny mládeže v Římě 26 dubna – Představitelé států Varšavské smlouvy podepsali ve Varšavě dokument o prodloužení platnosti tohoto vojenského paktu o dalších 20 let s doložkou o automatickém prodloužení smlouvy o dalších 10 let v případě že smluvní strany neodevzdají do roka před uplynutím lhůty vládě Polské lidové republiky prohlášení o jejím vypovězení 10 července – dva agenti francouzské tajné služby potopili v novozélandském Aucklandu loď organizace Greenpeace Rainbow Warrior Při akci zemřel člen organizace Fernando Pereira Pachatelé byli později dopadeni a celá záležitost přerostla v obrovský mezinárodní skandál 13 července – V Londýně a Philadelphii se konal jeden z největších koncertů všech dob Jednalo se o charitativní koncert kde vystupovali hvězdy tehdejší hudební scény bez honoráře Výtěžek z koncertu byl věnován na pomoc Etiopii V Londýně se představili například Queen Status Quo Phil Collins U2 Elton John nebo The who Ve Philadelphii zahráli třeba Black Sabbath Madonna Eric Clapton Simple Minds Judas Priest nebo Led Zeppelin Akce měla obrovský úspěch Celkově se vybralo více jak 280 mil dolarů 12 srpna – v Japonsku havaroval let Japan Airlines 123 S 520 mrtvými je dodnes nejsmrtonosnější leteckou havárií jediného letounu v historii letectví a druhou nejsmrtonosnější havárií vůbec 19 srpna – Silné zemětřesení 81 stupňů Richterovy škály postihlo hlavní město Mexika – Mexiko a jeho okolí Vyžádalo si téměř 12 000 lidských životů 28 října – abdikace singapurského prezidenta Devana Naira 13 listopadu – mohutná erupce kolumbijské sopky Nevado del Ruiz a následné zaplavení města Armero a dalších vzniklými lahary si vyžádaly více než 25 000 lidských životů Microsoft uveřejnil první verzi Windows 1 září byl na dně Atlantského oceánu nalezen luxusní zaoceánský parník Titanic V prosinci Roger Waters opustil skupinu Pink Floyd Vědy a umění 3 října – z Kennedyho vesmírného střediska odstartoval ke svému prvnímu letu raketoplán Atlantis Mark Morris objevil zdroj radiového záření ve tvaru vlákna ve středu Mléčné dráhy Podle pozorování přechodů a zákrytů Pluta a jeho měsíce Charona určil Edward F Tedesco že průměr Pluta je menší než 3040 kilometrů Neil Turock vyslovil předpoklad že kosmické struny jsou příčinou vzniku skupin galaxií zvaných Abellovy kupy Vydání Alba kapely Megadeth Killing Is My Business And Business Is Good! Vydání alb kapely Helloween s názvy Helloween a Walls of Jericho Nobelova cena Fyzika – Klaus von Klitzing Chemie – Herbert A Hauptman Lékařství – Michael S Brown Joseph L Goldstein Literatura – Claude Simon Mír – International Physicians for the Prevention of Nuclear War Ekonomie – Franco Modigliani Narození Česko 5 ledna – Marek Kvapil český hokejista 14 ledna – Sylva Koblížková česká herečka 11 února – Šárka Záhrobská česká lyžařka 1 července – Karlos Vémola český Mma bojovník 5 září – Jan Mazoch český skokan na lyžích 17 září – Tomáš Berdych tenista 10 října – Rostislav Olesz hokejista 23 listopadu – Milan Kopic český fotbalista 27 listopadu – Jan Rotrekl český basketbalista Svět 20 února – Julia Volkovová ruská zpěvačka členka skupiny TATu 15 března – Antti Autti finský snowboardista 29 března – Maxim Lapierre kanadský hokejista 26 března – Keira Knightley britská herečka 21 května – Alexander Dale Oen norský plavec † 30 dubna 2012 17 září – Alexandr Ovečkin ruský hokejista 30 listopadu – Kaley Cuoco herečka 1 prosince – Janelle Monáe americká zpěvačka a tanečnice Úmrtí Česko 10 ledna – Beno Blachut operní pěvec 14 června 1913 11 ledna Marie Mlynářová akademická sochařka a šperkařka 25 července 1943 Josef Čtyřoký český fotbalista 30 září 1906 15 ledna Martin Dzúr ministr národní obrany 12 července 1919 Josef Sedláček československý fotbalový reprezentant 15 prosince 1893 19 ledna – Stanislav Kovář grafik 11 června 1921 20 ledna – Karel Souček česko-kanadský profesionální kaskadér 19 dubna 1947 21 ledna – Jan Peka československý hokejový brankář 27 července 1894 24 ledna – Miloslav Kaňák teolog duchovní Církve československé husitské 17 února 1917 25 ledna – Jan Vostrčil kapelník a filmový herec 3 prosince 1903 29 ledna – František Tyrpekl fotbalista reprezentant Československa 23 prosince 1905 9 února – Jan Křížek malíř česko-francouzský výtvarník 31 července 1919 10 února – Jan Brod lékař zakladatel české nefrologie 19 května 1912 13 února – František Šilhan teolog a filozof provinciál české provincie Tovaryšstva Ježíšova 7 ledna 1905 20 února – Josef Krása český historik umění středověku a pedagog 9 srpna 1933 4 března – Taťjana Hašková překladatelka 19 ledna 1922 14 března František Patočka lékař a imunolog 22 září 1904 Světla Amortová herečka a politička 7 ledna 1911 16 března – František Pelcner československý fotbalový reprezentant 4 září 1909 21 března – Jan Jaroš kněz pedagog právník kanonista a teolog 18 ledna 1909 25 března – Karel Balíček malíř 31 října 1904 29 března Karel Šmíd malíř výtvarný pedagog textař a hudební skladatel 23 prosince 1914 Vlastimil Růžička cyklista a mistr Československa v cyklokrosu 27 února 1925 30 března – Václav Bartůněk kněz církevní a umělecký historik 26 června 1899 1 dubna – Josef Cikán voják příslušník operace Glucinium 22 listopadu 1914 12 dubna – Václav Vaněček český právník a právní historik 10 července 1905 14 dubna – Pavel Glos farář antifašista a spisovatel 5 prosince 1903 25 dubna – Jiří Hejda český spisovatel a politik 25 února 1895 28 dubna – Jaroslav Drbohlav herec 13 ledna 1947 1 května – Pavel Potužák český geodet vysokoškolský pedagog a politik 3 ledna 1895 2 května – Arnošt Lamprecht jazykovědec 19 října 1919 10 května – Zdeněk Kunc zakladatel československé a světové neurochirurgie 16 března 1908 13 května – František Harant český matematik 5 srpna 1925 14 května – Ladislav Ženíšek fotbalový reprezentant 7 března 1904 28 května – Karel Stehlík malíř 21 května 1912 8 června – Otakar Vondrovic český lékař a klavírista 23 listopadu 1908 14 června – Jiřina Popelová filozofka a komenioložka 29 února 1904 22 června – Alois Zátopek geofyzik 30 června 1907 23 června – František Hamouz ministr a místopředseda vlád Československa 15 srpna 1919 26 června – Jaroslav Kožešník předseda Československé akademie věd a politik 8 června 1907 28 června Karel Pilař český houslař 30 října 1899 Oldřich J Blažíček historik umění 8 listopadu 1914 29 června – Jaroslav Dietl scenárista dramatik a dramaturg 22 května 1929 červen – Jan Blesík kněz redemptorista a spisovatel 23 června 1909 6 července – Jaroslav Porák bohemista slavista 23 května 1931 11 července – Timoteus Pokora český sinolog 26 června 1928 13 července – Oldřich Mikulášek básník 26 května 1910 16 července – Heinrich Böll německý spisovatel 21 prosince 1917 26 července – Jindřich Uher ministr několika vlád Československa 18 června 1911 27 července – František Gross malíř a grafik 19 dubna 1909 28 července – Rudolf Mertlík spisovatel a překladatel 14 května 1913 29 července – Vlastimil Hála trumpetista a hudební skladatel 7 července 1924 30 července – Milada Petříková-Pavlíková první česká architektka 22 srpna 1895 4 srpna – Zbyněk Vostřák český dirigent a hudební skladatel 10 června 1920 6 srpna – Jiří Kostka herec 5 října 1910 26 srpna – Marie Motlová česká herečka 1 května 1918 5 září – Jiřina Štěpničková herečka 3 dubna 1912 7 září – Josef Věromír Pleva český spisovatel pro děti a mládež 12 srpna 1899 9 září – Elena Hálková herečka 13 dubna 1907 12 září – Erna Červená česká herečka 1900 19 září – Emila Medková fotografka 19 listopadu 1928 23 září – Vilém Hrubý archeolog 18 listopadu 1912 1 října – František Müller katolický kněz spisovatel 8 srpna 1910 4 října – Jozef Herda československý zápasník stříbrná medaile OH 1936 21 dubna 1910 19 října – František Hrobař český pedagog botanik a ornitolog 2 června 1893 23 října – Zdeněk Andršt bývalý hokejový hráč a trenér 5 května 1912 26 října Irena Kačírková česká herečka 24 března 1925 Karel Kupka český hudební skladatel a sbormistr 19 června 1927 27 října – Vilém Besser herec 2 prosince 1930 30 října – Bohumil Kvasil fyzik a politik 14 února 1920 17 listopadu – Willi Ströminger portrétní fotograf a herec 4 října 1902 22 listopadu – Oldřich Kryštofek básník novinář a spisovatel 7 června 1922 9 prosince – Josef Krčil malíř 11 března 1906 18 prosince Josef Klapuch zápasník olympionik stříbrná medaile na OH 1936 10 února 1906 Pavel Mahrer československý fotbalový reprezentant 23 května 1900 25 prosince – Augustin Uher novinář spisovatel a historik 17 února 1908 ? – Rudolf Burkert československý skokan na lyžích a sdruženář 31 října 1904 ? – Karel Vodrážka klavírista a hudební skladatel 2 prosince 1904 ? – František Bílek malíř a sochař 1 října 1907 Svět 19 ledna – Eric Voegelin německo-americký konzervativní politický filosof 3 ledna 1901 21 ledna – Yusuf Lule 3 prezident Ugandy ? 1912 26 ledna – Kenny Clarke americký jazzový bubeník 9 ledna 1914 28 ledna – Alfredo Foni italský fotbalista 20 ledna 1911 30 ledna – Felix H Man německý fotograf 30 listopadu 1893 6 února – James Hadley Chase anglický spisovatel 24 prosince 1906 13 února – Karol Martinka slovenský a československý ekonom politik a ministr 5 července 1923 26 února – Tjalling Koopmans nizozemský ekonom Nobelova cena 1975 28 srpna 1910 28 února – David Byron britský zpěvák 29 ledna 1947 5 března – Wolfgang Weber německý novinářský fotograf 17 června 1902 7 března – Arkady Fiedler polský spisovatel novinář zoolog a cestovatel 28 listopadu 1894 10 března Cornelius Van Niel americký mikrobiolog 4 listopadu 1897 Konstantin Ustinovič Černěnko sovětský politik 24 srpna 1911 16 března – Eddie Shore kanadský hokejista 25 listopadu 1902 22 března – Albin Jansson švédský reprezentační hokejový brankář 9 října 1897 23 března – Zoot Sims americký jazzový saxofonista 29 října 1925 24 března – Georges Henri Rivière francouzský muzeolog 7 června 1897 28 března – Marc Chagall bělorusko-francouzský malíř 7 července 1887 29 března – Gerhard Stöck německý olympijský vítěz v hodu oštěpem 1936 28 června 1911 7 dubna – Carl Schmitt německý právní a politický teoretik 11 července 1888 11 dubna John Francis Ahearne hokejový funkcionář osmý předseda IIHF 24 listopadu 1900 Enver Hodža albánský komunistický diktátor 16 října 1908 13 dubna – Kit Kleinová americká rychlobruslařka mistryně světa 1936 28 března 1910 19 dubna – Pavel Ivanovič Batov sovětský generál 1 června 1897 24 dubna Al Minns americký černošský tanečník 1 ledna 1920 Jicchak Kahan izraelský soudce 15 listopadu 1913 30 dubna – Vašek Káňa novinář a dramatik 23 dubna 1905 7 května Carlos Mota Pinto premiér Portugalska 25 července 1936 Adam Bahdaj polský spisovatel 2 ledna 1918 8 května – Theodore Sturgeon americký spisovatel science fiction 26 února 1918 9 května – Aksel Fredrik Airo finský generál 14 února 1898 10 května – Antonio Branca švýcarský pilot Formule 1 15 září 1916 12 května – Jean Dubuffet francouzský malíř a sochař 31 července 1901 15 května – Jackie Curtis americký herec 19 února 1947 19 května Víctor Rodríguez Andrade uruguayský fotbalista 2 května 1927 Tapio Wirkkala finský designér a sochař 2 června 1915 21 května – Willy Maywald německý fotograf 15 srpna 1907 22 května Alister Hardy britský mořský biolog 10 února 1895 Karl-Adolf Hollidt generálplukovník německého Wehrmachtu 28 dubna 1891 28 května – Miroslav Iringh slovenský velitel ve Varšavském povstání 28 února 1914 31 května – Gaston Rébuffat francouzský horolezec režisér fotograf a spisovatel 7 května 1921 1 června – Edgar Schmued americký letecký konstruktér 30 prosince 1899 6 června – Vladimir Jankélévitch francouzský filosof a muzikolog 31 srpna 1903 12 června – Helmuth Plessner německý filosof a sociolog 4 září 1892 15 června – Andy Stanfield americký sprinter dvojnásobný olympijský vítěz 29 prosince 1927 17 června – Kirill Semjonovič Moskalenko sovětský vojevůdce 11 května 1902 21 června – Tage Erlander předseda švédské vlády 1946–1969 13 června 1901 4 července Haakon Maurice Chevalier americký spisovatel 10 září 1901 Jan de Quay premiér Nizozemska 26 srpna 1901 8 července – Simon Kuznets americký ekonom Nobelova cena 1971 30 dubna 1901 9 července – Šarlota Lucemburská dcera velkovévody Viléma IV Lucemburského 23 ledna 1896 14 července – Gustav René Hocke německý žurnalista historik kultury 1 března 1908 16 července – Heinrich Böll německý spisovatel 21 prosince 1917 17 července – Suzanne Langerová americká filosofka 20 prosince 1895 19 července – Janusz A Zajdel polský jaderný fyzik a spisovatel žánru science fiction 15 srpna 1938 22 července – Matti Järvinen finský olympijský vítěz v hodu oštěpem 18 února 1909 26 července – Fredy Perlman americký spisovatel českého původu 20 srpna 1934 31 července – Germaine Krull německá fotografka 20 listopadu 1897 14 srpna – Lina Heydrichová manželka Reinharda Heydricha 14 června 1911 20 srpna – Donald Hebb kanadský psycholog 22 července 1904 30 srpna Philly Joe Jones americký jazzový bubeník 15 července 1923 Louis Évely belgický křesťanský spisovatel 5 listopadu 1910 1 září – Saunders Lewis velšský spisovatel historik literární kritik a politik 15 října 1893 3 září – Jo Jones americký jazzový bubeník 7 října 1911 7 září – George Pólya maďarský matematik 13 prosince 1887 8 září Paul John Flory americký chemik Nobelova cena 1974 19 června 1910 John Franklin Enders americký bakteriolog virolog a parazitolog Nobelova cena za fyziologii a lékařství 1954 10 února 1897 15 září Cootie Williams americký jazzový trumpetista 10 července 1911 Josip Rus slovinský právník a politik 16 března 1893 19 září – Italo Calvino italský spisovatel 15 října 1923 22 září – Ernest Nagel americký filosof logik a teoretik vědy 16 listopadu 1901 23 září – Larry Shue americký dramatik 23 července 1946 28 září – André Kertész fotograf maďarského původu 2 července 1894 30 září Simone Signoretová francouzská herečka 25 března 1921 Charles Richter americký seismolog 26 dubna 1900 Herbert Bayer rakousko-americký grafik malíř fotograf a sochař 5 dubna 1900 Helen Clark MacInnesová skotsko-americká autorka špionážních novel 7 října 1907 2 října – Margaret Mahlerová maďarsko-americká pediatrička a psychoanalytička 10 května 1897 5 října – Karl Menger rakouský matematik 13 ledna 1902 10 října Yul Brynner rusko-americký divadelní a filmový herec 11 července 1915 George Orson Welles americký divadelní a filmový režizér a herec 6 května 1915 14 října – Emil Gilels ruský klavírista 19 října 1916 4 listopadu Richard Williams americký jazzový trumpetista 4 května 1931 George Sprague Myers americký ichtyolog 2 února 1905 5 listopadu – Karol Duchoň slovenský zpěvák 21 dubna 1950 10 listopadu – Givi Džavachišvili premiér Gruzie 18 září 1912 13 listopadu – Alexandr Pokryškin ruský stíhač 6 března 1913 17 listopadu – Lon Nol kambodžský voják politik a prezident 13 listopadu 1913 22 listopadu – Anton Matúšek slovenský válečný pilot 10 května 1919 24 listopadu – László Bíró maďarský vynálezce kuličkového pera 29 září 1899 25 listopadu – Elsa Morante italská spisovatelka 18 srpna 1912 26 listopadu – Rudo Moric slovenský spisovatel 27 března 1921 27 listopadu – André Hunebelle francouzský filmový scenárista producent a režisér 1 září 1896 2 prosince Philip Larkin anglický básník prozaik a jazzový kritik 9 srpna 1922 Kurtis Teal americký baskytarista člen Iron Butterfly 7 prosince Šlomo Rozen ministr izraelských vlád 21 června 1905 Robert Graves anglický literární kritik a spisovatel 24 července 1895 8 prosince – Jaroslav Šolc slovenský odbojář a politik 2 dubna 1920 12 prosince – Ian Stewart skotský klávesista a zakladatel skupiny The Rolling Stones 18 července 1938 14 prosince – Catherine Doherty kanadská katolická náboženská spisovatelka a sociální aktivistka 15 srpna 1896 18 prosince – Xuân Diệu vietnamský básník 2 února 1916 19 prosince – Luis Korda kubánský fotograf 17 ledna 1912 23 prosince – Princ Bira thajský princ a automobilový závodník 15 července 1914 24 prosince – Ferhát Abbás alžírský politik a bojovník za jeho nezávislost 24 srpna 1899 26 prosince – Dian Fosseyová americká bioložka 16 ledna 1932 27 prosince – Harold Whitlock britský olympijský vítěz v chůzi na 50 km OH 1936 16 prosince 1903 ? – Štefan Haščík československý politik a ministr obrany Slovenského státu 25 listopadu 1898 ? – Herbert Kenneth Airy Shaw anglický botanik 7 dubna 1902 ? – Edwin Rosskam americký fotograf 1903 ? – Mordechaj Oren představitel izraelské levicové strany Mapam politický vězeň 1905 ? – Marjory Collinsová americká fotografka 1912 ? – Gerhard Müller švýcarský konstruktér a vynálezce 1915 ? – Arthur Rothstein americký novinářský fotograf 1915 ? – Mary Kenneth Keller americká řeholnice a informatička 1914 Hlava státu Evropa Československo – Gustáv Husák papež – Jan Pavel II Severní Amerika Spojené státy americké – Ronald Reagan Reference Externí odkazy 2 březen je 61 den roku podle gregoriánského kalendáře 62 v přestupném roce Do konce roku zbývá 304 dní Události Česko 1950 – V Českých Budějovicích byl ukončen provoz tramvají 1902 – Vršovice jsou povýšeny na město 1978 – První člověk jenž nebyl občanem SSSR a USA se dostal do vesmíru Byl to občan Československa Vladimír Remek na lodi Sojuz 28 Svět 1796 – Napoleon Buonaparte dostává velení nad italskou armádou 1835 – Na rakouský císařský trůn nastoupil Ferdinand I Dobrotivý Později byl korunován i králem českým a uherským 1896 – Francouzský fyzik Henri Becquerel oznámil objev nového typu záření později pojmenovaného jako radioaktivita 1921 – 16 000 námořníků v pevnosti Kronštadt u Petrohradu se vzbouřilo proti bolševické vládě a požadovali Sověty bez komunistů 1977 – Nastolena Velká libyjská arabská lidová socialistická džamáhíríje 1998 – Na severu Vídně byla unesena Natascha Kampuschová která se na svobodu z podzemní kobky dostala až v srpnu 2006 – po osmi dlouhých letech Narození Česko 1505 – Jindřich Dvorský z Helfenburka rektor Univerzity Karlovy † 15 září 1582 1710 – Dionýz Ignác Staneti slezský barokní sochař † květen 1767 1822 – Karel Čulík poslanec Českého zemského sněmu † 24 května 1912 1824 Bedřich Smetana hudební skladatel † 12 května 1884 Josef Němeček čestný kanovník Katedrální kapituly u sv Štěpána v Litoměřicích † 23 srpna 1912 1830 – Karel Habětínek předlitavský vysokoškolský pedagog soudce a politik † 21 března 1915 1849 – Otto Pinkas český dramatik a spisovatel † 12 března 1890 1850 – Karel Marek předlitavský ministr financí † 15 října 1936 1857 – Oldřich Seykora český novinář a spisovatel † 15 listopadu 1922 1869 – Bedřich Kočí nakladatel a knihkupec † 17 ledna 1955 1880 – Arne Novák český literární historik † 26 listopadu 1939 1884 – Ivan Dérer československý politik ministr několika vlád † 10 března 1973 1888 – Josef Jan Litomiský zakladatel Kongregace bratří těšitelů z Gethseman † 6 června 1956 1889 – František Horník-Lánský malíř † 10 ledna 1955 1901 – Josef Wagner sochař a kreslíř † 10 února 1957 1902 – Josef Plojhar kněz a politik † 5 listopadu 1981 1903 – Hana Wichterlová sochařka † 29 srpna 1990 1904 – Vladimír Borský herec režisér a scenárista † 24 října 1962 1907 František Mrázek Dobiáš evangelický teolog překladatel a pedagog † 2 října 1972 Augustin Schramm komunistický funkcionář a agent NKVD † 27 května 1948 1908 – Jaromír Brož experimentální fyzik a pedagog † 29 května 1990 1913 Zdenko Feyfar fotograf † 3 února 2001 Ladislav Kozderka skladatel dirigent a klavírista † 11 prosince 1999 1918 – Jaromír Šotola český voják letec † 25 října 1938 1922 – Antonín Závodný skladatel lidové hudby † 8 září 1990 1924 Stanislav Berton exilový vydavatel historik editor básník Antonín Jaroslav Liehm filmový a literární kritik publicista a komunistický politik 1928 – Karel Pichlík historik † 16 dubna 2001 1934 – Milena Vostřáková česká televizní hlasatelka a moderátorka † 7 července 2011 1938 – Břetislav Novák český matematik † 18 srpna 2003 1954 – Vladimír Petkevič lingvista a překladatel 1955 Oliver Dohnányi dirigent Václav Koubek písničkář a harmonikář 1971 Roman Čechmánek hokejový brankář Karel Rada český fotbalista 1978 – Tomáš Kaberle český reprezentant v ledním hokeji 1991 – Michael Špaček český motokrosový jezdec † 12 října 2009 Svět 1185 – Angel Jeruzalémský palestinský katolický kněz mučedník a světec † 5 května 1225 1316 – Robert II Skotský král skotský † 19 dubna 1390 1459 – Hadrián VI papež vl jm Adriaan Florenszoon Boeyens † 14 září 1523 1585 – Svatý Jan Macías dominikánský misionář v Peru † 16 září 1645 1760 – Camille Desmoulins francouzský revolucionář † 5 dubna 1794 1770 – Louis Gabriel Suchet francouzský napoleonský maršál † 3 ledna 1826 1778 – Frederika Meklenbursko-Střelická princezna pruská královna hannoverská † 29 června 1841 1793 – Sam Houston americký politik a generál † 26 červenec 1863 1797 – Étienne Mulsant francouzský entomolog a ornitolog † 4 listopadu 1880 1800 – Jevgenij Abramovič Baratynskij ruský básník † 11 července 1844 1810 – Lev XIII papež † 20 července 1903 1820 – Multatuli neboli Eduard Douwes Dekker nizozemský koloniální úředník a spisovatel † 19 února 1887 1824 – Konstantin Dmitrijevič Ušinskij ruský pedagog † 3 ledna 1871 1833 – Josef Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský rakouský arcivévoda † 13 června 1905 1838 – Léon Benett francouzský malíř † 7 prosince 1917 1842 – Enrique Gaspar y Rimbau španělský diplomat a spisovatel † 7 září 1902 1859 – Šolom Alejchem židovský spisovatel † 13 května 1916 1863 – Richard von Bienerth-Schmerling předseda vlády Předlitavska † 3 června 1918 1864 – Sergej Zubatov agent ruské carské policie † 15 března 1917 1874 – Karl Schlechter rakouský šachový mistr † 27 prosince 1918 1876 – Pius XII papež † 9 října 1958 1886 – Vittorio Pozzo italský fotbalový hráč a trenér † 21 prosince 1968 1890 – Paul de Kruif americký mikrobiolog a spisovatel † 28 února 1971 1893 – Elijahu Golomb zakladatel a vůdce židovské podzemní vojenské organizace Hagana † 11 června 1945 1894 – Hans Jüttner německý generál † 24 května 1965 1895 – Tage Aurell švédský spisovatel novinář a překladatel † 21 února 1976 1900 – Kurt Weill německý hudební skladatel a dirigent † 3 dubna 1950 1904 Irena Blühová slovenská fotografka † 30 listopadu 1991 Dr Seuss americký spisovatel † 24 září 1991 1910 – George Kojac americký plavec dvojnásobný olympijský vítěz † 28 května 1996 1919 – Jennifer Jonesová americká herečka oceněná Oscarem † 17 prosince 2009 1920 – Ilona Hollós maďarská zpěvačka † 1 června 1998 1922 – Eddie „Lockjaw Davis americký saxofonista † 3 listopadu 1986 1923 – Orrin Keepnews americký hudební producent † 1 března 2015 1926 Murray Rothbard americký ekonom † 7 ledna 1995 Bernard Agré kněz z Pobřeží slonoviny arcibiskup Abidžanu kardinál † 9 června 2014 1930 – Sergej Adamovič Kovaljov ruský politik aktivista v oblasti lidských práv 1931 Tom Wolfe americký novinář a spisovatel Michail Sergejevič Gorbačov ruský politik 1985–1991 vedoucí představitel SSSR 1933 – Franz W Seidler německý historik spisovatel 1934 Doug Watkins americký jazzový kontrabasista † 5 února 1962 Alojz Tkáč arcibiskup košický a metropolita východoslovenský 1937 – Abdelazíz Buteflika alžírský prezident 1940 Juraj Beneš slovenský skladatel a klavírista † 11 září 2004 Adela Gáborová slovenská herečka † 12 července 2007 Lothar de Maizière předseda vlády NDR před sjednocením Německa 1942 Lou Reed americký hudebník spoluzakladatel The Velvet Underground † 27 října 2013 John Irving americký spisovatel držitel Oscara Mír Hosejn Músáví íránský reformní politik malíř a architekt 1943 Jackson C Frank americký folkový zpěvák † 3 března 1999 Peter Straub americký spisovatel 1944 − Pavol Mikulík slovenský herec † 27 listopadu 2007 1947 – Juraj Szikora slovenský fotbalista útočník reprezentant Československa † 12 prosince 2005 1948 – Rory Gallagher irský blues rockový kytarista † 14 června 1995 1949 Gates McFaddenová americká herečka a choreografka Francisco Robles Ortega mexický kardinál Vojtech Tkáč slovenský politik 1950 – Karen Carpenter americká zpěvačka † 1983 1962 – Jon Bon Jovi americký zpěvák skupiny Bon Jovi 1968 – Daniel Craig britský herec představitel Jamese Bonda 1977 – Chris Martin britský zpěvák Úmrtí Česko 1282 – Svatá Anežka Česká 1211 1624 – Jan Jiří Krnovský krnovský vévoda český vojevůdce a vrchní velitel armády slezských stavů během českého stavovského povstání 16 prosince 1577 1835 – František I císař rakouský král český a uherský 12 února 1768 1842 – František Preiss jihlavský malíř 29 března 1797 1891 – František Skopalík vlastivědný pracovník písmák a politik 18 června 1822 1895 – Joseph John Ruston britský konstruktér a podnikatel působící v Čechách 3 března 1809 1901 – Ignác Schiebl český podnikatel novinář a politik 8 května 1823 1912 – Vilém Mrštík český spisovatel 14 května 1863 1927 Jan Kašpar průkopník české aviatiky 20 května 1883 Antonín Heveroch český psychiatr a neurolog 19 ledna 1869 1945 – Engelmar Hubert Unzeitig sudetský kněz a řeholník odpůrce nacismu 1 března 1911 1946 – Čeněk Vaněček československý politik 24 října 1879 1947 – Leopold Prečan 11 arcibiskup olomoucký a metropolita moravský 8 března 1866 1949 – Antonín Bednář český dirigent sbormistr a skladatel 1 listopadu 1896 1956 – František Janda český architekt a urbanista 10 září 1886 1963 – Karel Řepa český architekt 23 října 1895 1965 – Karel Horký novinář fejetonista spisovatel kritik a vydavatel 25 dubna 1879 1967 – Hans Ledwinka rakouskočeský automobilový konstruktér 14 února 1878 1978 – Bohuslav Havránek český filolog 30 ledna 1893 1979 – Jiří Štuchal kabaretní a cirkusový herec bavič a konferenciér 20 listopadu 1912 1988 – Ivo Ducháček lidovecký a exilový politik 27 února 1913 1989 – Eduard Dubský český herec 19 listopadu 1911 1998 – Miroslav Barvík český hudební skladatel 14 září 1919 2001 Miloš Petr hráč na lesní roh 31 března 1933 Jan Moštěk malíř a spisovatel 9 srpna 1923 2011 Čestmír Gregor český hudební skladatel teoretik a publicista 14 května 1926 Jiří Hejna český akademický malíř ilustrátor a grafik 29 července 1921 2012 – Jiří Hanzálek český sochař a malíř 3 března 1926 2013 – Zdeněk Švestka český astronom 30 září 1925 Svět 986 – Lothar I Francouzský západofranský král 941 1316 – Marjorie Bruce nejstarší dcera skotského krále Roberta I Bruce prosinec 1296 1333 – Vladislav I Lokýtek polský král 1261 1341 – Markéta Dánská dánská princezna a manželka švédského krále Birgera Magnussona 1277 1725 – José Benito de Churriguera španělský barokní architekt a sochař 21 března 1665 1734 – Domenico Trezzini Švýcarsko italský architekt působící v Petrohradě 1670 1758 – Johann Baptist Zimmermann německý malíř a štukatér 3 ledna 1680 1791 – John Wesley anglický teolog 1838 – Ludwig Abeille německý klavírista a skladatel 20 února 1761 1840 – Heinrich Wilhelm Olbers německý astronom lékař a fyzik 11 října 1758 1852 – Auguste Marmont francouzský maršál 20 července 1774 1855 – Mikuláš I Pavlovič ruský car 6 července 1796 1876 – Johannes Falke německý historik 10 dubna 1823 1878 – John Cochrane skotský právník a šachista 1798 1887 – August Wilhelm Eichler německý botanik 22 dubna 1839 1895 – Berthe Morisotová francouzská malířka 14 ledna 1841 1916 – Alžběta zu Wied rumunská královna a spisovatelka 9 prosince 1843 1918 – Mirko Dmitrij Petrović-Njegoš černohorský princ 17 dubna 1879 1921 – Gandolph von Kuenburg předlitavský politik 12 května 1841 1930 – David Herbert Lawrence anglický spisovatel období realismu 11 září 1885 1936 – Viktorie Melita Sasko-Koburská velkovévodkyně hesenská a ruská velkokněžna 25 listopadu 1876 1939 – Howard Carter britský archeolog 9 května 1874 1942 – Charlie Christian americký kytarista 29 července 1916 1951 – Ľudmila Podjavorinská slovenská spisovatelka 26 dubna 1872 1953 – James Lightbody americký atlet trojnásobný olympijský vítěz v roce 1904 15 března 1882 1965 – Ján Valašťan Dolinský slovenský skladatel sběratel lidových písní a esperantista 15 února 1892 1973 – Alina Szapocznikow polská sochařka 16 května 1926 1978 Ljubiša Jocić srbský spisovatel 19 června 1910 Barbora Zsigmondiová slovenská fotografka 17 června 1908 1982 – Philip K Dick americký spisovatel 16 prosince 1928 1989 – Gejza Medrický slovenský politik ministr hospodářství slovenského státu 12 listopadu 1901 1991 – Serge Gainsbourg francouzský skladatel zpěvák herec a režisér 2 dubna 1928 1999 – Dusty Springfield britská zpěvačka 16 dubna 1939 2001 – Harold Gordon Skilling kanadský historik bohemista a politolog 28 února 1912 2003 − Hank Ballard americký zpěvák 18 listopadu 1927 2007 – Henri Troyat rusko-francouzský spisovatel a historik 1 listopadu 1911 2008 – Jeff Healey kanadský jazzový a blues-rockový kytarista 25 března 1966 2014 – Ryhor Baradulin běloruský publicista překladatel a básník 24 února 1935 Svátky Česko Anežka Ines Inesa Inéz Svět Den boje spisovatelů za mír Slovensko – Anežka Pranostiky Česko Na Anežku není radno sebou v trávě šítiprotože se celkem snadno vlčí neduh chytí O svaté Anežce od kamen se nechce Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1 lednem 1901 a 31 prosincem 2000 Jedná se o desáté a zároveň poslední století druhého tisíciletí První polovina dvacátého století byla ovlivněna především dvěma světovými válkami Obrovská zkáza a vyčerpání jež oba celosvětové konflikty přinesly přispěly ke konci politické a ekonomické dominance Evropy Druhá polovina století byla charakteristická soupeřením dvou nových světových mocností Spojených států amerických a Sovětského svazu o světovou hegemonii v tzv studené válce Toto století bylo charakteristické nebývalým technologickým a vědeckým pokrokem avšak došlo v něm i k dosud nejkrvavějším válkám a k hrůzám masového vyvražďování Ve druhé polovině století se svět poprvé octl před reálnou hrozbou jaderné války která by zlikvidovala život na celé planetě Ve 20 století byl zaznamenán obrovský nárůst světové populace a přes postupující proces globalizace došlo k prohloubení sociálních rozdílů mezi světovým obyvatelstvem Vymezení Dvacáté století běžně ohraničené 1 lednem 1901 a 31 prosincem 2000 bývá některými historiky vymezováno i s pomocí významných dějinných událostí Za milník stojící na počátku tohoto věku většina z historiků považuje první světovou válku Tato prekatastrofa totiž Evropu a také zbytek světa poznamenala do té doby nebývalým způsobem Za čtyři roky války padlo v bojích nejméně 10 miliónů mužů obrovské oblasti byly zdevastovány a hospodářská produkce se v mnoha regionech zcela zhroutila První světová válka zcela vyčerpala Ruské impérium které se vzápětí ponořilo do stejně krvavé občanské války Jako vítězové z ní vyšli bolševici kteří přetvořili Rusko na SSSR Za konec tohoto století považují mnozí historici přelom 80 a 90 let kdy kvůli ekonomickému vojenskému a diplomatickému tlaku Západu došlo k rozpadu Východního bloku a k rozdrolení Sovětského svazu Období ohraničené první světovou válkou a pádem Sovětského svazu bývá v kontrastu s dlouhým 19 stoletím označováno jako krátké dvacáté století charakteristické střetem západu s komunismem Shrnutí Politické dějiny Na přelomu 19 a 20 století se evropské mocnosti rozdělily do dvou znepřátelených bloků vzájemně soupeřících o hegemonii Do otevřeného konfliktu který byl později znám jako první světová válka se v letech 1914 až 1918 postupně zapojila většina států z celého světa Hlavním bojištěm zůstala Evropa kde ničivá válka předznamenala rozpad tradičních monarchií carského Ruska Německého císařství Rakouska-Uherska a Osmanské říše Odhaduje se že ve Velké válce zemřelo přes 10 miliónů vojáků V Rusku kde světový konflikt přešel v občanskou válku se moci chopili bolševici kteří v roce 1922 přeměnili zemi v Sovětský svaz K tradičním světovým mocnostem Spojenému království a Francii jež převzaly kolonie poraženého Německa přibyly po první válce rychle sílící Spojené státy americké jejichž ekonomika se již v této době stala zdaleka nejsilnější Díky iniciativě amerického prezidenta Woodrow Wilsona byla v roce 1919 založena Společnost národů jež si kladla za cíl udržení světového míru V poražených a válkou vyčerpaných státech nebo v zemích jež neuspokojily výsledky Pařížské mírové konference se však v poválečných letech i s přispěním hospodářské krize třicátých let ustanovily autoritářské režimy Svými ambicemi a snahou o revizi Versailského systému v Evropě vyčnívali především nacistické Německo Adolfa Hitlera fašistická Itálie Benita Mussoliniho či komunistický Sovětský svaz Josifa Vissarionoviče Stalina Silný militarismus vedl k agresivní zahraniční politice i Japonské císařství Společnost národů jejímiž členy se nestaly Spojené státy nebyla schopna tlaku těchto států účinně vzdorovat Pacifistická politika appeasementu kterou pro silný odpor k obnovení globálního konfliktu zastávali představitelé Spojeného království a Francie nezabránila vypuknutí druhé světové války Třetí říše ke které se kromě Hitlerových satelitů připojili i Itálie a Japonsko však byla přes počáteční úspěchy poražena širokou koalicí v jejímž čele stáli Spojené státy americké Spojené království a Sovětský svaz V této doposud nejstrašnější válce bylo v letech 1939 až 1945 v boji v zázemí či systematickým vyvražďováním usmrceno přibližně 50 miliónů lidí Z války vyšly dvě nové světové mocnosti Spojené státy a Sovětský svaz Po porážce společného nepřítele však vztahy mezi západem a východem začaly velice rychle ochlazovat Přestože byla v roce 1945 založena Organizace spojených národů Železná opona mezi oběma vojenskými bloky rozdělila Evropu Obě supervelmoci soupeřící v tzv studené válce založily své vojenské aliance NATO a Varšavskou smlouvu rozdělily si sféry svého vlivu vedly závody ve zbrojení a konfrontovaly své síly v zástupných válkách Válkou vyčerpané západoevropské státy nastoupily počátkem 50 let cestu integrace Dalším charakteristickým procesem nastartovaným skončením druhé světové války byla rychlá dekolonizace zemí v Africe a Asii Staré koloniální mocnosti Británie a Francie oslabené válkou již nebyly schopné dostát svým závazkům a od 40 do počátku 70 let tak získalo samostatnost na sedm desítek afrických a asijských států Britská Indie získala samostatnost v roce 1947 O dva roky později po vítězství v občanské válce vyhlásil vůdce čínských komunistů Mao Ce-tung Čínskou lidovou republiku Mnoho nových afrických států se vyznačovalo značnou nestabilitou a soupeření Západu s Východem v mnoha z nich přispělo k rozpoutání krvavých občanských válek Země třetího světa jež nevstoupily ani do jednoho ze soupeřících světových bloků vytvořily v roce 1961 Hnutí nezúčastněných zemí Jedním z problematických míst poválečné světové politiky se stal Izraelsko-palestinský konflikt který eskaloval ve válkách Izraele a jeho arabských sousedů Hrozba vypuknutí jaderné války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem v průběhu druhé poloviny 20 století několikrát nebezpěčným způsobem zesílila V letech 1948 až 1949 za sovětské blokády západního Berlína za Korejské války mezi roky 1950 až 1953 za Suezské krize v roce 1956 za druhé berlínská krize v letech 1958 až 1961 či při Karibské krizi v roce 1962 Tvrdou porážku přineslo Spojeným státům jejich zapojení se do války ve Vietnamu Pro Sovětský svaz byla analogií k americké porážce ve Vietnamu jejich vojenská intervence v Afghánistánu Tato válka v kombinaci se závody ve zbrojení předznamenala hospodářský krach Sovětského svazu V 80 letech kdy USA vystupňovala svůj diplomatický vojenský a ekonomický tlak proti Sovětům se generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov rozhodl pro zavedení reforem Perestrojka a glasnosť které demokratizovali sovětskou společnost však na konci roku 1991 vedly k rozpadu Sovětského svazu Po pádu SSSR rozšířilo NATO svůj vliv mezi bývalými členy Varšavské smlouvy ve střední a východní Evropě Zbytek 90 let byvá považován za období dominance Spojených států amerických ve světové politice Hospodářské dějiny Již první desetiletí 20 století se neslo ve znamení vzrůstajících nákladů na zbrojení První světová válka pak způsobila totální mobilizaci lidských i materiálních zdrojů všech zapojených států jejichž domácí hospodářství se postupně přeorientovaly na válečnou ekonomiku Hospodářskými vítězi Velké války byly Spojené státy americké jejichž konfliktem nezasažená ekonomika profitovala z válečných zakázek Nenasytná evropská poptávka podpořila ekonomický rozvoj i v koloniích a zemích latinské Ameriky Hospodářské vyčerpání Ruska vedlo k pádu carského režimu občanské válce a v konečné důsledku i k ustanovení Sovětského svazu Bolševici po uchopení moci zestátnili průmysl provedli pozemkovou reformu zakázali soukromý obchod zavedli všeobecnou pracovní povinnost a centralizovali řízení hospodářské výroby Důsledkem byl katastrofální propad zemědělské produkce což donutilo vedení strany upustit od tzv válečného komunismu a v roce 1921 zčásti obnovit tržní hospodářství Novaja ekonomičeskaja politika NEP Tento kompromis v roce 1928 opustil Leninův nástupce Stalin který podporoval centralizaci izolovaného sovětského hospodářství militarizaci a kolektivizaci zemědělství Stalinova politika nastartovala v Sovětském svazu ohromný rozvoj těžkého průmyslu avšak vyvolala odpor venkova kde na mnoha místech vypukl hladomor Ekonomiky evropských států jejichž hospodářství byla válkou nejsilněji zasažena se v mnoha případech zotavovaly velmi pomalu V Německu které muselo zplácet vysoké válečné reparace vypukla nekontrolovatelná hyperinflace Ta postihla i Maďarsko Rakousko nebo Polsko Pozvolný hospodářský vzestup a stabilizace světové ekonomiky byli přerušeny krachem na newyorské burze v říjnu 1929 V důsledku krachu zasáhla počátkem třicátých let většinu světa s výjimkou izolovaného SSSR Velká hospodářská krize V jejím důsledku došlo k obrovskému nárustu nezaměstnanosti a kolapsu světového obchodu Americké hospodářství se z krize vzpamatovalo i díky reformám prezidenta Franklina D Roosevelta známým jako New Deal Evropské ekonomiky vybředly z deprese s pomocí státních zakázek a zvýšujících se ivestic na zbrojení Druhou světovou válku vyhráli Spojenci i díky obrovské převaze v materiálních a lidských zdrojích V totální válce byly zpustošeny obrovské oblasti Evropy severní Afriky a Asie Válka opět posílila ekonomiku Spojených států amerických které se spolu se Sovětským svazem staly světovou supervelmocí Po válce pomohli americké investice obnovit Japonsko a západoevropské státy Německý hospodářský zázrak Východní blok však kvůli odmítavému postoji Sovětského svazu Marshallův plán nepřijal a jako alternativa byla založena Rada vzájemné hospodářské pomoci Přesto zažívala celosvětová ekonomika od 50 do 70 let období nebývalého růstu a pro období do roku 1973 hovoří někteří autoři o tzv zlatém věku Socialistický tábor rozšířila v roce 1949 Čínská lidová republika jejíž vůdce Mao Ce-Tung se na přelomu 50 a 60 let pokusil modernizovat čínské hospodářství za tzv Velkého skoku V roce 1973 Ropný šok vyvolaný státy OPEC prudce zvýšil ceny světové ropy Západ se propadl do hluboké recese ekonomické problémy se nevyhnuly ani východnímu bloku a většina zemí třetího světa se velkým způsobem zadlužila Sovětský svaz hospodářské vypětí násobené závody ve zbrojení s USA nezvládl a přes Gorbačovovy reformy se na počátku 90 let rozpadl V závěru 20 století nadále dominovaly světové ekonomice Spojené státy americké Oživění hospodářství zažila integrující se západní Evropa kde výrazně posílilo sjednocené Německo Po obrozeném Japonsku zažili hospodářský boom i státy jihovýchodní Asie známí jako Asijští tygři Ekonomický růst zažívali před koncem tisíciletí i Indie komunistická Čína která přistoupila k ekonomickým reformám a nakonec i stabilizované Rusko Na vývozu ropy bohatly arabské země Středního východu Ekonomické problémy zásahly na konci 90 let latinskou Ameriku avšak nejzaostalejším světovým regionem zůstala na konci 20 století většina afrických států Kulturní dějiny Věda a technologie Životní prostředí Významné události 1901 až 1910 1 ledna 1901 vyhlášení Australského svazu 22 ledna 1901 zemřela královna Viktorie 1902 skončily Búrské války 1903 USA získávají na 100 let Panamský průplav v listopadu nezávislost Panamy 5 ledna 1904 Japonsko napadlo ruskou pevnost Port Arthur Začala Rusko-japonská válka 1904 zprovozněna Transsibiřská magistrála 27 červen 1905 kulminace období stávek a nepokojů vzpoura na křižníku Potěmkin zakotveném nedaleko Oděsy 5 září 1905 mírová smlouva mezi Ruskem a Japonskem 1907 lord Robert Baden-Powell založil 1 skautský chlapecký oddíl 30 června 1908 exploze Tunguského meteoritu 25 července 1909 Louis Blériot uskutečnil první let přes kanál La Manche v letadle těžším než vzduch 1910 až 1920 23 července 1911 Hiram Bingham objevil Machu Picchu 15 prosince 1911 dobyl Roald Amundsen jižní pól 1 ledna 1912 vznik Čínské republiky 15 dubna 1912 se potopil Titanic 28 června 1914 atentát na Františka Ferdinanda d’Este v Sarajevu 1914 Založen spolek Junák – český skaut 28 července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku a tím začala první světová válka 1915 Albert Einstein publikoval Obecnou teorii relativity 21 listopadu 1916 zemřel císař František Josef I 7 listopadu 1917 v Rusku zahájena Říjnová revoluce 11 listopadu 1918 konec první světové války 28 října 1918 vznik Československa 11 listopadu obnovení Polské samostatnosti 14 listopadu 1918 Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prvním prezidentem Československa 1918 začala Rusko-polská válka končí 1921 1920 ženy v USA získávají volební právo 1920 návrat Československých legii z Ruska 1920 vznikla Společnost národů 24 února 1920 založena NSDAP 1920 až 1930 V Chicagu vládne Al Capone 1921 Adolf Hitler se stává prvním předsedou NSDAP 28 října Benito Mussolini se chopil moci v Itálii 4 listopadu 1922 Howard Carter objevil Tutanchamonovu hrobku 18 května 1923 zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v Československu 1923 Hitler se v Mnichově neúspěšně pokusil o puč 1925 zformulována teorie kvantové mechaniky V květnu 1927 jako první přeletěl Charles A Lindbergh bez mezipřistání Atlantský oceán 25 května 1928 ztroskotání vzducholodi Italia 24 října 1929 – Krach na newyorské burze též zvaný Černý čtvrtek anglicky Black Thursday – největší burzovní krach v dějinách 1930 až 1940 30 ledna 1933 byl Adolf Hitler jmenován německým kancléřem 27 února požár Říšského sněmu 30 června 1934 odstranění nepohodlných velitelů SA tzv Noc dlouhých nožů 18 prosince 1935 zvolen Edvard Beneš novým prezidentem Československa 1935 Itálie začíná okupaci Habeše 1936 Německo obsadilo demilitarizované Porýní 1936 začala Španělská občanská válka 6 května 1937 zkáza vzducholodi Hindenburg 14 září 1937 zemřel prezident-osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk 1937 začala Druhá čínsko-japonská válka 30 prosince 1937 začal Nankingský masakr Japonští vojáci zabili na 300 000 čínských civilistů 12 března 1938 Rakousko připojeno k Třetí říši 15 března 1938 Stalin nechal popravit významné bolševické činitele Bucharin Rykov Jagoda Krestinskij 23 září 1938 všeobecná mobilizace v Československu 30 září 1938 Československo na základě mnichovské dohody postupuje Sudety tj své pohraničí Třetí říši 9 listopadu 1938 proběhla Křišťálová noc 14 března 1939 vyhlášen nezávislý Slovenský stát 15 březen 1939 Německo vytvořilo Protektorát Čechy a Morava 23 srpna 1939 podepsán pakt o neútočení mezi SSSR a Německem 1 září 1939 vpadlo Německo do Polska Začala druhá světová válka 10 června 1940 Itálie vstupuje do války na straně OSY 14 června 1940 Německo obsazuje Paříž 22 června Francie kapituluje 10 červen – 31 říjen 1940 probíhá letecká bitva o Británii 1940 až 1950 22 června 1941 zahájena Operace Barbarossa Německo napadá Sovětský svaz 8 září 1941 Začíná Obležení Leningradu 6 prosince 1941 Němci odraženi v bitvě o Moskvu 7 prosince 1941 napadení americké tichomořské flotily v Pearl Harbor japonským letectvem 20 ledna 1942 na konferenci ve Wannsee rozhodnuto o konečném řešení židovské otázky 27 května 1942 atentát na Reinharda Heydricha 6 srpen 1942 vítězství USA v bitvě o Midway obrat ve válce v Tichomoří 2 února 1942 kapitulace Němců u Stalingradu 5 červenec–23 srpen bitva v Kurském oblouku největší tanková bitva všech dob 6 červen 1944 zahájení spojenecká invaze v Normandii 25 dubna 1945 začíná bitva o Berlín 30 dubna 1945 Hitler páchá sebevraždu 8 květen 1945 konec Druhé světové války v Evropě 26 června 1945 vznik OSN 6 srpna 1945 svržena atomová bomba na Hirošimu zabito přes 100 000 lidí 8 srpen 1945 SSSR vyhlašuje válku Japonsku 9 srpen 1945 svržena druhá atomová bomba na Nagasaki zabito 40 000 lidí 2 září 1945 Japonsko kapitulovalo konec Druhé světové války ve světě ' 1945 začal Norimberský proces 1946 Edvard Beneš znovuzvolen prezidentem Československa 1947 Banderovci na Slovensko 11 března 1947 vyhlášena Trumanova doktrína 29 listopadu 1947 OSN přijala návrh na rozdělení Palestiny 25 února 1948 komunistický převrat tzv Vítězný únor 14 května 1948 vyhlásil Izrael nezávislost začala první arabsko-izraelská válka 1949 Rozdělení Německa na Spolkovou republiku Německo západní okupační zóny a Německou demokratickou republiku sovětská zóna 1 října 1949 vyhlášena Čínská lidová republika v čele s Mao Ce-tungem Čankajškovi nacionalisté prchají na Tchaj-wan 1950 Čína anektovala Tibet 25 června 1950 Severní Korea vpadla do Jižní Koreje začala Korejská válka 27 června 1950 byla v Československu popravena doktorka Milada Horáková 1950 až 1960 1 listopadu 1952 USA úspěšně otestovaly vodíkovou bombu 5 března 1953 zemřel Stalin 14 března 1953 zemřel československý prezident Klement Gottwald 29 květen 1953 Edmund Hillary a Tensingem Norgayem vystoupili na vrchol Mount Everest 1 června 1953 proběhla v Československu měnová reforma 27 července 1953 v Severní Korea a OSN podepisují „Dohodu o příměří končí Korejská válka 1955 vznikla Varšavská smlouva 1956 Egypt znárodnil Suezský průplav propuká Suezská krize 1956 propuklo a bylo potlačeno Maďarské povstání 1957 vzniklo EHS předchůdce Evropské unie 1957 vypuštěn Sputnik první umělá družice Země 1960 až 1970 12 dubna 1961 odstartoval sovětský kosmonaut Jurij Gagarin stal se tak prvním člověkem ve vesmíru 1961 prezident USA John F Kennedy ohlašuje program Apollo 13 srpna 1961 zahájena stavba Berlínské zdi 30 října 1961 SSSR odpaluje nejsilnější termonukleární bombu v historii nazvanou Car-bomba 14 října 1962 americké špionážní letadlo U2 objevilo na Kubě sovětské rakety začala Karibská krize 22 listopadu 1963 John F Kennedy se stal obětí atentátu 2 srpna 1964 údajně proběhl v Tonkinském zálivu incident mezi US Navy a armádou Severního Vietnamu začala americká Válka ve Vietnamu 5 června 1967 začala Šestidenní válka 21 srpna 1968 Varšavská smlouva podniká invazi do Československa s cílem zastavit reformní proces zvaný Pražské jaro 4 dubna 1968 v Memphisu zastřelen Martin Luther King vůdce hnutí za občanská práva 1966–1969 v Číně proběhla Maova Kulturní revoluce 1969 proběhlo několik pohraničních konfliktů mezi Čínou a SSSR 20 července 1969 přistál na Měsíci přistávací modul Apolla 11 Prvním člověkem na Měsíci se stal Neil Armstrong 1970 až 1980 1971 Bangladéš vyhlašuje nezávislost 1971 Čínská lidová republika se stala členem OSN 1972 palestinští teroristé zabili na olympijských hrách v Mnichově 11 izraelských sportovců 11 září 1973 Augusto Pinochet provedl v Chile úspěšný převrat říjen 1973 rozhořela se Jomkipurská válka mezi Izraelem a sousedními státy 1 května 1975 dobyla Severovietnamská armáda Saigon skončila válka ve Vietnamu 1975 Rudí Khmerové dobyli Phnompenh v Kambodži začala genocida 1977 založena Charta 77 1978 Karol Wojtyla zvolen jako první neitalský papež od roku 1522 přijal nové jméno Jan Pavel II 1979 SSSR podnikl invazi do Afghánistánu 1980-1988 probíhala Irácko-íránská válka 1980 v Polsku vytvořeno nezávislé odborové hnutí Solidarita 1980 Světová zdravotnická organizace označila pravé neštovice za zcela vyhubené 1980 Jeruzalém označen za hlavní město Izraele 1980 až 1990 1981 první let raketoplánu Columbia do vesmíru 13 prosince 1981 v Polsku vyhlášeno stanné právo 1981 Izrael obsadil Golanské výšiny 1982 Izrael podepisuje mírovou smlouvu s Egyptem a vrací mu Sinaj 2 dubna 1982 Argentina obsadila Falklandy Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy Začala válka o Falklandy 14 června 1982 Britové znovu dobyli Falklandy konec války 6 červen 1984 indické jednotky dobyly Zlatý chrám v Amritsaru nejposvátnější chrám Sikhů a zabily odhadem 1 000 lidí 28 února 1986 krátce po startu explodoval raketoplán Challenger 1986 SSSR vypouští kosmickou stanici Mir 26 dubna 1986 Černobylská havárie největší jaderná katastrofa v poválečné historii 16 září 1987 přijat Montrealský protokol o látkách poškozujících ozónovou vrstvu 3 července 1988 americký křižník USS Vincennes omylem sestřelil íránské dopravní letadlo Airbus A300 B2 Zemřelo všech 290 pasažérů 21 prosince 1988 nad skotským městem Lockerbie explodoval let Pan Am 103 zemřelo 270 lidí 9 listopadu 1989 padla Berlínská zeď 17 listopadu 1989 začala v Československu Sametová revoluce 25 prosince 1989 zatčen a popraven rumunský komunistický diktátor Nicolae Ceauşescu 4 června 1989 krvavě potlačeny Studentské protesty na náměstí Nebeského klidu v Číně 1989 vznikla palestinská samospráva v čele Jásir Arafat 1990 rozpad SSSR 3 října 1990 sjednocení Německa 1990 až 2000 17 ledna 1991 zahájena operace Pouštní bouře 31 prosince 1991 přestal existovat SSSR 1991 počátek rozpadu Jugoslávie 13 března 1992- Li Chung-č představil v severozápadní Číně ve městě Čchang-čchun čchi-kungovou metodu pro rozvoj těla a mysli nazvanou Falun Gong 3 listopadu 1992 americkým prezidentem zvolen demokrat Bill Clinton 1 ledna 1993 rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku 11 června 1993 měl ve Spojených státech amerických premiéru film Stevena Spielberga s názvem Jurský park 1993 na základě Maastrichtské smlouvy vzniká Evropská unie 26 ledna 1993 prezidentem České republiky zvolen Václav Havel 1994 Nelson Mandela zvolen jako první černoch prezidentem Jihoafrické republiky 11 prosince 1994 začala první rusko-čečenská válka 1994 ve Rwandě proběhla genocida Hutuů a Tutsiů 17 ledna 1995 oblast Kóbe v Japonsku zasáhlo zemětřesení o síle 72 Richterovy škály a vyžádalo si na 6 000 obětí 19 prosince 1995 Daytonská mírová smlouva ukončuje válku v Bosně a Hercegovině 1996 skončila první rusko-čečenská válka 1996 fundamentalistické hnutí Taliban vládne Afghánistánu V červenci 1997 postihly katastrofální povodně Moravu 1997 Hongkong vrácen Číně 22 únor 1998 čeští hokejisté získali zlaté medaile na zimních olympijských hrách v Naganu 1998 reforma německého pravopisu 1998 teroristická organizace Al-Káida provedla útok na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii 1998 vypuštěn první modul ISS 1999 Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance 1999 Začala válka v Kosovu 24 března NATO začalo s bombardováním Jugoslávie 10 června do Kosova vstupují mírové jednotky OSN 20 července 1999 předseda KS Číny Tiang Ce-min nařídil vyhladit duchovní školu Falun Gong na území ČLR celostátním pronásledováním je pověřen takzvaný Úřad 610 31 prosince ruský prezident Boris Jelcin předává moc Vladimiru Putinovi 1 října 1999 začala druhá rusko-čečenská válka 2000 v České republice zasedal v Praze MMF Byl zprovozněn první blok Jaderné elektrárny Temelín 2000 založena Africká unie Odkazy Poznámky Reference Literatura 2002 MMII byl rok který dle gregoriánského kalendáře započal úterým Události Česká republika únor – vznikla česká Liberální reformní strana 10 června byl zahájen zkušební provoz prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín 14 června a 15 června proběhly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 12 července byl Vladimír Špidla jmenován předsedou vlády 12 srpna začaly katastrofální povodně v Čechách a na jižní Moravě na mnoha místech byla překročena úroveň stoleté vody V jižních Čechách byla menší povodeň již 8 srpna Stav ohrožení byl odvolán až 18 srpna 29 srpna vyšla světoznámá česká hra 14 listopadu – První dochovaná editace na České Wikipedii 21–22 listopadu se konal summit Severoatlantické aliance v Praze 31 prosince ve 2400 hodin přestaly v České republice existovat okresní úřady jejichž pravomoc přešla od 1 ledna 2003 na obce s rozšířenou působností Ve světě 1 ledna začalo druhé funkční období kdy je Kofi Annan ve funkci generálního tajemníka OSN únor – zimní olympijské hry v Salt Lake City 28 únor – 20 července 2003 – zasedal Konvent o budoucnosti Evropy duben – nastala vzácná velká konjunkce při níž byly Saturn Jupiter Mars Venuše a Merkur všechny zároveň viditelné na severozápadní obloze těsně po soumraku 25 dubna – Z kosmodromu Bajkonur odstartovala k ISS vesmírná loď Sojuz na jejíž palubě byl mimo jiné i druhý vesmírný turista Jihoafričan Mark Shuttleworth 20 května – Východní Timor se stal nezávislou republikou květen Jean-Pierre Raffarin se stal premiérem Francie 16 června – Papež Jan Pavel II prohlásil Patera Pia jako Svatého Pia z Pietrelciny 23 července – 28 července proběhly Světové dny mládeže v Torontu 21 listopadu se stal Viktor Janukovyč ukrajinským premiérem 11 prosinec – nová varianta rakety Ariane 5 musela být krátce po startu zničena 12 prosince byl spuštěn Wikislovník 14 prosince Hans Enoksen zvolen grónským premiérem 31 prosince – Microsoft ukončil podporu Windows 95 Hamíd Karzáí se stal prezidentem Afghánistánu Mikuláš Dzurinda sestavil po volbách svoji druhou vládu první zasedání hlav státu Africké unie čímž byla činnost nové organizace oficiálně zahájena byla zrušena Organizace africké jednoty konec občanské války v Sierra Leone Vědy a umění 1 ledna – vznik Fakulty informačních technologií na Vysokém učení technickém v Brně 4 června – američtí astronomové Chad Trujillo a Michael E Brown objevili transneptunické těleso Quaoar Filmy 8 žen Další vila Tugendhat byla zapsána do listiny UNESCO; Brno založena Abelova cena Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Raymond Davis mladší Masatoši Košiba Nobelova cena za chemii – Kurt Wüthrich John B Fenn Kóiči Tanaka Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Sydney Brenner H Robert Horvitz John E Sulston Nobelova cena za literaturu – Imre Kertész Nobelova cena míru – Jimmy Carter Nobelova cena za ekonomii – Daniel Kahneman Vernon L Smith Úmrtí Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz Česko 7 ledna – Vladimír Panoš krasový badatel a letec RAF 2 července 1922 16 ledna – Bohumil Pavlok spisovatel 22 listopadu 1922 20 ledna Kornel Smržík slovenský pedagog básník výtvarník a politik 9 června 1939 Jiří Hlaváček mykolog 30 srpna 1927 6 února – Mirko Pašek spisovatel cestovatel a reportér 21 června 1910 9 února – Dobroslav Líbal historik architektury 15 října 1911 11 února – Josef Větrovec herec 5 března 1922 23 února – Záviš Bochníček astronom 20 dubna 1920 24 února – Stanislav Libenský sklářský výtvarník a sochař 27 března 1921 25 února – Pravomil Raichl protifašistický a protikomunistický bojovník 31 ledna 1921 5 března – Jan Kalous fotbalový reprezentant 12 března 1922 14 března – Josef Štefl herec 17 listopadu 1923 15 března – Josef Macur právník 5 července 1928 21 března – Zdeněk Chlup architekt a politik 7 února 1921 22 března – Jaroslav Cejp fotbalový reprezentant 7 dubna 1924 23 března – Jan Kotík malíř 4 ledna 1916 2 dubna – Vladimír Černík tenista 9 července 1917 3 dubna – Vladimír Paul soudce Ústavního soudu 17 dubna 1924 5 dubna – Karel Nepraš sochař kreslíř grafik 2 dubna 1932 8 dubna – Josef Svoboda scénograf 10 května 1920 10 dubna – Josef Melč rozhlasový režisér 22 ledna 1934 12 dubna – Jiřina Sedláčková herečka zpěvačka a manekýnka 14 května 1914 16 dubna – Zdeněk Bonaventura Bouše teolog liturgista a překladatel 16 května 1918 20 dubna – Vlastimil Brodský herec 15 prosinec 1920 26 dubna – Přemysl Blažíček literární historik a kritik 16 dubna 1932 30 dubna – Karel Milota spisovatel básník prozaik a překladatel 16 září 1937 1 května – Karel Ptáčník spisovatel 27 srpna 1921 5 května Čestmír Vycpálek fotbalista a trenér 15 května 1921 František Vodsloň politik 16 března 1906 17 května – Ladislav Kubala fotbalový reprezentant 10 června 1927 23 května – Vladimír Karbusický muzikolog folklorista sociolog a historik 9 dubna 1925 26 května – Eduard Tomáš mystik jogín a spisovatel 25 listopadu 1908 29 května – Dagmar Berková malířka 6 června 1922 22 června – Josef Hanzal historik archivář 11 června 1934 30 června Alois Honěk lékař a houslař 25 října 1911 Josef Buršík československý generál 11 září 1911 1 července – Svatopluk Studený herec a režisér 17 února 1921 9 července – Jiří Jobánek středoškolský učitel a spisovatel 19 srpna 1923 21 července – Stanislav Sedláček historik proděkan filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 5 května 1919 23 července Jaroslav Ježek průmyslový designér 26 leden 1923 Jan Pohl kněz papežský prelát 15 února 1921 25 července – Jaroslav Plichta psycholog speciální pedagog a dramaturg 10 července 1929 31 července – Slávka Budínová herečka 21 dubna 1924 4 srpna – Ota Ornest divadelní režisér a herec 6 července 1913 11 srpna – Jiří Kolář básník a výtvarník 24 září 1914 14 srpna – Peretz Beda Mayer izraelský malíř českého původu 5 března 1906 23 srpna – Vladimír Svitáček herec scenárista a režisér 17 února 1921 24 srpna – Vladimír Komárek malíř grafik ilustrátor a pedagog 10 srpna 1928 6 září – Rudolf Doležal sochař 19 července 1916 7 září – Alexej Pludek spisovatel 29 ledna 1923 13 září – Felix Holzmann komik a bavič 8 července 1921 16 září – Jiří Javorský tenista 9 února 1932 23 září – Zdeněk Poleno lesnický odborník a pedagog 30 dubna 1921 27 září – Ivan Jelínek novinář a spisovatel 6 června 1909 30 září – Miloš Macourek básník dramatik a filmový scenárista 2 prosince 1926 1 října – Ladislav Votruba stavební inženýr-vodohospodář 6 května 1914 4 října – Hana Prošková spisovatelka 30 listopadu 1924 14 října – Gabriela Wilhelmová herečka 19 ledna 1942 18 října – Bohuslav Jan Horáček mecenáš 1 prosince 1924 20 října – Jiří Tlustý inženýr a vědec v oblasti strojařského výzkumu 5 ledna 1921 7 listopadu – Ivo Chlupáč geolog a paleontolog 6 prosince 1931 16 listopadu – Karel Cop scénárista dramaturg 14 září 1930 4 prosince – Milan Maryška filmový dokumentarista režisér a fotograf 23 března 1943 5 prosince – Jindřich Nečas matematik 14 prosince 1929 6 prosince – Marie Holková katolická spisovatelka a překladatelka 21 května 1908 12 prosince – Věra Gabrielová herečka a fotografka 21 února 1919 15 prosince – Vlastimil Ševčík právník ústavní soudce a politik 2 září 1927 24 prosince – Ivan Slavík básník spisovatel překladatel a editor 23 ledna 1920 ? – Anna Pantůčková herečka 1907 ? – Miroslav Šmok ministr hutního průmyslu 28 srpna 1911 ? – Vlastislav Chalupa agent Státní bezpečnosti 4 listopadu 1919 Svět 7 ledna – Geoff Crossley britský pilot Formule 1 11 května 1921 8 ledna Alexandr Prochorov sovětský fyzik 11 července 1916 Glayde Whitney americký a behaviorální genetik a psycholog 1939 10 ledna – Rudolf Hribernik slovinský generál historik politik 10 dubna 1921 12 ledna – Cyrus Vance americký politik a diplomat 27 března 1917 14 ledna – Michael Young britský sociolog a politik 9 srpna 1915 17 ledna – Camilo José Cela španělský spisovatel Nobelova cena za literaturu 1989 11 května 1916 19 ledna – Vavá brazilský fotbalista 12 listopadu 1934 21 ledna – Peggy Lee americká jazzová a popová zpěvačka 26 května 1920 22 ledna Eric de Maré britský fotograf a spisovatel 10 září 1910 Jack Shea americký sportovec 7 září 1910 Kenneth Armitage britský sochař malíř a grafik 18 července 1916 23 ledna Robert Nozick americký filozof a politolog 16 listopadu 1938 Pierre Bourdieu francouzský sociolog a antropolog 1 srpna 1930 28 ledna – Astrid Lindgrenová švédská autorka knih pro děti 14 listopadu 1907 30 ledna Michal Greguš slovenský matematik 22 prosince 1926 Inge Morath rakouská fotografka 27 března 1923 6 února – Max Perutz britský molekulární biolog Nobelova cena za chemii 1962 19 května 1914 8 února – Zizinho brazilský fotbalista 14 října 1922 9 února – Margaret hraběnka Snowdon mladší sestra královny Alžběty II 21 srpna 1930 10 února – Dave Van Ronk americký folk bluesový zpěvák 30 června 1936 14 února – Nándor Hidegkuti maďarský fotbalista 3 března 1922 22 února – Jonas Savimbi vůdce opozičního hnutí UNITA v Angole 3 srpna 1934 24 února – Leo Ornstein americký klavírista a hudební skladatel 2 prosince 1893 3 března – Harlan Howard americký textař country 8 září 1927 6 března – Richard Dell novozélandský zoolog 11 července 1920 10 března – Shirley Scott americká varhanice 14 března 1934 11 března Franjo Kuharić záhřebský arcibiskup kardinál 15 dubna 1919 James Tobin americký ekonom Nobelova cena za ekonomii 1981 5 března 1918 12 března Peter Blau americký sociolog 7 února 1918 Louis-Marie Billé francouzský kardinál 18 únor 1938 13 března – Hans-Georg Gadamer německý filosof 11 února 1900 17 března – Luise Rinserová německá spisovatelka 30 dubna 1911 19 března – John Patton americký jazzový varhaník 12 července 1935 23 března – Neal E Miller americký psycholog 3 srpna 1909 27 března – Billy Wilder americký filmový scenárista a režisér 22 června 1906 30 března – Elizabeth Bowes-Lyon královna Alžběta neboli „Královna matka 4 srpen 1900 1 dubna – Simo Häyhä finský voják a geniální odstřelovač 17 prosinec 1906 kolem 5 dubna – Layne Staley americký zpěvák a kytarista 22 srpen 1967 6 dubna – Kevin Kelley americký bubeník 25 března 1943 7 dubna – John Agar americký herec 31 ledna 1921 11 dubna – Marion Dönhoffová německá novinářka a šlechtična 2 prosince 1909 18 dubna – Thor Heyerdahl norský mořeplavec a dobrodruh 6 října 1914 19 dubna – Reginald Rose americký scenárista a spisovatel 10 prosince 1920 22 dubna Victor Frederick Weisskopf americký fyzik 19 září 1908 Linda Lovelace americká pornoherečka 10 ledna 1949 26 dubna – Gustáv Valach slovenský herec 16 března 1921 27 dubna – George Alec Effinger americký spisovatel 10 ledna 1947 30 dubna – Alexander Pituk slovenský šachista 26 října 1933 2 května – William Thomas Tutte britský matematik a kryptolog 14 května 1917 10 května – David Riesman americký právník a sociolog 22 září 1909 11 května – Joseph Bonanno italsko-americký mafiánský boss 18 ledna 1905 19 května – John Gorton premiér Austrálie 9 září 1911 20 května – Stephen Jay Gould americký zoolog paleontolog evoluční biolog a historik vědy 10 září 1941 22 května Alexandru Todea rumunský kardinál 5 června 1912 Fritz Hippler německý filmový režisér 17 srpna 1909 26 května – Mamo Wolde etiopský olympijský vítěz v maratonu 12 června 1932 30 května – John B Keane irský spisovatel 21 července 1928 7 června Mary Lilian Baels manželka krále Leopolda III Belgického 28 listopadu 1916 Signe Hasso švédská herečka spisovatelka a skladatelka 15 srpna 1915 8 června – Lino Tonti italský motocyklový konstruktér 16 září 1920 15 června – Čchö Hong-hui generál jihokorejské armády otec taekwonda 9 listopadu 1918 17 června – Willie Davenport americký atlet olympijský vítěz v běhu na 110 metrů překážek 8 června 1943 18 června – Fritz Walter německý fotbalista 31 října 1920 26 června – Philip Whalen americký básník 20 října 1923 27 června – John Entwistle anglický baskytarista textař zpěvák a hráč na lesní roh 9 října 1944 2 července – Ray Brown americký jazzový kontrabasista a skladatel 13 října 1926 3 července – Michel Henry francouzský fenomenologický filosof a spisovatel 10 ledna 1922 4 července – Laurent Schwartz francouzský matematik 5 března 1915 6 července – Antonio Ignacio Velasco García arcibiskup Caracasu kardinál 17 ledna 1929 9 července – Rod Steiger americký herec 14 dubna 1925 13 července Benny Peled velitel Izraelského vojenského letectva ? 1928 Yousuf Karsh kanadský fotograf 23 prosince 1908 16 července – John Cocke americký informatik 30 května 1925 17 července Zora Kolínska slovenská zpěvačka herečka 27 července 1941 Joseph Luns nizozemský politik generální tajemník NATO 28 srpna 1911 19 července – Alan Lomax americký muzikolog a folklorista 31 ledna 1915 23 července William Luther Pierce americký fyzik spisovatel a aktivista 11 září 1933 Chaim Potok americký spisovatel a rabín 17 února 1929 25 července – Johannes Joachim Degenhardt německý arcibiskup Paderbornu a kardinál 31 ledna 1926 28 července – Archer John Porter Martin britský chemik Nobelova cena za chemii 1952 1 března 1910 6 srpna – Edsger Dijkstra holandský vědec v oboru informatika 11 května 1930 10 srpna – Kristen Nygaard norský informatik 27 srpna 1926 19 srpna – Eduardo Chillida španělský sochař 10 ledna 1924 25 srpna Július Pántik slovenský herec 15 ledna 1922 Karolina Lanckorońska polská vědkyně 11 srpna 1898 26 srpna – Per Anger švédský diplomat 7 listopadu 1913 31 srpna Martin Kamen americký chemik 27 srpna 1913 Lionel Hampton americký jazzový vibrafonista 20 dubna 1908 4 září – Jerome Biffle americký olympijský vítěz ve skoku do dálky 20 března 1928 7 září – Uziel Gal izraelský konstruktér samopalu Uzi 15 prosince 1923 13 září Alexandr Kazancev populární ruský spisovatel sci-fi scenárista a šachista 2 září 1906 16 září – Phanxicô Xaviê Nguyễn Văn Thuận vietnamský kněz a kardinál 17 dubna 1928 18 září – Bob Hayes americký sprinter dvojnásobný olympijský vítěz 20 prosince 1942 19 září – Robert Guéï prezident Côte d'Ivoire 16 března 1941 22 září – Jan de Hartog nizozemský spisovatel a dramatik 22 dubna 1914 26 září – Zerach Warhaftig izraelský politik 2 února 1906 29 září – Mickey Newbury americký zpěvák skladatel a písničkář 19 května 1940 3 října – Darryl DeLoach americký rockový zpěvák a textař 12 září 1947 12 října – Ray Conniff americký trombonista a zpěvák 6 listopadu 1916 13 října – Stephen Ambrose americký historik a spisovatel 10 ledna 1936 24 října – Vladimír Ferko slovenský spisovatel 10 srpna 1925 25 října Richard Harris irský herec zpěvák skladatel režisér a spisovatel 1 října 1930 René Thom francouzský matematik a filosof 2 září 1923 31 října – Anton Malloth dozorce v Terezíně 13 února 1912 1 listopadu Jisra'el Amir první velitel izraelského letectva 19 října 1903 Ekrem Akurgal turecký archeolog 3 března 1911 3 listopadu – Lonnie Donegan britský zpěvák skladatel a hudebník 29 dubna 1931 13 listopadu Roland Hanna americký jazzový klavírista a pedagog 10 února 1932 Juan Alberto Schiaffino uruguayský fotbalista 28 července 1925 18 listopadu – James Coburn americký herec 31 srpna 1928 20 listopadu – George Guest velšský varhaník sbormistr a pedagog 9 února 1924 23 listopadu – Roberto Matta chilský surrealistický malíř 11 listopadu 1911 24 listopadu – John Rawls americký politický filosof 21 února 1921 25 listopadu – Karel Reisz britský režisér českého původu 21 července 1926 2 prosince Mal Waldron americký jazzový klavírista 16 srpna 1925 Ivan Illich rakouský filozof teolog a sociální teoretik 4 září 1926 12 prosince – Mykola Amosov ukrajinský lékař vynálezce a spisovatel 6 prosince 1913 15 listopadu – Son Kidžong korejský olympijský vítěz v maratonu z roku 1936 29 srpna 1912 17 listopadu – Abba Eban ministr zahraničních věcí Izraele 2 února 1915 11 prosince – Les Costello americký kněz a hokejista 16 únor 1928 12 prosince – Brad Dexter americký herec 9 dubna 1917 29 prosince – Július Satinský slovenský herec komik dramatik a spisovatel 20 srpna 1941 ? – André Clot francouzský historik 9 listopadu 1909 ? – Erich Ballinger rakouský spisovatel a ilustrátor 1943 Hlavy států Česko – prezident Václav Havel 1993–2003 Francie – prezident Jacques Chirac 1995–2007 Maďarsko – prezident Ferenc Mádl 2000–2005 Německo – prezident Johannes Rau 1999–2004 Polsko – prezident Aleksander Kwaśniewski 1995–2005 Rakousko – prezident Thomas Klestil 1992–2004 Rusko – prezident Vladimir Putin 1999–2008 Slovensko – prezident Rudolf Schuster 1999–2004 Spojené království – královna Alžběta II od 1952 Spojené státy americké – prezident George W Bush 2001–2009 Ukrajina – prezident Leonid Kučma 1994–2005 Vatikán – papež Jan Pavel II 1978–2005 2004 MMIV byl rok který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem Události V lednu 3 ledna Letadlo egyptských aerolinií Flash Airlines se zřítilo do Rudého moře u pobřeží Egypta Při katastrofě zahynulo všech 148 lidí na palubě 3 ledna Sonda NASA MER-A Spirit přistála na Marsu 4 ledna Michail Saakašvili zvítězil v prezidentských volbách v Gruzii 13 ledna Při havárii letadla uzbeckých aerolinií v Taškentu zahynulo 37 lidí 24 ledna Sonda NASA MER-B Opportunity přistála na Marsu 28 ledna V Londýně jsou zveřejněny výsledky šetření lorda Huttona ohledně sebevraždy britského zbrojního experta Davida Kellyho Zpráva je příznivá pro britskou vládu která prý nezkreslila údaje výzvědných služeb o zbraních hromadného ničení v Iráku; naopak ostře je zde kritizována BBC V únoru 1 února Byla založena sociální síť Facebook 6 února Sebevražedný útočník zabil 41 cestujících v moskevském metru Odpovědnost za útok je připisována čečenským separatistům 10 února Při sebevražedném útoku automobilem naloženým výbušninami na policejní náborové středisko jižně od Bagdádu zahynulo přinejmenším 50 osob 16 února Na následky leukémie zemřel v Praze ve věku 64 let český herec bavič a spisovatel Miloslav Šimek 18 února Výbuch vlaku přepravujícího benzín hnojiva a síru v Íránu zabil 320 lidí V březnu 7 března Austrálie Odstartoval úvodní závod nového ročníku formule 1 Grand Prix Austrálie Vítězem se stal Michael Schumacher na voze Ferrari 11 března Při deseti výbuších ve čtyřech předměstských vlacích v Madridu zahynulo 191 lidí Vláda z útoku ke kterému došlo tři dny před volbami obvinila baskickou extrémistickou organizaci ETA skutečnými pachateli však byli muslimští teroristé 14 března V parlamentních volbách ve Španělsku zvítězila Socialistická strana vedená José Luisem Rodríguezem Zapaterou nad Lidovou stranou dosavadního premiéra José María Aznara Zapatera prosazoval stažení španělských vojáků z Iráku 21 března Malajsie Druhý závod Formule 1 Grand Prix Malajsie vyhrál Michael Schumacher na Ferrari 29 března Rozšíření NATO o Bulharsko Estonsko Litvu Lotyšsko Rumunsko Slovensko a Slovinsko V dubnu 3 dubna Při výbuchu bomby v madridském bytě zahynul španělský policista a 5 osob podezřelých z účasti na atentátech v Madridu 11 března tohoto roku 4 dubna Bahrajn – Třetí závod Formule 1 Grand Prix Bahrajnu vyhrál Michael Schumacher na Ferrari 17 dubna Při raketovém útoku z izraelské helikoptéry na svůj automobil byl zabit vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Abdel Azíz al-Rantísí V květnu 1 května Rozšíření Evropské unie o Česko Estonsko Kypr Litvu Lotyšsko Maďarsko Maltu Polsko Slovensko a Slovinsko V červnu 7 června Se stal Ivan Gašparovič prezident Slovenska 8 června 513 – 1126 UTC – přechod Venuše přes sluneční kotouč 21 června SpaceShipOne jako první soukromá kosmická loď dosáhla hranic vesmíru 28 června Američany vedená okupační správa formálně předala suverenitu nad Irákem prozatímní irácké vládě 30 června V Iráku začala předběžná slyšení v rámci procesu s bývalým prezidentem Saddámem Husajnem V červenci 1 července Sonda Cassini-Huygens navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu 4 července Mistry Evropy ve fotbale se stali Řekové kteří porazili v Lisabonu domácí Portugalsko 10 25 července Na 100 000 odpůrců plánu Ariela Šarona na odchod Izraele z okupovaného Pásma Gazy vytvořilo lidský řetěz 90 kilometrů dlouhý táhnoucí se z Pásma Gazy až do Jeruzaléma V srpnu 1 srpna Při požáru supermarketu v Asunciónu v Paraguayi zahynulo přes 400 lidí 3 srpna Při výbuchu v pásmu Gazy zahynuli 3 Palestinci 4 srpna Český prezident Václav Klaus jmenoval novou vládu Stanislava Grosse 5 srpna Při ofenzívě amerických sil v Iráku proti místním ozbrojencům byly zabity desítky až stovky lidí 6 srpna Cena ropy vystoupala na jednadvacetileté maximum cen téměř 45 dolarů za barel 10 srpna Při dvou bombových útocích v Istanbulu zahynuli 2 lidé a 7 jich bylo zraněno V Německu pokračuje kontroverse o novém pravopisu 12 srpna Americká armáda a jednotky tzv dočasné irácké vlády zahájily velkou ofenzívu proti stoupencům šiítského duchovního Muktady Sadra Trh s ropou reagoval překročením hranice 45 dolarů za barel 13 srpna V Aténách začaly letní olympijské hry 16 srpna Na následky autonehody zemřel trenér české hokejové reprezentace Ivan Hlinka 24 srpna Vláda Stanislava Grosse získala ve 2200 důvěru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR V září 1 září Rusko čelí vlně teroristických útoků Výbuch na autobusové zastávce exploze dvou letadel útok u stanice metra a stovky zajatých dětí ve škole v Beslanu – to vše za jediný týden vyděsilo ruské obyvatelstvo Prezident Putin zatím nijak nereagoval 3 září Ruské jednotky obsadily školu v Beslanu ve které teroristé drželi mnoho dětí jejich rodičů a učitelů; podle oficiálního oznámení „většina rukojmích přežila 4 září Po upřesněných informací přesáhl počet obětí při obsazení školy 350 z toho 156 dětí 7 září – 12 září Česká republika Mistrovství světa v rádiovém orientačním běhu Brno 15 září Společnost Microsoft uvolnila českou aktualizaci opravného balíčku „Service Pack 2 pro operační systém Windows XP Balíček má řešit bezpečnostní problémy systému ale řada komentátorů jeho nasazení nedoporučuje vzhledem k nekompatibilitě s některými aplikacemi pro Windows 16 září Na pobřeží USA dorazil hurikán Ivan a už má v USA na svědomí dva lidské životy Mrtví jsou hlášeni z floridského Panama City Hurikán Ivan má nyní rychlost 217 km v hodině a k USA se blíží z karibské oblasti kde v minulých dnech zabil na 70 lidí 17 září Radikální vůdce čečenských separatistů Šamil Basajev se na internetu přiznal k odpovědnosti za poslední teroristické útoky v Rusku – ve škole v Beslanu pumové útoky na dvě dopravní letadla v srpnu a na moskevské metro 22 září Česká vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 836 miliardy korun Výdaje rozpočtu činí 9084 miliardy korun příjmy 8248 miliardy Výdaje rozpočtu překračují o 25 miliardy korun limit stanovený takzvaným konvergenčním programem K jeho plnění se Česká republika zavázala u Evropské unie 25 září V lázeňském městečku Honfleur na severním pobřeží Francie zemřela ve věku 69 let spisovatelka Françoise Saganová Svůj první a nejslavnější román Bonjour Tristesse Dobrý den smutku publikovala v roce 1954 v osmnácti letech Za svůj život napsala více než čtyřicet dalších knih 26 září Hurikán Jeanne dorazil k pobřeží Floridy když předtím způsobil tragické ztráty na životech možná až 1 500 obětí na Haiti V říjnu 3 října Ve věku osmdesáti let zemřel herec Luděk Kopřiva Už několik let trpěl Parkinsonovou nemocí Divákům zřejmě nejvíc utkvěl v paměti jako farář Otík ze série komedií Slunce seno… režiséra Zdeňka Trošky nebo v roli tanečního mistra Huga z prvního dílu filmové série o „Básnících režiséra Dušana Kleina 4 října Nobelova cena za fyziologii a medicínu byla udělena americkým vědcům Richardu Axelovi a Lindě B Buckové za výzkum čichových receptorů Cena jim bude předána na ceremoniálu který se koná 10 prosince ve Stockholmu 4 října Komerční kosmické plavidlo SpaceShipOne získalo cenu 10 milionů dolarů za dvojnásobný výlet do kosmického prostoru výška letu nad 100 km během jednoho týdne 5 října Nobelova cena za fyziku byla udělena americkým vědcům Davidu J Grossovi H Davidu Politzerovi a Franku Wilczekovi 6 října Nobelova cena za chemii byla udělena Aaronu Ciechanoverovi Avramu Hershkovi oba Izrael a Irwinu Roseovi USA za objev degradace proteinů za přítomnosti ubiquitinu Cena americké lehké ropy West Texas v poledne dosáhla 5148 dolarů za barel Na nejvyšší ceně v historii vyskočila i severomořská ropa Brent – 4750 dolarů 7 října Nobelova cena za literaturu byla udělena rakouské spisovatelce Elfriede Jelinekové Při třech teroristických útocích v letoviscích na egyptském pobřeží Rudého moře v oblasti Sinaje přišlo o život minimálně 31 lidí a 122 je zraněno K útokům se přihlásily tři teroristické organizace Většina obětí pochází z Izraele 8 října Nobelova cena míru byla udělena Keňance Wangari Maathaiové 9 října Volby v Austrálii vyhrála vládní Liberálně-národní koalice Labouristická strana zůstává v opozici Dosud největší obecní referendum v historii České republiky je neplatné O plánu na odsun hlavního nádraží v Brně přišlo hlasovat jen 249 procent voličů pro platnost referenda by bylo potřeba alespoň 50% účast 851 % hlasujících bylo proti přesunu nádraží ze současné polohy První prezidentské volby v Afghánistánu skončily ve zmatku 15 z osmnácti prezidentských kandidátů vyzvalo k bojkotu voleb po zjištění že údajně nesmytelný inkoust sloužící k označování voličů kteří již hlasovali lze velmi snadno smýt Oficiální volební komise volby nepřerušila ale slíbila že stížnosti prošetří 11 října Nositeli Nobelovy ceny za ekonomii se v letošním roce stali Finn E Kydland z Norska a Edward C Prescott ze Spojených států Ocenění získali za přínos k dynamické makroekonomice 14 října Z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala nad ránem ruská transportní kosmická loď Sojuz TMA-5 Na Mezinárodní kosmickou stanici ISS veze novou tříčlennou posádku Dopravila do kosmu dva nové stálé členy posádky ISS ruského kosmonauta Saližana Šaripova a amerického Leroye Chiaa 15 října Sunnitští muslimové zahájili ramadán 16 října Druhé kolo doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu ČR vyhrál v Praze 4 František Příhoda ODS který porazil Erazima Koháka ČSSD Na Znojemsku zvítězil Milan Špaček KDU-ČSL nad Jaroslavem Paříkem ODS Volební účast v obou obvodech byla pouze kolem 15 % 17 října Referendum v Bělorusku které mělo umožnit autoritářskému prezidentu Lukašenkovi kandidovat v dalších prezidentských volbách i na třetí funkční období Podle opozice a nezávislých pozorovatelů bylo referendum zfalšováno Podle volební komise výsledky referenda jsou takové že Lukašenko smí kandidovat i v dalších prezidentských volbách Má tak de facto možnost být doživotním prezidentem Běloruska Barmský vojenský režim sesadil předsedu vlády Kchina Ňjuna Podle oficiálních barmských sdělovacích prostředků premiér odstoupil ze zdravotních důvodů podle úředních míst v Thajsku byl však obviněn z korupce a má domácí vězení Premiér byl považován za představitele reformního křídla vojenské diktatury která v Barmě vládne od roku 1962 V Iráku byla neznámou ozbrojenou skupinou unesena britská vedoucí irácké pobočky humanitární organizace Care Margaret Hassanová Hassanová je vdaná za Iráčana a v Iráku žije přes 30 let Povstalci bojující proti prozatímní irácké vládě dosazené USA podnikli minometný útok na základnu irácké národní gardy ve městě Mašahidán 40 kilometrů severně od Bagdádu Čtyři vládní vojáci byli zabiti a přes 80 zraněno 21 října Počet mrtvých jako následek tajfunu Tokage v Japonsku dosáhl počtu 66 Dalších 22 lidí se pohřešuje a 300 jich bylo zraněno V Japonsku se jedná o největší živelnou katastrofu tohoto druhu od roku 1991 kdy tajfun zabil 62 osob Výbuch v plynu v uhelném dole v provincii Che-nan ve střední Číně připravil ve středu v noci o život nejméně 150 lidí Dvě stě horníků se dostalo na povrch Je to jedno z největších neštěstí v čínských dolech za posledních několik let 22 října Ruská Duma dolní komora parlamentu schválila ratifikaci Kjótského protokolu o omezení emisí skleníkových plynů Protokol musí ještě schválit Státní rada horní komora a podepsat prezident Ratifikace Ruskem je klíčová pro vstup Kjótského protokolu v platnost 24 října V Kazachstánu bezpečně přistála návratová kabina kosmické lodi Sojuz TMA-4 Z Mezinárodní komické stanice ISS se v ní vrátili ruští kosmonauté Gennadij Padalka a Jurij Šargin a Američan Michael Fincke Fincke a Padalka strávili na palubě ISS téměř 188 dní 25 října Ve volbách do parlamentu srbské provincie Kosovo zvítězila Demokratická liga Kosova vedená albánským umírněným nacionalistou Ibrahimem Rugovou Se 45 % získaných hlasů porazila Demokratickou stranu Kosova která získala 25 % V čele Demokratické strany Kosova stojí bývalý vůdce Kosovské osvobozenecké armády Hashim Thaçi Srbští voliči volby bojkotovali hlasování se jich zúčastnilo necelé procento 26 října Izraelský parlament schválil poměrem hlasů 67 ku 45 plán Ariela Šarona na stažení Izraele z okupovaného pásma Gazy 27 října Státní rada horní komora ruského parlamentu schválila Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů K ratifikaci Protokolu zbývá již jen podpis prezidenta Putina Ratifikace Ruskem je klíčová pro vstup Kjótského protokolu v platnost 27 října Designovaný šéf Evropské komise José Manuel Barroso stáhl svůj návrh nového složení Komise O nové Evropské komisi měl dnes hlasovat Evropský parlament a bylo pravděpodobné že Barrosův tým důvěru nedostane Nevoli poslanců vyvolal hlavně italský komisař Rocco Buttiglione Zdravotní stav palestinského prezidenta Jásira Arafata se večer prudce zhoršil Příčina jeho problémů není jasná a o jeho aktuálním zdravotním stavu přicházejí z Ramalláhu rozporné zprávy 28 října Prezident České republiky Václav Klaus vyznamenal při příležitosti státního svátku – výročí vzniku Československa – 21 osobností Dva bývalí vojáci obdrželi Řád Bílého lva dále byly uděleny 4 řády T G Masaryka a 15 medailí za zásluhy 29 října V Kambodži byl korunován nový král – Norodom Sihamoni Vrcholní představitelé 25 členských zemí Evropské unie v Římě slavnostně podepsali návrh ústavní smlouvy EU První ústava EU vstoupí v platnost poté co ji ratifikuje všechny členské země EU Televize al-Džazíra odvysílala videozáznam projevu Usámy bin Ládina k Američanům Vážně nemocný Jásir Arafat byl převezen do vojenské nemocnice v Paříži Z palestinského Ramalláhu odletěl na palubě jordánské vojenské helikoptéry do Ammánu kam pro něj francouzská vláda vypravila zvláštní letadlo 30 října V Iráku padlo 9 příslušníků americké námořní pěchoty a dalších 9 bylo zraněno Jde o největší ztráty amerických okupačních sil za jediný den od letošního 2 května V Bagdádu bylo nalezeno tělo dvacetičtyřletého japonského turisty uneseného před týdnem Únosci ho zavraždili poté co japonská vláda odmítla stáhnout z Iráku své vojáky U bagdádské redakce arabské satelitní televizní stanice Al-Arabíja vybuchl automobil naložený výbušninami Sedm lidí bylo zabito a nejméně šestnáct zraněno Dosud neznámá skupina označující se za „Brigády 1920 uvedla že pracovníci stanice jsou „američtí špióni hovořící arabsky 31 října Při minometném útoku na hotel v iráckém městě Tikrít zahynulo 15 Iráčanů V prvním kole prezidentských voleb na Ukrajině nezvítězil žádný kandidát do druhého kola postoupili současný premiér Viktor Janukovyč a opoziční kandidát Viktor Juščenko Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě prohlásila že volby nevyhověly evropským demokratickým standardům V listopadu 1 listopadu Šestnáctiletý palestinský útočník se odpálil na rušném tržišti v izraelském Tel Avivu a kromě sebe tak zabil tři Izraelce Izraelské okupační síly následně srovnaly se zemí dům jeho rodiny v Náblusu Odvolací soudci Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii přiznali bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi právo hájit se sám Musí však využít pomoci jiných právníků Tribunál předtím Miloševičovi proti jeho vůli přiřkl obhájce Miloševič i tribunálem dosazení obhájci však takový postup považovali za nezákonný V Bagdádu byl neznámými útočníky zastřelen náměstek guvernéra města Hatem Kamil Abdúl Fatáh Ozbrojenci také unesli z jedné bagdádské kanceláře občana USA Nepálu a čtyři Iráčany 2 listopadu Při výbuchu bomby před ministerstvem školství v Bagdádu zahynulo 8 lidí Další oběti si vyžádali boje mezi silami prozatímní vlády a protivládními bojovníky Americká armáda pokračovalo v bombardování města Fallúdža V Amsterdamu byl zastřelen filmový režisér a novinář Theo van Gogh Pachatelem byl zřejmě islámský fundamentalista který Goghovi zazlíval natočení film ve kterém je islám označen za náboženství podněcující násilí vůči ženám V USA začaly volby prezidenta Sněmovny reprezentantů a třetiny senátorů Hlavními uchazeči o post amerického prezidenta jsou demokrat John Kerry a stávající prezident republikán George W Bush 3 listopadu V prezidentských volbách v USA zvítězil George W Bush Vítězem prezidentských voleb v Afghánistánu byl prohlášen dosavadní prozatímní prezident Hámid Karzaj Maďarsko oznámilo že do konce března 2005 stáhne svých 300 vojáků z Iráku 4 listopadu Podle izraelské televize a některých francouzských sdělovacích prostředků palestinský vůdce a držitel Nobelovy ceny za mír Jásir Arafat zemřel ve vojenské nemocnici Percy u Paříže Francouzští lékaři a palestinští činitelé však tuto zprávu dementovali Podle některých pozorovatelů je Arafat pravděpodobně ve stavu nevratné klinické smrti ale stále jsou udržovány tělesné funkce aby si Palestinci mohli zvyknout na myšlenku že Arafat zemřel a aby se palestinští představitelé připravili na oznámení jeho smrti Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon kterým Rusko ratifikovalo Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů Ruská ratifikace byla nutnou a současně postačující podmínkou pro vstup tohoto protokolu v platnost Tři britští vojáci byli zabiti a osm zraněno při sebevražedném útoku na základnu Dogwood vzdálenou necelých 40 kilometrů od Bagdádu Zahynul i irácký tlumočník Britští vojáci v počtu 850 mužů byli vysláni z jihu Iráku do americké okupační zóny 29 října 2004 Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic oznámila že se stahuje z Iráku kvůli sílícím násilnostem Bojující strany podle ní „opakovaně prokázaly že nerespektují nezávislou humanitární pomoc 5 listopadu Generální tajemník OSN Kofi Annan varoval před zamýšleným útokem amerických a vládních iráckých sil na odbojné město Fallúdža Taková akce podle něj ohrozí volby plánované na leden 2005 S chystaným útokem nesouhlasí rovněž prozatímní irácký prezident Ghazí Adžil předseda prozatímní vlády Ajád Aláví však na něm trvá Euro dosáhlo nejvyššího kursu vůči americkému dolaru ve své historii Jedno euro se prodávalo za 1295 USD Ve všech krajích České republiky s výjimkou Prahy začaly odpoledne volby do zastupitelstev krajů Ve třetině senátních volebních obvodů se také volí noví senátoři 6 listopadu Krajské a senátní volby v České republice skončily Za vítěze krajských voleb lze označit ODS 3635 % za nimi následují KSČM 1968 % ČSSD 1403 % a KDU-ČSL 1067 % Účast v krajských volbách činila 2962 % V prvním kole senátních voleb byl zvolen jediný kandidát v obvodu Plzeň-jih Ing Jiří Šneberger za ODS v ostatních obvodech se bude 12–13 listopadu konat druhé kolo voleb Do něj postoupilo 25 kandidátů ODS jeden v každém obvodu s jedinou výjimkou 9 kandidátů KSČM 7 kandidátů KDU-ČSL 3 kandidáti ČSSD 2 kandidáti SNK a po jednom kandidátovi ED Sdružení nezávislých Sebeobrana voličů Strana zelených US-DEU a koalice US-DEU ODA Účast voličů byla 2897 % 37 osob zemřelo při pumových útocích a přestřelkách v iráckém městě Samarra a dalších 62 lidí bylo zraněno Ve městě explodovaly tři automobily naložené trhavinami čtvrtý explodoval krátce po poledni na jihu Sámarry u policejní stanice kde exploze zabila deset policistů a pět jich zranila Při leteckém útoku vládních sil republiky Pobřeží slonoviny na oblast kontrolovanou povstalci bylo zabito 9 zraněno 22 francouzských vojáků kteří v zemi působí v rámci mírových sil OSN Francouzské jednotky poté obsadily letiště v hlavním městě Abidžan a zničily téměř celé letectvo této africké republiky 7 listopadu Libanonské milice Hizballáh poprvé vyslaly bezpilotní průzkumný letoun nad severní Izrael Podle izraelské armády se letoun po návratu do Libanonu zřítil do moře podle Hizballáhu se bezpečně vrátil na základnu Vlak s nákladem jaderného odpadu přejel nohu jednoho z demonstrantů poblíž francouzského města Avricourt 23letý muž na následky zranění zemřel při převozu do nemocnice Transporty jaderného odpadu do závodu na jeho přepracování u německého města Gorleben jsou pravidelně terčem protestů místních obyvatel a protijaderných aktivistů Předseda irácké prozatímní vlády Ajád Aláví vyhlásil v zemi na 60 dní výjimečný stav Reagoval tak na vlnu útoků protivládních bojovníků na vládní policejní a vojenské jednotky a zahraniční okupační vojska při nichž zahynula rovněž řada civilistů 8 listopadu Předseda irácké prozatímní vlády Ajád Aláví dal zelenou k útoku amerických a iráckých vládních sil na odbojné město Fallúdža Podle USA se ve městě ukrývá jordánský terorista Abú Musab az-Zarkáví Američané Fallúdžu již několik dní nepřetržitě bombardují podle nemocničních zdrojů to mělo za následek početné civilní oběti Během dnešního dne bylo v Iráku zabito 11 amerických vojáků – americké okupační síly tak utrpěly největší ztráty během jednoho dne od jara 9 listopadu Nadace Mozilla Foundation zveřejnila první oficiální verzi prohlížeče Firefox Americký ministr spravedlnosti John Ashcroft a ministr obchodu Don Evans podali demisi Jde o první změnu v Bushově vládě od jeho vítězství ve volbách 3 listopadu V Iráku byli uneseni příbuzní šéfa prozatímní vlády Ajáda Alávího Únosci z dosud neznámé skupiny Ansar džihád prohlásili že bratrance s manželkou a snachou podřežou pokud nebude zastaven útok na Fallúdžu V reakci na boje ve Fallúdži opustila prozatímní vládu hlavní politická strana zastupující irácké sunnity a vlivná Asociace muslimských duchovních vyzvala k bojkotu voleb plánovaných na leden 2005 10 listopadu V Haagu byli zatčeni dva údajní muslimští extrémisté Policejní akce kvůli které byl uzavřen i vzdušný prostor nad městem a při které byly těžce zraněni tři policisté souvisí s vraždou kontroverzního holandského režiséra Theo van Gogha Po vraždě kterou 2 listopadu spáchal zřejmě muslimský fundamentalista došlo v Nizozemsku k vandalským útokům na mešity 11 listopadu V pařížské vojenské nemocnici Percy časně ráno zemřel Jásir Arafat předseda Organizace pro osvobození Palestiny a palestinský prezident Arafat byl několik dní v kómatu a postupně mu selhávaly životně důležité orgány vlastní příčina jeho nemoci však dosud není známa Ve večerních hodinách bylo Arafatovo tělo za vojenských poct naloženo do francouzského vládního letadla a přepraveno do Káhiry Litva jako první členská země EU ratifikovala ústavní smlouvu Evropské unie která byla podepsána 29 října 2004 v Římě Litevský parlament hlasoval pro její ratifikaci v poměru 84 ku 4 hlasům Americká armáda ztratila v bojích s iráckými povstalci u Fallúdže dva vrtulníky typu Superkobra jejich osádky údajně nebyly zraněny 12 listopadu V Káhiře proběhlo slavnostní rozloučení se zemřelým vůdcem OOP a předsedou palestinské autonomní správy Jásirem Arafatem Jeho tělo bylo poté převezeno do Ramalláhu na okupovaném západním břehu Jordánu a provizorně pohřbeno v betonovém sarkofágu Izrael nedovolil jeho pohřeb v mešitě al-Aksá na Chrámové hoře ve Východním Jeruzalémě Palestinské vedení doufá že v budoucnu bude moci být sarkofág s Arafatovou rakví přenesen do této mešity V České republice začalo druhé kolo senátních voleb volí se 26 senátorů 13 listopadu V České republice skončilo druhé kolo senátních voleb za rekordně nízké účasti voličů – 1841 % Z 26 zvolených senátorů jich 17 získala ODS; celkově tedy v těchto senátních volbách zvítězila v 18 z 27 senátních obvodů jeden její kandidát byl zvolen již v prvním kole KDU-ČSL získala tři senátorská křesla naopak vládní ČSSD ani jedno Po jednom senátoru letos získala KSČM Strana zelených US-DEU společný kandidát s ODA Sdružení nezávislých kandidátů SNK Nezávislí a Evropští demokraté 14 listopadu Únosci propustili dvě ženské příbuzné předsedy irácké prozatímní vlády Ajád Aláví Bratranec Alávího je dosud zadržován 15 listopadu Americký ministr zahraničí Colin Powell oznámil rezignaci Jeho demise souvisí s povolebními změnami v americké vládě Dnes rezignovali také ministr energetiky ministr školství a ministryně zemědělství čímž navázali na ministra spravedlnosti a ministra obchodu kteří podali demisi minulý týden 16 listopadu První evropská měsíční sonda SMART-1 dosáhla oběžné dráhy kolem Měsíce Česká vláda rozhodla o tom že političtí vězni komunistického režimu z let 1948–1968 dostanou příspěvek k důchodu jako odškodné Příspěvek bude činit 50 Kč za každý započatý měsíc věznění Americký prezident Bush jmenoval novou ministryní zahraničí svoji poradkyni Condoleezzu Riceovou Zatímco odcházející ministr zahraničí Colin Powell představoval v Bushově vládě umírněné křídlo Riceová je obecně považována za stoupenkyni agresivní zahraniční politiky V Iráku byla zavražděna unesená humanitární pracovnice britského původu Margaret Hassanová Podle humanitárních organizací brání americké jednotky v zásobování obyvatel Fallúdže kde dosud neustaly boje mezi protivládními povstalci a americkými a vládními iráckými jednotkami Odpor povstalců zřejmě slábne silné boje však vypukly v Mosulu Irácká prozatímní vláda oznámila dobytí Fallúdže již 12 listopadu 18 listopadu Výstřel z izraelského tanku zabil 3 egyptské vojáky na hranici mezi Egyptem a Izraelem okupovaným Pásmem Gazy Izrael se za incident oficiálně omluvil s tím že posádka tanku si vojáky spletla s palestinskými ozbrojenci Evropský parlament schválil novou Evropskou komisi v jejímž čele stojí Portugalec José Barroso 19 listopadu Vichřice na Slovensku ve Vysokých Tatrách napáchala stamiliónové škody Od Podbanského až po Tatranskou Kotlinu vznikl tři kilometry široký pás zdevastované přírody Za oběť vichřici padly asi 3 milióny kubíků dřeva tj 90 % slovenské roční těžby Úřady zakázaly vstup do lesů v SR Česká televize poprvé vysílala talk-show Jana Krause Uvolněte se prosím 21 listopadu Druhé kolo prezidentských voleb na Ukrajině 22 listopadu Sčítání hlasů v ukrajinských prezidentských volbách Po počátečním vedení vládního Janukovyče začal Juščenko dotahovat a Centrální volební komise přerušila sčítání hlasů ale pak po sečtení 9938 % hlasů prohlásila vítězem prezidentských voleb Viktora Janukovyče s 4942 % hlasů Opoziční Viktor Juščenko podle komise získal 4670 % hlasů V Kyjevě opozice zorganizovala 50tisícovou demontraci Více v článku Oranžová revoluce Írán pozastavil výrobu obohaceného uranu který je důležitou součástí nejen při výrobě elektřiny v atomových elektrárnách ale také při výrobě atomové bomby Rozhodnutí Íránu přišlo pár dní před čtvrtečním zasedáním Mezinárodní agentury pro atomovou energii kde se bude projednávat zda by se Íránem měla zabývat Rada bezpečnosti OSN a uvalit na něj sankce 23 listopadu Mluvčí ukrajinské Centrální volební komise oznámila že CVK zatím oficiální výsledky po sečtení 100 % hlasů tohoto neoznámí Ukrajinská Centrální volební komise nepřijala 300 protestů Juščenkova volebního štábu Juščenkův právník nebyl vůbec vpuštěn dovnitř Prý nebyl přítomný nikdo kdo by mohl odemknout dveře a hlídající milice oznámila že nemá klíč O půlnoci uplynula lhůta kdy se mohly podávat protesty proti průběhu voleb Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce Tři pracovníci OSN kteří byli uneseni v Afghánistánu 28 října byli propuštěni Ruským federálním bezpečnostním silám se podařilo osvobodit slovenskou studentku Miriam Jevíkovou která byla na přelomu května a června 2004 unesena v oblasti severního předhůří Kavkazu 24 listopadu Centrální volební komise odpoledne oficiálně oznámila že vítězem druhého kola prezidentských voleb je dosavadní premiér Viktor Janukovyč Opoziční lídr Viktor Juščenko vyzval Ukrajince ke generální stávce na protest proti volebním podvodům Opozice také oznámila že podá protest proti zveřejněným výsledkům voleb Nejvyššímu soudu Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce 25 listopadu Viktor Juščenko podal stížnost ukrajinskému Nejvyššímu soudu na postup Centrální volební komise Ukrajinský Nejvyšší soud zakázal zveřejnit v tisku výsledky voleb čímž by nabyly právní moci dokud neprošetří stížnost Juščenkova na průběh voleb Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce 26 listopadu Ukrajinská opozice zablokovala všechny vchody do sídla ukrajinského prezidenta v Bankovní ulici a budovy Rady ministrů vlády v Hruševského ulici Podle Jurije Lucenka jednoho ze spoluorganizátorů protestních akcí tím chtěli zabránit tomu aby odstupující prezident Leonid Kučma předal moc Viktoru Janukovyčovi Večer se sešli k jednání dosavadní ukrajinský prezident Leonid Kučma a oba prezidentští kandidáti Viktor Janukovyč a Viktor Juščenko za přítomnosti hlavního diplomata EU Javiera Solany a polského prezidenta Aleksandra Kwaśniewského Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce 26 listopadu Ukrajinský parlament na svém mimořádném zasedání prohlásil druhé kolo voleb za neplatné a že zveřejněné výsledky neodráží vůli voličů Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce 28 listopadu Při explozi v uhelném dole v čínské provincii Šan-si zahynulo 166 horníků 127 dalších se podařilo zachránit 29 listopadu V Rumunsku proběhly parlamentní a prezidentské volby Čína a deset států jihovýchodní Asie sdružených v organizaci ASEAN podepsaly dohodu o postupném vytvoření společného obchodního prostoru Výsledkem by mohla být zóna volného obchodu zahrnující čtvrtinu světové populace 30 listopadu Rumunská opozice žádala opakování voleb Podle rumunské Ústřední volební komise vyhrál dosavadní premiér a levicový kandidát Adrian Nastase s 4024 % ještě neúplná data Na druhém místě se ocitl pravicový kandidát a primátor Bukurešti Traian Basescu Podle rumunské opozice bylo zfalšováno alespoň 160 tisíc podle jiných zdrojů až 350 tisíc hlasů Problém byl například s dodatečnými volebními seznamy které umožňovaly lidem volit několikrát na různých místech a vládní strana si na den voleb najala několik desítek autobusů kterým vozila voliče po různých volebních okrscích Mezinárodní pozorovatelé OBSE přinejmenším zčásti potvrzují argumenty opozice Z Bělehradu byl hlášen údajný pokus o atentát na srbského prezidenta Borise Tadiće Černé audi se v centru Bělehradu několikrát snažilo narazit do prezidentského automobilu poté z místa incidentu ujelo Vyšetřování ukázalo že šlo o autonehodu při níž řidič černého audi vjel do prezidentské kolony zazmatkoval a ujel Ministr vnitřní bezpečnosti USA Tom Ridge oznámil že 1 února 2005 odstoupí z funkce Jeho ministerstvo vzniklo v lednu 2003 jako reakce na teroristické útoky ze září 2001 V prosinci 1 prosince Izraelem vězněný vůdce palestinského povstání intifády Marwan Barghútí se rozhodl kandidovat na post předsedy Palestinské autonomie Volby nástupce Jásira Arafata mají proběhnout 9 ledna 2005 Izraelská vláda prohrála parlamentní hlasování o rozpočtu Premiér Ariel Šaron z bloku Likud poté odvolal ministry za stranu Šinui; poslanci této strany hlasovali proti vládnímu návrhu rozpočtu Vláda tak ztratila většinu v izraelském parlamentu – Knesetu 2 prosince Evropská unie převzala od NATO dohled nad dodržováním míru v Bosně a Hercegovině V rámci operace Althea zde bude rozmístěno 7000 vojáků z 22 členských zemí EU a 11 nečlenských zemí 3 prosince Český Nejvyšší správní soud zrušil platnost senátních voleb na Praze 11 Vyhověl tak stížnosti neúspěšného kandidáta za KDU-ČSL Antonína Zápotockého Ten argumentoval že vítězný kandidát za ODS Jan Nádvorník proti němu vedl nečestnou kampaň v radničních novinách Nejvyšší soud Ukrajiny zrušil platnost druhého kola prezidentských voleb a nařídil opakovaní voleb 26 prosince Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce Při útoku na silně opevněnou policejní stanici v Bagdádu zabili protivládní povstalci 16 policistů osvobodili zatčené zadržované na stanici ukořistili zbraně a munici a zapálili policejní auta a jedno americké obrněné vozidlo typu Humvee Při výbuchu vozidla naloženého výbušninami poblíž šíitské mešity nedaleko Bagdádu zahynulo 11 civilistů a 19 dalších bylo zraněno Ukrajinský parlament odhlasoval poměrem hlasů 2570 výzvu prezidentu Leonidu Kučmovi aby stáhl z Iráku 1600 ukrajinských vojáků Ukrajinský kontingent je čtvrtým největším vojenským sborem který se podílí na Američany vedené okupaci Iráku Oba prezidentští kandidáti – Viktor Janukovyč i Viktor Juščenko – stažení vojáků z Iráku podporují Pro prezidenta není toto usnesení závazné Kosovský parlament zvolil předsedou vlády této jihosrbské provincie Ramushe Haradinaje bývalého velitele Kosovské osvobozenecké armády UÇK Prezidentem Kosova které je v současnosti pod správou OSN byl zvolen umírněný nacionalista Ibrahim Rugova Zvolení Haradinaje kterému hrozí obvinění z válečných zločinů před soudem OSN v Haagu kritizoval srbský prezident Vojislav Koštunica který to označil za politickou provokaci Srbsko považuje UÇK za teroristickou organizaci která prováděla útoky proti srbským i albánským civilistům Většina kosovských Srbů volby do tamního parlamentu bojkotovala 4 prosince Prezident České republiky a čestný předseda ODS Václav Klaus ostře kritizoval rozhodnutí Nejvyššího správního soudu který zrušil výsledky senátních voleb na Praze 11 kvůli neregulérnosti kampaně Klaus označil rozhodnutí soudu za „první zásah do politické svobody v naší zemi Ve volbách zvítězil kandidát ODS Jan Nádvorník stěžovatelem byl Antonín Zápotocký z KDU-ČSL Rumunský Ústavní soud nevyhověl žádosti dvou opozičních stran o zrušení prvního kola voleb prezidenta Případné podvody podle něj nebyly tak rozsáhlé aby ovlivnily pořadí kandidátů Požadavek vzneslo spojenectví dvou uskupení – strany Spravedlnosti a pravdy a Strany Velké Rumunsko Do druhého kola postoupili vládní kandidát současný premiér Adrian Nastase s 4094 % hlasů a opoziční kandidát současný starosta Bukurešti šéf strany Spravedlnost a pravda Traian Basescu s 3392 % hlasů Vyslanec OSN v Iráku Lachdar Brahímí prohlásil že se volby plánované na 30 ledna 2005 nebudou moci uskutečnit pokud se nezlepší bezpečnostní situace v zemi USA i jimi dosazená prozatímní irácká vláda na termínu voleb trvají 5 prosince Maďarské referendum o udělení maďarského občanství zahraničním Maďarům a o zákazu privatizace nemocnic je neplatné Nebyla totiž splněna podmínka že na otázku musí alespoň 25 procent všech oprávněných voličů odpovědět shodně tedy ano či ne Referenda které prosadila maďarská opozice se zúčastnilo pouze 37 % voličů Nejsilnější česká opoziční strana ODS zvolila na kongresu v Praze nové vedení Předsedou strany zůstává Mirek Topolánek prvním místopředsedou byl zvolen Petr Nečas místopředy se stali Pavel Bém Petr Bendl Ivan Langer a Miroslava Němcová Při sebevražedném útoku na policejní stanici poblíž tzv Zelené zóny v Bagdádu zahynulo nejméně sedm osob a 59 bylo zraněno Dalších 17 mrtvých z řad kurdských policistů si vyžádal atentát u Mosulu a poblíž města bylo nalezeno 9 mrtvých iráckých vládních vojáků K zodpovědnosti za útok na kurdské policisty se hlásí skupina jordánského teroristy Abú Musab az-Zarkávího Při výbuchu v uhelném dole v Kazachstánu zahynulo 23 horníků 6 prosince Konzulát USA v saúdskoarabské Džiddě se stal terčem útoku neznámých ozbrojenců patrně muslimských fundamentalistů Údaje o počtu obětí se různí uvádí se 8 či 12 obětí z toho mají být tři členové útočícího komanda a nejméně 5 zaměstnanců velvyslanectví včetně pracovníků ochranky Mezi oběťmi údajně není žádný Američan 7 prosince Dosavadní prozatímní afghánský prezident Hámid Karzaj který zvítězil v letošních prezidentských volbách složil v Kábulu přísahu a ujal se funkce jako zvolený prezident Palestinská militantní organizace Hamas zabila jednoho příslušníka izraelské armády a 4 zranila když se jí podařilo vojáky okupačních sil působících v pásmu Gazy vlákat do léčky V přestřelce byli zabiti dva členové Hamasu při útocích izraelských vrtulníků byli poté zabiti i dva členové jiné palestinské skupiny Islámského džihádu Ukrajinský prezident Leonid Kučma podepsal dekret kterým poslal premiéra Viktora Janukovyče na dovolenou během které se Janukovyč chystá vést svou volební kampaň před druhým kolem prezidentských voleb Jeho zástupcem jmenoval Kučma prvního místopředsedu vlády Mykolu Azarova Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce 8 prosince Ukrajinský parlament schválil balík zákonů kterým se mění volební zákon a omezují pravomoci prezidenta a odhlasoval nové složení Ústřední volební komise Prezident Leonid Kučma zákony okamžitě po schválení podepsal přímo v budově parlamentu Otvírá se tak cesta k řešení vleklé politické krize kvůli sporným volbám nového prezidenta Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce Britského premiéra Tonyho Blaira vyzvalo 46 předních britských osobností aby dal vyšetřit počet civilních obětí současného konfliktu v Iráku a příčiny jejich úmrtí Signatáři výzvy mezi nimiž jsou duchovní a vysloužilí důstojníci a diplomaté reagují na nedávnou zprávu lékařského časopisu Lancet podle které se počet civilních obětí americko-britské invaze do Iráku pohybuje kolem 100 000 IBM firma která vyrobila první osobní počítač v dnešním slova smyslu prodala svou divizi vyrábějící PC čínské firmě Lenovo za 175 miliardy amerických dolarů 9 prosince Rasová diskriminace je podle britských lordů-soudců přípustná Vyplývá to z jejich rozsudku v kauze kontrol cestujících z ČR do Spojeného království Lordové uznali že britské úřady při kontrolách cestujících diskriminovali Romy ale takovou diskriminaci označili za přípustnou vzhledem k výrazně vyšší pravděpodobnosti že budou ve Spojeném království žádat o azyl Stoupenci ukrajinského opozičního kandidáta na úřad prezidenta Viktora Juščenka zrušili blokádu vládních budov ale stále blokovali budovu úřadu prezidenta Ukrajiny Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce Izraelský předseda vlády Ariel Šaron získal souhlas své strany Likud k přizvání opoziční Strany práce do vlády Pro tento krok se vyslovilo 62 procent z více než 3000 členů ústředního výboru Likudu Dosavadní izraelská vládní koalice se počátkem prosince rozpadla Představitelé šíitské komunity v Iráku představili jednotnou kandidátku do voleb zákonodárného shromáždění které mají proběhnout 30 ledna 2005 Koalice 22 politických stran s názvem Sjednocená irácká aliance má podporu předního šíitského duchovního ajatolláha Alí Sistáního Při střetu vojenského nákladního auta s rychlíkem na železničním přejezdu u Prostějova zahynulo 5 vojáků ze speciální jednotky a dalších 6 vojáků strojvůdce a jedna cestující byli zraněni Nehodu zavinil řidič České dráhy utrpěly škodu asi 10 milionů korun Jde o jednu z nejtragičtějších nehod v historii Českých drah 10 prosince Na ceremoniích ve Stockholmu a Oslu byly předány Nobelovy ceny za rok 2004 Při výbuchu bomby na tržišti v pákistánském městě Kvéta zemřelo přinejmenším 10 lidí Italský premiér Silvio Berlusconi nebude odsouzen za údajnou korupci Milánský soud ho v jednom bodě obžaloby zprostil obvinění a druhý označil za promlčený v tomto případě šlo o podplácení soudců Soud trval 4 roky a Berlusconi před ním stanul pouze třikrát 11 prosince Vedení rakouské nemocnice ve které se léčí ukrajinský prezidentský kandidát Viktor Juščenko uvedlo že příčinou jeho choroby byla otrava dioxiny Lékaři nevědí zda šlo o úmyslnou otravu Juščenko se domnívá že byl otráven 5 září 2004 na večeři u náměstka ředitele ukrajinských bezpečnostních služeb Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce V parlamentních volbách na Tchajwanu zvítězila opoziční koalice kolem Kuomintangu která je proti odtržení ostrova od pevninské Číny Americký vojenský soud v Bagdádu odsoudil vojáka který zavraždil zraněného šestnáctiletého Iráčana ke třem letům Třicetiletého vojáka rovněž degradoval propustil z armády a snížil mu mzdu Johnny Horne se účastnil útoku americké armády na popelářský vůz o němž se okupanti domnívali že klade na ulici bomby Zavražděný Iráčan byl členem posádky popelářského vozu Horne se hájil tím že těžce zraněného zabil z milosti 12 prosince Mahmúd Abbás nástupce Jásira Arafata ve funkci předsedy Organizace pro osvobození Palestiny OOP se při návštěvě Kuvajtu omluvil za podporu kterou tehdejší palestinské vedení vyjádřilo iráckému prezidentu Saddámu Husajnovi po obsazení Kuvajtu Irákem v roce 1990 Útočníci z palestinské militantní organizace Hamás a z Fatáhu frakce OOP vyhodili do vzduchu kontrolní stanoviště izraelské armády na hranici mezi Egyptem a Izraelem okupovaným pásmem Gazy Při výbuchu zahynulo 5 vojáků okupačních vojsk a 6 bylo zraněno byl zabit rovněž nejméně jeden palestinský útočník Izraelem vězněný vůdce palestinského povstání intifády Marwan Barghútí se vzdal kandidatury na post předsedy Palestinské autonomie a podpořil oficiálního kandidáta OOP Mahmúda Abbáse Volby nástupce Jásira Arafata mají proběhnout 9 ledna 2005 Mezi Českými Budějovicemi a Vídní začaly jezdit dva páry přímých vlaků z nichž jeden je prodloužen do Plzně Obnovilo se tak důležité dopravní spojení které zpřetrhala druhá světová válka a železná opona V prezidentských volbách v Rumunsku zvítězil těsným poměrem opoziční kandidát starosta Bukurešti Traian Basescu Porazil současného premiéra Adriana Nastase Při bojích v irácké provincii Anbar zahynulo osm příslušníků americké námořní pěchoty 13 prosince Sebevražedný atentátník odpálil automobil naložený výbušninami před vjezdem do tzv Zelené zóny v Bagdádu – opevněné oblasti města kde sídlí úřady irácké prozatímní vlády a velvyslanectví USA a Spojeného království Počet obětí není jasný BBC Al-Džazíra a Reuters hovoří o sedmi mrtvých Associated Press udává 13 Desítky lidí byly zraněny Bývalý chilský diktátor Augusto Pinochet 89 má domácí vězení Uložil mu ho chilský soudce vyšetřující zločiny vojenské junty v jejímž čele Pinochet stál v letech 1973 až 1990 Ukrajinec Andrij Ševčenko získal Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy 14 prosince Maďarský nejvyšší soud zrušil výsledky referenda o udělení maďarského občanství zahraničním Maďarům a o zákazu privatizace nemocnic Ústřední volební komise totiž vyhlásila referendum za neplatné v době kdy ještě nebyly prověřeny stížnosti na výsledky voleb z některých obvodů Hlasy budou ve sporných obvodech znova přepočítány Při sebevražedném útoku automobilem u vstupu do Zelené zóny v Bagdádu zahynulo sedm lidí a nejméně 13 bylo zraněno Jde o druhý takový útok ve dvou dnech Čtyři příslušníci irácké národní gardy byli zabiti při útoku na konvoj mezi Basrou a Bagdádem Polsko hodlá do půlky února snížit počet svých vojáků podílejících se na okupaci Iráku ze současných 2400 na 1700 Předseda prozatímní irácké vlády Ajád Aláví řekl že příští týden začnou procesy s vedoucími představiteli svrženého iráckého režimu Není jasné zda mezi nimi má být i Saddám Husajn 15 prosince Čeští poslanci schválili vládní návrh státního rozpočtu na rok 2005 Příjmy rozpočtu mají být 8248 miliardy korun výdaje 9084 miliardy korun Novým předsedou Senátu Parlamentu ČR se stal Přemysl Sobotka z ODS Dva ozbrojení Albánci unesli ráno v Athénách autobus s 23 cestujícími Vymáhali výkupné 1 milion eur ale krátce před půlnocí se vzdali 16 prosince Britští lordové soudci rozhodli že zadržování podezřelých z terorismu po neomezeně dlouhou dobu bez soudu je nezákonné Postup britské vlády odporuje Evropské úmluvě o lidských právech rozhodla nejvyšší britská soudní instance Summit Evropské unie rozhodl že jednání o přistoupení Turecka do EU začnou 3 listopadu 2005 Rozhovory o přistoupení Chorvatska začnou v dubnu 2005 Rada Doněckého obvodu správní jednotka na východě Ukrajiny odvolala lokální referendum o přetvoření Ukrajiny na federální stát Referendum bylo plánováno na 9 ledna 2005 Referendum by i tak nemělo žádné právní důsledky protože o takovéto věci na Ukrajině smí být referendum pouze celostátní Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce 17 prosince Turečtí představitelé v první reakci vyjádřili zklamání nad nabídkou EU na zahájení rozhovorů o přistoupení – připojené podmínky zejména to aby Turecko uznalo Kypr považují za nepřijatelné Později však Turecko ustoupilo a přislíbilo do 3 října 2005 podepsat dokument kterým Kypr uzná Turecká opozice tento ústupek vlády odmítá Mluvčí OSN potvrdila že v budově OSN v Ženevě bylo nalezeno odposlouchávací zařízení na vysoké technické úrovni Tzv Francouzský salónek kde bylo nalezeno používali loni ministři významných států k soukromým rozhovorům o Iráku 18 prosince Izraelská armáda zabila při dvoudenní operaci v palestinském uprchlickém táboře v Pásmu Gazy celkem 11 lidí z toho 3 civilisty zranila přes 40 osob a zničila několik domů Z tábora byly předtím vypalovány rakety na izraelské osady na okupovaném palestinském území; 1 zahraniční dělník byl přitom zabit a 17 lidí zraněno 19 prosince Betlémské světlo ráno předali skauti lidem v brněnské katedrále sv Petra a sv Pavla na Petrově Symbol lidské sounáležitosti o vánočních svátcích skauti dopravili i letos z Vídně a po Česku se bude rozvážet do 22 prosince Výbuchy aut naložených výbušninami zabily v iráckých městech Nadžaf a Karbalá nejméně 64 lidí a zranily přes 140 dalších Obě města jsou obývána iráckými šíity Zdá se že útoky byly původně namířeny proti policejní stanici v Karbale a místním představitelům v Nadžafu; oběťmi jsou však téměř výhradně civilisté 20 prosince Proběhla televizní debata ukrajinských prezidentských kandidátů Viktora Janukovyče a Viktora Juščenka Oba si dávali dotazy a odpovídali na ně Moderátor hlídal čas každý měl 50 minut Janukovyč prohlásil že pokud se Juščenko stane prezidentem bude prezidentem pouze části Ukrajiny 21 prosince Při útoku iráckých povstalců na jídelnu na vojenské základně USA v severoiráckém městě Mosul bylo zabito 24 osob a dalších 72 zraněno Mezi mrtvými je 14 amerických vojáků 4 tzv civilní dodavatelé z USA a 4 iráčtí vládní vojáci K zodpovědnosti za útok se přihlásila radikální muslimská skupina Ansar al-Sunnah která je součástí al-Káidy Dva francouzští novináři Georges Malbrunot a Christian Chesnot unesení 20 srpna 2004 v Iráku byli propuštěni Z programu jednání Rady EU o zemědělství a rybolovu byla na poslední chvíli stažena směrnice umožňující patentování softwaru Stalo se tak na žádost Polska Proti možnosti patentování software vystupují příznivci tzv svobodného softwaru z celé Evropy 22 prosince Podle varšavského soudu byl předseda polského parlamentu a nově zvolený šéf vládní strany Svaz demokratické levice Jósef Oleksy tajným spolupracovníkem tajné policie bývalého komunistického režimu v letech 1970–1978 Za svou činnost prý bral i peníze Rozsudek vynesený po šestiletém procesu dosud není pravomocný a Oleksy se proti němu hodlá odvolat V České republice se domů vrátil poslední voják základní vojenské služby Armáda bude po asi 140 letech sestávat pouze z vojáků z povolání 25 prosince Sonda Evropské kosmické agentury ESA Huygens se na oběžné dráze kolem Saturnu oddělila od mateřské sondy Cassini Sonda dne 14 ledna 2005 přistála na povrchu Saturnova měsíce Titanu 26 prosince Ničivé zemětřesení postihlo v neděli ráno ostrov Sumatru Zemětřesení a zvláště jím vyvolaná vlna tsunami o výšce až 10 metrů mají na svědomí zřejmě kolem 250 000 lidských životů Miliony lidí přišly o přístřeší Tsunami zasáhla většinu zemí obklopujících Bengálský záliv a Andamanské moře Na Šrí Lance zahynulo kolem 22 000 lidí v Indonésii přes 100 000 na indickém pobřeží je počet obětí nejméně 7 000 Tisíce lidí jsou stále pohřešovány Podle seismologů dosáhla síla zemětřesení 91 stupňů Richterovy stupnice což znamená asi čtvrté nebo třetí nejsilnější zemětřesení na Zemi od počátku měření roku 1899 Podle výroční zprávy Mezinárodního výboru Červeného kříže vydané 5 října 2005 dosáhla celková bilance katastrofy 232 010 mrtvých a nezvěstných Opakované druhé kolo prezidentských voleb na Ukrajině vyhrál opoziční lídr Viktor Juščenko se ziskem 52 % hlasů Jeho protikandidát předseda vlády Viktor Janukovyč získal 44 % Voleb se zúčastnilo 77 procent voličů U Mezinárodní kosmické stanice ISS přistála ruská nákladní loď Progress s nákladem zásob a vánočních dárků pro dvoučlennou rusko-americkou posádku Kosmonauti měli zásoby jen do poloviny ledna 2005 27 prosince Izraelská policie na krátkou dobu zatkla ve Východním Jeruzalémě kandidáta na palestinského prezidenta Mustafu Barghútího Bratranec vězněného vůdce palestinského odboje Marwana Barghútího je generálním tajemníkem opoziční strany Palestinska národní iniciativa a ve volbách nejvážnějším soupeřem hlavního kandidáta Mahmúda Abbáse Vystupuje proti korupci v palestinské samosprávě zasazuje se o dodržování lidských práv a práva palestinských vězňů a uprchlíků Izraelské úřady zatčení odůvodnily tím že Barghútí neměl povolení zdržovat se ve Východním Jeruzalémě který Izrael okupuje od roku 1967 Při pumovém útoku na sídlo šíitské strany SCIRI Nejvyššího shromáždění islámské revoluce v Bagdádu zahynulo 13 lidí a 66 bylo zraněno Mrtví jsou hlavně pracovníci ochranky vůdce této strany Abdala Azíze Hakíma Strana SCIRI má podporu významného iráckého ajatolláha Alí Sistáního a podporuje konání voleb v lednu 2005 Hlavní irácká sunnitská politická strana Irácká islámská strana oznámila neúčast na volbách plánovaných na 30 ledna 2005 Reagovala tak na skutečnost že nebylo vyhověno její žádosti o odklad voleb zdůvodněné pokračujícím násilím v zemi 28 prosince Několik desítek příslušníků vládního vojska a policie bylo zabito při útocích povstalců v Iráku Zabito bylo rovněž nejméně 6 civilistů Útoky jsou hlášeny ze sunnitských měst Tikrít Samarra a Bakúba jakož i z hlavního města Bagdádu Americký astronom Michael E Brown nalezl se svým týmem na Observatoři Palomar plutoid Haumea Oficiálně jim však prvenství přiznáno nebylo 29 prosince Síly iráckého hnutí odporu vlákaly v Bagdádu do léčky skupinu iráckých vládních policistů Při výbuchu náloží v domě který tito policisté prohledávali zahynulo 7 policistů a 23 civilistů 30 prosince Ukrajinský nejvyšší soud nevyhověl stížnostem poraženého prezidentského kandidáta Viktora Janukovyče na průběh opakovaného druhého kola voleb 31 prosince Při požáru diskotéky v Buenos Aires v noci z 30 na 31 prosince zahynulo 174 lidí a přes 400 jich bylo zraněno Úmrtí Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz Česko 1 ledna – Jiří Loewy český novinář publicista a politik 13 července 1930 4 ledna – Helena Růžičková herečka 13 června 1936 8 ledna – Ivo Jirásek skladatel 16 července 1920 15 ledna – Jaroslav V Polc kněz a církevní historik 14 září 1929 16 ledna – Slavomír Bartoň hokejový reprezentant 12 ledna 1926 21 ledna – Jan Milíč Lochman exilový protestantský teolog a filozof 3 dubna 1922 11 února Karel Kopřiva český kontrabasista 23 června 1930 Jozef Lenárt premiér Československa 3 dubna 1923 15 února – Ivo Novák scenárista a režisér 4 září 1918 16 února – Miloslav Šimek herec 7 března 1940 20 února – Jiří Ruml novinář a politik 8 července 1925 23 února – Jaroslav Valenta historik 27 října 1930 11 března – Jiří Svoboda skladatel filmové hudby 13 září 1945 12 března – Karel Kachyňa filmový režisér 1 května 1924 15 března – Václav Kozák veslař skifař olympijský vítěz z LOH 1960 14 dubna 1937 16 března Vilém Tauský dirigent a hudební skladatel 20 července 1910 Adolf Staňura esperantský literát 12 března 1915 17 března Jiří Horák dramaturg scenárista a režisér 3 dubna 1940 Alena Vrbová lékařka a spisovatelka 3 října 1919 27 března – Jiří Vackář vynálezce v oblasti slaboproudé techniky 24 ledna 1919 3 dubna – Jiří Papež herec 17 října 1931 7 dubna – Miroslav Roudný jazykovědec 10 ledna 1919 8 dubna – Věra Petáková česká divadelní a filmová herečka 8 února 1923 10 dubna – Jiří Weiss režisér 29 března 1913 17 dubna – Jiří Císler herec režisér spisovatel a hudebník 4 února 1928 18 dubna – Jiří Veselský básník 26 července 1933 19 dubna – Soběslav Sejk herec 9 října 1922 22 dubna – Rudolf Krzák voják a příslušník výsadku Silica-South 6 dubna 1914 29 dubna – Radim Cvrček režisér scenárista a herec 30 listopadu 1931 5 května – František Sláma violoncellista 19 listopadu 1923 12 května – Jiří Pavlov politik 2 dubna 1943 10 května – Eduard Hodoušek hispanista a překladatel 18 září 1921 19 května – Josef Gebauer archivář a historik 7 srpna 1942 28 května – Bohuslav Chňoupek politik diplomat a publicista 10 srpna 1925 15 června Tomáš Sláma herec scenárista konferenciér redaktor 16 dubna 1940 Václav Pavel Borovička spisovatel a televizní scenárista 8 září 1920 21 června – Zdeněk Kovář průmyslový návrhář a sochař 26 ledna 1917 29 června – Stanislav Langer klinický psycholog 21 února 1924 6 července – Jan Němeček kameraman 22 března 1926 7 července Jiří Korec sochař a medailér 12 února 1925 Josef Balejka válečný pilot 4 března 1917 9 července Karel Bartošek historik a publicista 30 června 1930 Emil Pluhař katolický teolog politický vězeň 10 srpna 1913 10 července – Milan Šulc divadelní i filmový herec 13 května 1934 13 července – Karel Zich zpěvák a kytarista 10 června 1949 17 července – Jiří Corvin malíř 15 června 1931 20 července – Pavel Štecha fotograf 20 prosince 1944 21 července – Vladimír Čermák právník filozof politolog a humanista 3 září 1929 22 července – Zdeněk Tmej reportážní a dokumentární fotograf 5 července 1920 26 července – Alexander Hackenschmied fotograf kameraman a režisér 17 prosince 1907 30 července – Jan Hanuš hudební skladatel 2 května 1915 31 července – Karel Niemczyk voják a příslušník výsadku Calcium 15 února 1914 1 srpna – Josef Kocourek nejstarším parlamentní stenograf na světě 27 ledna 1916 9 srpna – Zdenka Sulanová herečka a zpěvačka 18 února 1920 10 srpna – Václav Lídl hudební skladatel 5 listopadu 1922 16 srpna – Ivan Hlinka československý hokejový útočník 26 ledna 1950 17 srpna – Hana Žantovská redaktorka spisovatelka a překladatelka 4 května 1921 22 srpna – Ota Šik ekonom a politik 11 září 1919 31 srpna – Jiří Maria Veselý kněz politický vězeň a archeolog 15 listopadu 1908 1 září – Teodor Rotrekl výtvarník a ilustrátor 1 června 1923 5 září – Vlastislav Housa sochař a medailér 1 ledna 1932 14 září – Jiřina Táborská literární historička a literární teoretička 10 července 1926 20 září – Štěpánka Mertová atletka diskařka 11 prosince 1930 23 září – Jan Filípek exilový spisovatel 31 prosince 1913 29 září – František Pavlíček dramatik a scenárista 20 listopadu 1923 3 října Vladimír Vít elektrotechnik a vynálezce 28 října 1921 Jan Jelínek antropolog 6 února 1926 5 října – Luděk Kopřiva herec 19 června 1924 15 října – Erich Šefčík český archivář historik numismatik 2 července 1945 22 října – Vlasta Urbanová operní zpěvačka 22 května 1914 23 října – Patrik Stoklasa zpěvák a muzikálový herec 2 listopadu 1981 26 října – Zdeněk Matějček dětský psycholog 16 srpna 1922 2 listopadu – Václav Kotva herec 20 ledna 1922 10 listopadu – Vladimír Kýn sochař výtvarník a ilustrátor 31 ledna 1923 14 listopadu – Miloš Šolle archeolog 11 prosince 1916 18 listopadu – František Kutta ekonom a legendární horolezec 7 května 1923 19 listopadu – Jan Pixa konferenciér moderátor scenárista a televizní dramaturg 19 září 1920 20 listopadu – Bohuslav Blažek sociální ekolog 18 října 1942 24 listopadu Pavel Grym novinář a spisovatel 9 června 1930 František Spurný historik archivář a publicista 1 října 1927 25 listopadu – František Smetana violoncellista 8 května 1914 30 listopadu – Ladislav Trpkoš basketbalista 17 ledna 1915 3 prosince – Eva Šenková herečka zpěvačka a tanečnice 8 srpna 1923 7 prosince – Zuzana Navarová zpěvačka skladatelka a textařka 18 června 1959 9 prosince – Andrea Absolonová skokanka do vody pornoherečka 23 prosince 1976 10 prosince – Karel Rektorys matematik 4 února 1923 11 prosince Karel Vrána katolický teolog a filosof 24 srpna 1925 Antonín Kratochvil literární badatel publicista a exilový aktivista 31 srpna 1924 21 prosince František Maňas hudební skladatel a dirigent 4 října 1921 Jiří Bečka orientalista spisovatel a překladatel 16 října 1915 22 prosince – Josef Blažejovský český kytarista a hudební skladatel 9 září 1949 24 prosince – Zdeněk Rejdák vědec zakladatel psychotroniky 7 listopadu 1934 29 prosince – kůň Železník čtyřnásobný vítěz Velké pardubické 29 dubna 1987 Svět 1 ledna – Nora Szczepańska polská spisovatelka 23 května 1914 5 ledna John Guerin americký bubeník 31 října 1939 Charles Dumas americký atlet olympijský vítěz ve skoku do výšky 12 února 1937 6 ledna – Francesco Scavullo americký fotograf 16 ledna 1921 8 ledna – Ingrid Thulin švédská herečka 26 ledna 1926 9 ledna – Norberto Bobbio italský filozof politolog a historik 18 října 1909 10 ledna – Alexandra Ripleyová americká spisovatelka 8 ledna 1934 17 ledna – Czesław Niemen polský zpěvák písničkář klávesista a hudební experimentátor 16 února 1939 20 ledna – Guinn Smith americký olympijský vítěz ve skoku o tyči 2 května 1920 23 ledna – Helmut Newton fotograf 31 října 1920 24 ledna – Leônidas da Silva brazilský fotbalista 6 září 1913 25 ledna – Fanny Blankers-Koenová nizozemská atletka čtyřnásobná olympijská vítězka 26 dubna 1918 28 ledna – Dino Dines britský rockový klávesista 17 prosince 1944 30 ledna – Malachi Favors americký jazzový kontrabasista 22 srpna 1927 31 ledna – Eleanor Holmová americká olympijská vítězka v plavání 6 prosince 1913 2 února – Alvino Rey americký banjista a kytarista 1 července 1908 11 února Shirley Stricklandová australská sprinterka trojnásobná olympijská vítězka 18 července 1925 Ryszard Kukliński polský voják a špion 13 června 1930 14 února Walter Perkins americký jazzový bubeník 10 února 1932 Marco Pantani italský cyklista 13 ledna 1970 18 února – Jean Rouch francouzský filmař a antropolog 31 května 1917 21 února Irina Pressová sovětská sprinterka dvojnásobná olympijská vítězka 10 března 1939 John Charles velšský fotbalista 27 prosince 1931 22 února – Roque Máspoli uruguayský fotbalista 12 října 1917 23 února – Alžbeta Barthová slovenská herečka 11 května 1938 26 února – Adolf Erik Ehrnrooth finský generál 9 února 1905 28 února Carmen Laforet španělská spisovatelka 6 září 1921 Daniel J Boorstin americký historik právník a spisovatel 1 října 1914 10 března – Vlastimil Herold slovenský výtvarník a filmař 19 července 1924 13 března – Franz König rakouský kardinál 3 srpna 1905 16 března – Hana Zelinová slovenská spisovatelka 20 července 1914 18 března Martin Hollý slovenský filmový a televizní režisér a scenárista 11 srpna 1931 Richard Marner britský herec 27 března 1921 20 března – Juliána Nizozemská nizozemská královna 30 dubna 1909 21 března – Ján Melkovič slovenský hudební skladatel a herec 24 dubna 1939 22 března – Ahmed Jásin spoluzakladatel palestinské polovojenské politické organizace Hamás 28 června 1937 27 března Pavol Haspra slovenský režisér 8 prosince 1929 Alex Randolph americký tvůrce stolních her 4 května 1922 28 března sir Peter Ustinov britský herec a režizér 16 dubna 1921 Robert Merle francouzský spisovatel literární historik překladatel a profesor 28 srpna 1908 2 dubna – Alan Levy americký novinář a spisovatel literatury faktu 10 února 1922 4 dubna – Jean-Pierre Garen francouzský gynekolog a spisovatel science-fiction 10 listopadu 1932 6 dubna – Larisa Bogorazová ruská lingvistka disidentka 8 srpna 1929 19 dubna – John Maynard Smith britský evoluční biolog a genetik 6 ledna 1920 21 dubna – Karl Hass německý válečný zločinec 5 října 1912 24 dubna – Estée Lauder zakladatelka kosmetické společnosti 1 července 1906 26 dubna – Hubert Selby americký spisovatel 25 července 1928 1 května Lojze Kovačič slovinský spisovatel 9 listopadu 1928 Martin Martinček slovenský fotograf 13 ledna 1913 4 května – Torsten Hägerstrand švédský geograf 11 října 1916 8 května – Marian Reniak polský spisovatel 26 května 1922 9 května – Alan King americký komik 26 prosince 1927 12 května – John LaPorta americký jazzový klarinetista 13 dubna 1920 13 května – Ernest Zmeták slovenský malíř 12 ledna 1919 15 května – Marius Constant francouzský skladatel a dirigent 7 února 1925 18 května – Elvin Jones americký jazzový bubeník 9 září 1927 30 května – Ole Wivel dánský básník 29 září 1921 31 května – Robert Quine americký rockový kytarista 30 prosince 1942 4 června Steve Lacy americký jazzový saxofonista a hudební skladatel 23 července 1934 Nino Manfredi italský herec a režisér 22 března 1921 5 června – Ronald Reagan 40 americký prezident 6 února 1911 6 června – Judy Campbell anglická herečka 31 května 1916 8 června – Peter Debnár slovenský herec a divadelní režisér 8 října 1941 9 června – John Gatchell americký jazzový trumpetista 27 listopadu 1945 10 června Ray Charles americký zpěvák klavírista a skladatel 23 září 1930 Xenofón Zolotas premiér Řecka 26 března 1904 17 června Sara Lidmanová švédská spisovatelka 30 prosince 1923 Jacek Kuroń polský disident a politik 3 března 1934 20 června Hanns Cibulka německý spisovatel 20 září 1920 Robert R Blake americký teoretik managementu 21 ledna 1918 26 června – Naomi Šemer izraelská zpěvačka autorka písní 13 července 1930 27 června – George Patton IV generálmajor armády Spojených států 24 prosince 1923 28 června – Aleksandr Spirkin ruský marxistický filosof 24 prosince 1918 29 června – Stipe Šuvar jugoslávský komunistický politik 17 února 1936 1 července – Marlon Brando americký herec 3 dubna 1924 3 července – Andrijan Nikolajev sovětský vojenský letec a kosmonaut 5 září 1929 6 července – Thomas Klestil rakouský prezident 4 listopadu 1932 9 července Helmut Rix německý jazykovědec 4 července 1926 Jean Lefebvre francouzský herec 3 října 1919 10 července – Maria de Lourdes Pintasilgová premiérka Portugalska 18 ledna 1930 13 července – Arthur Kane americký hudebník 3 února 1949 15 července František Schmucker slovenský a československý fotbalista 28 ledna 1940 Jan Hanski lužickosrbský malíř 24 listopadu 1925 19 července – Zenkó Suzuki premiér Japonska 11 ledna 1911 20 července – Antonio Gades španělský tanečník a choreograf 21 července – Jerry Goldsmith americký hudební skladatel a dirigent 10 února 1929 22 července Peter Sever slovenský spisovatel 11 července 1924 Illinois Jacquet americký jazzový saxofonista 31 října 1922 23 července Piero Piccioni italský hudební skladatel 6 prosince 1921 Serge Reggiani francouzský herec a zpěvák 2 května 1922 27 července – Bob Tisdall irský olympijský vítěz v běhu na 400 metrů překážek 16 května 1907 28 července Tiziano Terzani italský reportér novinář a publicista 14 září 1938 Francis Crick anglický vědec Nobelova cena za pomoc při objevení molekulární struktury DNA 18 června 1916 1 srpna – Philip Abelson americký jaderný fyzik 27 dubna 1913 2 srpna – Heinrich Mark předseda exilové vlády Estonska 1 října 1911 3 srpna – Henri Cartier-Bresson francouzský fotograf 22 srpna 1908 11 srpna – Mária Kišonová-Hubová slovenská operní pěvkyně 17 března 1915 12 srpna – Godfrey N Hounsfield anglický inženýr Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1979 28 srpna 1919 14 srpna – Czesław Miłosz polský spisovatel Nobelova cena za literaturu 1980 30 června 1911 16 srpna – Carl Mydans americký fotograf 20 května 1907 18 srpna – Elmer Bernstein americký hudební skladatel 4 dubna 1922 21 srpna – Moše Šamir izraelský spisovatel publicista a politik 15 září 1921 22 srpna – Ota Šik československý reformní ekonom 11 září 1919 25 srpna – Kunata Kottulinsky viceprezident Rakouské národní banky 6 dubna 1914 26 srpna – Laura Branigan americká zpěvačka 3 července 1957 29 srpna – Vladimir Velebit jugoslávský komunistický politik 19 srpna 1907 31 srpna – Carl Wayne britský zpěvák a herec 18 srpna 1943 1 září – Ahmad Kaftáru syrský muftí 1915 11 září – Juraj Beneš slovenský skladatel a klavírista 2 března 1940 15 září – Johnny Ramone kytarista americké punkové skupiny Ramones 8 října 1948 18 září – Russ Meyer americký experimentální a avantgardní filmař 21 března 1922 24 září – Françoise Saganová francouzská spisovatelka a dramatička 21 června 1935 30 září – Mildred McDanielová americká olympijská vítězka ve skoku do výšky 4 listopadu 1933 1 října Bruce Palmer kanadský baskytarista 9 září 1946 Richard Avedon americký fotograf 15 května 1923 3 října – Janet Leighová americká herečka 6 července 1927 4 října Gordon Cooper astronaut NASA 6 března 1927 Michael Grant anglický historik a numismatik 21 ledna 1914 5 října Rodney Dangerfield americký komik 22 listopadu 1921 Maurice Wilkins anglický molekulární biolog Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1962 15 prosince 1916 7 října – Július Toček slovenský veslař bronz na OH 1964 29 září 1939 8 října – Jacques Derrida francouzský filozof 15 července 1930 9 října – Bryan R Wilson anglický profesor sociologie 23 června 1926 10 října – Christopher Reeve americký herec 16 října – Pierre Salinger americký novinář 14 června 1925 19 října – Kenneth Iverson kanadský informatik 17 prosince 1920 24 října – James Aloysius Hickey arcibiskup Washingtonu kardinál 11 října 1920 25 října – John Peel anglický diskžokej 30 srpna 1939 2 listopadu Gustaaf Joos belgický kardinál 5 července 1923 Zajd bin Sultán an-Nahaján prezident Spojených arabských emirátů 3 listopadu 1918 Theo van Gogh nizozemský filmový režisér a novinář 6 listopadu – Pete Jolly americký jazzový klavírista a akordeonista 5 června 1932 9 listopadu – Emlyn Hughes anglický fotbalista a komentátor 28 srpna 1947 11 listopadu – Jásir Arafat palestinský prezident 24 srpen 1929 17 listopadu – Alexandr Ragulin ruský hokejový obránce 5 května 1941 23 listopadu – Rafa'el Ejtan izraelský generál ministr zemědělství 11 ledna 1929 24 listopadu – Arthur Hailey spisovatel 5 dubna 1920 26 listopadu – Philippe de Broca francouzský režisér 15 března 1933 2 prosince – Kevin Coyne anglický písničkář malíř filmař a spisovatel 27 ledna 1944 13 prosince – Božena Slabejová slovenská herečka 5 června 1920 17 prosince – Dick Heckstall-Smith britský saxofonista 16 září 1934 19 prosince – Renata Tebaldi italská operní zpěvačka 1 února 1922 23 prosince – Pamulaparti Venkata Narasimha Rao indický politik 28 června 1921 25 prosince – Gennadij Strekalov ruský kosmonaut 28 října 1940 28 prosince – Susan Sontagová americká spisovatelka 16 ledna 1933 29 prosince – Jerry Orbach americký herec 20 října 1935 30 prosince – Artie Shaw jazzový klarinetista a skladatel 23 května 1910 31 prosince – Gérard Debreu francouzský ekonom a matematik Nobelova cena 1983 4 července 1921 ? – Manadel al-Džamadi vězeň z Al Ghraibu ? – Jona Rozen izraelský výsadkář 1919 Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – David Jonathan Gross Hugh David Politzer Frank Wilczek Nobelova cena za chemii – Aaron Ciechanover Avram Herško Irwin Rose Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Linda B Buck Richard Axel Nobelova cena za literaturu – Elfriede Jelineková Nobelova cena míru – Wangari Maathai Nobelova cena za ekonomii – Finn E Kydland Edward C Prescott Kultura Slavil se Rok české hudby sto let od úmrtí Antonína Dvořáka Hlavy států Česko – prezident Václav Klaus 2003–2013 Francie – prezident Jacques Chirac 1995–2007 Maďarsko – prezident Ferenc Mádl 2000–2005 Německo – prezident Johannes Rau 1999–2004 Horst Köhler 2004–2010 Polsko – prezident Aleksander Kwaśniewski 1995–2005 Rakousko – prezident Thomas Klestil 1992–2004 Heinz Fischer od 2004 Rusko – prezident Vladimir Putin 1999–2008 Slovensko – prezident Rudolf Schuster 1999–2004 Ivan Gašparovič 2004–2014 Spojené království – královna Alžběta II od 1952 Spojené státy americké – prezident George W Bush 2001–2009 Ukrajina – prezident Leonid Kučma 1994–2005 Vatikán – papež Jan Pavel II 1978–2005 Externí odkazy 21 únor je 52 den roku podle gregoriánského kalendáře Do konce roku zbývá 313 dní 314 v přestupném roce Události Česko Svět 362 – Athanasius se vrátil do Alexandrie 1242 – Go-Saga se stal japonským císařem 1440 – Vznikl Pruský spolek 1543 – Bitva Wayna Daga – armáda spojená z etiopských a portugalských vojenských jednotek porazila muslimskou armádu vedenou Ahmedem Gragnem 1613 – Michal I byl zvolen všemi hlasy za cara na národním shromáždění v Rusku Začal počátek vlády dynastie Romanovců a počátek císařského Ruska 1804 – První samohybná parní lokomotiva Darrenovy železárny byla předvedena ve Wales 1842 – Johnu Greenoughovi byl ve USA udělen patent na šicí stroj 1848 – Karel Marx a Friedrich Engels publikovali Manifest komunistické strany 1878 – První telefonní seznam byl vydán ve státě Connecticut 1885 – Byl slavnostně otevřen Washingtonův monument 1893 – Thomas Edison obdržel dva americké patenty – na žárovku a přerušovací relé 1916 – V první světové válce začala bitva u Verdunu 1945 – Ve druhé světové válce potopila japonská letadla kamikadze eskortní letadlovou loď Bismarck Sea a poškodila letadlovou loď Saratoga 1947 – V New Yorku na setkání Společenství Ameriky pro optiku představuje Edwin Land polaroidovou instantní kameru 1952 Vláda Winstona Churchilla ve Velké Británii zrušila občanské průkazy jako akt pro svobodu lidí V Dháce Bangladéš zahájila policie palbu na průvod studentů kteří demonstrovali za bengálštinu jako jednací jazyk v Pákistánu byli zabiti čtyři lidé Začal celostátní protest který vyústil v uznání bengálštiny jedním z národních jazyků Pákistánu Tyto události pak vedly UNESCO k uznání 21 února jako " Mezinárodní den mateřských jazyků 1953 – Francis Crick a James D Watson objevili strukturu molekuly DNA 1960 – Kubánský vůdce Fidel Castro znárodnil všechny obchody na Kubě 1965 – Malcolm X byl zavražděn v Audubonském tanečním sále v New York City členy islámského národa 1970 – neštěstí blízko Zürichu ve Švýcarsku v letadle Swissair 330 došlo vysoko nad zemí k pumové explozi bylo zabito 38 pasažérů a devět členů posádky 1971 – Ve Vídni byla podepsána evropská Konvence o psychotropních substancích 1972 Prezident USA Richard Nixon navštívil Čínskou lidovou republiku aby stabilizoval čínsko-americké vztahy Byla vypuštěna sovětská kosmická loď Luna 20 směřující na Měsíc 1973 – Přes Sinajskou poušť se přehnal izraelský bojový letoun a sestřelil letadlo libyjské aerolinky Při incidentu zahynulo 108 civilistů 1974 – poslední izraelští vojáci opouští západní břehy Suezského kanálu k naplnění příměří s Egyptem 1975 – skandál Watergate Aféra presidenta Nixona vedla k odsouzení a uvěznění bývalého generálního prokurátora US Johna N Mitchella a úředníků z Bílého domu H R Haldemana a Johna Ehrlichmana 1995 Steve Fossett se stal první osobou která přeletěla samostatně Tichý oceán v balonu Serkadjiho vězeňská vzpoura v Alžírsku – byli zabiti čtyři členové stráže a 96 vězňů 2003 – Přes 100 návštěvníků koncertu v Rhode Islandu zemřelo při požáru během představení rockové kapely 2004 – První evropská politická strana Evropští zelení se ustavila v Římě 2005 – Izrael propustil 500 palestinských vězňů jako gesto dobré vůle Narození Česko 1296 – Markéta Přemyslovna dcera českého krále Václava II † 8 dubna 1322 1521 – Matěj Červenka biskup Jednoty bratrské † 13 prosince 1569 1795 – Josef Arnošt Ryba český oční lékař † 1 března 1856 1801 – Jan Křtitel Václav Kalivoda houslista a skladatel † 3 prosince 1866 1820 – Alois Pražák politik a právník † 30 ledna 1901 1839 – Václav Sedláček český právník a politik † 22 srpna 1894 1840 – Aleš Balcárek moravský básník † 8 května 1862 1846 Svatopluk Čech český básník † 23 února 1908 Karel Bubela český politik † 6 února 1908 1860 – Karel Matěj Čapek-Chod český spisovatel † 3 listopadu 1927 1862 – Vincenc Ševčík československý kněz a politik † 16 října 1921 1865 – Karel Groš starosta Prahy † 12 října 1938 1870 Bohumil Navrátil historik a rektor Masarykovy univerzity v Brně † 2 července 1936 Josef Vančura český právník profesor římského práva † 26 května 1930 1877 Čeněk Chyský český historik † 28 února 1952 Josef Václav Bohuslav Pilnáček starosta města Hradce Králové † 11 května 1949 1879 Igor Hrušovský československý politik † 24 května 1937 Josef Syrový malíř † 22 srpna 1956 1880 Karel Hloucha spisovatel † 7 ledna 1957 Emil Králík český architekt † 26 června 1946 1888 – Josef Hendrich profesor pedagogiky † 5 října 1950 1893 – Vladimír Kajdoš československý generál politik a ministr † 8 července 1970 1896 – Karel Josef Beneš český spisovatel † 27 března 1969 1900 – Leo Mayer pražský architekt † 1944 1901 – Antonín Šatra český hudební skladatel † 28 prosince 1979 1907 – Oldřich Kovář operní pěvec † 5 dubna 1967 1915 – Josef Filipec český jazykovědec lexikograf † 7 dubna 2001 1919 – Věra Gabrielová herečka a fotografka † 12 prosince 2002 1920 – Nora Cífková česká herečka 1921 – Zdeněk Miler ilustrátor a autor animovaných filmů pro děti † 30 listopadu 2011 1924 Stanislav Langer český klinický psycholog † 29 června 2004 Miloš Sedmidubský český hudební skladatel † 13 dubna 1995 1926 František Černý český teatrolog a historik † 12 června 2010 Bohumil Švarc herec dabér a rozhlasový hlasatel † 1 dubna 2013 1928 – Jaroslav Malák český malíř a ilustrátor † 17 srpna 2012 1929 – Václav Hudeček divadelní režisér † 3 prosince 1991 1931 – Karel Malina rozhlasový sportovní reportér † 2 února 2015 1938 – Jan Seger děkan fakulty informatiky a statistiky VŠE 1941 – Vladimír Nálevka český historik † 6 června 2010 1943 – Jiří Zmožek český skladatel populární hudby hudebník a zpěvák 1944 – Petr Ulrych český zpěvák hudební skladatel a textař člen skupiny Javory 1946 – Vladimír Petlák český volejbalista mistr světa † 2 února 1999 1947 – Franta Kocourek český bavič silák a herec † 7 července 1991 1948 – Miroslav Škaloud český fyzik a politik 1949 Karel Třešňák vodní slalomář mistr světa Rudy Kovanda český bavič zpěvák a sportovec † 29 října 1989 1973 – Simona Babčáková česká herečka 1975 – Petra Špalková česká herečka 1981 – Jana Bernášková česká divadelní a filmová herečka 1987 – Tomáš Okleštěk český fotbalista 1991 – Pavel Maslák český atlet Svět 1591 – Girard Desargues francouzský matematik architekt a inženýr † říjen 1661 1609 – Raimund hrabě Montecuccoli vojevůdce a vojenský teoretik † 16 října 1680 1728 – Petr III ruský car manžel Kateřiny Veliké † 7 18 července 1762 1763 – Alois Dessauer německý bankéř † 11 dubna 1850 1770 – Georges Mouton de Lobau francouzský generál † 21 listopadu 1838 1794 – Antonio López de Santa Anna mexický generál a prezident † 21 června 1876 1801 – John Henry Newman anglický teolog † 11 srpna 1890 1809 – Teofil Kwiatkowski polský malíř † 14 srpna 1891 1817 – José Zorilla y Moral španělský romantický básník a dramatik † 23 března 1893 1820 – Apollo Korzeniowski polský spisovatel † 23 května 1869 1836 – Léo Delibes francouzský skladatel † 16 ledna 1891 1838 – Silvestre de Sacy francouzský filolog 21 září 1758 1844 – Charles-Marie Widor francouzský varhaník a skladatel † 12 března 1937 1846 – Heinrich Ehrlich rakouský finančník a mecenáš † ? 1856 – Henrik Petrus Berlage nizozemský architekt † 12 srpna 1934 1866 – August von Wassermann německý bakteriolog † 16 března 1925 1875 – Jeanne Calmentová Francouzka považovaná za nejdéle žijícího člověka † 4 srpna 1997 1877 – Réginald Marie Garrigou-Lagrange francouzský teolog † 15 února 1964 1888 – Jozef Miloslav Hurban slovenský kněz spisovatel a politik 19 března 1817 1892 – Harry Stack Sullivan americký psychiatr a psycholog † 15 ledna 1949 1893 – Andrés Segovia španělský klasický kytarista † 2 června 1987 1895 – Henrik Carl Peter Dam dánský biochemik nositel Nobelovy ceny † 17 duben 1976 1901 – Fjodor Konstantinov sovětský marxisticko-leninský filosof † 8 prosince 1991 1907 – W H Auden anglo-americký levicově orientovaný básník † 29 září 1973 1903 Anaïs Nin americká spisovatelka dánsko-kubánského původu † 14 ledna 1977 Raymond Queneau francouzský prozaik † 25 října 1976 1904 – Alexej Kosygin předseda Rady ministrů Sovětského svazu † 18 prosince 1980 1907 – Wystan Hugh Auden anglo-americký básník † 29 září 1973 1912 – Pierre Boulle francouzský spisovatel † 30 ledna 1994 1915 – Anton Vratuša slovinský politik a diplomat 1917 Tadd Dameron americký jazzový klavírista a hudební skladatel † 8 března 1965 Victor Marijnen premiér Nizozemska † 5 dubna 1975 1920 – Leo Scheffczyk německý římskokatolický kněz teolog kardinál † 8 prosince 2005 1921 John Rawls americký liberální filozof profesor na Harvardu † 24 listopadu 2002 Antonio María Javierre Ortas španělský kardinál † 1 února 2007 1922 – Zvi Zeitlin rusko-americký houslista a pedagog † 2 května 2012 1924 Robert Gabriel Mugabe zimbabwský prezident a diktátor Silvano Piovanelli italský kardinál 1925 – Štefan Vrablec biskup bratislavsko-trnavské arcidiecéze 1926 – Heike Kamerlingh Onnes nizozemský fyzik 21 září 1853 1927 – Erma Bombecková americká humoristka † 22 dubna 1996 1933 – Nina Simone americká zpěvačka skladatelka pianistka † 21 dubna 2003 1937 Ron Clarke australský atlet nejlepší světový vytrvalec šedesátých let Harald V norský král 1943 – Roberto Faenza italský filmový režisér a scenárista 1945 – Paul Newton baskytarista skupiny Uriah Heep 1946 – Alan Rickman anglický herec a režisér 1948 – Roberto de Mattei italský katolický historik a spisovatel 1949 – Ronnie Hellström švédský fotbalista 1950 – Håkan Nesser švédský spisovatel krimi 1952 − Jean-Jacques Burnel anglický zpěvák a baskytarista 1953 – William Petersen americký herec 1962 – Chuck Palahniuk americký postmoderní spisovatel a novinář na volné noze 1969 − James Dean Bradfield velšský zpěvák a kytarista 1971 Randy Blythe americký zpěvák Jason Cirone kanadský hokejista 1979 – Nathalie Dechy francouzská tenistka 1984 – David Odonkor německý fotbalista 1987 – Ellen Page kanadská herečka 1987 – Ashley Greene americká herečka a modelka Úmrtí Česko 1471 – Jan Rokycana český spisovatel a husitský kazatel asi 1396 1842 – Vojtěch Živný hudebník a pedagog 13 května 1756 1846 – Martin Štěpán český luteránský kazatel v Německu a USA 13 srpna 1777 1864 – Bedřich Moser český humorista 5 března 1821 1885 – Václav Šubert český reformovaný kazatel 9 července 1825 1901 – Emanuel Max česko-německý sochař 19 října 1810 1902 – Emil Holub český cestovatel 7 října 1847 1903 – František Josef Studnička český matematik 27 června 1836 1909 – Julius Gomperz český politik německé národnosti 21 listopadu 1823 1914 – Josef Starck plzeňský právník a politik 17 října 1835 1929 – Karel Ludvík Klusáček český malíř ilustrátor a básník 25 října 1865 1934 – František Symon hudebník ředitel kůru a sbormistr 15 ledna 1847 1939 – Václav Šturc první předseda Komunistické strany Československa 21 srpna 1858 1946 – Marie Janků-Sandtnerová učitelka autorka kuchařských příruček 8 prosince 1885 1952 – Josef Pilnáček moravský historik a genealog 9 února 1883 1960 – Dalibor Pták herec zpěvák skladatel a klavírista 31 prosince 1894 1965 – Malcolm X americký bojovník za práva černochů 19 května 1925 1968 – Jan Krines chodský kronikář 23 června 1897 1972 – Antonín Jemelka český malíř a kněz 8 října 1896 1981 – Tomáš Vybíral český stíhač 29 září 1911 1983 Jaroslav Svojše skaut a spisovatel 30 října 1920 Emil Kotrba malíř 22 února 1912 1998 – Jan Zelenka novinář ředitel Československé televize a komunistický politik 5 prosince 1923 2003 – Karel Kosík český filozof 26 června 1926 2006 – Světla Mathauserová literární historička a rusistka 7 března 1924 2013 – Karel Hoffmann komunistický politik ministr 15 června 1924 Svět 1359 – Eufémie Sicilská sicilská princezna ? 1330 1437 – Jakub I Skotský král skotský 10 prosince 1394 1513 – papež Julius II 5 prosince 1443 1677 – Baruch Spinoza nizozemský filozof 24 listopadu 1632 1730 – papež Benedikt XIII 2 února 1649 1738 – Gottlieb Siegfried Bayer německý filolog 5 nebo 6 ledna 1694 1741 – Jethro Tull anglický agronom březen 1674 1788 – Johann Georg Palitzsch německý astronom 11 června 1723 1823 – Charles Wolfe irský badatel a dějepisec 14 prosince 1791 1824 – Evžen de Beauharnais francouzský princ italský vicekrál dědičný frankfurtský velkovévoda vévoda z Leuchtenberku a kníže z Eichstättu 3 září 1781 1846 – Ninkó japonský císař 16 března 1800 1866 – Nils Gustaf Nordenskjöld finský mineralog 12 října 1792 1868 – Giuseppe Abbati italský malíř 13 ledna 1836 1878 – Andrew Scott Waugh britský armádní důstojník a zeměměřič 3 února 1810 1888 – Jozef Miloslav Hurban slovenský literát čelní postava slovenského národního obrození 19 března 1842 1891 – Artur Maximilian von Bylandt-Rheidt ministr války Rakouska-Uherska 3 května 1821 1894 – Gustave Caillebotte francouzský malíř 19 srpna 1848 1901 Henry Peach Robinson anglický fotograf 9 července 1830 George Francis FitzGerald irský mathematik 3 srpna 1851 1906 – Johann Nepomuk Gleispach předlitavský šlechtic právník a politik 29 září 1840 1919 – Kurt Eisner německý levicový politik 14 května 1867 1926 – Heike Kamerlingh Onnes dánský fyzik nositel Nobelovy ceny 21 září 1853 1928 – Zdzisław Morawski polský literární historik státní úředník a politik 12 dubna 1855 1933 – Johanes Schmidt dánský zoolog a fyziolog 2 ledna 1872 1934 – Augusto César Sandino nikaragujský revolucionář 18 května 1895 1938 George Charles Beresford anglický portrétní fotograf 10 července 1864 George Ellery Hale americký astronom 29 června 1868 1941 – Frederick Banting kanadský lékař nositel Nobelovy ceny 14 listopadu 1891 1942 – Olena Telihová ukrajinská básnířka 21 července 1907 1945 – Eric Liddell britský atlet a misionář 16 ledna 1902 1949 – Anders Beer Wilse norský fotograf 12 června 1865 1965 – Malcolm X americký bojovník za práva černochů 19 května 1925 1967 – Wolf Albach-Retty rakouský herec 28 května 1906 1968 – Howard Walter Florey v Austrálii narozený farmakolog nositel Nobelovy ceny 24 září 1898 1974 – Gustav Przeczek polský menšinový spisovatel a politik 30 května 1913 1976 – Tage Aurell švédský spisovatel novinář a překladatel 2 března 1895 1978 – Jo'el Palgi izraelský voják diplomat a viceprezident letecké společnosti El Al 1 ledna 1918 1982 – Geršom Scholem izraelský filosof a historik 5 prosince 1897 1984 – Michail Alexandrovič Šolochov ruský spisovatel 24 května 1905 1991 – Mordechaj Iš-Šalom starosta Jeruzaléma 2 ledna 1902 1994 – Oscar Collazo pachatel atentátu na prezidenta Trumana 20 ledna 1914 1999 – Gertrude Belle Elion americká fyzioložka a farmakoložka držitelka Nobelovy ceny 23 ledna 1918 2004 John Charles velšský fotbalista 27 prosince 1931 Irina Pressová sovětská sprinterka dvojnásobná olympijská vítězka 10 března 1939 2006 – Pavel Žiburtovič sovětský hokejista 8 září 1925 2009 – Ilja Pjatěckij-Šapiro rusko-izraelský matematik 30 března 1929 2013 Magic Slim americký bluesový hudebník 7 srpna 1937 Alexej Jurjevič German ruský režisér scénárista a herec 20 července 1938 2015 – Clark Terry americký trumpetista 14 prosince 1920 2015 – Alexej Alexandrovič Gubarev sovětský kosmonaut 29 března 1931 Svátky Česko Lenka Lena Leonora Eleonora Svět Mezinárodní den boje proti kolonialismu Mezinárodní den mateřského jazyka Mezinárodní den průvodců cestovního ruchu Slovensko – Eleonóra 23 únor je 54 den roku podle gregoriánského kalendáře Do konce roku zbývá 311 dní 312 v přestupném roce Události Česko 1654 – Císař Ferdinand III vytvořil v Praze tzv Karlo-Ferdinandovu univerzitu tím že spojil Karolinum s jezuitskou kolejí Práva a medicína zůstaly v Karolinu sídlem fakult filozofické a teologické se stalo jezuitské Klementinum Karlo-Ferdinandova univerzita pak existovala až do roku 1920 1856 – Premiéra Wagnerovy opery Lohengrin v Praze 1924 – Zakládající schůze brněnského Devětsilu spolku pro propagaci kultury 1943 – K H Frank pronesl v pražské Lucerně projev k zahájení totální mobilizace v českých zemích To znamenalo zvýšení nároků na pracovní sílu Totální nasazení na práci do říše a další omezování a likvidaci výroby nedůležité pro válku Už od podzimu 1942 přišly do říše na práci celé ročníky mládeže 1921–1922 později ročníky 1918–1920 1948 – Byly založeny Lidové milice 1991 – Vnitřní krize v Občanském fóru mezi dvěma proudy jeden hlásal přeměnu hnutí v klasickou politickou stranu – V Klaus druhý chtěl uchovat původní „hnutí bez organizačně pevné struktury – „liberální klub v čele s J Dienstbierem vedla po lednovém sněmu 1991 který schválil přetvoření OF v politickou stranu k rozdělení OF na pravicovou Občanskou demokratickou stranu ODS a liberálně demokratické Občanské hnutí OH Svět 1455 – Johannes Gutenberg zahájil masové tištění tzv Gutenbergovy Bible první Bible která se na světě objevila ve větší sérii 1775 – Premiéra Beaumarchaisovy komedie Lazebník sevillský slaví velký úspěch v Paříži 1893 – Rudolf Diesel získal patent na dieselový motor 1914 – Premiéra poslední Massenetovy opery Cleopatra v Monte Carlu 1941 – V USA proběhla první izolace čistého plutonia 1945 – Druhá světová válka – Američané osvobozují města na Filipínách a Manile V Polsku v Poznani kapitulují Němci pod tlakem Polských a ruských sil Německé město Pforzheim je zbořeno bombardováním vizte Letecký útok na Pforzheim 1947 – Byla založena Mezinárodní společnost pro standardizaci – IOS 1955 – Proběhlo první setkání SEATO 1987 Supernova SN 1987A 1999 obří lavina zasypala rakouskou alpskou vesnici a lyžařské tředisko Galtür Pronikla až do tzv zelené zóny která byla do té doby považována za lavinami neohroženou a zabila 31 lidí Tisíce obyvatel i turistů musely být následně evakuovány 2005 – Francie přijímá kontroverzní zákon o kolonizaci Narození Česko 1322 – Jan Neplach opatovický opat a kronikář † 16 září 1371 1678 – Jan Adam z Questenberka český šlechtic a mecenáš umění † 10 května 1752 1756 – František Josef Gerstner český matematik † 25 července 1832 1793 – Jindřich Larisch-Mönnich slezský hrabě a podnikatel † 21 dubna 1859 1802 – Ondřej Zelinka rakouský právník a politik moravského původu † 21 listopadu 1868 1858 – Alois Konečný československý politik † 19 října 1923 1859 – Kajetán Tichý český kantor a hudební skladatel † 27 března 1937 1864 – Rudolph von Procházka český německojazyčný právník a skladatel † 24 března 1936 1878 – František Žákavec historik umění † 25 prosince 1937 1882 – Ladislav Vycpálek český hudební skladatel † 9 ledna 1969 1887 – Julius Pelikán sochař a medailér † 17 února 1969 1895 – Vladimír Vondráček český psychiatr † 10 května 1978 1902 – Josef Holub český houslový virtuos a hudební skladatel † 11 května 1973 1903 Julius Fučík český novinář † 8 září 1943 Julius Dolanský literární historik a politik † 26 dubna 1975 1911 – Jarmila Urbánková česká překladatelka a lyrická básnířka † 13 května 2000 1912 Truda Grosslichtová herečka a zpěvačka † 8 června 1995 Josef Strnadel spisovatel a literární teoretik † 4 března 1986 František Široký voják a příslušník výsadku Calcium † 5 května 1965 1920 – František Hoffmann archivář a historik † 1921 – Věra Merhautová sochařka autorka monumentální figurativní tvorby † ? 2006 1923 – Lenka Hašková česká novinářka 1924 Ladislav Kubeš starší pozounista kapelník a hudební skladatel † 28 srpna 1998 Karel Hubáček architekt † 23 listopadu 2011 1926 – Miroslav Rada malíř 1933 – Zdeněk Velíšek moderátor redaktor reportér překladatel a tlumočník 1934 – Milan Neděla český herec a moderátor † 14 dubna 1997 1938 – Jiří Menzel český režisér 1939 – Luboš Kropáček český islamolog arabista afrikanista 1948 – MUDr Jan Cimický český psychiatr básník spisovatel a překladatel 1949 Pavel Váně český zpěvák kytarista skladatel aranžér a hudební producent Rostislav Vojáček český fotbalista 1962 – Ivo Knoflíček český fotbalista 1965 – Helena Suková česká tenistka 1977 – David Hubáček český fotbalista 1983 Zuzana Maxa česká herečka a zpěvačka Svět 1440 – Matyáš Korvín uherský král † 6 dubna 1490 1615 – Johann Franz von Preysing knížecí biskup z Chiemsee † 8 července 1687 1649 – pokřtěn John Blow anglický hudební skladatel † 1 října 1708 1680 – Jean-Baptiste Le Moyne Sieur de Bienville francouzský guvernér Louisiany † 7 března 1767 1685 – Georg Friedrich Händel hudební skladatel † 14 dubna 1759 1744 – Jan van Os holandský malíř † 7 února 1808 1774 – John Parish von Senftenberg německý obchodník a astronom † 2 září 1858 1792 – Joshua Reynolds anglický malíř 16 července 1723 1800 – Adéla Anhaltská manželka oldenburského velkovévody Augusta † 13 září 1820 1815 – Franz Antoine rakouský botanik a fotograf † 11 března 1886 1822 – Giovanni Battista de Rossi italský archeolog † 20 září 1894 1823 – Najden Gerov bulharský obrozenec † 9 října 1900 1840 – Carl Menger rakouský ekonom † 26 února 1921 1842 – Eduard von Hartmann německý filozof † 5 června 1906 1847 – Sofie Bavorská bavorská princezna z rodu Wittelsbachů † 4 května 1897 1852 – Jozef Agnelli slovenský kněz a šlechtitel † 6 srpna 1923 1859 – Guido von Haerdtl ministr vnitra Předlitavska † 20 července 1928 1863 – Franz von Stuck německý malíř sochař a grafik † 30 srpna 1928 1868 William Edward Burghardt Du Bois americko-ghanský sociolog historik a spisovatel † 27 srpna 1963 Nachman Syrkin ruský politický teoretik a sionista † 6 září 1924 1869 – Ferenc Raichle maďarský architekt † 12 dubna 1960 1878 – Kazimir Malevič ruský malíř † 15 května 1935 1879 – Kazimir Malevič ukrajinsko-polský malíř † 15 května 1935 1883 – Karl Jaspers německý psychiatr a filosof † 26 února 1969 1884 – Kazimierz Funk polský vědec objevitel vitamínu B1 † 19 ledna 1967 1891 Franz Koritschoner jeden ze zakladatelů Komunistické strany Rakouska † 9 června 1941 Jevgenij Pašukanis sovětský právní teoretik † 4 září 1937 1896 – Jozef Cíger-Hronský slovenský spisovatel a malíř † 13 července 1960 1897 – Mordechaj Namir izraelský politik a diplomat † 22 února 1975 1899 Chajim Arlozorov izraelský filosof básník a politik † 16 června 1933 Erich Kästner německý novinář a spisovatel † 29 července 1974 1901 – Erhard Heiden druhý říšský vůdce SS † 1933 1908 – William McMahon předseda vlády Austrálie † 31 března 1988 1915 – Paul Tibbets americký pilot který shodil na Hirošimu atomovou bombu † 1 listopadu 2007 1916 – Toon Kortooms nizozemský spisovatel † 5 února 1999 1920 – Anton Antonov-Ovsejenko ruský historik a spisovatel † 9 července 2013 1922 – James L Holloway III velitel námořních operací USA 1923 – Joannis Grivas premiér úřednického kaninetu Řecka 1924 – Allan MacLeod Cormack americký fyzik nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu 7 května 1998 1925 – K Gunn McKay americký politik † 6 října 2000 1927 – Robert N Bellah americký sociolog † 31 července 2013 1928 – Vasilij Lazarev sovětský lékař a kosmonaut † 31 prosince 1990 1929 – Alexij II patriarcha moskevský a celé Rusi hlava Ruské pravoslavné církve † 5 prosince 2008 1932 Anton Hykisch slovenský politik a spisovatel Majel Barrettová americká herečka † 18 prosince 2008 1933 – Lee Calhoun americký dvojnásobný olympijský vítěz v běhu na 110 m překážek † 21 června 1989 1936 – Fred Herko americký tanečník † 27 října 1964 1938 Paul Morrissey americký filmový režisér Milan Sládek slovenský herec – mim choreograf režisér 1940 – Peter Fonda americký herec 1942 – Dioncounda Traoré malijský prozatímní prezident 1944 Bernard Cornwell britský spisovatel autor historických románů Johnny Winter americký bluesový kytarista † 16 července 2014 1945 – Světlana Gerasimenková ukrajinská astronomka 1948 – Hiroši Sugimoto japonský fotograf 1952 − Brad Whitford americký kytarista 1954 – Viktor Juščenko ukrajinský prezident 1994 – Dakota Fanning americká herečka Úmrtí Česko 1732 – Jan Ignác Angermayr český skladatel a houslista 30 dubna 1701 1767 – Quirin Mickl opat učenec a básník 13 února 1711 1883 – Jan Valerián Jirsík čtvrtý biskup českobudějovický 19 června 1798 1908 – Svatopluk Čech český básník 21 února 1846 1912 – Otilie Sklenářová-Malá česká herečka 12 prosince 1844 1914 – Alain Benjamin Rohan český šlechtic voják politik 8 ledna 1853 1924 – Karel Vaněk československý politik 28 ledna 1866 1935 – Gustav Gross železniční odborník manažer a politik 12 června 1856 1940 – Franz Hantschel český německy píšící lékař a vlastivědný pracovník 4 října 1844 1944 Josef Sýkora astronom a astrofyzik 28 ledna 1874 Adolf Truksa spisovatel a překladatel 12 říjen 1864 1946 – Slavomil Ctibor Daněk teolog vysokoškolský pedagog 5 října 1885 1956 Vilém Veleba československý politik 8 června 1870 Bohuslav Kindl československý politik 22 února 1879 1966 – Bedřich Vrbský český herec 4 května 1890 1986 – Jiří Kalousek český malíř kreslíř karikaturista a ilustrátor 7 února 1925 1989 – Jaroslav Volek estetik muzikolog a sémiotik 15 července 1923 1992 – Vincenc Havel sochař 5 dubna 1906 2002 – Záviš Bochníček astronom 20 dubna 1920 2003 – Christopher Hill anglický historik 6 února 1912 2004 – Jaroslav Valenta český historik 27 října 1930 2008 – Jiří Velemínský český rostlinný genetik 21 listopadu 1933 2014 – Alice Herzová-Sommerová klavíristka 26 listopadu 1903 Svět 1100 – Če-cung Čínský císař říše Sung 4 ledna 1076 1507 – Gentile Bellini italský malíř 1429 1603 Andrea Cesalpino italský fyzik filosof a botanik 6 červen 1519 François Viète francouzský matematik 1540 1632 – Giambattista Basile neapolský barokní básník dvořan a sběratel pohádek ? 1566 1704 – Georg Muffat hudební skladatel skotského původu 1 června 1653 1712 – Ludvík Francouzský vévoda burgundský 16 srpna 1682 1719 – Bartholomäus Ziegenbalg protestantský misionář 10 července 1682 1739 – Michal Kromholc slovenský jezuita náboženský spisovatel 7 září 1672 1745 – Joseph Effner německý architekt 4 února 1687 1766 – Stanislav I Leszczyński polský král a vévoda lotrinský 20 října 1677 1809 – Dirk van der Aa nizozemský rokokový malíř 1731 1821 – John Keats anglický básník 31 října 1795 1844 – Thomas Wallace anglický politik 1768 1848 – John Quincy Adams šestý prezident Spojených států amerických 11 června 1767 1855 – Carl Friedrich Gauss německý matematik a fyzik 30 dubna 1777 1859 – Zygmunt Krasiński polský básník 19 února 1812 1900 – Henri-Léon Nagant belgický konstruktér a výrobce zbraní 1833 1903 – Jean-Baptiste Clément francouzský šansoniér 30 května 1836 1917 – Jean Gaston Darboux francouzský matematik 14 srpna 1842 1918 Adolf Fridrich VI Meklenburský poslední meklenbursko-střelický velkovévoda 17 června 1882 Leopold von Auersperg předlitavský státní úředník a politik 16 května 1855 1926 – Attilio Hortis rakouský historik a politik 13 března 1850 1929 – Mercédès Jellinek dívka jejíž jméno nesou automobily Mercedes-Benz 16 září 1889 1930 – Horst Wessel německý nacista 9 září 1907 1934 – Edward Elgar anglický skladatel 2 června 1857 1935 – Jan Duiker holandský architekt 1 března 1890 1942 – Stefan Zweig rakouský spisovatel 28 listopadu 1881 1944 – Leo Baekeland americký chemik a vynálezce 14 listopadu 1863 1945 – Alexej Nikolajevič Tolstoj ruský spisovatel 10 ledna 1883 1946 – Tomojuki Jamašita japonský generál 8 listopadu 1885 1952 – Heinrich von Vietinghoff německý generálplukovník za druhé světové války 6 prosince 1887 1955 – Paul Claudel francouzský básník a dramatik 6 srpna 1868 1957 – Paul Ende německý politik 31 října 1874 1965 – Stan Laurel anglický komik a režisér 16 června 1890 1968 – Camille Huysmans belgický politik 26 května 1871 1982 – Leonid Spirin sovětský chodec olympijský vítěz 21 června 1932 1984 – Maurice Tabard francouzský portrétní fotograf 12 července 1897 1986 – Ernst Neufert německý architekt 15 března 1900 1995 – James Herriot britský veterinář a spisovatel 3 října 1916 1997 – Tony Williams americký jazzový bubeník 1945 1999 – Ivan Rajniak slovenský herec 10 července 1931 2000 Stanley Matthews legenda anglické i světové kopané 1 února 1915 Ofra Haza izraelská herečka a zpěvačka 19 listopad 1957 2003 – Robert K Merton americký sociolog 4 července 1910 2004 – Alžbeta Barthová slovenská herečka 11 května 1938 2006 – Telmo Zarra španělský fotbalista 20 ledna 1921 2007 – Pascal Yoadimnadji čadský premiér asi 1950 2008 – Janez Drnovšek druhý slovinský prezident 17 květen 1950 2009 – Sverre Fehn norský architekt 14 srpna 1924 2010 Lev Kiršner ruský spisovatel a historik 1922 Wyn Morris velšský dirigent 14 února 1929 2013 Julien Ries belgický kardinál církevní historik 19 dubna 1920 Sonny Russo americký jazzový pozounista 20 března 1929 Svátky Česko Svatopluk Svatoboj Svatobor Svatoslav Alfréda Památeční den vzpomínek obětem komunistického únorového puče z roku 1948 Svět Rusko Den obránce vlasti Slovensko – Roman a Romana Pranostiky Česko Na svatého Polykarpa sněhu plná škarpa 24 únor je 55 den roku podle gregoriánského kalendáře Do konce roku zbývá 310 dní 311 v přestupném roce Podle církevního kalendáře byl v přestupných letech přestupným dnem právě 24 únor; svátky připadající v běžném roce na 24–28 únor byly o den později Události Česko 1928 – Podle urbanistického projektu architekta M Urbana začala výstavba Barrandova 1948 – Ve 12 hodin začala hodinová generální stávka které se zúčastnilo 25 milionů pracujících Měla pomoci prosadit sociální a ekonomické požadavky Byli zatčeni další funkcionáři národně socialistické strany která odmítla vytvoření akčního výboru a přestaly vycházet stranické noviny „Svobodné slovo V lidové straně byl akční výbor vytvořen a převzal kontrolu nad deníkem „Lidová demokracie Lidové milice obsadily budovu sekretariátu sociální demokracie a následně Lidový dům Pod tímto nátlakem se strana rozhodla k účasti v budoucí Gottwaldově vládě Když potlačili odpor politických stran soustředili komunisté svůj nátlak na prezidenta V dělnickém hnutí organizovali podepisování rezolucí požadujících přijetí demise ministrů a vyhrožovali další generální stávkou Sociálně demokratičtí ministři Václav Majer a František Tymeš podávají demisi 2015 – Střelba v Uherském Brodě – 62letý útočník v hospodě zastřelil osm osob a poté spáchal sebevraždu Svět 1321 – Český král Jan Lucemburský byl během rytířského turnaje zraněn a málem přišel o oko 1582 – Papež Řehoř XIII vyhlásil bulou Inter gravissimas reformu kalendáře 1753 – Blahoslavení Josefa Kupertinského 1848 – Karl Marx a Friedrich Engels zveřejnili Komunistický manifest 1848 – V Paříži vypuká revoluce 1918 – Estonsko vyhlásilo nezávislost 1920 – Vznikla NSDAP 1938 – Americká firma DuPont představila první zubní kartáček se syntetickými vlákny 1942 – Začala vysílat rozhlasová stanice Hlas Ameriky 1946 – Juan Perón byl zvolen prezidentem Argentiny 1949 – Skončila Palestinská válka 1965 – Beatles začínají na Bahamách točit svůj 2celovečerní film Help! 2011 – v Alžírsku byl zrušen výjimečný stav vyhlášený v roce 1992 Narození Česko 1533 – Petr Codicillus z Tulechova český humanista matematik astronom a básník † 29 října 1589 1567 – Jindřich Matyáš Thurn česko-německý šlechtic jeden z vůdců českého stavovského povstání † 26 ledna 1640 1775 – Matěj Kopecký český loutkový divadelník a národní buditel † 3 července 1847 1785 – Josef Vojtěch Sedláček český kněz buditel a vlastenec † 2 února 1836 1830 – Karolina Světlá česká spisovatelka † 7 září 1899 1835 – Josef Svátek český novinář kulturní historik a spisovatel † 9 prosince 1897 1847 – Miloslava Pippichová-Havelková česká operní pěvkyně † 28 března 1878 1851 – Karel Liebscher český malíř – krajinář a ilustrátor † 20 dubna 1906 1856 – Matyáš Žďárský jeden ze zakladatelů alpského lyžování malíř a sochař † 20 června 1940 1859 – Bohdan Kaminský vlastním jménem Karel Bušek český básník a překladatel † 13 července 1929 1861 – Karel Černohorský poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady starosta Morašic † ? 1870 – Jaroslav Maria vlastním jménem Jaroslav Meyer český právník spisovatel dramatik a esejista židovského původu † 3 listopadu 1942 1872 – Alois Dryák český architekt † 6 června 1932 1873 – Josef Kuška kněz generální vikář české části litoměřické diecéze † 25 ledna 1953 1876 – Albín Stocký český archeolog † 18 dubna 1934 1895 – Rudolf Klapka český fotbalový reprezentant † 11 září 1951 1902 – Antonín Hřebík československý politik a odbojář † 20 listopadu 1984 1903 – Ludvika Smrčková sklářská výtvarnice grafička a malířka † 20 ledna 1991 1907 – Oldřich Palkovský český hudební skladatel a pedagog † 13 května 1983 1910 – Čeněk Kottnauer československý později anglický šachista † 14 února 1996 1911 – Štěpán Benda vysokoškolský učitel a exilový československý politik † 12 června 2000 1912 Jiří Trnka český výtvarník ilustrátor scenárista a režisér animovaných filmů † 30 prosince 1969 Július Kowalski český hudební skladatel a pedagog † 2 června 2003 1918 – Svatopluk Beneš český herec † 27 dubna 2007 1921 – Ludvík Aškenazy český spisovatel † 18 března 1986 1924 – Karel Hubáček český architekt † 23 listopadu 2011 1932 – Jaromír Rybák malíř sochař a sklářský výtvarník 1939 – Jiří Fiala český matematik analytický filozof a překladatel † 23 listopadu 2012 1942 – Eduard Bureš český politik a lékař 1943 – Roman Podrázský český sochař † 2 dubna 2001 1946 Jiří Bělohlávek český dirigent Pavel Šremer biolog a politik 1945 – Jindřich Šťáhlavský zpěvák country † 5 února 2013 1955 – Helena Krmíčková česká historička 1977 Erich Brabec český fotbalista Lukáš Zíb český hokejista 1982 – Klára Zakopalová česká tenistka Svět 1463 – Pico della Mirandola italský humanista a filozof † 17 listopadu 1494 1500 – Karel V španělský král a římský císař † 21 září 1558 1536 – papež Klement VIII † 3 března 1605 1547 – Juan de Austria španělský princ † 1 října 1578 1557 – Matyáš Habsburský český král a římský císař † 20 března 1619 1595 – Maciej Kazimierz Sarbiewski polský básník člen jezuitského řádu † 2 dubna 1640 1604 – Arcangela Tarabotti italská renesanční spisovatelka a jeptiška † 1652 1619 – Charles Le Brun francouzský malíř a teoretik umění † 22 února 1690 1664 – Thomas Newcomen anglický kovář a vynálezce † 5 srpna 1729 1684 – Matyáš Bernard Braun rakouský barokní sochař působící převážně v Čechách † 15 února 1738 1709 – Jacques de Vaucanson francouzský inženýr a vynálezce † 21 listopadu 1782 1744 – Fjodor Fjodorovič Ušakov ruský admirál zakladatel ruského vojenského námořního umění † 14 října 1817 1786 – Wilhelm Grimm německý jazykovědec a literární vědec † 16 prosince 1859 1788 – Johan Christian Dahl norský malíř † 14 října 1857 1794 – Manuela Kirkpatricková matka poslední francouzské císařovny Evženie † 22 listopadu 1879 1823 – Hippolyte Babou francouzský spisovatel a literární kritik † 21 října 1878 1824 – Henri-Alfred Jacquemart francouzský sochař † 4 ledna 1896 1831 Albert Schäffle německý ekonom předlitavský politik † 25 prosince 1903 Leo von Caprivi německý kancléř † 6 února 1899 1833 – Eduard Taaffe rakouský státník † 29 listopadu 1895 1836 – Winslow Homer americký malíř † 29 září 1910 1837 – Rosalía de Castro galicijská spisovatelka a básnířka † 15 července 1885 1841 – Leonard Piętak předlitavský politik † 26 února 1909 1842 – Arrigo Boito italský spisovatel básník novinář a hudební skladatel † 10 června 1918 1858 – Marie Louisa hraběnka Larischová-Wallersee dcera vévody Ludvíka Bavorského † 4 července 1940 1865 – Carl Isidor Cori rakouský zoolog a rektor pražské univerzity † 3 srpna 1954 1868 – George R Lawrence americký fotograf † 15 prosince 1938 1869 – Matthias Eldersch ministr spravedlnosti a vnitra Rakouska † 20 dubna 1931 1878 – Felix Bernstein německý matematik † 3 prosince 1956 1883 – Amleto Giovanni Cicognani italský kardinál a státní sekretář † 17 prosince 1973 1885 Chester Nimitz americký admirál nejvyšší velitel amerického vojenského námořnictva † 20 února 1966 Stanisław Ignacy Witkiewicz zvaný též Witkacy polský avantgardní malíř dramatik a spisovatel † 18 září 1939 1898 – Alois Podhajsky ředitel Španělské jezdecké školy ve Vídni olympijský medailista v drezuře jezdecký instruktor a spisovatel † 23 května 1973 1902 – Marcel Rochas francouzský módní návrhář † 14 března 1955 1903 Irena Nemirovská ruská spisovatelka píšící ve francouzštině † 17 srpna 1942 Vladimir Bartol slovinský spisovatel † 12 září 1967 1906 Alexandr Rou ruský filmový režisér † 28 prosince 1973 Josef Serlin izraelský politik † 15 ledna 1974 1907 – Eugen Rosenberg slovenský architekt † listopad 1990 1910 – Karl Hugo Strunz německý mineralog † 19 dubna 2006 1921 – Gaston Reiff belgický olympijský vítěz v běhu na 5000 metrů z roku 1948 † 6 května 1992 1922 Richard Hamilton britský malíř † 13 září 2011 Felix Werder v Německu narozený australský hudební skladatel † 3 května 2012 1924 Teresa Bracco italská katolická laika mučednice čistoty a blahoslavená katolické církve † 28 srpna 1944 1927 Jacqueline Roque druhá manželka Pabla Picassa † 15 října 1986 Emmanuelle Riva francouzská herečka 1929 Zdzisław Beksiński polský malíř † 21 února 2005 André Gunder Frank americký sociolog ekonom a historik † 13 dubna 2005 1931 – Uri Orlev polsko-izraelský autor literatury pro děti a mládež 1933 – David Newman americký saxofonista † 20 ledna 2009 1934 – Bettino Craxi italský sociálnědemokratický politik † 19 ledna 2000 1935 – Ryhor Baradulin běloruský publicista překladatel a básník † 2 března 2014 1940 – Denis Law skotský fotbalista útočník 1942 Paul Jones britský zpěvák harmonikář herec a moderátor Gayatri Chakravorty Spivak indická literární kritička a teoretička 1943 – Catherine Cesarsky francouzská astronomka 1944 David J Wineland americký fyzik Nobelova cena 2012 José Luis Lacunza Maestrojuán panamský kardinál Ivica Račan předseda chorvatské vlády † 29 dubna 2007 Nicky Hopkins anglický rockový pianista † 6 září 1994 1945 – Steve Berrios americký jazzový bubeník † 24 července 2013 1946 Grigorij Alexandrovič Margulis ruský matematik Michael Radford britský režisér a scenárista Terry Winograd americký informatik 1950 Steve McCurry americký dokumentární fotograf George Thorogood americký blues-rockový zpěvák a kytarista 1952 – Bryan Talbot britský spisovatel a autor komiksů zakladatel románu v obrazech 1955 Steve Jobs americký podnikatel zakladatel společnosti Apple Computer † 2011 Alain Prost francouzský pilot Formule 1 1958 – Plastic Bertrand vlastním jménem Roger Marie François Jouret belgický zpěvák a skladatel 1961 – Richard Barnbrook britský politik člen Britské národní strany 1971 – Pedro de la Rosa španělský pilot Formule 1 1972 – Chris Fehn americký bubeník člen skupiny Slipknot 1976 Zuzana Belohorcová slovenská moderátorka Adriana Kučerová slovenská sopranistka 1981 Lleyton Hewitt australský tenista Mauro Rosales argentinský fotbalista 1984 – Brian Dabul argentinský tenista 1985 – Fabian Hertner švýcarský reprezentant v orientačním běhu Úmrtí Česko 1612 – Jan Zrinský ze Serynu český šlechtic 1565 1566 1657 – Rudolf Colloredo šlechtic italského původu 2 listopadu 1585 1698 – Jan Křtitel Erna stavitel a zednický a kamenický mistr italského původu kolem r 1625 1723 – Prokop Lažanský z Bukové císařský komoří a tajný rada 2 května 1771 1801 – František Martin Pelcl český historik a spisovatel 11 listopadu 1734 1900 – Adam Ithamar Marian Koch evangelický duchovní 11 března 1834 1906 – Jan Ludvík Lukes český operní pěvec 22 listopadu 1824 1915 – Eduard von Eltz rakouský a český politik německé národnosti 2 července 1836 1925 – Alois Mrštík český spisovatel 14 října 1861 1934 – Šimon Roháček československý politik slovenské národnosti 10 září 1873 1943 – Antonín Šachl československý politik 11 června 1860 1954 – Josef Jindřich Šechtl český fotograf 9 května 1877 1956 – František Kolenatý československý fotbalový reprezentant 29 ledna 1900 1961 – Antonín Klouda československý politik 6 listopadu 1871 1973 – Erich Srbek český fotbalista 4 června 1908 1979 – Jan Otčenášek český spisovatel 19 listopadu 1924 1981 – Přemysl Coufal tajně vysvěcený kněz oběť komunizmu 9 ledna 1932 1984 – Otto František Babler český překladatel spisovatel básník literární historik knihovník kulturní publicista a polyglot 26 ledna 1901 1989 – Miroslav Skála český spisovatel 6 dubna 1924 1994 – Ladislav Mňačko slovensky píšící spisovatel 29 ledna 1919 1995 – Dagmar Šimková politická vězeňkyně komunistického režimu spisovatelka 23 května 1929 1998 – Zbyněk Sekal sochař malíř a překladatel 12 července 1923 2002 – Stanislav Libenský český sklářský výtvarník sochař a pedagog 27 března 1921 2003 – Petr Voženílek český herpetolog a terarista 3 května 1943 2009 – Svatopluk Havelka český hudební skladatel a hudební pedagog 2 května 1925 Svět 1221 – Alix z Montmorency manželka Simona IV z Montfortu 1173 1386 – Karel III Neapolský král neapolský kníže achajský král uherský 1345 1674 – Matthias Weckmann německý barokní hudební skladatel asi 1616 1685 – Isabella Klára Tyrolská rakouská arcivévodkyně a vévodkyně mantovská 12 srpna 1629 1704 – Marc-Antoine Charpentier francouzský hudební skladatel období baroka ? 1643 1777 – Josef I Portugalský portugalský král 6 června 1714 1785 – Carlo Buonaparte otec Napoleona Bonaparte 29 března 1746 1799 – Georg Christoph Lichtenberg německý satirik fyzik astronom a matematik 1 července 1742 1810 – Henry Cavendish britský fyzik a chemik 10 října 1731 1811 – György Bessenyei maďarský spisovatel filozof a dramatik 1747 1812 – Étienne-Louis Malus francouzský důstojník inženýr matematik a fyzik 23 června 1775 1815 – Robert Fulton americký vynálezce parníku 14 listopadu 1765 1829 – Jan Stefani polský houslista dirigent a hudební skladatel českého původu asi 1746 1856 – Nikolaj Ivanovič Lobačevskij ruský matematik zakladatel neeuklidovské geometrie 1 prosince 1792 1866 – Bernhard Rudolf Abeken německý filolog a učitel 1 prosince 1780 1872 – Auguste Salzmann francouzský archeolog malíř a fotograf 14 dubna 1824 1876 – Joseph J Roberts liberijský politik amerického původu první liberijský prezident 15 března 1809 1899 – Charles Nuitter francouzský právník dramatik a libretista 24 dubna 1828 1913 – Seweryn Kniaziołucki předlitavský státní úředník a politik 24 března 1853 1938 – Thomas Gann irský archeolog 13 května 1867 1934 – Friedrich Kollarz rakouský důstojník a politik 5 února 1876 1945 – Ekai Kawaguči japonský buddhistický mnich cestovatel 26 února 1866 1947 – Pierre Janet francouzský psycholog 30 května 1859 1953 August Emil Fieldorf polský voják a národní hrdina vůdčí osobnost polského protinacistického odboje 20 března 1895 Gerd von Rundstedt nacistický vojenský velitel 12 prosince 1875 1973 – Eugen Rosenstock-Huessy německo-americký právník historik a originální filosof dějin 6 července 1888 1975 – Nikolaj Bulganin sovětský politik ministr obrany a ministerský předseda 30 března 1895 1986 – Tommy Douglas premiér kanadské provincie Saskatchewan 20 října 1904 1988 – Memphis Slim americký bluesový zpěvák a klavírista 3 září 1915 1989 – Martin Kusý slovenský architekt vysokoškolský pedagog odborný publicista a zasloužilý umělec 14 listopadu 1916 1990 – Sandro Pertini sedmý prezident italské republiky 25 září 1896 1993 – Bobby Moore anglický fotbalista 12 dubna 1941 1994 – Ladislav Mňačko slovenský spisovatel 29 ledna 1919 1997 – Nils-Olof Franzén švédský spisovatel 23 srpna 1916 2001 – Claude Shannon americký elektronik a matematik zvaný „otec teorie informace 30 dubna 1916 2002 – Leo Ornstein americký hudební skladatel klavírista a pedagog 2 prosince 1893 2004 – Ziva Kunda americká profesorka sociální psychologie 13 června 1955 2006 – Vladimír Kašpar slovenský odbojář voják novinář a politik 11 srpna 1923 2010 – Dawn Brancheau trenérka kosatek v SeaWorld Orlando na Floridě Zemřela po útoku kosatky 2011 Steve Jobs zakladatel výkonný ředitel CEO a předseda představenstva firmy Apple 24 února 1955 2012 – István Anhalt maďarsko-kanadský hudební skladatel 12 dubna 1919 2013 – Milan Hladký slovenský architekt a politik 7 listopadu 1925 2014 – Harold Ramis americký scénárista režisér producent herec 21 listopadu 1944 Svátky Česko Matěj Matyáš Jasmína Svět Slovensko – Matej Pranostiky Česko Najde-li Matěj led seká ho hned;nenajde-li led dělá ho hned Nenajde-li Matěj led dělá ho hned;najde-li led seká ho hned Svatý Matěj láme vždy led není-li ho zmrzne hned Svatý Matěj ledy láme nemá-li jich nadělá je Svatý Matěj boří mosty nebo staví Nenajde-li led Matějova pila najde Josefova širočina Svatý Matěj zimu tratí když netratí obohatí Na svatého Matěje každá myší díra se zavěje Na svatého Matěje do závěje naleje Na svatého Matěje pije skřivan z koleje Na svatého Matěje lidské srdce okřejeslunce pozře závěje nad polem si skřivan zapěje Prší-li na svatého Matěje bude se brzy síti Jaký mráz bude večer a v noci na svatého Matějetakový bude za 40 dní napořád Je-li na svatého Matěje mráz malý je jich po něm 40 malých;je-li velký jest 40 velkých není-li mráz žádný je jich po něm bezpočtu Matěja – k vesnu náděja Matěja – léta naděja Na svatého Matěje rampouchy – ourodný rok na mouchy Svatý Matěj přidá polínko svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč Svatý Matěj šel sekat ledy stavil se v hospoděSvatý Josef šel za ním a zůstal tam Panna Maria je vyhnala oba Svatý Matěj ledy boří a Josef je dělá a naopak 25 únor je 56 den roku podle gregoriánského kalendáře Do konce roku zbývá 309 dní 310 v přestupném roce Události Česko 1570 – V Praze byl vidět poprvé živý slon a lev 1894 – Premiéra Sukovy Serenády Es dur 1919 – Na tajné schůzi Národního shromáždění byla uzákoněna koruna československá jako měna Československé republiky 1948 – Prezident Beneš přijal demisi ministrů a doplnil vládu podle Gottwaldovy předlohy Protestní demonstrace české inteligence byla potlačena studenti zbiti v Nerudově ulici účastníci byli zatýkáni Byl završen komunistický převrat Komunistická vláda slavila tyto události jako Vítězný únor 1951 – Pražský rozhlas informoval o odhalení "protistátního spiknutí" jednalo se o pokračování čistek kterými se totalitní KSČ zbavovala nepohodlných pohlavárů Na svém zasedání Ústředního výkonného výboru obvinila z protistátní činnosti nebo buržoazního nacionalismu Rudolfa Slánského Vladimíra Clementise Gustáva Husáka a další Hledání vnitřního nepřítele vyvrcholilo v roce 1952 soudním procesem s protistátním spikleneckým centrem jemuž údajně velel právě Slánský K smrti bylo odsouzeno 11 komunistických funkcionářů 1954 – Československá televize zahájila pravidelné vysílání ze studia v Měšťanské besedě ve Vladislavově ulici v Praze 1965 – Josef Beran jmenován v Římě kardinálem 1969 – Na Václavském náměstí se upálil 19letý student Jan Zajíc 2005 – Obyvatelé obcí Horní Jiřetín a Černice se v místním referendu většinou vyjádřili pro zachování územních limitů těžby hnědého uhlí Svět 1525 – Se odehrála bitva u Pavie 1600 – U příležitosti svatby francouzského krále Jindřicha IV s Marií Medicejskou byla provedena opera Euridice která dnes představuje nejstarší dochovanou operu 1947 – Rozhodnutím spojenecké kontrolní komise oficiálně zaniká Pruský stát 1956 – V závěrečný den 20 sjezdu KSSS tehdejší první tajemník Nikita Chruščov přednesl projev ve kterém odsoudil Stalinovo zneužívání moci a kult jeho osobnosti 1986 – Sonda Voyager 2 provedla první průlet kolem planety Uran 1986 – Byla přijata haitská vlajka 1991 – Na konferenci hlav šesti států v Budapešti bylo rozhodnuto o rozpuštění Varšavské smlouvy k 1 červnu 1991 2005 Byl naklonován kastrovaný kůň Pieraz světový šampión ve vytrvalostním běhu 1994 a 1996 Klon byl pojmenován Pieraz-Cryozootech-Stallion a byl naklonován z obchodních důvodů Neznámí ozbrojenci přepadli mírové jednotky OSN rozmístěné v Demokratické republice Kongo a zabili devět bangladéšských vojáků Na pobřežní promenádě v Tel Avivu se odpálil palestinský sebevražedný útočník Útok si vyžádal pět mrtvých a asi 50 zraněných z toho 20 vážně K útoku se přihlásil Islámský džihád ústy svého mluvčího v Bejrútu zatímco podle jiných zpráv útok provedl člen palestinské radikální skupiny Brigády mučedníků od Al-Aksá ovšem na pokyn agenta Hizballáhu Jak libanonský Hizballáh tak představitelé Islámského džihádu v Pásmu Gazy však popřeli odpovědnost za útok Ozbrojenci v Iráku zabili tři americké vojáky a osm zranili při výbuchu nastražené pumy severně od Bagdádu Při dopravní nehodě zahynul v Iráku také jeden polský voják Narození Česko 1337 – Václav Český spisovatel † 1 prosince 1383 1708 – Felix Benda skladatel a varhaník † 12 ledna 1768 1752 – Matěj Brixi kantor † 1 května 1806 1810 – Celestýn Opitzchirurg průkopník anesteziologie † 7 prosince 1866 1817 Moric Schöne poslanec Českého zemského sněmu starosta Tábora † 14 listopadu 1883 Eleonora Šomková snoubenka Karla Hynka Máchy † 31 října 1891 1823 – Josef Masaryk Jozef Masarik otec TG Masaryka † 25 září 1907 1844 – Jindřich Kafka vídeňský skladatel českého původu † 2 dubna 1917 1847 – Josef Paukner hudební skladatel † 2 února 1906 1856 – Václav Veverka československý politik † 14 listopadu 1924 1860 – Ferdinand Vach český hudební skladatel dirigent a sbormistr † 16 února 1939 1862 – Bohumil Benoni český operní pěvec – barytonista † 10 února 1942 1870 – Vilém Votruba československý politik † 16 dubna 1939 1877 – Karel Toman básník † 12 června 1946 1879 – Otakar Ostrčil hudební skladatel a dirigent † 20 srpna 1935 1889 – Adolf Kramenič varhaník sbormistr a hudební skladatel † 19 prosince 1953 1895 Jaromír Dolanský komunistický politik ministr československých vlád † 16 července 1973 Jiří Hejda český spisovatel a politik † 25 dubna 1985 Hynek Pelc profesor sociálního lékařství ředitel Státního zdravotního ústavu † 2 července 1942 1896 – Jan Němeček hudební historik † 31 března 1968 1903 – Imrich Karvaš československý ekonom a politik † 20 února 1981 1906 Rudolf Brdička akademik a profesor fyzikální chemie † 25 června 1970 Josef Robotka generálmajor im† 12 listopadu 1952 1909 Josef Frank komunistický politik oběť čistek † 3 prosince 1952 Josef Mach český filmový herec scenárista a režisér † 7 července 1987 1922 – Miloslava Misáková sportovní gymnastka zlato na OH 1948 1923 – Emil Boček válečný veterán druhé světové války 1928 Otakar Čemus grafik malíř a ilustrátor Václav Rusek farmaceutický odborník a historik 1932 – Eva Melmuková evangelická theoložka a historička 1936 Jiří Černý hudební kritik Bohumil Palek český lingvista semiotik a překladatel 1943 Pavel Dostál politik † 24 července 2005 Stanislav Holý malíř grafik a ilustrátor † 14 srpna 1998 1944 – Věra Jirousová historička umění a básnířka † 27 února 2011 1948 Zdenek Hůla český malíř a sochař Lea Vivot kanadská sochařka českého původu Ladislav Landa český básník † 4 června 1965 1949 – Jaroslava Hanušová herečka 1956 – Jim Čert písničkář 1957 – Martin Klásek loutkař 1969 – Henryk Mrejzek fotograf Svět 1591 – Friedrich Spee německý jezuita † 7 srpna 1635 1649 – Johann Philipp Krieger německý barokní hudební skladatel a varhaník † 7 února 1725 1668 – Gottlieb Wernsdorf německý profesor luterské teologie † 1 července 1729 1707 – Carlo Goldoni italský dramatik † 6 února 1793 1735 – Ernst Wilhelm Wolf německý koncertní mistr a skladatel † 1 prosince 1792 1768 – Friedrich von Adelung německý právník a filozof † 30 ledna 1843 1778 – José de San Martín vůdce boje za nezávislost jihoamerického kontinentu na Španělsku † 17 srpna 1850 1792 – Johann Georg Christian Lehmann německý botanik † 12 února 1860 1812 – Carl Christian Hall premiér Konseilspræsident Dánska † 14 srpna 1888 1816 – Charles Reutlinger německý fotograf † patrně po r 1890 1836 – Pauline Metternichová vídeňská a pařížská aristokratka † 28 září 1921 1838 – Friedrich Kleinwächter rakouský ekonom † 12 prosince 1927 1841 – Auguste Renoir francouzský impresionistický malíř † 3 prosince 1919 1842 – Karel May německý spisovatel † 30 března 1912 1846 – Giuseppe De Nittis italský malíř † 21 srpna 1884 1853 – Karl von Weizsäcker německý politik † 2 února 1926 1857 – Friedrich Reinitzer rakouský botanik a chemik † 16 února 1927 1861 Me'ir Dizengoff starosta Tel Avivu † 23 září 1936 Rudolf Steiner rakouský filosof † 30 března 1925 1862 – Stanisław Głąbiński polský ministr zahraničních věcí † 14 srpna 1943 1865 – Andranik Ozanian arménský generál národní hrdina † 31 srpna 1927 1866 Benedetto Croce italský filosof historik spisovatel a politik † 20 listopadu 1952 Heinrich Kühn rakouský fotograf † 14 září 1944 1868 – Erwin Baum německý politik † 22 března 1950 1871 – Lesja Ukrajinka ukrajinská spisovatelka † 1 srpna 1913 1873 – Enrico Caruso italský operní pěvec † 2 srpna 1921 1879 – Ernst von Niebelschütz německý historik umění † 12 února 1946 1881 – Alexej Rykov sovětský politik † 15 března 1938 1885 – Alice z Battenbergu matka Filipa Mountbattena manžela britské královny Alžběty II † 5 prosince 1969 1887 – Ewald Mataré německý malíř a sochař † 28 března 1965 1888 – John Foster Dulles americký diplomat a politik † 24 května 1959 1889 Gordon Dobson britský fyzik † 11 března 1976 Albin Stenroos finský olympijský vítěz v maratonu † 30 dubna 1971 1890 – Myra Hessová britská klavíristka † 25 listopadu 1965 1905 – Perry Miller americký historik † 9 prosince 1963 1906 – Boris Papandopulo chorvatský skladatel a dirigent † 16 října 1991 1915 – Alla Alexandrovna Andrejevová ruská výtvarnice žena básníka a mystika Daniila Andrejeva † 29 dubna 2005 1917 – Anthony Burgess britský spisovatel hudební skladatel a klavírista † 22 listopadu 1993 1918 − Fred Katz americký violoncellista † 7 září 2013 1919 Fred Katz americký violoncellista † 7 září 2013 Karl H Pribram americký neurochirurg a myslitel † 19 ledna 2015 1920 Philip Habib americký diplomat † 25 května 1992 Son-mjong Mun korfejský zakladatel náboženského hnutí Církev sjednocení † 3 září 2012 1927 Ram Narayan hindský hudebník Ralph Stanley americký hudebník 1929 – Jerome Kagan americký psycholog 1934 – Michael Fairman americký herec spisovatel a režisér 1935 – Janusz Gaudyn polský lékař a spisovatel † 22 června 1984 1937 Don Randi americký klavírista Gyula Zsivótzky maďarský trojnásobný olympijský medailista v hodu kladivem † 29 září 2007 1938 Viktor Kosičkin sovětský rychlobruslař olympijský vítěz † 30 března 2012 Diane Baker americká herečka a producentka Herb Elliott australský atlet olympijský vítěz 1940 – Béchara Butrus Raï libanonský kardinál maronitský patriarcha Antiochie 1942 – Bojan Radev bulharský zápasník dvojnásobný olympijský šampión 1943 – George Harrison britský hudebník člen kapely The Beatles † 29 listopadu 2001 1944 – François Cevert francouzský automobilový závodník † 6 října 1973 1945 – Elkie Brooks anglická rocková bluesová zpěvačka 1946 – Ján Štrasser slovenský spisovatel a překladatel 1947 Lee Evans americký sprinter dvojnásobný zlatý medailista OH Rjó Kawasaki japonský kytarista Doug Yule americký hudebník člen The Velvet Underground 1949 Danuta Wałęsová manželka bývalého polského prezidenta Lecha Wałęsy Frank „Poncho Sampedro americký kytarista 1950 Néstor Kirchner prezident republiky Argentina † 27 října 2010 Neil Jordan irský režisér 1953 – Leszek Deptuła polský politik † 10 dubna 2010 1966 – Téa Leoni americká herečka 1967 – Daniel Glazman francouzský programátor 1968 – Oumou Sangaré malijská zpěvačka 1971 – Sean Astin americký herec 1976 – Chris Pitman americký hudebník 1981 – Pak Či-Song jihokorejský fotbalista 1986 – Oliver a James Phelpsovi britští herci Úmrtí Česko 1634 – Albrecht z ValdštejnaVáclav Eusebius vojevůdce 24 září 1583 1891 – Peter Bibus rakouský a český politik německé národnosti 9 března 1825 1898 – Eduard Hořovský český báňský odborník 22 října 1831 1926 – Karel Krnka český konstruktér zbraní 6 dubna 1858 1929 – František Neumann dirigent a hudební skladatel 16 června 1874 1931 – Karel Cumpfe klasický filolog 14 listopadu 1853 1934 – Vincenc Hlavinka český průkopník vodárenství meliorací kanalizací a čištění odpadních vod 5 dubna 1862 1938 Julie Reisserová hudební skladatelka a básnířka 9 října 1888 Václav Štolba československý politik 27 ledna 1869 1945 – František Chvalkovský politik a diplomat 30 července 1885 1950 – Josef Toufar ThDr číhošťský farář římskokatolický kněz 14 února 1902 1960 – Gabriel Volko československý politik slovenské národnosti 26 října 1873 1968 – Miloš Havel český mediální podnikatel a filmový producent 3 listopadu 1899 1969 – Jan Zajíc student odpůrce sovětské okupace 3 července 1950 1970 – Světla Svozilová herečka 13 listopadu 1906 1974 – František Smolka malíř 7 října 1885 1980 – Rudolf Bureš lékař odbojář politik 14 března 1906 1981 – Hana Dostalová malířka ilustrátorka textilní a sklářská návrhářka 11 listopadu 1890 1983 Stanislav Kyselák varhaník a hudební skladatel 30 května 1915 Jozef Mjartan československý politik 22 února 1900 1984 – Michael Florian grafik 3 června 1911 1997 – František Belfín hudební skladatel a dirigent 11 července 1923 1999 – Štěpán Zavřel český ilustrátor animátor grafik malíř a spisovatel 25 prosince 1932 2000 – Vlastimil Koutecký architekt a scénograf 1 září 1930 2002 – Pravomil Raichl protifašistický a protikomunistický bojovník 31 ledna 1921 2003 – Oto Ševčík herec a režisér 23 října 1931 2007 – Jan Teplý herec 30 července 1931 2009 – Hana Bořkovcová autorka próz pro děti a mládež 4 června 1927 2013 – Bob Frídl zpěvák kytarista a skladatel 13 listopadu 1947 Svět 1321 – Beatrix z Avesnes lucemburská hraběnka 1547– Vittoria Colonna italská renesanční básnířka 1492 1639 – pohřben Roelant Savery vlámský a nizozemský malíř a rytec 1576 1659 – Willem Drost nizozemský malíř 19 dubna 1633 1682 – Alessandro Stradella italský barokní hudební skladatel 1 října 1639 1713 – Fridrich I Pruský braniborský kurfiřt a první pruský král 11 července 1657 1715 – Pchu Sung-ling čínský spisovatel 5 června 1640 1723 – Sir Christopher Wren anglický architekt 20 října 1632 1764 – Yves-Marie André francouzský filozof spisovatel a matematik 22 května 1675 1831 – Friedrich Maximilian Klinger německý dramatik 17 února 1752 1852 – Thomas Moore anglický romantický básník 28 května 1779 1856 – George Don skotský botanik 17 května 1798 1864 – Anna Harrisonová manželka 9 prezidenta USA Williama H Harrisona 25 července 1775 1877 Catherine Anne Austenová Hubbacková britská spisovatelka 7 července 1818 Džang Bahádur vládce Nepálu 18 června 1816 1897 – Cornélie Falcon francouzská operní pěvkyně 28 ledna 1812 1898 – Francis Frith anglický krajinářský fotograf 31 října 1822 1899 – Paul Julius Reuter zakladatel agentury Reuters 21 července 1816 1908 – Alfred Horsley Hinton anglický fotograf 1863 1911 – Fritz von Uhde německý malíř 22 května 1848 1912 – Vilém IV Lucemburský lucemburský velkovévoda 22 dubna 1852 1918 – Heinrich Kadich vom Pferd ruský genealog a heraldik 5 června 1865 1920 – Vadim Podbělskij revolucionář sovětský státník listopad 1887 1922 – Henri Landru francouzský sériový vrah 12 dubna 1869 1929 – Alexander Binder švýcarský fotograf 1888 1945 – Mário de Andrade brazilský spisovatel a fotograf 1893 1950 – George Richards Minot americký lékař nositel Nobelovy ceny 2 prosince 1885 1954 – Auguste Perret francouzský architekt 12 února 1874 1956 – Elmer Drew Merrill americký botanik 15 října 1876 1957 – Bugs Moran chicagský gangster 21 srpna 1893 1959 – Elijahu Berligne signatář deklarace nezávislosti Státu Izrael 1866 1961 – Sebastiano Visconti Prasca italský generál 27 února 1883 1964 Alexander Archipenko ukrajinsko americký sochař a grafik 30 května 1887 Maurice Farman francouzský automobilový závodník letec a konstruktér 21 března 1877 1966 – Viktor Kravčenko sovětský inženýr a diplomat 11 října 1905 1970 Ján Bendík slovenský poslanec 25 prosince 1903 Mark Rothko americký malíř 25 září 1903 1971 – Theodor Svedberg švédský chemik Nobelova cena za chemii 30 srpna 1884 1978 – Ján Poničan slovenský spisovatel 15 června 1902 1979 – Henrich Focke německý průkopník letectví 8 října 1890 1983 – Tennessee Williams americký dramatik 26 března 1911 1997 – Andrej Donatovič Siňavskij ruský literární vědec spisovatel a literární kritik 8 října 1925 1999 – Glenn Seaborg americký jaderný chemik nositel Nobelovy ceny 19 dubna 1912 2003 – Alberto Sordi italský herec zpěvák skladatel a režisér 15 června 1920 2005 – Peter Benenson britský právník zakladatel Amnesty International 31 července 1921 2009 – Ian Carr britský trumpetista 21 dubna 1933 2012 Maurice André francouzský trumpetista 1933 Tadeusz Andrzej Zieliński polský muzikolog 22 května 1931 Red Holloway americký jazzový saxofonista 31 května 1927 Louisiana Red americký bluesový kytarista a hráč na foukací harmoniku 23 března 1932 2013 − Dirk Fischer americký jazzový hudebník 1 září 1924 2014 – Paco de Lucía flamencový kytarový virtuos 21 prosince 1947 Svátky Česko Liliana Taras Valburga Pamětní den české inteligence a Konfederace politických vězňů obětem komunistického převratu a totalitní doby Socialistický kalendář – Vítězství československého pracujícího lidu 1948 Svět Slovensko – Frederik Reference 26 únor je 57 den roku podle gregoriánského kalendáře Do konce roku zbývá 308 dní 309 v přestupném roce Události Česko 1469 – vojsko Jiřího z Poděbrad obklíčilo u Vilémova na Vysočině oddíly uherského krále Matyáše Korvína Po setkání obou králů k bitvě nedošlo uherské vojsko se stáhlo 1948 – Arcibiskup Josef Beran vydal pastýřský list Arcibiskupe nemlč nesmíš mlčet 1990 – Jiří Dienstbier a Eduard Ševarnadze podepsali smlouvu o stažení sovětských okupačních vojsk z Československa Svět 230 – Čandragupta I indický panovník zakladatel říše a dynastie Guptovců korunován na vládce Indie 1616 – Galileo Galilei předvolán před církevní soud v Itálii u kterého údajně řekl své slavné A přece se točí 1869 – V Petrohradu proběhla světová premiéra opery William Ratcliff 1935 – Britský inženýr Robert Watson-Watt poprvé vyzkoušel na poli nedaleko vesnice Upper Stowe radar od den dříve připravili antény Druhý den ráno za přítomnosti ministerského úředníka a fyzika Alberta Roweho čekali přílet letounu které pro experiment zapůjčilo královské letectvo Jednalo se o stroj Handley Page Heyford Experiment byl úspěšný 1971 – Generální tajemník OSN U Thant vyhlašuje den jarní rovnodennosti jako Den Země 1972 – Sonda Luna 20 přistála na zemi a přivezla 55 g měsíční půdy 1993 – První bombový útok na Světové obchodní centrum 1993 bomba zabila 6 lidí a více než tisíc jich zranila Akci financovala teroristická skupina Al-Káida 1995 – Zkrachovala nejstarší investiční banka v Británii Barings Bank 2001 – Šéf Tálibánu mulla Muhammad Umar vydal rozkaz ke zničení kamenných soch Buddhů hledících na úrodné údolí Bámjánu sevřené bílými štíty Hindúkuše byly vyhozeny do povětří Narození Česko 1361 – Václav IV český a německý král † 16 srpna 1419 1706 – Jan Antonín Vocásek barokní malíř † 26 června 1757 1735 – Josef Rosenauer inženýr stavitel Schwarzenberského kanálu † 10 března 1804 1770 – Antonín Rejcha hudební skladatel pedagog a teoretik † 28 května 1836 1801 – Josef Tadeáš Lumbe profesor přírodních věd † 1 června 1875 1844 – Josef Karlík poslanec Českého zemského sněmu starosta Blovic † 18 července 1915 1860 – Jan Evangelista Chadt-Ševětínský lesník a autor lesnické literatury † 15 března 1925 1864 – Antonín Sova básník a prozaik † 16 srpna 1928 1872 – Václav Johanis československý ministr pro zásobování lidu † 19 června 1939 1878 František Václav Peřinka regionální archivář a historik † 14 září 1949 Ema Destinnová operní pěvkyně † 28 ledna 1930 1880 – Georg Scharnagl československý politik německé národnosti † 1965 1886 František Bláha československý generál † 21 května 1945 Karel V Schwarzenberg kníže orlické větve rodu Schwarzenbergů † 6 září 1914 1898 – Konstantin Biebl básník † 12 listopadu 1951 1900 – Antonín Fingerland český patolog † 27 prosince 1999 1901 – Alexandr Hořejší básník a překladatel † 30 října 1970 1902 Emil Strankmüller zpravodajec účastník zahraničního protinacistického odboje † 28 února 1988 Josef Kepka oběť komunismu † 26 dubna 1952 1910 Božena Novotná manželka prezidenta Antonína Novotného † 25 dubna 1980 Jindřich Wielgus sochař a grafik † 6 května 1998 1911 Alois Kříž novinář kolaborující s nacisty † 26 března 1947 Josef Smrkovský československý politik † 15 ledna 1974 1914 – Alexandr Plocek houslový virtuos † 30 listopadu 1982 1916 – Václav Kojzar hrdina protinacistického odboje oběť komunismu † 21 ledna 2006 1918 – Karel Horák československý fotbalový reprezentant † 5 února 1988 1920 – Karel Houba spisovatel a překladatel † 26 prosince 1999 1922 – Jan Vavrda voják a příslušník výsadku Spelter † 15 dubna 1995 1923 – Antonín Kachlík režisér 1928 – Vlastimil Hajšman československý hokejový reprezentant † 3 března 1978 1929 – Zdeněk Jičínský právník a politik 1930 – Oldřich Jelínek český malíř 1932 – Bedřich Lipina primátor města Ostravy † 31 prosince 1995 1933 – Jiří Havlíček politik ČSL politik 1936 – Vojtěch Mastný česko-americký historik 1938 – Zdeněk Masopust právní filosof teoretik a politik † 15března 2012 1940 Oldřich Kulhánek malíř grafik ilustrátor scénograf a pedagog † 28 ledna 2013 Eduard Vlček právník a vysokoškolský učitel 1941 Jaroslav Matouš malíř a sklářský výtvarník Jaroslav Kovanda český básník a publicista 1942 – Jozef Adamec československý fotbalista a trenér 1943 – Pavel Novák disident a politik † 3 května 1997 1946 – Vladimír Vojíř speleolog 1948 – Václav Plechatý český grafik a řezbář 1949 Ivan Landsmann český spisovatel Petr Svárovský český televizní dramaturg scénárista režisér a herec 1961 – Jiří Bezděk hudební skladatel a pedagog 1976 Stanislav Vlček fotbalista Petr Vondráček herec moderátor konferenciér klavírista Svět 1564 – Christopher Marlowe anglický dramatik básník a překladatel † 30 května 1593 1677 – Francesco Nicola Fago italský barokní skladatel † 18 února 1745 1715 – Claude-Adrien Helvétius francouzský filozof a encyklopedista † 26 prosince 1771 1718 – Johan Ernst Gunnerus norský biskup a přírodovědec † 23 září 1773 1719 – Christian Ziegra luteránský teolog a historik † 22 leden 1778 1725 – Nicolas Joseph Cugnot francouzský vynálezce a dělostřelecký důstojník † 2 října 1804 1726 – Luigi Valadier italský zlatník a klenotník † 15 září 1785 1746 – Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská rakouská arcivévodkyně dcera Marie Terezie † 18 června 1804 1776 – Johann Gebhard Maass německý filozof a psycholog † 23 prosince 1823 1786 – Dominique François Jean Arago francouzský matematik fyzik astronom a politik † 2 října 1853 1802 – Victor Hugo francouzský básník † 22 květen 1885 1808 – Honoré Daumier francouzský malíř sochař grafik kreslíř a karikaturista † 10 února 1879 1821 – Félix Ziem francouzský malíř † 10 listopadu 1911 1829 – Levi Strauss americký obchodník a vynálezce džínsů † 26 září 1902 1838 – Ferdinand Kronawetter rakouský levicově liberální politik † 30 ledna 1913 1842 – Camille Flammarion francouzský astronom a spisovatel † 7 června 1925 1846 – Buffalo Bill vlastním jménem William Frederic Cody americký dobrodruh a legendární postava Divokého západu † 10 ledna 1917 1851 – Paul Gautsch rakouský politik † 20 dubna 1918 1855 – Karl Bulla otec ruského fotožurnalismu † 28 listopadu 1929 1861 – Ferdinand I Bulharský bulharský kníže a později car † 10 září 1948 1866 – Ekai Kawaguči japonský buddhistický mnich cestovatel † 24 února 1945 1869 – Naděžda Krupská sovětská politická pracovnice a revolucionářka manželka V I Lenina † 27 února 1939 1871 – Friedemann Götze německý důstojník SS † 22 května 1946 1874 – Nikolaj Sergejevič Korotkov ruský chirurg † 14 března 1920 1875 – Erich Koch-Weser německý politik období Výmarské republiky † 19 října 1944 1876 – Filipp Isajevič Gološčokin sovětský státní a partajní činovník † 28 října 1941 1878 – Albert Edwin Roberts australský fotograf † 24 července 1964 1880 Kenneth Essex Edgeworth irský voják a astronom † 10 října 1972 Karin Smirnoff finská spisovatelka † 10 května 1973 1882 – Husband Kimmel admirál amerického vojenského námořnictva † 14 května 1968 1894 – Wilhelm Bittrich německý nacistický generál † 19 dubna 1979 1896 – Andrej Ždanov sovětský komunistický politik a ideolog † 31 srpna 1948 1900 – Halina Konopacka polská olympijská vítězka v hodu diskem † 28 ledna 1989 1901 – Aharon Cizling izraelský ministr zemědělství † 16 ledna 1964 1903 Jean Forge Jan Fethke polský režisér † 16 prosince 1980 Orde Wingate britský tvůrce speciálních vojenských jednotek † 24 března 1944 1904 – Konštantín Čulen slovenský politik novinář a historik † 7 dubna 1964 1907 – John Bowlby anglický psychoanalytik † 2 září 1990 1909 – Talal I jordánský král † 7 července 1972 1910 Sergej Georgijevič Gorškov admirál loďstva Sovětského svazu † 13 května 1988 Alexander Matuška slovenský literární vědec a politik † 1 dubna 1975 1914 – Viktor Avbelj slovinský partyzán politik a právník † 3 dubna 1993 1918 Theodore Sturgeon přední americký spisovatel science fiction † 8 května 1985 Otis R Bowen americký politik † 3 května 2013 Pjotr Mašerov první tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Běloruska † 4 října 1980 1920 – Hilmar Baunsgaard premiér Dánska † 2 července 1989 1924 – Noboru Takešita premiér Japonska † 19 června 2000 1925 – John Gunn australský spisovatel 1928 Ariel Šaron izraelský voják politik a bývalý premiér † 11 ledna 2014 Anatolij Filipčenko sovětský kosmonaut a letec Fats Domino americký pianista a zpěvák 1930 Doug Sandom britský bubeník Robert Francis americký herec † 31 července 1955 1931 – Claude Piron belgický lingvista a esperantista † 22 ledna 2008 1932 – Johnny Cash americký zpěvák kytarista a skladatel † 12 září 2003 1933 – Lubomyr Huzar ukrajinský kardinál 1935 – Artur Rasizada ázerbájdžánský předseda vlády 1936 José da Cruz Policarpo portugalský kardinál † 12 března 2014 Adem Demaçi kosovskoalbánský spisovatel aktivista politik 1941 – Jože Tratnik slovinský právník 1942 Jozef Adamec slovenský fotbalista československý reprezentant a trenér Yosuke Yamashita japonský jazzový klavírista 1943 Johnny Höglin švédský rychlobruslař olympijský vítěz Kazimira Prunskienė premiérka Litvy Bob Hite americký zpěvák † 5 dubna 1981 1944 – Ronald Lauder americký podnikatel mecenáš a sběratel umění prezident Světového židovského kongresu syn Estée Lauder 1946 Ahmed Zewail egyptský chemik nositel Nobelovy ceny z r 1999 Dimitri Kavrakos řecký pěvec 1947 – Sandie Shaw britská zpěvačka 1950 Helen Clarková ministerská předsedkyně Nového Zélandu Irena Brežná švýcarská spisovatelka a novinářka slovenského původu Don Shanks americký herec a kaskadér 1953 – Michael Bolton americký zpěvák 1954 Recep Tayyip Erdoğan turecký politik od r 2003 premiér Masaki Etó japonský reprezentant v zápase 1955 – Andreas Maislinger rakouský historik a politolog 1958 Michel Houellebecq kontroverzní francouzský spisovatel Susan J Helms americká astronautka inženýrka a pilotka 1960 – Jaz Coleman britský hudebník frontman post-punkové skupiny Killing Joke 1971 – Erykah Badu americká zpěvačka R&B 1973 Ole Gunnar Solskjær bývalý norský fotbalista a mládežnický trenér André Tanneberger alias ATB světový trance Dj 1974 – Sébastien Loeb francouzský jezdec rallye sedminásobný mistr světa 1975 – Per-Johan Axelsson švédský hokejista 1979 – Corinne Bailey Rae britská písničkářka 1981 – Sharon Van Etten americká píšničkářka 1984 – Emmanuel Adebayor tožský fotbalista 1987 – Juraj Kucka slovenský fotbalista 1992 – Mikael Granlund finský hokejista Úmrtí Česko 1703 – Kristián Gottfried Hirschmentzel historik kněz spisovatel filozof 7 ledna 1638 1874 – Václav F Kumpošt zakladatel časopisu Vesmír 1846 1889 – Karel Nedbal advokát a hudebník 29 října 1836 1909 – Vincenc Tiebl rakouský a český stavební podnikatel a politik 1852 1940 – Alfons Bébar převor kláštera v Domažlicích 1881 1945 – Viktor Kaufmann lékař odbojář 21 srpna 1900 1950 – Ignác Arnož český katolický biskup a misionář 1 dubna 1885 1953 – Fedor Houdek čs ministr výživy lidu 5 ledna 1877 1955 Josef Dostál český archivář a překladatel 20 října 1892 Karel Sellner český spisovatel 23 října 1873 1961 – Zdeněk Wirth historik umění 11 srpna 1878 1966 – Antonín Matěj Píša český básník literární a divadelní kritik 10 května 1902 1967 – Antonín Machát československý politik 5 listopadu 1880 1971 – Josef Berg hudební skladatel 8 března 1927 1973 – Antonín Fivébr český malíř a fotbalista 22 prosince 1888 1977 – František Antonín Jelínek český akademický malíř 8 března 1890 1986 – Karel Vlach kapelník swingového Orchestru Karla Vlacha 8 října 1911 1998 – Emilie Bednářová spisovatelka 2 dubna 1907 2001 – Josef Hons spisovatel 16 října 1907 2008 – Jaroslav Macek český archivář a historik 19 prosince 1925 2011 – Arnošt Lustig spisovatel 21 prosince 1926 2013 – Bob Frídl český písničkář zpěvák kytarista a skladatel 13 listopadu 1947 2014 – Jiří Litochleb český ložiskový geolog a mineralog 29 září 1948 Svět 1154 – Roger II Sicilský sicilský hrabě a první sicilský král 22 prosince 1095 1266 – Manfréd Sicilský sicilský král 1231 1275 – Markéta Anglická 1240-1275 skotská královna z dynastie Plantagenetů 29 září 1240 1577 – Erik XIV Švédský švédský král 13 prosince 1533 1726 – Maxmilián II Emanuel vévoda a kurfiřt bavorský 11 července 1662 1770 – Giuseppe Tartini italský houslista a skladatel 8 dubna 1692 1815 – Fridrich Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský vojevůdce v rakouských službách 26 prosince 1737 1816 – Levi Hill vynálezce barevné fotografie † 1865 1821 – Joseph de Maistre francouzský filozof a konzervativní myslitel 1 dubna 1753 1829 – Bernard Baron profesor práv 7 srpna 1780 1831 – Anton Antonovič Delvig ruský básník 17 srpna 1798 1834 – Alois Senefelder rakouský herec vynálezce litografie dramatik 6 listopadu 1771 1853 – János Libényi maďarský nacionalista který spáchal atentát na Františka Josefa I 1831 1876 – Svetozar Marković srbský realistický spisovatel 1846 1890 – Wilhelm Gail německý malíř 7 března 1804 1903 – Richard Gatling americký vynálezce tzv Gatlingova kulometu 12 září 1818 1908 – Wilhelm Friedrich Gintl rakouský a český vysokoškolský pedagog chemik a politik německé národnosti 4 srpna 1843 1909 Hermann Ebbinghaus německý filosof a psycholog 24 ledna 1850 Leonard Piętak předlitavský politik 24 února 1841 1914 – Pierre Souvestre francouzský spisovatel a novinář 1 června 1874 1921 – Carl Menger rakouský ekonom 23 února 1840 1924 – Isabela Marie Bavorská vévodkyně z Janova 28 srpna 1863 1931 – Otto Wallach německý chemik židovského původu nositel Nobelovy ceny 27 března 1847 1933 – Thyra Dánská dánská princezna 29 září 1853 1935 – Liborius von Frank rakousko-uherský generál 5 října 1848 1936 – Antonio Scotti italský barytonista 25 ledna 1866 1940 – Michael Hainisch rakouský prezident 15 srpna 1858 1943 – Theodor Eicke německý nacista velitel divize SS Totenkopf 17 října 1892 1957 – Roger Vercel francouzský spisovatel 8 ledna 1894 1962 – Riccardo Moizo italský generál 27 srpna 1877 1963 Lauri Kettunen finský filolog 10 září 1885 Rádžéndra Prasád první indický prezident 3 prosince 1884 1965 – Julius Skutnabb finský rychlobruslař olympijský vítěz 12 června 1889 1966 – Gino Severini italský malíř 7 dubna 1883 1969 Karl Jaspers německý filozof a psychiatr 23 února 1883 Levi Eškol izraelský politik třetí premiér země 25 října 1895 1971 – Fernandel francouzský herec 8 května 1903 1972 – Josef Sapir izraelský politik 27 ledna 1902 1982 – Gábor Szabó maďarský kytarista 8 března 1936 1984 – Kosťantyn Daňkevyč ukrajinský hudební skladatel klavírista a pedagog 24 prosince 1905 1985 – Tjalling Koopmans nizozemský ekonom Nobelova cena 1975 28 srpna 1910 1989 – Roy Eldridge americký trumpetista 30 ledna 1911 1993 – Beaumont Newhall americký historik umění a fotograf 22 června 1908 1996 – Svetozár Stračina slovenský hudební skladatel klavírista 3 prosince 1940 2004 – Adolf Erik Ehrnrooth finský generál 9 února 1905 2005 – Jef Raskin americký inženýr a softwarový vývojář 9 března 1943 2008 – Buddy Miles americký rockový bubeník 5 září 1947 2011 – Mark Tulin americký baskytarista 21 listopadu 1948 2012 – Hazy Osterwald švýcarský jazzový hudebník skladatel a kapelník 18 února 1922 2013 Stéphane Hessel francouzský diplomat filozof a spisovatel 20 října 1917 Marie-Claire Alainová francouzská varhanice 10 srpna 1926 2014 – Dezső Novák maďarský fotbalista 3 února 1939 2015 – Fritz J Raddatz německý spisovatel a novinář 3 září 1931 Svátky Česko Dorota Dora Doris Božetěch Božetěcha Svět Slovensko – Viktor Pranostiky Česko Svatý Radko – na poli hladko 27 únor je 58 den roku podle gregoriánského kalendáře Do konce roku zbývá 307 dní 308 v přestupném roce Události Česko 1784 – Po silné oblevě postihla Prahu velká povodeň která dosáhla vrcholu 28 2 kdy na Staroměstském náměstí bylo 30 cm vody 1790 – Vznikla Česká expedice vydavatelství české literatury knihkupectví a prodejna novin Václava Matěje Krameria v Michalské ulici na Starém Městě pražském 1930 – v pražském kině Alfa se konala premiéra českého zvukového filmu Tonka Šibenice natočeného režisérem K Antonem podle povídky E E Kische 2004 – Skončilo vysílání americké rozhlasové stanice Hlas Ameriky pro 10 zemí střední a východní Evropy včetně České republiky a Slovenska Svět 1594 – Jindřich IV Navarrský byl korunován králem Francie 1844 – Dominikánská republika získala nezávislost na Haiti 1861 – Proběhl protest ve Varšavě proti ruské nadvládě v Polsku který byl rozehnán ruskými jednotkami zemřelo pět demonstrantů 1900 – V Londýně byl založen Labour Representation Commitee předchůdce pozdější Labour Party V jeho čele stál Ramsay MacDonald 1905 – Maxim Gorkij byl vyhnán do exilu do Rigy 1933 – Požár Říšského sněmu – Reichstagu 1942 – Američané utrpěli v průběhu druhé světové války zdrcující porážku od japonské flotily v bitvě v Jávském moři 1963 – Dominikánská republika si zvolila svého prvního demokratického prezidenta Juana Bosche po skončení diktatury Rafaela Trujilla 1964 – Italská vláda požádala o pomoc při záchraně šikmé věže v Pise Narození Česko 1830 – Josef Leander Beneš český právník a učitel † 8 května 1887 1831 – Petr Maixner český malíř † 22 října 1884 1833 – Alois Beer český písmák a malíř † 10 října 1897 1835 – Josef Dastich český filozof † 21 března 1870 1845 – Josef Krofta poslanec Českého zemského sněmu a starosta Plzně † 3 listopadu 1892 1849 – Václav Beneš Třebízský český spisovatel † 20 června 1884 1851 František Herites český básník a spisovatel † 19 ledna 1929 Albín Bráf český právník profesor politik a novinář † 1 července 1912 1853 – Josef Holeček český spisovatel † 6 března 1929 1854 – Leander Čech literární historik národní buditel † 27 července 1911 1855 – Jakub Schikaneder český malíř † 15 listopadu 1924 1880 – Albín Chalupa československý politik † ? 1881 – Bedřich Pospíšil československý politik † 14 září 1919 1907 – Bohumil Říha český spisovatel † 15 prosince 1987 1908 – Ladislav Ceé člen protikomunistického odboje popraven † 1 srpna 1951 1912 Nataša Gollová česká herečka † 29 října 1988 Karel Svoboda český režisér a herec † 30 března 1982 1913 – Ivo Ducháček lidovecký a exilový politik † 2 března 1988 1915 Karel Solařík malíř † 29 března 2007 Miloslav Holub český herec † 12 března 1999 1921 – Ladislav Veltruský rektor Vysoké školy ekonomické a politik † 24 ledna 1979 1923 – Viktor Kalabis hudební skladatel † 28 září 2006 1925 – Vlastimil Růžička cyklista a mistr Československa v cyklokrosu † 29 března 1985 1928 – Jaroslav Šerých malíř grafik a ilustrátor † 23 března 2014 1931 – Karel Toman český malíř grafik a ilustrátor † 2 října 2000 1935 – Rudolf Jelínek herec 1936 – Zdeněk Uher český hokejista a trenér 1937 – Jaroslav Kotulan český hráč na lesní roh 1938 – Jiří Hanák český novinář 1946 – Jaroslav Beneš český fotograf 1947 Zdeněk Pokorný astronom † 5 prosince 2007 Ivan Margolius architekt a spisovatel Jaroslav Vaculík český historik 1948 – Zdeněk Smrž český archeolog 1959 – Vlastimil Sehnal český politik 1962 – František Ptáčník český atlet 1967 – Robert Kron český hokejista 1984 – Tommy Wheeler český hudebník Svět 1347 – Albrecht V z Este markýz z Ferrary † 30 července 1393 1433 – Liou Ťien politik čínské říše Ming † 9 prosince 1526 1572 – František II Lotrinský lotrinský vévoda † 14 října 1632 1575 – Johann Adolf Schleswig-Holstein-Gottorf německý arcibiskup † 31 března 1616 1607 Giovanni Francesco Loredano italský spisovatel † 1661 Christian Keimann německý pedagog a básník † 13 února 1662 1622 – pokřtěn Carel Fabritius nizozemský malíř † 12 října 1654 1648 – Theodor Dassov německý jazykovědec a teolog † 6 ledna 1721 1657 – Juan Álvaro Cienfuegos Villazón španělský kardinál † 18 srpna 1739 1691 – Edward Cave britský tiskař a typograf † 10 ledna 1754 1702 – Johann Valentin Görner německý hudební skladatel † 1762 1717 – Johann David Michaelis německý teolog a orientalista † 22 srpna 1791 1732 – Jean de Dieu-Raymond de Boisgelin de Cucé francouzský kardinál † 22 srpna 1804 1736 – René Madec francouzský námořník † 1794 1746 Gian Francesco Fortunati italský hudební skladatel † 20 prosince 1821 Louis Gohier francouzský politik † 29 května 1830 1748 – Anders Erikson Sparrman švédský přírodovědec † 9 srpna 1820 1755 – Fortunata Sulgher italská básnířka † 13 června 1824 1763 – Eustache Charles d'Aoust francouzský generál † 2 července 1794 1767 – Jacques Charles Dupont de l'Eure francouzský politik † 2 března 1855 1769 – Juraj Palkovič slovenský básník novinář pedagog † 13 června 1850 1772 – Charles-Joseph Christiani francouzský generál † 6 dubna 1840 1791 – Vincenzo Tineo italský botanik † 25 července 1856 1797 – Wilhelm Meinhold německý spisovatel a farář † 30 listopadu 1851 1799 Edward Belcher anglický polárník † 18 března 1877 Frederick Catherwood britský architekt a archeolog † 27 září 1854 1807 – Henry Wadsworth Longfellow americký básník † 24 března 1882 1808 – August Giacomo Jochmus rakouský maršál a politik † 14 září 1881 1811 – Robert Turnbull Macpherson skotský fotograf † 17 listopadu 1872 1812 – Samo Chalupka slovenský spisovatel † 19 května 1883 1813 – Gabriel-Vital Dubray francouzský sochař † 1 října 1892 1815 – Franz Pfeiffer německý germanista † 29 květen 1868 1816 – Gustave Charles Ferdinand de Bonstetten švýcarský archeolog † 9 března 1892 1823 Édouard Lalo francouzský skladatel † 22 dubna 1892 Bernhard Franz Wilhelm von Werder pruský generál † 19 března 1907 Ernest Renan francouzský spisovatel a historik † 2 října 1892 William Buel Franklin americký generál † 8 března 1903 1825 Ludwig Heinrich Grote německý teolog † 10 září 1887 Guillaume-Marie-Romain Sourrieu francouzský kardinál † 16 června 1899 1834 – Herman Riegel německý kunsthistorik † 12 srpna 1900 1836 – Russell Alexander Alger americký politik † 24 ledna 1907 1837 – Carl Weisshuhn slezský podnikatel † 4 ledna 1919 1838 – Josefine Gallmeyer rakouská herečka † 3 února 1884 1841 – Jean-Sully Moune francouzský herec † 1 března 1916 1844 – Franz Xaver von Schönaich předlitavský generál a politik † 26 ledna 1916 1846 Franz Mehring německý politik a historik † 28 ledna 1919 Simon Bamberger americký politik † 6 října 1926 1847 – Ellen Terry anglická herečka † 28 července 1928 1848 – Hubert Parry anglický hudební skladatel † 7 října 1918 1851 – James Churchward britský spisovatel † 4 ledna 1936 1853 – Jules Lemaître francouzský spisovatel † 5 srpna 1941 1854 – Odilon Desmarais kanadský politik † 18 května 1904 1856 Mattia Battistini italský pěvec † 7 listopadu 1928 Isabela z Croy – rakouská arcivévodkyně a těšínská kněžna † 5 září 1931 1857 – Albert Meyer německý dvorní fotograf † 24 srpna 1924 1859 – Bertha Pappenheim rakouská feministka a sociální pracovnice † 28 května 1936 1861 – Rudolf Steiner rakouský filozof † 30 března 1925 1863 – George Herbert Mead americký filozof a psycholog † 26 dubna 1931 1864 – Eemil Nestor Setälä finský politik a jazykovědec † 8 února 1935 1865 – Jacques Mieses německo britský šachista † 23 února 1954 1867 – Irving Fisher americký ekonom † 29 dubna 1947 1869 – Henry Chandler Cowles americký botanik † 12 září 1939 1873 – Enrico Caruso italský pěvec 1874 – Pierre Le Roux bretaňský lingvista † 3 října 1975 1875 – Manuel Ugarte argentinský spisovatel † 2 prosince 1951 1877 – Mordechaj Chaim Rumkowski hlava židovské rady v Łódźském ghettu † 28 srpna 1944 1879 – Louis Adolphe Coerne americký hudební skladatel † 11 září 1922 1880 – Ernst Otto Oßwald německý architekt † 1 května 1960 1881 Sveinn Björnsson prezident Islandu † 25 ledna 1952 Luitzen Egbertus Jan Brouwer holandský matematik † 2 prosince 1966 1882 – Edmund Glaise-Horstenau rakouský politik † 20 července 1946 1883 – Sebastiano Visconti Prasca italský generál † 25 února 1961 1884 – Alexandre Arnoux francouzský spisovatel † 5 ledna 1973 1886 – Hugo Black americký politik a právník † 25 září 1971 1888 – Lotte Lehmann německo-americká operní pěvkyně † 26 srpna 1976 1890 – Freddie Keppard americký hudebník † 15 července 1933 1891 Maurice G Hindus rusko-americký spisovatel † 8 července 1969 Arie Bijvoet nizozemský fotbalista † 12 listopadu 1976 Flérida de Nolasco dominikánský muzikolog † 12 února 1976 1892 – William Demarest americký herec † 28 prosince 1983 1893 – Ralph Linton americký antropolog † 24 prosince 1953 1894 – Traugott Vogel švýcarský spisovatel † 31 ledna 1975 1895 Ferdinand Heim německý generál obětní beránek Stalingradu † 14 listopadu 1977 Štefan Kločurak předseda vlády Huculské republiky † 8 února 1980 1897 Bernard Ferdinand Lyot francouzský astronom † 2 dubna 1952 Marian Anderson americká operní pěvkyně † 8 dubna 1993 1898 – Bronisław Rutkowski polský varhaník † 1 června 1964 1899 – Charles Best americký filozof a biochemik † 31 března 1978 1900 Julián Acuña Galé kubánský botanik † 24 července 1973 Luís Americano brazilský hudebník † 29 března 1960 1901 – Marino Marini italský sochař malíř a grafik † 6 srpna 1980 1902 Lucio Costa brazilský architekt † 13 června 1998 Ľudovít Fulla slovenský malíř † 21 dubna 1980 John Steinbeck americký spisovatel oceněný Nobelovou cenou za literaturu za rok 1962 † 20 prosince 1968 1903 – Grethe Weiser německá herečka † 2 října 1970 1905 – Franchot Tone americký herec † 18 září 1968 1907 – Mildred Bailey americká zpěvačka † 12 prosince 1951 1910 Robert Buron francouzský politik † 28 dubna 1973 Joan Bennett americká herečka † 7 prosince 1990 1906 – Julio Alejandro španělský scenárista † 21 září 1995 1912 – Lawrence Durrell britský spisovatel † 7 listopadu 1990 1913 Irwin Shaw americký spisovatel † 16 května 1984 Paul Ricœur francouzský filozof † 20 května 2005 1914 – Yvan Audouard francouzský spisovatel † 21 března 2004 1915 – Arthur Gilson belgický politik † 2 února 2004 1917 – John Bowden Connally americký politik † 15 června 1993 1920 – Jacques Charon francouzský herec † 15 října 1975 1923 – Dexter Gordon americký jazzový saxofonista † 25 dubna 1990 1926 – David Hunter Hubel americký vědec 1927 – Lynn Cartwright americká herečka † 2 ledna 2004 1928 – Alfred Hrdlicka rakouský politik † 5 prosince 2009 1929 – Djalma Santos brazilský fotbalista † 23 července 2013 1930 – Joanne Woodwardová americká herečka 1932 – Elizabeth Taylorová americká herečka † 23 března 2011 1936 – Roger Michael Mahony americký kardinál 1939 – Kenzó Takada japonský módní návrhář 1941 – Gabriel Zubeir Wako súdánský kardinál 1942 – Robert Grubbs americký chemik Nobelova cena 2005 1944 – Roger Scruton britský filosof estetik politolog spisovatel a hudebník 1947 Alan Guth americký teoretický fyzik a kosmolog Gidon Kremer lotyšský houslista a dirigent 1951 Steve Harley britský zpěvák Susanne Sievers německá archeoložka 1953 – Yolande Moreau belgická herečka 1954 Monika Heubaum německá politička Neal Joseph Schon americký kytarista 1955 Peter Christopherson britský hudebník † 24 listopadu 2010 Rainhard Fendrich rakouský zpěvák 1956 – Brigitte Ederer rakouská politička 1957 – Adrian Smith kytarista skupiny Iron Maiden 1958 – Christoph Güsken německý spisovatel 1959 – Johnny Van Zant americký hudebník 1960 – Andrés Gómez ekvádorský tenista 1963 Barbara Dare americká pornoherečka Pär Nuder švédský politik 1964 Christian Lange německý politik Thomas Lange německý veslař 1965 Joey Calderazzo americký pianista Oliver Reck německý fotbalista 1966 Barbara Goldstein německá spisovatelka Donal Logue kanandský herec 1967 – Volkan Konak turecký zpěvák 1969 – Gareth Llewellyn velšský ragbista 1970 Joachim Haedke německý politik Jörg Teuchert německý motocyklista 1971 Rozonda Thomas americká zpěvačka Derren Brown britský mentalista 1973 – Trajče Nedev makedonský šachista 1975 – Aitor González Jiménez španělský cyklista 1976 Ludovic Capelle belgický cyklista Rhea Harder německá herečka 1977 – James Wan australský režisér 1978 James Beattie anglický fotbalista Kacha Kaladze gruzínský fotbalista Emelie Öhrstig švédská běžkyně na lyžích 1980 – Bobby Valentino americký zpěvák 1981 Natalie Grandinová jihoafrická tenistka Josh Groban americký zpěvák Stefanie Böhler německá běžkyně na lyžích 1982 – Bruno Soares brazilský tenista 1984 – Akseli Kokkonen finský skokan na lyžích 1985 – Otman Bakkal nizozemský fotbalista 1987 Anna Blässe německá fotbalistka Maximiliano Nicolás Moralez argentinský fotbalista 1988 – Adrian Honkisz polský cyklista Úmrtí Česko 1616 – Adam Slavata český šlechtic z rodu Slavatů 1546 1699 – František Oldřich Kinský český šlechtic a politik 1634 1718 – Václav Karel Holan Rovenský český hudební skladatel 1644 1852 – Josef Drechsler česko-rakouský kapelník hudební skladatel a pedagog pocházející z Čech 26 května 1782 1881 – Boleslav Jablonský kněz obrozenecký básník 14 ledna 1813 1897 Vilém Gabler český pedagog a novinář 14 března 1821 Bedřich Wachsmann český malíř a architekt 17 května 1820 1933 – Josef Konstantin Beer malíř restaurátor a sběratel umění 11 března 1862 1936 – Ivan Petrovič Pavlov ruský fyziolog psycholog a lékař 14 září 1849 1943 Karel Schulz český spisovatel 6 května 1899 Václav Košek odborový předák a poslanec 5 ledna 1870 Pavel Kropáček český historik umění 30 října 1915 1947 – Václav Štech divadelní ředitel a spisovatel 29 dubna 1859 1950 – Adolf Schwarzenberg šlechtic příslušník hlubocko-krumlovské větve 18 srpna 1890 1966 – Rudolf Walter divadelní režisér herec a pedagog 22 března 1894 1967 – Theodor Ježdík profesor hydrologie rektor ČVUT 9 listopadu 1889 1968 – Ludvík Podéšť hudební skladatel a dirigent 19 prosince 1921 1972 – Alois Král speleolog 30 července 1877 1976 – Kálmán Kalocsay maďarský esperantista básník a lékař 6 října 1891 2009 – Karel Káša Jahn bubeník zpěvák a skladatel 8 srpna 1949 2010 – Anna Fárová česko-francouzská historička umění 1 června 1928 2011 – Věra Jirousová historička umění a básnířka 25 února 1944 2012 – Vlasta Janečková česká filmová a televizní scenáristka a režisérka 2 července 1934 2013 – Jaroslav Celba jazzový kytarista a skladatel 26 prosince 1924 2014 – Richard Sacher ministr vnitra Československa 1 září 1942 Svět 1425 – Vasilij I Dmitrijevič veliký kníže moskevský 30 prosince 1371 1666 – Luisa de Guzmán manželka portugalského krále Jana IV 13 října 1613 1706 – John Evelyn anglický přírodovědec 31 října 1620 1814 – Jean-Louis-Ebenezer Reynier francouzský generál 14 ledna 1771 1853 – August I Oldenburský oldenburský velkovévoda 13 července 1783 1854 – Félicité Robert de Lamennais francouzský kněz spisovatel a filosof 19 června 1782 1861 – Prosper Ludwig von Arenberg vévoda z Arenbergu 28 dubna 1785 1862 – svatý Gabriel Possenti italský passionista student bohosloví a velký ctitel Panny Marie 1 března 1838 1883 Alexandr Gorčakov ruský diplomat poslední kancléř Ruského impéria 4 července 1798 Leopold Abaffy slovenský spisovatel 18 února 1827 1887 – Alexandr Porfirjevič Borodin ruský hudební skladatel 12 listopadu 1833 1897 – Benjamin Forstner americký vynálezce 25 března 1834 1906 – Samuel Pierpont Langley americký astronom fyzik a vynálezce 22 srpna 1834 1910 – Paul Poggendorff německý agronom a spisovatel 21 října 1832 1927 – Luke Fildes anglický malíř 3 října 1843 1930 – Ahmad Šáh perský šáh z rodu Kádžárovců 21 ledna 1898 1936 – Ivan Petrovič Pavlov ruský fyziolog oceněný Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství 26 září 1849 1939 – Naděžda Krupská manželka V I Lenina 26 února 1869 1940 – Peter Behrens německý architekt 14 dubna 1868 1950 Yvan Goll francouzský básník 29 května 1891 Ted Colson australský antropolog a cestovatel 3 června 1881 1957 – Ernst Kris americký psychoanalytik historik umění a sociolog 25 dubna 1900 1961 – Platt Adams americký olympijský vítěz ve skoku do výšky z místa 23 března 1885 1968 – Frankie Lymon afroamerický rocknrollový zpěvák a skladatel 30 září 1942 1982 – Jozef Cincík slovenský reportér a fotograf 12 srpna 1908 1986 – Jacques Plante kanadský profesionální hokejový brankář 17 ledna 1929 1989 – Konrad Lorenz rakouský zoolog a etolog laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 7 listopadu 1903 1991 Charles Duchaussois francouzský spisovatel 27 ledna 1941 Bob Widlar americký vynálezce v oboru elektroniky 30 listopadu 1937 1992 – Algirdas Julien Greimas francouzský sémiotik 9 března 1917 1993 – Lillian Gishová americká herečka 14 října 1893 2000 – Jurij Andrejevič Tregubov ruský spisovatel 4 dubna 1913 2006 – Ferdinand Hložník slovenský malíř a ilustrátor 18 listopadu 1921 2007 − Bobby Rosengarden americký jazzový bubeník 23 dubna 1924 2015 Leonard Simon Nimoy americký herec 26 března 1931 Svátky Česko Alexandr Drahotín Drahutín Leander Leandr Svět Slovensko – Alexander Pranostiky Česko Je-li mráz na svatého Gabriele bývají žně veselé 3 březen je 62 den roku podle gregoriánského kalendáře 63 v přestupném roce Do konce roku zbývá 303 dní Události Česko 1367 – Velká povodeň v Praze 1948 – Generální tajemník Národní fronty Alexej Čepička jednal s arcibiskupem Josefem Beranem a žádal na něm aby česká římsko-katolická církev veřejně vyhlásila svůj kladný poměr ke komunistickému režimu 1999 – V projevu ve francouzském Senátu Václav Havel navrhl vznik Spojených států evropských Svět 1878 – Vyhlášena nezávislost Bulharska 1915 – Prezident USA Woodrow Wilson zakládá organizaci NACA předchůdce NASA 1918 – Ruská vláda uzavřela s ústředními mocnostmi Brestlitevský mír 1924 – Byla zrušena funkce chalífy 1972 – K Jupiteru odstartovala sonda Pioneer 10 1992 – Vyhlášena nezávislost Bosny a Hercegoviny 1998 – Ve Vídni došlo k únosu osmileté dívky jménem Natascha Kampusch která strávila v únoscově domě ve městečku Strasshof osm a půl roku Narození Česko 1799 – František Veverka vynálezce v oboru zemědělské techniky † 1849 1809 – Joseph John Ruston britský konstruktér a podnikatel působící v Čechách † 2 března 1895 1850 – Zdenko Hans Skraup česko-rakouský chemik † 10 září 1910 1852 – František Nábělek pedagog fyzik a astronom † 29 prosince 1915 1855 – Karel Zdeněk Líman český architekt † 29 července 1929 1869 – Josef Pastyřík československý politik † 6 dubna 1954 1870 – Jenö Lelley československý politik maďarské národnosti † ? 1871 – Jaroslav Feyfar lékař a fotograf † 19 března 1935 1872 – Jaroslav Panuška český malíř † 1 srpna 1958 1873 Hugo Baar český malíř † 18 června 1912 Arnošt Praus český varhaník a hudební skladatel † 12 listopadu 1907 1882 – Pavel Ludikar český pěvec – basista † 20 února 1970 1883 – František Drtikol fotograf grafik a malíř † 13 ledna 1961 1886 – Emil Hájek český klavírista a hudební pedagog † 17 března 1974 1887 – Josef Velenovský písecký malíř a fotograf † 27 května 1967 1888 – František Langer český spisovatel a vojenský lékař † 2 srpna 1965 1893 – František Loubal spisovatel historik a politický vězeň † 17 prosince 1950 1894 – Otakar Sviták československý důstojník účastník protinacistického odboje † 26 srpna 1942 1895 – Jan Zelenka-Hajský starosta sokolské župy bojovník proti nacismu † 17 června 1942 1896 – Lev Šimák český malíř † 19 října 1989 1903 – Stanislav Budín český levicový novinář a spisovatel † 12 srpna 1979 1912 – Bohumil Vít Tajovský opat Želivského kláštera † 11 prosince 1999 1916 – Stanislav Zimprich vojenský pilot a účastník bitvy o Británii † 12 dubna 1942 1920 Jaroslava Lukešová akademická sochařka † 15 prosince 2007 1926 Jiří Hanzálek český sochař a malíř † 2 března 2012 Karel Texel divadelní režisér dramatik a básník † 2001 1928 – Ladislav Pachta pedagog a matematik 1939 – Eva Jiřičná česká architektka 1941 Vlado Milunić český architekt chorvatského původu Ferdinand Peroutka jr český novinář a publicista 1944 Oldřich Hamera český grafik malíř ilustrátor Aleš Opatrný kněz teolog a autor duchovní literatury 1945 – Vladimír Železný český žurnalista podnikatel a politik 1947 – Jiří Hodač generální ředitel České televize 1949 – Jiří Kozel blues-rockový a hard rockový baskytarista 1969 – Tomáš Vandas český politik předseda Dělnické strany 1981 – Ondřej Herzán český fotbalista Svět 1513 – Tahmásp I perský šáh z dynastie Safíovců † 14 května 1576 1577 – Nicolas Trigault francouzský jezuitský misionář v Čín] † 14 listopadu 1628 1719 – Jan Lukáš Kracker rakouský freskař a malíř † 30 listopadu 1779 1756 – William Godwin anglický novinář spisovatel a filosof † 7 dubna 1836 1766 – Matthew Quintal anglický námořník a vzbouřenec † 1799 1793 – Charles Sealsfield rakouský a americký spisovatel † 26 května 1864 1805 – Jonas Furrer první prezident švýcarské konfederace † 25 července 1861 1816 – Jan Arnošt Smoler lužickosrbský spisovatel † 13 června 1884 1819 – Gustave de Molinari belgický ekonom † 28 ledna 1912 1843 – William Chandler Roberts-Austen britský metalurg † 22 listopadu 1902 1845 – Georg Cantor ruský matematik † 6 ledna 1918 1847 – Alexander Graham Bellvynálezce telefonu † 2 srpna 1922 1863 – Arthur Machen velšský spisovatel a okultista † 15 února 1947 1868 – Émile Chartier francouzský filosof † 2 června 1951 1871 – Maurice Garin italský cyklista † 19 února 1957 1880 – Lev Vladimirovič Ščerba ruský a sovětský jazykovědec † 26 prosince 1944 1882 Elisabeth Abeggová učitelka a členka německého protinacistického odboje † 8 srpna 1974 Fritz Burger-Mühlfeld německý malíř † 17 května 1969 1887 – Lincoln Beachey americký průkopník letectví a performer † 14 března 1915 1888 Kazimierz Fabrycy polský generál za druhé světové války † 18 července 1958 Natalena Koroleva ukrajinská spisovatelka překladatelka lexikografka archeoložka baletka † 1 července 1966 1890 – Gerardus van der Leeuw nizozemský protestantský farář religionista a egyptolog † 18 listopadu 1950 1891 Damaskinos Papandreou pravoslavný biskup premiér Řecka † 20 května 1949 Fritz Rumey německý stíhací pilot v první světové válce † 27 září 1918 1895 – Ernie Collett kanadský hokejový brankář † 21 prosince 1951 1895 – Ragnar Frisch norský ekonom Nobelova cena 1969 † 31 ledna 1973 1898 Emil Artin rakouský matematik † 20 prosince 1962 Aenne Biermann německá fotografka † 14 ledna 1933 1901 – Kornel Filo slovenský poválečný politik † 29 ledna 1980 1906 – Artur Lundkvist švédský spisovatel † 11 prosince 1991 1911 – Ekrem Akurgal turecký archeolog † 1 listopadu 2002 1913 – Roger Caillois francouzský spisovatel a sociolog † 21 prosince 1978 1914 – Asger Jorn dánský malíř a sochař † 1 května 1973 1915 – Piet de Jong premiér Nizozemska 1916 – Paul Halmos americký matematik † 2 října 2006 1918 – Arnold Newman americký portrétní fotograf † 6 června 2006 1920 James Doohan kanadský herec † 20 července 2005 Traudl Junge osobní sekretářka Adolfa Hitlera † 10 února 2002 1922 – Nándor Hidegkuti maďarský fotbalista † 14 února 2002 1923 – Doc Watson americký zpěvák a kytarista † 29 května 2012 1924 Lys Assia švýcarská zpěvačka Tomiiči Murajama premiér Japonska 1929 – Mordechaj Elijahu sefardský vrchní rabín Izraele † 7 června 2010 1930 Bob Hammer americký klavírista Ion Iliescu rumunský prezident 1932 – Miriam Makeba jihoafrická zpěvačka † 10 listopadu 2008 1934 Jacek Kuroń polský politik historik a disident † 17 června 2004 Jimmy Garrison americký kontrabasista † 1976 1935 – Michael Walzer americký politický filosof 1942 – Vladimir Kovaljonok sovětský kosmonaut 1946 Manfred Flügge německý spisovatel Dek Messecar britský baskytarista 1947 – Jennifer Warnes americká country-popová zpěvačka a písničkářka 1948 – Snowy White britský rockový hudebník 1949 Bonnie Dunbarová americká astronautka James Voss americký astronaut 1950 – Tim Kazurinsky americký herec scénárista a bavič 1951 – Lindsay Cooper britská hráčka na hoboj a fagot † 18 září 2013 1953 – Robyn Hitchcock britský písničkář 1979 – Andrew Triggs Hodge britský veslař olympijský vítěz a mistr světa Úmrtí Česko 1682 – Humprecht Jan Černín český šlechtic a diplomat 14 února 1628 1774 – Steydl z Greifenwehru český kněz a spisovatel únor 1692 1882 – Wilhelm Woratschka poslanec Českého zemského sněmu ? 1838 1897 – Karel Vosyka rektor ČVUT 19 února 1847 1903 – František Ladislav Rieger významný český politik staročech 10 prosince 1818 1919 – Karel Bautzký český hudební skladatel 10 května 1862 1925 – František Zenker ministr zemědělství Předlitavska 1856 1929 – Jan Alois Kubíček kněz církevní historik 25 prosince 1857 1932 – František Hnídek československý politik 18 listopadu 1876 1948 – Antonín Beňa moravský učitel violista a zpěvák 30 května 1877 1957 – Antonín Zelnitius učitel a amatérský archeolog 12 dubna 1876 1958 – Ján Botto československý politik slovenské národnosti 12 července 1876 1960 – Antonín Rýdl český herec a divadelní režisér 10 ledna 1885 1961 – Eduard Fiker spisovatel 21 listopadu 1902 1966 – Gustav Brauner český malíř 10 září 1880 1967 – Josef Resl plzeňský arcibiskupský vikář 18 října 1885 1969 – František Hofman český malíř 1 září 1891 1974 – Miloslav Holý malíř 4 října 1897 1977 – Otto Matoušek český malíř a legionář 3 prosince 1890 1978 – Vlastimil Hajšman československý hokejový reprezentant 26 února 1928 1982 – Eduard Winter český duchovní a historik německého původu 16 září 1896 1987 – Hana Vítová česká herečka 24 ledna 1914 1990 – Jindřich Mahelka malíř 15 července 1919 1983 – Jiří Švengsbír rytec grafik a ilustrátor 9 dubna 1921 1988 – Libor Fára český sochař a malíř 12 září 1925 1994 – Karel Kryl český písničkář básník a grafik 12 dubna 1944 2003 – Václav Bahník překladatel 13 dubna 1918 2008 – František Stibitz hráč trenér rozhodčí a funkcionář basketbalu a volejbalu 15 dubna 1917 2009 – Jan Vladislav český básník a překladatel 15 ledna 1923 Svět 1605 – Klement VIII papež 1536 1703 – Robert Hooke anglický fyzik a vynálezce 18 července 1635 1707 – Aurangzéb šestý mughalský císař 4 listopadu 1618 1718 – Jean d'Estrées francouzský kněz a politik 1666 1768 – Nicola Antonio Porpora italský hudební skladatel 17 srpna 1686 1792 – Robert Adam britský architekt 3 července 1728 1797 – Yves-Joseph Kerguélen-Trémarec bretaňský mořeplavec a francouzský námořní důstojník 13 února 1734 1804 – Giandomenico Tiepolo italský rokokový malíř a grafik 30 srpna 1727 1808 – Johan Christian Fabricius dánský entomolog a ekonom 7 ledna 1745 1823 – Francois de Beauharnais francouzský šlechtic a politik 12 srpna 1756 1849 – James Justinian Morier britský diplomat a spisovatel 1780 1853 – Joseph Gabet francouzský misionář 4 prosince 1808 1871 – Michael Thonet německý výrobce nábytku 2 července 1796 1881 Mikuláš Štefan Ferienčík slovenský úředník novinář a spisovatel 1 srpna 1825 Rudolf Brestel ministr financí Předlitavska 16 května 1816 1886 – Alfred Assollant francouzský spisovatel 20 března 1827 1894 – Albert Sands Southworth americký fotograf 12 března 1811 1907 – Auguste Maure francouzský fotograf 4 prosince 1840 1927 – Michail Petrovič Arcybašev ruský naturalistický spisovatel 6 listopadu 1878 1932 – Eugen d'Albert německý klavírista a hudební skladatel 10 května 1864 1942 – Ernst Bernheim německý historik 19 února 1850 1950 – Ulrich Graf německý nacistický politik 6 července 1878 1958 – Ivan Krasko slovenský spisovatel 12 června 1876 1961 – Paul Wittgenstein rakouský jednoruký pianista 1887 1979 – Hans Christoph Drexel německý malíř a grafik 2 dubna 1886 1982 – Georges Perec francouzský spisovatel 7 března 1936 1983 – Hergé belgický kreslíř 22 května 1907 1993 – Albert Sabin americký imunolog vynálezce vakciny proti obrně 26 srpna 1906 1996 Marguerite Duras francouzská spisovatelka dramatička a režisérka 4 dubna 1914 Léo Malet francouzský spisovatel 7 března 1909 1999 – Jackson C Frank americký folkový zpěvák 2 března 1943 2002 – Harlan Howard americký textař country 8 září 1927 2003 Horst Buchholz německý herec 4 prosince 1933 Luis Marden americký fotožurnalista 1913 2005 – Jurij Kravčenko ukrajinský politik 2008 – Norman Smith britský hudebník a hudební producent 22 února 1923 2011 – Friedhelm Kemp německý spisovatel a překladatel 11 prosince 1914 2012 Ronnie Montrose americký kytarista 29 listopadu 1947 Ralph McQuarrie americký konceptuální designér a ilustrátor tvůrce filmových efektů 13 června 1929 Svátky Česko Kamil Kunhuta Vladivoj Svět Den boje spisovatelů za mír Slovensko – Bohumil a Bohumila Pranostiky Česko Mrzne-li o Kunhutě mrzne ještě čtyřicet dní 4 březen je 63 den roku podle gregoriánského kalendáře 64 v přestupném roce Do konce roku zbývá 302 dní Události Česko 938? – přenesení ostatků svatého Václava z Boleslavi do pražské rotundy sv Víta 1349 – Po smrti své první ženy Blanky z Valois se Karel IV podruhé oženil tentokrát s Annou Falckou 1914 – Švihova aféra Národní listy zveřejnily informaci že Karel Šviha předseda národně sociální strany byl tajným informátorem rakouské vlády 1919 – Německé nacionalistické demonstrace v četných městech ČSR Teplice Kadaň Nový Jičín aj Při střetech s četnictvem a vojskem bylo zabito celkem 53 osob 1968 – Generál Jan Šejna poslanec Národního shromáždění a předseda ZO KSČ na ministerstvu národní obrany uprchl do Itálie Svět 1789 – Kongres Spojených států amerických se rozdělil na dvě komory 1877 – Emil Berliner vynalezl mikrofon 1945 – Byla zahájena bitva u Kamence Podolského 4 březen bylo do roku 1949 typické datum kdy po volebním roce skládal přísahu a úřadu se ujímal prezident Spojených států amerických Narození Česko 1676 – Václav z Morzinu milovník a znalec umění mecenáš † 5 září 1737 1826 – Adolf Seifert lékař regionální historik a chmelař † 11 června 1910 1827 – Eduard Grégr český přírodovědec antropolog novinář a politik † 5 května 1907 1837 – Jindřich Václav Čapek český sochař † 19 října 1895 1839 – Josef Fanderlík český politik † 8 května 1895 1841 – Josef Šolín český matematik a fyzik † 19 září 1912 1844 – Vratislav Kazimír Šembera básník a novinář † 4 prosince 1891 1861 – František Ondrúšek český malíř † 3 dubna 1932 1874 Jan Černý premiér Československa † 10 dubna 1959 Josef Šáda československý politik † 24 června 1936 1894 Josef Aul český cestovatel a lékař † 15 července 1956 František Kubka novinář prozaik básník germanista a překladatel † 7 ledna 1969 1895 – Bohumil Rameš český cyklista † 26 listopadu 1981 1915 – Jan Hrubý příslušník výsadku Bioscop † 18 června 1942 1917 Arnošt Kavka swingový zpěvák a skladatel † 2 května 1994 Josef Balejka válečný pilot † 7 července 2004 1920 – Eva Gerová česká herečka a zpěvačka † 5 června 2013 1930 – Blanka Bohdanová česká herečka a malířka 1932 – Zdeněk Kvíz český astronom a fyzik † 21 srpna 1993 1935 – Jiří Fiedler historik redaktor překladatel a muzejník † 31 ledna 2014 1937 – Roman Cílek spisovatel literatury faktu a kriminálních příběhů 1938 – Vladimír Nadrchal český hokejový brankář 1940 – Milan Hauner český historik politolog a publicista 1942 – Miloslav Kučera divadelní režisér a politik 1943 – Václav Týfa český trumpetista 1946 – Petr Vronský český houslista dirigent a hudební pedagog 1948 – Ivana Valešová česká herečka 1949 – Karel Loprais automobilový závodník několikanásobný vítěz Rallye Dakar 1984 – Ondřej Pivec český jazzový hudebník 1969 – Eva Vejmělková česká herečka Svět 1188 – Blanka Kastilská francouzská královna † 26 listopadu 1252 1537 – Lung-čching čínský císař z dynastie Ming † 5 července 1572 1678 – Antonio Vivaldi italský barokní hudební skladatel † 28 července 1741 1700 – Salomon Kleiner německý kreslíř a rytec † 25 března 1761 1768 – Johann Friedrich Kind německý spisovatel † 24 června 1843 1773 – José Rondeau argentinský uruguayský politik a voják † 18 listopadu 1844 1793 – Karl Lachmann německý filolog † 13 března 1851 1822 – Jules Antoine Lissajous francouzský matematik † 24 června 1880 1824 – Gustáv Kazimír Zechenter-Laskomerský slovenský spisovatel † 20 srpna 1908 1844 – Josip Jurčič slovinský spisovatel † 3 května 1881 1861 – Curt von Bardeleben německý šachový mistr † 31 ledna 1924 1863 – Ellen Gulbranson švédská sopranistka † 2 ledna 1947 1869 – Eugénio de Castro portugalský spisovatel a dramatik † 17 srpna 1944 1875 – Mihály Károlyi maďarský prezident † 19 března 1955 1877 – Pavel Bermondt-Avalov bělogvardějský generál † 27 prosince 1974 1880 – Lluís Janer Riba španělský kněz mučedník blahoslavený † 23 července 1936 1886 – Margrethe Mather americká fotografka † 25 prosince 1952 1892 – Jurij Wjela lužickosrbský učitel a spisovatel † 6 dubna 1969 1896 – Nikolaj Kondratěv sovětský ekonom † 17 září 1938 1898 – Georges Dumézil francouzský religionista † 11 října 1986 1901 – Janez Janžekovič slovinský kněz teolog a filosof † 9 března 1988 1903 – Luis Carrero Blanco španělský admirál a politik † 20 prosince 1973 1904 – George Gamow americký fyzik původem z Ukrajiny † 20 srpna 1968 1913 − John Garfield americký herec † 21 května 1952 1914 Gino Colaussi italský fotbalista † 27 července 1991 Jozef Vrablec slovenský teolog † 20 března 2003 1915 Pavel Bunčák slovenský básník a literární vědec † 5 ledna 2000 László Csatáry nacistický zločinec maďarského původu † 10 srpna 2013 1916 Hans Eysenck německo-britský psycholog † 4 září 1997 Giorgio Bassani italský romanopisec básník a esejista † 13 dubna 2000 1918 Ondrej Richard Halaga slovenský historik † 13 února 2011 Margaret Osborneová duPontová americká tenistka † 24 října 2012 1923 – John Marmaduke Oskar Parish von Senftenberg člen rodu Parishů 1924 − Cal Lampley americký hudební producent † 6 července 2006 1925 – Josef Tekoa izraelský diplomat † 14 dubna 1991 1926 − Don Rendell britský saxofonista 1928 – Alan Sillitoe britský prozaik † 25 dubna 2010 1929 – Bernard Haitink nizozemský dirigent 1931 – William Henry Keeler americký kardinál 1932 – Ryszard Kapuściński polský reportér novinář a publicista † 23 ledna 2007 1935 – Kazimierz Paździor polský boxer olympijský vítěz † 24 června 2010 1936 Jim Clark skotský pilot Formule 1 dvojnásobný mistr světa † 7 dubna 1968 Aribert Reimann německý hudební skladatel pedagog a klavírista 1937 – Barney Wilen francouzský saxofonista † 25 května 1996 1938 – Angus MacLise americký hudebník a básník † 21 června 1979 1943 – Malcolm Barber britský historik 1944 − Bobby Womack americký zpěvák † 27 června 2014 1946 – Jean-Claude Schmitt francouzský medievalista 1947 – Jan Garbarek norský saxofonista 1948 Mike Moran britský hudebník a skladatel Chris Squire anglický hudebník a baskytarista 1949 – Sergej Bagapš prezident separatistické Republiky Abcházie † 29 května 2011 1951 Chris Rea britský kytarista a zpěvák Pete Haycock britský kytarista a zpěvák † 30 října 2013 1952 – Terje Andersen bývalý norský rychlobruslař 1958 – Patricia Heaton americká herečka 1965 – Khaled Hosseini americký spisovatel 1977 − Jason Marsalis americký jazzový bubeník Úmrtí Česko 1788 – Marie Kristina z Ditrichštejna česká šlechtična 28 dubna 1738 1831 – Josefa Pedálová řeholnice a spisovatelka 18 února 1780 1879 – František Havelec poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady 8 října 1837 1880 – Karel Sladkovský novinář a politik 22 června 1823 1920 – Václav Koranda kněz básník a publicista 24 září 1871 1942 – František Binder československý voják příslušník RAF 22 října 1914 1944 – Gilbert Helmer opat kláštera v Teplé 2 ledna 1864 1949 – Ferdinand Hrdý katolický hodnostář 22 ledna 1872 1962 – Zdeněk Chalabala český dirigent 18 dubna 1899 1967 – Otto Muneles filolog judaista a znalec židovské mystiky 8 ledna 1894 1981 – František Červinka historik a publicista 14 ledna 1923 1985 – Taťjana Hašková překladatelka 19 ledna 1922 1986 Josef Strnadel spisovatel a literární teoretik 23 února 1912 František Hochmann československý fotbalový reprezentant 2 dubna 1904 1988 – Mikuláš Ferjenčík československý politik ministr exulant 6 prosince 1904 1998 – Oldřich Kapler přírodovědec 29 prosince 1915 2011 – Milan Růžička televizní a filmový režisér a scenárista 25 května 1937 Svět 254 – svatý Lucius 22 papež katolické církve 306 – sv Hadrián katolický světec a mučedník 278 561 – Pelagius I papež katolické církve 1172 – Štěpán III Uherský uherský král 1147 1193 – Saladin zakladatel dynastie Ajjúbovců která vládla v Egyptě a Sýrii 1138 1238 – Johana Anglická skotská královna z dynastie Plantagenetů 22 července 1210 1371 – Jana z Évreux francouzská a navarrská královna 1310 1484 – svatý Kazimír polský katolický duchovní a kardinál 3 října 1458 1496 – Zikmund Habsburský tyrolský vévoda 26 října 1427 1561 – Naomasa Ii japonský daimjó † 24 března 1602 1615 – Hans von Aachen německý malíř období manýrismu 1552 1619 – Anna Dánská dánská princezna anglická a skotská královna 14 prosince 1574 1754 – Leopold Philipp vévoda z Arembergu rakouský generál 14 října 1690 1799 – Josef Liesganig rakouský kněz astronom a kartograf 13 února 1719 1832 – Jean-François Champollion francouzský archeolog a egyptolog 12 prosince 1790 1852 – Nikolaj Vasiljevič Gogol ruský spisovatel 1 dubna 1809 1882 – Louis Alphons Poitevin francouzský fotograf a vynálezce 30 srpna 1819 1888 – Giovanni Antonio Farina katolický duchovní biskup blahoslavený 11 ledna 1803 1910 – Knut Ångström švédský fyzik 12 ledna 1857 1914 – Georg von Kopp německý kardinál a vratislavský arcibiskup 25 července 1837 1916 – Franz Marc německý malíř 8 února 1880 1917 – Michail von Kotten ruský policejní administrátor 1870 1930 – Josef Samsour kněz profesor církevních dějin 7 srpna 1870 1939 – Rudolf Samojlovič sovětský polární badatel geograf a geolog 13 září 1881 1940 – Karl Muck německý dirigent 22 října 1859 1948 – Antonin Artaud francouzský básník a divadelník 4 září 1896 1949 – George Larner britský olympijský vítěz v chůzi 7března 1875 1951 Nil Chasevyč ukrajinský malíř 13 listopadu 1905 bl Zoltán Lajos Meszlényi maďarský biskup a mučedník 2 ledna 1892 1952 – Charles Scott Sherrington britský fyziolog 27 listopadu 1857 1959 – Maxey Long americký sprinter olympijský vítěz 16 října 1878 1963 William Carlos Williams americký básník 17 září 1883 Édouard Belin švýcarský fotograf a vynálezce 5 března 1876 1967 – Vladan Desnica srbský a chorvatský spisovatel 17 září 1905 1976 – Walter Schottky německý fyzik 23 července 1886 1977 – Bjambyn Rinčen mongolský spisovatel 25 prosince 1905 1979 – Mike Patto anglický hudebník 22 září 1942 1980 – Vachtang Ananjan arménský spisovatel 26 července 1905 1983 – Manfred Schönfelder člen Waffen-SS 18 března 1912 1986 Ljudmila Ruděnková mistryně světa v šachu 27 července 1904 Richard Manuel kanadský hudebník člen skupiny The Band 3 dubna 1943 1994 – John Candy kanadský filmový herec 31 října 1950 2003 – Džaba Joseliani gruzínský politik zločinec a spisovatel 10 června 1926 2007 – Soňa Čechová slovenská překladatelka a novinářka 9 září 1930 2008 Gary Gygax americký tvůrce a designér herních systémů 27 července 1938 Leonard Rosenman americký hudební skladatel 7 září 1924 2010 – Vladislav Ardzinba abchazský politik a bývalý prezident mezinárodně neuznané Abchazské republiky 14 května 1945 2011 Simon van der Meer nizozemský fyzik nositel Nobelovy ceny 1984 24 listopadu 1925 Michail Petrovič Simonov ruský letecký konstruktér 19 října 1929 2012 – Šmu'el Tankus izraelský admirál velitel Izraelského vojenského námořnictva 14 listopadu 1914 2014 – Wu Tchien-ming čínský filmový režisér 19 října 1939 Svátky Česko Stela Estela Gerazim Jadrana Jadranka Svět Maďarsko – Kázmér Norsko – Ada a Adrian Polsko – Arkadiusz Eugeniusz Kazimierz Slovensko – Kazimír Švédsko – Adrian Pranostiky Česko Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda 5 březen je 64 den roku podle gregoriánského kalendáře 65 v přestupném roce Do konce roku zbývá 301 den Události Česko 1222 – Přemysl Otakar I vydává tzv Velké privilegium církvi kde po několikaletých vleklých sporech s pražským biskupem Ondřejem uznává biskupovi soudní moc nad duchovenstvem právo na dosazování kněží a právo vymáhat desátek od poddaných Církev se stává samostatným stavem 2005 V českých filmových cenách Český lev se nejúspěšnějším snímkem stalo Horem pádem režiséra Jana Hřebejka Ústřední výkonný výbor ČSSD vyslovil důvěru předsedovi vlády Stanislavu Grossovi Svět 1872 – George Westinghouse získal patent na pneumatickou brzdu 1904 – Nikola Tesla zveřejnil své závěry z výzkumu formace kulového blesku 1912 – Italské vojsko jako první použilo vzducholoď k válečným účelům – proti Turkům 1917 – Woodrow Wilson se stal podruhé prezidentem Spojených států 1933 – Velká světová hospodářská krize a krach na burze prezident Spojených států Franklin Delano Roosevelt deklaruje „bankovní svátek Jsou uzavřeny všechny banky ve Spojených státech a zmrazeny veškeré finanční transakce 1933 – V Německu vítězí v parlamentních volbách nacistická strana NSDAP ziskem 44 % hlasů 1946 – Winston Churchill poprvé veřejně použil název „železná opona při své řeči ve Westminster College ve městě Fulton ve státě Missouri 1949 – Začala v průběhu první arabsko-izraelské války poslední operace IOS tzv operace Uvda K jejímu vyvrcholení došlo 10 března 1953 – U Moskvy zemřel vládce Sovětského svazu Josif V Stalin 1953 – Zemřel Sergej Prokofjev ruský skladatel pianista a dirigent 1966 – V Japonsku havarovalo civilní proudové letadlo Boeing 707 O život přišlo 124 pasažérů 1970 – Nukleární pakt o nešíření jaderných zbraní vstoupil v platnost po ratifikaci 43 národy světa 1976 – Britská libra poprvé padá pod cenu 2 amerických dolarů 1981 – Představení počítače ZX81 1982 – K Venuši doletěla kosmická loď Veněra 14 1983 – Bob Hawke se stává australským ministerským předsedou po Malcolmovi Fraserovi 2000 – Blahořečeni mučedníci Ondřej z Phú Yên Nicolas Kitbamrung Pedro Calungsod Maria Stella Mardosewicz a 10 spol a André de Soveral a 29 druhů 2005 – Syrský prezident Bašár al-Asad oznámil v projevu před parlamentem plán na postupné stažení syrských jednotek z Libanonu Narození Česko 1751 Josef Karel Šíp frýdecký kněz a historik † 6 ledna 1836 Jan Křtitel Kuchař český varhaník a hudební skladatel † 18 února 1829 1759 – Josef Jiří Trassler moravský tiskař a vydavatel † 23 června 1816 1777 – Friedrich Egermann severočeský sklářský odborník a podnikatel † 1 ledna 1864 1818 – Václav Bělský český právník politik pražský purkmistr † 22 května 1878 1821 – Bedřich Moser český humorista † 21 února 1864 1855 – Jan Klecanda učitel spisovatel a novinář † 16 května 1920 1875 Josef Škrabal děkan teologické fakulty v Olomouci † 5 října 1932 Karel Wellner český malíř † 14 června 1926 1876 – Jindřich Jindřich český hudební skladatel † 23 října 1967 1882 – Antonín Boháč filolog statistik politik † 27 prosince 1950 1889 – Čeněk Musil architekt a urbanista † 1 listopadu 1947 1899 – Zdenka Košáková česká zahradní architektka návrhářka a malířka † 25 srpna 1945 1901 – Bedřich Blažek malíř † 4 července 1960 1906 Rudolf Krčil československý fotbalový reprezentant † 1 dubna 1981 Peretz Beda Mayer izraelský malíř českého původu † 14 srpna 2002 1908 Otto Rutrle český teolog religionista † 21 listopadu 1976 Václav Marek cestovatel spisovatel lappolog a překladatel † 14 května 1994 1909 – František Štverák kněz pronásledovaný nacisty i komunisty † 20 srpna 1956 1915 – Ferdinand Höfer český knihkupec archivář a katolický aktivista † 24 dubna 2009 1922 – Josef Větrovec herec † 11 února 2002 1931 – Rudolf Ströbinger novinář publicista a spisovatel † 1 prosince 2005 1933 – Eduard Ovčáček básník grafik sochař malíř fotograf 1937 Josef Kremláček český malíř a ilustrátor Václav Martinec český režisér choreograf pedagog a herec 1949 Dagmar Bláhová česko-australská herečka Josef Jurkanin český fotbalista 1955 – Arnošt Pátek český zpěvák † asi 9 dubna 2009 1959 – Karel "Lole" Dvorský předseda Brněnského autosportklubu BASK a čtyřnásobný Mistr ČR AOS 2011-2014 1984 – Ester Geislerová česká herečka a výtvarnice Svět 1133 – Jindřich II Plantagenet anglický král † 6 července 1189 1324 – David II Skotský král skotský † 22 února 1371 1326 – Ludvík I Veliký z Anjou uherský a polský král významný panovník vrcholného středověku † 10 září 1382 1512 – Gerhard Mercator vlámský kartograf autor prvního mapového atlasu na světě † 2 prosince 1594 1527 – Ulrich III Meklenburský vévoda z Meklenburku † 14 března 1603 1574 – Fridrich IV Falcký kurfiřt falcký a zakladatel protestantské unie † 19 září 1610 1585 – Jan Jiří I Saský saský kurfiřt† 8 října 1656 1696 – Giovanni Battista Tiepolo italský pozdně barokní malíř † 27 března 1770 1716 – Nicolo Pacassi rakouský barokní architekt † 11 listopadu 1790 1723 – Marie Hannoverská Hessensko-kasselská landkraběnka † 14 února 1772 1755 – Jozef Ignác Bajza slovenský kněz a spisovatel † 1 prosinca 1836 1770 – Hans Ernst Karl von Zieten pruský polní maršál † 3 května 1848 1771 – Wilhelm Daniel Joseph Koch německý botanik a lékař † 14 listopadu 1849 1779 – Benjamin Gompertz anglický matematik † 14 června 1865 1794 – Benjamin Guy Babington anglický lékař a epidemiolog † 8 dubna 1866 1817 – Jules Duboscq francouzský optik † 24 září 1886 1825 – Joseph Albert německý fotograf a vynálezce † 5 května 1886 1827 – Franz Pauly německo-rakouský klasický filolog činný i v Čechách † 3 října 1885 1830 – Étienne-Jules Marey francouzský vědec lékař a fotograf † 21 května 1904 1862 – Siegbert Tarrasch německý šachový velmistr † 17 února 1934 1864 – Nellie Bly americká novinářka a spisovatelka † 27 ledna 1922 1869 – Štefan Ambrózy-Migazzi uherský dendrolog † 31 srpna 1933 1871 – Rosa Luxemburgová německá marxistická teoretička a radikální politička † 15 ledna 1919 1876 Édouard Belin švýcarský fotograf a vynálezce † 4 března 1963 BM Patton prezident Mezinárodní hokejové federace † 1939 1887 – Heitor Villa-Lobos brazilský violoncellista kytarista klarinetista klavírista dirigent a skladatel † 17 listopadu 1959 1898 Sung Mej-ling čínská politička manželka generalissima Čankajška † 23 října 2003 Čou En-laj premiér ČLR a jeden z nejvěrnějších společníků Mao Ce-tunga † 8 ledna 1976 1899 – Cecil Roth britský historik † 21 června 1970 1902 – Tadeusz Manteuffel polský historik † 22 září 1970 1904 Józef Zapłata polský katolický duchovní blahoslavený † 19 února 1945 Karl Rahner německý teolog † 30 března 1984 1908 – Rex Harrison britský herec † 2 června 1990 1915 – Laurent Schwartz francouzský matematik † 4 července 2002 1918 James Tobin americký ekonom Nobelova cena za ekonomii 1981 † 11 března 2002 John Billings australský lékař – neurolog † 1 dubna 2007 Milt Schmidt kanadský hokejista trenér a generální manažér 1922 – Pier Paolo Pasolini italský spisovatel a režisér † 2 listopadu 1975 1926 – Joan Shawlee americká filmová a televizní herečka † 22 března 1987 1928 – Joseph Hillis Miller americký literární teoretik a historik 1930 – Toni Hiebeler rakouský horolezec a spisovatel † 2 listopadu 1984 1933 – Walter Kasper německý kardinál 1934 Gioan Baotixita Phạm Minh Mẫn vietnamský kardinál Daniel Kahneman izraelsko-americký psycholog 1937 – Olusegun Obasanjo prezident Nigérie 1938 – Lynn Margulisová americká bioložka † 22 listopadu 2011 1941 – Jože Mencinger slovinský právník ekonom politik a pedagog 1942 – Felipe González španělský politik předseda vlády 1943 Lucio Battisti italský zpěvák a skladatel † 9 září 1998 Frank Forberger německý veslař olympijský vítěz 1944 – Frank Rühle německý veslař olympijský vítěz 1945 – Randy Matson americký atlet olympijský vítěz ve vrhu koulí 1948 Elaine Paige britská zpěvačka a herečka Leslie Marmon Silko indiánská spisovatelka Annette Charlesová americká herečka † 3 srpna 2011 Jan van Beveren nizozemský fotbalista brankář † 26 června 2011 1950 – Willy Matheisl německý fotograf 1970 – John Frusciante americký kytarista a bývalý člen skupiny Red Hot Chili Peppers 1975 – Luciano Burti brazilský pilot Formule Úmrtí Česko 1665 – Jan mladší Skrbenský z Hříště český šlechtic 23 srpna 1585 1795 – Josef Rejcha český hudební skladatel a violoncellista 13 března 1752 1797 – František Štěpán Silva-Tarouca rakouský a moravský šlechtic 30 ledna 1750 1849 – Alois Josef Schrenk pražský arcibiskup 24 března 1802 1858 – Faustin Ens topograf a pedagog 15 února 1782 1900 – Josef Hubáček český novinář † 19 listopadu 1850 1903 – Josef Bergmann kanovník katedrální kapituly u sv Štěpána v Litoměřicích 22 ledna 1831 1936 – Emanuel Maršík český hudební skladatel 24 prosince 1875 1937 – Jan Knies český archeolog a geolog 26 listopadu 1860 1942 – Metoděj Kubáň kněz generál československé armádní duchovní správy 18 září 1885 1943 – Bedřich Václavek český marxistický estetik literární teoretik a kritik 10 ledna 1897 1949 – Karel Červinka český spisovatel 19 května 1872 1951 – Jiří Karásek ze Lvovic český básník spisovatel a kritik 24 ledna 1871 1957 – Viktor Stretti grafik malíř a ilustrátor 7 dubna 1878 1962 – Otakar Jeremiáš hudební skladatel a dirigent 17 října 1892 1965 – Václav Hrabě český básník 13 června 1940 1971 – Karel Drbohlav divadelní fotograf 25 září 1908 1975 – Jan Kratochvíl český generál 11 ledna 1889 1987 – Jiří Hronek spisovatel a novinář 1 května 1905 2000 – Lubomír Emil Havlík historik medievalista 30 srpna 1925 2002 – Jan Kalous československý fotbalový reprezentant 12 března 1922 2006 – Jan Kasper hokejista 21 září 1932 2007 – Miloš Kohout herec moderátor a režisér ? 1930 2011 – Svatopluk Mrázek trenér a funkcionář basketbalu 15 ledna 1923 Svět 1303 – Daniil Alexandrovič moskevský kníže nejmladší syn Alexandra Něvského 1261 1534 – Antonio Allegri da Correggio italský renesanční malíř srpen 1489 1535 – Lorenzo Costa italský renesanční malíř 1460 1588 – Jindřich I Bourbon-Condé francouzský princ a hugenotský generál 29 prosince 1552 1778 – Thomas Arne anglický skladatel 28 května 1710 1815 – Franz Anton Mesmer švýcarský lékař 23 května 1734 1827 Pierre Simon de Laplace francouzský matematik fyzik astronom a politik 23 března 1749 Alessandro Volta italský fyzik 18 února 1745 1829 – John Adams britský námořník a vzbouřenec 4 prosince 1767 1876 Francesco Maria Piave italský operní libretista 18 května 1810 Marie d'Agoult francouzská spisovatelka 31 prosince 1805 1888 – Robert Spiske kněz a zakladatel Kongregace sester sv Hedviky 29 ledna 1821 1893 – Hippolyte Taine francouzský filozof historik a literární kritik 21 dubna 1828 1895 – Nikolaj Leskov ruský spisovatel a dramatik 16 února 1831 1908 – Alfred A Hart americký fotograf 16 března 1816 1919 – Ernest von Koerber rakousko-uherský politik 6 listopadu 1850 1925 – Michel Verne francouzský spisovatel 3 srpna 1861 1929 Francesco Paolo Michetti italský malíř a fotograf 4 srpna 1851 David Dunbar Buick americký vynálezce 17 září 1854 1934 – Jan Romer polský generál 3 května 1869 1944 – Max Jacob francouzský básník malíř a spisovatel 12 července 1876 1953 Josif V Stalin sovětský diktátor 18 prosince 1878 Sergej Sergejevič Prokofjev ruský hudební skladatel a klavírní virtuos 23 dubna 1891 1954 – Ernst Hohenberg druhorozený syn Františka Ferdinanda d’Este 27 května 1904 1963 – Patsy Cline americká zpěvačka 8 září 1932 1966 – Anna Andrejevna Achmatovová ruská lyrická básnířka a překladatelka 23 června 1889 1967 – Muhammad Mosaddek íránský předseda vlády 16 června 1882 1977 – Tom Pryce britský pilot Formule 1 1980 – Winifred Marjorie Wagner manželka Siegfrieda Wagnera 23 června 1897 1982 – John Belushi americký herec a zpěvák s albánskými kořeny 24 ledna 1949 1984 – Pierre Cochereau francouzský varhaník a skladatel 9 července 1924 1985 – Wolfgang Weber německý novinářský fotograf 17 června 1902 1988 – Różka Korczak-Marla židovská partyzánka 24 dubna 1921 1995 – Vivian Stanshall britský hudebník malíř zpěvák básník spisovatel 21 března 1943 1998 – Carleton Putnam průkopník letectví a vědecký spisovatel 19 prosince 1901 1999 – Richard Kiley americký herec 31 března 1922 2006 – Janine Chasseguet-Smirgelová francouzská psychoanalytička 1928 2008 – Joseph Weizenbaum německo-americký informatik 8 ledna 1923 2009 − Ľudovít Štrompach malíř a restaurátor 23 června 1923 2013 Hugo Chávez prezident Venezuely 28 července 1954 Melvin Rhyne americký varhaník a hudební skladatel 12 října 1936 Svátky Česko Kazimír Kazi Kazimíra Oliva Olivie Teofil Teofila Theofil Theofila Svět Slovensko – Fridrich Reference 6 srpen je 218 den roku podle gregoriánského kalendáře 219 v přestupném roce Do konce roku zbývá 147 dní Události Česko Svět 1623 Třicetiletá válka Jan Tserclaes Tilly porazil protestantské vojsko vedené Kristiánem z Halberstadtu v bitvě u Stadtlohnu Proběhla volba papeže Urbana VIII 1737 – V Banské Štiavnici byla založena báňská škola 1806 – Abdikací posledního císaře Františka II skončila Svatá říše římská 1825 – Bolívie získala nezávislost na Španělsku 1861 – Spojené království anektovalo nigerijský Lagos 1862 – Americká občanská válka Konfederační posádka byla po bitvě s USS Essex nucena potopit svou těžce poškozenou obrněnou loď CSS Arkansas 1890 – V Auburnské věznici ve státu New York došlo k první popravě na elektrickém křesle popraveným byl vrah William Kemmler 1914 – První světová válka německé U-booty vypluly ze základny v Heligolandu čímž začala první bitva o Atlantik 1915 – První světová válka Zahájena srpnová ofenzíva na tureckém poloostrově Gallipoli 1926 – Gertrude Ederleová jako první žena přeplavala průliv La Manche 1932 – V Benátkách se konal první filmový festival 1940 – Z koncentračního tábora Auschwitz uprchl první vězeň Polák Tadeusz Wiejowski 1943 – Druhá světová válka šest amerických torpédoborců potopilo čtyři japonské lodě téže třídy z celkových 4 v bitvě v zálivu Vella 1945 – Druhá světová válka V 816 svrhl letoun Enola Gay atomovou bombu Little Boy na japonské město Hirošima 1960 – Kubánská revoluce V odpovědi na americké embargo je na Kubě znárodněn majetek všech cizích státních příslušníků 1962 – Jamajka získala nezávislost na Spojeném království 1965 – Vyšlo album skupiny Beatles pod názvem Help 1971 – Bylo zatmění Měsíce 1984 – Popová hvězda Prince vydal své průlomové album Purple Rain 1990 – Válka v Zálivu Rada bezpečnosti OSN vyhlásila embargo proti Iráku jako reakci na iráckou anexi Kuvajtu 1991 – Tim Berners-Lee zveřejnil svou myšlenku World Wide Webu 1997 – Boeing 747 korejských aerolinií při přistání na ostrově Guam havaroval 228 lidí zahynulo 2002 – Manindra Agrawal s kolegy zveřejnil důkaz dlouho nevyřešené domněnky teorie čísel v článku PRIMES is in P Narození Česko 1820 – František Xaver Josef Beneš archeolog † 20 května 1888 1834 – Václav Reichert český právník a politik † 9 října 1912 1845 – Adolf Bohaty stavební podnikatel a politik † ? 1863 – Eduard Koerner právník a politik † 29 března 1933 1869 – Jaromír Borecký český básník překladatel ředitel dnešní Národní knihovny v Praze † 8 května 1951 1875 – Václav Kočka regionální historik † 23 dubna 1951 1897 – Josef Charvát lékař † 31 ledna 1984 1900 – Jiří Weil prozaik kritik a překladatel † 13 prosince 1959 1902 – Karel Divíšek český letec automobilový závodník a potápěč † 24 října 1956 1907 – Anna Hostomská hudební propagátorka a spisovatelka † 28 března 1995 1910 – Josef Poulík archeolog † 28 února 1988 1913 – Alfréd Technik český spisovatel reportér a scenárista † 17 prosince 1986 1915 – Bohumír Fiala lékař a spisovatel † 27 června 1979 1917 – Miloslav Šnejdar houslista a hudební skladatel † 2 září 1994 1918 – Miloslav Pospíšil oběť komunistického teroru † 4 září 1951 1926 – Adriena Šimotová česká malířka grafička a sochařka † 19 května 2014 1933 Josef Kolmaš český sinolog a tibetolog Jiří Vašíček český zpěvák † 13 listopadu 2001 1934 – Jan Kubr český cyklista 1941 – Jindřich Zogata básník a spisovatel 1945 – Josef Reischig český biolog † 10 srpna 2008 1947 – Petr Novotný český bavič moderátor publicista 1958 – Stanislav Komárek biolog filosof a spisovatel 1962 – Milan Cabrnoch politik Svět 1195 – Jindřich Lev vévoda saský a bavorský 1129 1619 – pokřtěna Barbara Strozziová benátská zpěvačka a hudební skladatelka † 11 listopadu 1677 1638 – Nicolas Malebranche francouzský kněz oratorián racionalistický filosof teolog a vědec † 1715 1644 – Louise de La Vallière milenkou francouzského krále Ludvíka XIV † 1710 1646 – Sigbert Heister rakouský vojevůdce † 22 ledna 1718 1651 – François Fénelon francouzský teolog básník a spisovatel † 7 ledna 1715 1665 – Jean-Baptiste Lully francouzský hudební skladatel † 9 března 1743 1666 – Marie Žofie Falcko-Neuburská portugalská královna manželka Petra II † 4 srpna 1699 1667 – Johann Bernoulli švýcarský matematik fyzik a lékař † 1748 1694 – Pieter Boddaert nizozemský právník básník a spisovatel † 24 ledna 1760 1697 – Karel VII Bavorský císař Svaté říše římské † 1745 1766 – William Hyde Wollaston anglický chemik a fyzik † 1828 1768 – Jean-Baptiste Bessières francouzský maršál doby prvního císařství † 1813 1775 Ludvík Antonín vévoda z Angoulême poslední francouzský dauphin † 3 června 1844 Daniel O'Connell irský politický vůdce † 15 května 1847 1789 – Friedrich List německý národohospodář a ekonom 1846 1793 – Gustav Franz von Schreiner rakouský profesor práv † 1 dubna 1872 1799 – Ján Andraščík slovenský kněz a spisovatel † 24 prosince 1853 1807 – Dorothy Catherine Draper první žena na fotografii † 10 prosince 1901 1809 – Alfred Lord Tennyson anglický básník † 1892 1816 – Thomas Russell Crampton anglický inženýr konstruktér lokomotiv † 19 dubna 1888 1839 – Raimund von Stillfried rakouský malíř a fotograf † 12 srpna 1911 1844 – Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský člen britské královské rodiny † 30 července 1900 1861 – Edith Rooseveltová manželka prezidenta USA Theodora Roosevelta † 30 září 1948 1868 – Paul Claudel francouzský básník a dramatik mladší brat sochařky Camille Claudelové † 1955 1873 – Otto von Feldmann německý důstojník a politik † 20 května 1945 1874 – Charles Fort americký záhadolog † 3 května 1932 1881 – Alexander Fleming skotský lékař objevitel penicilinu † 1955 1890 – Georgij Pjatakov sovětský politik a člen Levé opozice † 30 ledna 1937 1900 – Richard Sedloň americký malíř † 9 února 1992 1908 Helen Jacobsová americká tenistka † 2 června 1997 Lajos Vajda maďarský malíř † 7 září 1941 1911 Lucille Ballová americká komediální herečka † 26 dubna 1989 Rade Končar jugoslávský vůdce a partyzán † 22 května 1942 1916 Richard Hofstadter americký historik † 24 října 1970 Dom Mintoff premiér Malty † 20 srpna 2012 1917 – Robert Mitchum americký herec † 1 července 1997 1919 – Pauline Betzová americká tenistka † 31 května 2011 1926 – Frank Finlay britský herec 1928 – Andy Warhol americký malíř grafik filmový tvůrce a vůdčí osobnost amerického pop artu † 1987 1930 − Abbey Lincoln americká jazzová zpěvačka † 14 srpna 2010 1932 Howard Hodgkin britský malíř Dorothy Ashby americký harfenistka † 13 dubna 1986 1934 Diane di Prima americká básnířka Piers Anthony anglický spisovatel sci-fi 1935 – Fortunato Baldelli italský kardinál † 20 září 2012 1937 − Charlie Haden americký kontrabasista † 11 července 2014 1942 − Byard Lancaster americký saxofonista † 23 srpna 2012 1943 – Jon Postel tvůrce DNS a dalších standardů Internetu 1946 – Allan Holdsworth anglický kytarista a skladatel 1947 Christian Jacq francouzský egyptolog a spisovatel Muhammad Nadžíbulláh poslední prezident Afghánské demokratické republiky † 27 září 1996 1948 – Mykola Avilov sovětský olympijský vítěz v desetiboji 1949 – Richard Prince americký malíř a fotograf 1950 – Winston Scott americký astronaut 1952 Peter Rašev slovenský herec režisér a divadelní ředitel a politik† 2008 Vinnie Vincent americký hudebník Kiss 1963 – Kevin Mitnick americký hacker 1970 – M Night Shyamalan americký filmový režisér scenárista a herec 1972 – Geri Halliwellová britská zpěvačka někdejší členka Spice Girls 1975 – Renate Götschlová rakouská lyžařka 1983 – Robin van Persie nizozemský fotbalový útočník 1996 – Janis Kučera ruský fotbalový útočník Úmrtí Česko 1679 – Jan Špork generál jezdectva habsburských vojsk 6 ledna 1600 1820 – Antonín Vranický český hudební skladatel a houslista 13 června 1761 1877 – Vincenc Vávra Haštalský novinář a překladatel 4 října 1824 1917 – Franz Xaver Hauschwitz český kapelník a hudební skladatel 19 listopadu 1841 1932 Václav Vojtěch český cestovatel 29 listopadu 1901 Eduard Tregler varhaník hudební skladatel a pedagog 5 ledna 1868 1960 – Antonín Ludvík Stříž kněz básník literární historik a překladatel 17 listopadu 1888 1984 – Marie Vášová herečka 16 května 1911 1985 – Jiří Kostka herec 5 října 1910 1987 – Josef Hrabák literární historik teoretik a kritik 3 prosince 1912 2008 – Alena Husková klavíristka dirigentka korepetitorka 10 června 1935 2009 – Jaromír Pleskot filmový a divadelní režisér 11 února 1922 Svět 258 – Sixtus II papež ? 523 – Hormisdas papež ? 1162 – Ramon Berenguer IV Barcelonský barcelonský hrabě 1113 1221 – Svatý Dominik kastilský kazatel a zakladatel Řádu bratří kazatelů dominikánů zhruba 1170 1272 – Štěpán V Uherský uherský král 1239 1328 – Galeazzo I Visconti milánský vládce 21 ledna 1277 1458 – Kalixtus III papež 1378 1520 – Kunhuta Rakouská dcera císaře Fridricha III Habsburského 16 března 1465 1563 – Kryštof z Gendorfu důlní podnikatel zakladatel města Vrchlabí 5 srpna 1497 1623 – Anne Hathaway manželka Williama Shakespeara 1556 1628 – Johannes Junius purkmistr v Bambergu popraven za čarodějnictví 1573 1637 – Ben Jonson anglický dramatik 11 června 1572 1657 – Bohdan Chmelnický kozácký hejtman zakladatel prvního státu kozáků 1595 1660 – Diego Velázquez španělský malíř 1599 1682 – Ján Sinapius-Horčička evangelický kněz spisovatel 1 listopadu 1625 1695 – François Harlay de Champvallon arcibiskup v Rouenu a v Paříži 14 srpna 1625 1746 – Kristián VI dánský a norský král 1699 1784 – Karel Kohout rakouský loutnista houslista hudební skladatel a státní úředník českého původu 1726 1806 – Johann Rudolph Schellenberg švýcarský botanik entomolog ilustrátor a rytec 4 ledna 1740 1846 – Ludwig Erdmann Bledow německý šachový mistr 27 července 1795 1882 – Johann Friedrich Gabriel Poppel německý malíř a rytec 14 května 1807 1886 – Wilhelm Scherer rakouský germanista 26 dubna 1841 1890 – William Kemmler první člověk popravený na elektrickém křesle 9 května 1860 1904 – Eduard Hanslick rakouský hudební kritik českého původu 11 září 1825 1910 – Eugène Trutat francouzský přírodovědec a fotograf 25 srpna 1840 1914 – Ellen Louise Wilsonová manželka 28 prezidenta USA Woodrowa Wilsona 15 května 1860 1923 – Jozef Agnelli slovenský kněz a šlechtitel 23 února 1852 1925 – Grigorij Ivanovič Kotovskij sovětskývojevůdce a komunistický politik 24 června 1881 1931 − Bix Beiderbecke americký jazzový kornetista klavírista a hudební skladatel 10 března 1903 1937 – Alfred Wilm německý chemik a metalurg 25 června 1869 1945 – Richard Ira Bong americký válečný pilot 24 září 1920 1946 – Blanche Bingleyová anglická tenistka 3 listopadu 1863 1961 – Jozef-Ernest van Roey belgický arcibiskup a kardinál 13 ledna 1874 1965 – Aksel Sandemose norský spisovatel 19 března 1899 1967 – Lajos Áprily maďarský básník a překladatel 14 listopadu 1887 1969 – Theodor W Adorno německý filosof teoretik hudební vědy estetik 1903 1970 – Vojtěch Černý kanovník Katedrální kapituly u sv Štěpána v Litoměřicích 24 dubna 1877 1973 Memphis Minnie americká bluesová kytaristka a zpěvačka 3 června 1897 Fulgencio Batista kubánský generál politik a diktátor 1901 1974 − Gene Ammons americký saxofonista 14 dubna 1925 1976 – Grigorij Pjatigorskij ukrajinský violoncellista 17 dubna 1903 1978 – Pavel VI papež 1897 1979 – Feodor Lynen německý biochemik 1911 1980 – Marino Marini italský sochař malíř a grafik 27 února 1901 1983 – Klaus Nomi německý herec zpěvák kabaretiér 24 ledna 1944 1988 – Anatolij Levčenko sovětský zkušební letec a kosmonaut 21 května 1941 1990 Jacques Soustelle francouzský antropolog a politik 3 února 1912 Gordon Bunshaft americký architekt 9 května 1909 1994 – Domenico Modugno italský zpěvák textař herec a člen italského parlamentu 1928 1998 Leo Aario finský geograf a geolog 26 listopadu 1906 André Weil francouzský matematik 1906 2001 Jorge Amado brazilský spisovatel 1912 Vasilij Kuzněcov sovětský atlet desetibojař 7 února 1932 2002 – Edsger Dijkstra nizozemský informatik 1930 2003 − Grover Mitchell americký pozounista 17 března 1930 2005 Robin Cook britský exministr zahraničí 1946 Ibrahim Ferrer kubánský zpěvák stylů son guaracha bolero a latin jazz Buena Vista Social Club 1927 Carlo Little anglický rockový bubeník 17 prosince 1938 2007 – Atle Selberg norský matematik 17 června 1917 2008 – Francine Navarro francouzská módní návrhářka černohorská korunní princezna 27 ledna 1950 2009 Riccardo Cassin italský horolezec a zlepšovatel horolezeckého vybavení 1909 John Hughes americký filmový režisér scenárista producent a herec 1950 Savka Dabčević-Kučar chorvatská politička a ekonomka 6 prosince 1923 2010 – Tony Judt britský historik 2 ledna 1948 Svátky Česko Oldřiška Něhoslav Svět Bolívie Den nezávislosti 1825 Jamajka Den nezávislosti 1962 Spojené arabské emiráty Svátek nástupu šejka Zayed bin Sultan Al Nahyan na trůn Východní církve byzantského ritu Svátek Proměnění Páně Světový den boje za zákaz jaderných zbraní – Den Hirošimy 1945 Mezinárodní den boje lékařů za mír 1945 7 březen je 66 den roku podle gregoriánského kalendáře 67 v přestupném roce Do konce roku zbývá 299 dní Události Česko 1422 – Jakoubek ze Stříbra podal žalobu na Jana Želivského 2000 – Odhalení pomníku T G Masaryka na Hradčanech Václavem Havlem 2003 – Václav Klaus byl inaugurován do funkce prezidenta 2008 – Václav Klaus byl podruhé inaugurován do funkce prezidenta 2013 – Václavu Klausovi skončil prezidentský mandát Svět 1774 – Tzv druhé bostonské pití čaje napodobilo první protest amerických kolonistů proti britskému impériu 1820 – Generál Ballesterose obklíčil královský palác v Madridu 1876 – Alexander Graham Bell obdržel patent na telefon 1887 – V albánském městě Korca je otevřena první škola v zemi vyučující v albánštině 1902 – Koos de la Rey dosáhl posledního velkého vítězství Búrů v druhé búrské válce a zajal britského generála Paula Sanforda Methuena 1912 – Roald Amundsen zveřejnil že jeho výprava která se vrátila už v prosinci 1911 dosáhla jižního pólu 1936 – Německo vypovědělo Locarnskou smlouvu a obsadilo demilitarizované území Porýní 1940 – Započala mírová jednání mezi Finskem a Sovětským svazem k ukončení zimní války 1941 – Západně od Irska zmizela pravděpodobně potopená ponorka U-47 která v říjnu 1939 potopila britskou loď HMS Royal Oak 1945 – Spojenecká vojska obsadila Luddendorfův most v Remagenu 1948 – Ostrov Rhodos se stal součástí Řecka 1950 – Island byl přijat do Rady Evropy 1984 – Spojené státy americké zaútočily v rámci podpory Contras na nikaragujské město San Juan del Sur 1986 – Po déle než měsíčním pátrání byla nalezena na dně moře kabina raketoplánu Challenger s ostatky sedmi zahynulých astronautů 1989 Kvůli sporu o knihu Satanské verše Salmana Rushdieho přerušily Spojené království a Írán diplomatické styky Čína vyhlásila válečný stav v tibetské Lhase 1996 – Byl ustaven první demokraticky zvolený palestinský parlament 2003 – Oficiální datum objevu plutoidu Haumea Tento den pořídil španělský astronom José-Luis Ortiz Moreno se svým týmem snímek na němž v červenci roku 2005 těleso nalezl Jeho zásluhy o objev však byly zpochybněny Narození Česko 1654 – František Julián von Braida český kanovník † 15 květen 1729 1669 – Alois Tomáš Raimund hrabě z Harrachu rakousko-český aristokrat císařský politik diplomat † 7 listopadu 1742 1716 – Josef Stern malíř † 1 července 1775 1724 – Josef Benda houslista a skladatel † 22 února 1804 1799 – František Ladislav Čelakovský český básník a překladatel † 5 srpna 1852 1818 – Otto Bischoff český podnikatel a politik německé národnosti † 6 června 1871 1834 – Václav Kredba český pedagog † 22 září 1913 1848 – Josef Sylvestr Vaněček český matematik † 13 srpna 1922 1850 – Tomáš Garrigue Masaryk první československý prezident † 14 září 1937 1864 – Adolf Hrstka český lékař † 19 května 1931 1871 – Božena Ecksteinová československá sociálně demokratická politička † ? 1930 1874 – Quido Kocián český sochař † 3 ledna 1928 1883 – Jan Jiří Krejčí československý politik poslanec a senátor Národního shromáždění ČSR † 28 června 1952 1895 – Karel Koželuh český tenista lední hokejista a fotbalista † 27 dubna 1950 1897 – Viktor Šulc český divadelní režisér † 28 dubna 1945 1898 Jan Antonín Baťa český podnikatel a národohospodář † 23 srpna 1965 Eduard Outrata československý ekonom ministr exilové vlády † 8 června 1958 Marta Jirásková česká sochařka † 6 března 1981 1903 – Wolfgang Dorasil sudetoněmecký hokejista † 21 března 1964 1904 Jarmila Horáková herečka † 20 ledna 1928 Josef Skutil archeolog a historik † 18 září 1965 Ladislav Ženíšek fotbalový reprezentant † 14 května 1985 1906 – Jaroslav Burgr český fotbalista † 15 září 1986 1909 – Jindřich Křeček malíř karikaturista a účastník zahraničního odboje † 4 února 1979 1913 – Svatopluk Technik architekt pedagog a publicista † 2 února 2010 1916 – Miroslav Štefek hornista † 13 dubna 1969 1917 – František Trejtnar vojenský letec † 4 prosince 1982 1918 – Otto Špaček stíhací pilot † 24 září 2007 1923 – Vladimír Zábrodský český hokejista 1924 – Světla Mathauserová literární historička a rusistka † 21 února 2006 1926 – Jiří Dadák československý závodník v hodu kladivem † 6 března 2014 1928 – Štěpán Koníček skladatel dirigent a hudební dramaturg † 26 května 2006 1937 Zdeněk Beran český malíř autor objektů a instalací † 7 listopadu 2014 Karel Kuklík český fotograf Luděk Pojezný reprezentant Československa ve veslování bronz na OH 1960 a 1964 Tomáš Vosolsobě český malíř filatelista a fotograf 1938 – Petr Skoumal klavírista a skladatel † 28 září 2014 1939 – Jiří Anděl český matematik 1940 – Miloslav Šimek český herec a bavič † 16 února 2004 1941 – Ivan Zelenka dirigent a hudební skladatel 1959 – Eva Holubová česká herečka 1960 – Ivan Lendl český tenista 1961 – Jan Činčera grafik Svět 1671 – pokřtěn Robert Roy MacGregor skotský lidový hrdina † 28 prosince 1734 1678 – Filippo Juvarra italský architekt † 31 ledna 1736 1687 – Jean Lebeuf francouzský historik † 10 dubna 1760 1693 Klement XIII papež † 2 února 1769 James Bradley anglický astronom † 13 července 1762 1765 – Nicéphore Niépce francouzský vynálezce průkopník fotografie † 5 července 1833 1770 – Gabriel Jean Joseph Molitor francouzský generál † 28 července 1849 1780 – Alexandre Deschapelles francouzský šachista † 27 října 1847 1785 – Alessandro Manzoni italský básník a romanopisec † 22 května 1873 1790 Ludwig Georg Treviranus německý konstruktér † 7 listopadu 1869 Vincenz August Wagner rakouský právník † 14 října 1833 1792 – John Herschel anglický matematik a astronom † 11 května 1871 1804 – Wilhelm Gail německý malíř † 26 února 1890 1822 Alexander Ver Huell nizozemský ilustrátor † 28 května 1897 Victor Massé francouzský hudební skladatel † 5 července 1884 1837 – Henry Draper americký fyzik a astronom † 20 listopadu 1882 1849 – Luther Burbank americký botanik † 11 dubna 1926 1855 – Marie-Joseph Lagrange francouzský biblista † 10 března 1936 1857 – Julius Wagner-Jauregg rakouský lékař a neurolog nositel Nobelovy ceny † 27 září 1941 1860 – René Doumic francouzský literární historik a kritik † 2 prosince 1937 1870 – Ernst Leonard Lindelöf finský matematik † 4 června 1946 1872 – Piet Mondrian nizozemský malíř vůdčí osobnost konstruktivismu † 1 února 1944 1875 Maurice Ravel francouzský skladatel † 28 prosince 1937 George Larner britský olympijský vítěz v chůzi † 4 března 1949 1892 – Jozef Turanec generál slovenské armády během druhé světové války † 9 března 1957 1893 – Andreas Markusson norský spisovatel † 31 října 1952 1897 – Joy Paul Guilford americký psycholog † 26 listopadu 1987 1900 Arvo Haavisto finský zápasník zlato na OH 1928 † 22 dubna 1977 Fritz Wolfgang London americký fyzik † 30 března 1956 1904 Reinhard Heydrich německý nacistický generál zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava † 4 června 1942 Ivar Ballangrud norský rychlobruslař † 1 června 1969 1908 – Anna Magnani italská herečka † 26 září 1973 1909 Léo Malet francouzský spisovatel † 3 března 1996 Roger Revelle americký oceánograf † 15 července 1991 Ryszard Siwiec polská živá pochodeň na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa † 12 září 1968 1915 – Jacques Chaban-Delmas premiér Francie † 10 listopadu 2000 1920 – Eilís Dillonová irská spisovatelka † 19 července 1994 1922 Július Torma slovenský boxer olympijský vítěz † 23 října 1991 Umberto Betti italský kardinál † 1 dubna 2009 1924 Kóbó Abe japonský spisovatel † 22 ledna 1993 Richard Grunberger rakouský historik † 15 února 2005 1932 – Hugo Rietveld nizozemský krystalograf 1935 – Antonios Naguib egyptský kardinál emeritní koptský patriarcha 1936 Georges Perec francouzský spisovatel † 3 března 1982 Loren Wilber Acton americký astronaut a fyzik Julio Terrazas Sandoval bolívijský kardinál 1938 David Baltimore americký mikrobiolog Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1975 Albert Fert francouzský fyzik nositel Nobelovy ceny za fyziku 2007 1940 Rudi Dutschke osobnost radikálně levicového studentského hnutí v Německu † 24 prosince 1979 Viktor Savinych sovětský kosmonaut rektor Moskevské státní univerzity 1946 – Zsuzsa Koncz maďarská zpěvačka 1947 – Walter Röhrl německý jezdec rallye 1949 Leopoldo José Brenes Solórzano nikaragujský kardinál Roman Dmitrijev sovětský zápasník volnostylař zlato na OH 1972 1956 – Kate Valk americká divadelní herečka 1960 – Jozef Chovanec český fotbalista a trenér slovenského původu 1962 – Taylor Dayne americká zpěvačka a herečka 1964 Bret Easton Ellis americký spisovatel Wanda Sykes americká herečka 1970 – Rachel Weisz britská herečka 1972 – Isabelle Faust německá houslistka 1983 − Rémi Panossian francouzský klavírista Úmrtí Česko 1514 – Řehoř Hrubý z Jelení český spisovatel a překladatel asi 1460 1651 – Heřman Černín z Chudenic český šlechtic nejvyšší hofmistr Království českého 24 července 1576 1786 – František Benda český skladatel a houslový virtuóz 22 listopadu 1709 1816 – Karel Ignác Thám český spisovatel 4 listopadu 1763 1873 – Tomáš Šobr český politik starosta Písku 1 září 1813 1885 – Jakub Malý český buditel a spisovatel 4 srpna 1811 1887 – Ferdinand Arlt profesor oftalmologie v Praze a Vídni 18 dubna 1812 1893 – Jan Černý poslanec Českého zemského sněmu 26 září 1839 1905 – Josef Schaniak český architekt 9 února 1845 1926 – Jindřich Kàan z Albestů český skladatel a pedagog 29 května 1852 1941 – Popelka Biliánová česká vlastenecká spisovatelka 27 ledna 1862 1942 – Bronislava Foustková česká překladatelka a spisovatelka 20 října 1861 1968 – Viktor Hájek nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické 15 července 1900 1972 Otto Jírovec parazitolog 31 ledna 1907 Jan Weiss český spisovatel 10 května 1892 1978 – Vítězslav Gardavský spisovatel 24 října 1923 1989 – Karel Velebný jazzový hudebník herec a hudební pedagog 17 března 1931 1991 – Josef Páleníček klavírní virtuos a hudební skladatel 19 července 1914 1999 – Ladislav Vodička český country zpěvák a textař 10 ledna 1931 2005 Zbyněk Malinský spisovatel 7 února 1923 Valérie Čižmárová česká zpěvačka 29 ledna 1952 2009 – Václav Bedřich český animátor scenárista a režisér 28 srpna 1918 2011 – Miloslav Stibor fotograf 11 července 1927 Svět 322 př n l – Aristotelés řecký filozof 384 př n l 203 nebo 202 – sv Perpetua a Felicita mučednice 1274 – Tomáš Akvinský katolický filozof a teolog 1225 1517 – Marie Aragonská portugalská královna jako manželka Manuela I 29 června 1482 1625 – Johann Bayer německý astronom zavedl současné označení planet 1572 1724 – Inocenc XIII papež 13 května 1655 1737 – Guido Starhemberg rakouský císařský vojevůdce 11 listopadu 1657 1750 – Cornelis Troost holandský malíř období baroka 8 října 1697 1767 – Jean-Baptiste Le Moyne Sieur de Bienville francouzský guvernér Louisiany 23 února 1680 1809 Johann Georg Albrechtsberger rakouský varhaník hudební skladatel a pedagog 3 února 1736 Jean-Pierre Blanchard francouzský průkopník balonové vzduchoplavby 4 července 1753 1811 – Juraj Fándly slovenský spisovatel a včelař 21 října 1750 1863 – Bartolomeo Bosco italský iluzionista 3 ledna 1793 1864 – Charles Didier švýcarský básník a spisovatel 15 září 1805 1872 – Karl Friedrich Jänisch ruský šachový mistr 11 dubna 1813 1875 – John Edward Gray britský zoolog 12 února 1800 1891 – Fran Miklošič slovinský lingvista a filolog 20 listopadu 1813 1892 – Étienne Arago francouzský spisovatel a politik 9 února 1802 1901 – Ferdinand Michl kanovník litoměřické kapituly 10 března 1826 1903 – Leopoldina Ortová česká herečka 18 února 1847 1905 – Ján Francisci-Rimavský slovenský spisovatel a politik 1 června 1822 1911 – Antonio Fogazzaro italský spisovatel 25 března 1842 1920 – Jaan Poska ministr zahraničních věcí Estonska 24 ledna 1866 1922 – Axel Thue norský matematik 19 února 1863 1925 – Georgij Lvov předseda ruské prozatímní vlády 30 listopadu 1861 1926 – Pranas Eidukevičius litevský politik 25 září 1869 1931 Theo van Doesburg nizozemský malíř spisovatel a architekt 30 srpna 1883 Akseli Gallen-Kallela finský malíř a designér 26 dubna 1865 1932 Heinrich Clam-Martinic rakouský politik 1 ledna 1863 Aristide Briand premiér Francie 28 března 1862 1937 – Waldemar Titzenthaler německý fotograf 19 srpna 1869 1940 – Edwin Markham americký básník 23 dubna 1852 1941 – Günther Prien německý velitel ponorky U-47 16 ledna 1908 1946 – Hendrik Adamson esperantsky píšící estonský spisovatel 6 října 1891 1954 – Otto Diels německý chemik nositel Nobelovy cenu za chemii 23 ledna 1876 1959 Ičiró Hatojama premiér Japonska 1 ledna 1883 Arthur Cecil Pigou britský ekonom 18 listopadu 1877 1965 – Luisa Mountbattenová švédská královna 13 července 1889 1967 – Alice B Toklasová americká spisovatelka 30 dubna 1877 1968 – Ja'akov Ben-Dov izraelský fotograf a filmař 21 června 1882 1971 – Erich Abraham nacistický generál 27 března 1895 1975 Michail Michajlovič Bachtin ruský literární vědec a teoretik kultury 17 listopadu 1895 Ján Hrušovský slovenský spisovatel 4 února 1892 1976 Tove Ditlevsenová dánská spisovatelka 14 prosince 1917 Jožo Nižnánsky slovenský spisovatel 30 srpna 1903 1985 – Arkady Fiedler polský spisovatel novinář zoolog a cestovatel 28 listopadu 1894 1990 – Luis Carlos Prestes generální tajemník Brazilské komunistické strany 3 ledna 1898 1991 – Jean Piveteau francouzský vertebrátní paleontolog 23 září 1899 1993 – Martti Johannes Larni finský spisovatel 22 září 1909 1997 Steve Alder britský herec 1950 Edward Mills Purcell americký fyzik Nobelova cena za fyziku 1952 30 srpna 1912 1999 Stanley Kubrick americký režisér 26 července 1928 Friedrich Asinger německý chemik 26 června 1907 2005 – Jozef Stank slovenský politik 26 října 1940 2006 Gordon Parks americký fotograf žurnalista básník muzikant režisér a spisovatel 30 listopadu 1912 Ali Farka Touré malijský kytarista 1939 2013 Kenny Ball britský trumpetista 22 května 1930 Peter Banks britský kytarista 15 července 1947 Svátky Česko Tomáš Tomáška Tomislav Svět Slovensko – Tomáš Katolický kalendář Světový den modliteb žen Sv Perpetua a Felicita Pranostiky Česko O svatém Tomáši sníh bředne na kaši Zima kterou Tomáš nese dlouho námi ještě třese Abd Rabú Mansúr Hádí ; 1 září 1945 Thúkajn v provincii Abján Adenský protektorát je jemenský politik Od 27 února 2012 je 2 prezidentem sjednoceného Jemenu Dne 22 ledna na svou funkci rezignoval parlament však oznámil že odchod prezidenta nepřijímá< ref> Je představitelem strany Všeobecný lidový kongres hegemonní síly jemenského politického systému V letech 1994–2012 byl viceprezidentem Do funkce prezidenta prozatímně nastoupil v období mezi 4 červnem až 23 zářím kdy se jeho předchůdce Alí Abdalláh Sálih musel v důsledku zranění utrpěných během jemenské revoluce roku 2011 léčit v Saúdské Arábii Posléze byl zvolen i v přímých prezidentských volbách roku 2012 v nichž byl ovšem jediným kandidátem Získal v nich 998 % hlasů Reference Externí odkazy Afghánistán česky také Afganistan< ref> Islámský stát Afghánistán; De'Afghánistán islámí daulat darijsky Doulat-e eslámí-je Afghánestán je stát který leží ve středu Asie Země nemá přístup k moři Na severu hraničí s Uzbekistánem 137 km a Tádžikistánem 1206 km na severovýchodě s Čínou 76 km na východě s Pákistánem tzv Durandova linie 2430 km na západě s Íránem 936 km a na severozápadě s Turkmenistánem 744 km Historie Historie do roku 1978 Současný Afghánistán byl v 8 století př n l součástí Médie a od 6 století př n l okrajovou součástí Achaimenovské říše na západě současného Afghánistánu a jejich vazalských území na východě Alexandr Veliký dobyl tuto oblast Perské říše v roce 330 př n l Ve 3 století se zde rozkládala říše Kušánů v 6 století říše Hefthalitů Od 7 století n l bylo území Afghánistánu postupně připojováno k území arabské říše Koncem 14 století se stalo součástí říše Velkých Mughalů Moderní afghánský stát vznikl v roce 1746 pod jménem Durránská říše Historičtí vládci Afghánistánu patřili ke kmenu Abdalí jejichž jméno bylo změněno na Durrání po nástupu Ahmada Šáha Na konci 19 staletí se Afghánistán stál "nárazníkovým státem" v rámci rusko-britské Velké hry Během třetí Anglo-afghánské války v roce 1919 uhájil svou nezávislost a získal mezinárodní uznání Za vlády krále Zahira Šáha mezi lety 1933 a 1973 zažíval Afghánistán období stability Pokusy o modernizaci země však byly zastaveny ultrakonzevativními předáky kmenů a duchovními V roce 1973 ale Záhirův švagr Muhammad Dáúd Chán zahájil nekrvavý puč při němž se země změnila na republiku Dáúd a celá jeho rodina byli zavražděni v roce 1978 kdy afghánská komunistická strana uspořádala převrat a převzala vládu v zemi Vláda komunistů a sovětská okupace V srpnu 1979 zahájila americká vláda financování protivládních mudžáhidů Dne 24 prosince 1979 SSSR intervenoval na základě žádosti tamního rozhádaného marxistického vládního uskupení O dva dny později byl za pomoci sovětských zvláštních jednotek zavražděn prezident Hafizulláh Amín a místo něj dosazen Babrak Karmal bývalý velvyslanec v Československu Tím začala Sovětská válka v Afghánistánu trvající 9 let a 2 měsíce 24 12 1979 – 15 2 1989 některé zdroje uvádějí chybně 10 let Spojené státy kvůli invazi sovětů rozjeli operaci Cyclone s úmyslem podpořit vyzbrojit a vycvičit obránce Afganistanu Sovětské armádě se nikdy nepodařilo dobýt celý Afghánistán Sověti v zemi postupovali s neuvěřitelnou brutalitou mnoho vesnic bylo vyvražděno pro pouhé podezření ze spolupráce s mudžáhidy Během bojů bylo zabito až 15 milionů lidí převážně civilistů a cca 5-10 milionů uprchlo převážně do Pákistánu a Íránu cca polovina všech uprchlíků na světě byli Afghánci Nejkrvavější období války bylo prvních 18 měsíců po nástupu Gorbačova který tuto válku nechtěl a nařídil proto generalitě že válku musí do roka vyhrát Kvůli vzrůstajícímu mezinárodnímu tlaku ztrátě asi 15 000 vojáků zabitých mudžáhidy trénovanými USA Pákistánem a dalšími zahraničními vládami a ekonomickými problémy se v roce 1989 SSSR stáhl Občanská válka Po odchodu sovětských vojsk přestaly místní mudžáhedíny podporovat i Spojené státy Ve vzniklém „mocenském vakuu mezi sebou začaly bojovat jednotlivé mudžáhedínské frakce Potichu ale rychle začala občanská válka která trvala dalších cca 7 let Hlavní město Kábul které bylo jako jedno z mála území Afghánistánu stále v rukou místní komunistické vlády bylo dobyto v roce 1992 Poslední prosovětský prezident Muhammad Nadžíbulláh abdikoval a utekl do kábulského komplexu Organizace spojených národů Zde zůstával v bezpečí až do doby kdy se v oblasti k moci dostal Tálibán Tito radikální islámští bojovníci Nadžíbulláha v roce 1996 zatkli a veřejně popravili Následně převzali kontrolu nad celým Afghánistánem vyjma severovýchodního cípu země Islámský emirát Afghánistán Boje mezi skupinami mudžáhidů pokračovaly Nejvážnější boje se odehrály v roce 1994 kdy bylo zabito 10 000 lidí při boji mezi dvěma frakcemi v Kábulu Podporován Pákistánem vybudoval Tálibán nábožensko-politickou sílu a v roce 1996 převzal moc v zemi Tálibán byl schopen ovládat 90 % země nekontroloval jen území Severní aliance na severovýchodě Tálibán se snažil o přísnou interpretaci islámského práva šarí’a Aliance Pákistánu s Tálibánem poskytovala útočiště islámským teroristům Operace Trvalá svoboda USA a spojenci ve spolupráci s afghánskou opozicí svrhli po teroristických útocích 11 září 2001 Tálibán Na konci roku 2001 se lídři afghánských opozičních stran sešli v Bonnu aby se dohodli na novém vládním zřízení v Afghánistánu V prosinci 2001 byl jmenován Hamíd Karzáí předsedou prozatímní vlády v roce 2002 tzv prozatímním prezidentem a 9 října 2004 vyhrál v řádných prezidentských volbách Jeho moc v zemi je však diskutabilní – s postupným opětovným získáváním vlivu Tálibánu se dá říci že Tálibán má v současnosti pod kontrolou menší část země Karzáí pouze oblast hlavního města a vojenští velitelé zbytek země Administrativní rozdělení 34 provincií velájat Geografie Afghánistán je hornatá země sousedící s Íránem Turkmenistánem Uzbekistánem Tádžikistánem Čínou a Pákistánem Velká území země jsou suchá s omezenými zdroji pitné vody Afghánistán má kontinentální klima s horkými léty a chladnými zimami V zemi jsou častá zemětřesení Povrch Afghánistán je hornatá země s rovinami na severu a severozápadě Velmi podstatnou roli hraje v otázce Afghánistánu nejen jeho poloha ale také jeho povrch Afghánistán je totiž vyloženě horskou zemí s velmi členitým povrchem Přesto se dají v Afghánistánu podobně jako např v pouštích oázy najít i ve vysokých horách skrytá zelená údolí Celých 33 % plochy státu leží mezi a 10 % země je výše než 3000 m n m Od severovýchodu k jihozápadu se táhne horská soustava Hindúkuše nejvyššího pohoří v Afghánistánu jehož vrcholy přesahují 7000 m n m nejvyšším je na pákistánských hranicích Nošak – 7492 m n m Pohoří Hindúkuš tak tvoří ohromnou přírodní bariéru díky které je Afghánistán izolován nejen "diplomaticky" ale zčásti i geograficky Nemalou důležitost má proto pro stát Chajbarský průsmyk kterým vede cesta do Pákistánu Už z charakteristiky povrchu je patrné že země rozhodně nenabízí ty nejlepší podmínky pro nějaké výraznější aktivity Jednak jde o naprostou nedostupnost některých oblastí dále o to že většina státu leží na velmi suchém a neúrodném území na jihu a jihovýchodě jsou převážně pouště např Registan a Margo Nejúrodnější místo země je tak jednoznačně na severu podél řeky Amudarji pramení na ledovcích Pamíru která zde tvoří hranici s Uzbekistánem a Tádžikistánem Zajímavé na afghánských řekách je to že jen jejich mizivá část patří k nějakému světovému rozvodí Do moří či oceánů se tak dostává jen několik málo řek na východě země Z nich je nejdůležitější Kábul která vtéká do Indu a díky němu dále do Indického oceánu Drtivá většina řek tak končí svou pouť ve vnitrozemských jezerech nebo vysychají v písečných pouštích či v solných oblastech Goude zíre Přesto jsou řeky v mnoha místech velmi významným dárcem života K těm významnějším mohu zařadit např ještě Helmand Hari či Farrahrud Podnebí Navíc existuje několik jakýchsi regionálních variací podnebí Velké rozdíly panují hlavně mezi severem a jihem Klima severovýchodu je subarktické hlavně díky velké nadmořské výšce což přináší obyvatelům velmi tvrdé studené a suché zimy Pohoří na hranici s Pákistánem oblast Núristánu je zase silně ovlivněno Indickými monzuny které přicházejí pravidelně v období června až září Ty přinášejí do oblasti velkou vlhkost a také tolik chybějící déšť Průměrné srážky na většině území se pohybují mezi 40 – 400 mm za rok většina srážek zde navíc spadne mezi březnem a květnem Maximálních hodnot dosahují právě v horských oblastech hraničících s Pákistánem až 800 mm srážek na metr čtverečný za rok Velké rozdíly jsou ovšem také v teplotách V místech kam ještě zasahuje vliv monzunu se průměrná letní teplota pohybuje od 25 do 32 stupňů a v zimě od 0 do -8 stupňů Celsia Horské oblasti pak nabízejí nesrovnatelně drsnější podmínky kde v létě nepřekročí teplota často ani 10 stupňů a v zimě se zde mohou dočkat až 35 stupňových mrazů Jih země je pak ovlivněn hlavně svou polopouštní charakteristikou Tedy opět stačí krátce shrnout teplo sucho Navíc jsou v této oblasti časté velmi prudké větry které pak vyvolávají písečné bouře Díky své izolovanosti a díky drsnému podnebí však zůstává pravdou že některé části Afghánistánu si opravdu zachovávají svou tvář tak jak je příroda stvořila Je zde mnoho oblastí kam lidská noha nikdy nevkročila což dalo vzniknout mnoha národním parkům a přírodním rezervacím Vláda a politika S cílem odstranit politické vakuum v zemi se v Petersbergu Německo pod patronací OSN konaly politické rozhovory hlavních afghánských frakcí o budoucnosti země které skončily v prosinci 2001 podpisem dohody o vytvoření přechodné vlády v čele s uznávaným paštunského vůdcem Hamidem Karzáím V červnu 2002 se v Kábulu konalo zasedání mimořádného kmenového shromáždění Velká džirga které navzdory neshodám a složitým jednáním potvrdilo složení mnohonárodnostní prozatímní vlády a zvolilo Karzájího za prezidenta Armáda Důležitým údajem je výška výdajů na obranu která například v roce 2000 dosahovala 250 mil USD Veřejné zdroje uvádějí že afghánské ozbrojené síly mají více než 150 000 vyzbrojených vojáků v činné službě přičemž příslušníků Talibanu je 45 000 Výzbroj a bojová technika je převážně ruské výroby i když v omezené míře byla dovezena i bojová technika a zbraně západní výroby V roce 1992 mělo letectvo ve své výzbroji 190 bojových letadel a přibližně 80 bojových vrtulníků Předpokládá se že většina z nich je dodnes používána Taliban koncem roku 2000 vlastnil asi 6 letadel Su-22 a 20 letadel MiG-21 4 kompletně vyzbrojené cvičné bojové letouny L-39 československé výroby a 26 bojových vrtulníků převážně typu Mi-8 a Mi-17 Charakteristickým znakem jsou relativně vysoká mobilnost a přepravní kapacita kterou zajišťuje 24 velkých dopravních letadel Antonov několika typů Ozbrojené síly Afghánistánu jsou relativně zastaralé a neodpovídají požadavkům k vedení moderního boje Infrastruktura systém velení řízení a spojení jsou vybudovány na principech odpovídajících silového vedení boje Ekonomika Afghánistán je velmi chudá země vysoce závislá na zemědělství a chovu dobytka Ekonomika velmi utrpěla politickým a vojenským neklidem Většina obyvatelstva trpí nedostatkem potravy oblečení bydlení lékařské péče a jinými problémy způsobenými vojenskými operacemi a politickou nejistotou Inflace zůstává vážným problémem Po válce proti Tálibánu mnoho farmářů začalo pěstovat na export místo na výživu domácího obyvatelstva např se vrátilo k pěstování máku na výrobu opia Afghánistán je zdaleka největším výrobcem heroinu na světě – mezi lety 2004 a 2007 se podíl ze světové produkci v této zemi zvýšil z 87 na 93 procent Nedávno byla v zemi objevena ohromná ložiska kovů za bilión dolarů především lithia ale i železa zlata kobaltu uranu a mědi To představuje budoucí naději pro tuto zemi která jinak nemá žádný těžební průmysl ani odpovídající infrastrukturu takže země nedokáže své přírodní bohatství využít dříve než za několik desítek let Významnou složkou afghánského hospodářství je kontrola nad tranzitem neprocleného a nezdaněného zboží zejména ve směru z Pákistánu přes Afghánistán zpět do Pákistánu nebo do Íránu a Turkmenistánu Uzbekistánu i Číny Pákistánu je třeba věnovat vzhledem k ekonomice Afghánistánu přece jen trochu více místa Afghánská ekonomika byla v posledních letech vždy velmi závislá a tím i velmi ovlivněna na ekonomikách sousedních zemí V minulosti ať už v době míru nebo války byl Afghánistán vázán na vztahy s bývalým Sovětským svazem Po odchodu sovětských vojsk a rozpadu SSSR se Afghánistán stal doslova závislým na svém východním sousedovi Pákistánu Nejenže je Pákistán největším obchodním partnerem Afghánistánu ale různé výkyvy v ekonomice Pákistánu se dále přenášejí i na jeho západního souseda Tak například zvýšení cen základních komodit v Pákistánu vedlo v minulosti ke zvýšení cen těchto surovin také v příhraničních oblastech Afghánistánu Dalším příkladem může být rok 1998 kdy v Pákistánu došlo k devalvaci rupie což pak v Afghánistánu zapříčinilo obrovský propad místní měny Velmi důležitá byla pro obchod mezi těmito dvěma zeměmi tzv Afghan Transit Trade Agreement smlouva která vstoupila v platnost v roce 1950 Díky této smlouvě získal Afghánistán přístup k moři Tato smlouva zaručuje mimo jiné Afghánistánu dovážet zboží přes Pákistán bezcelně a daní Část z těchto statků je pak následně propašována zpět do Pákistánu Právě kontrola neprocleného tranzitního obchodu prováděného na základě Afghan Transit Trade Agreement naznačuje hloubku propojení některých pákistánských kruhů s Talibanem Navzdory tomu že pákistánská Central Board Of Revenue odhaduje že národní hospodářství ztratilo v důsledku pašování zboží z Karáčí přes Afghánistán zpět do Pákistánu na clech a daních 875 mil USD v roce 1992-1993 275 mil USD v roce 1993 1994 a přibližně 500 mil USD v roce 1994 1995 dosud chybí politická vůle nejen pašování zabránit ale i tranzitní dohodu vypovědět Stejně jako výroba drog bylo i převážené zboží na afghánském území zpoplatněno administrativou Talibanu Odhaduje se že právě to bylo asi největším zdrojem příjmu tohoto islámského hnutí Doprava Ekonomická infrastruktura země je silně narušena a dezintegrována Cestování je velmi omezené už povrchem Afghánistánu Silniční dopravní síť jediná fungující je narušována aktuální vojenskou situací i kontrolou místních vojenských velitelů Přesto je v Afghánistánu 21 000 km cest z nich je ale pouze 13% zpěvněných a 8 % štěrkovýc Železnice v Afghánistánu prakticky neexistuje V celé zemi je pouze 25 km kolejí které jsou určeny k přepravě zboží mezi Afghánistánem a Turkmenistánem a Uzbekistánem Z řek je k přepravě vhodná pouze Amudarja která má splavných 1 400 km Na Amudarji leží také 2 jediné větší říční přístavy v zemi Keleft a Chejrabad Řeky které jsou velmi divoké jsou využívány pro samosplavování dřevěných trámů Veřejná doprava probíhá v Afghánistánu především pomocí autobusů nebo nákladních aut V nich se převážejí jak lidé tak zvířata a jak uvnitř dopravního prostředku tak na jeho střeše V hromadné dopravě je důležité si zapamatovat to že ženy vždy cestují odděleně od mužů převážně v přední části vozu Obyvatelé měst pak velmi často využívají k dopravě jízdní kolo Letecká doprava se opírá o 2 mezinárodní letiště v Kábulu a Kandaháru V celé zemi je celkem 48 letišť z nichž přibližně polovina má zpěvněné přistávací plochy Národní leteckou společností je Ariana Afghan Airlines Další významnější společnost je Kam Air služby této společnosti jsou však velmi omezené V Afghánistánu byla zakázána mezinárodní letecká doprava a tudíž šlo využít letadla k přepravě pouze mezi městy v Afghánistánu Obyvatelstvo Populace Afghánistánu činí asi 30 milionů a kvůli nízké životní úrovni se vyznačuje rychlým růstem a to i přes vysokou míru emigrace spojenou s válečnými konflikty a špatnou bezpečnostní situací v zemi Podle odhadů by do roku 2050 měla populace stoupnout na 82 milionů< ref> Obyvatelstvo se rozděluje do mnoha etnických skupin Největší skupinou jsou Tádžikové další nejpočetnější jsou Paštunové Uzbeci a Hazárové Mezi další skupiny patří například Ajmakové a Turkméni Mezi nejdůležitější jazyky patří perština darijština či darí a paštu či paštština Další jsou uzbečtina a turkmenština V zemi se mluví ještě asi dalšími 30 jazyky Většina Afghánců jsou muslimové Velkým problémem pro obyvatele Afghánistánu z minulých a současných konfliktů jsou nášlapné miny a nevybuchlá munice Každý jediný den 10 až 20 lidí ztratí končetinu nebo život nejvíce děti a zemědělci V hlavním městě Mezinárodní červený půlměsíc spolupracuje s výrobnou umělých končetin a protetických implantátů Co se týče postavení žen ve společnosti v posledních několika letech v zemi působí místní organizace které si kladou za cíl je vylepšit Mezi ně patří například organizace RAWA revoluční asociace afghánských žen která bojuje za práva žen vede vzdělávací lekce pro ženy a provozuje sirotčince Lepší výsledky podle pozorovatelů vykazuje ale jenom oblast hlavního města země V roce 2004 mělo přístup k pitné vodě 24-25 % Afghánců k sanitaci sprcha koupel pak 12-13 % Velká města Kábul 4 000 000 Kandahár 225 000 Herát 170 000 Mazár-e Šaríf 118 000 Jazyk Paštštinu používají logicky převážně Paštúnové více než 1 3 obyvatel darijštinu lze pak slyšet z úst Tádžiků Hazarů Ajmaků a Kizilbašů tímto jazykem tak mluví více než polovina obyvatel Afghánistánu Další indoevropské jazyky jsou zastoupeny už jen okrajově Celkový počet jazyků v Afghánistánu se odhaduje na 50 Vzdělání V létě 2003 bylo 30 % ze 7 000 afghánských škol vážně poničeno následkem bojů v předchozích letech Jenom polovina škol měla čistou vodu Za vlády Tálibánu nebylo vzdělání chlapců dostatečné a dívky se nesměly vzdělávat vůbec Až čtyři miliony afghánských dětí se v roce 2003 přihlásilo do školy což je asi nejvíc v historii země Vzdělání je teoreticky dostupné pro obě pohlaví v praxi zejména ve venkovských oblastech může být vzdělání žen a dívek značně podmíněno tamním dodržováním orthodoxního islámského náboženství Gramotnost je 281 % z toho muži 431% a ženy 126% údaj k roku 2000 Náboženství Afghánistán patří mezi státy kde vládne Islám Od roku 1994 vládl Afghánistánu v té nejhorší formě jakou si jen lze představit V tomto roce bylo totiž v jižním Afghánistánu v provincii Kandahár založeno hnutí Taliban To si dalo za úkol oživit islámské tradice Toto hnutí se pak "proslavilo" především násilím které páchalo na obyvatelstvu a to ve jménu božím tedy jménem Alláha Přihlásilo se tak k Džihádu tedy Svaté Válce díky níž by se měl stát Islám světovým náboženstvím Postupně se Talibanu podařilo ovládnout asi 95 % území celého Afghánistánu A především Taliban je důvodem toho že prakticky celý svět přerušil všechny styky s tímto státem Taliban státu vládl podle koránu Korán je pro Afghánistán vlastně zákonem a kdo se podle zákona nechová bývá tvrdě trestán Nejvíce postiženy byly tímto ženy kterým už samotný Islám příliš nedopřál Taliban pak zaváděl výklad koránu až do absurdity nad kterými obyčejný smrtelník z civilizovaného světa může jen žasnout Lidé jsou vlastně nuceni žít v chudobě nemohou se šatit podle svého uvážení opět to platí především pro ženy dokonce by neměli vlastnit ani televizor Muži nemohou být oholení musí mít neustále na tváři bradku Ženy jsou nuceny chodit zahalené do oděvů přes které není vidět ani kousíček jejich těla V některých provinciích musely ženy nosit dokonce i síťky přes oči Tyto praktiky byly Talibanem dohnány do extrémů ve zdravotnictví kde často nastanou situace že v daném obvodu nemůže být žena dokonce ani operována protože muž-doktor nesmí vidět odhalenou část těla cizí ženy v Afghánistánu se koránem řídí prakticky celý život Je zde přesně upravené například to jak požádat dívku o ruku je třeba se obrátit na otce nebo jak se lze s ženou či mužem rozvést apod V oblastech které ovládal Tálibán byly tyto náboženské zvyklosti povinnosti striktně dodržovány a "nečinnost" se tvrdě trestala pochopitelně opět dle Koránu tedy bičováním kamenováním useknutím končetiny apod Kultura Mnoho historických památek bylo ve válkách v poslední době zničeno Slavné sochy dvou Buddhů byly bezohledně zničeny Tálibánem protože byly označeny za symbol jiného náboženství Afghánci jsou známí jezdci na koních Než se k moci dostal Tálibán byl Afghánistán sídlem mnoha hudebníků tradiční i moderní afghánské hudby Kábul poloviny 20 století byl přirovnáván k Vídni 18 a 19 století Hudba V Afghánistánu se setkáme jen s hudbou místní Není to tím že by se Afgháncům zahraniční hudba nelíbila ale tím že se k ní prostě neměli jak dostat V celé zemi byly zakázány televizory a radiopřijímačů je v celém Afghánistánu jen asi 100 000 pochopitelně lze naladit pouze místní stanice Internet či jiné modernější formy komunikací zde nejsou vůbec Přesto nelze říci že by si Afghánci nemohli vybrat z více odnoží hudby naopak Mimo tradiční hudby si lze poslechnout jako afghánské folkové skladby tak například i afghánský pop jeho představitelem je například asi nejznámější zpěvák v Afghánistánu Ahmad Zahir Zřejmě nejoblíbenější je však tradiční afghánská hudba Využívá se při ní mnoho zvláštních nástrojů které nelze vidět nikde jinde než zde Jde hlavně o různé druhy bubínků bubnů a strunných nástrojů pro zajímavost názvy některých z nich Richak jakási místní basa Waj drnkací nástroj Rebab plní funkci kytary Sport Národním sportem je tzv Buzkaši mimochodem jde o sport o kterém se říká že se začal v Afghánistánu praktikovat už s příchodem prvních obyvatel na toto území Mongolů Hrají ho pochopitelně jen muži Prohánějí se na velkém prostranství na koních a snaží se dostat bezhlavou telecí mrtvolu do určeného sektoru branky Vítězí pochopitelně ten tím kterému se podaří mrtvolu do branky umístit nejvícekrát Navíc existují v Afghánistánu jakési dvě verze této hry Tudabarai a Qarajai Rozdíl je pouze v obtížnosti pravidel Jednodušší na pochopení je prý Tudabarai Je nutno dodat že umístit "míč" do kruhového vymezeného prostoru je velmi těžké a muži kteří to dokáží jsou ve svém okolí dokonce uctíváni říká se jim Chapandaz Taliban nastolil během své vlády v zemi velké omezení například ve sportovním oblékání v době kdy se smí či nesmí sportovat apod Díky tomu se například musel před lety Afghánistán oficiálně omluvit speciálně město Kandahár pakistanským fotbalistům za to že jejich hnutí Taliban po zápase s národním týmem Afghánistánu ostříhali dohola Důvodem bylo to že hráči z Pákistánu hráli v trenýrkách což je nábožensky celkem nepřípustné Dalším omezením ze strany Talibanu bylo to že se her nemohou účastnit ženy čili tím pádem Afghánistán nemohl své sportovce vysílat na olympijské hry V zemi jsou populární především silové sporty jako wrestling Palwani box či judo Dále pak basketbal fotbal střelba či atletika především běhy na větší vzdálenost Kuchyně Svých tradičních jídel si Afghánci příliš neužijí Mnoho z nich žije na hranici chudoby a mnozí z nich dokonce pod ní v některých částech Afghánistánu jsou dokonce lidé nuceni jíst listí ze stromů Proto se častěji setkáváme s jídly mnohem jednoduššími Nejčastěji se je afghánský chléb -Naan speciální typ jogurtu Mast či zeleninové polévky Strava je pak pochopitelně doplněna místním ovocem a zeleninou Maso či rýže se na jídelníček dostávají popravdě zřídka Nejoblíbenějším nápojem v Afghánistánu je zelený velmi slazený čaj Čajovny jsou vůbec místem kde je rušno Lidé se tu scházejí a povídají a dokonce do nich často zvou své návštěvy Česká pomoc v Afghánistánu Člověk v tísni Česká humanitární organizace Člověk v tísni má v současnosti 2013 v Afghánistánu svoji největší misi Zaměřuje se zejména na dlouhodobé řešení problémů týkajících se vzdělávacího systému dostupnosti pitné vody zdrojů obživy a rozvoje venkovských komunit Do konce roku 2012 zde realizovala pomoc v hodnotě více než 47 milionů dolarů Provinční rekonstrukční tým v Lógaru Ve východoafghánské provincii Lógar působí z americké základny Shank český Provinční rekonstrukční tým Lógar který je společným projektem Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva obrany Český PRT tvoří jedenáct 10-12 civilních odborníků řízených Ministerstvem zahraničních věcí ČR a cca 2-3 sty vojáků Armády ČR Český PRT má jednu z poměrově největších zastoupení civilních expertů v rámci PRT PRT působí v Lógaru od 19 března 2008 Členy civilního rekonstrukčního týmu jsou stavební inženýři zemědělští inženýři odborníci na rozvoj veterinární medicínu bezpečnost a média Experti úzce spolupracují s provinční vládou radami starších šúrami a dalšími představiteli komunit na posilování jejich kapacit prostřednictvím vzájemné spolupráce na širokém spektru projektů které mají dopad jak ve střednědobém časovém horizontu tak z hlediska dlouhodobého rozvoje provincie Zajímavosti V Afghánistánu se prý nachází nejvýše položené hnízdiště plameňáka růžového 3 000 m n m Odkazy Reference Literatura CHLÁDEK Milan Afghánistán na vlastní kůži Praha NZB 2009 ISBN 978-80-904272-0-4 Související články Seznam představitelů Afghánistánu Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly Provinční rekonstrukční tým Transafghánský plynovod Externí odkazy cestyin Texaská univerzita v Austinu clovekvtisnicz prtlogarcz Sir Alexander Fleming 6 srpna 1881 farma Lochfield u Darvelu v hrabství Ayrshire ve Skotsku – 11 března 1955 Londýn byl skotský lékař známý objevem baktericidních účinků lysozymu ale hlavně získáním penicilinu z plísně Penicillium notatum Život shrnutí Celý svůj život působil na Lékařské škole Panny Marie v Londýně kam se rozhodl jít pouze kvůli tomu že znal tamní plavecké družstvo Jeho život byl plný náhod bez kterých by se asi nikdy nestal slavným I když původně složil zkoušky z chirurgie přešel do oddělení Almrotha Wrighta kde zkoumal bakteriální nákazy a také byl při vývoji vakcín působících proti některým chorobám Byl známý tím že si kultury ponechával i několik týdnů ve své laboratoři aby mohl pozorovat jestli se nestane něco neobvyklého V roce 1928 zjistil že plíseň Penicilinum notatum která byla zanesena do Petriho misky s bakteriemi zřejmě otevřeným oknem v laboratoři vytváří látky které zabíjí některé kmeny bakterií V roce 1941 se začal penicilin masově vyrábět a používat v medicíně Zásluhu na tom mají také německý biochemik Ernst Chain a australský patolog Howard Florey kteří objevili způsob izolace a průmyslové výroby Všichni tři dostali za své objevy v roce 1945 Nobelovu cenu Životopis Dětství Alexander Fleming se narodil 6 srpna 1881 jako sedmé a předposlední dítě statkáře Hugha Fleminga a jeho druhé ženy Grace Mortonové na statku Lochfield Farm v hrabství Ayrshir ve Skotsku Měl sedm sourozenců z otcova prvního manželství sestru Jane bratra Hugha nejstarší syn Hugha Fleminga takže měl převzít hospodářství bratra Toma a sestru Mary z otcova druhého manželství sestru Grace a bratra Johna a Roberta jediný mladší sourozenec Druhý nejstarší syn Tom odešel na univerzitu v Glasgow studovat medicínu Od pěti let chodil Alec jak mu říkali do malotřídní školy Vzhledem k velikosti školy asi 15 žáků se zde vyučovaly pouze absolutní základy V osmi nebo deseti letech přešel A Fleming a jeho sourozenci na školu v Darvelu což bylo město vzdálené asi čtyři míle od jejich statku Na této škole si Fleming zlomil nos čímž získal pro něj typický zmáčknutý boxerský nos Ve svých dvanácti letech roku 1893 ukončil A Fleming darvelskou školu Po ukončení školy rodina rozhodla že A Fleming nepůjde pracovat na statek ale že půjde studovat dál proto téhož roku nastoupil akademii v Kilmarnocku v hrabství Ayrshir Na této Akademii studoval přírodní vědy anorganickou chemii magnetismus a elektřinu teplo světlo a zvuk a fyziologii Ve čtrnácti letech 1895 byl poslán za svými sourozenci do Londýna kde navštěvoval obchodní větev Polytechnic school v Regent street Zde se vyučovaly všechny předměty kromě řečtiny a latiny Studia Roku 1899 vypukla Druhá búrská válka a Fleming spolu se svými bratry Johnem a Robertem vstoupili jako dobrovolníci do armády Přihlásili se do pluku London Scotish což byl pluk složený výhradně ze Skotů Jelikož počet dobrovolníků značně překračoval potřeby expedičního sboru většina dobrovolníků do jižní Afriky neodjela Mezi těmi co neodjeli byli i všichni tři Flemingové Ve dvaceti letech 1901 zdědil Fleming po svém strýci 250 liber které se na radu staršího bratra Toma rozhodl investovat do studia medicíny V Londýně byl v tu dobu trochu zvláštní systém lékařských fakult kdy každá nemocnice vlastní fakultu a z ní přebírá doktory Fakulty si ponechaly právo přijímat studenty i bez středoškolského vysvědčení takový student po ukončení studia dostal zvláštní diplom – conjoint který povoloval provozování všeobecné lékařské praxe ale už neumožňoval přístup k vyšším univerzitním hodnostem Fleming však neměl ani imatrikulační diplom požadovaný univerzitou a tak chodil na soukromé hodiny Roku 1902 složil imatrikulační zkoušku a přihlásil se na lékařskou fakultu při nemocnici Saint Mary Fleming byl vynikající student a několikrát byl dokon První výzkum K bakteriologii ho přivedla náhoda vybral si ho totiž profesor Freeman Nevybral si ho však kvůli tomu že by se domníval že bude dobrý bakteriolog ale protože uměl střílet a Freeman chtěl založit shooting club Freeman provozoval spolu s Wrightem na fakultě laboratoř do které roku 1906 nastoupil i Fleming aby v ní zůstal až do své smrti V době Flemingova příchodu se laboratoř potýkala s existenčními potížemi ale jelikož se jí podařilo najít metodu stanovení tuberkulózy v předstihu před jejími příznaky byla v roce 1907 rozšířena Téhož roku se jí podařilo získat pravidelný příjem za prodej očkovacích látek sér antitoxinů a opsoninů Roku 1908 složil Fleming závěrečné lékařské zkoušky a hned téhož roku začal také publikovat Napsal pojednání O akutních bakteriálních onemocněních zde psal o chorobách a jejich způsobu léčení a o dalších výsledcích výzkumu laboratoře ve které působil V tomto roce se Fleming rozhodl udělat na sobě pokus V tuto dobu zdaleka ne všichni souhlasili s Wrightovou očkovací teorií ohledně endokarditidy a poukazovali na některé nejasnosti které vznikaly Fleming vyslovil teorii že účinnost je v tomto případě otázkou způsobu aplikace což na sobě i experimentálně potvrdil V průběhu několika dalších let se stal respektovaným lékařem v Saint Mary Mimo nemocnici ještě ordinoval u doktora Freemana který tuto praxi již nestíhal První světová válka Na začátku roku 1914 opustil London Scotish pluk protože vojenský výcvik nešel časově sloučit s jeho prací v laboratoři a ordinaci Do první světové války zasáhl jako lékař Wright byl jmenován plukovníkem a poslán do Francie aby tam zřídil laboratoř a výzkumné středisko kromě Freemana si vzal několik dalších lidí mezi nimiž byl i Fleming který k tomuto účelu dostal hodnost nadporučíka Fleming objevil že raněným vojákům je nutno odebrat tkáně které jsou velmi poškozeny aby mohli odolat infekci Wright zde dokázal že ke zničení mikrobů je nutno do rány zavést hypertonický roztok soli a tím přinutit tělo k velkému odtoku lymfy ve které jsou leukocyty které infekci zničí Tato laboratoř také objevila že antiseptické prostředky používané na sterilizaci chirurgických nástrojů jsou neúčinné protože bakteriím neškodí a v některých případech jim i napomáhají Tyto poznatky se zpravidla prosadily až koncem války nebo až po ní ale i tak napomohly rozvoji chirurgie Během války se Fleming zamiloval a oženil se zdravotní sestrou Objev lysozymu Po první světové válce se Fleming vrátil do laboratoře při nemocnici Saint Mary V roce 1922 učinil Fleming objev s lysozymem který ve své době neměl příliš velký význam ale o třicet let později se k němu věda vrátila Fleming při rýmě totiž umístil vlastní hlen do Petriho misky s koloniemi mikroorganismů a zjistil že uhynuly Pokus později úspěšně opakoval se slzou proto podrobil slzy zkoumání Zjistil látku která tyto organismy hubí a pojmenoval ji lysozym Při dalším výzkumu zjistil že se lysozym vyskytuje téměř ve všech částech těla Lysozym nezabíjí všechny mikroby působí jen na neškodné organismy Fleming si uvědomil že tak vlastně lysozym určuje který mikroorganismus je patogenní a který je neškodný Většinu bakterií zabíjel pouze lysozym obsažený ve vaječném bílku Protože v tu dobu nešel lysozym z vaječného bílku oddělit pokusil se dát infikovanému králíkovi ředěný bílek nitrožilně Tyto pokusy byly úspěšné práce s bílkem však v tu dobu byla natolik problematická že od dalších pokusů bylo upuštěno Penicilín V roce 1928 Fleming objevil Penicilin k tomto objevu došlo z části náhodou Fleming totiž náhodou našel na staré petriho misce plíseň usazenou na agaru Tato plíseň vylučovala látku která hubila mikroby kolem Jeho přítel slavný americký mykolog Tom určil tuto plíseň jako Penicillium Notatum Tuto plíseň podrobil zkoumání a zjistil že hubí většinu mikrobů které při zkoumání použil kromě mikrobu způsobujícího tyfus Tento jev byl znám jako antibiosa ale nikomu se ho nepovedlo laboratorně provést s takovým úspěchem Aby plíseň mohli zkoumat a hlavně získat z ní onu látku hubící bakterie potřebovali ji množit A tak začali všichni v laboratoři pěstovat penicillium v masovém vývaru při 37 stupních Celsia Na radu jednoho mykologa později upravili teplotu na 20 stupňů A tento bujón opravdu fungoval zabíjel bakterie a neškodil fagocytům Takto získávaná látka zabíjela všechny bakterie i při zředění 1600 ale velice rychle v řádu hodin maximálně dní ztrácela své schopnosti Dalším problémem bylo že potřebovali penicilin izolovat čistý protože vývar nešlo používat v normální lékařské praxi Izolovat čistý penicilin se nepodařilo a když Fleming přednesl tento objev svým mimolaboratorním kolegům nikdo se o něj nezajímal O jeho práci se však začali zajímat bakteriologové Raistrick a Clutterbuck kteří měli i znalosti z chemie přesto se ani jim nepodařilo penicilin izolovat Izolovat penicilin se podařilo teprve v květnu 1940 oxfordskému chemikovi Ernstu Chainovi a biochemikovi Howardu Floreyovi Brzy byl penicilin úspěšně otestován na laboratorních zvířatech V únoru roku 1941 byl lék poprvé podán člověku který umíral na septikemii Po podání penicilínu bylo jasné že dochází k zotavování jeho nedostatečné zásoby však neumožnily pacienta vyléčit Poté byla nashromážděna zásoba léku a byl proveden další pokus na třech lidech z nichž dva se podařilo vyléčit a třetí zemřel na jiné komplikace Nastala otázka kdo bude vyrábět nový lék britská vláda si v průběhu války nemohla dovolit sponzorovat výrobu nového léku a soukromé továrny odmítaly výrobu penicilinu kvůli malým výnosům Florey s jedním kolegou odjel do USA kde se měli pokusit zajistit jeho výrobu V mykologickém ústavu v Peorii se povedlo zvětšit produkci pomocí kukuřičného výluhu Potom zde sledovali jestli i jiné plísně produkují penicilin ale neúspěšně Objevili pouze jeden plesnivý meloun jehož plíseň penicilin produkovala a z nějž vznikly všechny plísňové kultury ze kterých se i dnes penicilin vyrábí Florey se z USA vracel se zárukou výroby deseti tisíc litrů penicilinu V tomto období již bylo penicilinem vyléčeno větší množství lidí nakonec článek v New York Times přinesl první informace o novém léku Následná medializace a Flemingovy známosti zařídily že v září 1942 se největší farmaceutické firmy začaly zabývat výrobou penicilinu V roce 1943 se již ve velkém množství dodával do armády na léčení raněných Za objev penicilinu dostal Fleming celou řadu cen dne 25 října 1945 získal společně s Floreyem a Chainem Nobelovu cenu za medicínu Alexander Fleming zemřel doma dne 11 března 1955 a byl pohřben v katedrále svatého Pavla v Londýně Literatura Gwyn MacFarlane Alexander Fleming The Man and the Myth Harvard University Press Cambridge Massachusetts 1984 André Maurois Alexander Fleming Arzt und Forscher List Mnichov 1960 Externí odkazy Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti anglicky American Israel Public Affairs Committee; odtud zkratka AIPAC je americká zájmová skupina která v Bílém domě a Kongresu Spojených států amerických lobbuje za silnou americkou podporu Izraele Je považován za nejmocnější a nejvlivnější lobbistickou skupinu ve Washingtonu < ref> AIPAC se sám označuje jako „Americká proizraelská lobby Jedná se o neziskovou organizaci s velkým množstvím členů mezi jejíž členy patří členové Demokratické strany Republikánské strany i nezávislých AIPAC je financován prostřednictvím příspěvků a darů jeho členů Historie AIPAC byl založen roku 1953 Izajášem L Kenenem pod názvem Americko-sionistický výbor pro veřejné záležitosti Podle profesora politologie Kalifornské univerzity Stevena Spiegela „byly spory mezi Eisenhowerovou administrativou a izraelskými podporovateli natolik vážné že kolovaly zvěsti jak se později ukázalo tak neopodstatněné že dojde k vyšetřování Americké sionistické rady Z toho důvodu byla zformována nezávislý lobbistický výbor který byl později přejmenován na AIPAC< ref> Kenen ve své knize kde popisuje historii AIPACu uvádí že Výkonný výbor AIPACu se rozhodl pro změnu názvu z Americko-sionistického výboru pro veřejné záležitosti na Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti „aby organizaci zvýšil podporu< ref> Internetové stránky AIPACu uvádí že v současné době se jeho členská základna rozrostla na 100 tisíc < ref> Snahy a aktivity AIPAC uvádí že jeho účelem je lobbovat u Kongresu Spojených států amerických v rámci otázek a zákonů které zahrnují Tlak na Palestinskou autonomii za účelem dodržování jejího závazku boje proti terorismu a boje proti podněcování vůči Izraeli Posílení svazků mezi Washingtonem a Jeruzalémem prostřednictvím sdílení informací tajných služeb vojenské spolupráce a ekonomické pomoci v roce 2006 celkem 252 miliard $ Odsouzení Íránu za jeho snahy získání jaderných zbraní a zpochybňování holocaustu a prosazení finančních sankcí které by měly zbrzdit jeho jaderné ambice Tvrdý postoj vůči zemím a skupinám nepřátelským k Izraeli Prosazení demokracie na Blízkém východě Odkazy Poznámky Související články Israel Lobby and US Foreign Policy Externí odkazy 06 2008 Britské listy Andrea Březinová 28 září 1987 je česká divadelní herečka Vystudovala Gymnázium Pavla Křížkovského s uměleckou profilací a následně brněnskou JAMU Od 1 srpna 2010 je členkou muzikálového souboru Městského divadla Brno Role v Městském divadle Brno Hunyaková – Chicago Bára – Divá Bára Alžběta – Baron Trenck Company – Jekyll a Hyde Bombalerína – Kočky Gloria – Flashdance Baba – Les Misérables Bídníci Sylvie – Dvojitá rezervace Jessika – Benátský kupec Agáta a Dcera – Jakub a jeho pán Petronila – Don Juan Oda Mae – Duch Alena – Noc na Karlštejně Externí odkazy Fanouškovská stránka na Armáda je organizovaný ozbrojený sbor státu nebo monarchie Jejím úkolem je jeho územní obrana řidčeji expanze Příslušníci armády jsou vybaveni různou technikou zejména zbraněmi a nazývají se vojáci V užším smyslu označuje vojenskou jednotku Terminologie Slovo „armáda pochází z latinského slova armata – ozbrojený V českém a slovenském jazyce armáda označuje pozemní vojska Ve španělština a portugalštině označuje námořní flotilu Armáda může označovat Ozbrojené síly celého státu kdy se pak podle prostředí obvykle armáda člení na pozemní vojsko námořnictvo a letectvo Pozemní vojsko v rámci ozbrojených sil státu Samostatnou vojenskou jednotku nasazenou v poli skládající se z velitelství několika sborů anebo samostatných divizí případně i menších jednotek přímo podřízených velitelství armády Jde tedy o tzv polní armádu která může být buď tzv vševojsková tj složená ve vyrovnaném poměru z jednotek všech druhů pozemního vojska případně specializovaná s důrazem na některý druh nebo typ jednotek např armáda tanková jízdní nebo letecká nebo o armádu speciálního určení např během 2 světové války existovala 1 spojenecká vzdušně výsadková armáda složená výhradně ze vzduchem přepravitelných jednotek Početnost armády závisí na jejím složení a tradici toho kterého státu obvykle však dosahuje mnoha desítek tisíc vojáků Nadřazená vojenská jednotka je skupina armád Různá ozbrojená uskupení často nezávislá na státních strukturách někdy nelegální např Irská republikánská armáda nebo albánská UÇK Slovo armáda je občas užíváno i v pojmenování neozbrojených občanských organizací zvláště mají-li polovojenskou organizaci a strukturu např Armáda spásy Další charakteristika V obecném slova významu se armáda vztahuje k dané zemi ve smyslu národního státu a je výrazem a garantem její suverenity Vojenské entity bez vztahu ke konkrétnímu území se zpravidla nazývají legie nebo soukromé armády Naproti tomu existují i země které nemají stálou armádu V takovém případě mohou mít smlouvu s jinou zemí o poskytnutí územní obrany v případě jejího ohrožení San Marino Vatikán Andorra Lichtenštejnsko Další možností je substituce armády policií a jinými paramilitantími jednotkami Kostarika Panama Některé země disponují jak armádou tak paramilitantními sbory Vedle bilaterálních smluv existují i smlouvy více států o vzájemné vojenské pomoci pro případ že bude některá z nich napadena se ostatní země zavazují ji vojensky pomoci U vojenských bloků pak je určena i míra pomoci jako by byla napadena sama tj veškerou potřebnou silou Kromě „národních armád existují i armády jejichž misí je obrana většího území než jednoho státu Příkladem jsou mezinárodní vojska Organizace spojených národů Jednotlivé země lze rozdělit podle branné povinnosti obyvatelstva v době míru Armáda bez branné povinnosti dobrovolnická pak bývá profesionální Přestože může být armáda schopna napadení jiného státu a expanze na jiné území jejím primárním úkolem a úkolem každého vojáka v ní je obrana vlasti Pro tento účel skládá každý voják vojenskou přísahu oproti žoldákovi který se zavazuje ke službě jen smluvně Armáda je zřizována primárně nebo výhradně pro zajištění bezpečnosti dané země proti vnějšímu tj zahraničnímu ohrožení Vnitřní bezpečností je pověřena policie Toto rozdělení rolí je u řady zemí zakotveno v právním řádu často v samotné ústavě Historický právní dokument který tyto pravomoce určuje se nazývá Posse comitatus V některých zemích se armáda stává politickou silou spolurozhodující o politických záležitostech A to buď krátkodobě např vojenským převratem nebo i dlouhodobě Armáda nicméně může poskytnout technické a lidské zdroje své zemi i pro jiné účely zejména vnitrostátně například v případě živelní katastrofě nehodě nebo jiné závažné události která svým rozsahem znemožňuje aby byla zvládnuta s použitím civilních prostředků nebo pokud povaha této události znamená vážné ohrožení fungování země Některé země pro tyto situace mají speciální státní agentury pro účel koordinace vypořádání se s těmito nepříznivými událostmi např v USA je to FEMA Použití armád bylo z historického hlediska vždy přizpůsobováno pro konvenční vojenské střety V posledních stoletích ale určitý podíl získaly i jiné strategie jako např guerrilla nebo taktika terorismu proti kterým je nasazení čistě konvenční armády neefektivní a lépe se hodí styl práce blízký policejnímu jako jsou speciální jednotky v případě guerilly nebo velké nasazení infiltrátorů tajných agentů a špionáže např ve válce proti terorismu Vojenské hodnosti Armáda je organizována přísně hierarchicky Postavení v armádní hierarchii se odráží v systému vojenských hodností Externí odkazy Asýrie je označení pro území severní Mezopotámie v dnešním Iráku horní tok řeky Tigris v širším smyslu pak pojmenování významného starověkého státního útvaru jenž zvláště od 9 do 7 století př n l hrál dominantní roli na Předním východě Název Asýrie je odvozen od jména města Aššúru jehož počátky spadají do doby kolem roku 2500 př n l Nejstarší doba O prvotním osídlení Asýrie toho moc nevíme Podle Bible byl Aššúr založen Šémovým synem Aššúrem V 3 tisíciletí př n l bylo území Asýrie obsazeno postupně Sumery Sargonem Akkadským a v 16 a 15 století př n l Babylonií První zmínky o asyrských vládcích se objevují kolem roku 2000 př n l Asýrie se tehdy skládala z mnoha městských států a malých semitských království Asyřané se brzy dostali do kontaktu s městy v Malé Asii a v Kappadokii si dokonce založili několik obchodních kolonií Tyto osady označované jako karum přístav byly sice oficiálně součástmi anatolských měst ale de facto byly závislé pouze na Asýrii Hlavními obchodními artikly dováženými do Asýrie byly kovy pravděpodobně olovo a cín textilní látky byly naopak vyváženy do Anatolie V 19 století př n l se vlády v Aššúru zmocnil Šamší-Adad I 1813–1781 př n l který také dobyl při Eufratu ležící království Mari a na tamní trůn dosadil jednoho ze svých synů Dalšího ze synů učinil vládcem města Ekkalatum Tímto sjednotil Šamší-Adad celou severní Mezopotámii Za vlády jeho nástupců bylo ztraceno město Mari a jeho nový vládce se spojil s babylonským králem Chammurapim který nakonec Asýrií dobyl a přeměnil ji ve vazalský stát Babylonu Později se Asýrie stala závislou na nově vzniklé říši Mitanni na horním toku Eufratu a Tigridu Středoasyrské období Z mitannské nadvlády vymanil Asýrii až Eríba-Adad I 1392–1366 př n l přesto však trvalo jistou dobu než se Asýrie etablovala jako regionální mocnost v oblasti Za Aššur-uballita I se podařilo získat přechodně kontrolu nad Babylonií kam asyrský král dosadil na trůn svého chráněnce Kurigalza II obsazen byl i Babylon Vrcholem této fáze asyrských dějin však byla až vláda Tukultí Ninurty I 1244–1208 př n l který porazil jak Babyloňany tak Chetity a zejména pak vláda Tiglatpilesara I 1114–1076 př n l jednoho z nejschopnějších starověkých vládců Za Tiglatpilesara I se Asýrie stala velmocí jejíž vliv sahal daleko za hranice Mezopotámie Král bojoval především v jižní Arménii vedl časté výpravy proti Aramejcům kteří v té době začali pronikat do nížin Eufratu a Tigridu a po smrti babylonského krále Nabukadnezara I dočasně ovládl některá významná babylonská města Za jeho vlády vyrostly v Aššúru četné chrámy zasvěcené asyrským bohům čímž si chtěl Tiglatpilesar naklonit kněžstvo a postaven byl i luxusní královský palác Je možné že se Asyřanům podařilo uchytit na pobřeží Středozemního moře neboť král ve svých nápisech tvrdí že při plavbě ve člunu ulovil „mořského býka pravděpodobně delfína Tiglatpilesarovi nástupci však nebyli ve své politice tak úspěšní a území asyrského státu se zejména v důsledku aramejských útoků opět zredukovalo na centrální oblast okolo Aššúru Novoasyrské období V 9 století př n l Asyřané řadu let omezení jen na území centrální Asýrie dobyli obsadili a postupně asyrizovali aramejské státy na Eufratu a v severní Mezopotámii Poté v 9 a 8 století př n l dobyli též Sýrii Palestinu a země na severozápadě severu a východě čímž vznikla první velká říše v dějinách Předního východu Největšího rozsahu dosáhla roku 671 př n l když ovládla i Egypt Specifický byl vztah k podmaněné Babylonii jejíž kultury a vzdělanosti si Asyřané vážili jakožto základu kultury vlastní Významná babylonská města Babylón Borsippa Sippar si proto mohla ponechat své dosavadní výsady někteří asyrští králové se nechali v Babyloně formálně korunovat na babylonské krále a podobně Babyloňané svého postavení využívali a často se proti asyrské nadvládě bouřili Jejich spojencem byl stát Elam Dobytá území se různými způsoby snažila od novoasyrské říše odtrhnout Zajatce a bouřící se obyvatelstvo měli Asyřané ve zvyku přesídlovat i po statisících – usídlovali je ve skupinách po celé říši Vzniklo tak multietnické osídlení a jako dorozumívací řeč se prosadila aramejština to zůstalo zachováno i později po vzniku perské říše Do 10 století př n l se dobyté země ještě ponechávaly v rukou domácích dynastií avšak od 9 století př n l začali králové zřizovat asyrské provincie v čele s asyrskými místodržiteli Po roce 800 př n l se jednotliví místodržitelé stali téměř nezávislými vládci kteří často ohrožovali asyrskou centrální vládu a teprve Tiglatpilesarovi III 744–727 př n l se reformou správy podařilo moc guvernérů omezit hlavně jejich častým střídáním Nejdůležitějšími městy novoasyrské říše byly Aššúr Kalchu a Ninive Po smrti významného panovníka Aššurbanipala 668–627 př n l začala země vyčerpaná ustavičnými válkami upadat Roku 626 př n l se odtrhla Babylonie vznik tzv Novobabylonské říše a v letech 614–609 př n l spojená vojska Médů a Babyloňanů Asýrii dobyla Novoasyrská říše zanikla a její teritorium si rozdělili vítězové Pozdní doba Asýrie již nikdy znovu nezískala samostatnost třebaže ještě dlouhou dobu tvořila specifickou územní jednotku s vlastními správci Babyloňany a Médy zde vystřídali v polovině 6 století př n l Peršané kteří na severu Mezopotámie zřídili satrapii Athurá podřízenou velikému satrapovi babylonskému Alexandr Veliký a Seleukovci pak v podstatě převzali perskou správní strukturu jen nově obsadili funkce V následujících stoletích docházelo k postupnému vytrácení historického povědomí a tradic země k němuž paradoxně přispělo i přenesení hlavního města nově vzniklé říše Parthů kolem poloviny 2 století př n l na střední tok Tigridu Parthové byli ovlivněni tradicemi íránskými a zčásti i řeckými takže svébytná kultura oblasti postupně mizela Definitivní tečku za asyrskými dějinami potom učinila arabská expanze v 7 století n l Související články Babylonie Starověký Orient Seznam asyrských králů Literatura Encyklopedie starověkého Předního východu Praha 1999 Pečírková Jana Asýrie Od městského státu k říši Praha Academia 2000 177 s Reference Externí odkazy Baga je město v severovýchodní Nigérii ve státě Borno poblíž hranice s Čadem u Čadského jezera Leží asi 200 km severovýchodně od Maiduguri hlavního města státu Borno Zhruba do 70 let dvacátého století bylo město domovem mnoha rybářů rybářství ale ve městě skončilo v důsledku vysychání Čadského jezera Město má hrubým odhadem okolo 10 tisíc obyvatel Útoky na město V dubnu 2013 došlo ve městě k bojům mezi nigerijskými vojenskými složkami a členy radikálního islamistického hnutí Boko Haram Boj si vyžádal 185 místních civilních obětí a na 2000 domů bylo zničeno 3 ledna 2015 došlo k dalšímu útoku tohoto hnutí na město hnutí město obsadilo vypálilo a zmasakrovalo asi 2 000 zdejších obyvatel Jednalo se doposud o největší masakr způsobený hnutím Celé město bylo útokem velmi zničené Nigerijská armáda ho osvobodila až 21 února Reference Birdman je americký film z roku 2014 Natočil jej mexický režisér Alejandro González Iñárritu Hlavní roli herce ve filmu ztvárnil Riggana Thomsona Michael Keaton který se snaží dosáhnout úspěchu na Broadwayi Film měl premiéru 27 srpna 2014 na Benátském filmovém festivalu a v kinech byl představen 17 října toho roku Autorem hudby k filmu je jazzový bubeník Antonio Sánchez< ref> < nowiki>Film získal Zlatý glóbus za nejlepší scénář a herec Michael Keaton byl za roli Birdmana oceněn Zlatým glóbem za nejlepší mužský herecký výkon komedie muzikál Na 87 předávání Oscarů film získal cenu za Nejlepší film Nejlepší režiséra Nejlepší scénář a Nejlepší kameru Obsazení Michael Keaton jako Riggan Thomson Birdman Edward Norton jako Mike Shiner Emma Stone jako Sam Thomson Naomi Watts jako Lesley Zach Galifianakis jako Jake Andrea Riseborough jako Laura Amy Ryan jako Sylvia Thomson Lindsay Duncan jako Tabitha Dickinson Merritt Wever jako Annie Jeremy Shamos jako Ralph Frank Ridley jako Pan Roth Katherine O'Sullivan jako Kostymní asistentka Damian Young jako Gabriel Ocenění a nominace Michael Keaton získal svůj první Zlatý Glóbus v kategorii Nejlepší herec ve filmu muzikál nebo komedie Na 87 ročníku předávání Oscarů film získal devět nominaci včetně Nejlepšího filmu Alejandro González Iñárritu získal cenu za Nejlepší režii Film získal Oscara za Nejlepší film Nejlepšího režiséra Nejlepší původní scénář a Nejlepší kameru Odkazy Reference Externí odkazy Bitevní loď je označení pro nejsilnější co se týče pancíře a hlavně výzbroje válečné lodě své doby Toto označení se používá pro lodě v období 15 20 století Vrchol vývoje těchto lodí nastal v období první a druhé světové války Během druhé světové války byl však jejich význam potlačen rozvojem letectva Bitevní lodě byly vyvíjeny především k likvidaci nepřátelských plavidel byly ale také užívány k ostřelování pobřeží Jako bitevní loď byla původně označována řadová loď desítkami děl vyzbrojená plachetnice používající taktiku útoku v řadě Od druhé poloviny 19 století se začaly řadové lodě opatřovat pancířem a parními stroji Stará bronzová zepředu nabíjená děla s hladkou hlavní nemohla prorazit pancéřové desky a tak bylo nutno vyvinout silnější kanóny Takovýchto těžších děl mohla nést loď mnohem menší množství vznikla tedy otázka jak nejlépe umístit tuto omezenou výzbroj 60-90 léta 19 století lze označit jako léta hledání nejvýhodnějšího typu bitevní lodi Vznikaly v rychlém sledu lodě kasematové s děly umístěnými v bočních kasematech jež jim umožňovaly větší palebné pole barbetové lodě na nichž byla děla umístěna na palubě v ose lodi nad pancéřovou barbetou věžové lodi až nakonec vznikla univerzální bitevní loď přelomu 19 a 20 století Tyto lodě se dnes označují jako predreadnoughty Měly výtlak přibližně 15 000 t nesly čtyři těžká děla ve dvou dvojitých věžích ráže těchto děl byla obvykle 305 mm 12´´ Dále nesly 8 až 12 středních děl nejčastěji ráže 152 mm a pak množství lehčích děl a kulometů k odrážení torpédových útoků Byly silně pancéřované boční pancíř dosahoval síly až 280 mm rychlost se obvykle pohybovala kolem 18 uzlů Predreadnoughty se účastnily dvou významných konfliktů španělsko-americké války a rusko-japonské války Právě zkušenosti z rusko-japonské války podnítily další vývoj bitevních lodí Ukázal se význam těžkého dělostřelectva a rychlosti v námořní bitvě První lodí nového druhu byl britský HMS Dreadnought spuštěný roku 1906 podle nějž se nazývají všechny obdobné bitevní lodě dreadnoughty Hlavní novinkou bylo umístění pěti dvouhlavňových dělových věží na této lodi Boční salvu mohlo pálit sice jen osm těžkých děl ale přesto to znamenalo dvojnásobnou palebnou sílu oproti všem starším plavidlům Dále se mírně zvedla rychlost na 22 uzlů Pancéřování setrvalo přibližně na stejné úrovni Stále větší a stále silnější dreadnoughty začaly stavět všechny námořní velmoci výtlak stoupal až na 35 000 tun ráže děl až na 381 mm Tyto bitevní lodě byly hlavní námořní silou první světové války Bitevní loď byla zranitelná minami musela mít doprovod torpédoborců a lehkých křižníků proti ponorkám a torpédovkám Po válce bylo ještě dokončeno několik válečných projektů jako např třída amerických lodí Colorado s děly ráže 406 mm Poté ale Washingtonská konference z roku 1922 zastavila stavbu bitevních lodí na 15 let tedy do roku 1936 Druhé světové války se účastnila jednak plavidla postavená za první světové války a těsně po ní která byla v meziválečném období modernizována a moderní bitevní lodě stavěné těsně před a v průběhu války Tyto kolosy dosahovaly výtlaku až 64 000 t délky téměř 270 m a rychlosti mezi 28 a 33 uzly Výzbroj tvořilo nejčastěji osm až deset 356mm až 460mm děl umístěných nejčastěji ve dvou- až čtyř- hlavňových věžích třída King George V dále kolem 12 středních děl ve věžích na bocích a množství lehkých protiletadlových děl Ale ani silná protiletecká výzbroj skládající se z desítek děl nejrůznějších ráží nedokázala zajistit dostatečnou obranu proti leteckým útokům Přesto byl jeden z hlavních úkolů bitevních lodí ke konci války doprovod a protiletadlová ochrana letadlových lodí Po druhé světové válce stavba bitevních lodí končí jejich vůdčí úlohu přebírají letadlové lodě Bitevní lodě přeživší válku byly postupně vyřazovány a šrotovány v průběhu 50 a 60 let Jedinou výjimkou jsou americké lodě třídy Iowa které prošly rozsáhlou modernizací a účastnily se války ve Vietnamu i Perském zálivu V obou válkách už se ale neúčastnily námořních bojů I tyto lodi však už byly vyřazeny ze služby a dnes slouží pouze jako plovoucí muzea Pouze USS Iowa kotví v Suisan Bay u San Francisca v rezervě Související články Dreadnought Predreadnought Externí odkazy Bitva u Leyte nebo Bitva v Leytském zálivu byla největší námořní bitva druhé světové války v Tichomoří a jedna z největších námořních bitev v historii Uskutečnila se 23–26 října 1944 mezi americkým a japonským námořnictvem u ostrova Leyte na Filipínách V této bitvě také došlo k prvnímu organizovanému nasazení letadel kamikaze K prvnímu útoku došlo 21 října proti těžkému křižníku Australia který byl zasažen osamělým kamikaze Organizované sebevražedné nálety začaly 25 října Americké složení jednotek Po leteckých útocích a dělostřelecké přípravě začal 20 října 1944 na 4 plážích výsadek invazního loďstva pod velením admirála Wilkinsona které bylo složeno z více než 700 lodí na jehož palubách bylo shromážděno 160 000 vojáků Ke krytí této výsadkové operace byla připravena 3 a 7 flota 3 flota Velitelem 3 floty byl admirál William F Halsey Byla tvořena operačním svazem rychlých letadlových lodí TF 38 pod velením viceadmirála Marca A Mitschera TF 38 byla rozdělena na 4 operační skupiny Operační skupině TG 381 velel viceadmirál John S McCain Byla složena z letadlových lodí Hancock Monterey Cowpens těžkých křižníků Chester Pensacola Salt Lake City Boston lehkých křižníků San Diego Oakland a 14 torpédoborců Operační skupině TG 382 velel kontradmirál Gerald F Bogan Byla složena z letadlových lodí Intrepid Bunker Hill Cabot Independence bitevních lodí Iowa New Jersey lehkých křižníků Vincennes Biloxi Miami a 16 torpédoborců Operační skupině TG 383 velel kontradmirál Frederick C Sherman Byla složena z letadlových lodí Essex Lexington Langley Princeton bitevních lodí Massachusetts South Dakota lehkých křižníků Santa Fe Birmingham Mobile Reno a 13 torpédoborců Operační skupině TG 384 velel kontradmirál Ralph E Davison Byla složena z letadlových lodí Franklin USS Enterprise San Jacinto Belleau Wood bitevních lodí Alabama Washington těžkých křižníků Wichita New Orleans a 15 torpédoborců 7 flota Velitelem 7 flota byl viceadmirál Thomas C Kinkaid 7 flota byla složena ze čtyř skupin podpůrné síly levé křídlo pravé křídlo a svaz eskortních letadlových lodí Podpůrným silám velel kontradmirál George L Weyler Byly složeny z bitevních lodí West Wirginia Maryland Mississippi Tennessee California Pensylvania a torpédoborců Claxton Cony Thorn Aulick Sigourney a Welles Levému křídlu velel kontradmirál Jesse B Oldendorf Bylo složeno z těžkých křižníků Lousville Portland Minneapolis lehkých křižníků Denver Columbia a torpédoborců Newcomb Richard P Leary Albert W Grant Robinson Halford Bryant Heywood L Edwards Bennion a Leutze Pravému křídlu velel kontradmirál Russel S Berkey Bylo složeno z těžkého křižníku Shropshire lehkých křižníků Phoenix Boise a torpédoborců Hutchins Daly Bache Killen Beale Arunta Remey McGovan Melvin McDermut a Monssen Svazu eskortních letadlových lodí velel kontradmirál Thomas L Sprague Byl složen z 16 eskortních letadlových lodí 10 torpédoborců a 8 eskortních torpédoborců Japonský plán a rozložení jednotek Po bitvě ve Filipínském moři začínalo být japonské námořnictvo v kritické situaci Přesto nemohlo vylodění na Filipínách ignorovat Hlavní stan se v této situaci rozhodl pro plán Šó-ičigó 捷１号作戦 Šó-ičigó sakusen ~ Operace Vítězství 1 vycházející z tradiční samurajské taktiky předstíraného útoku Roli návnady měl sehrát Severní svaz tvořený letadlovými loděmi který na první pohled vypadal jako silné uskupení ale naprostý nedostatek pilotů a letounů snížil jeho bojovou hodnotu na minimum Zatímco Severní svaz měl odlákat americké hlavní obranné jednotky Střední svaz a Jižní svaz měly připlout k Leyte každý z jiné strany a vzít invazní jednotky do kleští Severní svaz Severní svaz jemuž velel viceadmirál Džisaburó Ozawa byl složen z letadlových lodí Čitose Čijoda Zuihó Zuikaku celkem 108 letadel hybridních bitevních lodí Hjúga Ise lehkých křižníků Ójodo Tama Isuzu torpédoborců Šimocuki Suzucuki Hacuzuki Wakacuki Akizuki a „eskortních torpédoborců Kuwa Maki Sugi a Kiri Střední svaz Střední svaz jemuž velel viceadmirál Takeo Kurita byl složen z bitevních lodí Jamato Musaši Nagato Kongó Haruna těžkých křižníků Atago Maja Takao Čókaj Mjókó Haguro Kumano Suzuja Tone Čikuma lehkých křižníků Noširo Jahagi a torpédoborců Šimakaze Hajašimo Akišimo Kišinami Okinami Naganami Asašimo Hamanami Fudžinami Urakaze Isokaze Jukikaze Hamakaze Kijóšimo a Nowaki Jižní svaz Jižní svaz se skládal ze dvou skupin Jedné skupině velel viceadmirál Šódži Nišimura Ta byla složena z bitevních lodí Jamaširo Fusó hybridního těžkého křižníku Mogami a torpédoborců Mičišio Asagumo Jamagumo a Šigure Druhé skupině velel viceadmirál Kijohide Šima Ta byla složena z těžkých křižníků Nači Ašigara lehkého křižníku Abukuma a torpédoborců Ušio Akebono Širanui a Kasumi Průběh bitvy Bitva se skládala ze 4 oddělených střetnutí 23 října v noci dvě americké ponorky Darter a Dace zpozorovaly japonský Střední svaz Odpálily na něj svoje torpéda a potopily 2 křižníky a 1 poškodily Jedním z potopených křižníků byla vlajková loď viceadmirála Kurity který si pak za svoji vlajkovou loď vybral jednu ze dvou největších bitevních lodí na světě Jamato Přes utrpěné ztráty Kurita dále postupoval po plánované trase směrem k Leyte 24 října ráno napadly dvě vlny japonských bombardérů Shermanovu TF 383 a potopily lehkou letadlovou loď Princeton Poté byl v bitvě v Subuyanském moři Kuritův Střední svaz napaden 5 vlnami útoků z amerických letadlových lodí při kterých byla potopena bitevní loď Musaši Kurita obrátil Střední svaz zpět aby se vyhnul dalším náletům a pokusil se vrátit zpět a proplout průlivem San Bernardino v noci Admirál Halsey se domníval že je Střední svaz zničen vrhnul celé 3 loďstvo proti Severnímu svazu čímž udělal přesně to co Japonci chtěli Jižní svaz plul od jihu směrem k průlivu Surigao kde 25 října ve tři hodiny ráno začala bitva v průlivu Surigao při níž byl Nišimurův Jižní svaz téměř celý zničen včetně bitevních lodí Fusó a Jamaširo Zbytek lodí ustoupil na západ Halseyovo 3 loďstvo dostihlo Ozawův Severní svaz 25 října a v bitvě u mysu Engano byly potopeny 4 japonské letadlové lodě Se zbývajícími loděmi odplul Ozawa zpět do Japonska Zatímco se Halsey hnal za Ozawou Kuritův Střední svaz připlul nepozorovaně 25 října v 6 hodin ráno k ostrovu Samar V bitvě u ostrova Samar se utkal s bezprostřední ochranou vyloďujících se plavidel Přestože se mu podařilo potopit několik plavidel a přes podporu náletů kamikaze byl donucen pod tíhou torpédových a leteckých útoků ustoupit zpět průlivem San Bernardino Bitva v Sibuyanském moři Japonský Střední svaz plul podle plánu Šó-1 podle ostrova Palawan když byl napaden 23 října v půl sedmé ráno americkými ponorkami Darter a Dace Jejich vypuštěná torpéda potopila křižníky Atago a Maja Těžký křižník Takao byl poškozen a za doprovodu dvou torpédoborců se vracel na základnu Viceadmirál Kurita po potopení své vlajkové lodi vztyčil vlajku na bitevní lodi Jamato Do Sibuyanského moře vplul oslabený Střední svaz složený z bitevních lodí Jamato Musaši Nagato Kongó Haruna těžkých křižníků Čókai Mjókó Haguro Kumano Suzuja Tone Čikuma lehkých křižníků Noširo Jahagi a 13 torpédoborců 24 října 1944 Po osmé hodině ranní byl zpozorován letounem z Intrepidu Útoky proti Střednímu svazu byly pověřeny letadlové lodě 3 loďstva pod velením admirála Halseyho První vlna tvořená asi 45 letouny z TG 383 zaútočila v 1045 na bitevní lodě Jamato a Musaši Každá z nich byla zasažena jedním torpédem Druhá vlna 45 letounů z TG 382 zaútočila na Musaši Loď byla zasažena 4 pumami a 8 torpédy Začala se proto opožďovat za zbytkem svazu a Kurita jí přidělil na ochranu křižník Tone Třetí vlna asi 30 letounů přiletěla z TG 383 ve 1330 Čtvrtá vlna přiletěla ve 1414 z TG 384 a zaútočila opět na Musaši která byla opět zasažena pumami i torpédy a její rychlost se snížila na 12 uzlů Pátá vlna více než 60 letounů zaútočila na těžce poškozenou Musaši a opět ji zasáhla Útoku se celkem zúčastnilo 259 letadel Bitevní loď Musaši se v 1938 potopila i s kontradmirálem Inogučim na palubě poté co ji celkem zasáhlo až 19 torpéd Bliss-Leavitt Mark 13 a nejméně 17 pum Torpédoborce Kijošimo a Hamakaze vylovily trosečníky a odpluly do Manily Bitevní loď Jamato byla zasažena dvěma torpédy Mark 13 a dvěma pumami a Nagato dvěma torpédy Mark 13 Těžký křižník Mjókó byl poškozen jedním torpédem Mark 13 a musel odplout k opravám do Bruneje Se zbytkem lodí udělal Kurita v 1550 obrat o 180 stupňů a začal se stahovat zpět Sibuyanským mořem V 1714 učinil opět obrat o 180 stupňů a pokračoval podle plánu k průlivu San Bernardino Bitva v průlivu Surigao Nišimurův Jižní svaz se skládal z bitevních lodí Jamaširo Fusó těžkého křižníku Mogami a torpédoborců Mičišio Asagumo Jamagumo a Šigure Dne 24 října byl napaden bombardéry z amerických letadlových lodí ale jen bitevní loď Fusó byla lehce poškozena Protože byl zachováván přísný radiový klid nemohl Nišimura nijak koordinovat svoje pohyby se Šimovou skupinou nebo s Kuritovým Středním svazem Šima plul se svými loděmi 40 mil za Nišimurou K uzavření severní strany průlivu Surigao použil kontradmirál Jesse B Oldendorf části 7 loďstva 6 bitevních lodí Mississippi Maryland West Virginia Tennessee California a Pennsylvania těžké křižníky Louisville vlajková loď Portland Minneapolis a Shropshire lehké křižníky Denver Columbia Phoenix Boise 29 torpédoborců a 39 torpédových člunů Při vjezdu do průlivu Surigao byl Nišimura neúspěšně napaden torpédovými čluny z nichž jeden musel najet na břeh aby se nepotopil Ve střední části byl ve 300 napaden torpédoborci a později děly amerických bitevních lodí Bitevní lodě Jamaširo a Fusó a torpédoborce Jamagumo a Mičišio byly potopeny Šimova Jižní skupina byla složena z těžkých křižníků Nači Ašigara lehkého křižníku Abukuma a torpédoborců Ušió Akebono Širanui a Kasumi I tuto skupinu napadly při vjezdu do průlivu Surigao torpédové čluny a jeden z nich poškodil Abukumu Ta musela snížit rychlost na 10 uzlů a nestačila skupině Když Šima proplouval kolem vraku Fusó pochopil že Nišimurova skupina je zničena Zaútočil proto neúspěšně torpédy a obrátil lodě k ústupu do Coronské zátoky na ostrově Busuanga Při ústupu se srazily křižníky Nači a Mogami Ve 430 vyrazil Oldendorf se svými křižníky aby pronásledoval ustupující Japonce Podařilo se mu potopit torpédoborec Asagumo a poškodit křižník Mogami Pak dostal Oldendorf zprávu o útočícím Kuritově Středním svazu a vyrazil mu naproti Křižník Mogami byl potopen v 845 skupinou Avengerů z eskortních letadlových lodí Bitva u mysu Engaño Ozawův Severní svaz byl složen z letadlových lodí Čitose Čijoda Zuihó a veterána od Pearl Harboru Zuikaku které nesly pouhých 108 letadel Bitevních lodí z 1 světové války Hjúga a Ise které měly odmontovány zadní dělové věže a místo nich byl namontován hangár a katapult V této bitvě však žádné letouny nenesly Dále ke svazu patřily lehké křižníky Ójodo Tama Isuzu a 9 torpédoborců Ozawův Severní svaz byl spatřen až v 1640 24 října protože letadlové lodě 3 loďstva byly zaneprázdněny útoky na Kuritův Střední svaz Po jejich skončení zaslechl Ozawa americkou komunikaci ve které Američané prohlásili Kuritův Střední svaz za zničený a na ústupu Ozawa který neměl jiné informace shledal že oběť letadlových lodí je v tuto chvíli zbytečná a obrátil o 180 stupňů na sever Až v 2000 došla depeše od Tojody s příkazem pokračovat podle plánu Halsey který se domníval že Kuritův svaz ustupuje poslal celé 3 loďstvo pronásledovat Ozawův Severní svaz a nechal průliv San Bernardino bez ochrany Třetí loďstvo bylo nepoměrně silnější než japonský Severní svaz Halsey měl k dispozici 9 letadlových lodí Intrepid Hornet Franklin Lexington Bunker Hill Wasp Hancock Enterprise a Essex 7 lehkých letadlových lodí Independence Belleau Wood Cowpens Monterey Langley Cabot a San Jacinto 6 bitevních lodí Alabama Iowa Massachusetts New Jersey South Dakota a Washington 17 křižníků a 63 torpédoborců K dispozici bylo více než 1000 letadel 25 října ráno vyslal Ozawa útočnou vlnu 75 letounů proti Američanům Většina letadel byla sestřelena stíhací ochranou a zbytek přistál na severoluzonských letištích To bylo všechno na co se letadlové lodě bývalá chlouba námořnictva zmohly Krátce po 800 přiletěla nad Severní svaz první vlna 180 amerických letadel Poté co se vypořádaly s poslednímy 15 japonskými stíhačkami zaútočily na japonské lodě Letadlová loď Čitose a torpédoborec Akuzuki byly potopeny a Zuikaku a Zuihó byly poškozeny Admirál Ozawa přestoupil na křižník Ójodo Druhou vlnu tvořilo 36 letadel a poškodila letadlovou loď Čijoda Třetí vlna asi 200 letadel přiletěla ve 1310 Podařilo se jí potopit Zuikaku a poškodit Zuihó Čtvrtá vlna která přiletěla ve 1445 potopila Zuihó Pátá a šestá vlna žádného velkého úspěchu nedosáhla Americké letectvo v průběhu bitvy u mysu Engaño provedlo 527 vzletů z toho bylo 326 bombardérů Za ustupujícími Japonci poslal Halsey skupinu lodí pod velením admirála Du Boiseho která potopila poškozenou letadlovou loď Čijoda a torpédoborec Hacuzuki Bitva u ostrova Samar Zbytky Kuritova Středního svazu opustily průliv San Bernardino v 300 25 října a dále plul na jih podél ostrova Samar Střední svaz se v tuto chvíli skládal z bitevních lodí Jamato Nagato Kongó Haruna těžkých křižníků Čókai Haguro Kumano Suzuja Tone Čikuma lehkých křižníků Noširo Jahagi a 11 torpédoborců Zastavit Kuritův svaz měly 3 skupiny 7 loďstva pod velením Kinkaida obvykle každá se 6 eskortními letadlovými loďmi a 7 torpédoborci Operační jednotka 7741 "Taffy 1" skládající se z eskortních letadlových lodí Sangamon Suwannee Santee a Petrof Bay Operační jednotka 7742 "Taffy 2" skládající se z eskortních letadlových lodí Natoma Bay Manila Bay Marcus Island Kadashan Bay Savo Island a Ommaney Bay Operační jednotka 7743 "Taffy 3" skládající se z eskortních letadlových lodí Fanshaw Bay St Lo White Plains Kalinin Bay Kitkun Bay a Gambier Bay Každá eskortní letadlová loď měla asi 30 letadel což dává dohromady více než 500 letadel V 658 zahájily Kuritovy lodě ostřelování Taffy 3 Velitel Taffy 3 kontradmirál Clifton A F Sprague vyslal torpédoboce do sebevražedného protiútoku a s eskortními letadlovými loděmi se pokusil zmizet za kouřovou clonou a v dešťové přeháňce Torpédoborce Hoel a Johnston a eskortní torpédoborec Samuel B Roberts byly potopeny a další 4 poškozeny ale získaly čas aby letadla ze všech tří skupin mohla odstartovat Jedinou Kuritou potopenou eskortní letadlovou lodí byl Gambier Bay Americkými leteckými útoky byly potopeny křižníky Čókai Suzuja Čikuma a lehce poškozeny bitevní lodě Nagato Haruna a Kongó V 920 Kurita obrátil směrem na sever a ustoupil směrem k průlivu San Bernardino Po jeho odplutí se na scéně objevily kamikaze První skupina 6 útočníků zaútočila na Taffy 1 a jednou zasáhla eskortní letadlovou loď Santee a jednou Suwannee Druhá skupina sebevražedných letounů zasáhla eskortní letadlovou loď St Lo která se později potopila Třetí skupina 15 sebevražedných letounů napadla Taffy 3 a jednou zasáhla eskortní letadlovou loď Kalinin Bay Byly to první organizované útoky kamikaze Závěr Neúspěch operace Šó-1 měl dalekosáhlé důsledky nejenom pro operace na Filipínách ale i pro konečný výsledek války Japonské námořnictvo utrpělo takové ztráty ze kterých se už do konce války nevzpamatovalo a americké námořnictvo získalo nadvládu nad Pacifikem Navíc v bitvě padlo 5 japonských admirálů Bitva u Leyte byla jednou z největších námořních bitev v historii Na obou stranách do ní bylo celkem nasazeno 545 válečných lodí na kterých bylo více než čtvrt milionu námořníků Odkazy Literatura Externí odkazy na Palbacz na Palbacz na Palbacz na Palbacz na Palbacz na Palbacz na Palbacz na bosamarcom na historynetcom Bitva u Tagin známá též jako bitva u Busta Gallorum byla předposledním velkým střetnutím římsko-gótských válek jejichž závěrečná fáze probíhala na území dnešní Itálie po značnou část první poloviny 6 století Síly byzantského císaře Justiniána I pod velením eunucha Narsa zde někdy v průběhu roku 552 drtivě porazily vojsko ostrogótského krále Totily jemuž se za jedenáct let vlády podařilo dvakrát dobýt Řím a ovládnout téměř celé území Apeninského poloostrova Vítězství byzantskému vojevůdci vydláždilo cestu ke znovudobytí Itálie a úspěšnému ukončení války naopak poražení přišli o téměř polovinu početního stavu vojska a při ústupu zahynul jejich panovník Předehra Za jedenáct let panování krále Totily dosáhla moc ostrogótů na Apeninském poloostrově vrcholu Až na několik odbojných míst nastolil tvrdou vládu nad celou Itálií neboť jeho hlavní pozornost byla vázána válkou s Peršany Postupem času si však začal uvědomovat že nad zdejšími událostmi ztrácí kontrolu a vyslal do země svého nejlepšího generála Belisara Belisar byl pověřen úkolem uklidnit poměry na Apeninách již podruhé V prvním případě se mu podařilo Ostrogóty zcela pokořit ale proti Totilovi nedosáhl žádného výrazného úspěchu Nakonec jej císař v roce 548 na jeho vlastní žádost ze západního bojiště odvolal Hlavní tíže Belisarova selhání však nespočívala pouze v jeho chybách ale i na císaři Justiniánovi Byzantský panovník žárlil na Belisarovy úspěchy a snad i proto mu poskytl jen nedostatečné zdroje Belisar téměř po celou dobu tažení operoval s vojskem čítajícím 4000 mužů a i přes nepřetržité naléhání mu byla do Itálie posílaná jen špatně organizovaná materiální i vojenská podpora To všechno se však změnilo ve chvíli kdy si císař uvolnil ruce na východě Velením dalšího vojska pověřil svého synovce Germania který však v průběhu připrav nečekaně zemřel Na jeho místo císař zpočátku jmenoval Germanova zetě Ioanna a Iustinia jednoho z Germanových synů ale oba muže následujícího roku 552 vystřídal dvorní kleštěnec Narses Nikdo neznal příčinu Justiniánova rozhodnutí nicméně pravděpodobným důvodem proč zvolil muže jemuž bylo v době bitvy u Tagin 74 let Narses konečně obdržel to čeho se Belisarovi nedostávalo Pro tažení disponoval značným finančním obnosem i silnou armádou Když se o manévru císařské armády dozvěděl král Totila v klidu vyčkal u Říma na oddíl pod velením Tei a teprve pak vyrazil k Apeninským horám K jeho armádě se mělo připojit ještě 2000 jezdců na ty však již nečekal Organizace členění a taktika armád Byzantinci Po rozpadu římské říše na východní a západní část postupně docházelo k zásadním změnám vojenské organizace u obou státních útvarů Koncem 5 století zcela vymizela hlavní armádní organizační složka legie a pěchota se stala až na nepatrné výjimky naprosto podřízená jezdectvu V jeho případě Římané napodobili efektivní taktiku hunských jízdních lučištníků kteří se v jejich podání postupně přetvořili v katafrakty Ti se nakonec stali nejspolehlivějších složkou byzantského vojska Další změnou v organizaci armády byl značný nárůst začleňování jednotek federati tedy barbarských oddílů mnohdy pod vlastními kmenovými veliteli V době bitvy u Tagin byla císařská vojska rovnoměrně rozdělena právě mezi tyto námezdníky a profesionální občanské oddíly Východořímské vojsko své síly verbovalo zejména v řadách Isaurů současně však i mezi Galy Germány Franky a Burgundy potažmo v Anatolii Také Narsova armáda tvořila výrazně kosmopolitní uskupení Historikové většinou uvádí že do bitvy sebou přivedl kolem 20 000 ozbrojenců Část vojska dále mělo tvořit 3000 příslušníků služeb generál Daghisthaios s velkým doprovodem a Ioannes Fagas Žrout jenž s sebou vedl jednotku statečných vojáků Ostrogóti Také vojsko krále Totily bylo do značné míry složeno z cizinců Jádro armády pochopitelně tvořili sami Ostrogóti ale v jejich řadách bojovalo množství mužů kteří dříve sloužili u Římanů nebo je ke Gótům svedla vidina zisku pod velením úspěšného vojevůdce Prokopios uvádí mnoho případů kdy římští vojáci dostali od Totily na výběr buď se připojit k jeho oddílům nebo svobodně odejít do Byzance Vždyť i Řím mu po dvakrát padl do rukou díky zradě Isaurů kteří následně vstoupili do ostrogótských řad V neposlední úloze zde hrál významnou roli fakt že gótský vládce byl schopen dostát vůči žoldnéřům svým finančním závazkům Co se týká vojenské doktríny spoléhali se Ostrogóti na jednoduchou a účinnou taktiku která přenášela hlavní míru útoku na masu těžkého jezdectva vyzbrojeného dlouhým kopím Úkolem jezdců bylo prolomit střed nepřátelské linie a tím rozhodnout celou bitvu V případě neúspěchu jezdci ustoupili a opakovali své nájezdy dokud nedošlo k požadovanému efektu Bitva Sotva Narses dorazil k dějišti budoucího střetu vyslal k Totilovi několik svých přátel aby ho vybídli rokovat o míru Gótský panovník však považoval boj za nevyhnutelný Vzkázal tedy Narsovi že bitva bude svedena za osm dní ale tento termín nehodlal dodržet Byzantský vojevůdce však Totilův záměr vytušil a obě armády se proti sobě sešikovaly již následujícího dne Předehrou k celému finálnímu střetu byl boj o malý pahorek který se zvedal nedaleko od obou armád Obě strany se domnívaly že jeho obsazením by nad nepřítelem mohly získat nějakou výhodu Zejména pro Góty skýtal možnost vpadnout Byzantincům do zad Když Totila viděl jak jeho muži zmateně stojí před římským vojskem shromáždil je kolem sebe a proslovem se je pokusil povzbudit k boji Posléze je seřadil do dvou linií Do čela umístil své těžké jízdní kopiníky kteří měli mohutným úderem prorazit střed nepřátelského postavení do druhého sledu pak lučištníky muže se sekerami a oštěpy Účelem pěchoty která obdržela rozkaz v bitvě nepoužívat luky ale pouze oštěpy bylo v případě nezdařeného útoku zachytit prchající jezdce a znova s nimi zaútočit Narses byl patrně dobře informován o tom jaké pojetí boje protivník nejčastěji uplatňuje a rozhodl se proto svést bitvu v defenzivním postavení Sám se s velitelem Ioannem a výkvětem římského mužstva postavili na levé křídlo na křídlo pravé pak umístil zbytek Římanů pod velením Valeriana Ioanna Faga a Dagistiana Každé z křídel dále posílil asi 4000 lučištníky z pravidelných jednotek Střed bitevní linie tvořil zbytek vojska tedy barbarská námezdní síla Narses tyto oddíly nechal sesednout z koní a přikázal jim vytvořit falangu; Posledním taktickým prvkem bylo postavení asi 1500 katakraftů kteří dostali za úkol zaujmout pozici na levém křídle tak aby s celou linií tvořili pravý úhel 500 z nich bylo určeno přispěchat na pomoc jakmile by některá část vojska začala ustupovat a zbylou tisícovku pověřil udeřit do týlu gótské pěchotě poté co vyrazí do boje Když byla obě vojska seřazená ke střetu Narses i Totila přijeli před linie a povzbuzovali své muže k větší odvaze Obě strany posléze vyčkávaly dokud boj nezahájí nepřítel K akci se však prozatím neschylovalo Řady se nepohnuly ani poté co se mezi oběma vojsky střetli dva válečníci aby vzájemně změřili své síly Nakonec vyjel mezi obě vojska sám Totila který měl zprávy o tom že se k němu blíží 2000 jezdců na které se rozhodl nečekat ještě na římském území Náhle hrál o čas a proto celé dopoledne předváděl mužům z obou táborů své jezdecké dovednosti Když skončil rozhodl se boj ještě oddálit tím že vyslal k Byzantincům posly se vzkazem že se chce dohodnout Narses se však nenechal oklamat a vyjednavače poslal zpět I tak se Totilův záměr vydařil a posily stačily dorazit včas Přesto jakoby se k bitvě stále neschylovalo Gótové se v klidu naobědvali a vyzbrojili nové jednotky Teprve po dokončení těchto úkonů dal gótský král povel k útoku Domníval se že Byzantinci uchlácholení zdánlivým klidem poleví v pozornosti Narses však svým mužům nedovolil opustit pozice; jídlo museli sníst seřazeni každý na svém místě Ve chvíli kdy Gótové vyrazili proti Byzantincům Narses poručil oběma křídlům které čítaly po čtyřech tisících lučištnících aby se vysunuly vpřed a vytvořily tak z linie neúplný půlkruh Tím se hlavní úderná síla Gótů vehnala do částečného obklíčení Šípy na ni dopadaly ze dvou stran a útok se značně zpomalil Přesto jezdci dorazili na dotek k protivníkovi a došlo k tvrdému boji Střetnutí trvalo až do soumraku Palbou lučištníků decimovaní Ostrogóti nedokázali prorazit lépe uspořádané řady nepřátel a když na ně z boku udeřil oddíl katafraktů útočná formace se rozvrátila a jezdci začali zmateně opouštět bojiště Na 6000 Gótů zahynulo přímo v bitvě a mnoho dalších padlo Byzantincům do zajetí Nicméně i ti byli krátce po střetu povražděni Důsledky Po bitvě zbytky Totilovy armády ustoupily přes řeku Pád k městu Ticinum Zde byl novým gótským králem zvolen Teias který se ihned pokusil jednat o dalších akcích proti Narsově armádě s Franky Mezitím se byzantský vojevůdce zmocnil Říma a dobyl některé další italské oblasti Frankové spolupráci proti Byzantincům odmítli a Teias se rozhodl vytáhnout na pomoc posádce obležené tvrze v kampánských Cumách Narse mu zastoupil cestu nedaleko Vesuvu kde proti sobě zůstaly obě armády stát ve vzájemném dvouměsíčním patu Nakonec byli Gótové odříznuti od přísunu potravin a ustoupili k blízké hoře jménem Mons Lactarius Na tomto místě obě vojska svedla bitvu Teias byl zabit a poražení Ostrogóti byli přinuceni vyjednávat o svobodném odchodu z Itálie V této záležitosti jim bylo vyhověno Odkazy Reference Prameny Literatura Externí odkazy Boko Haram česky Západní učení je rouhání je islamistická povstalecká skupina operující na území severní Nigérie Jejím cílem je z Nigérie vytvořit muslimský stát založený na striktním výkladu práva šaría Šaría již platí v muslimských severních státech na převážně křesťanském jihu nikoliv Boko Haram je známá svými teroristickými útoky které stály stovky lidí životy 13 listopadu 2013 označily Spojené státy organizaci za teroristickou 22 května 2014 přidala Rada bezpečnosti OSN Boko Haram na svůj seznam teroristických organizací< ref> Teroristické útoky připisované Boko Haram V prosinci 2010 provedla Boko Haram sérii útoků proti křesťanům ve střední Nigérii Útoky se odehrály v okolí měst Jos a Maiduguri cílem byly i kostely a farnosti Při násilnostech zahynulo 32 osob V srpnu 2011 explodovala bomba v budově Organizace spojených národů v hlavním městě Abuja a zabila 16 lidí Nigerijská vláda obvinila z tohoto útoku Boko Haram V lednu 2012 zemřelo po sérii bombových útoků ve městě Kano nejméně 211 lidí Policie poté zatkla 158 příslušníků Boko Haram Útok byl údajně odvetou za nepropuštění některých vězněných členů sekty na svobodu Při útoku se jich neupřesněný počet podařilo osvobodit V červenci 2013 zaútočili radikálové z Boko Haram na školu ve městě Mamudu Školu polili benzínem a zapálili následně stříleli do prchajících dětí a učitelů Zahynulo 29 lidí další byli hospitalizování s popáleninami a střelnými zraněními V listopadu téhož roku byla organizace Spojenými státy zařazena na jejich seznam teroristických organizací< ref> Dne 14 dubna 2014 explodovala na autobusovém nádraží na předměstí nigerijské metropole Abuja nálož Podle místní policie zemřelo 71 lidí a dalších 124 utrpělo zranění Bezpečnostní experti se domnívají že trhavinu pachatelé nastražili do jednoho z vozidel K útoku se nikdo nepřihlásil podezření nicméně padá na islamistickou sektu Boko Haram Dne 5 května 2014 Boko Haram přepadla město Gamboru které leží v nigerijském státě Borno na hranicích s Kamerunem Střelba trvala asi čtyři hodiny Útočníci podpálili přes 250 domů Podle odhadů zahynulo kolem 155 až 200 lidí Řada lidí prý zahynula pod palbou ale mnozí další uhořeli ve svých domech V květnu 2014 přidala OSN toto hnutí na svůj seznam teroristických organizací< ref> Únosy Boko Haram má na svědomí mnoho únosů V dubnu 2014 Boko Haram unesla přes 274 křesťanských studentek z internátů vládních škol a následně je rozprodala jako "manželky" a sexuální otrokyně svým členům za cenu asi 240- Kč za "kus" Většina dívek pak byla svými novými pány odvlečena do muslimského zahraničí především Čadu a Kamerunu Reference Související články Islámský stát Boris Jefimovič Němcov rusky Борис Ефимович Немцов 9 října 1959 Soči – 27 února 2015 Moskva byl ruský liberální politik kritik prezidenta Vladimira Putina V letech 1997–1998 v době prezidentství Borise Jelcina zastával funkci vicepremiéra země Původním povoláním byl matematik a fyzik V únoru 2015 byl v Moskvě zastřelen neznámým útočníkem Život Boris Němcov se narodil v černomořském městě Soči Absolvoval radiofyzikální fakultu Gorkovské univerzity Jako vědec vzbuzoval Němcov velké naděje měl ale větší zájem o veřejnou činnost V r 1992 byl na seznamu „200 světových předáků příštího století" který sestavila Cambridgeská univerzita Měl tehdy 33 let a byl nejmladším ruským guvernérem Až do r 2010 byl Němcov jedním z předáků pravicové strany Svaz pravicových sil která se dvakrát za sebou nedostala do parlamentu Poté byl jedním z předáků hnutí Solidarita a vyvíjel všestranný nátlak na moc z pozic liberalismu V letech 2007 až 2011 byl kvůli účasti na protestech třikrát zatčen V jednom z případů byl odsouzen k 15 dnům vězení což odsoudili američtí senátoři John McCain a Joe Lieberman Organizace Amnesty International jej tehdy označila za vězně svědomí V roce 2010 se stal jedním z prvních signatářů opoziční kampaně s názvem Putin musí odejít V době příprav ZOH v Soči zveřejnil zprávu s názvem Zimní olympiáda v subtropech která se zabývala výrazným předražením nových olympijských objektů a nízkou kvalitou jejich provedení Němcov uvedl že hry budou stát více než padesát miliard dolarů přičemž rozkradeno z nich bude až šedesát procent< ref> Atentát V pátek 27 února 2015 byl Němcov v centru Moskvy krátce před půlnocí čtyřikrát střelen neznámým střelcem načež na následky zranění zemřel V interview z 10 února téhož roku Němcov vyjádřil své obavy z toho že ho prezident Putin nechá zabít Němcov se totiž netajil svými kritickými postoji k roli Ruska ve válce na východě Ukrajiny< ref> Němcov byl zabit krátce před plánovaným masovým protestem opozice který se konal v neděli 1 března Původně mělo jít o demonstraci proti hospodářské krizi a válce na Ukrajině po vraždě Němcova se změnila na vzpomínkový pochod Zúčastnilo se jej několik desítek tisíc lidí mnozí drželi Němcovovy fotografie řada lidí měla placky s nápisem „Nebojím se Někteří účastníci nesli na transparentech kritická hesla ozvalo se volání „Rusko bez Putina Reakce Atentát na Němcova odsoudil americký prezident Barack Obama který se s ním setkal v Moskvě v roce 2009 Označil jej za „brutální vraždu a ruskou vládu vyzval k rychlému nestrannému a transparentnímu vyšetření události Ukrajinský prezident Petro Porošenko uvedl že je smrtí Němcova šokován Němcova který byl zastáncem prozápadního kurzu Ukrajiny považoval za „jednoho z mála které může nazývat přáteli< ref> V březnu 2015 se rozhodl udělit mu Řád svobody Ruský prezident Vladimír Putin prohlásil že bude uděláno vše pro to aby byli organizátoři a vykonavatelé podlé a cynické vraždy Borise Němcova po zásluze potrestáni Reference Jádro z lat nucleus – jádro nebo oříšek příp řec karyon jádro< ref> je organela eukaryotických buněk v níž je uložena většina genetického materiálu DNA buňky Je to vlastně váček obalený dvěma buněčnými membránami který má v průměru 5–10 mikrometrů Uvnitř se nachází chromatin tedy DNA a různé přidružené bílkoviny ale i další struktury např jadérko kde probíhají různé enzymatické procesy související s DNA a RNA Jádro se vyskytuje v buňkách všech eukaryot s několika drobnými výjimkami – např lidská červená krvinka tedy u všech rostlin živočichů hub nebo např u prvoků Někdy jich je dokonce v buňce více než jedno O způsobu vzniku jádra existuje několik hypotéz a stále v tom není jasno Pro jeho nápadnost bylo jádro jednou z prvních struktur které byly pozorovány pod mikroskopem ale konkrétní biochemické a genetické děje uplatňující se v jádře jsou odhalovány až postupně Mimo to že jádro obsahuje DNA má důležitou roli jako bariéra mezi místem transkripce přepis DNA do RNA a translace z RNA do bílkovin Historie výzkumu Jádro bylo první objevenou organelou vůbec Autorem nejstaršího známého nákresu buňky s jádrem byl nizozemský přírodovědec Antoni van Leeuwenhoek 1632–1723 Jádro které nazýval „lumen pozoroval v červených krvinkách lososa posléze do značných detailů Robert Brown Poslední jmenovaný zkoumal stavbu květu orchidejí pod mikroskopem a ve vnější vrstvě květu si všiml struktury kterou nazval areola či nucleus V letech 1876–1878 publikoval Oscar Hertwig studie o průběhu oplodnění ježovek přičemž si všiml že během tohoto procesu dochází k fúzi jader vajíčka a spermie Navrhl že nový jedinec vzniká vždy z jedné oplozené buňky Tomu se sice vzpouzel jeho současník Haeckel nicméně později bylo to samé pozorováno u obojživelníků měkkýšů a u rostlin Jádro od té doby bylo považováno za centrum dědičnosti V roce 1949 britský vědec H G Callan objevil jaderné póry Posléze bylo učiněno mnoho dalších důležitých objevů například termín spliceozom který označuje jaderný molekulární komplex sloužící k sestřihu RNA byl poprvé použit v roce 1985 v laboratoři Johna Abelsona Podstata mnoha biochemických a molekulárních dějů v jádře však stále čeká na objevení Evoluční původ Buněčné jádro je zřejmě evoluční novinka eukaryot Velmi vzácně sice i některé bakterie rod Gemmata mohou mít DNA uzavřenou ve váčku ale nejedná se o pravé eukaryotické jádro Podle jedné z nich se prostě z cytoplazmatické membrány v místě kde byla navázána DNA odštěpily váčky které následně splývaly a postupně obklopily genom Mnoho hypotéz o eukaryogenezi využívá endosymbióz několika primitivních buněk Třeba podle syntrofické hypotézy ke vzniku jádra došlo takto jakési bakterie se přiložily těsně k buněčné membráně dávné archebakterie a vzájemně mezi sebou splynuly Archeální cytoplazmatická membrána se díky tomu mohla stát jadernou membránou nové eukaryotické buňky a cytoplazmatická membrána bakterií údajně představuje dnešní buněčnou membránu eukaryot< ref> Další hypotézou je tzv virová eukaryogeneze „tři viry tři domény Tato velmi kontroverzní myšlenka hlásá že vznik eukaryotické buňky se vším všudy je nutné přičítat virům Důkazem je pro zastánce této hypotézy podoba v určitých rysech virů a eukaryot mají lineární řetězce DNA čepičku na mRNA a podobně Virus mohl být pohlcen fagocytózou do buňky Podle některých autorů by předky jádra mohly být poxviry jejichž DNA polymeráza vykazuje podobnost s totožným enzymem eukaryot< ref> Konečně je možné zmínit ještě čtvrtou tzv „exomembránovou hypotézu která byla vyslovena před několika lety Podle ní endosymbiotické modely nejsou dostatečným vysvětlením pro vznik eukaryotického jádra Jádro se podle této představy vyvinulo z jisté buňky která si vyvinula druhou vnější cytoplazmatickou membránu Tím pádem se ta vnitřní z membrán mohla stát jadernou membránou zatímco její původní funkci přejala nová vnější membrána V jaderné membráně vznikly komplikované pórovité komplexy aby mohlo docházet k transportu různých struktur jako jsou ribozomální podjednotky z jádra do cytoplazmy či zpět< ref> Parametry Velikost a tvar Jádro je dynamický útvar který má různou velikost i tvar Konkrétní rozměry jsou velmi rozmanité průměrně se například uvádí 5–10 μm to jsou však pouze střední hodnoty Jádro nervových buněk může mít pouhé 3 ale také 18 μm v průměru V typickém případě údajně jádro představuje asi 10% objemu buňky V žabím vajíčku mohou mít jádra průměr klidně i 400 μm Jádra se obecně zvětšují během svého buněčného cyklu nejmenší jsou zpravidla po dokončení mitózy největší na konci interfáze Známá je i skutečnost že velikost jádra do jisté míry souvisí s ploidií viz níže tedy počtem chromozomových sad Polyploidní jádra bývají výrazně větší Jádra se často přizpůsobují i tvaru buňky která se dokonce mění s časem – nejprve jsou tyčkovitá pak postupuje čím dál výraznější segmentace Také u rostlin se udávají nejen kulovitá ale i protáhlá až tyčinkovitá jádra např v buňkách vodivých pletiv Prvoci s velkými jádry makronukleus nálevníků mají také tendenci mít laločnatá či segmentovaná jádra zřejmě proto aby lépe probíhala výměna látek mezi jádrem a cytoplazmou Počet jader v buňce Ve většině buněk se obyčejně vyskytuje jen jedno jádro případně dvě těsně před rozdělením Objevují se však výjimky většinou u prvoků nebo hub Kromě těchto mnohojaderných útvarů ještě existují případy prvoků které mají za normálního stavu dvě jádra Rozlišují se homokaryotičtí prvoci kteří mají více identických jader a heterokaryotičtí prvoci kteří mají v buňce dva jaderné typy každý specializovaný pro jinou funkci K homokaryotickým prvokům patří například améby Chaos a Pelomyxa ale i rody Actinosphaerium a Opalina Mnozí výtrusovci jako např kokcidie Coccidiasina mají alespoň vícejaderná životní stadia Pro druhou zmíněnou skupinu tedy heterokaryotické prvoky je typický tzv jaderný dualismus Nálevníci Ciliophora a někteří dírkonošci Foraminifera mají totiž velký makronukleus který je exprimován a neslouží k rozmnožování a malý mikronukleus který slouží k rozmnožování Také některé řasy Caulerpa Vaucheria Botrydium a buňky mléčnic jsou vícejaderné polyenergidní I u mnohobuněčných živočichů existují mnohojaderné buňky patří k nim zejména syncytia a plazmodia Syncytia vznikají splynutím několika jednojaderných buněk plazmodia zase dělením jádra bez následného rozdělení buňky Například do kategorie mnohojaderných buněk patří osteoklasty buňky kosterního svalu rhabdomyocyty ale i třeba buňky jaterní tkáně chrupavek kostní a epitelové přechodné tkáně v močovém měchýři Existují i buňky bezjaderné takzvané neplnohodnotné jako jsou červené krvinky savců tedy i člověka Také rostlinné buňky které tvoří lýko články sítkovic sítkové buňky nemají funkční jádra ale jsou vyživovány buňkami okolními které jádro mají < ref> Počet sad chromozomů Dalším parametrem kterým je možno popsat jakékoliv jádro je počet chromozomových sad které se v nich nalézají Mnoho eukaryot má haploidní jádra pouze s jednou sadou genetické informace – například válečovití bičíkovci Volvocida oxymonády Oxymonadida výtrusovci Apicomplexa či pravé hlenky Myxogastrea U člověka jsou haploidní pouze pohlavní buňky vajíčko a spermie u rostlin všechny buňky gametofytu Pro většinu buněk eukaryot je nicméně typické mít v jádře dvě sady genetické informace tedy být diploidní To platí namátkou pro mikronukley nálevníků Ciliophora opalinky Opalinata pro většinu těla cévnatých rostlin jsou totiž z většiny tvořeny sporofytem a pro téměř všechny buňky živočichů Některá jádra však mohou být i polyploidní tedy mít více než dvě sady genetické informace např makronukley nálevníků či celá těla některých polyploidních rostlin Stavba Jádro je váček obklopený dvěma fosfolipidovými membránami tvořícími dohromady tzv jadernou membránu karyolemu Ta je na vnitřní straně vyztužena systémem intermediárních filament tzv jadernou laminou Uvnitř jádra se nachází karyoplazma tedy vlastně cytoplazma s charakteristickým jaderným složením Obsahuje především chromatin tedy jadernou DNA a s ní asociované proteiny histony a podobně Kromě chromatinu lze v jádře najít ještě jadérka a další drobné struktury Jaderný obal Jádro je ohraničeno dvojitým jaderným obalem „jadernou membránou v němž se nacházejí póry tvořené speciálními bílkovinami které mají usnadnit a řídit transport specifických makromolekul např RNA Z důvodu transportu mRNA k ribozómům a posttranslační úpravy bílkovin je jádro napojeno na drsné endoplazmatické retikulum Obal jádra sestává ze dvou membrán a vrstvy mezi nimi Vnitřní membrána na kterou se váže chromatin DNA a přídatné proteiny jehož poloha se tím určuje Také bývá přítomna vrstva filament která zvyšuje pevnost V typickém případě to je jaderná lamina síť proteinů laminů silná 80–300 nm U měňavky Amoeba proteus se namísto klasické laminy nachází tzv plástvová vrstva Vnější membrána připomíná membránu hrubého endoplasmatického retikula a stejně jako ona nese navázané ribozomy< ref> Mezimembránový prostor perinukleární prostor perinukleární cisterna je ohraničen vnější a vnitřní membránou pokračuje jako hrubé endoplazmatické retikulum Ribozomy umístěné na vnější membráně syntetizují proteiny do tohoto prostoru Šířka činí asi 20-40 nanometrů podle jiných zdrojů až 70 nm V jaderné membráně se nachází tzv jaderné póry které umožňují transport látek přes membránu Co se týče obratlovců jaderný pór má velikost přibližně 145 nanometrů v průměru a 80 nanometrů na délku napříč membránou podle jiných zdrojů 50 Kupříkladu když buňka replikuje svoji DNA v S-fázi musí skrz každý z 3000 pórů projít každou minutu 100 histonů Malé molekuly prochází pasivně větší pomocí speciálních receptorů které se s nimi asociují a přenášejí je Chromatin Většinu vnitřního prostoru jádra vyplňuje tzv chromatin tedy vlastně DNA a asociované bílkoviny jako jsou třeba histony Jaderná DNA která slouží jako genetická informace pro syntézu většiny bílkovin v buňce je tvořena několika lineárními řetězci které se označují jako chromozomy Zdravý člověk má v každé tělní buňce 46 takových lineárních molekul jejichž celková délka je asi jeden metr Nejedná se však obvykle o náhodný spletenec nýbrž o vysoce organizovaný komplex DNA a bílkovin Na nejnižší úrovni vznikají z DNA a histonů tzv nukleozomy na vyšších úrovních nacházíme další typy organizace DNA Kódující části chromatinu se nazývají euchromatin a bývají poněkud volněji smotané než heterochromatin který tvoří nekódující DNA Jednotlivé chromozomy jsou obvykle pozorovány v M-fázi při mitóze kdy se buňka připravuje na dělení a jednotlivé chromozomy získávají svůj typický tvar dvě chromatidy spojené v centromeře V této době totiž je DNA tak hustě kondenzována že jsou chromozomy viditelné i pod světelným mikroskopem Většinu doby jsou však buňky v interfázi období mezi děleními kdy se chromozomy naopak rozmotávají aby mohly být správně využívány pro běžnou činnost buňky Je však zajímavé že i v této době si udržují chromozomy svůj „prostor a příliš se navzájem nesplétají Každá taková „komůrka se označuje chromozomální teritorium – zřejmě to hraje významnou epigenetickou roli v expresi genů< ref> Jadérko Jadérko nucleolus je malá vnitřní část buněčného jádra kulovitého tvaru která obsahuje velké množství ribozomální RNA rRNA Vyskytuje se ve většině eukaryotických buněk Jadérko je tvořeno satelitní DNA akrocentrických chromosomů Jadérek bývá v typickém případě v jedné buňce jen několik ale například v oocytech dochází k jejich namnožení do obrovských počtů aby bylo později vajíčko schopné vyrobit dostatečné množství ribozomů< ref> Jadérko se v jádře vytváří kolem genů pro ribozomální RNA Tyto geny jsou tak v jadérku transkribovány a následně se v jadérku zabudovávají do nově vznikajících ribozomů Poté jsou jadernými póry transportovány ven do cytoplazmy Další struktury Kromě jadérka jsou uvnitř buněčného jádra pravidelně pozorovány i další struktury různých rozměrů a funkcí Ač se někdy označují za organely pomocí metody FRAP obvykle je zjištěno že mezi nimi a karyoplazmou dochází k rychlé výměně materiálu ostatně stejně tomu je i u jadérka Jsou to tedy spíše lokální nahromadění molekulárních komplexů jež spolu drží na základě slabých vazebných interakcí a zvyšují zde svou lokální koncentraci což je vhodné pro rychlý průběh biochemických reakcí K známějším tělískům tohoto typu patří například Cajalova tělíska jsou obvykle menší než 1 mikrometr v jádře jich bývá kolem desíti a obsahují vysokou koncentraci proteinu coilin p80-coilin Podílí na tvorbě snRNP snoRNP a zrání telomerázy její RNA komponenta je příbuzná snoRNA< ref> GEMs obsahují protein SMN a hrají zřejmě důležitou roli v dozrávání snRNP komplexů PIKA OPT doména zkratka pochází z anglického polymorphic interphase karyosomal association je to zřejmě místo kde dochází k vyhledávání a opravě chyb v DNA ale jsou tam taky nahromaděny některé transkripční faktory Během G fáze má až 5 mikrometrů PML tělíska též PODs či ND10 nachází se v jádře po 10–30 a jeho poruchy jsou dávány do souvislosti s některými typy leukémie jaderné skvrny speckles jsou to zřejmě místa kde dochází ke splicingu neboť jsou v nich nahromaděny různé součásti sestřihové mašinerie Jiné zdroje uvádí že se zde tyto sestřihové faktor pouze skladují pro pozdější použití paraspeckles "tělíska v blízkosti jaderných skvrn" se vyskytují v bezprostřední blízkosti jaderných skvrn jejich strukturní součást je dlouhá nekódující RNA NEAT1 Slouží k zachycení některých mRNA nesoucích informaci pro tvorbu proteinů využívaných pro odolání stresovým podmínkám takové mRNA jsou bohatě modifikované RNA editací adenosin→inositol Ve stresových podmínkách se odštípne modifikovaná oblast na 3' konci se doplní polyA konec a zachycené mRNA je umožněno opustit jádro< ref> Z různých menších mikroskopem těžko pozorovatelných tělísek je v poslední době studován např spliceozom komplex v němž probíhá splicing tedy odstraňování intronů z pre-mRNA Funkce Jádro je zcela zásadní součástí eukaryotických buněk bez níž se nedá dlouhodobě přežívat Například bezjaderné červené krvinky savců mají životnost obvykle přibližně pouhých 30 dní< ref> u člověka 120 dní Je jasné že hlavní funkcí jádra je uchovávat genetickou informaci z níž je vystavěn život Nabízí se však mimo jiné otázka proč nestačí mít DNA v cytosolu jako to ostatně běžně dělají bakterie a archebakterie – důvodem jsou zřejmě výhody které přináší „kompartmentalizace buňky Genetická informace Jádro obsahuje většinu genetické informace eukaryotických buněk Jedná se o tzv jadernou DNA mimo ní existuje sice ještě mitochondriální DNA nebo plastidová DNA ty však obvykle jsou řádově menší V DNA se skrývají geny tedy tzv kódující úseky které se v procesu transkripce nejprve musí přepsat v RNA Tomu pomáhají různé jaderné enzymy jako je RNA polymeráza helikáza nebo topoisomeráza a navíc různé transkripční faktory< ref> Vzniklá RNA se označuje jako primární transkript je to surový materiál který je třeba opatřit odolnými konci a sestříhat Uvádí se tři základní kroky zahrnované pod posttranskripční modifikace 5' guanosinová čepička polyA konec a RNA sestřih splicing Poslední jmenovaný proces – sestřih – provádí spliceozom enzymatická mašinérie která vystřihává z primárních transkriptů introny Podle toho jak je vystřihne mohou vznikat různé varianty též mRNA v procesu zvaném alternativní splicing Dalším krokem je obvykle export RNA z jádra Ačkoliv některé typy RNA mohou pracovat v jádře většina jich je jadernými póry posílána do cytoplazmy To platí například pro všechny messenger RNA mRNA V cytoplazmě se mRNA váže na ribozomy a dochází k výrobě translaci polypeptidů bílkovin Kompartmentalizace Za tímto dlouhým slovem které se však běžně používá se skrývá zřejmě jedna z výhod eukaryotického jádra Jaderný obal kolem jádra umožňuje aby buňka vytvořila dva odlišné světy cytoplazmu vnitřek buňky a karyoplazmu vnitřek jádra To je pro eukaryotickou buňku velice typické Na obou stranách jaderného obalu tak může docházet k odlišným procesům Pěkným příkladem je první krok glykolýzy který je katalyzován enzymem hexokinázou Je–li v buňce příliš fruktóza-1-fosfátu hexokináza je přesunuta do jádra Podobná je situace s transkripčními faktory proteiny které ovlivňují transkripci – ty se také nalézají v cytosolu do doby než jsou aktivovány Ukazuje se že nejlepší kontrolou transkripce je oddělit fyzicky transkripční faktory od DNA aby se zamezilo byť slabé aktivaci genů ve chvíli kdy to není žádoucí Možná nejdůležitější je však schopnost jádra oddělit transkripci přepis DNA v RNA a translaci přepis RNA v protein Bakterie tyto dva děje provádí téměř současně ale eukaryotická buňka musí po transkripci udělat ještě několik důležitých kroků předtím než může mRNA být předána ribozomu Zejména musí být proveden splicing sestřih intronů Kdyby k tomu nedošlo a pre-mRNA byla rovnou překládána v polypeptid vznikaly by nefunkční bílkoviny< ref> Jádro při buněčném dělení Každá normální buňka musí mít plnohodnotné jádro Zároveň však je žádoucí aby se buňky mohly dělit Aby se oba požadavky daly zkoordinovat postupuje se v několika krocích Nejprve se pouze v rámci tzv S fáze jen namnoží obsah jádra zejména celý genom načež po kontrolním bodu vstoupí buňka do mitózy M fáze V prometafázi dojde k fosforylaci jaderné laminy pomocí cyklin-dependentních kináz načež se zcela rozpadne jaderná membrána Díky tomu se mohou během metafáze navázat mikrotubuly z cytoplazmy na jednotlivé chromozomy v anafázi dojde k rozchodu sesterských chromatid do protilehlých pólů buňky Až v telofázi se opět obnovuje jaderná lamina i membrána do níž se navíc znovu vkládají jaderné póry Barvitelnost Jádra poutala pozornost přírodovědců již od úsvitu mikroskopických technik Někdy jsou dobře patrná pouhým okem jindy je vhodné je barvit Mezi klasická barviva patří zásaditý hematoxylin fialově či hnědě zbarvená jádra Giemsa neutrální červeň nilská modř nebo třeba safranin červeně Takzvaná Feulgenova reakce zase využívá Shiffovo činidlo kyselina fuchsinsiřičitá Jindy se na jaderné proteiny navěšuje fluorescenční protein GFP Odkazy Reference Literatura ;Anglická ;Česká 1 Ceres je prvním objeveným a současně svým rovníkovým průměrem 975 km největším objektem obíhajícím mezi drahami Marsu a Jupiteru tedy v oblasti hlavního pásu planetek Svoji hmotností představuje asi 30 % hmotnosti pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem První půlstoletí po objevu byl považován za planetu později za planetku Na základě rezoluce XXVI Generálního zasedání Mezinárodní astronomické unie IAU v srpnu 2006 v Praze která definovala pojem planeta byl zařazen do nové kategorie těles sluneční soustavy mezi tzv trpasličí planety Historie Po objevu planety Uran v roce 1781 kterým se zdála být potvrzena platnost Titius-Bodeova pravidla řada astronomů se rozhodla najít i dosud neodhalenou planetu která měla obíhat mezi drahami Marsu a Jupiteru ve vzdálenosti 28 astronomických jednotek AU od Slunce Jedním z nich byl i dvorní astronom v městě Gotha baron Franz Xaver von Zach který podporován Bodem začal v roce 1787 s jejím hledáním Rozumně se omezil na oblast nebeské sféry poblíže ekliptiky Za tím účelem si vytvořil vlastní katalog hvězd blízkých ekliptice ale i tak bylo jeho snažení marné Na podzim 1799 navštívil astronomy v Celle Brémách a v Lilienthalu s nimiž o tomto problému diskutoval Došli k závěru že takový úkol nemůže zvládnout jeden astronom Proto se 21 září 1800 sešli v Lilienthalu von Zach J H Schröter H W M Olbers C L Harding F A von Ende a J Gildemeister Protože na schůzce dospěli k závěru že ani šest zkušených pozorovatelů není dostatečný počet rozhodli se přizvat další evropské astronomy Rozdělili proto oblast zvířetníku na 24 stejných úseků po 15° a vymezili tyto úseky na oblast 7° až 8° na sever a na jih od ekliptiky O přidělení oblastí rozhodoval los Tak vznikla první mezinárodní astronomická kampaň v historii Její účastníci se nazvali „nebeskou policií „Himmelspolizei Jedním z přizvaných astronomů byl i italský profesor matematiky Giuseppe Piazzi z Palerma na Sicílii který sice nebyl zkušeným astronomem ale díky podpoře tehdejšího neapolského krále Ferdinanda IV vybudoval v létech 1780 až 1791 ve věži královského zámku astronomickou observatoř V té době to byla nejjižnější hvězdárna v celé Evropě V roce 1789 ji vybavil výkonným čočkovým dalekohledem s objektivem o průměru 75 cm pětistopým vertikálním a třístopým azimutálním kruhem s velmi přesným odečítáním souřadnic který zhotovil anglický mechanik Jesse Ramsden Toto zařízení patřilo ke špičkovým astrometrickým přístrojům té doby Hlavním cílem Piazziho však nebylo hledání nové planety ale sestavení co nejpřesnějšího katalogu hvězd Na tomto úkolu pracoval též 1 ledna 1801 Při hledání hvězdy Mayer 87 podle Wollastonova katalogu ve skutečnosti se jednalo o hvězdu Lacaille 87 z toho důvodu poloha u Wollastona nesouhlasila s údaji v Mayerově katalogu a proto to Piazzi kontroloval spatřil dosud nepopsaný objekt hvězdné velikosti 8m Když dalšího dne zjistil že se objekt mezi hvězdami posunul věnoval mu bližší pozornost Dne 24 ledna téhož roku rozeslal kolegům dopis o objevu kde objekt opatrně nazval kometou Svému kolegovi B Orianimu do Milána např napsal Pozoroval jsem 1 ledna poblíž ramena Býka hvězdu osmé velikosti která se dalšího večera tedy 2 posunula o 3′ 30″ přibližně k severu a o 4′ přibližně ke znamení Berana … Já bych tu hvězdu označil jako kometu avšak nevykazuje žádnou mlhovinu a pak její pohyb je tak pomalý a pravidelný že mi spíše připadá na mysl že by to mohlo být něco lepšího než nějaká kometa Je to jen domněnka a to mi velice brání ji zveřejnit… Pozorování pokračovalo až do 11 února 1801 kdy se objekt přiblížil ke Slunci natolik že již nebyl pozorovatelný Celkem jej Piazzi sledoval po dvacet čtyři nocí Přestože byl Piazzi matematik neměl k dispozici vhodnou výpočetní metodu aby z tak krátkého úseku dráhy stanovil dostatečně přesně elementy dráhy nového tělesa Svými výpočty pouze zjistil že se nepohybuje po parabole což se tehdy předpokládalo o kometách ale spíše po kružnici Problém výpočtu parametrů však vyřešil geniální německý vědec C F Gauss který vypracoval v létě roku 1801 matematický postup umožňující stanovit elementy dráhy z menšího počtu pozorování tzv metodu nejmenších čtverců Díky tomu mohl planetku von Zach 7 prosince 1801 znovu objevit Prakticky až do poloviny 19 století byla ještě považována za planetu a dostala dokonce i grafický symbol viz vlevo Ani objev dalších planetek na tom nic nezměnil Teprve v 50 letech 19 století kdy objevů planetek kvapem přibývalo začala být spolu s ostatními podobnými tělesy považována za pouhou planetku Na počátku Piazzi velikost nového tělesa značně přecenil; odhadoval že jeho průměr je srovnatelný s průměrem Země Naproti tomu anglický astronom William Herschel již v květnu 1802 po objevu druhé planetky 2 Pallas Heinrichem Wilhelmem Olbersem předpokládal že se jedná o malá tělesa a navrhl je pojmenovat asteroidy tedy hvězdám podobné V roce 2006 byl spolu s 134340 Plutem a transneptunickým tělesem 136199 Eris zařazen do nově vytvořené kategorie trpasličích planet I nadále je však veden v oficiálním katalogu malých těles sluneční soustavy pod katalogovým číslem 1 Popis objektu I když je Ceres největším tělesem v hlavním pásu planetek a její albedo patří k průměru 0113 není ani při optimální opozici kdy se přibližuje k Zemi na 159 AU prakticky pozorovatelná pouhým okem Maximální zdánlivá hvězdná velikost totiž dosahuje nejvýše hodnoty 70m; teoreticky by tato hodnota sice za velice příznivých pozorovacích podmínek u lidí s mimořádně citlivým zrakem stačila ke spatření Cerery ale takové pozorování zatím nebylo nikdy potvrzeno Stačí však i malý dalekohled případně triedr aby mohla být pozorována ovšem pouze jako jasný bod podobný hvězdě Relativně velká vzdálenost je také na překážku bližšímu zkoumání tohoto tělesa Vzhled objektu Pozorování Hubbleovým kosmickým dalekohledem HST i pomocí nejvýkonnějších pozemských dalekohledů ukázalo že Ceres má téměř kulový tvar s mírným polárním zploštěním Je to v souladu s předpokladem že jeho gravitační přitažlivost umožnila dosáhnout isostáze tedy zaujmutí tvaru s minimální gravitační energií Vedle planetky 4 Vesta a možná i planetky 10 Hygiea je tedy jediným objektem v pásu planetek u kterého k tomuto procesu došlo Na povrchu byla na snímcích pořízených 1995 s malým rozlišením asi 60 km px v ultrafialové části spektra pomocí HST objevena tmavší oblast o rozměrech přibližně 250 km která byla nazvána na počest objevitele planetky Piazzi a o níž se předpokládalo že by to mohl být impaktní kráter Při pozdější pozorováních v roce 2002 s podobným rozlišením Keckovým dalekohledem na Havajských ostrovech ve viditelné oblasti s použitím adaptivní optiky však nebyl Piazzi pozorován Místo něj byly spatřeny dvě jiné tmavé oblasti z nich jedna měla středové zjasnění O nich se také předpokládá že se jedná o krátery Pozorování pomocí HST s vyšším rozlišením 30 km px v létech 2003 a 2004 ve viditelném světle odhalilo další albedový útvar tentokráte s vyšším albedem a tedy světlejší o průměru asi 400 km jehož podstata je dosud neznámá Geologie objektu Spektroskopický průzkum ukázal že povrchová vrstva obsahuje značné množství uhlíku a pravděpodobně i organických látek a podobá se do jisté míry svým chemickým složením uhlíkatým chondritům a že je tedy málo přetvořeným původním materiálem ze kterého těleso akrecí vzniklo Bylo proto zařazeno po spektrální stránce do kategorie G v hrubší klasifikaci do třídy C Předpokládá se že při formování tohoto objektu došlo k částečné diferenciaci jeho nitra způsobené především teplem vznikajícím při radioaktivním rozpadu 26Al Původní materiál který obsahoval značné množství vodního ledu roztál a těžší silikátové horniny klesly ke středu kde vytvořily kamenné jádro Chladnoucí obal kapalné vody s příměsí lehčích převážně uhlíkatých látek vytvořil plášť jehož tloušťka se odhaduje na 60 až 120 km Nejvyšší vrstva odhadem 10 km silná se však nikdy plně neroztavila a tvoří kůru planetky se složením blízkým původnímu materiálu Kůra byla pouze částečně přetvořena dopady menších těles To potvrzují i radiolokační pozorování podle nichž je povrch Cerery pokryt vrstvou regolitu Z průměrné hustoty se dá vyvodit že voda na Cereře tvoří asi 17 až 27 % její hmotnosti což přestavuje v průměru asi 2 × 108 km3 vody tedy přibližně pětkrát více než je celkové množství vody na zemském povrchu Přítomnost vody v povrchových vrstvách byla nepřímo spektroskopicky prokázána měřením ultrafialového spektra astronomickou družicí IUE která objevila čáry hydroxylu OH svědčícího o stále se obnovující velice řídké atmosféře vodní páry unikající z povrchu tělesa Cerera neprodělala v průběhu své existence žádnou kolizi s větším tělesem která by významněji zasáhlo do jejího geologického vývoje Příbuznost s jinými planetkami V minulosti se předpokládalo že Ceres je mateřským tělesem rodiny těles nazývané jejím jménem Nejnovější výpočty dlouhodobého vývoje dráhy však ukazují že sama Cerera do této oblasti připutovala podle jedné z teorií z Kuiperova pásu a že tedy nemá s ostatními tělesy žádnou spojitost Také neexistence náznaků na Cereře o velkém impaktu který by vedl ke vzniku sekundárních těles snižuje pravděpodobnost případné příbuznosti dalších planetek s Cererou Původ jména Piazzi nazval objevený objekt Ceres Ferdinandea První část jména pochází od římské bohyně Ceres která byla ochránkyní zemědělců a úrody současně patronkou ostrova Sicílie a sestrou Jupitera; druhá část jména byla přidána na počest Piazziho královského ochránce a sponzora Ferdinanda IV Protože použití tohoto přídomku nebylo v jiných zemích z politických důvodů příliš vítáno velice brzy z názvu tohoto objektu zmizelo V Německu J E Bode navrhoval pro toto těleso jméno Juno později použité pro třetí objevenou planetku 3 Juno Krátce se používalo též jméno Hera později tento název dostala planetka 103 Hera Průzkum objektu První sondou která prozkoumala Ceres byla sonda Dawn Ta odstartovala v září 2007 v letech 2011 a 2012 obíhala planetku 4 Vesta a na oběžné dráze Ceres je od března 2015 < ref> Odkazy Související články Seznam planetek 1-250 Reference Literatura KLECZEK Josip Velká encyklopedie vesmíru Praha Academia 2002 S 66 ISBN 80-200-0906-X Solar System Resarch Vol 39 s 176 2005 angl angl angl angl September 7 2005 Spacecom angl news archive angl SwRI angl snímky v UV oblasti Nature Vol 437 s 224 2005 angl Asteroids III University of Arizona Press 2002 angl SAINT-PÉ O; Ceres surface properties by high-resolution imaging from earth Icarus vol 105 s 271 1993 angl PARKER J W et al Analysis of the first disk-resolved images of Ceres from ultraviolet observations with the Hubble Space Telescope The Astronomical Journal Vol 123 s 549 2002 angl PIAZZI Giuseppe Risultati delle Osservazioni della Nuova Stella Palermo 1801 ital The Astronomical Journal Vol 117 pp 1077 1999 angl Astrophysics and Space Science Library Vol 183 s 35] 1993 Asteroids III Univ of Arizona Press 2002 ISBN 0-8165-2281-2 angl SCHMADEL L D Dictionary of Minor Planet Names 5 vyd Berlin Springer 2003 ISBN 3-540-00238-3 angl Astronomy and Astrophysics Vol 360 s 363-374 08 2000 angl American Astronomical Society DPS meeting 36 2801 11 2004 angl MITCHELL D L et al Radar Observations of Asteroids 1 Ceres 2 Pallas and 4 Vesta in Icarus Vol 124 Issue 1 s 113-133 11 1996 DOI 101006 icar19960193 PARKER J W et al Analysis of the First Disk-resolved Images of Ceres from Ultraviolet Observations with the Hubble Space Telescope The Astronomical Journal Vol 123 Issue 1 s 549-557 01 2002 DOI 101086 338093 angl 36th Annual Lunar and Planetary Science Conference Abstract No1345 03 2005 angl THOMAS P C et al Differentiation of the asteroid Ceres as revealed by its shape Nature Vol 437 Issue 7056 s 224-226 9 2005 DOI 101038 nature03938 angl Journal of Geophysical Research Vol 110 Issue E5 5 2005 DOI 101029 2004JE002244 angl Dawn's Early Light Vol 2 Iss 2 2003 angl University of California Postscripts Paper 297 Los Angeles UCLA 2004 angl něm Externí odkazy angl něm angl angl angl graf dráhy česky hvězdná mapka k vyhledání angl elementy dráhy a další data movie credit J Parker Southwest Research Institute angl Cesta ven je český film režiséra Petra Václava z roku 2014 Vypráví o romském páru Žanety a Davida Obsazení je tvořeno romskými neherci kteří zažili první zkušenost s natáčením Snímek byl podpořen Státním fondem České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie Film měl premiéru na Filmovém festivalu v Cannes v nesoutěžní sekci ACID Stal se tak prvním českým celovečerním filmem uvedeným na tomto festivalu od roku 1998 kdy zde byl na programu film Postel Oskara Reifa Během premiérového víkendu v českých kinech na film přišlo 845 diváků Výroba Film se točil s romskými neherci v reálných lokacích především na Ostravsku v Přednádraží nebo na ubytovně Ocenění V červnu 2014 získal film cenu za nejlepší film na slovenském filmovém festivalu Art Film Fest Klaudia Dudová zde také získala cenu za nejlepší ženský herecký výkon Na Cenách české filmové kritiky 2014 měl film nejvíce nominací 6 zvítězil ve čtyřech kategoriích nejlepší film režie scénář a ženský herecký výkon pro Klaudii Dudovou Na Českém lvu 2014 snímek vyhrál v sedmi kategoriích nejlepší film režie ženský herecký výkon v hlavní roli scénář kamera střih a zvuk < ref> Recenze Mirka Spáčilová iDNEScz 25 května 2014 Reference Externí odkazy – oficiální stránky Cizoložství je obecně definováno jako mimomanželský pohlavní styk manžela nebo manželky čili manželská nevěra Cizoložníkem je podvádějící z manželů i jeho svůdník V některých státech je cizoložství trestným činem s trestem odnětí svobody v exrému až s trestem smrti V některých těchto zemích je za tento trestný čin považován i pohlavní styk nedobrovolný což je někdy terčem kritiky Otevřená manželství jsou ta kde je cizoložství oběma stranami tolerováno Dobrovolný pohlavní styk mimo vzájemné manželství se nazývá smilstvo Právní pojetí V některých oblastech je cizoložství stále nezákonné a v některých zemích jsou tresty za cizoložství nerovné Ženy jsou někdy například trestány více než muži nebo je za cizoložství považováno i znásilnění V historii Ve starém Římě bylo trestné pouze cizoložství ženy adulterium protože byla porušena moc manžela jako pána rodiny a rodina byla ohrožena nebezpečím uvedení cizoložných dětí Cizoložství muže stuprum bylo beztrestné Manžel měl ve starších dobách v případě přistižení při činu právo beztrestně zabít svůdníka své ženy otec ženy mohl beztrestně při přistižení zabít pouze oba najednou V pozdější době lex Julia de adulteriis coercendis r 18 př Kr byl domácí soud nahrazen soudem veřejným a trestem byly buď tresty majetkové nebo vyhoštění na pustý ostrov relegatio Svůdník manželky byl za Konstantina trestán smrtí mečem manželka za Justiniána uvržena doživotně do klášteru odkud si ji měl právo manžel ale po dvou letech vyžádat Stejně tak i starší německé právo chránilo jen manžela a až křesťanství zavázalo oba manžele ke stejné věrnosti V tomto duchu upravily i křesťanské státy svoje zákoníky Například rakouský zákon z roku 1852 trestal oba cizoložníky za spáchání přestupku odnětím svobody na 1 až 6 měsíců a žena měla dostat horší trest pakliže je v důsledku spáchaného činu pochybnost o manželském zrození dítěte Šlo o soukromý delikt jehož stíhání bylo vyhrazeno uražené straně která mohla podat žalobu proti jednomu nebo oběma cizoložníkům Náboženské pojetí Podle křesťanské Bible jsou hříchem vinni oba účastníci přičemž za cizoložství se považuje i styk rozvedené ženy pokud její první manžel dosud žije viz Mk 102–9; Mt 193–8; Lk 1618 Za cizoložství se nepovažuje znovu vstoupení do manželství a oddání se novému partneru pokud předchozí partner zemřel viz Římanům 72-3 Při uvěření v Ježíše Krista a jeho přijetí za Pána a spasitele jsou všechny dřívější hříchy člověku odpuštěny včetně cizoložství V Islámu je cizoložství hříchem z největších a Korán od něho zrazuje už od prvních kroků „Oči páchají cizoložství uši páchají cizoložství jazyky páchají cizoložství ruce páchají cizoložtsví nohy páchají cizoložství nakonec je dovršeno intimními oblastmi Podobný čin lze odčinit pouze trvalým hlubokým upřímným pokáním a trvalými upřímnými modlitbami k Alláhovi trvalým důsledným vytěsněním byť jen myšlenek na podobné jednání v budoucnu trvalým vykonáváním dobrých skutků a maximální trvalou snahou o potěšení zrazeného z manželů Související články Nevěra Smilstvo Promiskuita Externí odkazy Lojek Antonín Právní úprava deliktu cizoložství v českých zemích od 16 do 19 století In Sexuální trestné činy včera a dnes< em> Ostrava Key Publishing 2014 Schelle K; Tauchen J s 145-155 ISBN 978-80-7418-213-6 Dawn anglicky Úsvit je mise NASA k největším objektům hlavního pásu planetce Vestě a trpasličí planetě Ceres Sonda odstartovala 27 září 2007 < ref> a na oběžnou dráhu prvního ze svých cílů byla navedena svými iontovými motory 16 července 2011 Na sklonku roku 2012 se od Vesty vypravila na druhou část své cesty < ref> a 6 března 2015 dorazila na oběžnou dráhu Ceresu < ref> Dawn se tak stal první sondou na oběžné dráze kolem trpasličí planety a první sondou která během svého putování zakotvila na oběžných drahách dvou různých vesmírných těles Během svých orbitálních misí Dawn shromažďuje data charakterizující obě tělesa snímky povrchu měření gravitačního pole spektrometrie hornin a přispívá tak k poznání významné oblasti sluneční soustavy která dodnes uchovává stopy jejího vzniku tj pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter Status mise Mise byla oficiálně vybrána NASA v prosinci 2001 a práce na přípravě sondy začaly nedlouho poté Už ale dva roky poté byl projekt poprvé zrušen – toto rozhodnutí bylo změněno v únoru 2004 a práce pokračovaly V říjnu 2005 byly nicméně znovu pozastaveny a v březnu 2006 byla vedením NASA celá mise opět zrušena Po hlasitých protestech vědecké komunity a tlaku mezinárodních partnerů německá DLR a Ústav Maxe Plancka dodaly snímkovací kameru a italská ASI mapovací spektrometr bylo rozhodnutí přezkoumáno a opět změněno < ref> V současnosti březen 2015 obíhá sonda trpasličí planetu Ceres Vybavení sondy Sondu postavila americká společnost Orbital Sciences Corp provozovatelem je Jet Propulsion Laboratory JPL v Pasadeně Sonda z hliníkové slitiny ve tvaru kvádru má rozměry 164 × 127 × 177 metru a je vybavena dvěma křídly slunečních článků o rozměrech 83 × 23 metru Ty sondě dodávají v blízkosti dráhy Země přes 10 kW elektrické energie a dobíjejí NiHbaterii s kapacitou 35 Ah Sonda je řízena dvěma procesory typu RAD6000 Telekomunikační systém využívá 3 antény s malým ziskem a jednu parabolickou anténu o průměru 152 m Z horní stěny vystupuje tyč magnetometru o délce 5 metrů Orientaci sondy v prostoru zjišťují dva sledovače hvězd 16 slunečních čidel a 4 soupravy gyroskopů O pohon se starají tři iontové motory o tahu 3 × 19–91 mN palivo xenon zásoba 425 kg vycházející z konstrukce ověřené v praxi při letu sondy Deep Space 1 < ref> Sonda má záložní systém 12 motorků o tahu 12 × 09 N palivo hydrazin zásoba 456 kg < ref> Na palubě jsou tyto vědecké přístroje Dvě nezávislé mapovací kamery FC Framing Camera pro pořizování snímků povrchu planetek ohnisková vzdálenost 100 mm světelnost f 79 7 barevných filtrů paměť pro záznam 8 Gbit Detektor záření gama a neutronů GRND Gamma Ray and Neutron Detector pro zjišťování chemického složení hornin do hloubky 1 m 21 čidel Mapovací spektrometr pro viditelnou a infračervenou oblast VIMS Visible and Infrared Mapping Spectrometer pro zjišťování mineralogického složení povrchu planetek paměť pro záznam 8 Gbit Průběh letu Dosavadní průběh letu 27 září 2007 – start a navedení na oběžnou dráhu 17 prosinec 2007 – zapojen iontový motor 31 říjen 2008 – ukončeno urychlování sondy spotřeba cca 72 z 425 kg paliva 21 listopad 2008 – korekční manévr TCM-1 pro zpřesnění plánovaného průletu kolem Marsu 18 únor 2009 – gravitační manévr ve výši 549 km nad povrchem Marsu snímkování povrchu 13 listopad 2009 – vstup do hlavního pásu planetek < ref> 22 květen 2012 – postupné odpoutávání od Vesty 26 srpna 2012 – opuštění vlivu planetky Vesta 6 březen 2015 – přílet k trpasličí planetě Ceres a navedení na její oběžnou dráhu Plán < ref> počátek 2016 – ukončení primární mise Reference Externí odkazy Dozery česky shrnovače jsou traktorové stroje sloužící k rozhrnování hrnutí zeminy popř k demolici Jejich pracovním nástrojem je radlice někdy bývají opatřeny i rozrývačem Vesměs se pohybují na pásovém podvozku Rozdělení Dozery se rozdělují na Buldozery čelní shrnovače Angledozery boční shrnovače Titldozery Buldozery Radlice je kolmá ke směru jízdy lze s ní hýbat směrem nahoru a dolu Hrubě urovnávají terénní nerovnosti zeminu mohou přemisťovat hrnout o krátké vzdálenosti cca 50 m Jsou to pásové traktory opatřené vpředu širokou radlicí Od padesátých let je k nám dodával bývalý Sovětský svaz DT-54 DT 55 DT-75 STALINEC 80 a 100 Číslo udávalo výkon v HP Všechny měly benzinový startovací motorek s ručním startováním ten potom nastartoval dieselmotorStartovací motorek měl převodovku s I a IIstupněm a ruční páku spojkyZa velkého mrazu protočil dieselmotor na jedničku pak přeřadil na dvojku a při vyšších otáčkách motor naskočil Řízení bylo řešeno tak že strojník měl mezi nohama dvě páky slangově rajčáky vysoké do výšky očí Na nich měl položené ruce Pokud chtěl zabočit např doprava přitahoval k sobě pravou páku Tím vypínal spojku pravého pásu a levý pás začal pravý předbíhat Když páku dále přitahoval spojku úplně vypnul a začala působit brzda Při úplném přitažení páky se pás úplně zabrzdil a stroj se začal točit na místě Pozdější typy měly v pákách jen spojky a navíc byly nožní brzdy toto konstrukční řešení nepoužil německý pásový traktor HANOMAG který měl volant Byly to stroje maximálně jednoduché prakticky bezporuchové nezmaři k neutahání Bohužel neměly ani tlumič výfuku takže za několik let řidič nedoslýchal Traktory DT na podzim oraly pole byly slyšet na vzdálenost 5 km pak dostaly radlici k zemním pracím Do konce 60 let bylo ještě hodně silnic dlážděných okresní bývaly štěrkové a po nich mohl buldozer přejíždět Jak se rozmáhala pokládka asfaltu význam pásových strojů klesal převozy na speciálním přívěsu byly příliš drahé Postupně je začaly vytlačovat kolové traktory Angledozery Na rozdíl od buldozerů mohou radlici nejen zvedat ale mohou ji i „vyklonit až o 30° čehož lze využít např při odklízení cest zahrnování výkopůapod Tiltldozery Dovedou radlici zvedat vyklonit až o 30° a navíc i natočit na hranu To je vhodné pro např odstranění balvanu vytvoření rýhy rozrývání zeminy apod Literatura Antonín Vaněk; Moderní strojní technika a technologie zemních prací; Academia 2003; ISBN 80-200-1045-9 Související články Skrejpr Grejdr Stalinec Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt jehož se zúčastnila většina států světa a jenž se stal s více než 60 miliony obětí dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva Příčiny války bývají hledány v důsledcích Versailleské smlouvy která podle některých historiků prohloubila pocit ponížení v poražených státech zvláště v Německu a velké hospodářské krize na přelomu dvacátých a třicátých let Tato krize zásadním způsobem oslabila mnoho evropských států čímž umožnila vzestup nacismu pod vedením Adolfa Hitlera a jiných totalitárních režimů v celé Evropě Obecně přijímaným datem začátku války v Evropě je 1 září 1939 kdy nacistické Německo napadlo Polsko 17 září 1939 tedy šestnáct dní později zahájil Sovětský svaz SSSR invazi do Polska z východu Krátce poté se do konfliktu vložily Francie Velká Británie a státy Commonwealthu Za první předčasný útok druhé světové války v Evropě je považován tzv Jablunkovský incident V Asii je za počátek války považováno přepadení Číny Japonskem které začalo 7 července 1937 Sovětský svaz nejprve uzavřel s Německem smlouvu o neútočení tzv Pakt Ribbentrop-Molotov podepsanou 24 srpna 1939 avšak datovanou o jeden den dříve tedy 23 srpna 1939 Tímto paktem si tyto dva státy mimo jiných ustanovení rozdělily sféry vlivu V důsledku toho byl de facto uvolněn prostor pro vojenskou expanzi obou států V dalším průběhu událostí byl však 22 června 1941 Sovětský svaz sám přepaden Německem a jeho spojenci tzv Operace Barbarossa Spojené státy americké které už dříve poskytovaly některým Spojencům v počínající válce pomoc vstoupily aktivně do války 7 prosince 1941 poté co Japonsko udeřilo na jejich námořní základnu v Pearl Harboru Konec války v Evropě nastal 8 května 1945 kapitulací Německa Po americkém svržení atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki kapitulovalo Japonsko 2 září téhož roku Druhou světovou válku provázely v dosud nevídané míře zločiny proti lidskosti válečné zločiny a nehumánní zacházení s válečnými zajatci Oproti všem dosavadním konfliktům bylo průběhem bojů podstatně zasaženo rovněž civilní obyvatelstvo jež utrpělo obrovské ztráty Příkladem genocidy se stal holocaust kterému na základě nacistické rasové ideologie padlo za oběť šest milionů evropských Židů Dalším příkladem bylo systematické vyhlazování slovanského obyvatelstva na okupovaných územích východní fronty kde bylo na 8 milionů civilních obětí Většina civilních obětí podlehla nemocem a hladu vyvolanými válečnými operacemi německé armády a masakrům nebo genocidě páchanými speciálními německými komandy Válečné úsilí pohlcovalo veškerý lidský ekonomický průmyslový a vědecký potenciál všech zúčastněných národů lze tak hovořit o vedení totální války Taktéž pohled na „civilizované metody válčení se v mnoha ohledech výrazně proměnil neboť zatímco v roce 1940 demokratické státy v čele s Velkou Británií a USA odmítaly plošné nálety na nepřátelská města posléze se k nim samy uchýlily V samotném závěru války byla ustavena Organizace spojených národů jejímž ústředním cílem byla prevence vzniku jakéhokoli dalšího podobného konfliktu Po vítězství Spojenců se zrodily dvě vedoucí světové supervelmoci Sovětský svaz a Spojené státy americké Jejich stále větší vzájemný antagonismus vedl k bipolárnímu rozdělení světa a k počátku studené války když Josif Stalin spustil napříč evropským kontinentem železnou oponu která od sebe oddělila svobodný západní svět a komunistické státy ve Východní Evropě poddané Sovětům Vedlejším efektem války byl také vzrůst požadavků na právo na sebeurčení mezi národy ovládanými koloniálními mocnostmi což vedlo k akceleraci dekolonizačních hnutí v Asii a v Africe Příčiny a předehra k válce Příčiny konfliktu tkvěly v nespokojenosti s výsledky první světové války které se kromě řady menších zemí týkaly především třech velkých mocností Poražené Německo bylo podle versailleské smlouvy přinuceno vzdát se významné části svého území smělo udržovat jenom omezené vojenské síly a muselo se zavázat k platbám vysokých válečných reparací Itálie jeden ze států stojících na straně vítězů obdržela jenom nedostatečné území vzhledem k rozměrům předchozích ztrát současně se cítila neuspokojena ve svých velmocenských ambicích Taktéž vítězné Japonsko neuspělo ve snaze posílit svoji kontrolu Číny V průběhu dvacátých let se demokratické mocnosti pokusily zabezpečit trvalost versailleského uspořádání Evropy zajištěním stabilního míru V roce 1920 byla proto vytvořena Společnost národů jež měla fungovat jako fórum na němž měly národy mírovým způsobem urovnávat svoje spory O pět let později byla sjednána smlouva z Locarna v níž byla poskytnuta záruka německo-francouzské hranici přičemž případné územní spory mezi Německem a jeho východními sousedy měly být řešeny arbitráží V roce 1928 byl uzavřen Briand-Kelloggův pakt který zakazoval vedení útočné války Mírové snahy však byly mařeny obnoveným izolacionismem Spojených států a obzvláště rozmachem různých totalitních režimů k čemuž výraznou měrou přispěla velká hospodářská krize jež měla po roce 1929 devastující vliv na světové hospodářství Ruská občanská válka vedla k vytvoření komunistického Sovětského svazu v němž se po Leninově smrti v roce 1924 chopil moci Josif Stalin Po pochodu na Řím v roce 1922 převzal vládu v Itálii Benito Mussolini jenž zde vytvořil první fašistickou diktaturu Rostoucí vliv armády na císařskou vládu v Japonsku vedl zde k nastolení výbojného militaristického režimu Po mukdenském incidentu obsadilo Japonsko v roce 1931 Mandžusko které ustavilo svým loutkovým státem Ekonomický rozvrat v Německu na počátku třicátých let měl za následek vzestup Adolfa Hitlera vůdce nacionálních socialistů NSDAP slibujícího Němcům zrušení versailleské smlouvy a zajištění „životního prostoru na Východě Lebensraum 30 ledna 1933 byl Hitler jmenován říšským kancléřem načež během několika málo měsíců realizoval skutečnou nacistickou revoluci V roce 1935 byla v Německu obnovena branná povinnost čímž bylo urychleno obnovení německé armády Wehrmacht a rovněž bylo připojeno Sársko V témže roce napadla Itálie za blahovolného přihlížení Společnosti národů Habeš V rozporu se smlouvami z Versailles a Locarna remilitarizoval Hitler v březnu 1936 Porýní Francie a Velká Británie se však zdržely jakýchkoli protiakcí V červenci roku 1936 vypukla španělská občanská válka Nacionalistické síly fašistického generála Francisca Franca se postavily proti španělské vládě vedené levicovými republikány která byla podporována Sovětským svazem a tzv mezinárodními brigádami Franco v tomto krvavém střetu zvítězil po třech letech válčení za pomoci Hitlerova Německa a Mussoliniho Itálie V říjnu 1936 vytvořily Německo a Itálie tzv Osu Berlín-Řím O měsíc později sjednaly Německo a Japonsko protisovětské spojenectví nazvané pakt proti Kominterně čímž vznikla Osa Berlín-Řím-Tokio V červenci 1937 napadlo Japonsko Čínu čímž započala druhá čínsko-japonská válka Čínští nacionalisté a komunisté válčící proti sobě uzavřeli mír aby společně čelili cizím útočníkům I přesto Japonci brzy dobyli Šanghaj Nanking a nejprůmyslovější oblasti na severovýchodě země Hitlerův expanzionizmus v Evropě vedl 12 března 1938 k tzv anšlusu Rakouska tedy připojení tohoto malého státu k Německé říši proti čemuž Británie a Francie přes své znepokojení německým postupem a stále se stupňujícím zbrojením nijak nezasáhly 12 září 1938 pohrozil Hitler Československu válkou pokud by Německu nebylo vydáno československé pohraniční území obývané sudetskými Němci Toto vyvolalo v českém pohraničí puč organizovaný Sudetoněmeckou stranou Československá armáda sice tento puč potlačila ale od 19 září začaly proti Československu útočit jednotky Sudetoněmeckého Freikorpsu vyzbrojovaného Německem Datum začátku této teroristické kampaně bylo pozdější československou exilovou vládou v Londýně určeno jako datum kdy Československo vstoupilo do válečného stavu s Německem< ref> Britský premiér Neville Chamberlain mezitím inicioval rozhovory jež vyvrcholily 29 září 1938 přijetím mnichovské dohody V ní bylo Československo donuceno k odstoupení Sudet výměnou za Hitlerův příslib že nezabere žádné další československé území Důsledkem této dohody byl nucený odchod Čechů Židů a německých odpůrců Adolfa Hitlera do okleštěného Československa Chamberlain věřil že dosáhl „míru pro naši dobu Nicméně neuplynulo ani šest měsíců když 15 března 1939 obsadil Wehrmacht zbytek Československa jenž byl přeměněn v Protektorát Čechy a Morava Již o den dříve vyhlásil svoji nezávislost slovenský štát jenž se stal v čele s Jozefem Tisem německým satelitem Pobouřeni touto novou agresí a Hitlerovými výhrůžkami vůči Polsku kvůli Gdaňsku se Britové a Francouzi zaručili za polskou nezávislost Vzájemná nedůvěra mezi Stalinem a západními demokraciemi nakonec přispěla ke sjednání paktu Ribbentrop-Molotov v němž se Německo a SSSR 23 srpna 1939 zavázaly k oboustranné neutralitě V tajném dodatku k této smlouvě si tyto dvě velmoci navíc jak se později ukázalo na krátkou dobu mezi sebou rozdělily Polsko a velkou část východní Evropy Průběh války Vzestup Osy Přepadení Polska Druhá světová válka začala 1 září 1939 německým a slovenským útokem proti Polsku< ref> Již v předchozích dnech provedli Němci několik fingovaných provokací jako bylo přepadení vysílačky v Gliwicích příslušníky Abwehru v polských uniformách které měly ospravedlnit jejich invazi Třebaže polská armáda nebyla početně o mnoho slabší než Wehrmacht svojí úrovní výzbroje a výstroje nepředstavovala pro útočníka rovnocenného soupeře Polská vláda spoléhala na podporu Francie a Velké Británie které v souladu s dřívějšími zárukami vyhlásily po marném vypršení ultimáta 3 září Německu válku< ref> Vlastní vojenský útok byl zahájen bombardováním města Wieluń Německá Luftwaffe ihned poté zaútočila proti polským vojenským a komunikačním cílům Sotva po čtyřech dnech bojů prolomila dvě velká německá vojenská uskupení útočící z Pomořanska a ze Slezska polskou obrannou linii Rychle se pohybující německé pancéřové a motorizované divize vyrazily vstříc Varšavě a Brestu v čemž jim těžkopádná polská pěchota nedokázala zabránit Západní novináři použili k popisu tohoto nového způsobu vedení boje termínu Blitzkrieg „blesková válka Mezi 8 až 10 září se Němci přiblížili ze severu a jihu k Varšavě avšak polské divize sevřené v Poznani západně od Varšavy podnikly rozhodný protiútok 17 září překročila sovětská Rudá armáda polské východní hranice< ref> a v tentýž den byla Varšava zcela obklíčena Po dalších jedenácti dnech bojů a intenzivního dělostřeleckého a leteckého bombardování obležené polské hlavní město kapitulovalo V té době byla prakticky celá země v rukou Němců a Sovětů pouze izolované kapsy vytrvávaly v odporu jenž skončil do 6 října Po završení bojů si Němci a Sověti rozdělili svoji kořist západní území Polska byla začleněna do Říše zatímco východní Polsko se stalo součástí Sovětského svazu Střední Polsko bylo přeměněno v Generální gouvernement okupovaný Němci Na dobytém území byly zahájeny rozsáhlé represálie proti civilnímu obyvatelstvu Probíhaly deportace na nucené práce a popravy polské inteligence a Židů Na tomto teroru se podílely především Himmlerovy Einsatzgruppen a jednotky SS-Totenkopfverbände Stejně nemilosrdné metody uplatňovali Sověti ve východní části Polska 22 000 polských důstojníků zajatých Rudou armádou bylo na Stalinův příkaz popraveno NKVD v tzv katyňském masakru Zimní válka Poté co po více než dvou měsících diplomatického nátlaku odmítlo Finsko sovětské požadavky na odstoupení území bylo 30 listopadu napadeno Rudou armádou Vzhledem k drtivé sovětské převaze očekával Stalin rychlé a snadné vítězství avšak Sověti Finy hrubě podcenili Díky obratné taktice dokázala finská armáda vedená maršálem Mannerheimem zadržovat Sověty až do března 1940 Rudá armáda jejíž velení bylo zdecimováno stalinskými čistkami přišla o 200 000 mužů zatímco finské ztráty činily 25 000 mužů Britové a Francouzi zvažovali vojenskou operaci na podporu Finska ovšem dříve než mohla být uskutečněna byla 13 března 1940 podepsána mírová smlouva podle níž muselo Finsko odstoupit Sovětům část Karélie Německé poznatky z tohoto konfliktu přivedly Hitlera k přesvědčení že Rudá armáda nemůže být pro Wehrmacht vážnou překážkou V důsledku tohoto sovětského útoku se Finové v roce 1941 zapojili do německého tažení proti SSSR aby se v tzv pokračovací válce pokusili dobýt zpět ztracená území I když byli Finové spojenci Německa zachránili si svoje židovské spoluobčany před holokaustem O židovské otázce se finská vláda odmítla s Němci vůbec bavit Obsazení Dánska a Norska Velitel německého válečného námořnictva Kriegsmarine vyzýval od podzimu 1939 Hitlera k okupaci Norska jehož přístavy představovaly optimální základny pro německé ponorky V polovině prosince Hitler projevil souhlas načež byl vypracován plán Unternehmen Weserübung podle něhož mělo být Norsko obsazeno po souběžném vylodění německých pozemních sil v osmi největších přístavech Plán zahrnoval také okupaci Dánska které mělo poskytnout letecké základny Svoji roli v Hitlerově rozhodnutí sehrála rovněž důležitost norského přístavu Narvik jenž sloužil jako překladiště při dovozu švédské železné rudy do Německa Této skutečnosti si byli dobře vědomi i Britové kteří chystali vlastní výsadek v Narviku odkud hodlali podpořit Finy v jejich boji proti Sovětům Po skončení Zimní války bylo ale od tohoto záměru upuštěno Začátkem dubna zahájili Britové zaminovávání norských výsostných vod čímž však podnítili německý útok k němuž došlo 9 dubna 1940< ref> Dánsko se vzdalo bez boje během jediného dne Byla to jediná okupovaná země která si svoje židovské spoluobčany zachránila před nacistickým holokaustem Shromáždila je a v noci je tajně převedla do neutrálního Švédska Zato v Norsku narazili Němci na houževnatý odpor Většina vylodění proběhla úspěšně s výjimkou Osla které bylo dobyto teprve německými výsadkáři V Narviku se Němcům podařilo obsadit město i přístav záhy však byli obklíčeni takřka pětinásobnou přesilou Britů Francouzů a Norů podporovaných Královským námořnictvem Royal Navy V následné bitvě o Narvik byli Němci koncem května nuceni město vyklidit a ustoupit směrem k hranicím Švédska ovšem vývoj situace ve Francii přiměl Spojence počátkem června ke stažení jejich oddílů z Norska Němci zde později instalovali loutkovou vládu pod vedením norského zrádce Vidkuna Quislinga Německý útok na západ Dva dny po vyhlášení války Německu podnikli Francouzi omezenou a spíše symbolickou ofenzívu do Sárska Následovalo klidné období na západní frontě označované jako Sitzkrieg „válka vsedě případně „podivná válka které kvůli nepříznivému podzimnímu počasí a neočekávaně vysokým německým ztrátám v Polsku pokračovalo až do jara následujícího roku Důvody francouzské pasivity spočívaly v defenzivní mentalitě v jejímž duchu se francouzská armáda spoléhala na silně opevněnou pohraniční Maginotovu linii Ta však nebyla vybudována podél hranic s Belgií Na počátku října pověřil Hitler Vrchní velení armády Oberkommando des Heeres vypracováním plánu pro tažení proti Francii nazvaném Fall Gelb Na jaře 1940 byl německý plán útoku proti Francii a státům Beneluxu hotov Původní záměru měla být invaze na západ provedena podobně jako v první světové válce Nicméně generál Erich von Manstein a jeho spolupracovníci přesvědčili Hitlera aby jádro obrněných sil soustředil k rychlému postupu přes Ardenský les a řeku Mázu přičemž následný průlom měl vést k rozštěpení spojeneckých armád ve dví Ardeny představovaly kopcovitý hustě zalesněný terén naprosto nevhodný pro operace tanků avšak Manstein tvrdil že nepřítel zde nebude očekávat masivní útok čímž bude dosaženo momentu překvapení Obě válčící strany disponovaly stejně početnými armádami Spojenci měli převahu v tancích naproti tomu německá Luftwaffe měla nad svými protivníky navrch ve vzduchu což se spolu s pružnější organizací německých pancéřových sil ukázalo jako rozhodující faktor Vlastní útok započal 10 května 1940 kdy Wehrmacht překročil hranice Belgie Holandska a Lucemburska< ref> Němečtí výsadkáři obsadili důležitá letiště mosty a strategicky významnou belgickou pevnost Eben-Emael V reakci na německý vpád do Beneluxu postoupil britský expediční sbor a část francouzských armád do Belgie na linii řeky Dyle kde hodlaly zastavit německý postup Tím však šly na ruku Mansteinovu plánu neboť v téže době se sedm z deseti německých pancéřových divizí valilo nikým nezpozorováno ardenskými průsmyky Po třech dnech kdy se setkaly jen se slabým odporem dorazily německé tanky vedené generálem Guderianem u Sedanu k řece Maase kterou 14 května po urputném boji zdolaly V tentýž den podnikla Luftwaffe ničivý nálet na Rotterdam načež Holandsko kapitulovalo O tři dny později padl také Brusel Po překročení Mázy se německé tankové divize ocitly v nížině severní Francie a 20 května dosáhly ústí řeky Sommy do kanálu La Manche čímž byl završen Mansteinův „sek srpem Sichelschnitt Britové se pokusili zasáhnout bok německých divizí u Arrasu avšak poté co byli odraženi se ocitli v obklíčení Do 27 května vedl neustálý německý postup k sevření britských a francouzských jednotek u Dunkerque Na záchranu obklíčených vojsk byla proto zahájena operace Dynamo v níž se i přes nepřetržité německé nálety britským vojenským i civilním plavidlům podařilo do 4 června evakuovat z Dunkerque takřka 340 000 spojeneckých vojáků Evakuován byl téměř celý expediční sbor a rovněž 110 000 příslušníků francouzské armády K této záchraně Spojenců přispěl i Hitlerův rozkaz z 24 května kterým ze zcela nepochopitelných důvodů zakázal svým tankům v pokračování postupu Němci obnovili 5 června ofenzívou na řekách Sommě a Aisně útok do nitra Francie a již po čtyřech dnech překročili řeku Seinu 10 června se zapojila do války po boku Německa i Mussoliniho Itálie Útok Italů v Alpách skončil ale navzdory italské převaze pohromou 14 června vstoupil triumfující Wehrmacht do Paříže která byla ještě předtím prohlášena otevřeným městem britským námořnictvem aby nepadla do rukou Němců Bitva o Británii Po vítězství nad Francií ovládal Adolf Hitler v létě 1940 přímo nebo prostřednictvím spojenců téměř celou Evropu Jeho jediným zbývajícím nepřítelem zůstávala osamocená Velká Británie jejíž nový ministerský předseda Winston Churchill sliboval Britům ve svých burcujících projevech pouze „krev pot a slzy Nicméně britská armáda se po katastrofě ve Francii nacházela v troskách Jedinou překážkou která bránila Hitlerovým armádám v podrobení Britských ostrovů a jež mohla zmařit chystanou invazi operace Seelöwe bylo nyní britské letectvo Royal Air Force v čele s leteckým maršálem Hughem Dowdingem Zlomit sílu RAF se v nadcházející bitvě pokusila německá Luftwaffe jejímž velitelem byl Hermann Göring Němci rovněž doufali že Británii izolují a vyhladoví s pomocí svých ponorek operujících z Francie a Norska Samotná letecká bitva začala krátce po dobytí Francie V první fázi se Luftwaffe zaměřila na britské konvoje které během tzv bitvy o kanál Kanalkampf vytlačila z Lamanšského průlivu Hlavní útok byl zahájen 13 srpna v tzv „den orla Adlertag Němci nejprve částečně neutralizovali britský radarový systém a zaútočili proti přístavům a vojenským a leteckým zařízením na pobřeží V průběhu této fáze boje utrpěly obě strany nejvyšší ztráty za celou bitvu Později se Luftwaffe zaměřila proti letištím RAF ve vnitrozemí a leteckým továrnám V závěrečné etapě boje na počátku září podnikli Němci denní útoky na Londýn a jiná velká britská města jako bylo třeba Coventry s cílem zlomit morálku jejich obyvatel Konečně 15 září Britové přesvědčivě odrazili rozsáhlý německý útok načež Hitler nařídil odložit vylodění na neurčito Luftwaffe i nadále pokračovala v bombardování měst Blitz Kvůli velkému množství zničených letadel se však od října omezovala pouze na noční útoky které si i přesto do jara následujícího roku vyžádaly přes 40 000 životů V bitvě o Británii usilovali Němci o zničení nepřátelských stíhaček avšak podcenili význam radaru pro obranu Britů Navíc britský průmysl dokázal vždy plně nahrazovat ztráty vlastních strojů Značný podíl na tomto vítězství „nemnohých náležel kromě britských pilotů také Polákům Kanaďanům Novozélanďanům Čechoslovákům Belgičanům a zástupcům mnoha jiných národů Řecko a Jugoslávie Již od třicátých let směřoval Benito Mussolini své velmocenské ambice na Balkánský poloostrov V dubnu 1939 okupovala italská vojska Albánii z níž 28 října 1940 zahájila překvapivý útok proti Řecku< ref> Ovšem ofenzíva špatně vybavených a nedostatečně motivovaných italských vojáků selhala sotva po několika dnech Řekové přiměli italské agresory k přechodu do defenzívy a vzápětí je zatlačili zpět do Albánie Vzhledem k nebezpečí porážky svého spojence a z obav z britského zásahu jenž by mohl ohrozit německou kontrolu rumunských ropných polí vydal v prosinci Hitler pokyn k vypracování plánů tažení na Balkán operace Marita Zároveň byla zahájena diplomatická ofenzíva v jejímž rámci se na stranu mocností Osy přidaly Rumunsko Maďarsko a Bulharsko Na konci března 1941 se k Ose připojila i Jugoslávie avšak protiněmecké demonstrace a puč jugoslávských leteckých důstojníků měl za následek vystoupení Jugoslávie z aliance 6 dubna 1941 překročily německé divize z Rakouska Rumunska a Bulharska hranice s Jugoslávií souběžně Luftwaffe podnikla ničivý nálet na Bělehrad Jugoslávská obrana byla brzy prolomena a už 10 dubna 1941 stanuly jednotky Wehrmachtu v chorvatském Záhřebu kde byly uvítány jásajícími davy Bělehrad dobyly německé pancéřové divize dva dny nato a 17 dubna přijalo jugoslávské velení svou bezpodmínečnou kapitulaci Poražená Jugoslávie byla rozdělena mezi vítězné státy a na jejích troskách byl vyhlášen tzv Nezávislý stát Chorvatsko pod vedením Ustašovců Řekové posílení britskými jednotkami přesunutými ze severní Afriky kladli Němcům houževnatější odpor Německý postup do vnitrozemí ztěžoval také nepříznivý hornatý terén Po překonání Metaxasovy linie padlo 9 dubna 1941 do rukou Němců město Soluň takže téměř polovina řecké armády byla uvězněna ve východní Makedonii Během dvou týdnů byli Řekové obklíčeni rovněž v Epiru Britové se pokusili zadržet Němce u Thermopyl avšak poté co byla jejich obrana zdolána zahájili obojživelnou evakuační operaci 27 dubna 1941 vstoupily oddíly Wehrmachtu do Athén a na Peloponés čímž bylo balkánské tažení ukončeno O necelý měsíc později 20 května 1941 provedly německé vzdušné síly leteckou invazi na Krétu Při tomto útoku však němečtí výsadkáři utrpěli těžké ztráty a také zprvu nedokázali dobýt žádné letiště potřebné k zajištění příchodu posil a k plynulému zásobování Kvůli špatné koordinaci a komunikaci mezi jednotkami britského Commonwealthu a intenzivním útokům Luftwaffe se však Němcům nakonec podařilo konsolidovat svoje pozice a vytlačit Spojence z ostrova Hitler nicméně do budoucna zakázal provádění jakýchkoli dalších výsadkových operací Válka v Africe a na Středním východě Severoafrické tažení začalo v září 1940 kdy 160 000 italských vojáků proniklo z Libye do Egypta jenž byl protektorátem Britů Italský postup se však zastavil po pouhých sto kilometrech načež začátkem prosince zahájilo 36 000 britských australských indických novozélandských a jihoafrických vojáků protiútok při němž byli Italové vytlačeni do Libye V pokračujících bojích byli Italové nuceni ustoupit na Kyrenaiku kde byla většina italské armády posléze polapena a zničena britským útokem napříč poloostrovem Po tomto katastrofálním vývoji nezbylo Mussolinimu než požádat o pomoc Hitlera který vyslal do severní Afriky dvě divize pod velením generála Rommela Ihned po svém příchodu koncem března 1941 se Rommel vrhl do ofenzívy Po překonání britské obrany oslabené stažením části sil do Řecka dobyl jeho Afrikakorps zpět Kyrenaiku a přístav Benghází V dubnu dorazily Rommelovy tanky k libyjskému přístavu a pevnosti Tobrúk bráněnému australskými vojáky Jelikož Tobrúk představoval překážku postupu do Egypta pokusili se ho Němci třikrát dobýt avšak jejich úsilí skončilo neúspěchem Podobně dopadly také britské snahy o vyproštění načež se Rommel uchýlil k obléhání pevnosti jež se protáhlo na osm měsíců Zatím v květnu 1941 přemohlo vojsko Commonwealthu proněmeckou vládu v Iráku která byla podporována německými vzdušnými silami z letišť ve vichystickou vládou kontrolované Sýrii Během června a července proto Britové spolu se Svobodnými Francouzi obsadili Sýrii a Libanon Už v lednu pronikly smíšené britské a koloniální oddíly do Etiopie a do konce května 1941 porazily zde umístěné italské vojsko čímž Italská východní Afrika vzala za své Přepadení Sovětského svazu Boj proti bolševismu náležel společně se získáním „životního prostoru na východě mezi hlavní motivy Hitlerovy politické kariéry Vlastní tažení proti Sovětskému svazu jež mělo být podle nacistické rasové ideologie vedeno jako vyhlazovací válka bylo připravováno již od vítězství nad Francií v létě 1940 Operace Barbarossa jak byl výsledný plán pojmenován předpokládala rozdělení německých vojenských sil do třech skupin armád Na severu měly být obsazeny pobaltské státy a Leningrad Skupina armád Střed na níž spočívala hlavní tíže tažení měla postoupit přes Bělorusko a dobýt Moskvu Jižní uskupení německých vojsk spolu s Rumuny Italy a Maďary mělo okupovat Ukrajinu Za operační cíl jehož mělo být dosaženo byla stanovena linie spojující města Archangelsk a Astrachaň Sovětský svaz byl napaden 22 června 1941 kdy 3 miliony německých vojáků s 3600 tanky překročily sovětské hranice< ref> Ačkoli přesuny německých armád byly dobře patrné celé měsíce před začátkem tažení Stalin jehož důvěra v sovětské vojenské kapacity byla otřesena zimní válkou odmítal vykonat jakákoli protiopatření jež by mohla vyprovokovat Němce Rudá armáda byla tudíž útokem naprosto zaskočena třebaže měla nad Němci převahu v tancích i v letadlech Obzvláště sovětské letectvo bylo značně poničeno německými nálety první den útoku Německé pancéřové kleště následované pěchotou už v prvním týdnu obklíčily a zničily ohromné seskupení sovětských vojsk v prostoru Białystok-Minsk Přitom urazily více než 600 kilometrů Na počátku července překročila skupina armád Střed Dněpr a přiblížila se ke Smolensku kde se poté odehrála rozhořčená obkličovací bitva jež byla skončena v srpnu V obou těchto střetnutích padly do zajetí stovky tisíc sovětských vojáků Mezitím skupina armád Jih obsadila západní Ukrajinu zatímco Rumuni obklíčili Oděsu Postup v tomto sektoru fronty se však rozvíjel pomaleji Na severu Němci rychle překonali řeku Dvinu a po obsazení Litvy Lotyšska a Estonska směřovali k Leningradu Stejně jako v Polsku postupovaly za jednotkami Wehrmachtu Einsatzgruppen SS které nemilosrdně likvidovaly veškeré židovské obyvatelstvo a politické komisaře Rudé armády Na těchto zvěrstvech se leckdy podílel i Wehrmacht S obdobnou krutostí a brutalitou bylo nakládáno rovněž se zajatými rudoarmějci všech hodností s partyzány a také s civilisty Po dobytí Smolenska se němečtí generálové zasazovali za okamžitý útok na Moskvu která byla pro jejich vojska nyní vzdálená jen 400 kilometrů Nicméně Hitler považoval za důležité ovládnout ukrajinské zemědělské a průmyslové zdroje ačkoli krátce po začátku tažení nařídilo sovětské vrchní velení Stavka evakuaci sovětského průmyslu na východ především demontování veškerého těžkého průmyslu a jeho evakuaci ze západních regionů do oblastí za Ural Hitler proto skupině armád Střed nařídil zastavit postup na sovětské hlavní město a obrátit se na jih 8 září 1941 Němci spolu s Finy oblehli Leningrad a toto město postupně téměř zcela odřízli od veškerého nutného zásobování Obležení Leningradu trvalo více než dva roky a vyžádalo si životy až jednoho milionu civilistů Do konce září bylo pak v gigantické obkličovací bitvě u Kyjeva zajato dalších 650 000 sovětských vojáků< ref> Po šestitýdenní pauze obnovila skupina armád Střed 2 října svůj útok na Moskvu tzv operace Tajfun Německý postup však záhy zpomalily podzimní deště jež proměnily ruské cesty v bláto O měsíc později udeřily první mrazy V listopadu pronikli Němci do Rostova na Donu a na Krym 15 listopadu zahájili svoji finální ofenzívu proti Moskvě jež měla být provedena obrovitým obchvatem města Na konci měsíce stály předsunuté jednotky Wehrmachtu sotva 30 kilometrů od Kremlu vyčerpaní němečtí vojáci se ale ocitli na pokraji svých sil Do 5 prosince 1941 byl celý německý postup zastaven Následujícího dne zahájily čerstvé sibiřské divize maršála Žukova které byly vybaveny moderními tanky T-34 sovětský protiútok který do začátku ledna 1942 zatlačil příliš roztažené německé linie o 200 kilometrů zpět Německá blesková válka v Sovětském svazu již tehdy prakticky ztroskotala Síly se vyrovnávají Útok na Pearl Harbor vstup USA do války Japonská agrese v Číně od roku 1937 měla za následek ochlazení ve vztazích s USA Po pádu metropolitní Francie vstoupily japonské jednotky koncem září 1940 do Francouzské Indočíny a krátce nato Japonsko formálně stvrdilo své spojenectví s Německem a Itálií Přítomnost císařské armády v Indočíně a stupňující se japonské požadavky vůči Holandské východní Indii přiměly USA k uvalení ropného embarga na Japonsko čímž bylo vážně poškozeno jeho hospodářství Podle militantního křídla japonské vlády v jehož čele stál Hideki Tódžó si Japonsko muselo k zachování svých výbojů ve východní Asii zajistit dodávky ropy a ostatních surovin silou Císařský generální štáb proto vypracoval plán obranného perimetru v Asii a v Tichém oceánu umožňujícího Japonsku nerušené využívání tamních přírodních zdrojů k vedení defenzivní války Nezbytným předpokladem úspěchu tohoto záměru byla neutralizace americké tichomořské flotily 7 prosince 1941 se z japonských letadlových lodí jež nepozorovaně připluly do blízkosti Havajských ostrovů vznesly stovky japonských letadel které krátce před osmou hodinou podnikly ničivý nálet na americkou námořní základnu v Pearl Harboru< ref> Během dvouhodinového útoku byla potopena nebo vážně poškozena řada amerických bitevních lodí a jiných plavidel Po tomto zákeřném napadení vyhlásily USA Japonsku válku Na stranu Japonska se o čtyři dny později přidaly také Německo a Itálie Už před vstupem do konfliktu USA pozvolna opouštěly svoji izolacionistickou politiku a zastávaly jen formálně neutrální postoj k válčícím stranám V březnu 1941 prezident Roosevelt podpořil Spojence když prosadil zákon o půjčce a pronájmu umožňující Britům Číňanům a Sovětům odebírat americké zbrojní a jiné dodávky bez nutnosti okamžitého splacení Konečně po japonském přepadení Pearl Harboru se ohromné americké průmyslové kapacity plně zapojily do boje proti Ose 11 12 1941 vyhlásilo nacistické Německo válku USA a Adolf Hitler osobně schválil přípravu na provedení sabotážních a teroristických útoků na území USA např Operace Pastorius v roce 1942 Ochromení pacifické floty poskytlo Japoncům volnou ruku k jejich expanzi Před koncem prosince obsadili Japonci britský Hongkong a Gilbertovy ostrovy stejně jako Guam a ostrov Wake jež byly v držení Američanů Rovněž vpadli do britského Malajska Ze spojeneckého Siamu napadli Barmu a vylodili se na Američanech kontrolovaných Filipínách Singapur považovaný za nedobytnou pevnost padl 15 února 1942 Kolem 130 000 Indů Australanů a Britů bylo vzato do zajetí pád Singapuru se stal tudíž nejvíce pokořující kapitulací britských dějin Po vítězství v bitvě v Jávském moři okupovali Japonci v březnu Holandskou východní Indii a přistáli na Nové Guinei Americké a filipínské oddíly kapitulovaly na filipínském Luzonu v dubnu a obránci Corregidoru vydrželi až do května Na počátku téhož měsíce zahájili Japonci obojživelnou operaci k obsazení Port Moresby na Nové Guinei čímž by narušili komunikační spoje mezi USA a Austrálií Ovšem v následné bitvě v Korálovém moři Spojenci odrazili japonské invazní síly Po symbolickém Doolittlově náletu na Tokio japonské velení rozhodlo o obsazení atolu Midway Současně měly být dobyty Aleutské ostrovy Na konci května vyplula japonská flota pod velením admirála Jamamota vstříc Midwayi Japonci usilovali o další překvapivý úder avšak Američané krátce předtím prolomili japonský kód a byli tak zpraveni o jejich úmyslu 4 června 1942 se Američanům podařilo v bitvě u Midway rozdrtit japonské letadlové lodě jež tvořily jádro japonských námořních sil načež Jamamoto nařídil ústup Po pouhých šesti měsících skončilo období japonských úspěchů neboť císařské námořnictvo se z této porážky která ho připravila o klíčové letadlové lodě nikdy zcela nevzpamatovalo Tažení do Egypta V listopadu 1941 zahájila posílená britská 8 armáda operaci Crusader během níž osvobodila Tobrúk Jelikož německé námořní a zásobovací linie byly narušovány útoky britských námořních a leteckých sil operujících z Malty byl Rommel přinucen k ústupu na svoji výchozí pozici Jakmile britský tlak na nepřátelské komunikační linie na počátku roku 1942 polevil síly Osy byly rychle doplněny pročež v lednu obnovily svoji ofenzívu Rommel poté snadno vytlačil Brity zpět na Kyrenaiku kde koncem května přemohl jejich obranu u Gazaly Nato Afrikakorps zdolal veškeré britské obranné pozice a po dvoudenním boji obsadil na konci června 1942 Tobrúk Vítězství Osy bylo korunováno zajetím více než 25 000 spojeneckých vojáků Rommel pak navzdory rozkazům pronásledoval poraženou 8 armádu do Egypta a v červenci se s ní střetl v první bitvě u El Alamejnu Nicméně Rommelův pokus obsadit Alexandrii vzdálenou pouhých 100 kilometrů neuspěl Boje pokračovaly po celý červenec než byly obě strany příliš vyčerpány Bitva o Atlantik Německé ponorkové loďstvo mělo obdobně jako v první světové válce vyhladovět a izolovat Britské ostrovy ničením obchodních lodí Za vlastní počátek bitvy o Atlantik lze považovat 14 říjen 1939 kdy jedna německá ponorka vnikla do zálivu Scapa Flow hlavního opěrného bodu britské domácí floty Home Fleet přičemž potopila jednu ze zde zakotvených bitevních lodí Přes tento úspěch se však do poloviny roku 1940 německé útoky v Atlantském oceánu omezovaly pouze na ojedinělé akce osamocených ponorek Teprve po dobytí Francie jež umožnilo zřízení ponorkových základen v přístavech v Brestu Lorientu Saint-Nazaire a La Rochelle zajišťujících rychlejší dosažení operačních prostorů došlo k zefektivnění německých ponorkových operací Německé ponorky plně rozvinuly taktiku vlčích smeček proti nimž byly spojenecké konvoje slabě chráněné doprovodnými torpédoborci bezmocné V roce 1940 přišli Spojenci o 45 milionů tun lodního prostoru a v roce 1941 o zhruba stejné množství Vítězství německých ponorek obratně využívala nacistická propaganda jež mnohé z úspěšných kapitánů stylizovala do role národních hrdinů K podpoře vedení ponorkové války vyplula v květnu 1941 z Baltského moře do Atlantiku německá eskadra Ta sestávala z právě do služby uvedené bitevní lodě Bismarck těžkého křižníku Prinz Eugen a několika torpédoborců V průběhu plavby v Dánském průlivu mezi Grónskem a Islandem poslal Bismarck ke dnu britský bitevní křižník HMS Hood Přesto dříve než doplul do Francie byl dostižen a zničen britským loďstvem Po vstupu Spojených států do války se těžiště německých akcí přesunulo blíže k americkému pobřeží Zpočátku špatně organizovaná americká pobřežní obrana nedokázala zamezit útokům na obchodní lodě Operační pásmo ponorek se později v důsledku intenzivnější obrany rozšířilo až do Karibiku a jižního Atlantiku Původní počet asi 50 ponorek na počátku války vzrostl ve druhé polovině roku 1942 na více než 300 Tento rok byl proto nejúspěšnějším rokem německých ponorek které zničily přes 8 milionů tun lodního prostoru čímž se nejvíce přiblížily kritické hranici ohrožující britské hospodářství V červnu 1942 také proběhla neúspěšná Operace Pastorius kdy došlo k prvnímu pokusu o vylodění německých sabotérů na území USA kteří měli za úkol poškodit válečný průmysl USA a vyvolat bombovými útoky paniku mezi civilním obyvatelstvem Koncem roku 1942 však Spojenci prolomili německé šifrovací zařízení Enigma používané ponorkami Díky zvýšené spojenecké produkci modernějších letadel a torpédoborců bylo v květnu 1943 potopeno 43 německých ponorek což si vynutilo dočasné přerušení ponorkových operací Na tomto zvratu jenž se projevil poklesem potopené tonáže na 35 milionů nic nezměnil ani vynález šnorchlu Po osvobození Francie v létě 1944 musely být opuštěny ponorkové základny na pobřeží Atlantiku Ponorky byly pak zatlačeny zpět do Severního a Baltského moře Po německé kapitulaci v květnu 1945 byly ponorky buď poslány ke dnu nebo se jejich posádky vzdaly ve spojeneckých přístavech Bitva u Stalingradu Poté co byly sovětské průlomy na východní frontě eliminovány převzal Wehrmacht na jaře 1942 opět iniciativu Nová Hitlerova ofenzíva Fall Blau si kladla za cíl dobytí jižního Ruska a po dosažení Volhy proniknutí za Kavkaz kde mělo být obsazeno Baku a místní ropná pole Jakmile půda po jarním tání dostatečně ztvrdla byl v květnu zahájen útok proti Sovětům na Krymu jenž byl završen dobytím obleženého Sevastopolu na začátku července 28 června vyrazili Němci východně od Charkova směrem na Voroněž a za méně než čtyři týdny stanuli na březích Donu Navzdory rychlosti útoku byly počty zajatých sovětských vojáků nesrovnatelně nižší než v předchozím roce Stalin a jeho generálové věřili že Němci chystají druhý mnohem mocnější úder na Moskvu a shromáždili zde veškeré dostupné zálohy zatímco na jihu se Rudá armáda měla vyvarovat obklíčení Koncem července se Hitler vlivem relativní snadnosti německého postupu rozhodl pozměnit původní plán a nařídil polovině armád blížících se ke Stalingradu zamířit na Kavkaz 23 července byl znovu dobyt Rostov a na začátku srpna se německé tanky přehnaly přes Kubáň načež dorazily k severnímu Kavkazu kde byly spatřeny první vrtné věže 21 srpna vztyčili bavorští horští myslivci vlajku se svastikou na hoře Elbrus Kvůli velkým vzdálenostem a nedostačující železniční síti se však vážně zhoršilo zásobování vojenských operací což zpomalilo další útoky Souběžně s ofenzívou na Kavkaze pokračoval rovněž postup německé 6 armády vstříc Stalingradu Vlastní bitva u Stalingradu začala 23 srpna potom co asi 1000 letadel Luftwaffe zasypalo Stalingrad zápalnými bombami které proměnily většinu města v hromadu sutin Krátce nato dosáhly německé jednotky Volhy severně od města V samotném Stalingradu Stavka zorganizovala improvizovanou obranu s níž se Němci střetli v rozhořčeném boji o každý dům a ulici Zapletli se tak do náročné a vyčerpávající bitvy v rozvalinách města v níž utrpěli vysoké ztráty Během německé ofenzívy pokračující až do poloviny října přišla 6 armáda o polovinu svých bojových stavů zatímco sovětské 62 armádě neustále proudily přes Volhu čerstvé posily Kvůli přílišnému roztažení fronty byla německá křídla tvořena méně kvalitními rumunskými maďarskými a italskými divizemi Této slabosti využili Sověti když v rámci operace Uran provedli 19 listopadu dva mohutné údery severozápadně a jihovýchodně od města O čtyři dny později se útočící sovětské fronty setkaly západně od Stalingradu čímž byla 6 armáda uvržena do obklíčení Ujištěn Göringovým tvrzením že Luftwaffe dokáže zásobit obleženou 6 armádu letecky rozkázal Hitler jejímu veliteli generálu Paulusovi vytrvat na místě 12 prosince byl zahájen pokus o vyproštění Nicméně trvající sovětský nápor a Hitlerův kategorický nesouhlas s vyklizením Stalingradu měly za následek že němečtí vojáci ve městě se ocitli v pasti V polovině prosince byla spuštěna operace Saturn při níž Rudá armáda vytlačila Němce z Kavkazu Zatím ve Stalingradu Paulus odmítl sovětskou výzvu ke kapitulaci pročež Sověti obnovili útok na město než konečně 31 ledna Paulus a většina vyhladovělých vojáků 6 armády v beznadějné situaci kapitulovala Zbytky německých sil ve Stalingradu se vzdaly 2 února 1943 ačkoli omezené střety především v městských stokách pokračovaly ještě v dalších měsících Z téměř 300 000 příslušníků 6 armády padlo do sovětského zajetí 90 000 mužů z nichž se po válce vrátilo do Německa pouze 6000 Sovětské vítězství u Stalingradu definitivně zlomilo mýtus o neporazitelnosti Wehrmachtu a stalo se symbolem obratu ve vývoji války Vítězství Spojenců v Africe Armády Spojenců a Osy v severní Africe se v srpnu 1942 zotavovaly z předchozích náročných bojů V témže měsíci navštívil Winston Churchill Egypt načež byl novým velitelem 8 armády jmenován generál Montgomery jenž dodal britským silám v Africe novou energii Koncem srpna se Rommel pokusil znovu prorazit do údolí Nilu avšak byl odražen rozhodnou britskou obranou v bitvě u Alam Halfy Rommel se poté vydal ze zdravotních důvodů do Německa čehož Britové využili k posílení svých vojsk a k přípravě vlastní ofenzívy 23 října zahájil Montgomery druhou bitvu u El Alameinu v níž po dvanácti dnech intenzivních bojů síly Commonwealthu přinutily Afrikakorps ke stažení z Egypta Na počátku listopadu se americké a britské jednotky vylodily v Casablance Oranu a Alžíru ve francouzské severní Africe operace Torch Nicméně Hitler a Mussolini nečekaně rychle zareagovali přesunutím vojska do Tuniska Tam ustupoval rovněž Rommelův Afrikakorps obezřetně stíhaný Montgomeryho 8 armádou Po překročení Libye se Rommel opevnil na tuniských hranicích V únoru se pokusil vymanit z nepřátelského sevření a zaútočil na západ proti americkým divizím v průsmyku Kaserín Ostřílení němečtí veteráni zde přivodili Američanům vážnou porážku ti se ale z tohoto nezdaru rychle poučili Koncem března se Britům podařilo vymanévrovat Rommela u Mareth pročež se postavení Osy v Africe začalo pozvolna hroutit Poté co Spojenci vstoupili do Tunisu síly Osy 13 května 1943 kapitulovaly Do zajetí padlo 275 000 italských a německých vojáků Odpor proti okupaci Po příchodu německé armády byly v různých evropských státech zavedeny rozdílné metody zacházení s podrobeným obyvatelstvem které vycházely z nacistických politických rasových a ekonomických idejí a záměrů K jejich naplnění využívali okupanti všech možných prostředků represe jež obnášely především vojenský a policejní útlak reprezentovaný systémem koncentračních táborů a hrozbou odvlečení na nucené práce jimiž byly postiženy miliony lidí Represe a vykořisťování však brzy narazily na odpor poražených a okupovaných národů V Nizozemsku proběhla stávka policie a železničářů Ve Francii docházelo k ozbrojeným útokům na nichž se podílely odbojové skupiny Résistance a Maquis V Polsku působila podzemní Zemská armáda Armija Krajowa která v srpnu 1944 zorganizovala varšavské povstání V Protektorátu proběhl v květnu 1942 úspěšný atentát na Reinharda Heydricha jednoho z nejvýše postavených nacistů< ref> Nejsilnější odpor převládal v balkánských státech a ve východní Evropě Jugoslávští partyzáni vedení Titem dokázali osvobodit rozlehlá území Bosny a Hercegoviny a Černé Hory přičemž na sebe vázali několik divizí Osy Obdobně řečtí komunističtí ELAS a monarchističtí partyzáni EDES kontrolovali hornaté řecké vnitrozemí Taktéž na dobytém území Sovětského svazu operovaly četné odbojové skupiny které prováděly sabotáže na komunikačních uzlech Partyzánský způsob boje byl plánován Rudou armádou už před vypuknutím války takže po obsazení západních částí země zahájily odříznuté jednotky útoky proti okupačním silám v týlu fronty Boj proti partyzánům vedli Němci odlišně ve východní a západní Evropě Ve Francii nebo Itálii kde vzniklo silné komunistické hnutí odporu po okupaci země Němci docházelo k spíše ojedinělým případům masakrů civilního obyvatelstva Naproti tomu válka proti partyzánům v Řecku Jugoslávii Albánii nebo SSSR nabývala podoby nemilosrdného a systematického vyhlazovacího boje Dokladem toho je skutečnost že jenom v Bělorusku zahynula v průběhu války takřka čtvrtina veškeré populace Asijské národy okupované císařskou armádou byly Japonci zahrnuty do Velké východoasijské sféry společného blahobytu Ačkoli japonští vojáci byli nejprve vítáni jako osvoboditelé z nadvlády Evropanů jejich brutalita vůči Asiatům zvedla proti nim brzy všeobecnou nenávist a odpor Sicílie a Itálie V lednu 1943 se konala Casablanská konference na níž Churchill přesvědčil Roosevelta k upřednostnění invaze na Sicílii a do Itálie před přímým útokem na západní Evropu Realizace tohoto záměru započala 9 července 1943 kdy se kombinované britsko-kanadsko-americké síly zachytily na Sicílii Navzdory houževnatému odporu německých divizí nebyla vojska Osy schopná zabránit Spojencům v dobytí ostrova Přesto ještě před pádem Sicílie v polovině srpna stihla Osa evakuovat většinu svých jednotek na pevninu Mezitím co probíhaly boje na Sicílii byl Mussolini v Itálii zbaven moci a uvězněn Na začátku září byl však osvobozen německým komandem a na Němci okupovaném území později vyhlásil loutkovou Italskou socialistickou republiku Italská vláda zahájila vyjednávání se Spojenci které vyústilo v podepsání kapitulace 3 září 1943 V tentýž den překročili Britové Messinský průliv 9 září den po zveřejnění italské kapitulace se Američané vylodili u Salerna nedaleko Neapole Zde ale museli čelit prudkému německému protiútoku Ovšem ještě před začátkem zimy se Němci stáhli na Gustavovu linii na jih od Říma kde hodlali využít přirozeného defenzivního terénu Apeninského poloostrova k co největšímu zpomalení spojeneckého postupu na sever Američané se v lednu 1944 neúspěšně pokusili prolomit německou obranu vyloděním u Anzia v týlu Gustavovy linie V téže době začala namáhavá a zdlouhavá bitva o Monte Cassino Spojenci podnikli celkem čtyři útoky avšak teprve v květnu se Polákům podařilo v tomto boji dobýt vítězství 4 června vstoupili spojenečtí vojáci do Říma< ref> Němci zatím v pořádku ustoupili na Gótskou linii protínající italský poloostrov mezi Pisou a Rimini Churchill věřil že rychlý postup přes severní Itálii by Spojencům umožnil proniknout k Vídni Nicméně do začátku zimy 1944 spojenecké armády nedokázaly zdolat německý odpor Kursk a osvobození Ukrajiny V průběhu operace Saturn přišel Wehrmacht do poloviny února 1943 o kontrolu nad Rostovem a Charkovem Při následném německém protiútoku jemuž čelili v bitvě u Sokolova i vojáci 1 československého praporu však Němci opět obsadili Charkov čímž vznikla výduť u města Kursk Ještě než jarní deště přerušily v březnu 1943 boje na východní frontě vrhl se Hitler do plánování nové letní ofenzívy jejímž cílem mělo být obklíčení a zničení sovětských vojsk ve výběžku u města Kursk Ve srovnání s dřívějšími letními kampaněmi se jednalo o mnohem skromnější operační cíl Stavka byla prostřednictvím sovětské rozvědky dostatečně informována o německých úmyslech a nechala proto kurský oblouk značně opevnit vytvořením hustých minových polích a protitankových pastí rozmístěním velkého počtu protitankových děl a zřízením do hloubky vedených linií zákopů Bitva u Kurska začala 5 července 1943 německým úderem severně a jižně od města přičemž jádro německých sil představovaly pancéřové divize tvořené také novými typy tanků včetně Tigrů Toto střetnutí se stalo největší tankovou bitvou celé války Navzdory ohromné koncentraci tankových sil se německým pancéřovým kleštím nepodařilo spojit načež Hitler po několika dnech nařídil zastavení ofenzívy V tomto marném boji byly promrhány německé tankové zálohy takže iniciativa na východní frontě přešla definitivně na stranu Rudé armády Sověti zahájili vlastní protiútok již v polovině července a do konce srpna dobyli těžce zkoušený Charkov V srpnu začala druhá bitva o Smolensk jenž byl Sověty osvobozen na konci září Hitler se pokusil zadržet stupňující se nápor Rudé armády vybudováním Východního valu Tato obranná linie byla ale záhy proražena poté co v bitvě o Dněpr vytvořili Sověti řadu předmostí na pravém břehu tohoto toku a v listopadu dobyli za účasti československých vojáků Kyjev Postup Rudé armády neustával a v lednu 1944 byla v rámci leningradsko-novgorodské operace prolomena blokáda Leningradu Na jihu zatím pokračovalo osvobozování Pravobřežní Ukrajiny na němž se v rámci žytomyrsko-berdyčevské a korsuň-ševčenkovské operace podíleli i příslušníci 1 československé brigády Na přelomu března a dubna se části německých vojsk podařilo vyváznout z hrozícího obklíčení v bitvě u Kamence Podolského Pokračující sovětské ofenzívy zatlačily Němce do konce dubna k řece Prut na rumunských hranicích Sovětské tanky se dále na západě probily až do blízkosti Lvova když předtím dosáhly sovětsko-polské hranice z roku 1939 Část německých a rumunských divizí byla odříznuta na Krymu kde byla dílem zlikvidována při krymské operaci dílem se je podařilo evakuovat Ofenzíva Spojenců v Tichomoří Po zastavení japonské expanze v Tichomoří rozhodlo americké vrchní velení v červenci 1942 o vyslání námořních a pozemních sil na Šalamounovy ostrovy a Novou Guineu kde měla být eliminována klíčová japonská vojenská základna v Rabaulu První krok k jejímu obsazení představovalo dobytí ostrova Guadalcanal na němž byl v následujícím měsíci zahájen výsadek americké námořní pěchoty Počáteční snadné přistání na ostrově zkomplikoval příchod japonských posil „tokijský expres V pobřežních vodách svedly obě strany šest námořních bitev zatímco na souši zuřila vyčerpávající materiálová bitva Enormní ztráty lodí a letadel přinutily Japonce ke stažení loďstva koncem listopadu Vlastní bitva o Guadalcanal skončila pak 9 února 1943 americkým vítězstvím V závěru roku 1942 se Britové pokusili proniknout z Indie barmskou džunglí do údolí řeky Iravadi avšak tato operace skončila katastrofálním ústupem v květnu 1943 V téže době získali Američané zpět Aleutské ostrovy ovšem hlavní operace probíhaly v jihozápadním Pacifiku V září vypudili Australané a Američané pod velením generála MacArthura Japonce z východního pobřeží Nové Guineie Americký a novozélandský postup na Šalamounových ostrovech byl fakticky završen vyloděním na Bougainville v listopadu Na konci roku 1943 zaútočili Američané na Gilbertovy ostrovy v centrálním Pacifiku obzvláště tvrdé boje se odehrávaly v bitvě o silně opevněný atol Tarawa V únoru 1944 pokračovali Američané na Marshallovy ostrovy kde se setkali s podobně tuhým odporem na Kwajaleinu a Eniwetoku Významný podíl na japonských nezdarech náležel americkým ponorkám které potápěly japonské obchodní lodě Kvůli následnému nedostatku surovin kolabovala japonská válečná výroba a nedostávalo se rovněž pohonných hmot Zásobování odloučených postů se hroutilo evakuace a přesuny jednotek musely provádět válečné lodě kterých ale nebylo dostatečné množství V březnu 1944 bylo po dobytí okolních ostrovů Spojenci izolováno asi 100 000 japonských vojáků v Rabaulu Ve stejném měsíci byla spuštěna operace U-Go japonská invaze do indického Ásámu jehož dobytím by Japonci znemožnili přísun zásob Čankajškovým čínským nacionalistům Japonské záměry byly však zmařeny odhodlanou obranou pohraničních indických měst Kohimy a Imphálu silami Commonwealthu Takřka současně probíhala v Číně japonská ofenzíva Iči-Go která vyústila v téměř úplný kolaps čínských vojsk V červnu se Američané vylodili na Marianech a utkali se s Japonci v namáhavé bitvě o Saipan Japonci usilovali o zvrat ve vývoji války v Tichomoří ovšem jejich námořnictvo a letectvo byly v témže měsíci poraženy v bitvě ve Filipínském moři Z Marian mohly od tohoto okamžiku vzlétat americké bombardéry čímž byla započata destrukce japonských průmyslových center Ve druhé polovině října byl zahájen americký výsadek na Filipínách Krátce nato vyplulo japonské císařské námořnictvo do svého posledního velkého střetnutí v této válce V tři dny trvající bitvě u Leyte na konci října 1944 byla japonská flota navzdory sebevražedným útokům kamikaze zcela rozdrcena Vítězství Spojenců Strategické bombardování Počátky koncepce strategického bombardování lze vypozorovat již na konci první světové války V meziválečném období byla myšlenka leteckého bombardování nepřátelského týlu rozvíjena především britskými a americkými leteckými teoretiky Nicméně byli to Němci kteří jako první aplikovali tuto doktrínu když ve španělské občanské válce Legie Condor bombardovala Guerniku Rovněž Japonci napadali v Číně velká města jako byla Šanghaj Wu-chan Nanking nebo Kanton V září 1939 uskutečnila Luftwaffe ničivé nálety proti civilním i vojenským cílům v Polsku zvlášť těžce byla poničena Varšava Podobně bylo postiženo také centrum Rotterdamu při útoku Luftwaffe 14 května 1940 Bombardování Britských ostrovů začalo už během bitvy o Británii po jejímž neúspěchu přešla Luftwaffe na podzim 1940 k nočním náletům na britská města Blitz 8 listopadu vybombardovali Němci Coventry V reakci na to Bombardovací velitelství RAF zintenzívnilo odvetné útoky proti průmyslovým cílům v Německu Hitler původně trval na tom že bombardování budou vystavena pouze letiště a jiné vojenské cíle Od těchto omezení bylo ale postupně upuštěno Vzhledem k blížícímu se tažení proti SSSR omezila Luftwaffe v květnu 1941 další bombardování Británie Po napadení Jugoslávie byl v dubnu téhož roku srovnán se zemí Bělehrad Luftwaffe sehrála velkou roli taktéž při operacích na východní frontě ačkoli ani u Moskvy ani u Stalingradu nepřivodila rozhodnutí Pozdější německá snaha zbrzdit postup Rudé armády strategickým bombardováním sovětských továren byla limitována neexistencí vhodného typu letounu dlouhého doletu Od poloviny roku 1942 působilo v Evropě americké letectvo USAAF V téže době se začala projevovat rostoucí účinnost bombardování v důsledku zvyšování počtu bombardérů vylepšování technických prostředků a posilování eskort doprovodných stíhaček Z důvodu kriticky nízké efektivity útoků na německé továrny přešli Britové na počátku roku 1942 k plošným náletům na německá města Zpočátku se bombardovalo v noci od druhé poloviny roku 1944 – po oslabení Luftwaffe – se přešlo k bombardování i ve dne V březnu provedla RAF nálet na Lübeck jenž se stal prvním německým městem obráceným v trosky V květnu a červnu podniklo tisíc britských bombardérů nálety nejprve na Kolín a později na Essen a Brémy Spojenci brzy zjistiliže než ničit města výbušninami je mnohem efektivnější je zapálit Proto svrhávali na veliké ploše velké množství lehkých zápalných bomb Požár město osvětlil a další vlna bombardérů měla těžké bomby které svrhávala do ulic Přerušila dopravu aby se hasiči nedostali k požárům současně tím přerušila rozvod vody a plynuPo válce prováděné statistiky zjistily že sklepní kryty chránily dosti – přímým zásahem bomby zemřelo jen 5% obětí ale cca 80% obětí způsobilo ve sklepích udušení kouřem z požárů- oproti bunkru který má vlastní klimatizaci Na jaře a v létě 1943 byla spálena na prach města v Porúří Spojenecké bombardování Hamburku v červenci způsobilo ohňovou bouři jíž padlo za oběť 30 000 lidí Hamburk hořel 14 dní a nocí a jeho zář byla v noci vidět na 200 kilometrů Od září 1943 byl náletům vystaven také Berlín V první polovině roku 1944 se spojenecké útoky zaměřily více na komunikační uzly ve Francii avšak německá města byla vytrvale bombardována až do konce války Na tuto zkázu se nacisté pokusili v červnu 1944 odpovědět tajnými zbraněmi raketami V1 a V2 které byly příliš nepřesné k útokům na vojenské cíle Z toho důvodu byly uplatňovány proti civilnímu obyvatelstvu Londýna Antverp a jiných západoevropských měst V samém závěru války provedli Spojenci mezi 13 a 15 únorem 1945 bombardování Drážďan při němž zahynulo mezi 25 000 až 40 000 lidí Z důvodu vzdušných útoků zemřelo v Německu kolem 600 000 civilistů přesto ochromení německé průmyslové produkce následkem rozvratu morálky jež bylo hlavním cílem strategického bombardování nenastalo dříve než na jaře 1945 V souvislosti s postupem Američanů v Pacifiku bylo v roce 1944 zahájeno bombardování Japonska do něhož se zapojovaly rovněž americké letouny z Číny V posledních sedmi měsících vyústila letecká kampaň proti Japonsku ve zničení takřka šedesáti měst Nejničivěji byly zasaženy velké konurbace jako Nagoja Ósaka Kóbe a Jokohama Po náletech na Tokio z přelomu února a března 1945 jež si vyžádaly 100 000 obětí se v sutiny proměnily celé městské části Vylodění v západní Evropě Na konci listopadu 1943 se Roosevelt Churchill a Stalin setkali na konferenci v Teheránu aby zde projednali společný postup přičemž bylo dohodnuto že spojenecká invaze do Francie bude uskutečněna v nadcházejícím roce Hitler hodlal tomuto nebezpečí předejít budováním silně opevněného systému pobřežních pevností zvaných Atlantický val Operace Overlord jak zněl krycí název vylodění v Normandii začala 6 června 1944 den D kdy zhruba 6500 spojeneckých plavidel vysadilo na plážích Normandie dvě americké dvě britské a jednu kanadskou divizi< ref> Ty byly podporovány třemi výsadkovými divizemi zajišťujícími v německém týlu křídla vyloďujících se jednotek a téměř 12 000 letadly Navzdory houževnaté obraně se Němcům nepodařilo zatlačit útočníky do moře a Spojenci jejichž vrchním velitelem byl generál Eisenhower dokázali postupně rozšířit svoje předmostí Do konce června dopravili Spojenci do Normandie kolem 850 000 vojáků a vyčistili poloostrov Cotentin s přístavem Cherbourg Zároveň podnikali útoky na Caen které bylo po tuhých bojích dobyto Brity a Kanaďany v průběhu července Koncem téhož měsíce zahájili Američané operaci Cobra jež vedla k prolomení německé linie na počátku srpna Hitler se pokusil provést protiútok jímž by odřízl divize generála Pattona pronikající do Bretaně a k Loiře Jeho tanky však byly snadno odraženy Kolem německých pancéřových sil na západě se navíc začala u Falaise nebezpečně stahovat smyčka hrozící jejich obklíčením Westheer jen stěží vyvázl z této pohromy a v značně pošramoceném stavu se stáhl za Seinu Vítězní Spojenci poté za úzké součinnosti s francouzským hnutím odporu osvobodili 25 srpna Paříž Už o deset dnů dříve uskutečnili Američané a svobodní Francouzi operaci Dragoon když se vylodili v jižní Francii odkud rychle postoupili údolím řeky Rhôny na sever Do poloviny září se setkali u Dijonu se spojeneckými jednotkami razícími si cestu z Normandie Skupina německých generálů vědoma si bezvýchodnosti německého postavení provedla 20 července atentát na Hitlera Akce skončila neúspěchem načež byli spiklenci popraveni Po překročení Seiny pronikli Spojenci do Belgie a k německým hranicím Britové vstoupili v prvním zářijovém týdnu do Bruselu a osvobodili také Antverpy Ústí Šeldy bez něhož byl zdejší přístav bezcenný setrvalo v rukou Němců až do listopadu Řadu jiných přístavů na pobřeží Lamanšského průlivu a Atlantiku držely v souladu s Hitlerovými rozkazy německé posádky které tím výrazně narušily již tak komplikované zásobování Spojenců Mezi tyto přístavy patřil i Dunkerque na jehož obléhání se výrazně podílela i Československá samostatná obrněná brigáda Němci mezitím konsolidovali svoje pozice na Západním valu pročež Montgomery získal podporu pro operaci Market Garden v rámci níž měli Spojenci rychle překonat Rýn a vpadnout do Německa 17 září byli britští a američtí parašutisté vysazeni u mostů přes Rýn v Nizozemsku Souběžně vyrazily z Belgie britské tanky jež měly výsadkáře vyprostit Posledního z těchto mostů jenž se nacházel v Arnhemu se ale Spojenci zmocnit nedokázali Úspěšnou obranou Nizozemska si Němci zajistili čas k rekonstrukci svých poničených divizí neboť kvůli přetrvávajícím zásobovacím obtížím Spojenců se situace na západní frontě na podzim 1944 stabilizovala Východní Evropa a Balkán 22 června 1944 v den třetího výročí napadení SSSR zahájily Žukovovy a Vasilevského fronty operaci Bagration jež směřovala proti skupině armád Střed v Bělorusku Do konce července dobyli Sověti Lvov východní Polsko a Vilno na severu čímž ohrozili německé pozice v Pobaltí a přiblížili se k Východnímu Prusku Sovětské údery uvrhly Ostheer na pokraj kolapsu a teprve na počátku srpna se Rudá armáda zastavila na Visle v bezprostřední blízkosti Varšavy V reakci na to vypuklo 1 srpna varšavské povstání vedené Zemskou armádou jež však nacisté po dvou měsících bojů brutálně potlačili přičemž zemřelo 200 000 Poláků Ve druhé polovině srpna spustila Rudá armáda jasko-kišiněvskou operaci proti Rumunsku Nato v Bukurešti došlo ke svržení proněmeckého diktátora Antonesca Poté co Rudá armáda vstoupila do rumunského hlavního města uzavřeli Rumuni se Sověty příměří a vyhlásili válku Německu V téže době se rozhořelo národní povstání na Slovensku Sověti společně s československými jednotkami proto v září zahájili karpatsko-dukelskou operaci Nicméně dříve než mohlo být s povstalci navázáno spojení Němci v říjnu slovenskou vzpouru rozdrtili V září během baltické operace zlomili Sověti v Pobaltí odpor Němců a jejich místních spojenců Zbytky několika německých divizí byly sevřeny v kuronské kapse kde pokračovaly v boji až do května následujícího roku V důsledku toho kapitulovalo 19 září Finsko Již o několik dní dříve pronikla Rudá armáda do Bulharska jež poté změnilo strany stejně jako dříve Rumunsko 20 října osvobodili Sověti a jugoslávští partyzáni Bělehrad což vedlo k německému vyklizení Řecka Krátce předtím se maďarský regent Miklós Horthy pokusil sjednat příměří se Sověty avšak byl svržen maďarskými fašisty podporovanými Němci kteří okupovali Maďarsko v březnu Ovšem i přes úpornou obranu německých a maďarských jednotek se Rudé armádě podařilo do konce prosince 1944 dokončit obklíčení Budapešti Ardeny a Rýn Podzimního zklidnění na západní frontě využil Hitler ke shromáždění nových tankových záloh S nimi hodlal udeřit proti americkým divizím v Ardenách čímž by si otevřel cestu do belgických nížin a k Antverpám Dobytím tohoto přístavu by pak vrazil klín mezi americké a britské armády Bitva v Ardenách poslední Hitlerův pokus o zvrat vývoje války na západě začala 16 prosince 1944 kdy tři německé armády zcela zaskočily své protivníky Špatné klimatické podmínky zpočátku znemožnily Spojencům uplatnit jejich vzdušnou převahu Po několika počátečních německých úspěších však energická protiopatření Spojenců a nedostatek pohonných hmot přinutily Němce k zastavení ofenzívy dříve než stihli překonat řeku Mázu Jakmile nastalo zlepšení počasí obnovilo spojenecké letectvo útoky na německé pancéřové divize které tudíž přešly do obrany Vzniklý výběžek Spojenci eliminovali do poloviny ledna 1945 když zatlačili Wehrmacht do jeho původních pozic Přesto ještě 1 ledna podnikli Němci menší ofenzívu v Alsasku V průběhu února Spojenci vyčistili Porýní načež 24 března překročili na široké frontě samotný Rýn a pronikli do nitra Německa V dubnu se rozhořela bitva v Porúří kde bylo obklíčeno a zajato přes 300 000 německých vojáků Mezitím Britové překonali 5 dubna řeku Veseru a o šest dnů později dosáhli Američané Labe u Magdeburku Berlín se nacházel pouhých 120 kilometrů na východ nicméně Eisenhower rozhodl přenechat dobytí německého hlavního města Rudé armádě 25 dubna se američtí vojáci setkali se Sověty v Torgau na Labi Americká 3 armáda pokračovala na jih do Bavorska a začátkem 18 dubna překročila západní hranice prvorepublikového Československa Současně Britové a Kanaďané dorazili k Baltu Konec války v Evropě V lednu 1945 se Němci pokusili vyprostit obleženou Budapešť avšak jejich protiútoky dosáhly jen omezených úspěchů zbývající němečtí a maďarští obránci města kapitulovali v polovině února 12 ledna spustili Sověti viselsko-oderskou operaci jež vedla už po několika dnech k prolomení německé obranné linie Sověti následně osvobodili zcela zničenou Varšavu a města v západním a jižním Polsku Dále pronikli do Slezska a do začátku února stanuli na Odře ve vzdálenosti pouhých 60 kilometrů od Berlína Při svém postupu Sověti 27 ledna objevili nacistický vyhlazovací tábor Osvětim v němž bylo zavražděno kolem 1 milionu Židů O dalším osudu Polska a východoevropských států bylo rozhodnuto v únoru na jaltské konferenci na níž představitelé Roosevelt Churchill a Stalin jednali o poválečném uspořádání Německa a Evropy Stalin se navíc zavázal zasáhnout proti Japonsku Od února vedla pěchota 1 československého armádního sboru tuhé dvouměsíční boje o Liptovský Mikuláš Na začátku března dosáhla Rudá armáda pobřeží Baltského moře v Pomořansku V témže měsíci byly zahájeny i ostravsko-opavská a bratislavsko-brněnská operace Ve Východním Prusku odříznuté německé síly byly neutralizovány v dubnu v rámci východopruské operace Po překonání Maďarska vstoupili Sověti koncem března do Rakouska a 13 dubna dobyli Vídeň Zatímco na východní frontě se schylovalo k závěrečnému střetnutí v Itálii zahájili Spojenci začátkem dubna ofenzívu během níž překročili řeku Pád a dobyli severoitalská města Nedlouho nato dopadli italští partyzáni prchajícího Mussoliniho jenž byl 28 dubna zastřelen V Itálii válka oficiálně skončila kapitulací zdejších německých sil 2 května Bitva o Berlín Pražské povstání a poslední boje v českých zemích Finální bitva o Berlín začala 16 dubna útokem Žukovových a Koněvových divizí na Odře a Nise Po více než týdnu rozhořčených bojů Sověti dokončili obklíčení Berlína čímž boj o město vstoupil do své konečné fáze 30 dubna pronikli sovětští vojáci do centra města načež Adolf Hitler spáchal v podzemním bunkru pod Říšským kancléřstvím sebevraždu Zbývající obránci Berlína se 2 května vzdali Sovětům 5 května zahájili Američané postup do Čech na osu Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice Již počátkem května vypuklo v českých zemích květnové povstání českého lidu které se z Přerova rozšířilo do dalších měst i na venkov 5 května začalo pražské povstání které tři dny poté skončilo podpisem příměří a ústupem Wehrmachtu Následující den vstoupily do Prahy v rámci Pražské operace sovětské jednotky jež západně od města sváděly s Němci boje až do 11 května Posledním bojem československých jednotek byla bitva o Břest která se uskutečnila 7 května Válka v Evropě skončila 8 května 1945 kdy vstoupila v platnost bezpodmínečná kapitulace německých ozbrojených sil< ref> Kapitulace Japonska Americké námořní a pozemní síly se v lednu 1945 vylodily na klíčovém filipínském ostrově Luzon a v březnu následoval výsadek na Mindanao Britové s podporou čínských nacionalistů zahájili na podzim 1944 ofenzívu proti Japoncům v Barmě jíž završili obsazením Rangúnu v květnu dalšího roku V Pacifiku zatím Američané svedli náročnou bitvu o Iwodžimu jež byla s těžkými ztrátami dobyta v březnu Zdejší letiště posléze využilo americké letectvo k zintenzivnění už tak ničivých náletů na Japonsko 1 dubna začala bitva o Okinawu která byla vzdálena jen 500 kilometrů od Kjúšú nejjižnějšího z japonských ostrovů Dobře opevněni v horách na jihu Okinawy vedli Japonci tvrdošíjný a fanatický odpor až do poloviny června přičemž drtivá většina z nich padla nebo spáchala sebevraždu Američané utrpěli v tomto boji podobně jako předtím na Iwodžimě nesmírné ztráty 11 července se vůdčí představitelé Spojenců sešli na konferenci v Postupimi Byla potvrzena předchozí ujednání týkající se Německa a zároveň byla Japonsku adresována výzva k bezpodmínečné kapitulaci Ta však byla japonskou vládou odmítnuta a proto americký prezident Truman jenž nastoupil do tohoto úřadu po smrti Roosevelta rozhodl o použití jaderných zbraní Nato americké letectvo svrhlo 6 srpna jadernou bombu na japonské město Hirošimu a o tři dny později další na Nagasaki Při tomto dosud jediném atomovém úderu přišlo o život více než 100 000 lidí 8 srpna vyhlásil válku Japonsku i Sovětský svaz a následující den zahájil operaci Srpnová bouře Během několika dní přemohl kwantungskou armádu v Japonci ovládaném Mandžusku V důsledku těchto katastrof japonský císař Hirohito oznámil 15 srpna kapitulaci Japonska která byla oficiálně podepsána 2 září 1945< ref> Dopady války Počty obětí Odhadovaný celkový počet lidských obětí ve druhé světové válce se značně liší avšak většina současných historiků se kloní k číslu 60 milionů mrtvých z čehož 20 milionů připadá na vojáky a 40 milionů na civilisty Procentuálně nejvyššími ztrátami bylo stiženo Polsko jež pozbylo takřka pětinu své předválečné populace Polovinu jeho mrtvých představovali polští Židé Ze souhrnného počtu obětí tvořili přibližně 83 % příslušníci spojeneckých států a 17 % obyvatelé zemí účastnících se konfliktu na straně Osy Většina civilních obětí podlehla nemocem hladu masakrům nebo genocidě Odhaduje se že v nacistických koncentračních táborech zahynulo asi 12 milionů civilistů Další 15 milionů zemřelo v důsledku bombardování a kolem 145 milionů z jiných příčin Smrt mnoha lidí byla důsledkem genocidy a válečných zločinů prováděných německými a japonskými silami na okupovaných územích Nejodpornější německý zločin představuje holocaust systematické a promyšlené vyvražďování Židů na nacisty a jejich spojenci ovládaném teritoriu jež si vyžádalo životy 6 milionů lidí Nacistická brutalita se zaměřovala i proti dalším skupinám obyvatelstva V Bělorusku byly vyvražděny stovky vesnic v odvetě za útoky partyzánů a celkem zahynula asi čtvrtina tehdejší běloruské populace Patrně nejotřesnějším japonským zločinem byl nankingský masakr při němž byly zavražděny či znásilněny stovky tisíc čínských civilistů V průběhu konfliktu pak japonská císařská armáda přivodila smrt 3 až 10 milionů civilistů převážně Číňanů Koncentrační tábory a válečné zločiny V lednu 1942 se nacistické špičky sešly na konferenci ve Wannsee kde rozhodly o konečném řešení židovské otázky holokaust K uskutečnění tohoto zvráceného záměru posloužil nacistům systém koncentračních a vyhlazovacích táborů v nichž bylo zavražděno zhruba 6 milionů Židů Stejný osud stihl také 2 miliony Poláků a další asi 4 miliony „podlidí Untermenschen včetně Romů Slovanů mentálně postižených homosexuálů Svědků Jehovových a jiných skupin osob Součástí programu úmyslného vyhlazování jenž byl plánován a realizován v nacistickém Německu byl Generalplan Ost podle něhož měla být provedena likvidace a etnická čistka Slovanů čímž měl být pro německý národ zajištěn Lebensraum „životní prostor na východě Miliony osob převážně z východní Evropy byly proti své vůli totálně nasazeny na práci v německé válečné ekonomice Podobně jako v nacistických koncentračních táborech zahynulo nesčíslné množství lidí i v sovětských gulazích a pracovních táborech v nichž byli uvězněni občané okupovaných zemí jako bylo Polsko Litva Lotyšsko Estonsko stejně jako němečtí váleční zajatci a sovětští občané podezřelí ze spolupráce s nacisty Z přibližně 57 milionů Sovětů kteří upadli do německého zajetí zemřelo během války téměř 60 % V prvním roce po napadení Sovětského svazu bylo zabito nebo zemřelo hlady a na nemoci asi 3 miliony sovětských válečných zajatců Po svém návratu do vlasti byli navíc pokládáni za zrádce pročež byli mnozí posláni do gulagů Vysokou mírou úmrtnosti se vyznačovaly také japonské zajatecké tábory které sloužily jako pracovní tábory Japonská armáda dále odvedla ze svých domovů více než 10 milionů čínských civilistů jichž pak využívala k otrockým pracím v Mandžukuu a v severní Číně Je taktéž prokázáno omezené použití biologických a chemických zbraní státy Osy Italové nasadili yperit při tažení v Etiopii zatímco japonští vojáci uplatnili různé druhy těchto smrtících prostředků při invazi a okupaci Číny Němci i Japonci testovali účinky zbraní hromadného ničení na civilistech a v některých případech i na zajatcích K otrocké práci byli nuceni i zajatí či po válce internovaní Němci S miliony z nich bylo takto nakládáno především v Sovětském svazu a v Polsku ačkoli obdobnému zacházení byli vystaveni i na Západě Ve Spojených státech byly internovány tisíce japonských italských a německých Američanů přičemž stejnou praxi uplatnila i kanadská vláda Po skončení druhé světové války byly německé zločiny proti lidskosti vedení útočné války zločiny proti míru a válečné zločiny potrestány v hlavním norimberském procesu v němž byli odsouzeni čelní představitelé nacistického režimu Podobně byli souzeni strůjci japonských válečných zločinů v tokijském procesu Rozhodnutí obou těchto mezinárodních soudních tribunálů jsou považována za základy moderního mezinárodního trestního práva Závěr norimberského tribunálu zní "Každý kdo vykoná zločinný rozkaz je vinen" Nebylo možné se nadále vymlouvat "Já jsem jenom splnil rozkaz" Např německá ponorka U 852 postřílela bezbranné trosečníky kulometem Po válce byli aktéři nalezeni a byl potrestán kapitán za vydání a voják- kulometčík- za splnění zločinného rozkazu Pro úplnost nutno dodat že německým vojákům bylo stále zdůrazňováno že daný rozkaz musí okamžitě splnit a že za ten rozkaz je zodpovědný nadřízený který jim ho dal Po válce však pravidla určují vítězové Oproti zločinům jichž se dopustili příslušníci států Osy činy způsobené na straně Spojenců nebyly nikdy souzeny Někteří pokládají za válečné zločiny přesuny obyvatelstva v Sovětském svazu internace občanů japonského německého a italského původu ve Spojených státech a Kanadě sovětský masakr polských důstojníků v Katyni a kontroverzní plošné nálety na civilní cíle na nepřátelském území především bombardování Drážďan a atomové útoky na Hirošimu a Nagasaki Technologický pokrok Dokonalejší typy letadel plnily obdobně jako za první světové války průzkumné stíhací a bombardovací úkoly jimiž podporovaly pozemní síly Vedle toho začala letadla sloužit k vzdušné přepravě zásob vybavení či posil třebaže jen v omezeném měřítku V rámci strategického bombardování se navíc zaměřovala na útoky proti zalidněným oblastem jejichž cílem bylo narušení nepřátelské průmyslové výroby a morálky obyvatelstva Značný pokrok zaznamenal systém protiletadlové obrany který využíval radaru a vylepšeného protiletadlového dělostřelectvaPo válce prováděné statistiky však překvapivě ukázaly že když se vzalo v úvahu množství nasazené techniky a vojáků byl efekt sestřelených letadel velmi nízký- nejvíce letadel sestřelily stíhačky Jednalo se spíše o morální efekt lidé běželi do krytu a dunění děl znamenalo že se s letadly bojuje Větší efekt byl v tom že nepřátelská letadla byla přinucena létat ve větší výšce a tím měla ztížené přesné zaměřování Svého prvního omezeného nasazení se za druhé světové války dočkala proudová letadla Kvůli svému pozdnímu zavedení a nepříliš velkému počtu sice neměla vážnější vliv na vývoj války přesto předznamenala poválečné masové rozšíření tohoto typu letadel V námořním válečnictví bylo rovněž dosaženo všestranného rozvoje zvláště je však třeba vyzdvihnout rozmach letadlových lodí a ponorek Ačkoli na počátku války se námořní letectvo mohlo pochlubit jen skromnými úspěchy útoky na Tarent Pearl Harbor a bitvy v Korálovém moři a u Midway brzy povýšily letadlové lodě na klíčovou námořní zbraň na úkor bitevních lodí V bitvě o Atlantik se doprovodné lodě ukázaly být životně důležitou součástí spojeneckých konvojů výrazně zvyšující jejich obranyschopnost Vedle vyšší efektivity byly letadlové lodě ekonomicky méně náročné než bitevní lodě jelikož nemusely být podobně silně pancéřovány Ponorky které prokázaly svoji ničivou účinnost za první světové války byly nasazovány všemi válčícími stranami Hlavně Britové se soustředili na vývoj protiponorkových zbraní a taktiky jako byl sonar hlubinné pumy a konvoje zatímco Němci usilovali o zvýšení svých útočných kapacit vynalezením schnorchelu a uplatňování taktiky vlčích smeček Pozemní vojenství se zásadně proměnilo od statických frontových linií první světové války k dynamičtějšímu a mobilnějšímu vedení války Výraznou inovací byl koncept koordinované podpory jednotlivých druhů zbraní Tank jenž byl v první světové válce uplatňován převážně k podpoře pěchoty se vyvinul v primární pozemní zbraň Na konci 30 let byly sestrojeny po všech stránkách pokročilejší typy tankových konstrukcí a tento trend pokračoval i po celou dobu války To se projevilo zvyšováním rychlosti zesílením pancíře a vyšší palebnou silou Nejprogresivnější doktrínu použití tanků rozvinuli na počátku války Němci kteří se snažili vyvarovat přímému střetu vlastních tanků s nepřátelskými což se za podpory ostatních složek ozbrojených sil především ze strany letectva osvědčilo v podobě taktiky Blitzkriegu vysoce úspěšné v Polsku a ve Francii Velkého významu postupně nabývaly různé protitankové zbraně jako byly stíhače tanků nepřímá střelba protitanková děla protitankové miny a pěchotní protitankové zbraně krátkého dostřelu I přes zvyšující se úroveň mechanizace armád zůstávala méně pohyblivá pěchota jádrem každého vojska Většina pěchotních zbraní a vybavení se přitom příliš nelišila od těch jež byly využívány v předchozí válce Největších pokroků bylo dosaženo rozšířením rychle přenosných kulometů a různých typů samopalů které byly obzvláště vhodné pro boj zblízka v městské zástavbě anebo v džungli Přednosti pušky a samopalu v sobě spojovala útočná puška jež se po válce stala standardní pěchotní zbraní takřka všech armád V oblasti komunikace se válčící strany pokusily vyřešit problém zabezpečení používáním rozsáhlých seznamů kódů pro šifrování využívaných různými šifrovacími stroji z nichž nejznámější byla německá Enigma Proti tomu působily systémy rozluštění kódů mezi něž náležela například britská Ultra či americký systém jenž dokázal prolomit japonský námořní kód Vojenské rozvědky se dále zaměřovaly na provádění mystifikačních operací kterých několikrát použili s velkým úspěchem Spojenci čímž odvrátili pozornost německého velení od příprav invazí na Sicílii či do Normandie Mezi jiné významné technologické a technické počiny dosažené během druhé světové války patří první programovatelné počítače řízené střely a balistické rakety V1 a V2 a v projektu Manhattan vyvinuté jaderné zbraně Ve strojírenství skončily mnohaleté diskuze zda je lepší nýtování nebo svařování Svařování je rychlejší úspornější a hlavně proto bylo zaváděno Svařené díly jsou až o 30% lehčí nýtované spoje musí být přeplátované proto byly ruské tanky lehčí a materiálově úspornější Mimo to je nýtování fyzicky velmi namáhavé pro ženy je na hranici jejich fyzické síly a museli je vykonávat muži Kdežto sváření zvládly ve zbrojovkách i ženy a muži mohli jít na frontu Zrušení válečného stavu s Německou spolkovou republikou Válečný stav spojenci zrušili až v roce 1951 Velká Británie 97Francie 13 7USA 24 10 Poválečný vývoj Poražené Německo a Rakousko byly rozděleny do čtyř okupačních zón přičemž historické německé země na východě byly podřízeny polské a sovětské správě Souběžně s tím proběhlo vysídlení německého obyvatelstva z východní Evropy zvláště z Polska a Československa což bylo stvrzeno na postupimské konferenci Své domovy bylo nuceno opustit více než 12 milionů Němců Polsko získalo nové západní hranice čímž mu byla kompenzována ztráta Sověty zabraného polského východního území z něhož uprchlo kolem 35 milionů lidí Sovětský svaz si vedle někdejšího východního Polska podržel přímou kontrolu nad pobaltskými státy Litvou Lotyšskem a Estonskem a nad dříve rumunskou Besarábií k čemuž získal československou Podkarpatskou Rus V Asii okupovaly Spojené státy Japonsko a své správě vystavily někdejší japonské ostrovy v západním Tichomoří zatímco Sověti anektovali jižní Sachalin a Kurilské ostrovy Dříve Japonci kontrolovaná Korea byla rozdělena mezi obě velmoci Ve snaze o zachování mezinárodního míru vytvořili Spojenci Organizaci spojených národů která byla založena v San Franciscu 26 června 1945 Navzdory tomuto počinu se v alianci mezi Západem a Sovětským svazem začaly brzy po skončení konfliktu objevovat vážné trhliny Evropa byla proto již několik let po válce rozdělena tzv železnou oponou která byla spuštěna od Štětína na Baltu k Terstu na Jadranu a jež od sebe oddělovala demokratické západní státy a komunistické země řízené Sověty Vzrůstající napětí mezi USA a SSSR přerostlo ve studenou válku a vedlo ke vzniku Američany vedené Severoatlantické aliance NATO a sovětské Varšavské smlouvy V mnoha částech světa se nedlouho po konci druhé světové války rozhořely nové válečné konflikty V Číně se nacionalisté a komunisté utkali v občanské válce Komunistické síly v ní se sovětskou podporou zvítězily pročež byla v říjnu 1949 Mao Ce-tungem založena Čínská lidová republika Poražení nacionalisté se stáhli na ostrov Tchaj-wan V Řecku vypukla občanská válka mezi královským vojskem za nímž stáli Britové a Američané a místními komunisty kteří v tomto boji nakonec podlehli Nejvážnější konflikt se rozhořel v roce 1950 na Korejském poloostrově kde komunistická Severní Korea podporovaná Sověty a Čínou napadla Jižní Koreu která obdržela vojenskou a materiální pomoc od západních mocností Korejská válka skončila po třech letech příměřím Ihned po válce nastalo v zámořských državách evropských států období dekolonizace Příčiny tohoto jevu tkvěly ve změně nahlížení Evropanů na kolonialismus především však v ekonomickém vyčerpání evropských koloniálních mocností způsobeném válkou a v rostoucích požadavcích ovládaných národů na právo na sebeurčení Dekolonizační proces probíhal z větší části mírovou cestou přesto se vyskytly četné výjimky v zemích jako Indočína Madagaskar Indonésie a Alžírsko Řada zemí byla po odchodu Evropanů rozdělena podle etnického nebo náboženského hlediska což mělo za následek rozdělení Britského mandátu v Palestině na Izrael a Palestinu a vytvoření nezávislých států Indie a Pákistánu na území někdejšího Britského Rádže Rychlost poválečné ekonomické obnovy se lišila v různých částech světa třebaže všeobecně probíhala vcelku rychle V Evropě se Západní Německo díky Marshallovu plánu snadno zotavilo a již v 50 letech dosáhlo dvojnásobné hospodářské výkonnosti oproti předválečnému stavu Už v roce 1955 se v ulicích objevily plakáty „Wir sind wieder Wer – My jsme zase Někdo! V roce 1956 uvítali v Německu první vlak zahraničních dělníků znáborovaných v Itálii Německo prožívalo obrovský hospodářský rozmach a vyhlásilo že bude potřebovat miliony dalších dělníků Itálie vzešla z války zcela zruinována nicméně během 50 let vykazovala stabilní a vysoký ekonomický růst Vyčerpané Spojené království se po skončení války ocitlo na pokraji hospodářského kolapsu přičemž jeho relativní hospodářský pokles pokračoval i v dalších desetiletích Francie navzdory počátečním obtížím brzy dosáhla ekonomického růstu jenž napomohl rychlé modernizaci země Rovněž Sovětský svaz se dokázal poměrně pružně vyrovnat s utrpěnými škodami které postihly převážně západní území státu V Asii dosáhlo Japonsko rapidního hospodářského vzestupu díky němuž se tato země stala v 80 letech jednou z největších světových ekonomik Čína se po skončení občanské války nacházela v troskách Obstojně se vyvíjející hospodářství které už v roce 1953 dosáhlo úrovně před druhou světovou válkou bylo však tvrdě zasaženo Velkým skokem ekonomickým experimentem s katastrofálními důsledky Spojené státy obstarávaly v samém závěru války téměř polovinu veškeré průmyslové výroby na čemž se mnoho nezměnilo až do 70 let Odkazy Reference Literatura BETHELL Nicholas Útok na SSSR druhá světová válka Praha Svojtka & Co 2000 ISBN 80-7237-279-3 BOYLE David Druhá světová válka ve fotografiích Čestlice Rebo 2007 ISBN 978-80-7234-780-3 CAWTHORNE Nigel Bitvy druhé světové války Frýdek-Místek Alpress 2007 ISBN 978-80-7362-446-0 CÍLEK Roman Holocaust zřetězení zla Praha P3K 2007 ISBN 978-80-903584-8-5 GILBERT Martin Druhá světová válka úplná historie Praha BB art 2006 ISBN 80-7341-933-5 CHURCHILL Winston Druhá světová válka I-VI Praha NLN Nakladatelství Lidové noviny 2005 ISBN 80-7106-739-3 JORDAN David; WIEST Andrew Atlas druhé světové války fakta o bojových střetnutích na všech frontách Praha Ottovo nakladatelství 2006 ISBN 80-7360-273-3 KEEGAN John Druhá světová válka Praha Beta-Dobrovský; Plzeň Ševčík 2003 ISBN 80-7306-063-9 LIDDELL HART Basil Dějiny druhé světové války Brno Jota 2000 ISBN 80-7217-117-8 NÁLEVKA Vladimír Druhá světová válka Praha Triton 2003 ISBN 80-7254-390-3 OVERY Richard Proč spojenci zvítězili Praha Beta-Dobrovský; Plzeň Ševčík 2008 ISBN 978-80-7306-338-2 PIEKALKIEWICZ Janusz Druhá světová válka Praha Svojtka & Co 2007 ISBN 978-80-7352-764-8 SALMAGGI Cesare; PALLAVISINI Alfredo 2194 dnů ilustrovaná chronologie druhé světové války Praha Olympia 2007 ISBN 978-80-7376-005-2 SHAW Antony II světová válka den po dni Praha Naše vojsko Columbus 2007 ISBN 80-206-0732-3 WILLMOTH Hedley Paul Druhá světová válka Praha Euromedia Group – Knižní klub 2005 ISBN 80-242-1403-2 Kronika druhé světové války Praha Fortuna Print 2003 ISBN 80-7321-072-X FRIEDRICHJörg Der Brand München 13Auflage 2003 Propyläen Verlag ISBN 3-549-07165-5 Související články První světová válka Příčiny druhé světové války Chronologie druhé světové války Velká vlastenecká válka Holocaust Moderní dějiny Studená válka Druhá světová válka v literatuře Seznam filmů s tematikou druhé světové války z východní fronty Seznam českých filmů odehrávajících se během druhé světové války Vojenská produkce během druhé světové války Externí odkazy České Cizojazyčné Edward John David "Eddie" Redmayne 6 leden 1982 Londýn Anglie Spojené království je britský herec zpěvák a model Profesionální kariéru zahájil v divadelních produkcích a v televizních seriálech První filmová role přišla v roce 2006 s filmem Like Minds Od té doby se objevil ve filmech jako Můj týden s Marilyn 2012 Bídníci 2012 Teorie všeho 2014 a Jupiter vychází 2015 V roce 2015 získal Zlatý Glóbus Oscara a BAFTA Award za roli Stephena Hawkinga ve filmu Teorie všeho V roce 2010 vyhrál cenu Laurence Oliviera v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli a ve stejném roce vyhrál i cenu Tony v kategorii nejlepší herec v divadelní hře za svůj výkon ve west endském a broadwayském uvedení dramatu Red V roce 2011 také získal cenu divadelních kritiků v kategorii nejlepší shakespearovský výkon za jeho ztvárnění role Richarda II Životopis Narodil se v Londýně v Anglii Jeho matka Patricia vlastní firmu umožňující stěhování a jeho otec Richard Redmayne je londýnský podnikatel Navštěvoval Eton College a absolvoval v roce 2000 Pokračoval se studiem dějin umění na Trinity College v Cambridge kde získal titul a absolvoval v roce 2003 Kariéra Divadlo Jeho profesionální jevištní debut přišel v roce 2002 v divadle Shakespeares Globe ve hře Twelfth Night Za svůj výkon ve hře The Goat or Who Is Sylvia? získal cenu pro nejlepšího nového herce na 50 ročníku předávání cen Evening Standard Theatre Awards 2004 a cenu pro nejlepšího nováčka na Critics Circle Theatre Awards v roce 2005 Mezi pozdější představení ve kterém se objevil patří Now or Later od Christophera Shinna Představení se uvádělo od 3 září do 18 října 2008 v Royal Court Theatre V roce 2009 se objevil v nové hře Johna Logana Red a za svůj výkon v představení získal v roce 2010 cenu Laurence Oliviera pro nejlepšího herce ve vedlejší roli Roli v Red si zopakoval i v divadle John Golden Theatre na Broadwayi od 11 března do 27 června 2010 a vyhrál cenu Tony v kategorii nejlepší herec v divadelní hře Ztvárnil titulní roli v dramatu Richard II kde vystupoval od 6 prosince 2011 do 4 února 2012 Televize Mezi jeho televizní kredity patří minisérie BBC Tess z rodu D'Urbervillů minisérie Pilíře Země a dvoudílná minisérie Birdsong adaptace novely od Sebastiana Faulkse Filmy Mezi filmy ve kterých se objevil patří Kauza CIA Powder Blue Divoká krása Králova přízeň Hick Zlomový rok 39 Černá smrt a The Yellow Handkerchief V roce 2011 hrál roli filmaře Colina Clarka jednu z hlavních rolí v dramatickém filmu Můj týden s Marylin V roce 2012 získal roli Mariuse Pontmercy v muzikálovém filmu Bídníci V roce 2014 se jako Stephen Hawking objevil ve filmu Teorie všeho Za roli získal v roce 2015 Zlatý Glóbus Oscara a BAFTA Award 6 února proběhla ve Spojených státech premiéra filmu Jupiter vychází Modeling V roce 2008 a 2012 byl modelem pro britskou značku Burberry V září 2012 se objevil ve vydání časopisu Vanity Fair kde byl zahrnut v seznamu mezinárodně nejlépe oblékaných lidí Osobní život 31 května 2014 oznámil zasnoubení se svojí dlouholetou přítelkyní Hannah Bagshawe Pár se vzal v Babington House v Somersetu 15 prosince 2014 Filmografie Film Televize Reference Externí odkazy na Česko-Slovenské filmové databázi na Internet Movie Database na Internet Broadway Database na PlaybillVaultcom Encyklopedie řecky έγκύκλιος enkyklios okružní + παιδεία paideia výchova je strukturované zpravidla objemné dílo které se pokouší zevrubně představit lidské poznání týkající se jednoho více anebo všech oborů Pojmu έγκυκλοπαιδεἰα enkyklopaideia poprvé užil v 5 století př n l Hippias z Elidy který jim označoval všeobecné vzdělání Obecná charakteristika Encyklopedie je specifický druh slovníku jde o naučný slovník ale nevykládá věci v pořadí věcné návaznosti jako učebnice nebo vědecké zprávy a eseje nýbrž jednotlivými poměrně úzce tematickými ale podrobnými hesly tradičně řazenými abecedně stejně jako ostatní typy slovníků V elektronické podobě je abecední uspořádání potlačeno Na rozdíl od slovníku který přináší stručnou definici hesla se encyklopedie snaží přiblížit předmět hlouběji a podrobněji Encyklopedický text může být také lépe strukturován a přinést pro čtenáře dostatečnou informaci o daném tématu hesla doplněnou o ilustrace mapy přehledy grafy bibliografii apod Také zpravidla často odkazuje na související hesla Encyklopedii lze definovat pomocí čtyř základních vlastností jejího předmětu účelu metody či členění a proces vzniku Předmět Tematika encyklopedie může být obecná Ty obsahují hesla z různých oborů Ottův slovník naučný Encyclopædia Britannica apod nebo se mohou specializovat na určitý obor či okruh hesel pak se obvykle označují jako slovníky např filozofický slovník slovník lékařství apod či na určitou zeměpisnou či kulturní oblast např o určité zemi náboženství apod Určení Encyklopedická díla mají za cíl přinést důležité shromážděné poznání z určitého oboru; v tomto smyslu se liší podrobností a záběrem Účel díla může ovlivnit i cílový okruh čtenářů; dětské encyklopedie se s tématem vypořádávají jinak než všeobecné encyklopedie či odborné slovníky Řazení Historicky existují dva rozdílné způsoby organizace tištěných encyklopedií abecední řazení a hierarchické řazení podle kategorií Moderní elektronické encyklopedie obvykle spojují obě metody krom toho umožňují rychlé vyhledávání díky indexaci a křížovým odkazům Metoda vzniku Encyklopedická díla se také liší ve volbě svých autorů a editorů způsobu shromažďování ověřování a sepisování jednotlivých hesel Autoři encyklopedického díla mohou být renomovanými odborníky v daných oborech jiné moderní encyklopedie jsou tvořeny a ověřovány mnohem širším okruhem autorů Velmi volný přístup praktikují ''otevřené encyklopedie mezi nimi i zejména Wikipedie Raná encyklopedická díla Idea encyklopedie je velmi stará – pochází ze starého Řecka tzv „zaokrouhlené vzdělání – enkyklios paideia Římané tento pedagogický koncept přejímají a v dílech různých myslitelů např Varro Martianus Capella postupně vykrystalizuje ve svobodná umění septem artes liberales Toto přejímá středověk V raném středověku jsou důležitými encyklopedisty Cassiodorus Isidor ze Sevilly Beda Ctihodný či Rabanus Maurus ve vrcholném středověku např Thierry ze Chartres Alexander Neckam či Vincent z Beauvais V renesanci a zvláště v éře osvícenství se touha popsat co nejlépe a nejdetailněji okolní svět objevuje znovu Proto se rozvíjely vědy zvláště přírodní vědy a vznikaly první novodobé encyklopedie Jejich cílem bylo shrnout dosavadní lidské vědění a podat celkový obraz úsilí lidského ducha První velkou encyklopedií byla Encyklopedie aneb Racionální slovník věd umění a řemesel vydávaná v letech 1751-1772 jež byla sestavena Denisem Diderotem a jeho spolupracovníky kterými byli například Jean-Jacques Rousseau Voltaire Charles Louis Montesquieu Étienne Bonnot de Condillac Claude-Adrien Helvétius či Paul Heinrich Dietrich von Holbach Encyklopedie vznikla na základě osvícenského racionalismu Související články Slovník Lexikon Wikipedie Ottův slovník naučný Masarykův slovník naučný Encyclopædia Britannica Encyklopedie Jung-le Velká sovětská encyklopedie Příruční slovník naučný Malá československá encyklopedie CO-JAK-PROČ Diderot encyklopedie Universum encyklopedie Literatura Dagmar Hartmanová in Národní knihovna knihovnická revue 1 2000 pp 15–21 Dagmar Hartmanová in Národní knihovna knihovnická revue 2–3 2000 pp 80–88 Externí odkazy Fezzán je historický region v jihozápadní Libyi Kde byl do revoluce v roce 1969 jeden z jejích správních celků a do roku 1963 i jeden ze tří částí federace tvořící Libyi Historie Ve starověku byla oblast Fezzán centrem městské civilizace Garamantes v roce 19 př n l se pak stala součástí Římské říše pod názvem Phazania Většina obyvatelstva tehdy konvertoval ke křesťanství Po nájezdech Vandalů do severní Afriky v 5 století získal Fezzán nezávislost V roce 666 ale oblast ovládly arabské kmeny a pod Arabskou říší zůstal Fezzán až do 10 století kdy se znovu osamostatnil V následujících stoletích se oblast střídavě dostávala pod cizí nadvládu a získávala nezávislost Např ve 13 století by Fezzán připojen k říši Kanem V období od 16 do počátku 19 století bylo toto území pod nadvládou dynastie Bani Muhammad původem z Maroka Až v roce 1842 byl anektován Osmanskou říší V letech 1913-1915 byla tato převážně pouštní oblast obsazena italskými jednotkami a po 1 světové válce se stala součástí kolonie Italská Libye Od roku 1938 v rámci provincie Libyjská Sahara Během 2 světové války byla oblast obsazena francouzskými vojsky Pod francouzskou správou zůstal Fezzán až do roku 1951 kdy se stal spolu s Kyrenaikou a Tripolskem součástí samostatné Libye V roce 1963 bylo zrušeno federativní uspořádání Obyvatelstvo Populace je převážně arabského původu najdeme zde ale také berberské a černošské obyvatelstvo Většina z necelých 200 000 obyvatel Fezzánu je soustředěna v pouštních oázách v centrální oblasti a na jihu zvláště ve městech Marzuq a Sabha Klimatické podmínky Pro tuto oblast je typické extrémní klima Velmi horká léta zde střídají mrazivé zimy Srážky jsou vzácné a nepravidelné Sídla Mezi největší města patří saharské oázy Marzuq Sabha Brak a Zawilah Suroviny Oblast Fezzán je známá pro pěstování datlovníku jehož miliony stromů pokrývají několik stovek hektarů v jednotlivých oázách Pěstuje se zde mnoho různých druhů datlových palem Jen v oáze Murzuk najdeme více než 30 odrůd Mezi nejvyhlášenější patří Tillis Tuati a Auregh Produkci datlí doplňují obiloviny ovoce a zelenina Najdeme zde také velké ropné ložisko v oblasti Marzūq Externí odkazy Filipíny oficiálně známé jako Filipínská republika jsou ostrovní stát v jihovýchodní Asii jehož hlavním městem je Manila Rozkládají se na 7107 ostrovech v západním Tichém oceánu S žádným státem nesdílejí pozemní hranici Mořské úžiny je dělí od Tchaj-wanu na severu od Malajsie Sabah na jihozápadě a Indonésie Sulawesi na jihu Filipíny jsou dvanáctou nejlidnatější zemí na světě s 98 miliony obyvateli 2013 Filipínská ekonomika je 47 největší na světě a jejích hrubý domácí produkt HDP činil v roce 2008 nominálně 1686 miliard amerických dolarů Odhaduje se že mimo Filipíny žije po celém světě na 11 milionů Filipínců Filipíny dříve španělská a posléze americká kolonie jsou jednou ze dvou převážně katolických zemí v Asii druhou je Východní Timor Existuje zde množství menšinových náboženských skupin vyznávajících islám buddhismus hinduismus a další víry Na filipínských ostrovech lze nalézt četná etnika a kultury Dějiny Ve středověku byly Filipíny rozdrobené na řadu drobných knížectví v jejichž čele stáli rádžové vesničtí předáci se nazývali dato V 15 století se zde začal hlavně z Bruneje šířit islám Suluské ostrovy Mindanao Španělská nadvláda V roce 1521 při své cestě kolem světa objevil ostrovy Fernão de Magalhães V roce 1565 se staly španělskou kolonií Španělská Východní Indie spolu s Marianami a Karolínami Ve 2 polovině 19 století zesilovaly snahy místních obyvatel o získání nezávislosti První povstání v roce 1872 bylo neúspěšné Národním hrdinou který je symbolem odboje proti Španělům byl lékař a básník dr José Rizal Americká nadvláda Po španělsko-americké válce v roce 1901 se Filipíny staly kolonií Spojených států amerických V roce 1916 byla Filipínám udělena tzv omezená autonomie Roku 1934 byl domluven desetiletý přechodný stav během něhož se měly Filipíny připravit na nezávislost a byl jim udělen statut dominia Philippine Commonwealth statut podobný dnešnímu Portoriku které ale přerušila válka Na jejím počátku byly Filipíny obsazeny Japonci kteří zde zřídili loutkový stát V roce 1944 zahájili Američané znovudobývání Filipín Nezávislost Roku 1946 získala země nezávislost V letech 1966–1986 zde diktátorsky vládl prezident Ferdinand Marcos podporovaný Spojenými státy Po jeho svržení jsou voleni prezidenti kteří jsou hlavou státu Ze 14 prezidentů byly 2 ženy Corazon Aquinová a Gloria Macapagal-Arroyová Geografie Filipíny jsou souostroví skládající se ze 7107 ostrovů na celkové ploše 300 tisíc km2 Nacházejí se mezi 116 a 126 stupněm východní délky a 4 a 21 stupněm severní šířky a z východu je ohraničuje Filipínské moře ze západu Jihočínské moře a z jihu Celebeské moře Několik set kilometrů jihozápadně se nachází ostrov Borneo a severně od Filipín se nachází Tchaj-wan Jiho-jihozápadně se nacházejí ostrovy Moluky a Celebes a východně se nachází Palau Filipíny se dělí do tří ostrovních skupin Luzon Visayas a Mindanao Přístav Manila v části Luzon je hlavním a druhým největším městem země Většina hornatých ostrovů je vulkanického původu a jsou pokryty tropickým lesním pralesem Nejvyšší hora Apo která se nachází v části Mindao měří 2954 m n m Je zde mnoho aktivních sopek jako například Mayon Volcano Pinatubo či Taal Volcano Ostrovy se nachází v tajfunovém pásmu západního tichomoří a každý rok zde udeří na devatenáct tajfunů Filipíny se nacházejí v severozápadním vnějším okraji pacifického ohnivého kruhu a jsou tak častým místem seismické a vulkanické aktivity Každý den proběhne na 20 zemětřesení z nichž většina je natolik slabá že je není možné pocítit Poslední velké zemětřesení proběhlo v roce 1990 Nejdelší filipínskou řekou je Mindanao 551 km To znamená že řeky v zemi jsou krátké mají ale rychlý spád I přes tento dobrý předpoklad nejsou příliš často využívané k zisku elektrické energie je vybudováno pouze několik vodních elektráren Flóra a fauna Celkem 36 % rozlohy země zaujímají původní lesy Roste v nich například filipínský mahagon a jiné vzácné stromy Ve vyšších oblastech převládají borové lesy na pobřeží rostou mangrovy Typickým zástupcem živočišné říše jsou opice ty někdy dokonce vyhledávají blízkost lidí Podnebí Filipíny leží v horkém a vlhkém tropickém podnebném pásu Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 265 °C Na Filipínách existují tři roční období „Tag-init či „Tag-araw teplé období nebo léto od března do května „Tag-ulan období dešťů od června do listopadu a „Tag-lamig chladné období od prosince do února Podnebí ovlivňuje také východoasijské monzunové proudění Jihozápadní monzun od května do října je známý jako „Habagat a suché větry severovýchodního monzunu od listopadu do dubna jsou známé jako „Amihan< ref> Nejchladnějším měsícem je leden a nejteplejším květen Teplota a vlhkost dosahují maxima v dubnu a květnu Manila a většina nížinatých oblastí jsou od března do května prašná s velmi teplým počasím V tomto období teplota zřídkakdy klesne pod 37 °C a teplota u moře jen vzácně klesne pod 27 °C Roční úhrn srážek dosahuje v hornatých oblastech východního pobřeží 5000 mm zatímco v některých údolích se jedná o hodnoty pod 1000 mm Velké nebezpečí představují tajfuny které jsou zde poměrně časté Tajfuny Na Filipínách jsou označovány jako baguio psáno také bagio vaguio bagyo podle města Baguio kde během bouře v roce 1911 napadlo za jeden den 1168 cm srážek Ve dvacátém století zasáhla Filipíny řada tropických bouří které pokaždé způsobily velké ztráty na životech a materiální škody V říjnu 1970 se územím přehnal tajfun Sening který zničil řadu měst přičemž rychlost větru dosahovala až 275 km h což bylo nejvíc v zaznamenané historii Na podzim 1991 zasáhla Filipíny tropická bouře Uring která přes relativní slabost rychlost větru 95 km h způsobila rozsáhlé záplavy a počtem obětí odhadem až 8 tisíc překonala všechny dosavadní bouře Mezi zničenými městy byl Tacloban či Guiuan v provincii Leyte problémem zůstává i bezpečnost Vláda a politika Filipíny jsou zastupitelskou demokracií prezidentskou republikou Filipíny jsou unitární stát mimo Autonomní region Muslimské Mindanao Prezident je hlava státu i hlava vlády a vrchní velitel je volen přímou volbou na 6 let Bikamerální Kongres se skládá z horní komory Senátu Filipín a komory dolní Sněmovny reprezentantů Filipín která je volena na 3 roky Administrativní členění Geograficky se 7 tisíc filipínských ostrovů dělí do 3 skupin ostrovů Luzon Visayas a Mindanao Ty se dále dělí na 17 regionů 81 provincií 131 měst 1497 obcí a 41994 malých obcí zvaných barangay Dne 24 července 2006 oznámila tehdejší filipínská prezidentka Gloria Macapagal-Arroyo návrh na vytvoření pěti ekonomických superregionů zaměřených na hospodářské přednosti jednotlivých oblastí Ekonomika Nerostné bohatství Co se nerostného bohatství týče jsou Filipíny velmi bohaté Nachází se zde naleziště rud železa mědi zinku olova manganu chromu zlata stříbra rtuti a kobaltu Jsou zde i ložiska dvou důležitých paliv ropy a černého uhlí Zemědělství Zemědělstvím se živí asi 40 % obyvatel Zemědělská půda zaujímá asi 34 % území státu Nejvýznamnější plodinou je kokosová palma Zpracováním dužiny jejich plodů kokosové ořechy se vyrábí tzv kopra Filipíny jsou v její výrobě a produkci první na světě Ještě se zde pěstují ananasy banány batáty cukrová třtina kakao kaučukovník káva kukuřice mango maniok rýže a tabák Zemědělství převládá nad průmyslem Průmysl Filipíny patří k rozvojovým zemím Donedávna zde převládala tradiční odvětví průmyslu – průmysl potravinářský textilní dřevařský a částečně chemický Od 70 let 20 století začíná na významu nabírat strojírenství Významnými odvětvími strojírenství se stala výroba videorekordérů televizorů a radiomagnetofonů a montáž automobilů Největším průmyslovým centrem země je hlavní město Manila zde je soustředěno téměř 90% veškerého filipínského průmyslu Demografie Drtivou většinu populace ostrovů tvoří Filipínci 96% Zbytek tvoří nespočitatelné menšiny např Číňané Obyvatelé mají svá sídla především v pobřežních nížinách Střední délka života mužů je asi 653 let u žen asi 711 let Spolu s Východním Timorem vyznávají jako jediní v jihovýchodní Asii převážně křesťanství Největší města Quezon 22 mil obyvatel Manila hlavní město 106 mil obyvatel i s aglomeracemi Caloocan – 12 mil obyvatel Davao – 12 mil obyvatel Cebu – 730 000 obyvatel Zamboanga – 620 000 obyvatel Bacolod – 430 000 obyvatel Zajímavosti Oblíbenou zábavou místních obyvatel jsou kohoutí zápasy Název sopky Apo se často vyskytuje v křížovkách Pražské jezulátko Bambino di Praga je dobře známo na Filipínách Je tam ctěnou náboženskou ikonou známou jako Santo Niño Na velikonoce se na Luzonu poblíž Manily nechávají domorodci dobrovolně zaživa ukřižovávat někteří to absolvovali i několikrát Související stránky Římskokatolická církev na Filipínách Seznam ostrovů Filipín Odkazy Reference Literatura Externí odkazy Flashdace muzikál je divadelní adaptace autorů Robbieho Rotha a Roberta Caryho stejnojmenného filmu z roku 1983 Muzikál měl světovou premiéru v červenci roku 2008 v Theatre Royal Plymouth následně cestoval po celé Velké Británii během května roku 2009 následně se během ledna 2011 hrál v Londýně na West Endu Ve Spojených státech se toto představení hraje od roku 2013 V České republice měl muzikál premiéru 28 září 2013 v Městském divadle Brno< ref> Děj Alexandra "Alex" Owensová osmnáctiletá svářečka pracující v ocelárně v Pittsburghu v Pensylvánii touží stát se profesionální tanečnicí Nemá však žádné profesionální vzdělání pouze ve svém volném čase tancuje v baru u Harryho spolu se svými kamarádkami Jednoho dne se seznámí se synem majitele továrny Nickem Hurleym který se vydává za obyčejného dělníka Alex ho úplně okouzlí hlavně svou bezprostředností a drzostí Dívka si podává přihlášku na taneční konzervatoř nechce se svého snu vzdát S přípravami na přijímací zkoušky jí pomáhá její dlouholeté přítelkyně bývalá baletka Hana Postupně se čím dál více sbližuje s Nickem který musí s pravdou ven Alex zprvu není vůbec nadšená že je z vyšší společnosti ale postupně se s tím smiřuje Paralelně probíhá příběh Jimmyho který pracuje jako číšník u Harryho a jeho přítelkyně Glorie Jimmy se touží stát slavným komikem a odjíždí proto do světa aby se tam proslavil Zanechává Glorii napospas osudu ta se také touží stát slavnou a přijme místo u Johny ve stripbaru Nakonec si Jimmy uvědomí že o žádnou slávu nestojí že stojí jen o tu jednu jedinou – Glorii Mezitím Alexiny přípravy na zkoušky vrcholí Nick nemůže jen tak sedět a nic nedělat jde za komisí a trochu se u ní přimluví Nešťastně se před Alex prořekne a ta je na něho velmi naštvaná odmítá jakoukoliv protekci Pomalu se blíží datum přijímaček ale dívku velmi zasáhne smrt Hany Svůj boj však nevzdává dá do toho všechno na její památku V onen důležitý den ze sebe vydá maximum celou svou duši dá do tance To se jí vyplatí I bez Nickovy protekce ohromí všechny členy poroty Její sen se stal skutečností a navíc na ni před školou čeká její milovaný s kyticí rudých růží Co víc si přát? Verze Městského divadla Brno Tento muzikál má na svém repertoáru jako první divadlo u nás Městské divadlo Brno Představení mělo premiéru 28 září 2013 trvá celkem tři hodiny s jednou dvacetiminutovou přestávkou Režisér Stanislav Moša použil překlad Jiřího Joska V díle se objevují známe písně jako Maniac What a Feeling Manhunt Gloria nebo I Love Rock and Roll Na Flashdance převažuje mezi recenzenty pozitivní kritika Jiří Pavel Kříž v deníku Právo vyzdvihuje jak choreografie kostýmy tak i scénu Celkově ohodnotil muzikál číslem 100 % Obsazení hlavních rolí Odkazy Reference Externí odkazy Genetická choroba resp dědičná či genetická nemoc je nemoc která je geneticky zapříčiněna např Downův syndrom srpkovitá anémie cystická fibróza nebo Duchenneova svalová dystrofie podmíněna např některé formy rakoviny či podpořena poslední skupina není započtena ve všech definicích genetických chorob Genetické choroby studuje lékařská genetika Halle Saale původně Halle an der Saale česky Halle nad Sálou je největší město německé spolkové země Sasko-Anhaltsko Halle nad Sálou se nachází 40 km severozápadně od Lipska Leží v nadmořské výšce 87 metrů při ústí Bílého Halštrova do řeky Sály levobřežního přítoku Labe Město se rozkládá na ploše 135 km² a má 232 260 obyvatel k 30 září 2007 Je správně členěno na 5 městských obvodů a 35 městských částí Název Halle má patrně původ v předgermánském slově pro sůl dnes Historie Město pod názvem „Halla je poprvé zmiňováno v roce 806 v jiných pramenech bylo označováno také jako Hala Saxonum Hermundurorum Venedorum Ottův slovník naučný uvádí že zde kdysi stála slovanská osada Dobrohora V 10 století se stalo součástí magdeburské diecéze V roce 1281 je Halle zmiňováno jako člen Hansy V roce 1625 bylo město obsazeno císařskými vojsky pod velením Valdštejna V roce 1680 se dostalo pod vládu kurfiřtství braniborského a spolu s ním se stalo v roce 1701 součástí Pruského království V rámci Pruska se v roce 1714 stalo hlavním městem magdeburského vévodství V roce 1694 zde byla založena Univerzita Halle Alma Mater Halensis se čtyřmi fakultami V roce 1806 zaútočila na město napoleonská vojska a porazila pruské zálohy Napoleon při následné návštěvě města nařídil zrušit univerzitu V rámci tylžského míru v roce 1807 se Halle stalo součástí království Vestfálského ale v r1815 po Napoleonově porážce v bitvě u Lipska patřilo opět Prusku tentokrát jako součást nově zřízené provincie Sasko a bylo začleněno do správního okresu Merseburg Brzy poté 1817 bylo v Halle obnoveno vysoké učení a to jako Univerzita Martina Luthera jako společná nástupnická instituce dvou univerzit zrušených Napoleonem původní hallské univerzity založené 1694 a slavné univerzity ve Wittenbergu založené 1502 V roce 1882 zahájila ve městě provoz koňská tramvaj a v roce 1891 kdy už počet obyvatel města dosáhl 100 000 obyvatel zahájila provoz první elektrická tramvaj se třemi linkami – zřejmě první síť městských elektrických drah v Evropě Roku 1904 se zde narodil zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě a generál policie Reinhard Heydrich Na konci druhé světové války bylo město dvakrát vybombardováno 31 března a 1 dubna 1945 a pak 17 dubna 1945 obsazeno americkými vojsky V červenci 1945 Američané odtáhli a Halle se stalo součástí sovětské zóny rozděleného Německa jako hlavní město provincie Sasko která se brzy stala opět zemí Sasko-Anhaltsko V roce 1952 když NDR zrušila členění na země se Halle stalo okresním městem okres Halle V roce 1967 byla obytná území na západě města správně oddělena jako samostatné město Halle-Neustadt Po znovusjednocení Německa v květnu 1990 bylo Halle-Neustadt opět připojeno k městu Halle které v rámci nového správního členění opět spadá pod zemi Sasko-Anhaltsko Pamětihodnosti Kostel Panny Marie Marktkirche Unser Lieben Frauen – čtyřvěžový kostel ze 16 století jeden ze symbolů města Červená věž Roter Turm Rodný dům skladatele Georga Friedricha Händela Opernhaus Zámek Moritzburg Hrad Giebichenstein Partnerská města Externí odkazy Irák oficiálním názvem Irácká republika ' Džumhuri Iraq je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie Na jihu sousedí s Kuvajtem a Saúdskou Arábií na západě s Jordánskem na severozápadě se Sýrií na severu s Tureckem a na východě s Íránem na jihovýchodě je pak Perský záliv Podle odhadů z roku 2011 žije v Iráku 32 847 000 lidí z nichž většinu 75–80 % tvoří Arabové a zbytek převážně Kurdové Celkem 97 % obyvatel je muslimského vyznání a to většinou šíitského Hlavním a největším městem je Bagdád úředními jazyky jsou arabština a kurdština V Evropě byl dříve Irák znám jako součást Mezopotámie Tato oblast byla od 6 tisíciletí př n l domovem několika úspěšných civilizací např Akkadské Sumerské Novoasyrské Novobabylonské a Seleukovské říše vládly jí také dynastie Arsakovců Sásánovců a Abbásovců Po ovládnutí muslimskými Araby v půlce 7 století byla součástí chalífátu za vlády volených chalífů a Umajjovců ílchanátu říše Safíovců a Afšárovců a Osmanské říše Hranice moderního Iráku určila Společnost národů poté co byla v roce 1920 Osmanská říše rozdělena Sèvreskou smlouvou Oblast Iráku připadla Spojenému království jako mandátní území pod názvem Britský mandát Mezopotámie V roce 1921 byla ustanovena monarchie a Irácké království získalo nezávislost na Spojeném království v roce 1932 V roce 1958 vznikla Irácká republika která byla mezi lety 1968 a 2003 ovládána socialistickou stranou Baas jejímž vůdcem a prezidentem země se v roce 1978 stal Saddám Husajn Zahraniční politiku i vnitrostátní situaci výrazně ovlivnily irácko-íránská válka a válka v Zálivu V roce 2003 do Iráku vnikla koalice vedená Spojenými státy a území začala okupovat O rok později byla kontrola předána dočasné vládě v roce 2005 byla přijata nová ústava a zvolena nová vláda Poslední američtí vojáci zemi opustili 18 prosince 2011< ref> Irák je parlamentní demokratická republika jeho politika je ale silně zkorumpovaná a situace v zemi je kvůli působení ozbrojených skupin neklidná V posledních letech se situace uklidňuje a o Irák vzrůstá zájem mezi zahraničními investory Vládu vede premiér a zákonodárným orgánem je zatím jednokomorová Sněmovna reprezentantů Na severovýchodě země existuje de facto autonomní oblast irácký Kurdistán která je ale ekonomicky závislá na Bagdádu Podle hrubého domácího produktu je irácká ekonomika 62 největší na světě Etymologie Arabský název al-Irakíja se používá od 6 století Existuje více možností odkud pochází Jedním možným vysvětlením je původ z názvu sumerského města Uruk podle Bible Erech Dalším možným vysvětlením je původ z arabského slova `araqa což znamená přibližně „dobře zavlažený nebo „úrodný Mezopotámie byla v arabštině nazývána Irácká země neboli „úrodná země Pojem „Arabský Irák nezahrnoval oblast dnešního severního Iráku< ref> Historie Mezopotámie a Arabská nadvláda První důkazy osídlení území dnešního Iráku pocházejí z doby před asi 150 000 lety Do jižní části Mezopotámie jak se území mezi řekami Eufrat a Tigris nazývalo se na přelomu 4 a 3 tisíciletí př n l dostalo první sumerské obyvatelstvo a založilo zde civilizaci která se tak stala jednou z nejstarších civilizací na světě Sumerové na počátku 3 tisíciletí př n l vynalezli klínové písmo které ryli do hliněných tabulek Mezopotámie byla rozdělena na jižní Babylonii a severní Asýrii jejichž dějiny se zpočátku vyvíjely odděleně a později se začaly mísit Typickým sumerským politickým zřízením byly městské státy které byly v pozdějších dobách nahrazovány říšemi První velkou říši s názvem Akkadská říše založil Sargon Akkadský okolo roku 2310 př n l po ní následoval stát 3 dynastie urské Nejvíce pramenů z mezopotámské doby pochází ze starobabylonského období z doby vlády Chammurapiho který nechal vydat slavný Chammurapiho zákoník V roce 331 př n l dobyl Mezopotámii Alexandr Veliký a ta se po jeho smrti stala součástí Seleukovské říše Okolo roku 150 př n l se území zmocnili Parthové Ve 3 století podlehli Parthové Peršanům z dynastie Sásánovců kteří Babylonii připojili ke své říši Mnohá z mezopotámských měst mezi než patřil např Babylón Akkad Ur Uruk Lagaš Nippur Aššúr Ninive a Nimrud jsou v současnosti významnými archeologickými lokalitami V Mezopotámii kromě Chammurapiho zákoníku vznikly např Visuté zahrady Semiramidiny jeden ze sedmi divů světa Epos o Gilgamešovi a biblická Babylonská věž V roce 637 se Mezopotámie zmocnili muslimští Arabové a tak se Irák jak tuto zemi nazvali stal součástí chalífátu Po většinu doby arabské nadvlády byl Irák centrem chalífátu a Bagdád který muslimové založili v roce 762 byl nějakou dobu nejspíše největším městem na světě< ref> Vláda chalífů v Iráku nebyla vždy pevná zemi v 10 století vládli íránští Bújovci a později se stala součástí velké Seldžucké říše Mongolská nadvláda a Osmanská říše V roce 1258 se po obléhání a následném zdevastování Bagdádu kdy bylo zabito 200 000–1 000 000 obyvatel jeho obyvatel Za jejich vlády země ekonomicky i kulturně upadala Po rozpadu ílchanátu v roce 1335 se stala součástí džálajirovského sultanátu a o půl století později říše turkického vojevůdce Tamerlána V 15 století se vlády nad Irákem ujali Turkméni a na počátku 16 století Safíovci V roce 1514 porazil osmanský sultán Selim I safíovského vládce Ismá‘íla I v bitvě u Čaldiranu připojil ke své říši severní Irák a jeho syn pak zbytek území Irák poté fungoval hlavně jako nárazníkový stát mezi zbytkem Osmanské říše a Íránem osmanská vláda ale zprvu nebyla pevná a v půlce 18 století se k moci v Iráku dostali mamlúci gruzijského původu kteří podporovali zahraniční obchod a mimo jiné povolili zřízení pobočky britské Východoindické společnosti v Basře Spojené království od té doby zvyšovalo svůj vliv v Iráku což bylo klíčové pro události ve 20 století Do půlky 19 století se Osmanům podařilo svrhnout mamlúckou vládu a začali prosazovat přímou kontrolu nad Irákem Ke konci 19 století začala země v souvislosti s postupným zaváděním paroplavby na Eufratu a Tigridu pěstovat a vyvážet mnohonásobně více obilí než kdy dříve Kvůli tomu se asi desetinásobně zvýšila plocha obdělávané půdy a lidé z velké míry přestávali žít nomádským způsobem života Britská nadvláda a Irácké království Na začátku první světové války se Osmanská říše přidala na stranu Německého císařství a Spojené království proto zahájilo Mezopotámské tažení kvůli obraně svých zájmů v Iráku Do roku 1918 se Britové zmocnili celého území a po válce jim oblast připadla jako mandátní území pod názvem Britský mandát Mezopotámie V následujících letech začalo povstání proti britské vládě které se rozšířilo téměř po celé zemi a Spojené království proto nabídlo bývalému králi Velké Sýrie Fajsalovi I aby se stal králem Iráku Po celostátním referendu se tak v roce 1921 stalo Irák tím ale nedosáhl úplné nezávislosti Vznik Irácké republiky V první polovině 20 století pokračovalo rozšiřování plochy obdělávané půdy která byla navíc přesouvána z vlastnictví státu do vlastnictví soukromého Získávaly ji ale většinou bohaté rodiny a zvyšovaly se tak rozdíly mezi chudou a bohatou vrstvou Na konci 50 let Irák zaznamenal velký hospodářský rozvoj kvůli prudkému nárůstu vývozu ropy V roce 1958 proběhl vojenský převrat vedený Abdalem Karim Kásimem při němž byl 14 července na nádvoří královského paláce zastřelen král Fajsal II Nová revoluční vláda v čele s Kásimem zrušila monarchii nastolila republiku prohlásila islám za státní náboženství odešla z Bagdádského paktu a politicky se začala sbližovat se Sovětským svazem Převrat a první kroky nového režimu byly vřele uvítány iráckou veřejností V únoru 1963 proběhl další státní převrat v čele s arabskou socialistickou stranou Baas Po něm se prezidentem stal Abdul Salám Árif který nechal několik členů Baas uvěznit V roce 1968 se tato strana ujala moci O dva roky později byly částečně vyřešeny dlouhodobé spory s Kurdy žijícími na severu když vláda uveřejnila manifest uznávající legitimitu kurdské národnosti a rozhodla se vymezit autonomní oblast irácký Kurdistán Tento krok se ale nakonec ukázal jako falešný a v roce 1974 vypukly v Kurdistánu otevřené boje které trvaly jeden rok Vláda strany Baas zpočátku nenabyla oblibě ani v Iráku ani mimo něj Domácí podporu si získala v roce 1972 znárodněním Irácké ropné společnosti IPC a zlepšení zahraničních vztahů bylo zapříčiněno postupným odvracením se od Sovětského svazu a komunismu Husajnova vláda Na začátku 70 let Irák zbohatl kvůli prudkému nárůstu příjmů z ropy což mu umožnilo podporovat finančně náročné programy např ve školství zdravotnictví a bytové výstavbě Postupně se tak zvyšovala životní úroveň a režim měl širokou podporu veřejnosti Na druhou stranu výrazně poklesla zemědělská produkce a s problémy se potýkal průmysl a služby Saddám Husajn který se podílel na převratu v roce 1963 a od roku 1968 v zemi získával stále větší moc se v roce 1979 stal prezidentem Iráku a velitelem armády Svou vládu začal popravou 22 svých odpůrců a likvidováním konkurence se vyznačovalo celé období jeho vlády Po svržení starého režimu v sousedním Íránu a nástupu ší'itské diktatury se dlouhodobě špatné vztahy Íránu s Irákem ještě zhoršily a Husajn zahájil 22 září 1980 irácko-íránskou válku invazí vojsk do Íránu Válka skončila po osmi letech uzavřením příměří Zemřelo během ní mezi 500 000–1 000 000 lidí na obou stranách Poslední rok války začala genocida kurdského obyvatelstva ze strany irácké vlády známá pod názvem al-Anfál která vyústila ve smrt zhruba 200 000 Kurdů a úprk dalších 150 000 do Íránu a Turecka během půl roku V tomto procesu byly použity i chemické zbraně V srpnu roku 1990 Husajn zaútočil na Kuvajt a prohlásil ho za svou další provincii čímž započal válku v Zálivu Rada bezpečnosti OSN uvalila na Irák hospodářské embargo a Spojené státy se ujaly vedení koalice která v únoru následujícího roku vyhnala iráckou armádu z okupovaného území Porážka podnítila šíity a Kurdy k povstání proti režimu které bylo násilně potlačeno Počet mrtvých dosáhl až 300 000 lidí a až 2 500 000 Kurdů a šíitů bylo donuceno emigrovat do Turecka a Íránu V dubnu 1991 Spojené státy Spojené království a Francie kvůli ochraně obyvatel vytvořily nad iráckým Kurdistánem bezletovou zónu a tak vznikla de facto kurdská autonomní oblast Ke konci 90 let začal účinek embarga uvaleného OSN slábnout V tomto období se životní situace v zemi horšila mnoho lidí trpělo podvýživou a nedostatečnou zdravotní péčí Mimo to se zhoršovala úroveň vzdělání a kvůli nepříznivým podmínkám opustilo Irák na tři miliony obyvatel Po Husajnovi Po teroristických útocích 11 září 2001 označil George W Bush Irák za součást „osy zla 20 března 2003 provedly Spojené státy a jejich spojenci invazi která započala válku v Iráku Do poloviny roku okupovali celé území a 13 prosince 2003 byl ve svém rodném Tikrítu nalezen Husajn Koaliční síly v dubnu vytvořily Prozatímní koaliční správu jako přechodnou vládu která byla v červnu 2004 rozpuštěna a moci se ujala irácká vláda v čele s předsedou Ajádem Alávím Poslední bojové jednotky Spojených států opustily Irák 19 srpna 2010 Po americké intervenci V únoru 2011 zasáhla Irák vlna protestů známá jako arabské jaro Demonstrací ve větších městech se účastnily desetitisíce lidí kteří požadovali snížení korupce odstoupení některých vládních činitelů lepší dostupnost služeb a nové pracovní nabídky Při protestech zemřelo několik lidí na následky střelných zranění způsobených bezpečnostními složkami< ref> V roce 2012 a 2013 vzrostla míra násilí a ozbrojené skupiny v Iráku byli burcováni občanskou válkou v Sýrii Jak sunnité tak i šíité překročili hranici a zasáhli do bojů v Sýrii< ref> Během roku 2013 sunnitské militantní skupiny zintenzivnily útoky na šíitské obyvatele v Iráku ve snaze podkopat důvěru ve vládu Núrí Málikího V roce 2014 sunnitští povstalci náležící k islámskému státu převzali kontrolu nad několika velkými iráckými městy včetně Tikrítu Fallúdži a Mosulu a došlo k vysídlení několika stovek tisíc obyvatel v důsledku zpráv o zvěrstvech bojovníků Islámského státu< ref> Geografie Irák se nachází v Jihozápadní Asii v oblasti označované jako Blízký východ Je jedním z osmi států ležících na břehu Perského zálivu jeho pobřeží dosahuje délky 58 km Celková rozloha činí 438 317 km² z toho 950 km² je vodní plochy Irák lze topograficky rozdělit na čtyři oblasti a to na pouště typické pro irácký západ a jihozápad; vysočiny mezi řekami Eufrat a Tigris v severní části začínající asi 120 km severně od Bagdádu; aluviální roviny v centrálním a jihovýchodním Iráku které zabírají území větší než 132 000 km²; a pohoří severovýchodu které pokračuje do Turecka a Íránu Nejvyšším bodem je Cheekha Dar s 3 611 m n m a nejnižším je hladina Perského zálivu tedy 0 m n m Největšími a nejvýznamnějšími řekami Iráku jsou Eufrat a Tigris které se po více než 2500 km spojují asi 150 km severně od Perského zálivu Mezi další řeky patří Chábúr Velký Zab Malý Zab Dijála Šatt al-Arab a Kerche Zhruba 13 % půdy je zemědělsky využitelných nejúrodnější oblast jsou aluviální roviny Irák je součástí dvou ekoregionů říčního systému Eufrat-Tigris na východě Mezi nejčastější živočichy patří různé druhy ptáků vlk liška šakal hyena prase divoké a kočka divoká a Caecocypris basimi několik bezobratlých a asi 190 druhů rostlin Podnebí V Iráku se nacházejí dvě podnebné oblasti většinu území zabírají níže položené oblasti s aridním a teplým podnebím na severovýchodě jsou pak pohoří s nižšími teplotami V nižších polohách ve kterých se vyskytují pouště a aluviální roviny se střídá léto a zima s krátkými přechodnými obdobími Léto trvající od května do října je velmi teplé průměrné teploty se pohybují mezi 22 °C a 38 °C Ve vyšších polohách je období léta kratší – trvá od června do září – a zhruba o 5–10 °C chladnější V zimě spadne zhruba 90 % celoročních srážek; ročně spadne mezi 100–170 mm vody v nižších polohách a 320–570 mm ve vyšších polohách Teploty v zimě dosahují hodnot mezi 0 °C a 17 °C Vláda a politika Irák je parlamentní demokratická republika v jejímž čele stojí prezident který je volen Sněmovnou reprezentantů Počet reprezentantů je závislý na počtu obyvatel Iráku; podle irácké ústavy má být 1 reprezentant na 100 000 obyvatel země Nejvyšší soudní autoritou je Nejvyšší federální soud Nová demokratická ústava oddělující výkonnou zákonodárnou a soudní moc byla přijata v roce 2005 téměř 80 % obyvatelstva Irák se také pravidelně umisťuje na posledních místech žebříčku podle světového indexu míru sestavovaném Institutem pro ekonomii a mír v roce 2010 měl tento index po Somálsku nejmenší Amnesty International uvádí že tisíce lidí většinou sunnitů podezřelých z financování sunnitských ozbrojených skupin jsou oběťmi porušování lidských práv mezi něž patří svévolné zatýkání mučení a znásilňování v tajných věznicích dokonce i odsouzení k trestu smrti po nespravedlivých soudních procesech Lidská práva porušovali i američtí vojáci kteří mimo jiné zabili několik civilistů Administrativní dělení Irák je rozdělen na 19 guvernorátů arabsky muháfaza neboli provincií V březnu 2014 byl vytvořen nový guvernorát Halabdža v Iráckém Kurdistánu Irácký Kurdistán Irácký Kurdistán je právně vymezená autonomní oblast Oficiálně je součástí Iráku a je finančně závislá na Bagdádu Současným prezidentem kurdského regionu je Masúd Barzání Zahraniční vztahy Klíčovým spojencem Iráku jsou od roku 2003 Spojené státy kvůli pomoci při rekonstrukci země Irák je členem několika mezinárodních organizací Byl jedním ze zakládajících členů Organizace spojených národů Ligy arabských států a Organizace zemí vyvážejících ropu Po pádu Saddáma Husajna se snaží navazovat a udržovat dobré vztahy hlavně se sousedními státy Evropská unie od invaze poskytla Iráku finanční pomoc v hodnotě asi 1 miliardy euro na rekonstrukci země v oblasti infrastruktury bezpečnosti prosazování demokracie a dostupnosti základních služeb V listopadu 2006 začalo vyjednávání mezi EU a Irákem na podpisu partnerské smlouvy která by politické a ekonomické spolupráci dodala právní základ Česko má v Bagdádu velvyslanectví Mezi těmito dvěma státy je podepsáno několik smluv do budoucna jsou plánovány Dohoda o zabránění dvojímu zdanění a Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic Na místě působí ve spolupráci s vládou česká humanitární organizace Člověk v tísni Pro občany ČR platí vízová povinnost pro kurdistánské provincie ale existuje jiný režim kdy je možný bezvízový styk po dobu 10 dnů a o prodloužení je možné žádat na místní policejní stanici Obyvatelstvo Podle odhadu Mezinárodního měnového fondu z roku 2011 žije v Iráku 32 847 000 obyvatel Dále v Iráku žije několik tisíc Čerkesů Arménů a Čečenců Podle odhadů z roku 2011 je 38 % Iráčanů mladších 15 let a mediánový věk je 209 let Roční přirozený přírůstek obyvatelstva činí 24 % a úhrnná plodnost je 367 dítěte na ženu Porodnost je 288 narozených na 1000 osob a úmrtnost 54 zemřelých na 1000 osob Střední délka života je v průměru 70 let mezi rozšířené choroby patří např průjem hepatitida A a břišní tyfus Celkem 66 % obyvatel žije ve městech z nichž největší jsou Bagdád Basra Mosul Arbíl a Sulajmáníja Čtvrtina obyvatel žije pod hranicí chudoby 91 % obyvatel ve městech a 55 % na vesnici má přístup k pitné vodě 73 % obyvatel má přístup ke zdravotnickým zařízením Podle ústavy mají ženy stejné právo jako muži ale v zákonech i praxi jsou často diskriminovány např nuceny k dodržování přísného stylu oblékání nebo k předčasným manželstvím Problémem je i domácí násilí na ženách vraždy ze cti a ženská obřízka která je rozšířena hlavně v kurdském regionu Náboženství Naprostá většina Iráčanů 97 % je muslimského vyznání z toho 60–65 % tvoří šíité a 32–37 % sunnité V Iráku se nacházejí dvě posvátná města šíitů Nadžaf a Karbalá Zvláštní náboženskou skupinou jsou Jezídové což jsou většinou Kurdové jejichž náboženství kombinuje prvky několika jiných náboženství mezi nimi křesťanství a islám Ke křesťanství a ostatním náboženstvím se hlásí 3 % obyvatel Na iráckém území žijí křesťané asi 2000 let V dnešní době se koncentrují hlavně v Bagdádu Basře Kirkúku Arbílu a Mosulu V Bagdádu a na jihu země žije zhruba 5 000 mandejců jejichž náboženství starší než křesťanství z velké části čerpá z mezopotámského náboženství V roce 1941 bylo na iráckém území asi 150 000 Židů od té doby byli ale vládou soustavně pronásledováni většina z nich po založení Izraele v roce 1948 Irák opustila a dnes jich tam žije méně než 100< ref> Uprchlíci Od počátku druhé války v Zálivu do roku 2007 uprchlo z Iráku přes 2 miliony obyvatel další 2 miliony byly vyhnány z domova a přestěhovaly se na jiné místo v Iráku a další asi půl milionu je v Jordánsku Další jsou v Libanonu Egyptě arabských státech v Perském zálivu Íránu a Turecku Mnoho dětí uprchlíků nechodí do školy protože rodiče se bojí odhalení jejich ne vždy legálního pobytu Mnoho jich taky ilegálně pracuje aby uživily své rodiny Ekonomika Do padesátých let 20 století stála ekonomika Iráku na zemědělství poté ale nastala hospodářská revoluce a do roku 1980 Irák vyvinul systém plánované ekonomiky a stal se druhým nejbohatším státem arabského světa po Saúdské Arábii a třetím nejbohatším na Blízkém východě Irácké hospodářství poškodila nejdříve irácko-íránská válka a mnohem více pak válka v Zálivu a embargo uvalené OSN v roce 1990 Další ránou pro hospodářství byla válka v Iráku začínající v roce 2003 Irák se od ustanovení nového režimu v roce 2003 snaží podporovat hospodářskou soutěž lákat zahraniční investory a liberalizovat ekonomiku ta je zatím ale ve velké míře stále v rukou státu Např uhlovodíkový sektor jehož hlavní součástí je těžba ropy a který je základem místního hospodářství má pod kontrolou stát Irácké zásoby ropy jsou podle odhadu z roku 2011 páté největší na světě Prodej ropy vytváří přes 90 % vládních zisků a ropa tvoří přes 80 % vývozních komodit; Irák je 11 stát na světě podle exportu ropy denně produkuje zhruba 24 milionu barelů a exportuje jich 19 milionů Irák má také 11 největší zásoby zemního plynu na světě Kromě ropy vyváží další suroviny zhruba 8 % exportu a živočišné produkty 5 % V roce 2010 činil hrubý domácí produkt HDP Iráku v paritě kupní síly 1134 miliardy dolarů Meziroční růst HDP za roky 2008 2009 a 2010 činil 95 % 42 % a 08 % HDP na obyvatele v paritě kupní síly činilo v roce 2010 zhruba 3800 dolarů a Irák tak byl v tomto ohledu 160 státem na světě Služby jsou na nejnižší úrovni ze všech odvětví irácké ekonomiky V poslední době dochází ke zlepšování ve finančních službách pojišťovnictví zajišťování městské hromadné dopravy a telekomunikacích ale zdravotnictví zásobování pitnou vodou zásobování elektřinou a školství jsou ve velmi špatném stavu Základní zdravotní péče a ošetření je poskytováno zdarma Kvůli bezpečnostní situaci se však v zemi neuskutečňuje téměř žádný cestovní ruch Významným odvětvím se stále větším podílem na HDP je stavebnictví V prvních letech po začátku války v Iráku zaznamenával stát velkou míru inflace běžně přes 30 % ale v roce 2010 byl jeho index spotřebitelských cen již pouze 24 % Měnou je irácký dinár jehož směnný kurz v roce 2010 byl 1170 dinárů za dolar Zemědělství Půda patří z většiny soukromým vlastníkům k výraznému vývoji v použití moderních technologií v zemědělství dochází od roku 2003 Ministerstvo zemědělství se snaží o rehabilitaci tohoto odvětví Nejvýdělečnější zemědělskou plodinou je rajče jedlé kterého v roce 2009 Irák vyprodukoval 913 493 tun Dále se v Iráku pěstuje pšenice ječmen setý rýže a zelenina Co se týče živočišné výroby v roce 2009 Irák vyprodukoval 47 493 tun hovězího masa 46 984 tun jehněčího masa 48 312 tun kuřecího masa a 9156 milionů vajec Infrastruktura Do 80 let 20 století byla irácká infrastruktura jednou z nejlepších na Blízkém východě Kvůli válkám ale byla velká část poničena a Irák se na její rozvoj nesoustřeďoval V zemi je nedostatečné zásobování pitné vody nedostatek zdravotních zařízení a špatně fungující veřejná rozvodná síť elektřiny V oblasti telekomunikací se Irák rychle rozvíjí Přístup k pevné lince mělo v roce 2009 zhruba 1 000 000 domácností a počet mobilních telefonů dosahoval téměř 20 milionů Přístup k internetu mělo asi 325 000 lidí V Iráku operuje zhruba 80 rozhlasových stanic a 20 televizních stanic a dostupné je satelitní zahraniční vysílání Kultura Stáří irácké kultury sahá až do starověké Mezopotámie kdy na tomto území žili Sumerové Akkadové Babylonci a Asyřané V této době byly postaveny např visuté zahrady Semiramidiny Ištařina brána a mnohé chrámy zasvěcené mezopotámským bohům mezi něž patřily i zikkuraty Jeden ze zikkuratů pravděpodobně ten v Borsippě nedaleko Bagádu sloužil jako předloha k biblické Babylonské věži Mezi nejvýznamnější islámské stavby v Iráku patří Alího mešita třetí nejposvátnější mešita ší'itského islámu; Nadžaf al Askarího mešita Samarra a Husajnova mešita Karbalá Centrem irácké kultury je Bagdád kde se míchají západní umělecké projevy např balet divadlo a moderní umění s tradičnějším blízkovýchodním uměním Významnými uměleckými formami v Iráku jsou poezie malířství a sochařství Iráčané k většině běžných záležitostí využívají gregoriánský kalendář k náboženským svátkům pak islámský lunární kalendář Nejvýznamnější muslimský svátek je ramadán a zvláště pak Íd al-Fitr oslava konce ramadánu Ministerstvo kultury a informací se snaží o zachování tradičních druhů povolání jako např zpracování mědi a koželužství Od 50 let se iráčtí umělci a intelektuálové snažili vytvořit novou národní identitu skrze odkazy na civilizace dávné Mezopotámie Režim strany Baas toto snažení podporoval výstavbou archeologických muzeí a pořádáním kulturních festivalů Saddám Husajn na jednu stranu umění podporoval ale cenzuroval a zakazoval ty umělecké projevy které ho kritizovaly Také zakázal některé svátky kvůli obavě že velká setkání lidí by se mohla vést k demonstracím proti vládě Nejvýznamnějším muzeem je Irácké národní muzeum umístěné v Bagdádu Na seznamu světového dědictví UNESCO jsou zapsána 3 irácká města Aššúr Samarra a Hatra Jedním z kandidátů na zápis do seznamu UNESCO je citadela v Arbílu která se svou sedmitisíciletou historií patří mezi nejstarší nepřetržitě obydlená městská sídla na světě< ref> Irácká kuchyně má tradici dlouhou 10 000 let Svého vrcholu dosáhla v Bagdádu v době kdy toto město bylo centrem islámské říše Později byla výrazně ovlivněna kuchyněmi sousedních zemí převážně Íránu Turecka a Sýrie Oblíbeným pokrmem je maso nejčastěji kuřecí a jehněčí v různých provedeních jako kebab khouzí skopové maso s rýží a kibbe pšeničné kuličky s masem Nejčastější přílohou k masu je rýže Mezi další běžná jídla patří dolma plněná zelenina jogurt datle nebo masguf grilovaná rybí specialita která je považovaná za irácké národní jídlo Jako koření se nejčastější používá směs baharat< ref> Nejhranějším sportem v Iráku je fotbal V roce 2007 irácká reprezentace vyhrála mistrovství Asie ve fotbale V roce 1948 se Irák poprvé účastnil olympijských her z druhé účasti v roce 1960 si odnesl zlatou medaili za vzpírání Od roku 1980 se iráčtí sportovci účastní letních olympijských her pravidelně ale zatím se neobjevili na zimních olympijských hrách Vzdělání a věda Zhruba 75 % obyvatel je gramotných průměrná doba strávená vzděláváním od primárního do terciárního je 10 let Vzdělávací instituce jsou na špatné úrovni mnoho profesorů emigrovalo během vlády Saddáma Husajna a od roku 2003 se mnoho dalších stalo oběťmi výhrůžek a fyzického napadání což vedlo k další vlně emigrace Většina z celkových 13 univerzit a dalších 40 institucí vysokého vzdělání byla navíc vypleněna v souvislosti s nepokoji v roce 2003 a potřebovala přestavbu stejně jako zhruba 80 % z celkových 15 000 budov nižšího vzdělání které byly kvůli nízkým dotacím za Husajnovy vlády ve špatném stavu Obrana a bezpečnost Irácká policie působící pod ministerstvem vnitra sestává zhruba ze 400 000 policistů kteří se starají o bezpečnost na celém území mimo Kurdistánu který má na starost kurdská regionální policie Minimální věk pro vstup je 18 let Irácké ozbrojené síly se dělí na armádu letectvo a námořnictvo Čítají necelých 280 000 vojáků z toho je asi 6000 v letectvu a 2000 v námořnictvu Na provinciální úrovni dochází k častým infiltracím zdejších milic do armádních řad a tyto nepříliš loajální skupiny představují do jisté míry pro irácký stát problém Postupně však dochází k zlepšení situace – zejména díky spolupráci s americkou armádou jsou případní členové ozbrojených skupin či jiní lidé s pochybnou loajalitou z armády propouštěni Na druhou stranu se dle nadace Bertelsmann politické špičky a další významní činitelé irácké společnosti opakovaně uchylují k navazování užších kontaktů s představiteli armády většinou nad vybranými jedinci drží ochrannou ruku či jim zajišťují výhodné funkce V roce 2004 započala Severoatlantická aliance na žádost irácké vlády výcvikovou misi s názvem NATO Training Mission Iraq NTM-I za účelem přetvoření a profesionalizace irácké armády Cílem této mise je poskytnout účinný obranný sektor s demokratickým vedením Původně se soustředila na výcvik výše postavených armádních důstojníků v roce 2007 se však rozšířila na výcvik policie a v prosinci 2008 na výcvik dalších složek jako např loďstva a letectva Zejména v oblasti loďstva a letectva je irácká armáda nadále na americké podpoře závislá Odkazy Poznámky Reference Literatura Česky Anglicky Externí odkazy – speciální příloha na téma Iráku na stránkách Novinkycz na BBC News Islámský stát zkráceně IS; arabsky ad-Dawla al-ʾIslámíja zkráceně Daiš je radikální islámská teroristická organizace původem z Iráku Na dobytém území na částech území států Iráku a Sýrie vyhlásila samostatný Islámský stát Ten není mezinárodně uznán žádným jiným státem Jeho stoupenci vyhlásili toto území za chalífát který si nárokuje náboženskou autoritu nad všemi muslimy na světě Cílem je obnovit chalífát na územích Iráku a Levanty dřívější geografické označení zahrnující Sýrii Palestinu Jordánsko a Libanon či dalších zemí které byly někdy v historii pod muslimskou vládou Do 29 června 2014 se hnutí nazývalo Islámský stát v Iráku a Levantě zkráceně ISIL arabsky případně též Islámský stát v Iráku a Sýrii ISIS kde Šām označuje Sýrii v zemském slova smyslu na rozdíl od moderního státu; Šām je tedy nejpřesnější překládat jako Levanta Hnutí je známé svou přísnou interpretací islámu a islámského práva šaría a je nechvalně proslulé násilím páchaným na obyvatelstvu které je zaměřené hlavně na ty kteří vyznávají jiná náboženství než sunnitský islám Díky působení v syrské občanské válce se hnutí rozrostlo zesílilo a dne 31 prosince 2013 obsadil ISIL některé části iráckých měst Fallúdža a Ramádí Islamisté ovládli velkou část západoirácké provincie Anbár a dne 3 ledna 2014 vyhlásili samostatný stát Ten nebyl dosud mezinárodně nikým uznán nemá vyřešené vztahy se svými sousedy ani pevné hranice Jeho vůdcem se stal Abú Bakr al-Bagdádí jenž si přisvojil čestný islámský titul emíra Dne 29 června 2014 byl vyhlášen v obsazených částech Sýrie a Iráku chalífát „Islámský stát Současně s tím začal Abú Bakr Bagdádí pod jménem Ibrahím užívat titulu chalífy Příslušníci hnutí pochází z různých zemí Kromě toho dochází k militarizaci dětí pokud rodiče nesouhlasí s vojenským výcvikem musí souhlasit alespoň s přítomností svých synů při výkladu Koránu< ref> Územní nároky Islámského státu V současnosti si Islámský stát nárokuje Sýrii Irák Egypt Saúdskou Arábii Jemen Libyii a Alžírsko Na sociální síti Twitter byla v roce 2014 zveřejněna mapa podle které chce islámský stát ovládnout severní Afriku Blízký východ Španělsko Balkán Krym Kavkaz a část Indie< ref> Současné geografické dělení IS Islámský stát v Iráku a Levantě Irák a Sýrie Velení Islámského státu užívá specifická geografická označení pro ta území ve kterých organizace operuje a označuje je termínem vilájet arabsky ولاية- wilāyat tj ve smyslu provincie Vilájet Sinaj Sinajský poloostrov Vilájet Barka Libye viz Občanská válka v Libyi Vilájet Alžírsko zde IS zastupuje organizace Jund al-Chilafah viz organizace spřízněné s Islámským státem Saúdská Arábie a Jemen neznámé militantní skupiny Historie Džamáa at-Tavhíd 1999–2004 Původní název organizace byl „Džamáa at-Tavhíd wa-al-Džihád Organizace pro monoteismus a džihád Bilád ar-Ráfidín Al-Káida v Iráku 2004–2006 V letech 2004 až 2006 se organizace nazývala zkráceně „Bilád ar-Ráfidín ale známa byla spíše pod názvem „Al-Káida v Iráku jejím vůdcem byl známý terorista Abú Musab az-Zarkáví Mudžáhidská rada šúry 2006 Menší povstalecká skupina později nahrazená Islámským státem v Iráku Islámský stát v Iráku 2006–2013 Vyhlásit samostatný stát na území Iráku se islamisté snažili již dříve naposledy v roce 2006 během války v Iráku tj „Islámský stát v Iráku „Dawlat al-'Irák al-Islamíja Tehdy měl zahrnovat provincie Bagdád Anbár Dijála Kirkúk Saladdín i Ninive tedy oblasti kde mají převahu vyznavači sunnitské větve islámu k tomu patřily i části provincií Babylón a Wásit kde mají převahu spíše šiíté Historie tohoto islamisty vyhlášeného "státu" prakticky nikdy neskončila; Islámský stát v Iráku a Sýrii na něj kontinuálně navazuje pouze s tím rozdílem že nově vyhlášený stát by měl zahrnovat i Sýrii či jen její část V roce 2011 byla ukončena okupace Iráku zahraničními vojsky a ozbrojenci z hnutí Islámský stát začali mimo jiné působit i v sousední Sýrii během občanské války Zde získali východní část země Islámský stát v Iráku a Levantě 2013–2014 Organizace ISIL vznikala postupně jako irácká odnož Al-Káidy která operovala během války v Iráku v letech 2003–2011 která skončila úspěšným svržením autoritářského režimu Saddáma Husajna zemi však zachvátilo sektářské násilí Již od začátku se islámští ozbrojenci z hnutí ISIL netajili odvážným plánem vytvořit na území Iráku ryze islámský stát ve kterém by platily pouze islámské zákony ISIL byl jednou z mnoha vojenských organizací které vedly záškodnické a teroristické operace proti americkým okupačním silám a jejich spojencům Na konci roku 2013 se ozbrojencům podařilo ovládnout i velkou část západoirácké provincie Anbár kterou obývají především sunnité a dne 3 ledna 2014 vyhlásili samostatný stát s centrem v irácké Fallúdži Následovaly další boje s iráckou armádou která usilovala o dobytí ztracených území Iráku a většina syrských milicí které bojovaly na straně syrské opozice se od ISILu distancovaly Přesto islámští separatisté pokračovali na dobytých území ve svém plánu zavést islámský stát s islámským právem ve prospěch muslimské větve sunnitů přičemž následovaly tvrdé represe a teror zejména proti náboženským menšinám spojený s jejich vyhlazováním Vyhlášení nezávislosti Vyhlášení nezávislosti předcházely nepokoje v západní irácké provincii Anbár 2013–14 Vojenské střety na území provincie začaly 30 prosince 2013 poté co irácké bezpečnostní síly zničily protestní tábor sunnitů v Ramádí Kmenové milice vytlačily iráckou armádu z provincie Anbár ta se musela stáhnout Dne 3 ledna 2014 vyhlásili samostatný stát Ofenziva v severním Iráku v roce 2014 Organizace ISIL v sobotu 4 ledna 2014 oznámila že zcela ovládla město Fallúdža a pod kontrolou měla částečně také Ramádí hlavní město provincie Anbár jež leží u hranice se Sýrií a zabírá přibližně třetinu iráckého území Cílem islamistů na dobytém území je vytvoření oblasti řízené islámskými zákony O totéž usilují islámští radikálové i z druhé strany hranice – v Sýrii kde bojují proti vládě tamního autoritářského prezidenta Bašára Asada Ve městě Ramádí se ozývala střelba Irácké ozbrojené síly plánovaly ztracené území dobýt zpět Irácké vojsko ostřelovalo Fallúdžu za pomocí minometů údajně 8 lidí zahynulo a 30 lidí bylo zraněno Mezi mrtvými se měli nacházet i někteří kmenoví vůdci Spojené státy americké a Írán jsou ochotny poskytnout Iráku zbraně a výzbroj nikoli však vojáky Ministr zahraničí John Kerry je přesvědčen že Irák by se měl s islamisty na svém území vypořádat sám bez cizího vojenského zásahu USA mimo jiné zvažuje i nabídku pomoci s výcvikem iráckých speciálních jednotek Jejich výcvik by s největší pravděpodobností mohl probíhat na území Jordánska V červnu 2014 dobyl ISIL velkou část severního Iráku včetně několika hraničních přechodů Dobyt byl dvoumilionový Mosul který padl do rukou islamistům poté co vládní jednotky dezertovaly Islamisté také vykradli banky ve městě čímž se stali nejbohatší teroristickou organizací na světě Probíhaly také boje o strategickou rafinerii v Bajdží< ref> Islámský stát od června 2014 Dne 29 června 2014 byla organizace znovu přejmenována na Islámský stát tentokrát však vyhlásila i obnovení islámského chalífátu Její vůdce Abú Bakr al-Bagdádí prohlásil sám sebe za chalífu Ibráhíma< ref> Postup islamisté zastavili v Tikrítu kde odrazili útok irácké armády a namísto toho se soustředili na boj s Kurdy V srpnu 2014 dobyli město Sindžár obývané náboženskou menšinou jezídů poté co se z něj kurdské milice pešmergů stáhly Výsledkem byl exodus obyvatel z města z nichž mnoho uvízlo na hoře Džabal Sindžár Islamisté během útoku zabili nejméně 500 jezídů a některé i pohřbili zaživa zajali také stovky žen které drží jako otrokyně Islámský stát v Libyi „Vilájet Barka Od začátku roku 2014 působí v libyjském městě Derna ozbrojenci z řad Islámského státu vyhlašující oddanost k Abú Bakru al-Bagdádímu Dne 5 října 2014 je město pod úplnou kontrolou Islámského státu v počtu 800 bojovníků Islamisté označují tuto oblast jako provincii tj vilájet Barka což je arabský název pro Kyrenaiku Intervence USA a spojenců 8 srpna 2014 americký prezident Barack Obama autorizoval letecké údery na pozice Islámského státu a humanitární pomoc jazídským uprchlíkům v pohoří Sindžár Cílem úderů byla kromě prevence genocidy také ochrana amerických zájmů v Iráku Vojenská operace byla později rozšířena kvůli ochraně irácké infrastruktury a letecké podpoře irácké armády Po rozšíření úderů proti Islámskému státu byly kurdské a irácké jednotky schopné zvrátit islámistický postup a znovu obsadit Mosulskou přehradu která je největším vodním dílem v Iráku 10 září americký prezident Barack Obama oznámil že autorizoval letecké údery na pozice Islámského státu v Sýrii pokud je schválí americký kongres Zároveň oznámil že navýší počet úderů v Iráku 19 září provedlo francouzské letectvo nálet na muniční sklad Islámského státu 22 září provedly ozbrojené síly USA Bahrajnu Jordánska Kataru Saudské Arábie a Spojených arabských emirátů nálety na pozice Islámského státu v Sýrii Dohoda s An-Nusrou V listopadu 2014 uzavřeli představitelé Islámského státu a Fronty an-Nusrá organizací Al-Káidy dohodu o spolupráci Obě organizace bojovaly doposud proti sobě Zločiny Na území islámského chalífátu je údajně přísně dodržováno islámské právo šaría Podle Mezinárodního svazu muslimských učenců jsou ale některé kroky IS nekompatibilní s právem šaría< ref> < ref> Podle svazu není zabíjení a mučení nevinných lidí jehož se IS dopouští u svých odpůrců nic než zločin Islámský stát například také zveřejňuje natočená videa poprav svých odpůrců které využívá pro zastrašování a k propagandě Mnoho z nich provedl například britský občan Mohammed Emwazi známý jako Džihádista John Islámský stát se také dopouští kulturních zločinů kdy otevřeně ničí starobylé památky protože jde o pohanské modly ke kterým se lidé modlí místo k Alláhovi V muzeu v Mosulu tak jeho stoupenci zničili až tři tisíce let staré asyrské a akkadské sochy nevyčíslitelné hodnoty Vypálili také zdejší knihovnu s 8000 vzácných svazků a se vzácnými artefakty univerzitní knihovnu nebo divadlo V provincii Anbár také vypalují knihovny a zničili tak už 100 tisíc svazků Část ale propašovali za hranice a prodali< ref> Spojenci Oponenti Globální koalice proti Islámskému státu Ostatní oponenti Liga arabských států Al-Káida Fronta an-Nusrá Anonymous Poznámky Reference Související články Sykesova-Picotova dohoda Boko Haram Válka v Iráku Irácká krize Občanská válka v Sýrii Islámský emirát Afghánistán Externí odkazy – grafický přehled úspěšného nástupu a růstu IS na stránkách Washington Post Islamismus je zastřešující pojem pro politické ideologie které se odvolávají na islám jako základní zdroj politického a právního myšlení a požadují návrat muslimů ke svým náboženským kořenům Islamismus je kontroverzní termín a jeho definice se od sebe navzájem liší Přední islamističtí myslitelé zdůrazňují důležitost nastolení islámského práva šaría mezi muslimy panislamickou politickou jednotu a také likvidace nemuslimských často západních vojenských ekonomických politických sociálních a kulturních vlivů v muslimském světě z důvodu jejich nekompatibility s islámem Někteří pozorovatelé navrhují že principy islamismu jsou méně striktní a mohou být definovány jako forma „podpory identity autenticity obrození nebo obnovení muslimské komunity Nejdůležitějšími osobnostmi současného islamismu jsou Sajjid Qutb Hasan al-Banna Abul Ala Maududi Taqiuddin al-Nabhani a ajatolláh Rúholláh Chomejní Odkazy Reference Související články Panislamismus Externí odkazy Izrael Jisrael; Isráíl oficiálně Stát Izrael hebrejsky ; arabsky Daulat Isrá'íl je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie kde leží při východním pobřeží Středozemního moře Na severu sousedí s Libanonem na severovýchodě se Sýrií na východě s Jordánskem a na jihozápadě s Egyptem K Izraeli přiléhá i Západní břeh Jordánu Judea a Samaří a Pásmo Gazy tj území částečně spravovaná Palestinskou autonomií – tato území jsou Izraelem okupována od šestidenní války v roce 1967 Izrael je se svou populací 8 146 300 obyvatel z níž většinu 76 % tvoří Židé < ref> jediným židovským státem na světě < ref> Je rovněž domovem izraelských Arabů křesťanů Drúzů a Samaritánů stejně jako jiných náboženských a etnických menšin Moderní stát Izrael o jehož vznik usilovalo sionistické hnutí již od konce 19 století se odvolává na biblickou myšlenku země izraelské jejíž zaslíbení tvoří jeden z ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let Po první světové válce ustanovila Společnost národů Britský mandát Palestina s cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid Přestože Liga arabských států tento plán odmítla Izrael na jeho základě vyhlásil 14 května 1948 nezávislost a v následující vítězné Válce za nezávislost rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt který vyústil v několik válek a desetiletí násilí trvající dodnes < ref> Se dvěma sousedícími zeměmi Egypt a Jordánsko však Izrael už mírové smlouvy podepsal a nyní usiluje o dosažení dohod s Palestinci Izrael je parlamentní zastupitelská demokratická republika s všeobecným rovným volebním právem < ref> Vládu vede premiér a zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament Kneset Podle hrubého domácího produktu je izraelská ekonomika 41 největší na světě 2010 < ref> Mezi zeměmi Blízkého východu patří Izrael na první místo v indexu lidského rozvoje < ref> svobody tisku < ref> a ekonomiky < ref> Zatímco Izrael samotný považuje za své hlavní město Jeruzalém většina států uznává jako hlavní město Tel Aviv-Jaffa Etymologie Jméno Izrael již přes 3000 let v běžném i náboženském užití označuje jak židovský národ tak zemi izraelskou Podle Bible byl takto pojmenován Jákob po zápase s Bohem< ref> Biblický národ patriarchy Jákoba pak vešel ve známost jako „synové Izraele nebo Izraelité O významu jména existuje několik teorií jedna tvrdí že základem jména je sloveso s–r–r také š–r–r s významem „vládnout být silný mít nadvládu a proto je význam jména „Bůh vládne Bůh soudí < ref> zatímco jiná vykládá jméno jako „kníže Boží nebo „Bůh zápasí bojuje První historická zmínka o Izraeli pochází z Merneptahovy stély ze starověkého Egypta která se datuje do 13 století př n l V prvních týdnech nezávislosti oznámil ministr zahraničí Moše Šaret < ref> rozhodnutí vlády podle něhož se občané nového státu budou nazývat Izraelci Dějiny Starověké a středověké osídlení Území dnešního Izraele bylo obýváno již v paleolitu avšak teprve v neolitu začala být budována trvalá sídla Za nejstarší město je považováno Jericho které vzniklo okolo roku 8000 př n l Země izraelská byla podle Tóry Hospodinem přislíbena Abrahámovi a darována jeho potomkům jako Země zaslíbená Po neúspěšném protiřímském povstání Bar Kochby v letech 132−135 n l a následujícím vyhnání Židů se židovská populace na území dnešního Izraele zmenšila avšak úplně nikdy nezanikla Reakcí na povstání byla také změna názvu území římský císař Hadrianus přejmenoval provincii Judeu na Syria Palaestina podle národa Pelištejců< ref> Sionismus a britský mandát Židé žijící mimo Palestinu odedávna usilovali o návrat a tato touha byla vyjádřena v Tanachu < ref> Persekuce Židů v Evropě která začala ve 12 století a vyvrcholila jejich vyhnáním ze Španělska v roce 1492 První velká vlna moderní imigrace známá jako první alija vypukla po protižidovských pogromech ve východní Evropě v roce 1881 V roce 1896 představil Herzl své vize v knize Židovský stát a o rok později předsedal prvnímu Světovému sionistickému kongresu v Basileji Britský ministr zahraničí Arthur Balfour roku 1917 deklaroval že „vláda jejího Veličenstva pohlíží příznivě na zřízení národní domoviny židovského lidu v Palestině V roce 1917 byla Palestina obsazena Brity pod velením generála Edmunda Allenbyho v roce 1919 pak bylo na Pařížské mírové konferenci území Palestiny svěřeno pod britskou správu a vznikl tak protektorát Britský mandát Palestina mezi jehož hlavní cíle patřilo provedení Balfourovy deklarace Židovská imigrace pokračovala i za třetí aliji 1919−1923 a čtvrté aliji 1924−1929 během kterých přišlo do Palestiny více než 100 tisíc Židů Vzestup nacismu v Evropě ve 30 letech vedl k páté aliji přílivu téměř čtvrt milionu Židů který podnítil arabské násilnosti a povstání při nichž Arabové zabrali značnou část protektorátu Proto Spojené království změnilo politiku vůči židovskému přistěhovalectví a v roce 1939 v takzvané Bílé knize zavedlo kvóty pro židovské přistěhovalce Přes toto omezení však do Palestiny přijížděli uprchlíci v rámci ilegální aliji tzv aliji Bet Ke konci druhé světové války tvořili Židé v Palestině 33 % populace oproti 11 % v roce 1922 < ref> I když palestinští Židé s britskými přistěhovaleckými kvótami nesouhlasili připojili se většinou k Davidu Ben Gurionovi jenž prohlásil Budeme bojovat s Brity proti Hitlerovi jako by Bílá kniha neexistovala; a budeme bojovat proti Bílé knize jako by nebyla žádná válka Extremisté ze skupin Irgun a Lechi však zahájili teroristický boj proti Britům; členové Lechi útočili po celou válku Irgun protibritské akce zahájil až roku 1944 přestože Britové stále zadržovali lodě plné židovských uprchlíků Několik desítek palestinských Židů jako parašutisté seskočilo hluboko do evropského vnitrozemí ovládaného Němci a jako britští vyzvědači navazovali kontakt se zbylými židovskými komunitami Vyhlášení nezávislosti a první roky Po roce 1945 se vyostřil konflikt mezi Spojeným královstvím a Židy kteří Brity obviňovali z neochoty plnit své závazky a stranění Arabům Po sérii teroristických útoků na britské síly např útoku na hotel King David se britská vláda v roce 1947 vzdala svého mandátu v Palestině Nově vytvořená Organizace spojených národů OSN přijala 29 listopadu 1947 Plán OSN na rozdělení Palestiny podle něhož se území mělo rozdělit na arabský a židovský stát a Jeruzalém měl zůstat pod mezinárodní správou OSN jako Židé plán přijali přestože 75 % území které jim bylo přiřknuto byla poušť zatímco Liga arabských států a Vysoká arabská komise plán odmítly < ref> s odůvodněním že porušuje „ustanovení Charty OSN které dává národu právo na určení svého vlastního osudu< ref> 14 května 1948 den před ukončením Britského mandátu Palestina byla vyhlášena nezávislost Státu Izrael V době vzniku Izraele žilo na území někdejšího britského mandátu 12 miliónu Arabů a 650 tisíc Židů Po více než roce bojů bylo vyhlášeno příměří a stanoveny dočasné hranice známé jako Zelená linie Jordánsko anektovalo území Judeje a Samaří známé spíše jako Západní břeh Jordánu a Východní Jeruzalém Egypt převzal kontrolu nad Pásmem Gazy 11 května 1949 byl Izrael přijat do OSN Podle odhadů OSN během této války opustilo zemi na 711 tisíc Arabů tj zhruba 80 % dřívější arabské populace < ref> a osud těchto uprchlíků dodnes zatěžuje arabsko-izraelské vztahy První léta židovského státu byla poznamenána obrovskou imigrační vlnou přeživších holocaustu a Židů kteří byli vyhnání z arabských zemí Během deseti let 1948–1958 vzrostla populace Izraele z 800 tisíc na 2 miliony < ref> Nově příchozí byli většinou nemajetní a byli ubytováváni v provizorních uprchlických táborech známých jako ma'abarot V roce 1956 vypukla Suezská krize způsobená tím že Egypt znárodnil Suezský průplav a uzavřel Tiranskou úžinu Izrael se rozhodl spojit s Francií a Spojeným královstvím zaútočil na Egypt a pokusil se získat zpět přístup k Rudému moři Dobyl sice Sinajský poloostrov pod diplomatickým tlakem USA a Sovětského svazu se však stáhl výměnou za právo plavit se v Rudém moři a průplavu Počátkem následující dekády se Izraeli podařilo v Argentině zajmout Adolfa Eichmanna tvůrce „konečného řešení židovské otázky a postavit ho v Izraeli před soud Proces velmi přispěl k tomu že si veřejnost uvědomila rozměry holocaustu a dodnes je Eichmann jediným člověkem odsouzeným izraelským soudem k trestu smrti Konflikty a mírové dohody Arabské státy považovaly Stát Izrael za nelegitimní a v roce 1964 vznikla Organizace pro osvobození Palestiny OOP jež deklarovala cíl „dosáhnout zničení Izraele a v jejíž Národní chartě se až do prosince 1998 uvádělo že „ozbrojené povstání je jediný způsob jak osvobodit vlast V roce 1967 shromáždili Egypt Sýrie a Jordánsko svoje armády u hranic Izraele Egypt vyzval k odchodu mírové jednotky OSN a opět zablokoval Izraeli přístup k Rudému moři Tyto kroky Izrael chápal jako přípravu k válce a rozhodl že sám udeří první Šestidenní válka přinesla Izraeli rozhodující vítězství a zisk území Západního břehu Pásma Gazy Sinajského poloostrova Golanských výšin a Východního Jeruzaléma Na přelomu 60 a 70 let palestinští ozbrojenci provedli řadu teroristických útoků proti izraelským cílům po celém světě mimo jiné masakr izraelských atletů na LOH v Mnichově v roce 1972 Izrael odpověděl Operací Boží hněv pokusem izraelské tajné služby Mosad zlikvidovat strůjce mnichovského útoku 6 října 1973 v den židovského svátku Jom kipur překvapivě na Izrael zaútočily Egypt a Sýrie Jomkipurská válka skončila 26 října konečným vítězstvím Izraele který však zaznamenal těžké ztráty Po dlouhých letech nadvlády socialistů vyhrála v roce 1977 ve volbách do izraelského parlamentu Knesetu poprvé pravicová strana Likud Tentýž rok učinil egyptský prezident Anwar Sadat překvapivou cestu do Izraele a o dva roky později podepsali Sadat a Menachem Begin ve Washingtonu Egyptsko-izraelskou mírovou smlouvu podle níž se pak Izrael stáhl ze Sinajského poloostrova V roce 1978 podnikl Izrael v reakci na palestinský teroristický útok Operaci Lítání která přinesla růst napětí mezi Izraelci a palestinskými Araby 7 června 1981 Izrael vybombardoval v rámci operace Opera irácký jaderný reaktor v Osiraku protože se obával že by ho Irák mohl použít k výrobě jaderných zbraní V roce 1982 zasáhl Izrael do Libanonské občanské války aby zničil základny z nichž OOP ostřelovala raketami severní Izrael což vedlo k první libanonské válce Izrael se stáhl z většiny Libanonu v roce 1986 ale v tzv nárazníkové zóně setrval až do května 2000 V roce 1987 vypukla tzv první intifáda arabské povstání proti izraelské přítomnosti v Pásmu Gazy a území západně od Jordánu Během války v Zálivu v roce 1991 podporovala OOP a mnoho palestinských Arabů Saddáma Husajna a raketové útoky Iráku proti Izraeli Téhož roku proběhla za vlády Jicchaka Šamira Madridská konference Ta byla průlomová tím že se u jednoho stolu sešly znepřátelené strany jejichž představitelé zde spolu přímo hovořili poprvé od Války za nezávislost Tentýž rok vyhrál volby Jicchak Rabin Tzv Mírová dohoda z Osla byla podepsána 13 září 1993 ve Washingtonu Z ní vyplývalo že má být po přechodnou dobu pěti let na území Západního břehu a pásma Gazy ustanovena Palestinská samospráva V roce 1994 byla mezi Izraelem a Jordánskem podepsána Izraelsko-jordánská mírová smlouva Podepsání dohod z Osla narazilo na obou stranách na odpor radikálů což mírový proces značně zkomplikovalo V Izraeli se proti smlouvě vymezila strana Likud a další pravicová uskupení sám Jicchak Rabin byl 4 listopadu 1995 zavražděn pravicovým židovským radikálem Jigalem Amirem V říjnu 1998 bylo podepsáno Memorandum od Wye River jež přineslo postoupení 13 % území Západního břehu palestinským Arabům a úpravu statusu některých oblastí V červenci 2000 se uskutečnil summit v Camp Davidu kde Barak nabídl plán na založení Palestinského státu avšak ten byl Arafatem odmítnut Po ztroskotání jednání vypuklo 299 2000 další povstání palestinských Arabů tzv druhá intifáda neboli Intifáda al-Aksá V předčasných volbách v únoru 2001 se stal novým premiérem Ariel Šaron Během své vlády prosadil plán na jednostranné stažení z Pásma Gazy a plán na výstavbu bezpečnostní bariéry kolem Západního břehu V roce 2006 utrpěl mozkovou mrtvici po níž upadl do kómatu Premiérský post pak převzal vicepremiér Ehud Olmert V červenci téhož roku začala druhá libanonská válka která znamenala vytrvalé bombardování libanonských cílů izraelskou armádou a ostřelování severu Izraele libanonskou ší'itskou milicí Hizballáh Konflikt trval několik týdnů a příměří bylo uzavřeno 14 srpna Po válce v Izraeli zaznívaly silné hlasy kritizující premiéra Ehuda Olmerta a tehdejšího ministra obrany Amira Perece < ref>< ref> Dne 27 listopadu 2007 souhlasili tehdejší izraelský premiér Ehud Olmert a palestinský prezident Mahmúd Abbás s jednáním nad všemi spornými tématy izraelsko-palestinského konfliktu a snahou dosáhnout dohody do konce roku 2008 Začátkem září roku 2007 podniklo Izraelské vojenské letectvo operaci Ovocný sad při níž vybombardovalo syrský jaderný reaktor Trvalou bezpečnostní hrozbu představuje opakující se ostřelování ze strany palestinských radikálních skupin z Pásma Gazy Od roku 2005 kdy se Izrael z tohoto území jednostranně stáhl na něj bylo z Pásma Gazy k červenci 2014 vypáleno více než 11 tisíc raket Sám o sobě však raketovou a minometnou hrozbu odstranit nemůže kvůli čemuž proběhlo několik vojenských operací Na přelomu let 2008 a 2009 se jednalo o operaci Lité olovo v listopadu 2012 o operaci Pilíř obrany a mezi červencem a srpnem 2014 proběhla operace Ochranné ostří< ref> Geografie a klima Izrael se nachází na východě Středozemního moře které tvoří jeho západní hranici dále je ohraničen ze severu Libanonem ze severovýchodu Sýrií z východu Jordánskem a z jihozápadu Egyptem Bez území která získal během Šestidenní války v roce 1967 má rozlohu 20 770 km² z čehož 2 % tvoří vodní plochy < ref> Území spadající pod izraelskou jurisdikci zahrnuje také Východní Jeruzalém a Golanské výšiny s nimiž má rozlohu 22 072 km² < ref> Celková rozloha území pod izraelskou vládou včetně vojensky ovládaných a částečně autonomních palestinských území na Západním břehu Jordánu činí 27 799 km² < ref> Navzdory tomu že Izrael je malou zemí nacházejí se zde rozmanité geografické jevy a zvláštnosti například Negevská poušť na jihu či horské hřbety Galileje Karmelu a Golan na severu Východně od centrální vysočiny se nachází Jordánské údolí jež je částí Velké příkopové propadliny Řeka Jordán teče od hory Hermon přes Chulské údolí a Galilejské jezero do Mrtvého moře které je nejníže položeným místem na Zemi < ref> Na jihu se rozkládá údolí Vádí al-Araba končící v Akabském zálivu Rudého moře Pro Izrael a Sinajský poloostrov jsou jedinečné erodované kráterovité útvary zvané machtešim < ref> Největší machteš na světě je Machteš Ramon v Negevské poušti který je až 40 km dlouhý a 10 km široký < ref>
; Extrémní rozdíly Nejnižší bod Mrtvé moře −408 metrů Nejvyšší bod hora Hermon na Golanských výšinách 2 814 m n m < ref> jinak hora Meron 1208 m n m Klima Teplota vzduchu v Izraeli kolísá a to zejména během zimy V horských oblastech převládá chladné a větrné podnebí mnohdy doprovázené sněžením Vrchol hory Hermon má po většinu roku sněhovou pokrývku a každoročně obvykle sněží i v Jeruzalémě < ref> Pobřežní města jako Tel Aviv a Haifa mají chladné deštivé zimy a dlouhá a teplá léta − tj středozemní podnebí Ve vesnici Tirat Cvi v severní části Jordánského údolí byla zaznamenána nejvyšší teplota v celé Asii 537 °C < ref> Mezi květnem a zářím je v Izraeli déšť vzácností < ref> < ref> Kvůli malému množství vodních zdrojů se izraelští vědci zaměřují také na vývoj technologií minimalizujících spotřebu vody Jedním z jejich vynálezů je kapková závlaha která umožňuje pěstitelům úsporně dávkovat vodu každé rostlině zvlášť < ref> Izraelci využívají příznivých geografických podmínek pro výrobu solární energie v jejíž produkci na osobu jsou na prvním místě na světě < ref> Vláda a politika Izrael je parlamentní zastupitelská demokratická republika s pluralitním politickým systémem a všeobecným rovným volebním právem < ref> Hlavou státu je prezident který je volen parlamentem na 7 let Výkonná moc je v rukou vlády v jejímž čele stojí premiér Premiérem se může stát pouze člen parlamentu který získá potřebnou většinu hlasů − obvykle to bývá předseda nejsilnější politické strany Zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament Kneset tvořený 120 poslanci Ti jsou voleni na základě poměrného volebního systému na čtyřleté volební období < ref> Pokud však parlament odvolá premiéra nebo vládě nevysloví důvěru je Kneset rozpuštěn předčasně Izrael nemá psanou ústavu a jeho politický systém je ukotven v jedenácti základních zákonech V roce 2003 začal Kneset vypracovávat návrh oficiální ústavy založené na těchto zákonech Soudní systém Izrael má trojstupňový soudní systém Na nejnižší úrovni jsou městské soudy sídlící ve většině měst Vyšší instancí jsou distriktní soudy sloužící jako odvolací soudy a v některých případech jako soudy první instance; nacházejí se v pěti ze šesti izraelských distriktů mimo Jeruzalémský distrikt Třetí a nejvyšší stupeň je Nejvyšší soud Státu Izrael který sídlí v Jeruzalémě a slouží jako odvolací soud a soud první instance v závažných případech kdy je zpochybněna zákonnost rozhodnutí a postupů představitelů státu Izrael není členem Mezinárodního trestního soudu kvůli obavě že by soud mohl být vůči Izraeli předpojatý < ref> Izraelský právní systém kombinuje britské zvykové právo kontinentální právo a židovské náboženské právo Je založen na principu stare decisis precedens a na obžalovacím způsobu řízení kdy strany sporu předkládají soudu důkazní materiály < ref> Svatby a rozvody jsou v jurisdikci židovských muslimských drúzských a křesťanských náboženských soudů < ref> Izraelský základní zákon '' zaručuje lidská právy a svobody Izrael je jediná země v oblasti Blízkého východu označená k roku 2013 organizací Freedom House za svobodnou v oblasti lidských a politických práv zatímco území Palestinské autonomie bylo touto organizací hodnoceno jako nesvobodné < ref> < ref> Na žebříčku svobody tisku organizace Reportéři bez hranic se Izrael k roku 2014 nachází na 96 místě ze 180 hodnocených zemí < ref> V souvislosti s arabsko-izraelským konfliktem kritizují organizace Amnesty International < ref> a Human Rights Watch < ref> porušování lidských práv Izraelem Porušování občanských svobod na okupovaných územích je také kritizováno nevládní izraelskou organizací Be-celem < ref> Od roku 1995 je v Izraeli uzákoněn systém státní zdravotní péče < ref> Administrativní dělení Izrael je rozdělen do šesti hlavních distriktů mechozot singulár machoz – Centrální distrikt Haifský distrikt Jeruzalémský distrikt Severní distrikt Jižní distrikt a Telavivský distrikt Distrikty jsou dále rozděleny do patnácti subdistriktů nafot singulár nafa Každý subdistrikt se dále dělí na přirozené oblasti kterých je celkem padesát < ref> V zemi se dále nachází tři metropolitní oblasti v nichž k roku 2012 žilo celkem 5 113 000 obyvatel a to Tel Aviv 3 464 100 obyvatel Haifa 1 073 900 a Beerševa 574 900 < ref> Co do rozlohy i počtu obyvatel je k témuž roku největším izraelským městem Jeruzalém s 815 300 obyvateli a 126 km² Co do lidnatosti jej následovali Tel Aviv 414 600 Haifa 272 200 a Rišon le-Cijon 235 100< ref> Okupovaná území Jako Izraelem okupovaná území se označují území Západního břehu Jordánu Východního Jeruzaléma a Golanských výšin která byla po Šestidenní válce v roce 1967 zabrána Egyptu Jordánsku a Sýrii Termín byl používán také pro Sinajský poloostrov navrácený Egyptu podle Egyptsko-izraelské mírové smlouvy Na všech těchto územích byly zakládány izraelské osady Ve Východním Jeruzalémě a na Golanských výšinách je uplatňováno izraelské právo; tato území byla začleněna do vlastního Izraele a jejich občanům bylo nabídnuto izraelské občanství Naopak Západní břeh zůstává pod vojenskou správou Většina jednání o těchto územích probíhala na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č 242 která požaduje stažení Izraele z okupovaných území a jejich návrat arabským státům Populace Západního břehu se skládá převážně z palestinských Arabů jak původních obyvatel tak uprchlíků Války za nezávislost z roku 1948 < ref> Od roku 1967 do roku 1993 žili Arabové na těchto územích pod izraelskou vojenskou správou Od Dohod z Osla a Dopisů o vzájemném uznání je většina palestinské populace a měst pod správou tzv Palestinské autonomie avšak Izrael nad většinou území stále vykonává vojenský dohled Kvůli vzrůstajícím sebevraženým útokům při Druhé intifádě také nazývané Oslo válce se izraelská vláda rozhodla vybudovat kolem Západního břehu zeď tzv bezpečnostní bariéru < ref> V roce 2005 stáhl Izrael jednostranně všechny své obyvatele a vojenské síly z oblasti Pásma Gazy a čtyř osad na Západním břehu Zahraniční vztahy Izrael udržuje diplomatické vztahy se 161 zeměmi a po celém světě má 94 diplomatických zastoupení < ref> Z Ligy arabských států mají s Izraelem plné diplomatické vztahy pouze Egypt a Jordánsko které s ním podepsaly mírové smlouvy v letech 1979 a 1994 a Mauritánie jež navázala s Izraelem diplomatické vztahy v roce 1999 Další dva státy Ligy arabských států – Maroko a Tunisko – ukončily své částečné diplomatické styky s Izraelem počátkem Druhé intifády v roce 2000 < ref> Od roku 2003 kdy ministr zahraničních věcí Izraele navštívil Maroko se izraelsko-marocké vztahy zlepšují < ref> Podle izraelského zákona jsou Libanon Sýrie Saúdská Arábie Irák a Jemen nepřátelské země a občané Izraele je nesmí navštívit bez povolení ministerstva vnitra < ref> Od roku 1995 je Izrael součástí Středomořského dialogu v němž spolupracuje sedm zemí ležících kolem Středozemního moře a Severoatlantická aliance NATO < ref> Mezi nejbližší izraelské spojence patří Spojené státy americké Německo Spojené království Česko a Indie Spojené státy byly první zemí která uznala Izrael poté jej uznal i Sovětský svaz Vzhledem ke stejným politickým a náboženským hodnotám pokládají Spojené státy Izrael za svého nejbližšího spojence v jihozápadní Asii < ref> Silné vztahy Německa s Izraelem vychází z německé snahy odškodnit a napravit holocaust Obě země se podílí na vědeckých a vzdělávacích aktivitách a jsou silnými ekonomickými a vojenskými partnery < ref> < ref> Česká náklonnost Izraeli pramení hlavně z odkazu Václava Havla který jej po dobu svého působení v úřadu prezidenta a i poté podporoval Indie navázala plné diplomatické vztahy s Izraelem v roce 1992 a od té doby s ním udržuje silné vojenské a kulturní partnerství Spojené království které má s Izraelem vztah již z dob Britského mandátu Palestina < ref> s ním udržuje silné obchodní vazby < ref> Diplomatické vztahy měl Izrael za dynastie Pahlaví i s Íránem během íránské revoluce však Írán uznání Izraele zrušil Silné spojenectví pojilo Izrael rovněž s Tureckem Ačkoliv spolu obě země navázaly plné diplomatické vztahy až v roce 1991 < ref> již od roku 1949 mezi nimi probíhala spolupráce Vzájemné vztahy výrazně utrpěly v květnu 2010 v důsledku izraelského zásahu proti konvoji do Pásma Gazy při němž zemřelo devět Turků< ref> Vztahy s Československem a Českem V době předstátní a v počátečních letech existence státu měl Izrael velmi dobré vztahy s Československem které mu i přes embargo OSN poskytovalo vojenskou a hospodářskou pomoc v době První arabsko-izraelské války pro mladý stát životně důležitou < ref> Po změně izraelské politiky Sovětského svazu však Československo začalo naopak podporovat a vyzbrojovat Egypt a Izrael se tak stal až do Sametové revoluce v roce 1989 nepřátelskou zemí Diplomatické vztahy mezi Izraelem a Československem byly obnoveny až 9 února 1990< ref> Mezi Českem a Izraelem existuje řada bilaterálních smluv z nichž některé spadají do dob ČSFR Dohoda o letecké dopravě 1991 < ref> Po vstupu Česka do Evropské unie byly zrušeny ty smlouvy které byly v rozporu s unijním právem Mezi důležité mezistátní dohody patří Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v oboru daní z příjmu 1993 Dohoda o spolupráci v zemědělství 1996 Smlouva o bezvízovém styku 1996 Dohoda o vzájemné pomoci v celních otázkách 1997 a Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic 1997 Během roku 2008 by měla být připravena Dohoda o výzkumu a vývoji Bezvízový styk se mezi Českem a Izraelem vztahuje výhradně na turistiku < ref> Mezi zeměmi není uzavřena dohoda o poskytování bezplatné zdravotní péče Obrana a bezpečnost Izraelské obranné síly se skládají z pozemních sil letectva a námořnictva Vznikly v roce 1948 během Války za nezávislost transformací Hagany a několika dalších polovojenských organizací jejichž existence předcházela založení státu < ref> Armáda při svých operací vychází z informací vojenské zpravodajské služby Aman která spolupracuje s zpravodajskou službou Mosad a bezpečnostní službou Šin Bet Izraelské obranné síly se již mnohokrát účastnily ozbrojených konfliktů což z nich činí jednu z nejzkušenějších a nejlépe připravených armád světa < ref> < ref> Většina Izraelců je v 18 letech povolána k povinné vojenské službě Muži slouží tři roky ženy dva < ref> a vojenskou službu je třeba vykonat ještě před nástupem na vysokou školu Poté muži prodělávají každoroční několikatýdenní vojenské cvičení až do svých zhruba čtyřiceti let; toto se netýká většiny žen Osvobozeni od povinné vojenské služby jsou izraelští Arabové a charedim osvobození studentů ješiv od povinné vojenské služby však naráží v izraelské společnosti na protesty < ref> Alternativou pro osoby které získají osvobození z různých důvodů je Šerut Le'umi neboli národní služba jež zahrnuje službu v nemocnicích školách a jiných sociálně prospěšných programech < ref> Izraelská armáda má k roku 2008 celkem 621 500 vojáků z toho 176 500 aktivních vojáků a 445 000 rezervistů < ref> K roku 2008 má pozemní armáda 133 000 vojáků námořnictvo 9500 a letectvo 34 000 vojáků Armáda je vybavena vyspělými zbraňovými systémy buď navrženými a vyrobenými v Izraeli nebo některými zahraničními produkty Významným zahraničním dodavatelem jsou zejména Spojené státy americké Předpokládá se že v letech 2008−2017 poskytnou Izraeli vojenskou pomoc ve výši 30 miliard dolarů < ref> Ve spolupráci Izraele a USA byl vyvinut systém protiraketové obrany Arrow Izrael rovněž od jomkipurské války v roce 1973 vyvinul vlastní síť špionážních satelitů < ref> Úspěch programu špionážních satelitů Ofek zařadil Izrael mezi sedm zemí světa které mají satelitní kapacity a technologie < ref> Izrael také vyvinul svůj vlastní bitevní tank Merkava který nebyl nikdy prodán do zahraničí Od svého založení vynakládá Izrael na svou obranu významný podíl hrubého domácího produktu HDP V roce 1984 to například činilo 24 % HDP < ref> zatímco k roku 2012 činily výdaje na obranu 569 % HDP< ref> Izrael není signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a je pravděpodobné že vlastní jaderné zbraně< ref> Jejich vlastnictví ale nikdy oficiálně nepotvrdil ani nevyvrátil < ref> Izrael údajně ve spolupráci s Jihoafrickou republikou provedl v roce 1979 úspěšný jaderný test na námořní plošině v severní části Antarktidy < ref> Odhady množství izraelských jaderných hlavic se liší většinou se pohybují mezi jedním a dvěma sty< ref> některé odhady však mluví až o čtyřech stech hlavicích < ref> O 400 hlavicích hovoří i World Tribune který se odvolává na zdroje z letectva USA < ref> Ekonomika Izrael patří k nejvíce ekonomicky a průmyslově rozvinutým zemím jihozápadní Asie Roku 2012 měl 49 nejvyšší hrubý domácí produkt HDP 2609 miliard dolarů a 37 nejvyšší HDP na obyvatele v paritě kupní síly 33 878 dolarů< ref> Na indexu snadnosti podnikání se v roce 2013 umístil na 35 místě ve světě < ref> V roce 2007 byl přizván do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD < ref> která podporuje spolupráci mezi státy jenž dodržují demokratické principy a mají ekonomiku svobodného trhu < ref> Přes omezené přírodní zdroje se stal Izrael v uplynulých 20 letech z velké části soběstačným a to především díky intenzivnímu rozvoji zemědělství a průmyslu v oblasti produkce potravin; z klíčových potravinářských surovin musí dovážet pouze obilí a hovězí maso Izrael rovněž výrazně investuje do vědy a výzkumu; tyto investice v roce 2010 činily 434 % HDP zatímco průměr zemí OECD činil 238 % HDP a Česká republika vynakládá 155 % HDP< ref> Mezi nosné obory se řadí informatika a komunikační technika medicínské obory biotechnologie a nanotechnologie < ref> Míra nezaměstnanosti byla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2010 celkem 66 % Izrael má dlouhodobě negativní obchodní bilanci objem importu je větší než exportu V roce 2012 činil objem importu 731 miliard dolarů oproti 631 miliardám exportu Z fosilních paliv Izrael importuje uhlí zemní plyn a zejména ropu kterou zpracovává na zemědělská hnojiva paliva a farmaceutika Mezi hlavní exportní komodity patří ovoce zelenina farmaceutika software chemikálie vojenské technologie a diamanty Mezi hlavní obchodní partnery Izraele patří Spojené státy americké Spojené království státy Beneluxu Švýcarsko Německo Francie Itálie a Nizozemsko Ekonomická spolupráce mezi Izraelem a Českem má trvale rostoucí tendenci V rámci vzájemného obchodu činil k roku 2013 objem importu z Česka dohromady 6308 milionů dolarů oproti 2205 milionům dolarů exportu Do Izraele se dováží zejména automobily dále též farmaceutika měřící přístroje aj Dováží se naopak léčiva chemické sloučeniny optické a lékařské přístroje < ref> Významné je působení izraelských společností na českém trhu; za největší zahraniční investicí roku 2008 v Česku v celkové výši 100 milionů dolarů stojí izraelská firma Teva Pharmaceutical Industries vyrábějící generická léčiva< ref> Důležitá je rovněž koupě české firmy NESS Logos a s podnikající v oblasti informačních technologií izraelskou Ness Technologies za 68 milionů dolarů < ref> Oficiální izraelskou měnou je nový izraelský šekel NIS který platí i na území Palestinské autonomie V oběhu je od roku 1985 kdy nahradil izraelský šekel jenž v roce 1980 nahradil izraelskou liru Díky své síle se stal jednou ze 17 měn obchodovaných na světových trzích < ref> Průmysl Izraelský průmysl zaměstnává 16 % pracujících a na HDP se podílí 30 % Mezi nejvýznamnější a nejrozvinutější odvětví průmyslu patří průmysl letecký komunikační softwarový elektronický zbrojní potravinářský textilní tabákový a chemický dále zpracování diamantů výroba dopravních prostředků elektronika papírenský a polygrafický průmysl rafinace ropy a hutnictví železa < ref> V roce 2007 průmyslová výroby jednotlivých oborů vzrostla o 5 % až 10 % Izrael patří k světové špičce v oboru ochrany vody a využití geotermální energie < ref> Jeho úspěchy ve špičkových technologiích v oblasti softwaru komunikací a přírodních věd jsou srovnatelné se Silicon Valley v USA < ref> < ref> Svá první zámořská výzkumná a vývojová centra vybudovaly v Izraeli společnosti Intel < ref> a Microsoft < ref> IBM Cisco Systems a Motorola V oblasti hi-tech elektronika avionika farmacie atp došlo v roce 2007 až ke 20% růstu Nerostné bohatství Izraele je omezené Těží se draselná hořečnatá a bromová sůl z Mrtvého moře fosfáty a stavební suroviny sádra a stavební kámen V malé míře se těží měděná a železná ruda ropa a zemní plyn Probíhá také geologický průzkum ložisek zemního plynu ve středomořském šelfu poblíž Aškelonu Zemědělství Izrael má vysoce rozvinuté zemědělství To k roku 2012 zaměstnává 16 % pracujících a na HDP se podílí 24 % V roce 2007 došlo k přibližně 10% růstu rostlinné produkce Zemědělská půda se získává finančně nákladným zúrodňováním pouště − zavodňováním odsolováním a vhodnou druhovou skladbou rostlin Orná půda zabírá 1545 % pastviny 7 % a lesy 53 % rozlohy státu Přibližně 54 % celkové výměry zemědělské půdy je zavlažováno a zemědělci se tak podílí zhruba 60 % na celkové izraelské spotřebě sladké vody Většina zemědělské půdy patří kibucům což jsou osady pracující na základě kolektivního vlastnictví výrobních prostředků s výjimkou půdy Dalším typem zemědělských osad v Izraeli jsou mošavy družstva samostatných sedláků kteří se sdružují pouze za účelem prodeje úrody nebo nákupu surovin Množství původně zemědělských podniků také zřídilo přidruženou průmyslovou výrobu Mezi pěstované plodiny patří obilí citrusové plody olivy brambory bavlna cukrová řepa tabák vinná réva a rajčata Důležitý je také chov dobytka většinou skotu velbloudů koz ovcí a drůbeže Rybolov se provozuje ve Středozemním moři zajímavostí je chov teplomilných ryb v poušti kde se k jejich chovu používá poloslaná voda čerpaná z termálních vrtů < ref> Značným problémem je nedostatek vodních zdrojů Jediným větším zdrojem je Galilejské jezero a řeka Jordán Pro zavlažování technických plodin se používá tzv recyklovaná voda v roce 2006 to bylo 550 miliónů m³ Voda se získává i pomocí odsolování 400 miliónů m³ v roce 2007 Proti nepříznivým přírodním podmínkám se Izrael snaží využívat moderní technologie a inovace Používají se například biotechnologie tkáňové kultury či kapková závlaha Na základě základního zákona je vlastníkem půdy stát zhruba 93 % a její prodej je možný pouze výjimečně obvykle stát půdu pronajímá zpravidla na 49 let Cestovní ruch Dalším odvětvím ekonomiky je cestovní ruch zejména náboženské poutnictví Izrael přitahuje turisty svým podnebím plážemi archeologickými a historickými pamětihodnostmi i jedinečnou geografií Na cestovní ruch měly značný dopad bezpečnostní problémy ale roku 2008 se již situace vrací zpět k normálu < ref> Mezi turisty nejčastěji navštěvovaná místa patří Jeruzalém hlavní město moderního Státu Izrael Nejposvátnější místo judaismu a křesťanství kde stál Jeruzalémský chrám a v současnosti jeho pozůstatek tzv Zeď nářků město kde Ježíš Kristus učil byl ukřižován a pohřben Třetí nejsvětější místo islámu kde se nachází Skalní dóm a mešita al-Aksá Safed jedno ze svatých měst judaismu v 15 a 16 století významné centrum studia kabaly Masada během první židovské války se Masada stala posledním místem odporu židovských povstalců proti Římanům Hebron druhé nejsvětější město judaismu Podle Tóry je místem posledního odpočinku patriarchů a pramatek Předtím než se král David přesunul do Jeruzaléma byl Hebron hlavním městem Izraelského království Tel Aviv největší metropolitní oblast pobřežní město kosmopolitní a finanční centrum Betlém místo posledního odpočinku Ráchel rodiště krále Davida a Ježíše Krista Mrtvé moře nejníže položené odkryté místo na zemském povrchu nejníže položené slané jezero a také jedno z nejslanějších jezer na světě Věda a školství Izrael má nejvyšší průměrnou délku vzdělání v jihozápadní Asii a společně s Japonskem se umísťuje na druhém místě mezi státy s nejdelší průměrnou dobou vzdělání v Asii po Jižní Koreji data z roku 2004 < ref> Podle Organizace spojených národů má Izrael největší míru gramotnosti v celé jihozápadní Asii < ref> Zákon o vzdělání z roku 1953 rozděluje školy v Izraeli do pěti skupin státní sekulární státní náboženské ultraortodoxní osadnické a arabské Největší skupinou jsou veřejné sekulární školy které navštěvuje většina židovských a nearabských dětí Arabové obvykle posílají své děti do škol kde je vyučujícím jazykem arabština < ref> Povinná školní docházka v Izraeli trvá od 3 do 18 let < ref> < ref> Školy jsou rozděleny do tří stupňů − základní škola prvního stupně 1−6 třída základní škola druhého stupně 7−9 třída a střední škola 10−12 třída která je zakončena maturitní zkouškou bagrut Ta se skládá z předmětů matematika bible hebrejština hebrejská a světová literatura angličtina dějepis a základy společenských věd < ref> V arabských křesťanských a drúzských školách jsou zkoušky ze studia bible nahrazeny zkouškami z dědictví islámu křesťanství a Drúzů < ref> Všech devět izraelských univerzit je subvencovaných státem < ref> Nejstarší izraelskou univerzitou je Hebrejská univerzita v Jeruzalémě která je zároveň domovem Národní a univerzitní knihovny disponující největší sbírkou knih s židovskou tematikou na světě < ref> V roce 2014 se umístila na 70 místě v Šanghajském žebříčku pěti set nejprestižnějších univerzit světa < ref> Mezi další izraelské univerzity patří Technion – Izraelský technologický institut Weizmannův institut věd Telavivská univerzita Bar-Ilanova univerzita Haifská univerzita Ben Gurionova univerzita v Negevu Open University of Israel a Arielská univerzita Izrael se řadí na třetí místo na světě v podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel 20 % populace < ref> < ref> Velký příliv imigrantů ze zemí bývalého Sovětského svazu v 90 letech 20 století z nichž 40 % mělo univerzitní vzdělání pomohl podpořit izraelský hi-tech sektor Čtyři izraelští vědci jsou nositeli Nobelových cen < ref> a Izrael registruje nejvíce vědeckých článků na jednoho obyvatele ze všech zemí světa < ref> < ref> Prvním izraelským kosmonautem se v roce 2003 stal Ilan Ramon který sloužil jako palubní specialista při osudovém letu STS-107 raketoplánu Columbia Demografie V dubnu 2013 měl Izrael 8 002 300 obyvatel a to ve městech jako Maale Adumim Modiin Ilit Bejtar Ilit nebo Ariel a v osadách jež zčásti vznikly před založením Izraele a byly obnoveny po šestidenní válce jako jsou Hebron a Guš Ecion Na Golanských výšinách žilo o rok dříve přes 20 tisíc Izraelců < ref> V roce 2010 žilo 198 tisíc Izraelců ve Východním Jeruzalémě < ref> Celkový počet izraelských osadníků je přes 500 tisíc 65 % izraelské populace Přibližně 7800 Izraelců žilo v osadách v Pásmu Gazy než byli evakuováni v souladu s plánem na jednostranné stažení < ref> Přibližně 68 % izraelských Židů se narodilo v Izraeli tito lidé se označují slovem sabra 22 % jsou imigranti z Evropy a Ameriky a 10 % jsou imigranti z Asie a Afriky včetně Arabského světa < ref> 70 % izraelské populace žije při pobřeží Středozemního moře < ref> Dva úřední jazyky jsou hebrejština a arabština Během 90 let nastal významný příliv pracovních sil z Rumunska Thajska a některých zemí Afriky a Jižní Ameriky který se odhaduje na 200 tisíc osob< ref> Náboženství Izrael byl založen jako domovina pro židovský lid a je často označován jako Židovský stát Zákon o návratu zaručuje všem Židům kteří maji židovské předky i konvertitům právo na získání izraelského občanství < ref> Zhruba tři čtvrtiny populace 761 % jsou Židé Asi 40−50 % Židů se považuje za sekulární hebrejsky חילוני chiloni; לא דתי lo dati − nevěřící či חופשי chofši − volnomyšlenkáři 30−40 % se považuje za tradicionalisty hebr מסורתי masorti či דתי dati − věřící a 20 % se považuje za religiózní mezi ně patří charedim a ortodoxní Židé < ref> Muslimové představují s 162 % izraelské populace největší náboženskou menšinu Izraelští Arabové kteří představují 19 % populace tomuto číslu významně přispívají jelikož více než čtyři pětiny 826 % jich jsou muslimové dále je 88 % z nich křesťanů a 84 % Drúzů < ref> Členů jiných náboženských skupin jako buddhistů a hinduistů je jen málo < ref> Jeruzalém má díky Zdi nářků Chrámové hoře mešitě Al-Aksá a bazilice Svatého hrobu zvláštní místo v srdcích Židů muslimů a křesťanů Další důležitá náboženská místa se nacházejí v Judejských horách mezi ně patří například místo narození Ježíše a Ráchelin hrob v Betlémě či Jeskyně patriarchů v Hebronu Ústředním místem víry Baháí je Haifa a její zakladatel Baháu'lláh je pohřben v Akko
Kultura Izrael má díky rozmanitosti své populace nesmírně bohatou kulturu Všichni příchozí si s sebou do Izraele přinesli své kulturní a náboženské zvyklosti a obdobně jako Spojené státy americké se i Izrael stal jakýmsi tavícím kotlíkem zvyků a věrouk < ref> Izrael je jedinou zemí na světě v níž se život a události odvíjejí podle židovského kalendáře Práce a prázdniny ve školách se řídí podle židovských svátků a šabat je oficiálním dnem odpočinku < ref> Na izraelskou kulturu měla vliv i početná arabská menšina a to zejména v oblastech architektury < ref> hudby < ref> nebo kulinářství < ref> Izraelská literatura je psaná převážně hebrejsky a jedná se především o poezii a prózu Obrovské množství hebrejských knih lze přičíst na vrub renesanci hebrejského jazyka v polovině 19 století Malá část literatury je však publikována i například v arabštině nebo angličtině Ze zákona je dáno že dva výtisky všech knih vydaných v Izraeli musí být uloženy do Národní a univerzitní knihovny při Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě V roce 2001 byl zákon doplněn o audio a video nahrávky a jiné typy netištěných médií < ref> K roku 2006 bylo 85 % z knih ukládaných do knihovny v hebrejštině < ref> Každoročně se v červnu koná festival Týden hebrejské knihy Součástí festivalu je veletrh knih autorská čtení a prezentace izraelských autorů je zde také udíleno nejprestižnější izraelské literární ocenění − Sapirova cena Izraelská hudba také odráží rozmanitost izraelské kultury je ovlivněna hudebními styly z celého světa ať už jemenskou hudbou chasidskými melodiemi klezmerem arabskou či řeckou hudbou jazzem popem nebo rockem < ref> Mezi světově uznávaná tělesa patří Izraelská filharmonie jež byla založena roku 1936 a která má každoročně více než dvě stě představení < ref> Izrael je rovněž rodištěm mnoha hudebníků − celosvětově známí jsou například Jicchak Perlman a Pinchas Zukerman Izrael se takřka každoročně od roku 1973 účastní soutěže Velká cena Eurovize kterou již třikrát vyhrál a dvakrát pořádal < ref> V Ejlatu se od roku 1987 koná každoroční letní Red Sea Jazz Festival < ref> Jakožto pokračovatel divadelních tradic východoevropského jidiš divadla má Izrael živou a činorodou divadelní scénu Nejstarší divadelní společností a národním divadlem je divadlo ha-Bima v Tel Avivu založené roku 1918 < ref> V Izraeli se nachází množství muzeí; mezi nejvýznamnější patří Izraelské muzeum v Jeruzalémě a Svatyně knihy kde jsou umístěny svitky od Mrtvého moře Nachází se zde rozsáhlé sbírky židovského a evropského umění Významný je památník obětí a hrdinů holocaustu Jad vašem největší a nejobsáhlejší archiv dokumentů o holocaustu na světě < ref> V kampusu Telavivské univerzity se nachází muzeum diaspory Bejt ha-Tfucot < ref> Mimo hlavní muzea ve velkých městech existuje také mnoho menších muzeí s kvalitními uměleckými sbírkami v menších městech a kibucech Země oplývá množstvím archeologických nalezišť a vykopávek archeologie v Izraeli představuje významnou disciplínu a mnohé její objevy se stávají cílem turistických výprav Sport Sport a fyzická cvičení nebyla po dlouhou dobu v rámci židovské kultury důležitá Na atletické dovednosti které byly oceňovány starověkými Řeky se Židé dívali skrz prsty jelikož byly chápány jako nevítaný dopad helénistické kultury Již středověký rabín a lékař Maimonides však zdůrazňoval důležitost fyzické aktivity a udržování se v kondici Jeho názor byl oživen v 19 století Maxem Nordauem a počátkem 20 století vrchním palestinským rabínem Abrahamem Issacem Kookem který tvrdil že „tělo slouží duši a pouze zdravé tělo může zaručit zdravou duši < ref> Od 30 let 20 století se v Izraeli každé čtyři roky konají Makabejské hry které jsou pro tamní atlety událostí srovnatelnou s Olympijskými hrami Mezi divácky nejpopulárnější sporty patří fotbal a basketbal< ref> Basketbalový klub Makabi Tel Aviv pětkrát vyhrál mistrovství Evropy v basketbalu klubů < ref> Beerševa se stala mezinárodním šachovým centrem kde žije mnoho šachových mistrů ze zemí bývalého SSSR V roce 2005 se zde konalo mistrovství světa družstev v šachu < ref> a zdejší velmistr Boris Gelfand se umístil na druhém místě v Mistrovství světa jednotlivců v šachu 2007 < ref> Izrael získal celkem sedm olympijských medailí včetně zlaté medaile z LOH v Aténách v disciplíně windsurfing < ref> Odkazy Poznámky Reference Literatura ; Cestopisy ; Průvodci Externí odkazy Vláda a státní správa oficiální internetové stránky izraelského parlamentu Obecné informace Média Ostatní Japonské císařství Dai Nippon Teikoku 大日本帝國 byl státní útvar existující v letech 1868–1945 na území současného Japonska Kurilských ostrovů Tchaj-wanu a po její okupaci roku 1910 i Koreje Vládli mu císařové z dynastie Jamato Vznikl po pádu šogunátu v roce 1868 a zanikl po prohrané druhé světové válce roku 1945 Historie Historická období Džómon 縄文時代 10 000 – 300 př n l Jajoi 弥生時代 300 př n l – 710 n l Nara 奈良時代 710 – 794 Heian 平安時代 794 – 1185 Kamakura 鎌倉時代 1185 – 1333 Muromači 室町時代 1333 – 1568 Azuči-Momojama 安土桃山時代 1568 – 1600 Tokugawa nebo také Edo 江戸時代 1600 – 1868 Meidži 明治 1868 – 1912 Taišó 大正 1912 – 1926 Šówa 昭和 1926 – 1989 Heisei 平成 od 1989 Od druhé poloviny 16 století přijížděli do Japonska obchodníci a křesťanští misionáři z Portugalska Španělska Nizozemí a Anglie V první polovině 17 století podezříval japonský šógunát katolické misionáře že jsou předvojem ozbrojené iberské invaze a okamžitě zakázal veškeré styky s Evropany s výjimkou významně omezených kontaktů s protestantskými nizozemskými obchodníky na umělém ostrůvku Dedžima také Dešima u Nagasaki Čínským lodím bylo nadále povoleno vjíždět do Nagasaki a korejští vyslanci měli přístup do hlavního města Tato izolace trvala 251 let dokud si komodor Matthew Perry nevynutil otevření japonských přístavů pro americké obchodníky v roce 1854 na Konferenci v Kanagawě Následně došlo k podpisu obdobných smluv Ansejské dohody i s evropskými mocnostmi Moderní dějiny Během několika let obnovený kontakt se Západem zásadně změnil japonskou společnost Po válce Bošin v letech 1867 – 1868 byl šógunát zrušen a byla znovuobnovena moc císaře V roce 1867 nastoupil na trůn nový císař Mucuhito dnes známý jako císař éry Meidži a během jeho 45leté vlády se uskutečnilo mnoho reforem tzv reformy Meidži Feudální systém byl zrušen a byly převzaty četné západní instituce včetně západního právního řádu a vlády Spolu s dalšími ekonomickými sociálními a vojenskými reformami vyústily tyto změny k přerodu Japonska do moderní světové mocnosti Jako výsledek první čínsko-japonské a rusko-japonské války získalo Japonsko Tchaj-wan a Sachalin a později v roce 1910 okupovalo Koreu Na počátku 20 století zaznamenalo Japonsko vzrůstající vliv expanzivního militarismu vedoucímu k invazi do Manžuska a druhé čínsko-japonské válce 1937 Japonsko se spojilo s Německem a Itálií a zformovalo Osu Japonští vůdci považovali za nezbytné zaútočit na americkou námořní základnu v Pearl Harbor 1941 aby byla zajištěna japonská nadvláda v Pacifiku Nicméně vstup Spojených států do druhé světové války postupně změnil rovnováhu sil v Pacifiku v neprospěch Japonska Po dlouhém pacifickém tažení Japonsko ztratilo Okinawu v souostroví Rjúkjú a bylo zatlačeno na čtyři hlavní ostrovy Spojené státy mohutně zaútočily na Tokio Ósaku a další města strategickým bombardováním a na Hirošimu a Nagasaki atomovými bombami Japonsko oznámilo bezpodmínečnou kapitulaci 15 srpna 1945 Okupace Poražené Japonsko zůstalo pod okupační správou USA až do roku 1952 po jejímž skončení zahájilo významné ekonomické oživení které vrátilo ostrovům prosperitu Úspěch olympijských her v Tokiu v roce 1964 je považován za jeden z mnoha znaků že Japonsko znovu získalo svůj národní status Ostrovy Rjúkjú zůstaly pod správou USA až do roku 1972 aby byla zajištěna stabilizace východní Asie a významná vojenská přítomnost USA zůstává až do těchto dnů Systém vlády Základním zákonem Japonského císařství byla ústava známá též jako Meidžiho ústava Byla vyhlášena 29 listopadu 1890 a platila až do 2 května 1947 Prohlásila Japonsko konstituční monarchií v čele s císařem zajišťovala oddělení zákonodárné výkonné a soudní moci a základní lidská práva Císař I přes demokratické zřízení zůstávala většina moci v rukou císaře Jeho titul zněl Vládce nebes Tennó a byl nadále považován za "posvátného a nedotknutelného" vládce který ve svých rukou držel zákonodárnou výkonnou i soudní moc veškeré zákony vyhlášky a rozsudky byly vydávány "Ve jménu Císaře" Výkonnou moc vykonával nepřímo prostřednictvím Tajné rady jejíž členy a všechny vládní úředníky libovolně jmenoval a odvolával Další císařskou výsadou bylo velení japonské armádě a námořnictvu V letech 1868-1945 se na Japonském trůně vystřídali tři císaři Meidži Mucuhito 1867 – 1912 Taišó Jošihito 1912 – 1926 Šówa Hirohito 1926 – 1989 Vláda a ministerstva Výkonnou moc vykonával císař prostřednictvím takzvané Tajné rady která byla de facto vládou a poradním orgánem císaře Její členové jednali společně s císařem o všech důležitých státních otázkách Tajnou radu tvořili premiér a ministři z nichž každý směl zdělit císaři doporučení ze svého oboru za které byl zodpovědný Dále z nichž každý spravoval jedno z osmi ministerstev ministerstvo občanských věcí od roku 1873 ministerstvo domácích věcí ministerstvo zahraničních věcí ministerstvo financí ministerstvo armády ministerstvo námořnictva ministerstvo císařského dvora ministerstvo spravedlnosti ministerstvo veřejných prací ministerstvo školství Do roku 1872 tvořily ministerstvo armády a ministerstvo námořnictva jednotné Vojenské ministerstvo Parlament Zákonodárnou moc do roku 1890 vykonával císař S přijetím Meidžiho ústavy vznikl v Japonsku první parlament zvaný Říšský sněm Imperial Diet Skládal se ze dvou komor Horní komoru takzvanou Šlechtickou sněmovnu House of Peers tvořili členové Císařské rodiny osoby s dědičným šlechtickým titulem a další členové jmenovaní císařem Poslaneckou sněmovnu nebo též Sněmovnu reprezentantů House of Representatives volili občané přičemž volební právo se vztahovalo pouze na majetné dospělé muže kteří tvořili pouze malé procento obyvatelstva Odkazy Související články Seznam japonských císařů Japonské kolonie Dějiny Japonska Japonská císařská armáda Japonské císařské námořnictvo Reference Literatura Externí odkazy Jemen oficiálně nazývaný Jemenská republika je stát na jihu Arabského poloostrova v jihozápadní Asii Sousedí se Saúdskou Arábií na severu a Ománem na severovýchodě Z jihu jej omývají vody Arabského moře z jihozápadu průliv Bab-al-Mandab a ze západu Rudé moře Součástí Jemenu je také ostrov Sokotra který leží 415 km na jihovýchod v Arabském moři Hlavním městem je San'á Dějiny Území Jemenu bylo během historie pod vládou mnoha říší a království Nejznámější je říše Sabejská která ovládala území mezi léty 750 před nl 115 nl V roce 631 ovládl území Mohamed a začal se zde šířit islám V 16 století se stal Jemen součástí Osmanské říše Místní obyvatelé však vyhnali Turky v roce 1635 V roce 1839 zabrali velice strategický přístav Aden Britové Město Aden leží na jihu Jemenu a je to největší přístav v zemi Kdo kontroluje tento přístav de facto kontroluje spojení mezi Rudým mořem a Indický oceánem nejsnazší lodní spojení mezi Evropou a Indií Turci znovu zabrali v 70 letech 19 století severní Jemen a udrželi ho až do začátku první světové války Po vyhnání Turků připadl severozápadní Jemen islámským vůdcům imámům Aden se stal v roce 1937 britskou korunní kolonií a později byla vytvořena pod správou Britů Jihoarabská unie V roce 1962 byl v severozápadním Jemenu svržen poslední imám a byla vyhlášena Jemenská arabská republika zkráceně Severní Jemen Následovala občanská válka Na jejím konci v roce 1967 vznikla na jihu země Jemenská lidově demokratická republika zkráceně Jižní Jemen Její vláda byla silně komunisticky zaměřená Mírové soužití dvou Jemenů trvalo jen krátce a v roce 1979 vypukla mezi nimi válka Po válce představitelé obou Jemenů usedli k jednacímu stolu Po kolapsu celého východní bloku došlo k sjednocení obou Jemenů v roce 1990 Sjednocený stát musel přežít další válku která začala roku 1994 kdy se bývalý Jižní Jemen pokusil znovu osamostatnit Jižní Jemen byl poražen a byla vydána nová ústava Podle ní je v čele státu prezident a vládu vede ministerský předseda V době podepsání ústavy byl prezident ze Severního Jemenu a ministerský předseda z Jižního Jemenu Jemen je podle ústavy pluralitní republika s více politickými stranami Po sjednocení bylo dohodnuto přenesení hlavního města z Adenu do San'á Obyvatelstvo Podle odhadů žilo v roce 2014 v Jemenu 24 milionů obyvatel 46 % z nich je mladších než 15 let a 27 % starších než 65 let V roce 1950 zde žilo 43 milionu obyvatel a dle odhadů jich v roce 2050 bude kolem 60 milionů V žebříčku světové porodnosti je na 30 místě kdy na jednu ženu připadá 445 dítěte Rychle roste i populace samotného hlavního města San'á V roce 1978 mělo okolo 55 000 obyvatel a na počátku 21 století jsou to téměř 2 miliony Jemenská společnost je z velké části rozdělena do kmenů v městských částech do kast V severní hornaté části země existuje kolem 400 kmenů Velmi početná je menšina Jemenců perského původu která zde žije přes tisíc let Žila zde i významná židovská komunita V letech 1949-1950 bylo během operace Létající koberec z Jemenu přepraveno 47 000 jemenských Židů do Izraele Dnes jich zde žije okolo 200 V jižní části země žije kolem 100 000 obyvatel indického původu Asi 75 % obyvatel žije na venkově Naprostou většinu obyvatel tvoří muslimští Arabové Malou menšinu tvoří přistěhovalci z Afriky asi 12 % Asie či Evropy V roce 2007 zde asi 124 000 uprchlíků žádalo o azyl mezi nimi přes 110 000 Somálců 11 000 Iráčanů a 2 000 Etiopanů Až 1 milion Jemenců žije v Saúdské Arábii a 70 000 – 80 000 ve Velké Británii Dle ústavy je islám státním náboženstvím Zákony neumožňují muslimům konvertovat k jinému náboženství Okolo 65 % obyvatel jsou sunnité a 35 % tvoří šíité Sunnité jsou soustředěni převážně na jihu a jihovýchodě země Kolem 1 % Jemenců nevyznává islám Je zde okolo 3 000 křesťanů židé hinduisté nebo ateisté V Adenu jsou tři katolické kostely jeden anglikánský a hinduistický chrám Na severu země je jedna synagoga V roce 2005 umělo číst a psát 73 % mužů a 35 % žen Geografie Povrch je velice rozmanitý Západ země je velice hornatý Směrem na východ se postupně pohoří snižuje a na východě tvoří rovinnou tabuli Klima je tropické a velice suché Výjimku tvoří západní horské oblasti Srážky sem přináší letní monzun z Indického oceánu Většina území má ale méně než 100 mm srážek za rok Vegetaci tvoří suchomilné rostliny a v úrodnějších západních oblastech rostou i ovocné stromy Ekonomika Jemen patří k nejméně rozvinutým zemím Polovina obyvatel je zaměstnána v zemědělství Pěstují se převážně pšenice proso a brambory Vývozním artiklem je hlavně káva víno a bavlna Velice významným druhem obživy je tradiční rybolov V 80 letech byla v oblasti objevena ropa Však průmysl se rozvíjí pouze v Adenu kde se nacházejí velké ropné rafinérie Dále se těží draselné soli a fosfáty v zemi neexistuje železniční síť a silnic s pevných povrchem je jen pár na západě Mezinárodní letiště je v hlavním městě Saně v přístavu Aden ale i v Taizu Sociální péče a školství jsou na velice nízké úrovni Vzděláni je sice bezplatné ale pro velké množství dětí které nebydlí ve městě je prakticky nedostupné Jemen patříval k prioritním zemím české zahraniční rozvojové spolupráce Jednalo se o pomoc především ve dvou sektorech energetika a vodohospodářství pitná voda čištění odpadních vod Administrativní dělení V roce 2004 byl Jemen rozdělen na 21 provincií muhafazah množné číslo muhafazat ; tento výraz se do angličtiny obvykle překládá jako governorate gubernie a jeden samosprávný územní celek< ref> Průměrná rozloha provincie je 27 788 km2 Provincie jsou dále rozděleny na 333 oblastí muderiah které jsou ještě dále rozděleny na 2210 podoblastí ve kterých se celkem nachází 38 284 měst roce 2001 Významná místa v Jemenu Sana'a – hlavní město Aden Al-Hudayda Zabid Šibam Sokotra Reference Externí odkazy Jižní Korea úředním názvem Korejská republika je stát ve východní Asii zaujímající jižní polovinu Korejského poloostrova Jeho sousedem je Severní Korea Počet obyvatel v roce 2013 přesahuje 50 milionů Největším a zároveň hlavním městem je Soul Úředním jazykem je korejština V korejštině zní celý název Tehan minguk 대한민국 Republika velkého národa Han ve zkrácené podobě Hanguk 한국 Země Han – jihokorejský společný název pro Severní a Jižní Koreu nebo Namhan 남한 – Jižní Korea Jižní Korea je zřízením prezidentská republika s demokratickou formou vlády Ačkoli po korejské válce patřila mezi nejchudší státy světa od té doby její ekonomika zaznamenala rapidní růst a zařadila se mezi asijské tygry Dnes je Jižní Korea plně vyspělým státem s ekonomikou světového významu a 15 nejvyšším HDP na světě Historie Založení Na konci 2 světové války byla Korea rozdělena podél 38 rovnoběžky na severní část jež byla okupována Sovětským svazem a na jižní část jež byla okupována Spojenými státy Obě části založily vlastní vládu v roce 1948 Korejská válka V červnu 1950 překročila vojska KLDR hraniční rovnoběžku a zahájila tak Korejskou válku Spojenými státy a OSN podporovaný jih a komunistickým blokem zaštiťovaný sever se nakonec dostaly do slepé uličky a musely podepsat příměří v roce 1953 kdy byl Korejský poloostrov rozdělen demilitarizovanou zónou přibližně v oblasti původní demarkační linie 27 května 2009 Severní Korea oznámila že se příměřím již necítí vázána 8 březen 2013 Korejská lidově demokratická republika oficiálně oznamuje že korejská dohoda o příměří se s okamžitou platností ruší Autokratický režim Po válce byla autokratická vláda I Sung-mana odstavena od moci studentskými nepokoji a v roce 1960 byla ustanovena krátká doba občanské vlády Avšak vojenský převrat vedený generálem Pak Čong-huiem v následujícím roce nastolil diktaturu která trvala 18 let během níž ekonomika prudce posílila Pak byl zavražděn v roce 1979 a dalším překvapivým převratem se zmocnil moci generál Čon Tu-hwan Masivní studentské demonstrace na jaře roku 1980 měly za následek tvrdý vojenský zákrok a masakr v Kwangdžu Povstání v Kwangdžu Demokratizace Občanské nepokoje způsobily konec vojenské vlády a demokratické reformy postupně pokračovaly pod vládou Ro Tche-ua Kim Jong-sama a Kim Te-džunga V 90 letech se Jižní Korea stala jednou z velkých světových ekonomik V roce 1996 se Jižní Korea připojila k OECD Přestože národ velice ekonomicky strádal během Asijské finanční krize Jižní Korea je dnes plně fungující moderní demokracií a jedním z asijských tygrů Politika Korejská republika je zřízením prezidentskou republikou Hlavou státu a zároveň nejvyšším představitelem výkonné moci je prezident volený ve všeobecných volbách na jedno volební období každých pět let Poslední prezidentské volby se konaly v prosinci 2012 které vyhrála nynější prezidentka Pak Kun-hje Prezident jmenuje premiéra a celý vládní kabinet který musí odsouhlasit parlament Druhou složkou moci je jednokomorový parlament Kukhwe 국회 Národní shromáždění Zástupci do korejského parlamentu 299 míst jsou voleni ve všeobecných volbách které se konají každé 4 roky Parlamentní systém je založen na několika politických stranách První ústava Korejské republiky byla schválena 17 července 1948 Od té doby prošla pěti velkými změnami v letech 1960 1961 1972 1980 a 1987 Se změnou ústavy nastala i změna ve vládnutí a tyto hraniční roky jsou zároveň roky následujících "republik" – momentálně je to tzv 6 republika od roku 1988 dodnes Otázka sjednocení Otázka sjednocení země zůstává významným politickým tématem; přesto nebyla podepsána se Severem žádná mírová smlouva V roce 2000 se konalo historicky první jednání mezi Severní a Jižní Koreou přičemž Jih pokračuje v tzv „sluneční politice směřující k dohodě Od té doby pravidelné kontakty vedou k opatrnému oteplování vztahů Průměrný obyvatel Jižní Koreje si naproti tomu překotné sjednocení se Severem příliš nepřeje Korejci si jsou vědomi situace která nastala po pádu někdejšího východního Německa a toho že by nutná ekonomická pomoc Severu po sjednocení značně zatěžovala státní rozpočet i kapsy daňových poplatníků Oproti situaci v rozděleném Německu je však rozdíl daleko drastičtější HDP Západního Německa na hlavu byl v době sjednocení třikrát vyšší než v NDR zatímco HDP Jižní Koreje na hlavu v roce 2012 byl osmnáctkrát vyšší než v KLDR Mladí Korejci dnes již vidí sjednocení jako nemožné tvrdí že vzhledem k padesátileté izolaci mají dnes severní Korejci podstatně jiný jazyk kulturu a zvyky a jsou svébytným národem Po více než padesáti letech se definitivně zpřetrhávají i poslední pouta rozdělených rodin a obě země tak již spojuje hlavně společná historie Spory Vnitrokorejské Jeden z vnitrokorejských sporů se týká i pouhého pojmenování země Jižní Korea používá pro obě země společný název Hanguk 한국 země lidu Han Je-li potřeba rozlišit mezi jižní a severní částí použije se pro Jižní Koreu název Namhan 남한 jižní Han a pro KLDR Pukhan 북한 severní Han V Severní Koreji je situace stejná severokorejci používají starý historický název Čoson 조선 případně pro upřesnění Pukčoson 북조선 a Namčoson 남조선 Když někdo v Jižní Koreji mluví o Koreji obecně a použije název Čoson vše je zcela v pořádku žádný problém nevznikne dotyčný v nejhorším případě sklidí salvu smíchu Naproti tomu kdyby se v Severní Koreji někdo lhostejno kdo byť jen opovážil vyslovit slovo Hanguk je zle nastane trapné ticho a dotyčný se vystavuje riziku fyzické inzultace Severokorejci tento název odmítají protože naposledy byl pro zemi používán v krátkém období před nástupem japonské okupace Mezinárodní Kromě dlouhodobě napjaté situace na hranici se Severní Koreou je Jižní Korea obzvláště citlivá na jakékoli dění související s maličkým souostrovím Tokdo které se nachází na strategickém místě asi na půli cesty mezi Koreou a Japonskem Na ostrovy si dělají nárok obě země Korea jej klasifikuje jako součást souostroví Ullung ležícího v provincii Severní Kjŏngsang; v Japonsku je pod názvem Takešima zařazen jako část města Okinošima distrikt Oki prefektura Šimane Důvodem tohoto konfliktu je určitá nejednoznačnost japonských poválečných smluv Geografie Jižní Korea zaujímá jižní část Korejského poloostrova Ze západu je omývána vodami Žlutého moře na východě vodami Japonského moře Zajímavostí je že poválečná nevraživost vůči Japonsku se promítla i do geografických názvů Korejci Žluté moře nazývají Západní moře Japonské moře pak nazývají Východní moře Terén je obdobně jako v Severní Koreji velmi hornatý pohoří Diamantové hory a většina půdy není obdělávatelná Na jihozápadě a jihovýchodě země jsou nížiny ty ale zaujímají jen 30% plochy země V blízkosti Korejského poloostrova je také asi 3 000 menších ostrovů a ostrůvků z nichž největší je ostrov Čedžu 1 845 km2 asi 100 km od jižního pobřeží Na tomto ostrově se také nachází nejvyšší vrchol Jižní Koreje vyhaslá sopka Halla-san 1 950 m n m Podnebí je v jižní Koreji mírné V létě nastává krátké období dešťů zimy mohou být velmi tuhé Průměrná lednová teplota v Soulu je od -7 °C do +1 °C průměrná teplota v červenci je od 22 °C po 29 °C Zimní teploty jsou nižší na východním pobřeží Většina srážek spadne v letním období dešťů Hory pohoří Diamantové hory Řeky Hangang Kumgang Nerostné bohatství wolfram železná ruda tuha zlato černé uhlí Obyvatelstvo Až 99% obyvatelstva Korejské republiky tvoří Korejci S počtem 502 milionů se řadí na 26 místo na světě S hustotou zalidnění 501 osob km² je jednou z nejhustěji zalidněných zemí na světě 19 místo S tím jak se měnily všechny sféry korejské společnosti se v posledních desetiletích prudce měnilo i složení obyvatelstva Převážně agrární země 50 let 20 století počet obyvatel zaměstnaných v zemědělství dosahoval až 60% ve městech žilo 20% se změnila na vysoce urbanizovanou ve městech dnes žije 75% a průmyslovou zemi dnes pracuje v zemědělství 64% obyvatel v současnosti na postindustriální zemi Za vysoký stupeň urbanizace jsou zodpovědné zejména tyto faktory Situace po korejské válce – velký počet uprchlíků ze severu Od 60 let prudký průmyslový rozvoj soustředěný ve městech V 70 letech hnutí "Nová vesnice" Semaul undong 새마을 운동 Největší města mající více než milion obyvatel jsou Soul okolo 11 milionů obyvatel Pusan 37 Inčchon 25 Tegu 25 Ulsan 2 Tedžon 14 a Kwangdžu 14 60 léta 20 století byla charakterizována vysokým přirozeným přírůstkem obyvatelstva ve výši 26% Klesající trend posledních let pokles na 1% v 90 letech se projevuje nejvíce v současnosti kdy přirozený přírůstek obyvatelstva dosahuje pouze 062% což znamená ohrožení pro celou společnost Náboženství Náboženská situace v Jižní Koreji je složitá a rychle se vyvíjí což znesnadňuje její popis Tradiční asijská náboženství si dosud uchovala určitý vliv který ale zřetelně upadá na úkor křesťanství a agnosticismu Podle statistik z roku 2005 sestavených vládou se téměř polovina obyvatel nehlásí k žádnému náboženství Početně nejvíce zastoupeným náboženstvím je křesťanství k němuž se hlásí necelých 30 % obyvatel z toho asi 2 3 protestantů a 1 3 katolíků a až po něm následuje tradičnější buddhismus necelých 23 % Podíly příslušníků jiných náboženství už nepřesahují 05 % Státní svátky Nový rok 1 ledna – začátek nového roku podle gregoriánského kalendáře Sollal – 1 den 1 měsíce – začátek nového roku podle lunárního kalendáře – tradiční začátek roku ve Východní Asii Samil undong 삼일 운동 – 1 března – oslava výročí Hnutí nezávislosti 1 března 1919 kdy se po celém poloostrově rozšířilo lidové hnutí za nezávislost Den sázení stromů Šikmogil 식목일 – 5 dubna – v Korejské republice se hromadně sázejí stromy Den dětí – 5 května – velké oslavy pro děti po celé zemi Svátek Tano 단오 Buddhovy narozeniny 석가 탄신일 8 den 4 měsíce – podle lunárního kalendáře – ulice jsou vyzdobeny buddhisté oslavují v svatyních Památka padlých v boji 현충일 6 června – celonárodní slavnost oslavy památky všech Korejců kteří padli v boji za vlast Den ústavy Korejské republiky 제헌절 17 července – výročí první ústavy Korejské republiky z roku 1948 Den osvobození 15 srpna 광복절 – výročí osvobození zpod čtyřicetileté japonské okupace 1945 a výročí vzniku Korejské republiky v roce 1948 Den díkůvzdání Čchusok 추석 – 15 den 8 měsíce – podle lunárního kalendáře – největší a nejtradičnější korejský svátek kdy se všichni Korejci vrací do svého rodiště návštěvují hroby předků vzdávají jim vděk a celá rodina a spolu oslavuje Den založení národa 개천 철 3 října – podle mýtu v tento den v roce 2333 př n l Tangun založil korejský národ Ježíšovy narozeniny 성탄절 25 prosince – oslava Vánoc v západním stylu slaví je všichni Korejci bez ohledu na náboženství Ekonomika Po konci korejské války patřila Jižní Korea deset let k nejchudším státům světa HDP na hlavu v roce 1960 činil 79 amerických dolarů což bylo méně než ve většině jihoamerických a některých afrických zemích V roce 1963 se chopil moci diktátor Pak Čong-hui Provedl zásadní reformy a rozhodl se vybudovat silně exportní ekonomiku Právě jemu je připisována proměna Jižní Koreje v asijského tygra Infrastrukturu financoval především z japonských investic s čímž byla spojena normalizace korejsko-japonských vztahů která vyvrcholila smlouvou o vzájemných vztazích z roku 1965 Někdy se také tomuto ekonomickému zázraku také říká Zázrak na řece Han Ekonomický růst byl poněkud zbrzděn ekonomickou krizí v roce 1989 ale přesto v roce 2010 HDP na hlavu v přepočtu na kupní sílu dosáhlo 30 000 dolarů což se téměř rovná HDP zemí jako je Japonsko Jižní Korea je členem OECD Hospodářské ukazatele HDP – 155 bilionu USD 2011 Růst HDP – 39% 2011 HDP na osobu – 31800 USD 2011 Nezaměstnanost – 33% 2011 Veřejný dluh – 237% HDP 2010 Inflace – 45% 2011 Hodnota exportu – 4663 mld USD 2010 Hodnota importu – 4179 mld USD 2010 Průmysl strojírenský automobilový Hyundai Kia Ssang-Yong Daewoo textilní potravinářský Jinro Distillers Co Ltd chemický elektrotechnika Samsung LG iRiver iAudio Cowon Chudoba Chudobou je v Jižní Koreji podle oficiálního odhadu postiženo asi 15% obyvatel Zpráva OECD pro rok 2012 poznamenala že „zlepšení sociální soudržnosti snižováním nerovnosti a relativní chudoby je jedním z klíčových problémů kterým čelí Jižní Korea Chudoba v Jižní Koreji ovlivňuje především starší téměř polovina starších žije v relativní chudobě což je nejvyšší podíl mezi zeměmi OECD Mnohé jihokorejské důchodkyně si musí přivydělávat prostitucí Města a provincie Jižní Korea se skládá z jednoho speciálního města jednoho speciálního autonomního města šesti metropolitních měst osmi provincií a jedné speciální autonomní provincie Speciální město Soul 서울특별시; 서울特別市; Soul tchukpjolši Speciální autonomní město Sedžong 세종특별자치시; 世宗特別自治市; Sedžong tchukpjolčačchiši Metropolitní města Inčchon 인천광역시; 仁川廣域市; Inčchon kwangjokši Tegu 대구광역시; 大邱廣域市; Tegu kwangjokši Ulsan 울산광역시; 蔚山廣域市; Ulsan kwangjokši Pusan 부산광역시; 釜山廣域市; Pusan kwangjokši Kwangdžu 광주광역시; 光州廣域市; Kwangdžu kwangjokši Tedžon 대전광역시; 大田廣域市; Tedžon kwangjokši Provincie Kjonggi 경기도 京畿道 Kangwon 강원도 江原道 Severní Kjongsang 경상북도 慶尙北道 Jižní Kjongsang 경상남도 慶尙南道 Jižní Čolla 전라남도 全羅南道 Severní Čolla 전라북도 全羅北道 Jižní Čchungčchong 충청남도 忠淸南道 Severní Čchungčchong 충청북도 忠淸北道 Speciální autonomní provincie Čedžu 제주도 濟州道 Literatura Externí odkazy Julianne Moore rodným jménem Julie Anne Smith 3 prosince 1960 Fayetteville Severní Karolína je americká herečka Je držitelkou Zlatého glóbusu za film Prostřihy 1994 a seriál Prezidentské volby 2012 Objevila se ve filmech Hannibal pokračování Oscary oceněného filmu Mlčení jehňátek kde hrála po boku skvělého Anthonyho Hopkinse Další postavu ztvárnila ve filmu ' kde si zahrála roli paleontoložky Sarah Hardingové po boku Jeffa Goldbluma Objevila se také ve filmech Next s Nicolasem Cagem Ohlas získalo její vystoupení ve filmech Děcka jsou v pohodě 2010 Mapy k hvězdám 2014 a Still Alice '2014 Životopis Julianne se narodila ve Fort Bragg v Severní Karolíně Její otec Peter Moore Smith pracoval jako výsadkář u americké armády později se stal plukovníkem a vojenským soudcem Její matka Anne byla psycholožka s sociální pracovnice ze Skotska která emigrovala do Spojených států jako dítě v roce 1950 Má mladší sestru Valerii a mladšího bratra Petera V 16 letech se její rodina přestěhovala do Frankfurtu do Německa kde navštěvovala Frankfurt American High School S herectvím začala ve školních produkcích a s pomocí učitelky angličtiny se rozhodla zkusit hereckou kariéru< ref> Byla přijata na Bostonskou univerzitu a odmaturovala v roce 1983 Kariéra První role Po maturitě se Julianne přestěhovala do New York City a začala pracovat jako servírka Začala pracovat na své herecké kariéře v divadlech a v televizi Na obrazovce se poprvé objevila v roce 1984 v epizodě telenovely The Edge of Night Průlom v kariéře nastal o rok později kdy získala roli ve seriálu As the World Turns V show hrála do roku 1988 a za roli získala ocenění Daytime Emmy Award V roce 1987 získala roli v mini-seriálu stanice CBS I'll Take Manhattan Poté co skončila s telenovelama soustředila se na divadlo a hrála ve hře Ophelia a Hamlet v divadle Guthrie Theater V roce 1990 začala pracovat na divadelní produkci hry Uncle Vanya Ten samý rok si zahrála ve filmu ' Další role přišla až v roce 1992 s thrillerem Ruka na kolébce V tom samém roce se objevila v komedii Proměna Betty Lou O rok později se objevila ve filmu Benny a Joon s Johnny Deppem S Harrisonem Fordem si zahrála ve filmu Uprchlík 'Film se stal jedním z největších hitů roku Vzestup v kariéře Filmař Robert Altman viděl Julianne v produkci Uncle Vanya a velice ho zaujal její výkon rozhodl se proto ji obsadit do dramatického filmu Prostřihy Film zažil obrovský úspěch a obdržel cenu za nejlepší obsazení na Filmovém festivalu ve Venice a Zlatý glóbus Julianne získala nominaci na cenu Independent Spirit Awards Následoval film Vanya on 42nd Street v roce 1994 kdy za roli Yeleny získala cenu Boston Society of Film Critics Award v kategorii Nejlepší herečka V roce 1995 získala hlavní roli ve filmu Safe a vedlejší role ve filmech Dva v tom a Nikdo není sám Ve filmu Nájemní vrazi se objevila jako Electra po boku Sylvestera Stallona a Antonia Banderase Film získal negativní kritiku ale vydělal 835 milionů dolarů po celém světě Další úspěch zaznamenala s filmem Stevena Spielberga ve filmu ' První nominace na Oscara přišla s filmem Hříšné noci 1997 Za roli získala nominaci na Zlatý Glóbus a Screen Actors Guild award Následoval úspěch s filmem Big Lebowski Na konci roku 1998 se objevila v remaku klasiky od Alfreda Hitchcocka Psycho' Za roli ve filmu Ideální manžel z roku 1999 získala nominaci na Zlatý Glóbus v kategorii Nejlepší herečka v muzikálu nebo komedii Ten samý rok získala také nominaci v kategorii Nejlepší herečka v dramatu za film Hranice láskyZa roli získala i druhou nominaci na Oskara a také nominaci na British Academy Award a Screen Actors Guild Award V roce 2000 získala cameo roli ve filmu Proutník Na začátku roku 2001 se objevila jako FBI agentka Claire Starling ve filmu Hannibal pokračování Oscary oceněného filmu Mlčení jehňátek kde hrála po boku skvělého Anthonyho Hopkinse V roce 2001 se objevila také v sci-fi komedii Evoluce v dramatickém filmu Světoběžník a ve filmu Ostrovní zprávy V roce 2002 byla nominovaná ve dvou kategoriích cen Oscarů Nominaci obdržela za film Daleko do nebe a Hodiny Film Hodiny získal 9 nominací na Oscara včetně ceny za nejlepší film 2003–2009 V roce 2003 nehrála v žádném filmu ale v roce 2004 hned ve třech První dva filmy nezaznamenaly velký úspěch Marie a Bruce neměl premiéru v kinech film Zákon přitažlivosti získal negativní kritiku Úspěch zaznamela pouze thriller Zloději paměti V roce 2005 získala roli v komedii Nevěřte mužům V roce 2006 měl premiéru film Ve stínu pravdy a Potomci lidí Od listopadu roku 2006 do května 2007 se objevovala v Broadwayské hře The Vertical Hour V roce 2007 se objevila ve filmu Next po boku Nicolase Cage a Jessicy Biel Následoval film Divoká krása který obdržel negativní kritiku Ve filmu V roce 2009 hrála s Markem Ruffalo ve filmu Slepota vedlejší roli ve filmu Soukromé životy Pippy Lee v erotickém filmu Pokušení po boku Amandy Seyfried a Liama Neesona Krátce poté se objevila v dramatickém filmu Single Man po boku Colina Firtha 2010–2013 Objevila se v pěti epizodách Emmy oceněném seriálu 30 Rock V roce 2010 získala roli ve filmu Skrýš Po boku Annette Benning si zahrála ve filmu Děcka jsou v pohodě komedie o lesbickém páru jejichž děti hledají svého otce Film obdržel nominaci na Oskara v kategorii Nejlepší film a Julianne získala svou šestou nominaci na Zlatý Glóbus a druhou nominaci na cenu BAFTA V roce 2011 se objevila v komediálním filmu Bláznivá zatracená láska po boku Steva Carella Emmy Stone a Ryana Goslinga Film vydělal přes 1428 milionů dolarů Získala roli v HBO televizním filmu Prezidentské volby a za roli získala cenu Zlatý Glóbus Emmy a SAG Award V roce 2012 se objevila v dramatickém filmu V tátově stínu a ve filmu Co všechno věděla Maisie V roce 2013 získala vedlejší roli ve filmu Josepha Gordon-Levitta Don Jon Další film Učitelka angličtiny byl záporně hodnocen kritiky V říjnu 2013 si zahrála roli Margaret White v hororovém filmu Carrie 2014–současnost První zveřejněný film roku 2014 byl thriller NON-STOP kde hraje po boku Liama Neesona Film získal přes 198 milionů dolarů V květnu 2014 byla oceněna cenou za nejlepší herečku na Filmovém festivalu Cannes za roli ve filmu Mapy ke hvězdám Získala roli ve třetím dílu velmi úspěšné Hunger Games filmové sáze Roli prezidentky Almy Coinové si zahraje i ve čtvrtém díle ' V roce 2014 také získala hlavní roli ve filmu Still Alice kde hraje profesorku diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou Za roli ve filmu Still Alice získala cenu Zlatý Glóbus Screen Actors Guild Award a Critics Choice Movie Award V únoru 2015 má stanovenou premiéru její film Sedmý syn ve kterém hraje zlou královnu Po boku Ellen Page se objeví ve filmu Freeheld a v romantické komedii Maggie's Plan si zahraje s Gretou Gerwig Osobní život Herec a režisér John Gould Rubin byl jejím prvním manželem pár se seznámil v roce 1984 a vzali se o dva roky později Rozešli se v roce 1993 a v roce 1995 se uskutečnil rozvod S režisérem Bartem Freundlichem začala chodit v roce 1996 V prosinci 1997 se jim narodil syn Caleb a v dubnu 2002 dcera Liv Pár se vzal v srpnu 2003 Filmografie Film Televize Odkazy Reference Externí odkazy Kalendář lat calendarium od calendae původně svátky novoluní je abstraktní systém pro členění času datováním a orientaci v čase v periodách dnů a delších zejména v rámci roku Jeho smysl a vznik je od nejstarších kalendářních systémů stejný slouží organizaci života a spolupráce lidí v časovém rozsahu mezi jedním dnem a jedním rokem zvláště pro účely společenské náboženské hospodářské a politické zaznamenané v přehledu událostí Jednotlivé periody jsou v kalendářních systémech obvykle označené pořadovým číslem a nebo pojmenované Nepřesně se pod pojem kalendář zahrnuje i ročení s počítáním roků let např juliánský a gregoriánský kalendář V odvozeném smyslu je kalendářem také grafický rozvrh dní týdnů a měsíců na určitý rok například tištěný nástěnný a stolní kalendář případně kalendář elektronický – anebo rozvrh událostí vůbec či svátků včetně jmenin umožňující plánovat Protože v tištěných kalendářích bývala i četba pro široké vrstvy označuje se jako kalendář také žánr lidového čtení Kalendářní systém Kalendář slouží především k rozvržení roku pro orientaci v jeho průběhu a pro určování data Jednotkou kalendářového členění je vždy den každý kalendářní systém tedy stanovuje počátek konec dne pravidelné členění roku na menší části počátek roku Nový rok Kalendář v širším chápaní zahrnuje také řazení a označování roků letopočet a jeho počátek éru Za počátek našeho letopočtu byl stanoven domnělý rok narození Ježíše Krista Moderní kalendář kombinuje sedmidenní týdny a různě dlouhé měsíce pokládá za počátek dne půlnoc a počátek roku klade na 1 leden 10 dní po zimním slunovratu Letopočet se také promítá do současně nejrozšířenějšího gregoriánského kalendáře při výpočtu přestupných let to jest roků které mají druhý měsíc únor o jeden den delší 29 únor Přestupný je každý rok jehož poslední dvojčíslí kromě dvojité nuly je dělitelné čtyřmi Pokud se poslední dvojčíslí roku rovná nule pak je přestupný pokud je dělitelné čtyřmi dvojčíslí století V této podobě byl poprvé kalendář vyhlášen papežem Řehořem XIII roku 1582 a proto se nazývá gregoriánský Řehoř Gregorius Kalendářní členění roku se zakládá na počítání tří astronomických cyklů které se pravidelně opakují dny rotace Země kolem vlastní osy čili zdánlivý denní pohyb Slunce astronomický měsíc střídání fází Měsíce a od něho odvozené týdny jako měsíční čtvrti a kalendářní měsíce od juliánské reformy již "lunární" jen podle jména roky oběh Země kolem Slunce a z něj vyplývající zdánlivý roční pohyb Slunce čili střídání ročních období Z nich nejnápadnější nejzřetelnější je denní zdánlivý pohyb Slunce na němž jsou shodně založeny všechny kalendáře Také střídání měsíčních fází lze snadno pozorovat přímo na obloze a přinejmenším novoluní a úplněk určit s vysokou přesností Oběh Země kolem slunce a zdánlivé obraty slunce tak důležité pro zemědělství a obchod se stanovují mnohem obtížněji a navíc tato roční perioda není s periodou fází Měsíce soudělná Z toho plynou nesnáze s kalendáři i množství různých kompromisních systémů Hlavní typy Podle toho kterému z hlavních cyklických pohybů dává přednost se obvykle rozlišuje Lunární kalendář Lunární kalendář je patrně nejstarší a zakládá se na pozorování měsíčních fází Jeho hlavní výhoda spočívá právě v tom že měsíční fáze je zřetelně vidět na obloze Den v lunárním kalendáři začíná obvykle večer za soumraku kdy lze Měsíc pozorovat Solární kalendář Zemědělské kultury potřebují roční plánování a užívají sluneční čili solární kalendář jehož základem je rok resp tropický rok doba oběhu Země okolo Slunce přibližně 36525 dne Rok se dělí rovnodennostmi a slunovraty na čtvrtiny čtyři roční období jejichž přesné určení však už vyžaduje jisté znalosti Den začínal obvykle na úsvitu a jednou za čtyři roky se vkládal přestupný den Čistě sluneční kalendář však není praktický roční období jsou příliš dlouhá Proto se téměř vždy kombinuje s prvky kalendáře měsíčního Lunisolární kalendář Protože 12 astronomických měsíčních cyklů je jen asi 354 dnů řeší se vždy rozpor počítání dnů v kalendáři aby se srovnal rozdíl mezi čistě lunárním kalendářem a roční dobou a tím se solárním kalendářem Tím se ovšem naruší sledování měsíčního cyklu a z "měsíce" se stává formální kalendářní měsíc Pravý astronomický měsíc pak označujeme jako "lunární" astronomický měsíc Do kategorie lunisolárních kalendářů patří prakticky všechny známé kalendáře s výjimkou islámského a thajského gregoriánský kalendář jeho předchůdce juliánský kalendář čínský egyptský indický makedonský a perský japonský židovský kalendář Naopak např islámský kalendář zůstal čistě lunární na shodu se slunečním rokem úplně resignoval a každých asi 32 let se o rok „předběhne Počátek roku Přesný počátek roku a letopočet nabývají na významu ve vyspělejších civilizacích s kněžskou či písařskou vrstvou kde se vedou záznamy a účty platí daně a podobně Počátkem roku bývaly buď jarní svátky snad hlavně u pastevců anebo dožínky slavnost ukončení sklizně a poděkování za úrodu Odtud pochází i dnešní začátek školního roku kdežto náš začátek občanského roku je o 4 měsíce odložen a původně znamenal lhůtu pro zaplacení daní Počátek letopočtu epocha Letopočet éra jako systém ročení vlastně není věcí kalendáře dělení času v rámci roku v běžném užití se ale s ním spojuje Počátek letopočtu se nazývá epocha dobu od epochy pak odborníci označují jako éru tj letopočet také ale existuje juliánská éra s přímým počítáním dnů bez ohledu na roky Stanovoval se velmi různě zpravidla z nespolehlivých záznamů a legend a zpětně až po proběhnutí několika staletí U významných dokumentů se často pro jistotu určoval i více způsoby naráz Ve starých říších se roky všeobecně počítaly od nastoupení současného místního panovníka na trůn jako dodnes v Japonsku a ještě ve starém Římě se roky nečíslovaly nýbrž jmenovaly podle konsulů Obdobně se určoval rok i později např podle místních biskupů včetně římských papežů i jiných významných osob Mezi nejstarší letopočty patří starořecký s počítáním čtyřletí olympiád od 776 př n l a římský letopočet ab urbe condita „od založení města Říma 753 př n l Křesťanský letopočet od narození Krista který se dnes všeobecně užívá vypočetl resp stanovil jinak málo známý mnich Dionysius Exiguus kolem roku 500 Tento letopočet se prosadil až od 9 století a papežská kancelář jej začala užívat dokonce až po roce 1000 Přesné datum narození Kristova není známo velmi pravděpodobně to však bylo o čtyři až sedm let dříve tj již před naším letopočtem Islámský letopočet od Mohamedova útěku z Mekky do Mediny hidžra 622 vznikl v 7 století Židovský letopočet spočítali učenci „od stvoření světa vlastním výpočtem z údajů v Bibli až ve středověku Týden Rozdělením měsíčního cyklu na čtvrti vznikne sedmidenní týden Náboženské zdůvodnění pro sedmidenní týden podává Bible Gn 1 jako obdoba pracovního období Tvůrce světa V týdnu se jednotlivé dny zpravidla pojmenovávají například přiřazením hlavním nebeským tělesům a božstvům jako v antickém Římě jak o tom dodnes svědčí názvy v mnoha evropských jazycích České názvy jsou pořadové úterý čtvrtek a pátek podle jejich pořadí podle středu pracovního týdne "středa" a závěrečné s tradičním názvem "sobota" dnem volna "neděle" a navazující "pondělí" na začátku Novodobé reformy kalendáře Rok se tradičně členil svátky a slavnostmi takže kalendář často úzce souvisel s náboženstvím Jako významný společenský systém je ho těžké reformovat Např gregoriánskou velmi mírnou reformu kalendáře z roku 1582 přijala Velká Británie až o dvě století později a Rusko teprve po revoluci 1918 Základem současných kalendářů od juliánského je pravidelné členění roku na měsíce a týdny přes něž se překládají „pohyblivé svátky Velikonoce Svatodušní svátky Roš ha-šana ramadán a pod tradičně odvozované od Měsíce ale v křesťanském i židovském kalendáři zároveň synchronizované se slunečním rokem Tradiční kalendářní systémy jsou tedy poměrně složité a od 18 století se objevují pokusy o zásadní racionalizaci a zjednodušení kalendáře někdy podnícené revolucí jako francouzský revoluční kalendář viz níže který se však neprosadil a brzy zanikl podobně jako sovětský revoluční kalendář ze 30 let Různé návrhy na racionální reformu kalendáře mají společné jádro a chtějí dosáhnout hlavně následující aby Nový rok připadal vždy na stejný den v týdnu a kalendářové schéma týdnů tak bylo každý rok stejné; aby se délka měsíců určovala jednodušším pravidlem; aby všechna čtvrtletí byla stejně dlouhá Obvykle se navrhuje aby se na konci roku zařazoval jeden den v přestupném roce dva který by nebyl součástí týdne ani měsíce Zbývající počet 364 je dělitelný sedmi takže rok může souhlasit s cyklem týdnů a v každém čtvrtletí by pak byl jeden měsíc o 31 dnech ostatní o 30 dnech Jiný radikálnější systém počítal se 13 stejnými měsíci po 28 dnech a jedním nebo dvěma "přestupnými dny" Ačkoliv se takové návrhy pravidelně znovu objevují a v 60 letech 20 století se dokonce zdálo že je mezinárodní organizace schválí nakonec vždy převládl až nečekaný konzervatismus a z reformy nic nebylo Významnější kalendářní systémy Egyptský kalendář Jeden z nejstarších kalendářů jehož rok měl 365 dní a 12 měsíců po 30 dnech s vloženým „malým měsícem; roku 266 př n l zavedl Ptolemaios III přestupné roky Ptolemaiův kalendář byl o dvě století později základem kalendáře juliánského Řecký kalendář Řecký den začínal východem slunce Roky měly 12 nebo 13 měsíců po 29 nebo 30 dnech Měsíc u starých Řeků se dělil na 3 dekády po 10 dnech v měsících s 29 dny měla druhá dekáda jen 9 dní Počátkem letopočtu byl první den první olympiády 8 červenec r 776 př n l Olympiáda znamenala čtyřleté období a označovala se pořadovým číslem Od 87 olympiády se pro vkládání přestupného dne užíval tzv Metonův 19letý cyklus a od 3 roku 112 olympiády 76letý Kalipův cyklus který se rovnal čtyřem Metonovým; čtvrtý byl zkrácen o 1 den Mayský kalendář Mayský letopočet začínal rokem 3114 př n l podle Thompsonovy korelace a pracoval s cykly po 5119 letech „Velkými roky Celé schéma zahrnuje více než 36 000 let Mayské datum pro tento den totiž je 130000 4 Ahau 3 Kankin zatímco mayské datum pro počátek mayského letopočtu v roce 3114 př n l bylo 00000 4 Ahau 8 Cumhu někdy označované jako 130000 A 4 Ahau 8 Cumhu je úplně jiná kombinace Calendar Roundu než 4 Ahau 3 Kankin Juliánský křesťanský kalendář Juliánský kalendář zavedl v předkřesťanském Římě Gaius Julius Caesar roku 46 př n l Měl 12 měsíců po 29 30 nebo 31 dnech dohromady 365 dnů a nově začal 1 ledna místo 1 března Latinské názvy a v dalších jazycích 9 až 12 měsíce dosud zachovávají číslování od března např září september Každý čtvrtý rok je přestupný čili přidává se jeden den na konec měsíce února Sedmý měsíc roku náš červenec byl nazván po Césarovi julius; když se měl osmý měsíc na počest císaře Augusta nazvat augustus dostal také 31 dní a únor byl zkrácen na 28 dní Délka kalendářního roku je mezi siderickým hvězdným rokem a tropickým rokem; spíše je však orientován na hvězdný siderický rok Za součást tohoto kalendáře se považuje i křesťanský letopočet který byl ale zaveden až o řadu staletí později Kvůli kumulované odchylce od slunečního tropického roku vznikl Gregoriánský kalendář přesněji „gregoriánská korekce Juliánského kalendáře protože jde pouze o korekci přestupného vkládání dnů a sám kalendář se nezměnil Křesťanský juliánský kalendář v plném rozsahu dodnes používá většina pravoslavných křesťanů počítá se podle něj v historii i před naším letopočtem a používá se i v astronomii Židovský kalendář Den začíná západem slunce již z Bible Gn 1 má týden sedm dnů od posledního dne který se nazýval „šabat pochází naše sobota Systém přestupných roků je velmi blízký řeckému v jeho pozdní podobě Roky se dělí na jednoduché 353 354 nebo 355 dnů a přestupné 382 384 nebo 385 dnů a obě tyto kategorie se dělí na krátké normální a dlouhé Jednoduché normální mají 12 měsíců V přestupných letech se mezi 6 měsíc adar a 7 měsíc nizan zařazoval přestupný měsíc veadar Začátek roku byl určován „modelem tj novoluním které je nejbližší podzimní rovnodennosti Letopočet klade stvoření světa podle různých údajů Bible na 7 říjen 3671 př n l což je také první rok první epochy tišry; tento letopočet se však objevuje až ve středověku Gregoriánský kalendář Gregoriánský kalendář vznikl úpravou juliánského kalendáře za papeže Řehoře Gregor XIII v r 1582 když rozdíl mezi kalendářním a slunečním počátkem roku dosáhl 10 dní Rok 1582 byl zkrácen o těchto 10 dnů a počet přestupných let byl zredukován tak že roky dělitelné stem jsou přestupné pouze jsou-li zároveň dělitelné čtyřmi sty Kalendář v užším slova smyslu se tedy vůči juliánskému nijak nezměnil Na hvězdný rok se nebere zřetel a odchylka kalendáře od tropického roku je zcela zanedbatelná Snahy o vytvoření tzv věčného kalendáře kde by odchylka neexistovala mají tedy spíše akademickou povahu Islámský Islámský kalendář je výjimečný tím že je čistě lunární a nezná ani přestupné měsíce běžné i v daleko jednodušších kulturách korán totiž přestupné měsíce výslovně zakazuje Byl zaveden chalífou Umarem roku 637 počátek letopočtu byl stanoven na rok 622 hidžra Liturgické kalendáře Pro účely svých svátků a bohoslužeb užívají různé církve vlastní kalendáře či kalendaria zvláštní význam měl až do 20 století římský kalendář se jmény světců Je zobrazen mimo jiné i na dolním ciferníku Staroměstského orloje Tyto kalendáře se zpravidla od Gregoriánského takřka neliší pouze mají svůj vlastní systém svátků a slavností Zásadní výjimku tvoří snad pouze neděle a slavnosti které nezačínají půlnocí ale již západem slunce předchozího dne tedy neděle liturgicky začíná v sobotu večer Francouzský revoluční kalendář Francouzský revoluční kalendář byl zaveden ve Francii 24 listopadu 1793 během tzv jakobínské diktatury tedy ve třetí fázi Velké francouzské revoluce Nový letopočet začínal vyhlášením první francouzské republiky 1792 rok začínal zpravidla podzimní rovnodenností a skládal se z těchto měsíců Podzim vendémiaire měsíc vinobraní brumaire měsíc mlh frimaire měsíc jinovatky Zima nivôse měsíc sněhu pluviôse měsíc dešťů ventôse měsíc větrů Jaro germinal měsíc rašení floréal měsíc květů prairial měsíc luk Léto messidor měsíc žní thermidor měsíc horka koupelí fructidor měsíc plodů Tyto měsíce měly tři týdny po deseti dnech dekády Dny se jmenovaly podle praktických věcí potřebných k životu den ovoce lilku … Nejvýznamnější svátek „Nejvyšší bytosti tj Rozumu se slavil v červnu Zavedení kalendáře vyvolalo ve Francii vlnu odporu a obrovské zmatky nikdy se úplně neprosadil a postupem času zmizel úplně Oficiálně byl zrušen Napoleonem už v roce 1804 Hypotetický keltský kalendář Roku 1897 byly v blízkosti Lyonu ve Francii nalezeny zbytky bronzové desky tak zvaný kalendář z Coligny Podle některých badatelů by to mohl být běžný lidový kalendář pozdní antiky podle jiných gallský keltský kalendář o němž se zmiňují latinští autoři César Plinius mladší Patrně kombinoval lunární měsíce a solární roky ve 30letých cyklech kdy se pravidelně vkládaly přestupné měsíce Den začínal večer měsíc patrně novoluním a rok buďto letním slunovratem nebo podzimní rovnodenností Kalendář patrně neznal týdny a počítal se 14denními „půlměsíci srv anglické fortnight S oživením zájmu o Kelty vzniklo kolem "keltského kalendáře" a Stonehenge atd množství spekulací které se však vesměs nedají věrohodně podložit Odkazy Reference Související články Astronomické cykly Český liturgický kalendář Český státní svátek Chronologie datování Století Letopočet Rok Přestupný rok Kalendářní měsíc Kalendář literatura Sovětský revoluční kalendář Výčet zim Íránský perský kalendář Etiopský kalendář Oromo kalendář Somálský kalendář Budhistický kalendář Baháistický kalendář Externí odkazy Literatura Bláhová M Historická chronologie Libri Praha 2001 800 stran ISBN 80-7277-024-1 Hlaváček I a kol Vademecum pomocných věd historických Jinočany H& 1997 448 s ISBN 80-86022-09-9 Kotulová Eva Kalendář aneb kniha o věčnosti a času Nakladatelství Svoboda Praha 1978 vyd 1 192 s Ottův slovník naučný heslo Kalendář Sv 13 str 777 Sokol J Čas a rytmus 2 vyd Oikumene Praha 2004 332 str ISBN 80-7298-123-4 Klusácké dostihy jsou dostihy při kterých jezdec nesedí na koni ale na vozíku zapřaženém za ním tzv sulka Koně kteří jsou pro tyto závody používáni jsou nazývani klusáky Závodí se nejčastěji na tratích dlouhých 1600 až 3400 metrů Tento druh dostihů původně vznikl v Nizozemsku později se rozšířil do mnoha dalších nejen evropských zemí například do Spojených států amerických Kanady i Austrálie Externí odkazy Sociálně demokratická dělnická strana Ruska bolševiků 1903–1918 Komunistická strana Ruska bolševiků 1918–1925 Všesvazová komunistická strana bolševiků – 1925–1952 a od XIX sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu KSSS 1952–1991 byla ruská komunistická strana – Коммунистическая партия Советского союза КПСС Nejdříve od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu kterou byla až do jeho zániku v roce 1991 Historie strany Frakce bolševiků Bolševici vznikli jako neformální menšinová frakce levicové strany SDDSR na jejím II sjezdu v roce 1903 Jednalo se o skupinu radikálních revolucionářů uvnitř marxistické sociální demokracie Ruska Na pražském sjezdu v lednu 1912 se organizačně osamostatnili přijali název Sociálně demokratická dělnická strana bolševiků ale stále zůstávali formálně součástí jednotné Sociálně demokratické dělnické strany Ruska Až po únorové revoluci v roce 1917 Leninovi stoupenci v srpnu 1917 formálně odešli ze strany a na slučovacím sjezdu s Trockého frakcí založili samostatnou stranu Měla 23 600 členů Rusko v té době mělo 100 milionů obyvatel Členové této frakce byli později neoficiálně nazýváni "starou gardou" Říjnová revoluce V den Trockého narozenin 7 listopadu 1917 bolševici provedli v Petrohradu revoluci a získali moc v centrálním Rusku Lenin vyzval rolníky nejpočetnější část obyvatel Ruska aby si sami zabrali půdu Ti přestali volit SR a až do kolektivizace 19 února 1918 byl přijat zákon o socializaci půdy podporovali SDDSRb Lenin byl nucen vytvořit koaliční vládu SDDSRb a levých eserů Dne 12 listopadu 1917 se konaly svobodné volby Ze 707 mandátů získali SR eseři socialističtí agrárníci 410 SDDSRb komunisté 175 KD liberálové 17 SDDSR sociální demokraté 16 Po prohraných volbách Lenin zamezil fungování parlamentu a prosadil vůdčí roli komunistické strany shora Dne 3 března 1918 uzavřela ruská vláda s Ústředními mocnostmi brestlitevský mír Protože levicoví eseři s ním nesouhlasili museli vládu opustit V roce 1922 měla KSRb půl milionu členů Vedení a hlavní orgány V prvních letech existence ruské komunistické strany předchůdkyně pozdější KSSS stál v čele její první předseda a zároveň i její hlavní ideový vůdce Vladimir Iljič Lenin Svou autokratickou moc zakládal především na své obrovské autoritě V bolševickém Rusku však vystupoval z pozice předsedy rady lidových komisařů Skutečným nejvyšším stranickým vedením se staly dva výbory Politické byro bolševiků neboli politbyro které ve svých rukou soustřeďovalo nejvyšší moc zabývalo se řízením ekonomiky zahraniční politiky otázkami obrany a politickým řízením země V letech 1952–1966 bylo nazýváno předsednictvo ÚV Organizační byro neboli orgbyro které se zabývalo organizačními otázkami vedení strany rozmísťování kádrů a obsazování klíčových funkcí V roce 1952 bylo zrušeno a jeho pravomoci přešly na sekretariát ÚV Od počátku dvacátých let začal stále větší úlohu hrát sekretariát ÚV který se skládal z tajemníků ÚV Ti řídili samotný aparát ÚV jednotlivá oddělení a správy Aparát strany měl realizovat usnesení politbyra a orgbyra Nejvýznamnějšími částmi stranického aparátu byly agitačně-propagační oddělení administrativní oddělení řídilo KGB a armádu oddělení stranických orgánů či oddělení s hospodářským zaměřením atd Generální tajemník Od roku 1922 stál v čele stranického aparátu generální tajemník který stanul na špici mocenského uspořádání sovětského stranicko-státního systému V ideálním případě se dařilo generálním tajemníkům získat do svých rukou i funkci ze státní správy Josif Vissarionovič Stalin – od roku 1922 generální tajemník KSRb – VKSb po roce 1941 zakládal J V Stalin svou mocenskou pozici především na funkci předsedy rady lidových komisařů či od roku 1946 rady ministrů a ve stranickém aparátě se řadil mezi ostatní tajemníky až do své smrti v březnu 1953 Georgij Maximilianovič Malenkov – Stalinův designovaný nástupce zprvu řídil stranu jako její tajemník ale od 14 března 1953 vykonával pouze funkci předsedy rady ministrů; ještě několik měsíců předsedal zasedáním předsednictva strany a byl pokládán za hlavního Stalinova dědice a nástupce; Nikita Sergejevič Chruščov – po Stalinově smrti se stal jediným ze členů politbyra který kromě předsednictva ÚV zasedal i v sekretariátu ÚV a tím pádem do svých rukou převzal řízení stranického aparátu Ostatní přesunuli svou pozornost do resortů v sovětské vládě V mocenském boji o nástupnictví se tak Chruščov v letech 1953–1957 prosadil jako nový vůdce strany a tím i státu Od září 1953 do října 1964 vykonával funkci prvního tajemníka ÚV vedle toho v letech 1958–1964 zároveň řídil i sovětský kabinet neboli radu ministrů Leonid Iljič Brežněv – v říjnovém převratu v roce 1964 společně se svými spojenci sesadil Chruščova Předsednictvo ÚV se znovu přihlásilo k politice kolektivního vedení a rozdělení funkcí prvním tajemníkem ÚV se stal L I Brežněv Ten stál v čele strany následujících 18 let kterých využil k upevňování svých pozic V roce 1966 se nechal zvolit generálním tajemníkem ÚV V roce 1977 převzal i on post ve státních orgánech – byl zvolen předsedou prezidia Nejvyššího sovětu SSSR Tuto praktiku spojení funkce generálního tajemníka a oficiální hlavy státu praktikovali i jeho nástupci – Jurij Vladimirovič Andropov 1982–1984 a Konstantin Ustinovič Černěnko 1984–1985 Michail Sergejevič Gorbačov – 1985–1991 nejprve byl zvolen generálním tajemníkem a v roce 1988 převzal i funkci předsedy prezidia Nejvyššího sovětu kterou o rok později vyměnil za nově zavedený úřad prezidenta SSSR Odkazy Související články Bolševici Komunistická strana XIX sjezd KSSS XX sjezd KSSS XXVIII sjezd KSSS Stará garda bolševiků Kostel Panny Marie něm Marktkirche Unser Lieben Frauen též Marienkirche v německém městě Halle ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko byl vystavěn v letech 1529 až 1554 Je jednou z nejvýznamnějších staveb pozdní gotiky ve středním Německu a jeho čtyři věže spolu se samostatně stojící Červenou věží jsou symbolem Halle – „města pěti věží Aby mohl mohutný chrám vzniknout byly s výjimkou věží zbořeny dva sousedící kostely staré několik století Ustoupit mu musel jednak kostel sv Gertrudy z 11 století jednak o století mladší kostel Panny Marie Dvojice jejich věží pak propojila jediná hlavní loď< ref> V letech 1545 a 1546 v novém chrámu třikrát kázal Martin Luther zde také odehrál své první hodiny hry na varhany V letech 1746–1764 zde byl varhaníkem syn J S Bacha Wilhelm Friedemann Historie O vznik velkolepé církevní stavby zasvěcené výhradně Panně Marii usiloval ve svém residenčním městě Halle kardinál Albrecht Braniborský Jak on tak římští katolíci v městské radě tak chtěli zamezit rostoucímu vlivu reformace V roce 1529 proto bylo po rozsáhlé diskusi rozhodnuto o zboření dvou sousedících farních kostelů Zůstaly z nich stát jen čtyři věže které byly propojeny lodí nového chrámu Zrušeny byly i dva hřbitovy přiléhající k původním kostelům Reformační hnutí však přes tyto snahy sílilo a kardinál Albrecht roku 1540 město nadobro opustil Následujícího roku zde byl Jonas ustanoven ke kněžské službě o další dva roky později se stal biskupem V dalších letech zde třikrát kázal i Martin Luther Po druhé světové válce V závěru druhé světové války 31 března 1945 byl kostel výrazně poškozen při náletu Znovu byl poničen při dělostřeleckém útoku 16 dubna téhož roku Restaurován byl v období od ledna 1946 do začátku roku 1948 V roce 1967 v kostele prasklo potrubí dálkového topení což vedlo k velkému poškození vybavení i interiéru Opravy začaly následujícího roku a trvaly až do roku 1983 Šlo přitom o jeden z největších projektů v oblasti restaurace památek v bývalé NDR Památkáři v jeho rámci usilovali o co největší přiblížení vzhledu kostela jeho podobě ze 16 století Odkazy Reference Externí odkazy Kypr řecky Κύπρος Kýpros; turecky Kıbrıs oficiálním názvem Kyperská republika řecky Κυπριακή Δημοκρατία Kypriakī́ Dīmokratía; turecky Kıbrıs Cumhuriyeti je euroasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře východně od Řecka jižně od Turecka západně od Sýrie a severně od Egypta Jde o třetí největší ostrov ve Středozemním moři a významnou turistickou destinaci Kypr byl zakládajícím členem Hnutí nezúčastněných zemí Od 1 května 2004 je členem Evropské unie 1 ledna 2008 se připojil k eurozóně V roce 1974 po jedenácti letech střetu mezi komunitami kyperských Řeků a Turků provedli kyperští řečtí nacionalisté vojenský převrat Členové Řecké vojenské junty navíc prosazovali sjednocení ostrova s pevninským Řeckem Na tuto situaci reagovalo Turecko invazí a okupací severní části ostrova která vedla k rozdělení ostrova a ustanovení Severokyperské turecké republiky Kyperská republika má de iure svrchovanost nad celým ostrovem a přilehlými vodami s výjimkou vojenských základen Akrotíri a Dekéleia patřících Spojenému království De facto je pod správou Kyperské republiky kolem 59 % ostrova Geografie Kypr je třetím největším ostrovem Středozemního moře po italských ostrovech Sicílie a Sardinie Svojí rozlohou je 81 největší ostrov Ze západu na východ měří 240 kilometrů a široký je 100 kilometrů Od tureckého území jej odděluje 75 kilometrů moře Ostrov se nachází mezi 34° a 36° severní šířky a 32° a 35° východní délky Přes moře země sousedí se Sýrií a Libanonem od kterých je vzdálena 105 respektive 108 kilometrů Od Izraele je ostrov vzdálen 200 kilometrů a od Egypta jej odděluje 380 kilometrů moře Od Řeckého Rhodu je Kypr vzdálen 400 kilometrů a od pevninského Řecka 800 kilometrů Fyzickému reliéfu ostrova dominuje pohoří Troodos a menší Kyrénský hřeben menší rozlohu mají centrální roviny Pohoří Troodos pokrývá většinu jižní a západní části ostrova a celkově tedy zabírá více jak polovinu jeho rozlohy Nejvyšší bod Kypru je Olympos vysoký 1952 metrů který se nachází v centrální části pohoří Kyrénský hřeben se rozkládá kolem severního pobřeží ostrova zabírá celkově menší plochu a jeho maximální výška nepřesahuje 1024 metrů Z geopolitického hlediska je ostrov rozdělen na čtyři hlavní segmenty Kyperská republika zabírá dvě třetiny ostrova 5974 % Severovýchodní třetinu ostrova zabírá Severokyperská turecká republika 3485 % Třetím segmentem je Spojenými národy spravovaná nárazníková zóna nazývaná Zelená linie Čtvrtým územím jsou britské základny Akrotiri a Dhekelia Historie Od poloviny 11 století byl Kypr prosperující ostrov kterému se vyhýbaly válečné konflikty Teprve na jaře roku 1158 se na Kypru vylodil Renaud de Châtillon v čele antiochijské armády< ref> posílené o arménské oddíly knížete Thorose< ref> Posádka byzantského guvernéra na Kypru byla velmi slabá a útok vůbec nečekala Boj byl velmi krátký Posádka byla zčásti pobita a zčásti zajata Křižáci s Armény poté ostrov celé tři týdny intenzivně pustošili Z invaze se Kypr vzpamatovával dlouhá desetiletí Kyperské království Na Kypru v letech 1191–1489 existoval křižácký stát založený Richardem I Po pádu ostatních křižáckých států byl ostrov nakonec prodán Benátkám Osmanská a Britská nadvláda Roku 1571 získala ostrov Osmanská říše V 19 století začal postupně narůstat řecký nacionalismus Řekové toužili po spojení ostrova s Řeckem V roce 1878 ostrov získali Britové kteří se zde udrželi do roku 1960 Nezávislost a občanská válka Kypr získal nezávislost v roce 1960 odtržením se od Velké Británie v roce 1961 se stal součástí Commonwealthu Rok po získání nezávislosti se současně rozhořel konflikt mezi Řeky a Turky Mezi oběma národy byla OSN stanovena nárazníková zóna – tzv zelená linie V roce 1974 proběhl v jižní řecké části ostrova vojenský puč který mohl vést i k jejímu spojení s Řeckem Turecko odpovědělo invazí na severovýchodní část ostrova Byl ustanoven separatistický stát který se roku 1983 prohlásil nezávislou republikou jež byla doposud uznána pouze Tureckem Oba státy stále odděluje „zelená linie hlídaná vojsky OSN Referendum o sjednocení 2004 V roce 2004 bylo uspořádáno referendum o sjednocení ostrova které pokud by bylo přijato by vytvořilo Sjednocenou kyperskou republiku která by následně vstoupila do Evropské unie Ačkoli byl Annanův plán v severní části přijat 65 % hlasů byl zamítnut řeckou částí Kypru kde se proti sjednocení ostrova postavilo 76 % obyvatel Ekonomika Pod vedením komunistické Pokrokové strany pracujícího lidu řecky Ανορθωτικό Κόμμα Εργαζόμενου Λαού transkripce Anorthotiko Komma Ergazomenou Laou zkratka AKEL se prudce zhoršila ekonomická situace a na začátku roku 2013 se země nachází na hranici bankrotu Turistický ruch Hlavními turistickými středisky jsou Pafos v západní části; Larnaka Agia Napa a Protaras ve východní části Pláže jsou písčité s občasným výskytem kamenů Ročně Kypr navštíví 24 milionu turistů Odkazy Reference Literatura Související články Severokyperská turecká republika Geografie Kypru Zelená linie Externí odkazy Lavina je rychlý a náhlý sesuv většího množství sněhu po svahu na dráze delší než 50 metrů< ref> Slovo lavina se někdy např v běžném hovoru přeneseně používá i pro různé jiné sesuvy například kamení půdy bahna ale třeba i písku V tomto článku jsou popsány především sněhové laviny — ovšem i sněhová lavina s sebou často bere kamení stromy a další materiál Laviny představují vážné nebezpečí především v horských oblastech kde je jak dostatek strmých svahů tak dostatečná mohutnost sněhové pokrývky Podle statistik mezinárodní asociace horských služeb zahynulo v lavinách například v zimní sezoně 2003 04 v sledovaných zemích 126 osob< ref> Největší podíl z nich představují lyžaři skialpinisté a horolezci Laviny extrémních rozměrů mohou způsobit zničení rozsáhlých ploch lesa a pokud jim stojí v cestě též různých lidských konstrukcí silnic a budov Např 8 března 1956 spadly v Nízkých Tatrách dvě obrovské laviny Větší z nich měla objem přibližně 16 milionu metrů krychlových sněhu vážila 380 000 tun a její dráha měřila 3500 m Ve srubu který stál v cestě laviny zemřelo 16 z devatenácti dělníků< ref> Příčiny Z fyzikálního hlediska budoucí lavina představuje na strmém svahu značné množství potenciální energie Na místě se drží díky vlastní pevnosti třecím silám s podkladem a případnou podporou objektů na svahu které působí jako kotvy např stromy Rovnováha může být různě stabilní a ke kritickému vychýlení z rovnováhy může být potřeba různého impulzu síly Lavina vzniká když je tato rovnováha dostatečně porušena například vzroste zatížení spodních vrstev sněhu nově napadlým nebo navátým sněhem pádem převěje nebo zatížením lidmi i zvířaty např během lyžování Lavina také může vzniknout kvůli snížení tření s podkladem či pevnosti sněhových vrstev například při rychlém oteplení nebo penetraci sněhových vrstev deštěm Někdy jsou laviny uvolňovány řízeně například pomocí výbušnin Takové odstřely se provádí v mnoha lyžařských střediscích Lavinová prevence Většinu obětí ve světě způsobily laviny které vyvolala oběť sama nebo někdo z její skupiny Pro snížení rizika má zásadní význam lavinová prevence předpovídání rizika laviny v konkrétním terénu při konkrétní aktivitě např sjezdu svahu na snowboardu Obvykle se při předpovídání uvažují faktory obecně popsatelné jako Terén lavinovost svahu je výrazně ovlivněná jeho sklonem a expozicí ale také drsností povrchu přítomností kotvících objektů a pod Sníh Obecně může mít sněhová pokrývka složitou strukturu skládající se z mnoha vrstev odlišujících se druhem a velikostí krystalů hustotou teplotou pevností a dalšími parametry Tato struktura se nazývá sněhový profil a její vyhodocování je základem expertního posuzování lavinového nebezpečí pro větší horské a územní celky Výsledkem posouzení bývá například „stupeň lavinového nebezpečí vyhlašovaný v mnoha pohořích horskou službou nebo místním centrem lavinové prevence Počasí Počasí je vždy na mnoha místech řetězce příčin vedoucího k uvolnění laviny Počasí vytváří strukturu sněhového profilu meteorologické vlivy mohou vést přímo k uvolnění laviny např v již uvedeném případě prudkého oteplení Reference Literatura Externí odkazy http wwwhorskasluzbacz laviny Lavinové stránky Horské služby ČR http wwwslfch – Spolkový institut pro výzkum sněhu a lavin v Davosu Švýcarsko – anglicky německy francouzsky italsky http alpy4000cz lavinyphp Spousty informací o lavinách od lavinového experta v ČR Letecká záchranná služba LZS je nedílnou součástí záchranných služeb i celého integrovaného záchranného systému Je využívána v zásadě ve třech typech situací primární lety – zásahy v obtížně přístupném místě nepřístupný terén velká vzdálenost od stanoviště ZZS neprůjezdná komunikace apod sekundární lety – potřeba transportovat pacienta do vzdáleného specializovaného centra např u závažných úrazů do traumacentra kdy pacienta primárně ošetří pozemní posádka a vrtulník přebírá pacienta k transportu do vzdálenější nemocnice ambulanční lety – v situacích kdy dominuje potřeba šetrného transportu tato indikace je však považována za relativní a neexistují data která by potvrzovala prospěch této indikace Zvláštními případy využití jsou např rekognoskační lety při nejasném místě nebo velkém rozsahu události transport specialistů apod Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně přijala k využívání LZS v terénu doporučený postup Editor MUDr Ondřej Franěk ZZSHMP< ref> Nejčastěji jsou k záchranným akcím užívány vrtulníky ale v některých zemích se můžeme setkat také se speciálními letadly Činnosti LZS Činnost LZS zahrnuje primární a sekundární lety V terminologii evropských leteckých předpisů JAR konkrétně jsou primární lety označované jako "lety HEMS" helicopter emergency medical service sekundární jako "ambulanční lety" Pro lety HEMS platí speciální podmínky za kterých lze let provést úlevy z hlediska např meteorologických podmínek nebo prostoru pro přistání vyvážené speciálními požadavky na výcvik posádek Pro ambulanční lety platí z hlediska bezpečnosti stejná pravidla jako pro běžnou obchodní leteckou přepravu Primární lety Záchranné akce – efektivní doplnění pozemních posádek záchranných služeb v obtížně přístupném terénu nebo v oblastech s možnou časovou prodlevou od přijetí tísňové výzvy Vyhledávací akce – souvisí se službami záchranných akcí Velký význam má v přímořských státech kde je služba spojena se záchranou osob z moře případně v horách Záchrana při živelních pohromách Sanitní služba – transporty orgánů k transplantacím převoz pacientů v kritickém stavu často popáleniny Sekundární lety Plánované lety LZS – přeprava pacientů do jiných zdravotnických zařízení; nejedná se o reakci na tísňovou výzvu Ostatní činnosti Vojenská záchranná služba během válečných konfliktů Historie Ve světě a v Evropě První doložená civilní letecká záchranná akce proběhla 14 března 1945 v USA když vzlétnul vrtulník ke dvěma rybářům kteří zůstali v ledu na hladině Erijského jezera Již dříve byly ale prováděny v některých zemích ojedinělé záchranné akce pomocí vrtulníků Známými se stala také úspěšná nasazení a využití vrtulníků v korejském konfliktu kde se zranění převáželi na otevřených nosítkách po stranách trupu vrtulníků OH-13 Sioux viz film a seriál MASH V Evropě se touto problematikou začala jako první zabývat Anglie nicméně zakladatelem a duchovním otcem LZS v Evropě je Švýcarsko které jako první vysazovalo posádky s lékařem v horských oblastech Napomohl tomu především prudký rozvoj turismu V Československu První leteckou záchrannou akcí provedenou na území Československa byla přeprava pacienta z Terezína do Ústřední vojenské nemocnice v roce 1956 Tehdy ale LZS jako taková neexistovala většinu akcí prováděla armáda a zásahy byly spíše ojedinělé Další využití se datuje do roku 1965 kdy zasahovaly vrtulníky při povodních V této době se také začala rozvíjet záchrana pacientů ve Vysokých Tatrách Důležitým se pro historii LZS v Československu stal rok 1985 kdy se konal druhý mezinárodní kongres záchranných služeb AIRMED 85 Tehdy byl poprvé zamýšlen plán zřídit LZS celoplošně První návrh tohoto uspořádání byl vypracován v roce 1987 a počítal s 12 středisky LZS po celém území Československa Podle tohoto modelu byla 1 dubna 1987 zřízena první základna LZS v Praze< ref> Prvním provozovatelm byla Letecká služba federálního ministerstva vnitra a později Slov-air Používal se vrtulník Mi-2 a jeho volacím znakem se stal Kryštof 1 Do roku 1992 vzniklo celkem 18 základen na celém území původní plán 12 základen byl tedy převýšen Současnost LZS Česká republika Česká republika je v současnosti pokryta sítí 10 provozních leteckých základen LZS < ref> Do roku 1995 existovalo v Česku 11 provozních základen LZS Základna Kryštof 17 fungovala v Havlíčkově Brodě Provozovatelem byla Armáda ČR Důvodem zrušení byly především finanční problémy reorganizace složek armády a poloha základny v blízkosti stanice LZS v Jihlavě Provoz samotných vrtulníků zajišťují čtyři různí provozovatelé ale služba jako taková spadá pod záchranné služby jednotlivých krajů Výjimku tvoří Plzeňský kraj kde je i zdravotnická část osádky součástí Armády ČR a nikoliv Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje Tísňové výzvy jsou však přijímány krajským operačním střediskem ZZS PAK Základna v Plzeňském kraji byla původně umístěna na letišti v Plané u Mariánských Lázní Kraje Karlovarský Pardubický a Zlínský LZS na svém území neprovozují ale je zajištěna z okolních regionů Nehrozí tedy že by byla dostupnost LZS omezena jen na některé části republiky LZS není provozována samostatně ani ve Středočeském kraji Ta je však zajištěna vrtulníkem Kryštof 01 z Prahy který zasahuje ve Středočeském kraji ve více než 90% případů Známým problémem v zajištění letecké záchranné služby ve Středočeském kraji je konflikt mezi záchrannými službami ve Středočeském kraji a Praze Zdravotnický personál zajišťuje Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy ačkoliv vrtulník zasahuje v Praze samotné jen zřídka Jedním z dalších konfliktů je financování vrtulníku letecké záchranné služby v Královéhradeckém kraji V lednu 2010 požádal Královéhradecký kraj hejtmana Pardubického kraje o spolufinancování letecké záchranné služby Provoz LZS stojí Královéhradecký kraj ročně 6 mil korun < ref> Třetinu zásahů tvoří zásahy v Pardubickém kraji který LZS neprovozuje Proto žádá Královéhradecký kraj aby se Pardubický kraj podílel na spolufinancování provozu LZS částkou 2 mil korun To ale Pardubický kraj odmítá s odůvodněním že nebyly doloženy dostatečné podklady < ref> Mezi diskutovaná témata patří i zajištění letecké záchranné služby Armádou ČR Ta nesplňuje pro provoz veškeré náležitosti Zajímavostí LZS v Česku jsou vrtulníky Bell 427 jež jsou na základnách Kryštof 12 a Kryštof 13 Česká republika je jediná země na světě kde je tento typ vrtulníku pro LZS nasazen< ref> Mimo Česko existuje jeden ukázkový exemplář v Kanadě Volacím znakem je v ČR Kryštof x kde x je číslo Značení Kryštofů na území ČR není chronologické Po rozpadu Československa zůstalo zachováno původní značení vrtulníků na území ČR značení na Slovensku zachováno nebylo a nyní je řazeno chronologicky Základny Kryštof 01 Kryštof 05 Kryštof 07 a Kryštof 09 zajišťují i noční provoz LZS který je omezen pouze na sekundární lety LZS na ostatních základnách je k dispozici od východu do západu slunce Byla zvažována i varianta že se noční provoz změní V současné době je v nočních hodinách nerovnoměrně pokryto území Moravy kde vrtulníky vzlétají z Ostravy a Olomouce Neuskutečněný návrh počítal se zrušením nočního provozu v Olomouci a s přesunem kompetencí nočního provozu na základnu Kryštof 04 v Brně Brno se stále jeví jako vhodnější varianta z důvodů strategičtější polohy vyššího počtu obyvatel i vyššího počtu zdravotnických zařízení Síť letecké záchranné služby je doplňována službou SAR – pátrání a záchrana Tu zajišťuje v Česku Letecká služba Policie ČR z letiště Praha-Ruzyně a letiště Brno-Tuřany a Armáda ČR z letiště Praha-Kbely a letiště Náměšť nad Oslavou < ref> SAR byla armádou zajišťována dříve v Plzni a Přerově Slovensko Slovensko je pokryto sítí 7 provozních základen LZS Jediným provozovatelem je ATE ATE – Používá vrtulníky Agusta A109K2 jejichž volací znaky jsou ve formátu Krištof x Značení Vrtulníky LZS bývají značeny stejně jako sanitní vozidla modrou hvězdou života nebo červeným křížem Volací znaky Volací znaky jednotlivých zemí se liší ale obvykle bývají ve formátu jméno x kde x je číslo Příklady v některých evropských zemích Vybavení Výbava záchranářských vrtulníků zahrnuje veškeré vybavení pro udržení životních funkcí – tedy přístroje pro monitoring základních životních funkcí a přítroje pro resuscitaci a umělou plicní ventilaci Namísto nosítek bývá použita vakuová matrace která mírní vibrace a otřesy při letu Mohou být vybaveny navijákem a lanem pro akce v obtížně přístupném terénu Výbava může zahrnovat také pátrací reflektory nebo termovizi Televizní seriály Letecké záchranné službě se věnují také seriály Nejznámější je německo-rakouský akční seriál Medicopter 117 nebo seriál Létající doktoři Odkazy Reference Související články Letecká záchranná služba v Česku Letecká záchranná služba na Slovensku Letecká záchranná služba v Polsku Externí odkazy Letecký oddíl Ministerstva vnitra LO MV nebo jen LO byl letecký policejní útvar který existoval v letech 1953 až 1979 na území Československé republiky a později Československé socialistické republiky Předchůdcem útvaru byla Bezpečnostní letka a nástupcem se stala Letecká správa Federálního ministerstva vnitra Historie V roce 1953 bylo zrušeno Ministerstvo národní bezpečnosti a většinu jeho pravomocí převzalo Ministerstvo vnitra V roce 1953 existovala Bezpečnostní letka u které však nebylo jasné zda její kompetence spadají pod civilní nebo vojenské letecké předpisy Nový útvar se řídil civilními leteckými předpisy při provádění leteckých prací při ostatních činnostech podléhala jeho činnost vojenským leteckým předpisům< ref> Vrtulníky Leteckého oddílu Ministerstva vnitra byly nasazovány pro monitorování na velkých kulturních a společenských událostech například na Velké ceně ČSSR Závodu míru Spartakiádách Tatranském poháru a dalších událostech V roce 1965 byly vrtulníky Mil Mi-4 použity pro záchranné akce během povodní na Dunaji 23 září 1965 proběhla první zdokumentovaná záchranná akce ve Vysokých Tatrách – příslušníci Leteckého oddílu přepravili jugoslávskou turistku do Popradu Hlavní velitelství Leteckého oddílu Ministerstva vnitra vzniklo na letišti Stará Ruzyně dnes Terminál Jih Vzhledem k tomu že umístění veškeré letecké techniky na jedno místo nebylo praktické vznikaly postupně odloučené skupiny< ref> Úkoly Ministerstvo vnitra vydalo v roce 1958 Statut Leteckého oddílu Ministerstva vnitra který zahrnoval mimo jiné také úkoly Leteckého oddílu Úkoly útvaru byly shrnuty ve dvou bodech První bod zahrnoval činnosti pro jednotlivé složky Ministerstva vnitra a to především rychlou přepravu operativních pracovníků kurýrní službu stíhání nebezpečných zločinců průzkum míst trestných činů průzkum prostorů státních hranic průzkum jiných objektů důležitých pro zajištění vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku záchrannou pomocnou leteckou službu při živelních pohromách a spolupráci s ostatními bezpečnostními orgány V roce 1963 byl status nahrazen novým který rozděloval úkoly Leteckého oddílu na tři části a to leteckou přepravu stranických a vládních činitelů operativní a pátrací lety a třetí částí byly výcvikové lety Vrtulníky a letadla V padesátých a šedesátých letech byly používány některé poválečné letouny a také dosluhující vrtulníky Mil Mi-1 a Mil Mi-4 Letecký oddíl Ministerstva vnitra neměl dostatek výkonné letecké techniky pro plnění pohotovostních úkolů proto Ministerstvo vnitra modernizovalo od počátku sedmdesátých let letecký park< ref> Odkazy Reference < ref> < ref> FOJTÍK Policejní vrtulníky s 40 < ref> FOJTÍK Policejní vrtulníky s 41 < ref> FOJTÍK Policejní vrtulníky s 42 < ref> FOJTÍK Policejní vrtulníky s 43 < ref> FOJTÍK Policejní vrtulníky s 44 < ref> FOJTÍK Policejní vrtulníky s 45-46 < ref> < references> Literatura Externí odkazy na vrtulníkcz Termínem loď se v architektuře označuje podlouhlý prostor zaklenutý klenbami Pokud má prostor více lodí než jednu bývají od sebe jednotlivé lodě zpravidla odděleny řadou sloupů či pilířů tvořících arkádu Podle umístění a rozměrů jednotlivých lodí mluvíme o hlavní a bočních lodích Je-li hlavní loď vyšší než boční lodě a v horní části stěny nad arkádami jsou prolomena okna nazýváme stavbu bazilikou a mluvíme o tzv bazilikálním uspořádání Pokud není hlavní loď vyšší o takový úsek zdiva aby bylo možné vzhledem k existenci krovů nad bočními loděmi prolomit okna mluvíme o nepravé bazilice Pokud jsou všechny lodě stejně vysoké mluvíme o síňověm uspořádání Loď která je kolmá na ostatní lodě se nazývá příčná loď Místo kde se lodě protínají se nazývá prostě a jednoduše křížení Termín „loď se v architektuře používá většinou pro sakrální prostory například kostely ovšem ne výhradně Možné je například použití tohoto termínu i u jiných většinou historických staveb například u masných krámů pivovarů nebo rozsáhlých sklepů Též se používá zcela běžně i u stanic metra Pokud má stavba pouze jednu loď nazýváme ji také jednolodím pokud jsou lodě dvě jedná se o dvojlodí V případě tří lodí pak trojlodí pětilodí atd V takovém případě můžeme použít i termín vícelodí Související článek boční loď transept Externí odkazy Lobbování z angl lobby původně vrátnice předsíň v přeneseném smyslu zájmová skupina je soustavné prosazování skupinových zájmů zejména v médiích na veřejnosti u orgánů státu a jeho představitelů V širší podobě je lobbování součástí public affairs tzv managementu veřejných záležitostí kde jde již o profesionální lobbování prováděné agenturami a konzultačními společnostmi Původ pojmu a definice Název se patrně odvozuje od prastarého zvyku že se prosebníci římští klienti shromažďovali v předsíni vlivných osob panovníků a později i poslanců a pod V historických společnostech se tedy jednalo o způsob jak se poddaní a podřízení snažili ovlivnit rozhodování mocnějších ve svůj prospěch případně ve prospěch své skupiny Podobně se tomu tak dělo v předsálí Kongresu USA lobby kde občané kontaktovali své kongresmany V moderních demokratických státech kde se státní moc chápe jako delegovaná občany ve volbách a zprostředkovaná volenými zástupci např poslanci je styk poslanců s voliči nezbytný a žádoucí Je ústavně zaručen jako petiční právo Proto mají volení funkcionáři a poslanci své kanceláře a hodiny pro veřejnost Samotný lobbing upravuje spousta definicí odborná literatura nejčastěji pracuje s tou od Luigiho Graziana „Lobbing je specializovaná a odborná reprezentace prostřednictvím široké škály prostředků které v zásadě vylučují korupční výměnu služeb ve své povaze velmi odlišná od obecné nespecializované reprezentace kterou zajišťují volení zástupci Jako reprezentant partikulárních zájmů lobbyista dodává informace a technicko-odborné expertízy které mohou být užitečné a někdy rozhodující při definování legislativní a správní regulace Lobbing tedy představuje jakési nošení informací které by svou hodnotou měly přispět v zákonodárném ale i exekutivním procesu Je nedílným prvkem teorie pluralismu V demokratických společnostech může přispívat k vylepšování přijímaných regulatorních opatření či pomáhat při samotné tvorbě jednotlivých politik Dělení lobbingu Z politologického hlediska lze lobbování podle typu adresáta dělit na složku Výkonnou jedná se většinou o krátkodobé zájmy např jmenování do funkce Zákonodárnou účelem zpravidla bývá dlouhodobější změna v systému Soudní jedná se o ovlivňování soudních rozhodnutí zejména v anglosaském právním systému Volební nejčastějším předmětem je získávání finančních prostředků na volební kampaně týká se převážně USA < ref> Lobbování a korupce Na druhé straně může takové ovlivňování snadno přejít v korupci tj zneužívání svěřené pravomoci k soukromému či skupinovému prospěchu Korupce zde může mít různé podoby například prosazovaná věc by neoprávněně zvýhodnila nebo naopak poškodila určitou osobu nebo skupinu; prosazovaná věc by poškodila veřejný zájem; prosazovaná věc je v osobním zájmu funkcionáře tzv střet zájmů; funkcionář chce za prosazení této věci protislužbu nebo platbu Protože nebezpečí korupčního ovlivňování funkcionářů státu roste s růstem jeho politické a hospodářské moci snaží se mu některé moderní státy čelit tím že lobbování regulují zákony Tak v USA i ve Velké Británii existují seznamy oprávněných lobbistů kteří zastupují jisté zájmové skupiny Podobnou úpravu má i Polsko a Litva Podle Lawrence Lessiga  je lobbying  jinou formou korupce která však poškozuje demokracii více než klasická korupce „něco za něco Etické rozměry lobbingu Všichni lobbisté by měli při svých aktivitách dodržovat určité etické zásady Obecně platí že lobbista by měl být vždy schopen odpovědět na tři následující otázky Kdo jste a koho zastupujete? Jaká je struktura vaší organizace? Co konkrétně chcete změnit a jakým způsobem toho chcete dosáhnout? < ref> Celá řada států a organizací také vytvořila etické kodexy k nimž se lobbisté mohou povinně musí přihlásit Lobbisté registrovaní při některých institucích Evropské unie se například zavazují k následujícímu Obecné principy lobbisté se budou chovat čestně a poctivě k zaměstnancům i konkurentům a vyvarují se jakéhokoli jednání které by mohlo být považováno za korupční Transparentnost a otevřenost absolutní otevřenost vlastní osoby společnosti i skupiny kterou lobbista zastupuje úmyslně nemást osoby u nichž je lobbing prováděn zákaz rozšiřování nepravdivých polopravdivých zkreslených neověřených či neověřitelných zpráv a zvěstí Důvěrnost veškeré informace které lobbista při své činnosti získá ne pouze utajené nebude šířit třetím osobám není-li to nezbytně nutné Konflikt zájmů jakýkoliv střet zájmů se v profesním životě zcela zakazuje Nastane-li lobbista jej neprodleně vyřeší nebo své lobbovací činnosti zanechá Zaměstnanci bývalých pracovníků institucí EU zvláštní dodatky upraví které z nich a za jakých podmínek je možno zaměstnat tyto podmínky jsou však všeobecně vnímány jako přísné Finanční pobídky lobbista nesmí úředníkovi poskytnout jakoukoli finanční pobídku majetkový ani jiný prospěch či zvýhodnění Za jedinou výjimku je považováno občerstvení ve standardní kvalitě a rozsahu< ref> V České republice do dnešního dne žádný byť formální a dobrovolný obecně platný kodex chování lobbisty neexistuje Lobbing v Evropské unii Lobbing je při institucích evropské osmadvacítky velice rozšířeným fenoménem do kterého zástupci národních i nadnárodních společností každoročně investují nemalé finanční prostředky Vůbec nejvyšší výdaje na lobbisty pracující v Bruselu a Štrasburku vykazuje belgická společnost YARA která do lobbingu ročně investuje více než sedm milionů eur Jen těsně za ní zaostávají švýcarský Philip Morris belgický ExxonMobil Petroleum & Chemical a rumunská Microelectronica které lobbistům ročně zaplatí pět milionů eur V první desítce pak figurují ještě Microsoft Shell Siemens General Eletrics Company Huawei a německá strojírenská firma Evonik Industries které na lobbing ročně vynaloží od dvou do čtyř milionů eur Nejvýše postavenou českou společností v žebříčku nákladů na lobbisty je Skupina ČEZ s ročním výdajem necelých tři sta tisíc eur< ref> Pro výše zmíněné firmy pracují stovky soukromých lobbovacích agentur Suverénně nejvíc jich je registrováno v Belgii 1707 kterou následuje Německo 868 Francie 736 Velká Británie 723 a Itálie 648 V Česku je pak registrováno 55 agentur< ref> Reference Související články Korupce Politická strana Think tank Public affairs Externí odkazy Lobbování v USA Lobbování v Evropě Londýn s výslovností je hlavní město Spojeného království Velké Británie a Severního Irska ležící na jihovýchodě země při ústí řeky Temže Produkuje 20 % HDP Spojeného království Londýn je společně s městy New York a Tokio jedním z nejdůležitějších měst na světě< ref> Pojem Londýn se používá pro území vymezené jako jeden z anglických regionů – Velký Londýn Historie I když existují jisté známky roztroušených britských osad první větší obec Londinium zde založili roku 43 Římané Tato osada byla ale vypálena kolem roku 61 po útoku keltského vojska královny Boudiccy Obnovená osada velmi dobře prosperovala a překonala svým významem Colchester Ve 3 století v době největší slávy zde žilo asi 60 000 obyvatel Do 7 století vybudovali Anglosasové novou osadu nazývanou Lundenwic asi 2 km proti proudu od původního římského města v místech současné Covent Garden V ústí řeky Fleet zřejmě existoval rybářský a obchodní přístav Roku 851 na město zaútočili Vikingové kteří ho dobyli a vypálili Král Alfréd Veliký později s Vikingy uzavřel mír a přestěhoval město pod ochranu původních římských hradeb Za vlády dalších anglosaských králů město vzkvétalo jako středisko mezinárodního obchodu a důležité politické centrum Přesto občasné útoky Vikingů pokračovaly a dosáhly svého vrcholu v roce 1013 kdy dánský král Knut město dobyl a donutil anglického krále Ethelreda II k útěku Eduard III po svém nástupu na trůn nechal obnovit Westminsterské opatství a Westminsterský palác< ref> Po vítězství v bitvě u Hastingsu byl Vilém Dobyvatel korunován na krále roku 1066 v nově dokončeném Westminsterském opatství Vilém přiznal obyvatelům města zvláštní privilegia ale nechal na jeho jihovýchodním okraji postavit hrad který mu umožnil město kontrolovat Roku 1097 začal Vilém II stavět v blízkosti opatství Westminster hall která byla ve středověku královskou rezidencí Westminster se stal sídlem královského dvora a vlády zatímco City se stala centrem obchodu a byla spravována vlastní institucí Corporation of London Obě sousedící části města se postupně rozrůstaly a staly se základem moderního centra Londýna a ve 12 století převzaly po Winchesteru roli hlavního města Ve středověku se počet obyvatel z 18 000 v roce 1100 zvýšil na 100 000 v roce 1300 V polovině 14 století zasáhla Londýn morová epidemie Black Death která způsobila smrt asi jedné třetiny obyvatel Po expanzi města v 18 století byl Londýn největším městem světa v letech 1831 až 1925 Tento růst byl doplněn i první železnici Železniční síť se rozvíjela velmi rychle Nárůst dopravy byl doplněn roku 1863 vznikem prvního metra na světě< ref> Místní samospráva měla s rozvojem města a vybudováním infrastruktury velké problémy V letech 1885 až 1889 nastartoval řešení těchto problémů instituce Metropolitan Board of Works později nahrazena prvním voleným správním orgánem Radou hrabství Londýn V důsledku bombardování v průběhu druhé světové války bylo zabito více než 30 000 obyvatel města< ref> a zničeno velké množství budov Rekonstrukce města v poválečném období byla charakterizována použitím různých architektonických stylů a změnila tak charakter Londýna V roce 1965 došlo k rozšíření hranic města a tato oblast byla ustanovena jako Velký Londýn Poválečná imigrace změnila složení obyvatel a Londýn se tak stal multikulturním městem Ekonomický rozvoj města v 80 letech 20 století vrátil městu jeho pozici jako města mezinárodního významu Geografie a podnebí Londýn byl založen na severním břehu Temže a po mnoho století přes ni vedl pouze jediný most London Bridge což mělo za následek že se Londýn rozvíjel převážně na sever od Temže Poté co byly v 18 století vystavěny další mosty začalo město expandovat do všech směrů bez větších potíží protože rovná nebo mírně zvlněná krajina okolo řeky nepředstavovala žádnou přírodní překážku Ačkoli se ve městě nachází několik návrší například Parliament Hill anebo Primrose Hill jsou nepříliš rozlehlé a nepředstavovaly pro rozvoj města žádnou překážku Díky těmto skutečnostem má Londýn téměř kruhový půdorys a území Velkého Londýna zahrnuje 1 577 km² Řeka Temže byla kdysi daleko širší a mělčí než je dnes Byla sevřena do břehů a mnoho přítoků do Temže protéká londýnským podzemím Temže je přílivová řeka a kvůli tomu Londýn byl a stále je ohrožen záplavami Jako ochrana před možnými záplavami byly vybudovány bariéry na Temži ve Woolwichi Podnebí Mírné oceánské V červenci a srpnu může být několik dní i velmi teplo například 10 srpna 2006 bylo 37°C v posledních letech jsou v Londýně teplejší léta Zima je chladná ale ne moc mrazivá Noční teploty klesají nejníže na -5 °C Největší mrazy mohou být v prosinci a lednu Nejnižší naměřená teplota byla -166 °C Mrazivých dnů v Londýně je méně než 30 za rok Při ochlazeních od konce podzimu do začátku jara může být rozdíl mezi rozehřátým středem města a okrajem 5 °C Bouřky jsou v létě časté Sníh se drží na zemi 5 dní v roce a výška sněhové pokrývky je 2–3 cm Větry vanoucí od oceánu přinášejí v létě chlad a v zimě teplo tak jako ve všech západoevropských pobřežních oblastech Větry jsou nejsilnější v zimě Bouře jsou obvykle 1–2krát v roce Tornáda jsou vzácná Obyvatelstvo Při sčítání obyvatel v roce 2001 bylo etnické složení Londýna následující 711 % – běloši 598 % bílí Britové; 31 % bílí Irové; 83 % jiní běloši; 121 % Jižní Asiaté 61 % Indové; 22 % Bangladéšané; 20 % Pákistánci; 109 % černoši 53 % – Afričané; 48 % Karibští černoši; 08 % jiní černoši; 32 % – míšenci; 11 % – Číňané; 16 % ostatní Asi 218 % obyvatel uvádělo místo narození mimo Evropskou unii Stav při sčítání v roce 2011 598 % – běloši 448 % bílí Britové; 22 % bílí Irové; 01 % cikáni a Irští Travellers; 121 % jiní běloši; 66 % Indové; 27 % Bangladéšané; 27 % Pákistánci; 133 % černoši 70 % – Afričané; 42 % Karibští černoši; 21 % jiní černoši 50 % – míšenci; 15 % – Číňané; 13 % Arabové; 21 % ostatní Asi 37 % obyvatel uvádělo místo narození mimo Spojené království V Londýně žilo k rozhodnému datu při sčítání v roce 2011 asi 8 841 Čechů a 12 800 Slováků Náboženství 5825 % – křesťané 158 % – bez vyznání Počet obyvatel Londýna v roce 1801 byl asi 860 000 pro srovnání Paříž v roce 1802 měla asi 670 000 obyvatel Londýn byl nejlidnatějším městem od roku 1825 do 1925 kdy byl překonán New Yorkem Počet obyvatel Londýna podle sčítání obyvatel z roku 2006 činí 7 750 000 obyvatel Počet obyvatel Londýna včetně příměstských částí angl urban area byl podle výsledků sčítání obyvatel v roce 2001 8 278 251< ref> Počtem obyvatel je Londýn včetně příměstských částí třetí největší v Evropě po Moskvě 117 milionů obyvatel v roce 2000 a Paříži 96 milionů obyvatel v roce 1999 Na rozdíl od jiných států neposkytuje Velká Británie národně koordinované počty obyvatel oblasti hlavního města angl London’s metropolitan area s ohledem na sledování osob dojíždějících do Londýna do zaměstnání a ekonomický vliv Podle některých zdrojů zahrnuje oblast Londýna plochu 16 043 km² s počtem obyvatel 13 945 000 – což je více než počet obyvatel Skotska Walesu a Severního Irska dohromady< ref> Podle této definice je oblast Londýna spolu s oblastí Moskvy asi 14 milionů obyvatel největší metropolitní oblastí Evropy a je větší než oblast Paříže 115 milionů v roce 2004 Definici oblasti v tomto pramenu je třeba brát s maximální opatrností neboť obsahuje místa dosti vzdálená od Londýna např Dover ležící u Lamanšského průlivu nebo Colchester město na severu Essexu Po odečtení východního Kentu severního Essexu a West Berkshire je tento počet mezi 12 až 125 miliony V roce 2004 vláda Velkého Londýna oficiálně vyhlásila Londýnský region angl metropolitan region s centrem v Londýně s rozlohou 27 224 km² a počtem obyvatel přibližně 18 000 000 Toto území zahrnuje Velký Londýn celou jihovýchodní Anglii a jednu třetinu východní Anglie Metropolitní region je odlišný pojem od metropolitní oblasti Zahrnuje území s obrovským množstvím spojení a sítí mezi obydlenými oblastmi Je třeba poznamenat že metropolitní region jak je zde definován má málo společného s tím co je pojmem Londýn označováno v britském prostředí Charakteristika Centrum společenského dění Londýna je Westminster kde sídlí většina obchodů a zábavních center Zde sídlí také vedení největších britských průmyslových podniků vyjma finančního sektoru a vláda Spojeného království Londýnská City je hlavním finančním centrem Velké Británie a jedním z nejdůležitějších ve světě Je řízená Corporation of London institucí která má středověké kořeny a v jejímž čele je Lord Mayor of London v českém prostředí starosta Původní dominantu katedrálu svatého Pavla doplnily vysoké budovy kanceláří včetně nejvyšších Tower 42 známa spíše jako NatWest Tower a 30 St Mary Axe nazývána Gherkin postavená v roce 2003 City má pouze malé množství stálých obyvatel asi 7 000 ale během dne zde pracuje až 300 000 lidí V poslední době se finanční centrum stále více přesouvá z City do Canary Wharf na východě Londýna West End je považován za nejpopulárnější nákupní a zábavní obvod Londýna Nalézá se zde i Trafalgarské náměstí jedna z nejnavštěvovanějších památek Londýna Oxford Street je jednou z nejznámějších ulicí světa pro nakupování módního značkového oblečení Na jihu od východní části Oxford Street se rozkládá Soho síť malých uliček plných restaurací hospůdek menších obchodů a butiků divadel a kin stejně jako mediálních filmových inzertních a postprodukčních firem Soho je rovněž známé svými rušnými kluby bary a gay komunitou Piccadilly je známou dopravní tepnou vedoucí z Piccadilly Circus na východě k Hyde Park Corner na západě V jejím okolí nalezneme Mayfair a Green Park Dalšími dopravními tepnami této části města jsou Regent Street a Bond Street Východní Londýn byl centrem metropolitní průmyslové oblasti a většina tohoto území je v současnosti výrazně přestavována jako část Thames Gateway Hrála rovněž klíčovou úlohu v úspěšné kandidatuře na pořádání Olympijský her v roce 2012 a nyní probíhá výrazná obnova tohoto území pro zabezpečení úspěšného konání Olympiády Je to již podruhé v moderní historii kdy je tato oblast výrazně přestavována poprvé to bylo po náletech německého letectva v době druhé světové války East End je nejblíže původnímu londýnskému přístavu a je oblastí kde se nejčastěji zpočátku usidlovali přistěhovalci přijíždějící do přístavu Byly to postupně přistěhovalecké vlny Francouzů Hugenotů Belgičanů Židů a Pákistánců East End se rozrůstá z východní části City a zahrnuje tyto městské části – Whitechapel Mile End Bethnal Green Hackney Bow a Poplar V této části města se nacházejí mnoha zajímavá místa včetně londýnských tržišť Columbia Road Flower Market Spitalfields Market Brick Lane Market Petticoat Lane Market a několik muzeí například Geffrye Museum a Museum of Childhood v Bethnal Green Docklands městská část na Ostrově psů Isle of Dogs prochází od roku 1980 bouřlivým rozvojem V prvních letech od roku 1980 bylo mnoho skladů ve Wapping obsazováno a používáno jako umělecké dílny a levné ubytovny London Docklands Development Corporation LDDC byla založena v roce 1981 aby nastartovala proces využití a změny tváře této oblasti Nejznámějším výsledkem je oblast Canary Wharf jejíž dominantou je budova kancelářského komplexu 1 Canada Square nejvyšší britský mrakodrap od roku 1991 Spojení této oblasti s metrem a s ostatními částmi města zajišťuje Docklands Light Railway DLR Západní Londýn zahrnuje elegantní a nákladnou rezidenční oblast Notting Hill Kensington a Chelsea jsou oblasti s nejluxusnějším bydlením ve Velké Británii Západním směrem u White City poblíž Shepherd's Bush se nachází hlavní centrum BBC a ještě dále na západ v předměstí Hillingdon leží letiště Heathrow Tento kout Londýna je domovem Richmond Parku V této části má také stadion Chelsea FC a to na Stamford Bridge V jižním Londýně nalezneme Wimbledon známý pořádáním velkého tenisového turnaje Greenwich ležící na březích Temže v místech kde tato řeka meandruje je známá parkem a je rovněž sídlem Královské greenwichské observatoře Brixton Camberwell a Peckham je domovem pro mnoho rodin imigrantů z Karibiku kteří se do Velké Británie přistěhovali v létech 1950 1960 a 1970 Severní Londýn zahrnuje například předměstí Hampstead a Highgate které si podržely venkovský ráz Jsou zde velké parky včetně Hampstead Heath s Parliament Hill Mnoho oblastí má výrazné zastoupení menšin nepřiklad Stamford Hill jež je obydlen výraznou komunitou ortodoxních židů a Green Lanes ve čtvrti Harringey s výrazným zastoupením turecké a řecké menšiny Islington je jedna z nejbohatších oblastí severního Londýna a je sídlem fotbalových klubů Arsenal nebo Tottenham Hotspur FC jehož stadión je v blízkém Tottenhamu Ekonomika Ekonomický význam Londýna je způsoben mimo jiné jeho včasnou poválečnou orientací na odvětví poskytování služeb Londýn je hlavní centrálou mezinárodního obchodu a patří spolu s New Yorkem a Tokiem mezi tři nejdůležitější ekonomická centra Je po New Yorku druhým největším světovým finančním střediskem a po Tokiu New Yorku Los Angeles Chicagu a Paříží šestou největší městskou ekonomikou Více než 85% 32 milionů lidí zaměstnaných v Londýně pracuje v odvětví poskytování služeb Dalších asi 15 milionu pracuje v průmyslových podnicích I když v posledních letech došlo k poklesu počtu průmyslových společností stále jich zde existuje asi 15 000 a jsou zaměřeny na výrobu oděvů tiskařství výrobu nábytku a produkci potravin< ref> Nejdůležitějším odvětvím je stále finanční sektor V poskytování finančních služeb pracuje více než 300 000 lidí Sídlí zde více než 480 mezinárodních bank V City je proinvestováno více finančních prostředků než v ostatních deseti největších evropských městech dohromady a v Londýně je realizováno více mezinárodních telefonních hovorů než kdekoli jinde na světě< ref> City je největší finančním a obchodním centrem v Evropě a pomalu dostihuje i New York V Londýně sídlí banky brokerské společnosti pojišťovny právní a účetní společnosti Další kancelářské středisko vzniklo na východ od City v Canary Wharf kde sídlí světové centrály společností HSBC Reuters Barclays a Clifford Chance největší právní společnost světa Dalším důležitým odvětvím je turistika zaměstnávající v roce 2003 asi 350 000 lidí< ref> a roční příjem z turistiky je asi 15 miliard liber Každý rok město navštíví 27 milionů turistů kteří zde stráví alespoň jednu noc Londýnský přístav v Tilbury se z pozice největšího světového přístavu dostal až na třetí místo ve Velké Británii a prochází jím 50 milionů tun zboží Správa města Velký Londýn je rozdělen do 32 městských obvodů a londýnské City Jednotlivé samosprávy městských obvodů jsou nejdůležitější jednotkou místní správy Londýna a jsou zodpovědné za zajištění většiny lokálních služeb v oblasti kterou spravují City není spravována běžnou místní radou ale historickou Corporation of London Greater London Authority GLA nejvyšší správní orgán Velkého Londýna má vliv na dění celé oblasti Velkého Londýna a je zodpovědná za koordinaci činností samospráv městských čtvrtí strategické plánování a chod služeb jež mají dosah v celém Londýně jako například policie požární ochrana a doprava GLA se skládá ze zastupitelstva jímž je Londýnské shromáždění London Assembly které řídí starosta Londýna Mayor of London Současný starosta Boris Johnson byl zvolen roku 2008 Dnešní GLA byla ustanovena jako náhrada za Radu Velkého Londýna Greater London Council GLC který vznikl roku 1965 a byl zrušen roku 1986 po politických šarvátkách mezi GLC tehdy vedeným Kenem Livingstonem a vládou konzervativní strany vedenou Margaret Thatcherovou Po zrušení GLC v roce 1986 přešla většina jeho pravomocí na samosprávy městských obvodů a zbytek byl zajišťován jejich spolupráci nebo jinými nevolenými orgány Samosprávy městských obvodů tak získaly značnou autonomii a jednotný statut a ačkoli po obnovení GLC ztratily určitou část vlivu stále existují oblasti v nichž jsou nezávislé na GLC Předchozí londýnské administrativní úřady Metropolitan Board of Works MBW – 1855 až 1889 London County Council LCC – 1889 až 1965 Greater London Council GLC – 1965 do 1986 Greater London Authority GLA – 2000 Londýn je v parlamentu reprezentován 74 poslanci< ref> Policejní službu pro 32 londýnských čtvrtí zajišťuje Metropolitan Police Service všeobecně označována spíše jako Metropolitan Police nebo jednoduše Met City má svou vlastní policejní správu City of London Police Zdravotní služba v Londýně je řízena vládou prostřednictvím Národní zdravotní služby NHS Velký Londýn je rozdělen mezi 5 Strategic Health Authorities Doprava Londýn je z pohledu dopravy jedno z nejrušnějších měst na světě Doprava je spravována úřadem starosty ale jeho finanční vliv je omezen Výkonným orgánem řízení londýnského dopravního systému je Transport for London TfL Síť městské hromadné dopravy je jedna z nejrozsáhlejších na světě Hlavním dopravním systémem Londýna je metro se svými dvanácti linkami Jedná se o první metro na světě otevřené roku 1863 Vznikla zde i roku 1890 první elektrifikovaná linka Denně je využito pro asi 3 miliony cest a ročně pro 1 miliardu Trasy metra pokrývají centrum a severní část města Roku 1987 bylo metro doplněno o systém lehké kolejové dopravy DLR který používá menší a lehčí soupravy bez řidiče a jeho síť pokrývá oblast východního Londýna a Greenwiche Místní a mezinárodní železniční spoje mimo některých výjimek neprojíždějí centrem města ale zastavují na železničních stanicích rozptýlených po okraji jeho centra Vzrůstající požadavky na dopravu vedly roku 2007 ke schválení plánu na vybudování podzemní východo-západní železniční trati pod centrem města Crossrail která se momentálně buduje a její sprovoznění se předpokládá v roce 2015 Rychlovlaky Eurostar spojují nádraží St Pancras International s Paříží a Bruselem Cesta do Paříže trvá asi 2 hodiny a 15 minut a do Bruselu asi 1 hodinu a 51 minut Síť londýnské autobusové dopravy je jednou z nejrozsáhlejších na světě Denně vyjíždí asi 8 000 autobusů na 700 linek a týdně přepraví více než 6 milionů cestujících Každý rok je na obnovu dopravní sítě investováno 850 milionů liber a Londýn má nejrozsáhlejší dopravní síť použitelnou vozíčkaři na světě a od druhé poloviny roku 2003 je lépe přístupná i pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením Londýn je hlavní mezinárodní křižovatkou Letiště Heathrow je nejrušnějším letištěm světa pro mezinárodní dopravu V březnu roku 2008 byl dokončen již pátý terminál který má ročně odbavit až 30 milionů cestujících Další důležitá letiště v dosahu města jsou Stansted Gatwick Luton City Southend a Biggin Hill která využívají především obchodní cestující a také nízkonákladové letecké společnosti Náboženství Když papež Řehoř I Veliký vyslal v roce 597 svatého Augustina z Canterbury aby uvedl do Anglie křesťanství předpokládal že se jeho vyslanec stane arcibiskupem londýnským protože toto město bylo dříve hlavním městem římské kolonie Británie Vzhledem k tomu že Augustin byl pohostinně přijat v Kentském království králem Ethelbertem bylo však v roce 601 ustanoveno arcibiskupství v Canterbury Přesto byl Londýn vždy důležitým náboženským centrem a canterburští arcibiskupové zde trávili mnoho času Jejich oficiální londýnskou rezidencí je Lambethský palác Anglikánská církev má v Londýně dva biskupy – biskup londýnský který spravuje část Londýna na sever od Temže pod něhož patří největší londýnský barokní chrám katedrála svatého Pavla a biskup southwarský který spravuje anglikánskou církev na jih od Temže Důležité národní a královské ceremonie jsou rozděleny mezi katedrálu svatého Pavla a Westminsterské opatství gotický kostel připomínající katedrálu Římskokatolický arcibiskup westminsterský je uznáván jako hlava katolické církve v Anglii a Walesu pod něj patří katolická Westminsterská katedrála kterou je třeba odlišovat od anglikánského Westminsterského opatství Další tradiční protestantské církve které mají svou rezidenci v Londýně jsou například sjednocená reformovaná církev United Reformed Church a kvakeři Quakers Mnoho imigrantů ustavilo své vlastní církve – například je zde zastoupena pravoslavná církev a existují zde také další protestantské sbory Londýn je nejdůležitějším centrem islámu ve Velké Británii Ve dvou londýnských předměstích jsou enklávy s největším počtem muslimů ve Velké Británii – Tower Hamlets a Newham Londýnská centrální mešita London Central Mosque je velmi dobře známá londýnská silueta postavená na okraji Regent's Parku další mešity jsou i v jiných částech města Londýnu se pro jeho islámskou menšinu také přezdívá Londonistán Hinduistický chrám v Neasden Neasdenský chrám je největším hinduistickým chrámem mimo Indii a zároveň pozoruhodným příkladem moderní budovy postavené v tradičním stylu Většina dokonale propracovaných a spletitých mramorových plastik použitých v chrámu byla vytesáno v Indii Více než dvě třetiny britských židů žije v Londýně což řadí Londýn na 9 místo na světě v počtu židů žijících mimo Izrael< ref> Vzdělání Londýn je sídlem mnoha univerzit a středních škol které navštěvuje asi 378 000 studentů Nachází se zde také mnohé a vědecké a výzkumné ústavy Největší vysokou školou podle počtu studentů 125 000 ve Velké Británii a v Evropě je Londýnská univerzita Skládá se z 20 fakult a několika dalších menších ústavů s větší mírou autonomie Některé fakulty poskytují všeobecně zaměřené studium a jiné jsou specializované ústavy například London School of Economics SOAS Royal Academy of Music a Institute of Education Imperial College London a University College London byly podle výzkumu The Times Higher Education Supplement zařazeny mezi desítku nejlepších univerzit na světě ICL na 5 místě a UCL na 9 místě Dalšími univerzitami ve městě jsou Brunel University City University London Metropolitan University Imperial College London Middlesex University University of East London University of Westminster a London South Bank University Londýn je také známý svými ekonomickými školami – London Business School nejlepší ekonomická škola podle Business Week a Cass Business School největší ekonomická škola Evropy V Londýně se nachází mnoho muzeí galerií a jiných institucí které jsou jednak turistickými atrakcemi ale některé z nich Přírodopisné muzeum – biologie geologie; Science Museum a Victoria and Albert Museum – móda a design plní i funkci centra výzkumu v dané oblasti Britská národní knihovna u St Pancras je národní knihovnou Velké Británie a obsahuje asi 150 milionů exemplářů Sport Londýn je místem konání jednoho z největších maratónů s masovou účastí Londýnského maratónu konaly se zde Letní olympijské hry v roce 1908 a 1948 V červnu 2005 byl Londýn vybrán jako místo pořádání Letních Olympijských her 2012 Londýn se tak stal prvním olympijským městem kde se letní olympijské hry konaly třikrát Nejnavštěvovanějším sportem v Londýně je fotbal a v Londýně sídlí několik předních fotbalových klubů V historii nebyly londýnské kluby příliš úspěšné v získávání nejcennějších fotbalových trofejí tak jako například Liverpool nebo Manchester United ale současný Arsenal založený ve Woolwich Arsenal ale v roce 1913 se přestěhoval do Highbury a nyní sídlí Emirates Stadium a Chelsea hraje ve Fullhamu jsou spolu s Manchester United a Liverpool považovány za členy velké čtyřky – Big 4 V sezóně 2003 04 byly první dvojicí londýnských klubů v nejvyšší anglické fotbalové soutěži které se umístily na prvních dvou místech s vítězným Arsenalem V sezóně 2004 05 se situace opakovala tentokrát zvítězila Chlesea Londýn byl jedním z míst konání Mistrovství světa ve fotbale v roce 1966 a Mistrovství Evropy ve fotbale v roce 1996 a finálových utkání obou turnajů Londýn ve Wembley pětkrát hostil finále PMEZ 1963 1968 1971 1978 1992 a na již zrekonstruovaném stadionu dvakrát finále Ligy mistrů 2011 2013 Stadion Wembley – národní fotbalový stadión který byl svědkem mnoha významných mezistátních a klubových fotbalových a ragby utkání prošel do roku 2008 rekonstrukcí Po dobu jeho rekonstrukce byl místem důležitých zápasů cardiffský Millennium Stadium Velmi populárním sportem v Londýně je také ragby jehož příznivci pocházejí především ze střední třídy společnosti ze severu a západu města Anglický národní ragbyový stadión se nachází v Tvickenhamu Tři z dvanácti klubů elitní ligy – Guinness Premiership pocházejí z Londýna Kluby London Irish Saracens a Wasps hrají na hřišti mimo Velkého Londýna ale v metropolitní oblasti Harlequins kteří sestoupili po sezoně 2004 05 do nižší soutěže National Division One hrají v oblasti Velkého Londýna V Londýně existují dvě kriketová hřiště – Lord’s – domov Middlesex a Marylebone Cricket Club na předměstí St Johns Wood kousek na sever od Regents Parku a Oval – sídlo Surrey v jižním Londýně All England Lawn Tennis and Croquet Club je místem konání světově proslulého tenisového turnaje ve Wimbledonu na jihovýchodě Londýna Turistické atrakce Londýn patří k nejvíce navštěvovaným městům na světě Turistické atrakce se nalézají převážně v centrálním Londýně Patří mezi ně historická City; West End a jeho proslulá kina bary kluby obchody a restaurace; Westminster s Westminsterským opatstvím Buckinghamským palácem Clarence House atd Dále je to Science Museum Přírodopisné muzeum Britské muzeum Národní galerie Tate Gallery mosty London Bridge Tower Bridge Královská observatoř v Greenwichi kudy prochází od roku 1884 nultý poledník a další zajímavosti Pozoruhodná místa Camden Town Covent Garden Čínská čtvrť Downing Street Horse Guards Parade Jižní nábřeží Leicester Square London Dungeon Londýnská zoologická zahrada Londýnské oko Londýnské planetárium Muzeum voskových figurín Madame Tussaud Piccadilly Circus Tower Bridge Tower Trafalgarské náměstí Budovy a monumenty 1 Canada Square 30 St Mary Axe Albertův památník Bank of England Big Ben Britská knihovna Broadcasting House Buckinghamský palác Budova pojišťovny Lloyds City Hall Clarence House Elektrárna Battersea Hampton Court Palace Katedrála svatého Pavla Kensingtonský palác Kleopatřin obelisk Královská burza Královská greenvichská observatoř Královský soudní dvůr Lambethský palác Millennium Dome Mramorový oblouk Neasdenský chrám Nelsonův sloup One Canada Square Památník Diany princezny z Walesu Památník Velkého požáru Londýna Royal Albert Hall Royal Festival Hall St James's Palace Tower Tower 42 Věž British Telecom Westminsterské opatství Westminsterský palác Muzea a galerie Viz Trhy a obchodní centra Borough Market Brick Lane Market Camden Town Covent Garden Knightsbridge Petticoat Lane Market Portobello Road Market West End Parky a zahrady 11 % rozlohy Velkého Londýna zabírají parky Devět královských parků dříve honebních revírů je nyní přístupno veřejnosti Green Park St Jamess Park Hyde Park a Kensingtonské zahrady formují pásmo zeleně ve West Endu Regents Park tvoří severní hranici centra Londýna zatímco Greenwich Park-národní park Bushy Park a Richmond Park jsou oázou klidu v londýnských předměstích Mnoho menších parků bylo založeno u bohatých soukromých rezidencí pro soukromé používání ale část je nyní přístupná pro veřejnost Většina parků spravovaných londýnskou samosprávou byla vytvořena mezi polovinou 19 století a druhou světovou válkou Příkladem jsou Victoria Park Alexandra Park a Battersea Park Některé parky na předměstích například Hampstead Heath Wimbledon Common a Epping Forest mají neformální přírodní charakter Nejvýznamnější zahrada ve které se platí vstupné je Královské botanické zahrady v Kew Partnerská města Paříž Francie New York USA Berlín Německo Sofie Bulharsko Alžír Alžírsko Káhira Egypt Záhřeb Chorvatsko Bogotá Kolumbie Johannesburg Jihoafrická republika Podgorica Černá Hora Bagdád Irák Reference Literatura Londýn – průvodce s mapou COMPUTER PRESS ISBN 80-251-0768-X Londýn – společník cestovatele Leapman Michael Ikar 2005 Londýn – 3vydání Carstensen Heidede ISBN 80-7236-512-6 Londýn – Velký průvodce National Geographic Nicholson Louise ISBN 80-251-1274-8 Nakladatelství Computer Press as Londýn – kulturně-historický průvodce Kovář Martin ISBN 978-80-200-2008-6 Nakladatelství Academia 2011 Související články Velký smog 1952 Externí odkazy Městské divadlo Brno zkratka MdB je repertoárové divadlo v Brně se zaměřením na činoherní a hudební především muzikálovou produkci Divadlo se nachází na Lidické ulici v městské části Brno-střed kde má dva hrací prostory Činoherní scénu s maximální kapacitou 365 míst a Soudobou hudební scénu s maximální kapacitou 680 míst Ředitelem divadla je Stanislav Moša ten je také uměleckým šéfem činohry šéfem muzikálu Petr Gazdík a šéfem zpěvohry Igor Ondříček Divadlo má vlastní orchestr který je využíván zejména při muzikálových představeních Před budovou Činoherní scény je umístěný brněnský chodník slávy kde mají otisknuty dlaně někteří herci tohoto divadla K roku 2012 bylo divadlo třetím nejnavštěvovanějším divadlem v České republice< ref> Počátky divadla sahají do roku 1945 kdy tehdejší absolventi brněnské konzervatoře založili Svobodné divadlo V roce 1954 bylo divadlo přejmenováno na Divadlo bratří Mrštíků a roku 1965 bylo přesunuto z Jakubského náměstí do Lidické ulice Ke konci osmdesátých let zasahovali do jeho chodu velkou měrou představitelé města kteří spojili tři soubory Divadlo bratří Mrštíků Satirické divadlo Večerní Brno a Loutkové divadlo Radost do jednoho souboru Toto spojení však nefungovalo a 1 února 1991 se Divadlo bratří Mrštíků osamostatnilo Roku 1992 se stal ředitelem současný ředitel Stanislav Moša Dnešní název Městské divadlo Brno získalo divadlo 25 června 1996 od roku 1993 do 1996 se používal přechodný název Městské divadlo Brno – Divadlo bratří Mrštíků K významným tvůrcům režisérům a dramaturgům tohoto divadla patří mimo jiné Rudolf Walter Václav Renč režisérské trio Zdeněk Dopita Libor Pleva a Ladislav Panovec či Antonín Kurš Podle Zdeňka Srny byl nejvýznamnějším scénografem Milan Zezula V divadle začínali v minulosti herci jako Josef Somr Pavel Trávníček Jiří Tomek Eva Gorčicová Karel Janský Dagmar Pistorová Jiřina Prokšová nebo Jana Hliňáková V současnosti noví herci přichází hlavně z brněnské JAMU Hned několik herců bylo odměněno za své výkony Cenou Thálie byli to například Alena Antalová Radka Coufalová Stano Slovák Dušan Vitázek Ivana Vaňková či Petr Gazdík Divadlo ve své historii uvádělo činoherní představení i muzikály Ve čtyřicátých letech dvacátého století se uplatňovala hlavně Waltrova škola patetického realismu Na repertoáru byla zejména česká dramata od Klicpery Šrámkovo Léto Vrchlického Soud lásky nebo Skochova Naše babička V období mezi roky 1949 a 1957 se musel repertoár divadla přizpůsobovat venkovskému publiku protože se divadlo stalo zájezdovým V šedesátých letech v Divadle bratří Mrštíků vynikla zejména dramatizace Evžena Oněgina od Evžena Sokolovského Výraznou hrou v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století byla také féerie bratří Čapků Ze života hmyzu kterou režíroval Milan Pásek I v období přelomu dvacátého a dvacátého prvního století se divadlo zabývalo mimo jiné činoherní produkcí Ve dvacátém prvním století produkuje činoherní představení jako Brouk v hlavě Dokonalá svatba Charleyova teta Zkrocení zlé ženy Sluha dvou pánů nebo Škola základ života Městské divadlo je především známé svými muzikálovými představeními Jako první z oblasti muzikálů byly uváděny hry Osvobozeného divadla V dvacátém prvním století divadlo produkuje zejména vlastní produkce světových muzikálů jako Čarodějky z Eastwicku Bídníci nebo Mary Poppins Historie divadla Vznik divadla a změny jeho názvů Divadlo bylo založeno ve Falkensteinerově ulici v létě roku 1945 Jeho původní název zněl Svobodné divadlo O jeho vznik se zasloužili lidé okolo režiséra Milana Páska nápad podpořil i profesor Jiří Kroha Od počátků v divadle působili hlavně mladí umělci kteří se už dlouho snažili o založení druhé činoherní scény ve městě vedle Mahenova divadla kde by bylo možné provozovat hry soudobých autorů v současném stylu Avšak v sezoně 1945 1946 E F Burian zaměstnal Milana Páska v brněnském Národním divadle většina původních herců divadlo opustila a ředitelem byl jmenován Rudolf Walter Během tří zkušebních letních měsíců se odehrála premiéra pěti her do června 1946 soubor nového divadla nastudoval dalších 15 her Do konce sezóny v roce 1949 soubor uvedl celkem 71 her V sezoně 1947 1948 se divadlo stěhuje na Jakubské náměstí získává dotace od města země a státu což významně zlepšuje jeho ekonomické podmínky Od roku 1949 se stává zřizovatelem divadla Zemský národní výbor v Brně Divadlo postupně měnilo své názvy z Městského a oblastního divadla se brzy stalo Krajské oblastní divadlo od roku 1954 se divadlo nazývalo Divadlo bratří Mrštíků V roce 1988 bylo Divadlo bratří Mrštíků nařízením sloučeno pod názvem Brněnská divadla s žánrově dosti odlišnými soubory Divadla Radost a satirického divadla Večerní Brno Při tomto sloučení však divadla zůstávala i nadále autonomní co do umělecké činnosti každé z nich mělo svého uměleckého šéfa jejich nadřízeným pak byl společný ředitel Brzy přišla Sametová revoluce po které se situace s divadlem stabilizovala Do čela Divadla bratří Mrštíků DbM přejmenovaného roku 1996 na Městské divadlo Brno MdB byl v roce 1990 zvolen Jan Kolegar V roce 1992 se stal ředitelem Stanislav Moša dosavadní režisér dramatik a od roku 1990 také umělecký šéf činohry Pod Mošovým vedením proběhla celková rekonstrukce nevyhovujících prostor bývalého kina na Lidické ulici dnešní Činoherní scéna Divadlo na přelomu 20 a 21 století Od roku 1995 prošlo MdB několika proměnami např adaptací prostoru se zákoutím se šatnami bufetem a výstavní galerií Největší změnou však byla úprava divadelního prostoru Změny se neudály jen z hlediska prostoru výrazně se také proměnil herecký soubor V roce 2004 se pod správu MdB dostala brněnská zpěvohra jež dříve spadala pod Národní divadlo Brno Byl tak vytvořen herecký soubor dělený na 3 sekce činohra muzikál a zpěvohra Divadlo má také svůj balet sbor a orchestr V říjnu roku 2004 byla ve dvoraně na Lidické ulici v těsném sousedství s činoherní scénou otevřena zcela nová budova Soudobé hudební scény Tento druhý hrací prostor disponuje větším hledištěm i jevištěm a mnoha technickými vymoženostmi umožňujícími uvádění náročných vlastních produkcí zahraničních muzikálů Soudobá hudební scéna zahájila svou činnost premiérou muzikálu Hair Vlasy a od svého vzniku jsou na ní uváděny kromě světových i původních muzikálů také různé koncerty Díky souboru zpěvohry MdB uvádí čas od času také operety z nichž největšího úspěchu zatím dosáhl Orfeus v podsvětí v režii Gustava Skály Divadlo ve 21 století Městské divadlo Brno je možné řadit k divadlům s rozsáhlým hereckým souborem a širokou diváckou obcí Zaměřuje se na uvádění děl rozmanitých žánrů hudebních i činoherních avšak velký prostor je věnován především dílům zcela novým často psaným přímo pro MdB mezi autory takových her a muzikálů patří Stanislav Moša či Milan Uhde jako dramatici a Petr Ulrych Zdeněk Merta či Miloš Štědroň coby skladatelé Divadlo vydává vlastní muzikálové kompaktní disky a DVD měsíčně vychází časopis Dokořán šéfredaktorem je novinář a fotograf Jef Kratochvil Vždy v červnu hostí Městské divadlo Brno mezinárodní divadelní festival Dokořán pro hudební divadlo< ref> Městské divadlo Brno také reprezentuje české divadlo v zahraničí Svou zkratku MdB začalo divadlo používat v polovině devadesátých let dvacátého století Logo divadla které představuje černý klíč na bílém pozadí bylo vytvořeno roku 1995 výtvarníkem Jakubem Stejskalem Tímto svým pomyslným klíčem se divadlo odemyká svým divákům a zároveň herci odemykají srdce a myšlení svého publika za touto myšlenkou stojí sám ředitel divadla Stanislav Moša< ref> Ocenění divadla a herců Herci tohoto divadla byli mnohokrát oceněni Cenami Thálie V letech 1993 až 2012 jich získali celkem 11 – osm muzikálových dvě činoherní a jednu cenu pro mladého činoherce do 33 let Laureáty byli Hana Holišová 2012 Dušan Vitázek Nominovaní na tuto cenu byli také Jitka Čvančarová Zdeněk Junák Martin Havelka Rudolf Krátký Roman Vojtek Jan Apolenář Johana Gazdíková nebo Petr Gazdík Dále divadlo získalo pět Cen Alfréda Radoka tři získal Vladimír Franz za hudbu jednu Petr Ulrych v téže kategorii a jednu Jan Dušek za scénografii Další ocenění získalo Městské divadlo od internetového portálu i-divadlocz V roce 2006 bylo zvoleno pátým nejoblíbenějším divadlem v České republice v roce 2007 nejoblíbenějším divadlem v roce 2008 třetím nejoblíbenějším divadlem v roce 2009 opět nejoblíbenějším divadlem a taktéž v roce 2010 V roce 2011 se divadlo umístilo v anketě na třetí příčce Účastníci ankety mohli také vyjádřit jakýkoliv názor přičemž Městskému divadlu Brno vytýkali nemožnost on-line rezervace vstupenek která je v mnoha divadlech běžným standardem Od roku 2011 již tato možnost existuje< ref> Příspěvková organizace a soběstačnost Zřizovatelem Městského divadla Brno je od roku 1991 město Brno Městské divadlo Brno je příspěvková organizace kterou spravuje statutární město Brno Divadlo hospodaří s následujícími finančními prostředky – z vlastní činnosti hlavní i doplňkové z rozpočtu města příspěvek na provoz a účelová dotace na investice ze státního rozpočtu státních fondů a z rozpočtu kraje účelové systémové nebo individuální dotace z fondů organizace z darů a dotací od fyzických a právnických osob a ze zahraničí dotace a dary Nejvýznamnějším zdrojem příjmů divadla jsou jak vyplývá z jeho statutu příspěvky od zřizovatele tzn od města Brno v letech 2004–2005 tvořily přes 60 % příjmů V letech 2004–2006 činil čistý příspěvek od zřizovatele 110 120 a 1245 miliónu Kč Od roku 2012 začala hospodaření divadla sledovat tříčlenná dozorčí rada složená z brněnských radních; zřízena byla po odhalení účetní chyby kvůli které přišel ředitel divadla o odměny za rok 2011< ref> Skutečná soběstačnost divadla kterou lze vyjádřit až po odpočtu odpisů odvedených zpět do rozpočtu zřizovatele činila v roce 2007 3647 % tj dosažený podíl vlastních výnosů a celkových nákladů V roce 2008 se soběstačnost divadla ještě zvýšila a to na 3979 % Městské divadlo Brno má nižší dotace než Národní divadlo Brno přesto je jeho soběstačnost dvojnásobná Má však i vyšší návštěvnost Z toho vyplývá že je schopné na svůj provoz více vydělat Pro srovnání běžně se uvádí soběstačnost evropských divadel mezi 12 až 20 % u českých divadel okolo 30 %< ref> Scény divadla Soudobá hudební scéna Dne 17 listopadu 2001 byl slavnostně položen základní kámen Soudobé hudební scény Městského divadla Brno Hrubá stavba byla dokončena roku 2003 dále pokračovaly práce na fasádě objektu kterou je sendvičová konstrukce s tepelnou izolací a povrchem tvořeným stěrkovou omítkovinou respektive plechovým a keramickým závěsným obkladem Protože je výšková úroveň mezi ulicí Lidickou a třídou kapitána Jaroše značně rozdílná musí být velká část objemu budovy zapuštěna do země< ref> Autoři Soudobé hudební scény architekti Roman Mach a Josef Kubín vytvořili velmi členitý a různorodý objekt který má velmi komplikovaný půdorys Hudební scéna má dva vchody – v přízemí je to vchod ze třídy Kapitána Jaroše druhý vstup je v prvním patře a to z Lidické ulice Budova Soudobé hudební scény Městského divadla Brno získala ocenění Stavba roku Jihomoravského kraje pro roku 2004 cena udělená nadací ABF Ministerstvem Obchodu a průmyslu ČR a Svazem podnikatelů ve stavebnictví ČR a čestné uznání v Soutěži o nejlepší investici roku 2004< ref> Činoherní scéna Budova této scény byla postavena roku 1870 podle návrhu architekta Heinricha Fanty V roce 1912 byla budova přestavěna na kino filmová představení se zde pořádala až do roku 1953 Poté přešel objekt pod správu Mahenovy činohry Státního divadla Byly vypracovány plány přestavby a úpravy domu tak aby zase mohl sloužit divadlu Výsledek této rekonstrukce byl i přes nedostatek financí úspěšný a novou scénu obdivovali čeští divadelníci ale i hosté ze zahraničí< ref> Vstup do budovy Činoherní scény je umožněn z Lidické ulice třemi hlavními vstupy Hlavní dominantou interiéru vestibulu je středový pilíř Architekt prostor rozdělil na přízemní a patrovou část o spojení se stará schodiště které je vyrobeno z matné oceli Do samotného sálu vede dvojice postranních přízemních vchodů Vchody do zadních řad jsou umístěny v prvním patře kam se lze dostat výše zmíněným točitým schodištěm Hlediště dosahuje téměř výšky místnosti< ref> Chodník slávy Brněnský chodník slávy který se nachází před Městským divadlem začal vznikat v září roku 2000 kdy poprvé otiskli své dlaně herci divadla Alena Antalová Petra Jungmanová Markéta Sedláčková Zdena Herfortová Zdeněk Junák Karel Janský Jiří Tomek a Ladislav Kolář Hned o rok později přibyly dlaně Martina Havelky Jeho desku zdobí i otisk tlapy jeho psa boxera Britta II Spolu s Havelkou otiskla své dlaně i Miroslava Kolářová a Pavel Kunert V roce 2005 se chodník rozrostl o dlaně Jiřího Horkého Dušana Vitázka Petra Gazdíka a Igora Ondříčka Dne 24 května 2013 se chodník rozrostl o otisky Hany Holišové Petra Štěpána grafika a scénografa Petra Hlouška a kostýmní návrhářky Andrey Kučerové Soubor divadla v minulosti a současnosti Soubor Městského divadla Brno k roku 2014 čítá 93 herců činoherní zpěvoherní kteří mají stálé angažmá Tento soubor doplňuje velké množství mladých externistů zejména z řad absolventů Janáčkovy akademie múzických umění Velké množství herců umožňuje časté alternace které zároveň dávají divákům důvod navštívit stejná představení vícekrát Herci a herečky V letech 1945–1949 kdy byly na repertoáru zejména hry Osvobozeného divadla tvořili soubor Libuše Přichystalová Markéta Rauschgoldová Vilma Nováčková Otakar Dadák Dorek Rosenmayer Josef Štefl aj V letech 1949–1957 kdy v divadle probíhala rozsáhlá reorganizace se herecký soubor postupně ustaloval Tvořili ho hlavně mladí herci např Dagmar Pistorová Jiřina Prokšová Jana Hliňáková Jarmila Vašínová Marie Crhová Olga Hauková Jiří Dušek Zdeněk Kampf Ladislav Suchánek Josef Štefl či Roman Hemala V období 1966 až 1975 přešlo do divadla pouze pět absolventů JAMU a sice Jana Gazdíková Marcela Dürrová Zdeněk Maryška Eva Gorčicová a Pavel Trávníček Z období mezi léty 1975 a 1982 je třeba zaznamenat nové členy souboru Josefa Juráska Libuši Kafkovou Carmen Rauschgoldovou Simonu Pekovou Ilju Kreslíka Sylvu Talpovou Danu Baslerovou ad V letech 1989 až 1995 posílili soubor i mnozí současní herci jako Tomáš Sagher Zdena Herfortová Zdeněk Junák Jiří Dvořák nebo Zdeněk Černín V historii účinkovali v muzikálech absolventi pražské DAMU Stanislav Zindulka a Jaroslav Kuneš absolventi brněnské JAMU Jiří Tomek Eva Gorčicová a Karel Janský K absolventům brněnské JAMU kteří také začínali v MdB patří například Josef Somr a Pavel Trávníček Ke generaci která stačila vystudovat JAMU před vznikem muzikálového oboru patří také Jan Apolenář Erik Pardus Cena Thálie 2007 za výkon v dramatu Smrt Pavla I Zdeněk Junák Jana Musilová či Tomáš Sagher K roku 2013 byl muzikálový soubor složen až na výjimky z absolventů muzikálového herectví na JAMU Patří mezi ně Alena Antalová Cena Thálie 1999 v kategorii Talent roku Radka Coufalová Cena Thálie 2007 za výkon v muzikálu Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť Stano Slovák Dušan Vitázek Cena Thálie za výkon v muzikálu Hair Ivana Vaňková či Petr Gazdík Cena Thálie 2009 za výkon v muzikálu Les Misérables Bídníci K roku 2013 do činoherního souboru mimo jiné patří či patřili Alena Antalová Jan Apolenář Patrik Bořecký Zdeněk Bureš Zdeněk Černín Martin Havelka Lukáš Hejlík Zdena Herfortová Hana Holišová Michal Isteník Lenka Janíková Eva Jedličková Zdeněk Junák Josef Jurásek Ladislav Kolář Miroslava Kolářová Irena Konvalinová Jaroslav Matějka Jan Mazák Karel Mišurec Jana Musilová Milan Němec Alan Novotný Tomáš Sagher Markéta Sedláčková Viktor Skála Petr Štěpán Jiří Tomek Ivana Vaňková Eva Ventrubová Pavla Vitázková a Lucie Zedníčková< ref> Orchestr divadla V minulosti s Městským divadlem pravidelně spolupracoval jazzový orchestr Jožky Karena Spolupráce orchestru s divadlem začala hrou Golem v roce 1965 a příležitostně pokračovala při provádění muzikálových a hudebních titulů až do roku 1989 Orchestr měl nejčastěji okolo 12 členů Spolu s Hudebním divadlem Karlín v Praze patřilo k roku 2010 Městské divadlo Brno mezi jediné dvě muzikálové instituce v České republice které měly vlastní stálý orchestr Díky tomu se ve všech muzikálech hrála hudba naživo a i proto si divadlo získalo oblibu u mnoha českých skladatelů např Zdeněk Merta K roku 2012 působili v orchestru celkem pět dirigentů z nichž jeden má funkci šéfdirigenta Celková velikost souborů se lišila představení od představení Na stálý úvazek bylo k roku 2012 zaměstnáno 11 houslistů 3 violisté 3 violoncellisté 3 basisté 2 kytaristé 2 klávesisté 4 flétnisté 1 hobojista 3 klarinetisté 2 fagotisté 4 hráči na lesní roh 4 hráči na trubky 4 hráči na trombóny a 5 hráčů na bicí nástroje < ref>< ref> Asi měsíc před premiérou daného přestavení začíná orchestr se zkouškami Nejprve nacvičuje jednotlivé party s konkrétními zpěváky poté se pod dohledem režiséra nacvičuje hudba se všemi účastníky představení Před premiérou proběhne ještě několik generálních zkoušek a poté veřejná generální zkouška tzv generálka která je přístupná i pro veřejnost Ředitelé Od roku 1945 až doposud se na postu ředitele tohoto divadla vystřídalo celkem 13 mužů Dramaturgové a režiséři V letech po druhé světové válce se ve dvou sezónách objevil dramatik a režisér Václav Renč V sezóně 1945 1946 přišel do činohry Milan Pásek který vstupuje do této sezóny s inscenací Mrtvé moře Tíha scénografie v tomto divadle ležela od samého počátku na akademickém malíři Milanu Zezulovi Více než dvacet let byl jediným interním výtvarníkem a 90 % inscenací se odehrávalo v jeho výpravách Po odchodu Rudolfa Waltra se v čele Svobodného divadla objevil Jaroslav Novotný který režíroval hru Všichni moji synové V letech 1949–1957 kdy byl dramaturgický plán sestavován pro celý stát z řízeného seznamu seznam sestavovaný komunistickou vládou působili jako režiséři Zdeněk Dopita Libor Pleva nebo Ladislav Panovec Další významnou osobností která o sobě dala vědět v sezóně 1954 1955 byl Bořivoj Srba Od sezóny 1957 1958 nastoupil do tehdejšího Divadla bratří Mrštíků Antonín Kurš Za svého zdejšího tříletého uměleckého působení nastudoval deset inscenací 31 března 1959 odešel Bořivoj Srba a na místo dramaturga postoupila Ludmila Bařinková Na pozicích režisérů a šéfrežisérů se od roku 1957 do roku 1995 vystřídalo sedm mužů Kromě výše jmenovaných to byli Jan Fišer Miroslav Plešák Petr Veselý Miloslav Kročil a samozřejmě Stanislav Moša současný ředitel divadla Dramaturgů se v letech 1945 až 1995 vystřídalo celkem dvacet např Vladimír Kudrna Olga Zezulová Miroslav Pavlovský Marie Loucká Zuzana Jindrová Karel Tománek ad Ve dvacátém prvním století působí v divadle celá řada umělců kteří píší komponují upravují i překládají nová díla Hana Burešová Jiří Josek Zdeněk Merta Stanislav Moša Zdenek Plachý Zdeněk Kluka Petr Kofroň Michael Prostějovský Gustav Skála Jiří Šimáček Miloš Štědroň Milan Uhde Petr Ulrych Zdeněk Černín Vladimír Franz Oldřich Veselý nebo Milan Klíma Repertoár Činohra Poválečné divadelní období otevřela Nezvalova Manon Lescaut která byla uvedena 14 června 1945 Druhou inscenací byla Komedie podvodů kterou přinesl M Zejda Tehdejší Svobodné divadlo uvádělo hry od Plautova Lišáka Pseudola přes Molièrova Zdravého nemocného Shakespearova Kupce benátského až k Anouilhově Antigoně která se objevila brzy po pražské premiéře V herecké práci se výrazně uplatňovala Waltrova škola patetického realismu Páteř repertoáru tvořila česká dramata od Klicpery Šrámkovo Léto Vrchlického Soud lásky Skochova Naše babička aj Z českého repertoáru se objevily také hry od Aloise Jiráska Matěje Kopeckého Františka Šamberka ale výběr směřoval i k hrám Karla Čapka První sovětskou hru přinesl do repertoáru na podzim 1947 L Pleva v Ruské otázce K M Simonova V období 1949–1957 kdy se tehdejší Městské oblastní divadlo stalo zájezdovým byly prvními inscenacemi Jiříkovo vidění od J K Tyla a Petrovičova komedie Uzel Dramaturgie se však musela přizpůsobovat venkovskému publiku proto se dávala přednost spíše tradičnímu repertoáru tj české a klasické komedii Sovětské hry se naopak popularitě netěšily ať už to byl Sultán z Tillerejnu Slepice a kostelník Jarní hromobití Srdce plné radosti Zelená ulice nebo Z temna do dne V období mezi roky 1957 a 1960 kdy v tomto divadle působil Antonín Kurš byla první hrou na repertoáru komedie P A Bréla Husaři poté následovala Křížová cesta Další významné hry pocházely ze Srbovy dílny a to Sedm výkřiků na moři Ladies and Gentlemen Nanebevzetí plukovníka Heiliga nebo Liška a hrozny Pro divadlo tehdy již přejmenované na Divadlo bratří Mrštíků znamenalo období 1960 až 1966 velké proměny a fúze V září totiž nastoupil na místo ředitele Jaroslav Tumlíř Na počátku období vynikla zejména dramatizace Evžena Oněgina od Evžena Sokolovského V sezóně 1961 1962 zase zaujalo nastudování Brechtovy Opery za pár grošů šéfrežiséra družebního Divadla Pobřeží z Gdaňska Janusz Goliński zde ukázal nápaditou režii V sezóně 1966 1967 získal odcházející režisér J Horan pro inscenaci Schillerovy Marie Stuartovny herečky Dagmar Pistorovou a Jiřinu Prokšovou K další výrazné hře mezi léty 1966 a 1975 patřila féerie bratří Čapků Ze života hmyzu Tato doba je právem označována jako doba vzestupu s Milanem Páskem Hned druhá Páskova režie Wedekindovo Procitnutí jara byla ceněna jako osobitá konfrontace dávného mládí se současným V dubnu roku 1968 měla premiéru muzikálová variace na Večer tříkrálový pod názvem Aprílová komedie Za zmínku také stojí Nestroyova komedie Lumpacivagabundus kde poprvé zazářil v poloze hudební komedie režisér Richard Mihula Jubilejní 25 sezónu 1969 1970 zahájil Pásek dílem Václava Renče Hoře z návratu V sezóně 1972 1973 nastudoval Sofoklova Vladaře Oidipa Poslední čtyři Páskovy inscenace ve 29 a 30 sezóně divadla byly Lorcova Mariana Pinedová Zeyerův Radúz a Mahulena Tylova Lesní panna a Nezvalova Atlantida Druhou částí „Páskovy éry byla léta 1975–1982 V sezóně 1975 1976 se objevil Shakespearův Hamlet kterým si připravil Pásek složitý aktuálně politicky motivovaný výklad hrdiny Druhá závažná Páskova inscenace byla Tylova Drahomíra a její synové Naopak reklamou provázená světová premiéra muzikálu Lesk skleněné koule 1980 1981 vycházejícího z divadelní hry polských autorů A Zaniewskiho a J Lewińskiho I v období devadesátých let dvacátého století až do současnosti se divadlo stále zabývá kvalitní činoherní produkcí Produkuje hry jako Betlém Brouk v hlavě Dokonalá svatba Charleyova teta Dobře rozehraná partie Zkrocení zlé ženy Sluha dvou pánů Škola základ života až po Sugar! Někdo to rád horké nebo Tři sestry V listopadu roku 2013 se s touto hrou divadlo představilo v pařížském divadle Le Théâtre de l’Alliance française kde ji zhlédl kromě čtyři sta diváků i samotný autor Milan Kundera se svou ženou< ref> Celkově divadlo uvádí každou divadelní sezónu deset nových inscenací – pět činoherních a pět muzikálových představení< ref> Muzikály V Městském divadle Brno má tento žánr muzikál či hudební divadlo dlouholetou tradici Jako první z muzikálů byly uváděny hry Osvobozeného divadla V letech 1958–2004 vzniklo v MdB více než 56 muzikálů a hudebních her Největší počet repríz měla představení Dva šlechtici z Verony 65 Kat a blázen 63 Nebe na zemi 61 Aprílová komedie aneb Cokoliv chcete 60 Osel a stín 60 a Drak je drak 58 Od roku 2004 kdy divadlo otevřelo Soudobou hudební scénu probíhá produkce muzikálů zde K nejvýznamnějším muzikálům od roku 2004 patří West Side Story 640 repríz Sny svatojánských nocí 300 repríz Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť 261 repríz Muzikály z Broadwaye 260 repríz My Fair Lady 245 repríz Jesus Christ Superstar 245 repríz V sezoně 2006 2007 se podle výsledků divácké ankety MdB Křídla staly nejoblíbenějším muzikálem Čarodějky z Eastwicku v sezóně 2008 2009 to byl muzikál Bídníci a v sezóně 2009 2010 Probuzení jara Roku 2010 byla herečka Johana Gazdíková za výkon v tomto muzikálu nominována na Cenu Thálie Hlasující v anketě internetového portálu i-divadlocz si pro rok 2012 zvolili jako nejlepší inscenaci roku muzikál Papežka a MdB někdy bývá označováno za nejlepší české muzikálové divadlo Odkazy Poznámky Reference Literatura Externí odkazy Michail Sergejevič Gorbačov někdy nesprávně Gorbačev rusky 2 března 1931 Privolnoje Stavropolský kraj Sovětský svaz je ruský a bývalý sovětský komunistický politik který byl v letech 1985–1991 vůdcem Sovětského svazu Pokoušel se o změny které by vedly ke zlepšení fungování sovětského komunistického a politického systému a k ukončení studené války ale které vedly i ke konci vlády Komunistické strany Sovětského svazu KSSS a k rozpadu sovětského impéria 15 října 1990 obdržel Nobelovu cenu za mír a v roce 1992 mu bylo uděleno ocenění Ronald Reagan Freedom Award Mládí a politická kariéra Narodil se ruskému otci a ukrajinské matce Maria Gorbačeva roz Gopkalo ve vesnici Privolnoje poblíž Stavropolu Studoval práva na Lomonosovově univerzitě v Moskvě kde potkal svou budoucí ženu Raisu Maximovnu Titarenkovou Oženil se s ní v září 1953 a po své promoci roku 1955 se přestěhovali zpět ke Stavropolu v jižním Rusku Do KSSS vstoupil roku 1952 ve věku 21 let Roku 1966 v 35 letech dokončil Zemědělský institut jako agronomický ekonom Jeho politická kariéra byla strmá a už roku 1970 se stal prvním náměstkem pro zemědělství a následujícího roku členem Ústředního výboru KSSS Roku 1972 vedl sovětskou delegaci do Belgie a o dva roky později v roce 1974 se stal poslancem Nejvyššího sovětu a předsedou Komise pro záležitosti mládeže Dne 27 listopadu 1979 byl zvolen kandidátem Politbyra ÚV KSSS a 21 října 1980 pak řádným členem Politbyra Jeho postavení v nové KSSS mu přineslo více příležitostí cestovat do ciziny což ovlivnilo jeho politické i sociální názory jako budoucí hlavy státu Roku 1975 vedl delegaci do Západního Německa roku 1983 do Kanady a roku 1984 do Velké Británie kde se setkal s Margaret Thatcherovou Generálním tajemníkem KSSS Po smrti Konstantina Ustinoviče Černěnka byl dne 11 března 1985 ve svých 54 letech zvolen generálním tajemníkem KSSS Stal se prvním vedoucím představitelem který se narodil po VŘSR Jako de facto vládce SSSR se pokusil reformovat stagnující Komunistickou stranu Sovětského svazu a státní ekonomiku změnami spuštěnými po XXVII sjezdu KSSS v únoru 1986 Byly jimi tzv glasnosť „otevřenost perestrojka „přestavba a uskorenije „zrychlení ekonomického vývoje Reformy Pokusil se zavést ekonomické reformy které — jak doufal — měly zvýšit životní úroveň a produktivitu práce jako část svého přestavbového programu Mnohé z jeho reforem byly však negativně vnímány vládnoucími špičkami a částí obyvatelstva Zákon o družstvech z května 1987 byl asi nejradikálnější ekonomickou reformou začátku jeho éry Poprvé od dob Leninovy Nové ekonomické politiky zákon umožňoval soukromé vlastnictví podniků ve službách výrobě a zahraničním obchodu Zákon původně zaváděl vysoké daně a zaměstnanecká omezení ale později byl upraven aby úplně nezahubil aktivitu soukromého sektoru Díky tomu se staly družstevní restaurace obchody a manufaktury součástí sovětské scény Jeho zavedení glasnosti dalo lidem větší svobodu slova což byla zásadní změna v systému v němž kontrola projevu a hlavně kritiky režimu byla jednou z hlavních zbraní mocenského aparátu Tisk byl méně kontrolován a tisíce politických vězňů a disidentů byly propuštěny Jeho cílem při zavedení glasnosti bylo především uplatnit nátlak na konzervativní síly v KSSS které odmítaly jeho politiku hospodářských reforem a také doufal že díky novému přístupu k otevřenosti komunikaci a spolurozhodování obyvatelé Sovětského svazu podpoří jeho reformní kroky Od ledna 1987 požadoval zavedení některých demokratických prvků jako např volby z více kandidátů V červnu 1988 se na XXIX sjezdu KSSS zasadil o radikální změny ke snížení kontroly Komunistické strany SSSR nad státními orgány V prosinci 1988 schválil Nejvyšší sovět SSR zřízení Sjezdu lidových zástupců jakožto nového legislativního orgánu První volby proběhly v celém SSSR v březnu a dubnu 1989 a 15 března 1990 byl zvolen prvním Prezidentem SSSR Zahraniční politika V mezinárodní oblasti usiloval o zlepšení vztahů a obchod se Západem Navázal důvěrné vztahy s významnými západními politiky např s Margaret Thatcherovou která kdysi poznamenala „Mám ráda pana Gorbačova můžeme spolu dělat byznys se západoněmeckým kancléřem Helmutem Kohlem a s prezidentem Spojených států Ronaldem Reganem 11 října 1986 se oba setkali v islandském Reykjavíku aby spolu projednali omezení počtu jaderných raket středního doletu v Evropě Toto jednání vyústilo v podepsání Smlouvy o likvidaci raket kratšího a středního doletu INF roku 1987 které výrazně snížilo mezinárodní napětí V únoru 1988 oznámil stažení sovětských vojsk z Afghánistánu které skončilo už v následujícím roce V roce 1988 také oznámil že Sovětský svaz opouští Brežněvovu doktrínu a umožňuje zemím východní Evropy rozhodovat o svých vlastních vnitřních otázkách což se ukázalo být nejvýznamnějším rozhodnutím jeho reformy zahraniční politiky mluvčí ministerstva zahraničí Gennadij Ivanovič Gerasimov tento nový postoj žertem nazval Sinatrova doktrína podle populární písně tohoto zpěváka nazvané „My Way Konec Brežněvovy doktríny přispěl k sérii politických převratů ve východní Evropě v průběhu roku 1989 v nichž skončily vlády komunistických stran S výjimkou Rumunska proběhly tyto demokratické revoluce pokojně Ztráta sovětské hegemonie nad východní Evropou účinně ukončila studenou válku Puč a kolaps SSSR Přes pokusy o ozdravení Sovětského socialismu demokratizace SSSR a Východní Evropy oslabila moc KSSS i Gorbačova samotného Jím provedené uvolnění cenzury a pokusy o větší politickou otevřenost měly za neočekávaný důsledek znovuprobuzení dlouho potlačovaného nacionalismu a protiruských nálad v Sovětských republikách Volání po větší nezávislosti na Moskvě se zvětšovalo zvlášť v pobaltských republikách Litvě Lotyšsku a Estonsku které Sovětský svaz anektoval v roce 1940 Národní cítění se objevilo i v dalších Sovětských republikách Gruzii Ukrajině Arménii a Ázerbájdžánu Nechtěně tak uvolnil síly které hrozily zánikem Sovětského svazu Reagoval na to tím že navrhl novou smlouvu o unii která by byla dobrovolnou federací demokratizujícího se SSSR Tato nová smlouva byla podporována hlavně středoasijskými republikami které potřebovaly ekonomickou sílu a sovětské trhy k vlastní prosperitě Nejradikálnější reformisté jako prezident Ruské republiky Boris Jelcin byli stále více přesvědčeni že reformy jsou polovičaté Naproti tomu konzervativci stále silní v KSSS a vojenském vedení byli proti čemukoliv co by mohlo vést k rozpadu Sovětského svazu V předvečer podepsání dohody konzervativci zasáhli Konzervativci v Sovětských nejvyšších sférách vyvolali Srpnový puč jako pokus o odstranění Gorbačova od moci a zabránění mu v podpisu nové federální smlouvy Během této doby strávil tři dny 19-21 srpna v domácím vězení na chatě na dače než byl osvobozen a vrátil se k moci Avšak po svém návratu zjistil že ani unie ani ruské vládní síly nejsou loajální vůči němu nýbrž spíše Borisi Jelcinovi Následně vyloučil z politbyra množství osob a někteří z nich byli i uvězněni Mezi těmito uvězněnými byl i „Gang osmi který vedl neúspěšný puč Snažil se udržet KSSS jako jednotnou stranu sám své reformy hájil jako čisté pojetí leninismu Stále však již pokračující opěvování Lenina obdivování švédského sociálního modelu a separatistické tendence baltských států vytvářely velmi obtížné podmínky pro jakoukoliv reformu Ale když byla KSSS po srpnovém puči zakázána zůstal fakticky bez vlivu na ozbrojené složky Nakonec Boris Jelcin získal převahu také svým příslibem více peněz Na funkci prezidenta Gorbačov rezignoval dne 25 prosince 1991 Sovětský svaz zanikl oficiálně k 31 prosinci téhož roku Relativně dobře zůstal zapsán na Západě jako ten za jehož panování skončila studená válka Ale v Rusku je jeho kredit velice nízký protože přivodil rozpad ruského impéria a je obviňován z následné bídy Výzkumy však ukazují že většina Rusů je potěšena jednotlivými výsledky přestavby Politická aktivita po odstoupení Roku 1992 založil Gorbačovovu nadaci Roku 1993 také založil Mezinárodní Zelený kříž přes který byl jeden ze tří hlavních sponzorů Earth Charter Také se stal členem Římského klubu V roce 1996 se pokoušel znovu kandidovat ve volbách ale obdržel pouhé 1 procento hlasů Roku 1997 vystupoval v reklamě na Pizza Hut pro USA aby získal peníze na archivy přestavby 26 prosince 2001 založil Sociálně demokratickou stranu Ruska která spojila několik ruských sociálnědemokratických stran Z role funkcionáře strany odešel v květnu 2004 když nesouhlasil se směrem který nabral předseda strany v prosinci 2003 ve volební kampani Počátkem roku 2004 se stal značkou známého portského vína po vodce firma uvedla značku na etiketách dalších nápojů aby využila jeho proslulost Dnes už tuto značku nepoužívá V červnu 2004 zastupoval Rusko na pohřbu Ronalda Reagana V září 2004 po čečenských teroristických útocích v Ruské federaci prezident Vladimir Putin zahájil iniciativu k nahrazení voleb regionálních guvernérů systémem kdy by mohli být dosazováni přímo prezidentem a ten by tak mohl ovlivňovat regionální legislativu Gorbačov a Jelcin ho za to kritizovali označili to jako krok zpět od demokracie Roku 2005 byl oceněn cenou Point Alpha za zásluhy na sjednocení Německa spolu s bývalým německým kancléřem Helmutem Kohlem a bývalým americkým prezidentem Bushem starším Také mu byl udělen čestný doktorát Münsterské univerzity Zajímavosti Na západě byl znám pod přezdívkou „Gorby možná i proto že byl méně asketický než jeho předchůdci Dokonce vypukla „Gorbymánie lidé ho totiž přímo milovali protože přinášel mír a uvolnění poměrů v SSSR Roku 1987 uznal že na jeho liberální politiku glasnosti a přestavby měl vliv Dubčekův „socialismus s lidskou tváří Když se jej ptali na rozdíl mezi Pražským jarem a jeho reformami odpověděl „Devatenáct let Roku 1989 na oficiální návštěvě Číny během demonstrací na Náměstí nebeského klidu a krátce před obnovením trestu smrti v Pekingu se jej novináři ptali na jeho názor na Velkou čínskou zeď „Je to krásné dílo odpověděl „ale je pořád mnoho zdí mezi lidmi Novinář se ho zeptal „Chtěl byste aby zbořili Berlínskou zeď? odpověděl mu vážně „Proč ne? Jeho synovec Jurij Gorbačov je malíř a sochař žije v New Yorku V roce 2004 spolu s Billem Clintonem a Sofií Lorenovou získal cenu Grammy za nejlepší mluvené album pro děti Petr a vlk< ref> Zdroj pro lidový humor Jeho nápadným rysem bylo velké mateřské znaménko na čele Zpočátku bylo na oficiálních fotografiích retušováno později se naopak stalo symbolem glasnosti Žertovalo se že „na Slunci také bývají skvrny ale také se připomínalo Zjevení svatého Jana a slova o šelmě která má na hlavě vyhojené zranění „Bůh šelmu poznamenal Ruský záhadolog Pavel Globa se dokonce vytasil s proroctvím jakéhosi mnicha z 15 století podle něhož posledním vládcem Ruské říše bude „poznamenaný Miška; většina expertů však označila rukopis za falzifikát< ref> V květnu 1985 byla vyhlášena masivní protialkoholní kampaň alkoholické nápoje výrazně podražily a mohly se prodávat až od 14 hodiny masově byly rušeny vinohrady Stal se také terčem posměchu pro svoji okázalou oddanost manželce jejíž emancipované a kosmopolitní vystupování sice okouzlilo západní média ale prosté Rusy spíš popuzovalo Mezi lidmi kolovala anekdota „Gorbačov přijde do sauny a všichni přítomní si zakryjí přirození Ale soudruzi co to děláte já sem přece normální chlap jako vy No my jsme mysleli že Raisa Maximovna přišla s vámi< ref> Jak rostla nespokojenost s chaosem v zemi a snižováním životní úrovně příjmení Gorbačov se vykládalo jako akronym věty „Moc brzo jste se radovali občané na Brežněva Andropova a Černěnka si ještě vzpomenete V originále Граждане! Обрадовались? Рано Брежнева Андропова Черненко Еще Вспомните Český výklad akronymu zněl „Generální Opravář Rozhodnutí Brežněva Andropova Černěnka a Ostatních Veteránů Reference Externí odkazy podrobně se zabývá okolnostmi politického vzestupu i působení Gorbačovova ministra zahraničních věcí Eduarda Ševardnadzeho cituje z Gorbačovových pamětí obsahuje řadu unikátních rozhlasových nahrávek z vysílání Rádia Svobodná Evropa o událostech v SSSR v roce 1989 Mil Mi-1 v kódovém označení NATO Hare zajíc označení licenční verze PZL SM-1 je lehký jednomotorový víceúčelový užitkový vrtulník s třílistým nosným rotorem a třílistým tlačným vyrovnávacím rotorem Vrtulníky Mi-1 byly vyvíjeny pod označením GM-1 v Sovětském svazu od roku 1947 Představitelé sovětského letectva vypsali konkurz na stavbu lehkého vrtulníku který měl sloužit ke spojovacím účelům a měl najít uplatnění i v dalších oblastech civilního a vojenského letectví První prototyp se vznesl 20 září 1948 a i přesto že první dva prototypy havarovaly během letových zkoušek již v roce 1950 započala jejich výroba V roce 1956 byla podepsána smlouva mezi Sovětským svazem a Polskou lidovou republikou o licenční výrobě vrtulníků Mi-1 v polském závodě WSK PZL Świdnik které se zde vyráběly pod označením PZL SM-1 Polští konstruktéři postavili na základě stroje Mi-1 nový vrtulník PZL SM-2 který byl schopen transportovat větší množství pasažérů V Sovětském svazu bylo vyrobeno celkem 1012 kusů dalších 1594 kusů bylo vyprodukováno v Polsku V 50 a 60 letech se staly vrtulníky Mi-1 základem mnoha vojenských letek především v zemích Varšavské smlouvy na Blízkém východě v Asii a také v některých afrických zemích Vrtulníky Mi-1 se účastnily také několika válečných konfliktů například šestidenní války nebo invaze v zátoce Sviní Jednalo se také o první sériově vyráběný vrtulník v Sovětském svazu V roce 1958 bylo rozhodnuto o nákupu strojů Mi-1 také do Československa Většina vrtulníků sloužila u československého letectva další létaly například u Svazarmu Leteckého oddílu ministerstva vnitra nebo v barvách státního podniku Slov-Air Do Československa bylo dodáno celkem 152 kusů u armády byl poslední vrtulník Mi-1 vyřazen v roce 1985 Vývoj Od 30 let byl Michail Leonťjevič Mil zaměstnaný v CAGI tedy v sovětském Ústředním aerodynamickém institutu kde se podílel na vývoji vírníků V roce 1947 vznikla samostatná Milova konstrukční kancelář OKB Mil která se hned na počátku vlastní existence zúčastnila konkurzu na stavbu vrtulníku Kromě Mila se konkurzu zúčastnili také další konstruktéři a to Alexandr Sergejevič Jakovlev s prototypem Jakovlev Jak-100 a Ivan Pavlovič Bratuchin se strojem Bratuchin B-11 Velení sovětského letectva požadovalo zkonstruovat třímístný lehký vrtulník vhodný především ke spojovacím účelům který měl ale najít uplatnění rovněž v dalších oblastech vojenského i civilního letectví Dalším důvodem pro vypsání konkurzu na vývoj nového vrtulníku byla skute