Írán persky ایران původně Árjan neboli země Árjů je muslimský stát v Přední Asii dříve nazývaný Persie Na západě sousedí s Irákem na severozápadě s Tureckem Arménií a Ázerbájdžánem na severu s Turkmenistánem na východě s Afghánistánem a Pákistánem Na jihozápadě je omýván vodami Perského zálivu a Arabského moře na severu je to moře Kaspické Počtem 77 milionů obyvatel a rozlohou cca 16 milionu km² náleží Írán mezi 20 nejlidnatějších a nejrozlehlejších zemí světa Dějiny Dnešní Írán se rozkládá na území v českém prostředí dříve označovaném termínem Persie podle dominantního etnika Geografická poloha země vymezená Kavkazem na severu Arabským poloostrovem na jihu Indií a Čínou na východě a Mezopotámií a Sýrií na západě byla od nepaměti natolik exponovaná že z oblasti učinila dějiště významných historických zvratů a událostí Ve starověku zde vznikly rozlehlé říše Médů a perských Achaimenovců o nichž často píší klasičtí řečtí spisovatelé poté si teritorium podmanil Alexandr Veliký makedonští Seleukovci parthští Arsakovci a perští Sásánovci až nakonec Persii obsadili a islamizovali kočovní Arabové politicky sjednocení vystoupením Mohamedovým Arabští chalífové z rodu Umajjovců a později Abbásovců začlenili íránské kraje do své nadnárodní říše sahající od Maroka až do střední Asie ale již v 9 století se jejich stát začal rozpadat – proces který byl završen zhruba během sta let V Persii poté vládly různé dynastie většinou cizího původu např Seldžukové a již ve 13 století přišli noví dobyvatelé Mongolové v čele s Čingischánem Ti v oblasti založili tzv říši ílchánů zahrnující i Irák s částí Afghánistánu Pákistánu a Turkmenistánu avšak již po století následovalo nové období partikularismu Po přechodné nadvládě Tamerlána a jeho nástupců se staly vlastními tvůrci novodobého Íránu dynastie Safíovců a Kádžárovců za nichž také počíná evropské pronikání na Střední východ Dynastie Pahlaví Z evropských koloniálních mocností získaly v 19 století největší vliv Velká Británie a Rusko jež si Persii postupně rozdělily na zájmové sféry Slabá ústřední vláda v Teheránu jim v tom nebyla schopná zabránit a ani perská revoluce z let 1905–1911 která zemi zajistila parlamentarismus nevedla k důkladné reformě mnohdy archaických správních struktur V roce 1921 povstal proti kádžárovskému šáhu Ahmadovi kozácký důstojník plukovník Rezá Chán a poté co soustředil veškerou moc ve svých rukou dal se zvolit roku 1925 novým šáhem pod jménem Rezá Šáh Pahlaví Za jeho vlády nastala překotná a místy neuvážená modernizace země podle evropského vzoru prosazovaná diktátorskými metodami Po vypuknutí druhé světové války okupovaly Írán Velká Británie a SSSR což souviselo jednak s vojenskou strategií Londýna i Moskvy jednak s šáhovou proněmeckou politikou Obě velmoci také dosadily Íráncům nového vládce – dosavadního korunního prince Muhammada Rezu Pahlavího absolventa internátní školy ve Švýcarsku Pod dohledem okupačních vojsk se ve dnech 28 listopadu až 1 prosince 1943 konala v íránském hlavním městě Teheránská konference za účasti Roosevelta Churchilla a Stalina Muhammad Rezá Pahlaví po válce umožnil jisté uvolnění politických poměrů a v Íránu se tak na legální bázi zformovaly politické strany V roce 1951 se stal ministerským předsedou vůdce Národní fronty Muhammad Mosaddek jehož vláda znárodnila íránský ropný průmysl kontrolovaný od počátku století Brity Toto opatření vyvolalo mezinárodní krizi ve vztazích s Velkou Británií viz íránská krize a vyústilo ve státní převrat zorganizovaný šáhem za podpory CIA Od té doby vládl Muhammad Rezá Pahlaví diktátorsky pomocí tajné policie SAVAK přičemž zahraničněpoliticky se orientoval na spojenectví s USA Jeho autokratické metody a přílišné prosazování západní kultury postavily proti monarchii téměř celou společnost Islámská republika V roce 1978 vypukly v celém Íránu rozsáhlé protivládní demonstrace které přerostly v revoluci a skončily svržením starého režimu Šáh musel 16 ledna 1979 odejít do exilu a mocenské vakuum vyplnil charismatický duchovní ájatolláh Rúholláh Chomejní který se naopak z exilu vrátil V následujících měsících byly demontovány všechny pilíře šáhovy světské diktatury referendem schváleno ustavení islámské republiky a do ústavy zakomponovány teokratické prvky Chomejní postupně prosadil svou politickou doktrínu „o nadvládě teologa jež v praxi znamenala že moc převzalo šíitské duchovenstvo Čímž byl sekulární modernizující se Írán pod vládou Šáha uvržen do islámské republiky pod vládou teokratů Zahraničněpoliticky se nový režim dostal téměř ihned do konfliktu s USA viz Americká rukojmí v Íránu dosavadním nejužším spojencem a se sousedním Irákem ovládaným světskou stranou Baas Saddáma Husajna V roce 1980 překročila irácká armáda hranice Íránu a začala íránsko-irácká válka jež trvala osm let a stála zhruba milion lidských životů Vnější ohrožení Chomejnímu a jeho okolí umožnilo ještě více omezit svobodu ve vnitropolitickém smyslu – popravy byly na denním pořádku Sestřelení iránského civilního letadla Iran Air 655 křižníkem USS Vincennes v roce 1988 dále vyostřilo vztahy se Spojenými státy Uzavření míru v roce 1988 a Chomejního smrt o rok později nevedly k zásadní změně kursu islamistického vedení Íránu dílčí korektury ve vnitřní politice však přece jen proběhly V osobě Alího Chameneího nového vůdce země se dostala do popředí osobnost jež neměla zdaleka takovou autoritu jako Chomejní což umožnilo vzrůst reálné moci formální hlavy státu – prezidenta V politice se začali více angažovat lidé spíše pragmatičtí zaměření na ekonomiku a poválečnou obnovu infrastruktury a sami Íránci projevovali nyní mnohem hlasitěji nespokojenost s vývojem své země – jejich mínění musel brát režim vážně V roce 1997 byl zvolen prezidentem umírněný duchovní Muhammad Chátamí pod jehož vedením započal pokus o liberalizaci režimních struktur Byla zmírněna cenzura v tisku se po dlouhé době objevovaly kritické hlasy na adresu vlády a reformní strany navíc triumfovaly v parlamentních volbách v roce 2000 Konzervativní kruhy kladly tomuto vývoji od počátku silný odpor a protože moc prezidenta i parlamentu je v Íránu omezená podařilo se reálně docílit jen málo změn V roce 2004 nakonec vládnoucí konzervativci eliminovali volebními manipulacemi oponenty v parlamentu a o rok později získali vítaného spojence v novém konzervativním prezidentu Mahmúdu Ahmadínežádovi známém svými výpady proti Izraeli Současná situace v Íránu je komplikovaná – velká část společnosti si přeje změny není však prozatím sil které by je politicky mohly prosadit V oblasti zahraničních vztahů vzrostlo poslední dobou napětí se Spojenými státy především kvůli podezření že Írán usiluje o získání jaderné zbraně Geografie Írán je šestnáctou největší zemí světa po Súdánu a před Libyí Sdílí hranice s Ázerbájdžánem 432 km a Arménií 35 km na severozápadě s Turkmenistánem 992 km na severovýchodě s Pákistánem 909 km a Afghánistánem 936 km na východě a s Tureckem 499 km a Irákem 1458 km na západě Jeho hranice dále vymezuje Kaspické moře na severu a Perský a Ománský záliv na jihu Nejsevernější bod Íránu leží na 39°47' severní šířky a nachází se tak zhruba na stejné úrovni jako Palma de Mallorca ve Španělsku Nejjižnější bod je na 25° severní šířky což odpovídá poloze města Dohá v Kataru Íránské krajině dominují rozlehlá horstva mezi nimiž je spousta různých proláklin a náhorních plošin Nejhornatější je zalidněná západní část s pohořími jako Kavkaz Zagros a Elborz nejvyšší hora Íránu Damávand s 5671 m Východní část země tvoří hlavně neobydlené pouště jako Dašt-e Kavír občas zpestřené slaným jezerem Jediné rozlehlejší roviny se rozkládají na pobřeží Kaspického moře a na severním konci Perského zálivu Vodních toků je především ve vnitrozemí málo většina z nich ústí do bezodtokových jezer a některé z nich v létě úplně vysychají Podnebí Pro Írán je typické subtropické podnebí s výraznou kontinentalitou na jihu pak horké a suché podnebí tropického charakteru Průměrná teplota činí v lednu 2–19 °C v červenci 25–32 °C Srážky od západu k východu ubývají nejvíce jich spadne v oblastech u Kaspického moře ročně až 2000 mm Nejsušší jsou kraje u slaných jezer ve vnitrozemí zatímco v pouštích při jižním pobřeží dochází v noci ojediněle k tvorbě mlhy Na horách v severních oblastech země a náhorních plošinách na severozápadě v zimě sněží Fauna a flora Zhruba 53 % území Íránu zabírají pouštní oblasti 27 % pastviny 9 % zemědělská půda 75620 km² je zavlažováno 11 % lesy Mezi stromy převažuje dub jalovec habr jasan a javor na jihu myrta mandloň a ořešák Z živočichů je běžná antilopa středoasijská gazela perská jelen maral rys ostrovid vlk muflon koza bezoárová sysel frček dikobraz netopýr a varan K tomu přistupuje řada druhů ptáků hmyzu a hadů Za posledních sto let byli zcela vyhubeni někteří typičtí zástupci savců – mj i perské národní zvíře lev Teprve poslední dobou se podnikají opatření v oblasti ochrany životního prostředí V Íránu je 16 národních parků o celkové rozloze 1649771 ha přičemž první národní park vznikl již v roce 1957 Rezervací je v celé zemi celkem 33 Demografie V Íránu žijí lidé mnoha vyznání a etnického původu stmelení perskou kulturou Peršané tvůrci starověké perské říše jsou nejpočetnější složkou populace Sedmdesát procent Íránců je potomky árjských indoevropských kmenů které začaly do dnešního Íránu migrovat ze Střední Asie v 4 tisíciletí př n l Většina obyvatel hovoří jedním z íránských jazyků mezi které patří i oficiální jazyk země perština Nejvýznamnějšími etnickými skupinami jsou Peršané 51 % Ázeři 24 % Gílánci a Mázandaránci 8 % Kurdové 8 % Arabové 3 % Lúrové 2 % a Turkmeni 2 % Počet obyvatel Íránu dramaticky vzrostl během druhé poloviny 20 století a roku 2013 překročil hranici 77 milionů Gramotnost je 79 % Íránci se v průměru dožívají 7056 let u žen je toto číslo 7207 u mužů 6912 Průměrný věk činí v současnosti 25 let u žen a 24 let u mužů celkový průměr 258 let V roce 2007 vzrostl počet obyvatelstva o zhruba 066 % Problémem do budoucnosti se jeví být na rozvojovou zemi nízká porodnost úhrnná plodnost kolem 16 dítěte na ženu Přitom ještě v 80 letech to bylo 65 dítěte na ženu Tento prudký pokles byl zčásti způsoben politikou íránské vlády která např rozdávala zdarma kondomy platila vasektomie a všichni novomanželé museli povinně navštívit přednášku o antikoncepci Vláda ale v poslední době obrátila a naopak se snaží porodnost podporovat Náboženství Většina obyvatel Íránu je muslimského vyznání 90 % Íránců se hlásí k šíitské větvi islámu 8 % k sunnitské větvi Zbylá dvě procenta tvoří vyznavači nemuslimských náboženství Bahá'í mandaeismu hinduismu jazídismu jarsánismu zoroastrismu judaismu a křesťanství Poslední tři zmíněná náboženství jsou oficiálně uznávaná a chráněná a mají vyhrazená místa v íránském parlamentu Íránská židovská komunita je největší na Středním východě mimo Izrael; navzdory několika vlnám emigrace po vzniku Izraele a po pádu šáha je dnes populace stabilní kolem 25 000 lidí Na rozdíl od arabských zemí zde totiž mezi obyvatelstvem nepanuje taková nenávist vůči Židům i přes antisionistickou rétoriku íránské vlády Íránská vláda oficiálně neuznává existenci nevěřících Íránců To vede k tomu že opravdové zastoupení náboženského rozdělení je v Íránu neznámé tak jako počet nevěřících spiritualistů ateistů agnostiků a odpadlíků od islámu a je pravděpodobné že jsou tito zahrnováni do vládní statistiky 99% muslimské většiny Státní zřízení Od revoluce v roce 1979 je Írán islámskou republikou v čele s titulární hlavou státu – prezidentem v současnosti je jím Hasan Rúhání Skutečnou moc v zemi má však v rukou rahbar tedy duchovní vůdce jehož volí tzv Rada expertů na doživotí od roku 1989 je jím Sajjid Alí Chameneí Duchovní vůdce má právo jmenovat nejvyšší soudce je vrchním velitelem ozbrojených sil a jmenuje Radu dohlížitelů instituci již lze označit za jakýsi ústavní soud s rozšířenými pravomocemi Prezident volený obyvatelstvem na čtyři roky stojí v čele vlády avšak duchovní vůdce má právo jej z úřadu odvolat Zákonodárnou moc má jednokomorové Islámské poradní shromáždění Madžlis-e šúrá-je islámí jehož 290 členů je voleno obyvatelstvem kromě let 2000–2004 v něm vždy dominovaly konzervativní síly Shromáždění je nezávislé na výkonné moci a nelze ho zásahem prezidenta rozpustit Volební právo mají občané již od 15 let věku kromě poslanců a prezidenta se volí ještě 86 členů Rady expertů V soudním systému se uplatňuje právo šaría i když spousta ohledů evropského práva zůstala Rozložení sil v madžlisu parlamentu po volbách ze 14 března a 26 dubna 2008 Správní členění Írán se dělí na 31 provincií ostán z nichž každou spravuje guvernér استاندار ostándár Provincie se dále dělí na okresy šahrestán okrsky bachš a podokrsky dehestán Mapa nezobrazuje nejjižnější ostrovy provincie Hormozgán číslo 20 Ozbrojené síly Íránská armáda se stále ještě nachází ve fázi budování jejímž smyslem je vyrovnat ztráty z dob íránsko-irácké války v osmdesátých letech Podle odhadů amerických expertů zničil Irák během osmi let válčení 20 až 40 % íránských vojenských kapacit technických i lidských V oblasti početního stavu úderných jednotek je proces obnovy již dávno ukončen a totéž se patrně týká pozemních obranných systémů kde jde spíše o otázku jejich modernizace než o jejich množství Naopak v případě íránského vojenského letectva jehož ztráty za války byly značné a ještě více námořnictva je situace opačná – na tomto poli je Írán vzhledem ke svému regionálnímu významu dosud vyzbrojen nedostatečně Jednou z příčin je embargo řady států na vývoz špičkové vojenské techniky do země což vládu nutí nakupovat zbraně jinde především v Rusku Číně a Severní Koreji Z organizačního hlediska se vojsko dělí na regulérní armádu arteš a revoluční gardy pásdárán Celkový počet vojáků v aktivní službě se odhaduje na 545 000 k tomu přistupuje ještě kolem 350 000 osob v záloze Vrchním velitelem je od dob islámské revoluce duchovní vůdce a v součinnosti s ním působí Nejvyšší rada národní bezpečnosti která je vrcholným grémiem zabývajícím se bezpečnostní problematikou; ministerstvu obrany přísluší hlavně správní záležitosti Kosmický program Dne 4 února 2008 prezident Mahmúd Ahmadínežád slavnostně otevřel vesmírné kontrolní středisko Ekonomika Íránské hospodářství podléhá z větší části státní kontrole v soukromých rukou se nacházejí pouze menší podniky Nejdůležitějším ekonomickým odvětvím je těžební průmysl zpracovávající bohatá ložiska ropy a zemního plynu na západě země Kromě toho mají význam ještě textilní průmysl zemědělství a produkce cementu a stavebních hmot< ref> V Íránu je zhruba 2368 milionu obyvatel v produktivním věku ale úroveň vzdělání je dosud nízká Dle oficiálních údajů dosahuje nezaměstnanost zhruba 15 % stav z roku 2007 ve skutečnosti je však nezaměstnaností tak či onak postiženo přes 50 % obyvatel Sektor služeb včetně početného správního aparátu zahrnuje 45 % pracovních míst v zemědělství 30 % a v průmyslu 25 % SouborTEPIXPNG|Teheránská burza měla jedny z nejlepších výsledků na světových burzách v roce 2010 SouborTrade balance Iranpng|Obchodní bilance Íránu 2000–2007 Poprvé dosáhla hodnota vývozu íránských neropných produktů hodnoty dovozu v roce 2012< ref> SouborIranprovincesGDPjpg|Podíl íránských provincií na HDP Teherán vykazuje 45% íránského průmyslu< ref> SouborIran oil exports 1385 enjpg|Mapa íránského vývozu < gallery> Energetika a jaderný program V roce 2005 dosahovala kapacita íránských elektráren 41 000 megawatthodin elektrické energie Jako palivo se využívá především ropa tedy cenný vývozní artikl proto se plánuje výstavba cca 20 jaderných elektráren a zařízení na produkci jaderného paliva Podle prohlášení nového prezidenta Íránské organizace pro atomovou energii Ferejdúna Abbásího Daváního z jara 2011 postaví Írán v nejbližších letech čtyři až pět výzkumných reaktorů výkon 10 až 20 MW které budou spalovat uran obohacený na 20 % Je tedy nutné postavit i zařízení na obohacování uranu Účelem těchto jaderných zařízení bude získat zkušenosti pro stavbu a provoz elektráren Těžební průmysl Na íránském území se podle odhadů nachází 10–11 % světových zásob ropy Země disponuje zásobami černého zlata v celkovém množství zhruba 18 miliard tun což ji řadí na třetí místo ve světovém měřítku U zemního plynu je to dokonce druhé místo 27 bilionů m³ podle některých pramenů dokonce 940 bilionů m³ V těžbě ropy a zemního plynu byl Írán v roce 2005 na čtvrtém resp šestém místě na světě 200 milionů tun ropy 80 miliard m³ plynu Velká část tamních ropných polí byla objevena ve čtyřicátých a padesátých letech a jakmile Spojené státy dosáhly roku 1972 ropného vrcholu získala postupně ložiska v Íránu i v celé oblasti Blízkého východu velký geopolitický význam Po vážném ochromení v důsledku druhého ropného šoku v polovině sedmdesátých let a islámské revoluci v roce 1979 zajišťuje těžební průmysl v roce 2012 denní produkci v průměru 3979 milionů barelů ropy což obnáší zhruba 6327 milionů litrů Z toho je určeno 1425 milionu barelů 2266 milionů litrů či 0194 milionu tun pro vlastní potřebu ročně to je asi 71 milionů tun zbylých 25 milionů barelů téměř 400 milionů litrů se vyváží do zahraničí Spotřeba ropy pro vlastní potřebu se od roku 1980 ztrojnásobila a odpovídajícím způsobem rostl i export – výdaje s tím spojené dosáhly roku 2006 částky 4 miliardy dolarů Nadále jsou subvencovány ceny benzínu litr stojí v přepočtu 8 eurocentů parlament však vzhledem k finanční krizi již rozhodl o změnách Dne 17 února 2008 byla na ostrově Kiš v provincii Hormozgán otevřena Íránská ropná burza IOB na níž se místo obvyklých petrodolarů začíná obchodovat v petroeurech – trend související se stabilním postavením eura jako mezinárodního platidla ale i s krizí ve vztazích s USA v poslední době Zemědělství Navzdory tomu že íránská krajina je velmi hornatá zahrnuje zemědělsky využívaná půda 9 % rozlohy země přičemž ovšem třetina ploch musí být uměle zavlažována Nejdůležitějšími produkty jsou pšenice rýže cukr bavlna ovoce ořechy datle vlna a kaviár Od revoluce v roce 1979 se na 200000 hektarech půdy pěstují vzhledem k islámskému zákazu alkoholu především stolní odrůdy vinné révy nevhodné k výrobě vína; vzrostla rovněž produkce rozinek kde je Írán po Turecku druhým největším exportérem na světě Export a import V roce 2005 vyvezl Írán do zahraničí produkty a zboží v hodnotě 5525 miliard dolarů Největšími obchodními partnery byly v roce 2004 Japonsko kam směřovalo 184 % exportu Čína 97 % Itálie 6 % Jihoafrická republika 58 % Jižní Korea 54 % Čínská republika 46 % Turecko 44 % a Nizozemsko 4 % Mezi exportními artikly převažuje ropa jejíž vysoké ceny dovolovaly íránské vládě subvencovat průmysl a snižovat schodek státního rozpočtu Íránský import dosáhl v roce 2005 částky zhruba 425 miliard dolarů Hlavními dovozci byly v roce 2004 Německo 128 % Francie 83 % Itálie 77 % Čína 72 % Spojené arabské emiráty 72 % Jižní Korea 61 % a Rusko 54 % 15 ledna 2013 prohlásil íránský ministr ekonomiky Sejed Šamsedí Hosejní že íránská republika hodlá postupně zcela vyloučit ze zahraničních obchodních transakcí západní měny zejména euro a americký dolar< ref> Zejména ve zbavování se vlivu dolaru jde o dlouhodobější trend Kultura Od středověku je Persie známa především díky svým básníkům ať už jde o Firdausího Háfize či Sa'dího Také pohádky Tisíce a jedné noci spojuje většina Evropanů jednoznačně s perským prostředím třebaže jejich nejstarší vrstva je indického původu – Peršané jen celý soubor rozšířili a zprostředkovali západu V malířství je proslulá perská miniatura která zvláště za Safíovců dosáhla dokonalosti forem a barev Sakrální architektura vychází z arabských i perských vzorů a její stylové prvky lze najít od Indie až po středoasijské republiky bývalého SSSR Moderní íránská literatura se do širšího povědomí zapsala méně ačkoli ji reprezentují takové osobnosti jako např Nímá Júšídž 1897–1960 novátorský básník jenž zavrhl časomíru a prosazoval volný verš V současnosti je zejména u mladé generace populární autorka komiksů Marjane Satrapiová 1969 žijící v exilu ve Francii autobiografický komiks Persepolis který byl posléze i zfilmován< ref> Íránská kinematografie jejíž počátky jsou spjaty s osobou režiséra Abdulláha Sepanty je často ceněna více v zahraničí než doma a její produkce má co do počtu filmů spíše klesající úroveň viz tabulka V sedmdesátých letech existovalo v Íránu 14 studií kde se natáčelo kolem 70 filmů ročně; kin bylo v zemi zhruba 500 Islámská revoluce měla na celý žánr negativní dopad K hlavním poválečným osobnostem které ovlivnily vývoj íránského filmu patří Ismá’íl Kúšán a Farroch Ghaffárí V oblasti hudby byl Írán od 19 století vystavován západním vlivům – první vojenskou hudbu evropského střihu měli již kádžárovští šáhové Moderní pop music se výrazněji rozvinula až v sedmdesátých letech a po islámské revoluci byla rychle zakázána Její nejznámější představitelkou byla zpěvačka Kúkúš Gúgúš Rock se stal ve větší míře populární koncem let devadesátých kdy vznikla celá řada skupin působících zprvu uvnitř podzemní subkultury Vládě nakonec nezbylo nic jiného než se s existencí některých těchto těles smířit takže skupiny jako např 127 a The Technicolor Dream již natočily i písně nazpívané anglicky V současné době existuje i íránský heavy metal Sport Nejoblíbenějším druhem kolektivního sportu v Íránu je fotbal Íránská fotbalová reprezentace se zúčastnila mistrovství světa v Argentině 1978 mistrovství světa ve Francii 1998 a mistrovství světa v Německu 2006 nikdy však nepostoupila do osmifinále a vyhrála jediný zápas – v roce 1998 s USA 21 Kromě toho Íránci dvakrát remizovali 1978 11 se Skotskem a 2006 11 s Angolou a šestkrát prohráli 1978 03 s Nizozemskem a 14 s Peru 1998 01 s Jugoslávií a 02 s Německem 2006 13 s Mexikem a 02 s Portugalskem Třikrát vyhrál Írán mistrovství Asie ve fotbale 1968 1972 a 1976 Z dalších disciplín jsou populární zejména volejbal basketbal a vodní pólo Ve volejbalu se Íráncům nejnověji podařila kvalifikace na mistrovství světa v Japonsku 2006 jejich mužstvo však při utkáních nezaznamenalo ani jeden úspěch Významná města Celkem 60 % íránské populace žije ve městech Městské aglomerace trpí přelidněností nedostatečnou dopravní obslužností a smogem V první řadě to platí o metropoli Teheránu která je svými téměř 8 miliony obyvateli zdaleka největším městem země Z historického hlediska jsou vedle Teheránu nejvýznamnějšími středisky Mašhad Isfahán Tabríz a Šíráz Reference Literatura BAER Robert Jak naložit s ďáblem íránská velmoc na vzestupu VOLVOX GLOBATOR Praha 2010 Související články Seznam měst v Íránu Perská říše Chronologie starověkých íránských dějin Ší'itský islám Islám Íránská ropná burza Íránská islámská revoluce Americká rukojmí v Íránu Irácko-íránská válka Aféra Írán-Contras Perská revoluce Externí odkazy obsahuje řadu podrobných informací o Chomejního životě a o jeho náboženských i politických koncepcích pořadem provází íránistka Zuzana Kříhová Dvě české turistky Antonie Chrástecká a Hana Humpálová byly uneseny 13 března 2013 v jihozápadním Pákistánu v provincii Balúčistán kam přijely ze sousedního Íránu Cílem jejich cesty byla Indie Výměnou za propuštění dívek požadovali únosci propuštění pákistánské neuroložky Áfíji Siddíkíové která byla odsouzena za pokus o vraždu a v současnosti je v americkém vězení Obě dívky byly propuštěny na svobodu v březnu 2015 po dvouměsíčním vyjednávání turecké nevládní humanitární organizace IHH İHH İnsani Yardım Vakfı na kterou se obrátily rodiny dívek poté co všechny ostatní možnosti selhaly Odkazy Reference Související články Áfíja Siddíkíová Pozemní cesta do Indie Zahraniční rukojmí v Pákistánu Zmizení tří Čechů v Albánii v roce 2001 Externí odkazy případ na stránkách IDNEScz 2 dubna 2015 několik ozbrojenců zaútočilo na univerzitu Garissa University College ve městě Garissa v Keni Zabili nejméně 148 lidí< ref> a nejméně 79 osob zranili K útoku se přihlásila vojenská skupina Aš-Šabáb Členy této skupiny se označili i dotyční ozbrojenci Útočníci zajali několik studentů jako rukojmí Později propustili muslimy avšak studenty křesťanského vyznání zadrželi Útok skončil téhož dne poté co čtyři z útočníků byli zabiti Pět mužů bylo později zatčeno v souvislosti s útokem a byla vypsána odměna za dopadení podezřelého organizátora Jedná se o nekrvavější útok v Keni od bombového atentátu na keňské velvyslanectví Spojených států v roce 1998 bombový útok na autobus v Nairobi roku 2014 bombový útok v Gikombě a útoky v Lamu roku 2014 Okolnosti Garissa město v keňské severovýchodní provincii nacházející se zhruba 200 km od hranice se Somálskem bylo považováno za „jedno z nejbezpečnějších míst v oblasti Nacházejí se zde vojenská kasárna a policejní velitelství< ref> Aš-Šabáb vícenárodnostní vojenská skupina s propojením na Al-Kajdu a základnou v Somálsku před touto událostí zabil v Keni během dvou let více než 200 lidí Tyto útoky značně poškodily cestovní ruch v Keni ovšem již před existencí Aš-Šabábu byly útoky v Mombase roku 2002 taktéž namířeny proti turistům Do této chvíle měl Aš-Šabáb na svědomí útoky především mimo metropole Diplomaté a analytici také kriticky označovali taktiku keňských bezpečnostních složek jako velmi restriktivní včetně nevybíravého zatýkání Somálců Dále varovali že takto radikální chování může vyvolat nelibost mezi muslimy a tak poskytnout Aš-Šabábu záminku k vyhrocení situace< ref> Bylo hlášeno že před útokem byla vyslovena „varování že dojde k ohrožení velké univerzity Útok byl proveden den poté co keňský prezident Uhuru Kenyatta pokáral Velkou Británii a Austrálii za to že začali znovu upozorňovat na nebezpečí při cestování do Keni Útok a zajetí rukojmích Útok začal okolo 530 hodin místního času kdy došlo k přestřelce mezi útočníky a ochrankou střežící univerzitu Dva strážci byli zabiti ve vchodu Další přeživší uvedli že ozbrojenci svolali žáky aby vyšli ze svých pokojů v ubytovně lehli si čelem na zem a poté tyto studenty popravili< ref> K útoku byla povolána keňská armáda a další bezpečnostní organizace Michael Bwana jeden ze studentů kteří unikli řekl v souvislosti se zbývající ubytovnou že „většina lidí kteří zůstali uvnitř jsou dívky V této ubytovně se snad měli skrývat i útočníci Obsazení univerzity skončilo po téměř 15 hodinách krátce po setmění kdy byli zabiti čtyři útočníci Maskovaní ozbrojenci byli ozbrojeni puškami AK-47 a opásáni výbušninami Když byli keňskými vojáky zastřeleni útočníci vybuchli „jako bomby Nebylo jasné zda výbušniny byly úmyslně odpáleny útočníky anebo výbušniny zažehla palba z pušek vojáků Ze 148 mrtvých bylo 142 studentů 3 vojáci a 3 policisté Zhruba 587 studentů uteklo ale 79 jich bylo zraněno Úřady oznámily že všichni studenti byli již nalezeni a sečteni Pachatelé a motiv útoku Jeden přeživší student řekl že útočníci mluvili svahilsky a tvrdil že byli napojeni na vojenskou skupinu Aš-Šabáb Mluvčí skupiny Šejk Ali Mohamud Rage řekl v souvislosti s touto událostí „když naši muži dorazili propustili muslimy ale zadržovali křesťanské rukojmí Rage také řekl že posláním jeho mužů je „zabít ty kteří jsou proti Šabábu a „Keňa je ve válce se Somálskem v souvislosti s přítomností keňských jednotek v AMISOMu Jeden z podezřelých z útoku byl zatčen když prchal z prostoru univerzity během jejího obléhání Poté co obležení skončilo další dva podezřelí byli nalezeni v areálu univerzity a zadrženi Jeden z nich byl Tanzánec a s univerzitou neměl nic společného Keňská vláda označila občana somálského původu Mohameda Mohamuda alias Šejk Dulajadajn Gamadhere nebo Mohamed Kuno jako organizátora útoku a vypsala 20 miliónů keňských šilinků 215 000 amerických dolarů odměny za jeho dopadení 4 dubna vydal Aš-Šabáb prohlášení v angličtině směřované keňské veřejnosti Zpráva zaslaná elektronickou poštou odsoudila to co popsala jako „nevýslovné zvěrstvo vůči muslimům ve východní Africe páchané keňskými bezpečnostními složkami jak v Severovýchodní provincii obývané převážně Somálci tak v jižním Somálsku kam byly povolány keňské branné síly jako součást AMISOMu Vojenská skupina tvrdí že útočníci v Garisse chtěli „pomstít smrt tisíců muslimů zabitých rukou keňských bezpečnostních složek aš-Šabáb prohlásil že v další odvetě „keňská města zrudnou krví a slíbil že „za nic na světě nepřestaneme mstít smrt našich muslimských bratří dokud vaše vláda nepřestane s jejich útlakem a dokud všechna muslimská území nebudou osvobozena od keňské okupace Skupina dále upozornila keňskou veřejnost že se může zaměřit na jejich pracoviště domovy školy a univerzity protože „jste přehlíželi represivní taktiku vaší vlády tím že jste se proti ní neozvali a „jejím zvolením jste tuto represi podpořili 4 dubna keňské ministerstvo vnitra oznámilo že bylo zatčeno pět mužů podezřelých z účasti na útoku Tři z těchto osob keňští občané somálského původu jsou podezřelé z organizátorství Byly zadrženy při pokusu dostat se do Somálska Další z mužů také keňský občan somálského původu byl členem ochranky univerzity Má se za to že usnadnil ostatním vstup do univerzity Poslední ze zadržených Tanzánec jménem Rašíd Charles Mbeserero je podezřelý že byl jedním z ozbrojenců Byl údajně nalezen když se skrýval ve stropě a nesl munici Dohra Do 16 dubna byl v Garisském okrese a třech dalších okresech poblíž hranic Severovýchodní provincie se Somálskem Wajir Mandera a Tana River vyhlášen zákaz nočního vycházení od 1830 do 630 hodin Bývalý keňský premiér Raila Odinga bývalý ministr obchodu Moses Wetangula a další členové Koalice pro reformy a demokracii vyzvali k okamžitému stažení keňských jednotek ze Somálska Wetangula též doporučil keňské vládě aby snížila rozpočet armády na polovinu a takto získané prostředky použila k posílení vnitřní bezpečnosti Odinga navíc nařkl keňského prezidenta Uhuru Kenyattu z arogance když opomíjel varování bezpečnostních služeb před potenciálními útoky vyvolanými cizími národnostmi Odkazy Češi zastarale Čechové jsou západoslovanský národ a etnikum obývající hlavně Česko Početná skupina potomků českých předků žije v USA Kanadě a Argentina Ze sousedních zemí žije nejvíce Čechů v Německu na Slovensku a v Rakousku V ostatních evropských zemích jsou významné komunity Čechů ve Francii Itálii Spojeném království Švýcarsku Chorvatsku a Ukrajině Češi jsou potomky slovanských kmenů které v 6 století osídlily území Čech Moravy a Slezska mezi předky patří také keltské a germánské národy Mluví češtinou která je úzce příbuzná se slovenštinou a lužickou srbštinou Etymologie Teorie spojuje jméno Čech s kořenem čel- kde je e původní Tento kořen je v českých slovech čeleď člověk rus čelovek Je tu předpokládaný kořen kel kol- srov pokolení koleno Původní význam tohoto kořene je ‚rod‘ Ve slovanských jazycích je dost dokladů člověk čeleď člen pokolení pro předpoklad že jméno utvořené z kořene čel- hypokoristickou příponou -chь mělo význam ‚člen rodu našinec‘; tím by se dal také vysvětlit hypokoristický „mazlivý tvar na -ch Dějiny národa Mytologický původ Podle mytologického líčení přivedl Čechy z dávné pravlasti Praotec Čech V čele svého kmene aby vyhledal zemi zaslíbenou putuje přes řeky hory a louky až dorazí do krajiny nástrojem nedotčené dojde k hoře Říp uprostřed roviny vyleze na vrchol a zaplesá „To je ona země zaslíbená mlékem a strdím oplývající! Což je přesný citát ze Starého zákona Stejný výrok podle Bible pronesl Mojžíš na hoře Sinaj Praotec oznámí svému kmeni že došel svého cíle a dál už se trmácet nemusí načež vznese případnou otázku o tom jakže by se ona nově objevená země měla jmenovat Dlouhou cestou znavený lid se zaraduje a v nadšení že je konec útrapám zvolá „Tvým jménem tvým jménem ať se země jmenuje A od té doby se Čechám říká Čechy To je ovšem krajně nepravděpodobné Čechovi potomci rod čeleď by se nazývali jménem utvořeným patronymickou příponou -ici tedy Češici resp Čechovici Historický původ Slovanské obyvatelstvo přišlo na území Čech a pak Moravy v průběhu 6 století z východu během stěhování národů Z prvních staletích není doloženo jejich formování v národy nebo trvalé státní útvary lze však předpokládat vzájemné působení mezi slovanskými kmeny i vymezování se vůči jiným etnikům jak je to doloženo v případě Sámovy říše Jazyková příbuznost později doložená u sousedícího obyvatelstva zařadila obyvatelstvo Čech a Moravy do skupiny Západních Slovanů nazývaných tak podle oblasti na které se usadili Středověký národ Tradičně panovala představa že Čechové byli jen jeden z kmenů které zde sídlily Dalšími měly být Děčané Doudlebi Charváti Chebané Litoměřici Lučané Zličané a další které Přemyslovci v 10 století sjednotili v jeden celek Novější výzkumy předpokládají již od příchodu Slovanů jeden český kmen v rámci kterého vznikla malá knížectví která dala název domnělým kmenům Tomu odpovídá že Češi v zahraničí vystupovali jako jeden celek například při křtu blíže neznámých 14 českých knížat v Řezně v roce 845 Na pevnější sjednocení českého etnika však mělo budování přemyslovského státu od 10 století rozhodující vliv Po připojení Moravy k přemyslovskému státu v první polovině 11 století se začal formovat středověký český „národ zahrnující i moravské západoslovanské kmeny sjednocené už na počátku 9 století a slezské Holasice Od 13 století započala německá kolonizace českých zemí jejímž důsledkem bylo prakticky celé pohraničí někde i hluboko do vnitrozemí německojazyčné a mnoho německých jazykových ostrovů vzniklo i uprostřed českojazyčné oblasti Národní obrození Habsburkové se snažili svou moc v Zemích Koruny české upevnit prostřednictvím podpory římskokatolické církve na úkor šlechty V roce 1618 došlo k povstání českých stavů proti Habsburské vládě které bylo poraženo v bitvě na Bílé hoře roku 1620 Následující období bylo pozdějšími vlasteneckými autory nazváno „dobou temna V důsledku třicetileté války a vyhnání protestantů ze země ztratily České země jednu třetinu obyvatel Také neloajální česká šlechta byla nahrazena cizinci Habsburkové následně prosazovali politiku důsledné rekatolizace která vedla k obnovení pozic katolicismu a upevnění jejich vlády V 18 století začal císař Josef II prosazovat politiku germanizace která vedla k ustanovení němčiny jako oficiálního jazyka Rakouské říše a vytlačování češtiny jako mluveného jazyka O návrat mluvené češtiny mezi široké masy obyvatel se v průběhu národního obrození snažila skupina „národních buditelů Proces národního obrození dospěl až k politickým požadavkům vůči Habsburské monarchii které se týkaly jazykových a občanských práv Tyto požadavky byly splněny pouze částečně což vedlo k sílící nespokojenosti obyvatel Tato nespokojenost byla navíc zesílena důsledky první světové války Československý národ V roce 1918 bylo vyhlášeno nezávislé Československo v němž se Češi spolu se Slováky Čechoslováci tvořili majoritu Po podepsání Mnichovské dohody v roce 1938 byly Sudety osídlené převážně německy mluvícím obyvatelstvem připojeny k nacistickému Německu po obsazení zbytku území Čech a Moravy byl vyhlášen protektorát Slováci z obavy před obsazením raději vyhlásili nezávislost Po skončení druhé světové války bylo Československo obnoveno Následoval poválečný odsun Němců z Československa který ukončil staleté soužití Čechů a Němců v Českých zemích Desetitisíce Čechů bylo v poválečných letech repatriováno z ukrajinské Volyně a rumunského Banátu Po Invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 došlo k vlně emigrace z Československa během níž mnoho vysoce kvalifikovaných lidí odešlo za Železnou oponu Charakteristika Jazyk Češi hovoří češtinou západoslovanským jazykem který má celosvětově 12 milionů mluvčích Jde o flektivní jazyk vyznačující se komplikovaným systémem skloňování a časování K písemným záznamům používá latinku obohacenou o znaky s diakritikou Pro výslovnost je charakteristický pevný přízvuk opozice délky samohlásek a specifická souhláska ř Čeština je oficiálním jazykem České republiky a Evropské unie také je vzájemně srozumitelná se Slovenštinou a Lužickou srbštinou Genetika Podle moderních genetických výzkumů jsou Češi potomci Germánů Slovanů a Keltů kteří v průběhu tisíciletí obývali území dnešního Česka Češi mají vysokou frekvenci výskytu haploskupiny R1a 342% Podobně vysoké frekvence výskytu této haploskupiny existují mezi Slovany ve východní Evropě a v Indii Podle studie z roku 2000 má pak 356% českých mužů západoevropskou Y-DNA haploskupinu R1b která je mezi Slovany vzácná U Čechů byla také zjištěna vysoká frekvence mutace G551D genu CFTR způsobující cystickou fibrózu Podobně vysoké frekvence byly zjištěny v Rakousku a v keltských oblastech ve Walesu Skotsku Cornwallu Irsku a Bretani Dělení Etnografické skupiny K Čechům jako národu se hlásí mnoho příslušníků etnografických skupin v Čechách Chodové Plzeňáci Blaťáci Doudlebové na Moravě Horáci Hanáci Moravští Slováci Podlužáci Valaši Laši a další i Slezsku Goralé Tyto skupiny se v minulosti lišily některými kulturními rysy a dialektem Rozdíly mezi nimi se začaly zejména po druhé světové válce stírat některé krajové zvláštnosti se však dosud udržují Moravská a slezská národnost V roce 1991 se dříve jednotná česká národnost rozložila na českou moravskou a slezskou Národnosti přestaly být úředně předepisovány a vázány striktně na jazyk V té době to vyvolalo velké překvapení Zatímco při sčítání lidu v roce 1991 se přihlásilo k moravské národnosti 1 362 313 občanů České republiky tj 132 % obyvatelstva ve sčítání lidu v roce 2001 došlo výraznému poklesu a k moravské národnosti se hlásilo 380 474 občanů ČR tj 37 % obyvatelstva Ve srovnání s rokem 1991 se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo téměř milion osob opět k národnosti české K národnosti slezské se v roce 1991 hlásilo 44 446 osob v roce 2001 10 878 osob a v roce 2011 to bylo 12 231 Navíc k národnosti polské se v ČR při stejném sčítání hlásí 39 269 osob Obývané území Statistika Většina Čechů žije v České republice Při sčítání lidu v roce 2011 se k české národnosti přihlásilo 6 732 104 osob tedy 634 % obyvatel ČR Oproti sčítání lidu z roku 2001 to znamená značný pokles způsobený především nevyplněním nepovinné kolonky národnost Diaspora První česká diaspora vznikla na Ukrajině již ve 13 století kolem Žytomyra na a kolem roku 1600 také kolem Lvova Vrchol české migrace na Ukrajinu přišel během průmyslové revoluce v letech 1868 až 1880 a směřoval do oblasti Volyně Do této oblasti se vystěhovalo 16 tisíc Čechů Po převzetí moci Bolševiky v Rusku proběhla v sovětské části Volyně kolektivizace zemědělství během niž byla Čechům půda zabavena Za druhé světové války tvořili Volyňští Češi v roce 1944 podstatnou část 1 československého armádního sboru Po válce proběhly rozsáhlé repatriace Volyňských Čechů do Československa Na počátku 90 let bylo v důsledku Černobylské havárie dalším Volyňských Čechů umožněno vrátit se do vlasti Největší česká diaspora je v současnosti ve Spojených státech K českým kořenům se zde hlásí téměř 15 milionů obyvatel První českou migrační vlnou na území budoucích Spojených států byl příchod Moravských bratři pokračovatelů Komenského Jednoty bratrské v první polovině 18 století Ještě před Americkou revolucí založili několik osad jako například Savannah v Georgii Čeští imigranti ve Spojených státech také založili mnoho osad ve státech Nebraska Texas Oklahoma a Illinois Největším městem s českou populací se po Praze a Vídni stalo Chicago Významné skupiny obyvatel českého původu mají v Jižní Americe Argentina a Brazílie V Argentině se k českému původu hlásí 45000 lidí v Brazílii je to 5000 lidí V roce 1956 se pravnuk českého emigranta Juscelino Kubitschek de Oliveira stal 24 prezidentem Brazílie který mimo jiné stanovil jako cíl vytvoření nového hlavního města Brasília Z evropských zemí žije velká skupina lidí českého původu v Chorvatsku v roce 2011 se k ní hlásilo necelých 10 tisíc osob V Rumunsku se počet občanů českého původu v roce 2005 odhadoval na 5 800 lidí kteří na etnicky pestrém území Banátu udržují české tradice Odkazy Reference Literatura Související články Obyvatelstvo Česka Moravané Slezané Největší Čech Externí odkazy – jazykovědný rozbor V Flajšhanse v časopise Naše řeč 16 1932 Česká Wikipedie je českojazyčná část Wikipedie mezinárodní internetové encyklopedie s otevřeným obsahem na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa Celý projekt včetně české části provozuje nadace Wikimedia Foundation založená podle zákonů státu Florida USA Na tvorbě české Wikipedie se cca 10 % podílejí i lidé ovládající češtinu žijící mimo Česko Česká verze je podle počtu článků 24 v pořadí z více než 280 existujících jazykových verzí Je také pátou největší verzí psanou ve slovanském jazyce po ruské polské ukrajinské a srbochorvatské Vznik Wikipedie vznikla 15 ledna 2001 Česká verze byla spuštěna 3 května 2002 V té době však Wikipedie používaly software UseMod a při přechodu na nový systém MediaWiki nebyly původní tři krátké články „HomePage „Veda „Kultura které pravděpodobně existovaly převedeny První dochovanou editací na české Wikipedii je zřejmě založení Hlavní strany jejím zkopírováním ze staršího systému UseMod dne 14 listopadu 2002 Autorem této editace je pravděpodobně Brion Vibber pozdější první zaměstnanec Wikimedia Foundation< ref> Prvním správcem české Wikipedie byl esperantista Miroslav Malovec který se začátkem listopadu 2002 jehož o několik dní později hostil v Brně Na Smithův popud přeložil Malovec z esperanta do češtiny dlouhý text pro hlavní stránku Nevědomky se tím kromě správce stal i tvůrcem slova „ na rozdíl od většiny jiných jazykových verzí např německé které si ponechaly anglické „ ačkoliv německy je „< ref> Protože Miroslav Malovec nebyl jako správce aktivní a věnoval se více psaní do Esperantské Wikipedie byl 9 března 2004 druhým správcem a byrokratem jmenován Vít Zvánovec který přibližně v prosinci 2003 přišel do Wikipedie a zapojil se do diskusí a vytváření článků Dne 10 dubna 2004 se v Praze-Karlíně konalo patrně první české setkání redaktorů Wikipedie 30 října 2004 se v Praze na Florenci konalo druhé takové české setkání jehož se účastnili převážně správci se zvláštními oprávněními 19 ledna 2005 se konalo setkání U Frgála Vedle domovské adresy cswikipediaorg v polovině června 2004 získala Wikipedie též alias wikipediacz přesměrována na cswikipediaorg 15 února 2006 wikipedista Wikimol získal pod svou kontrolu doménu wikipediecz; přesměrování na cswikipediaorg fungovalo již delší dobu V září 2004 se na stránkách objevilo do češtiny přeložené logo s názvem Wikipedie a heslem Otevřená encyklopedie a byla kompletně přeložena systémová hlášení softwaru MediaWiki Rozsah projektu Počet a objem článků V lednu 2015 měla česká Wikipedie přes 311 000 článků 20 října 2003 obsahovala 1 000 článků V září 2004 zatímco Wikipedie dosáhla milionu článků ve všech jazykových verzích dohromady česká Wikipedie překonala hranici 3000 článků 25 května 2005 obsahovala 10 000 článků 2 prosince 2005 20 000 článků 29 dubna 2006 obsahovala 30 000 článků 25 srpna 2006 40 000 článků 18 listopadu 2006 50 000 článků Od první poloviny roku 2007 růst české verze Wikipedie výrazně poklesl 19 června 2008 se krátce před půlnocí česká Wikipedie přehoupla přes hranici 100 000 článků 17 února 2010 kolem poledne pak přes 150 000 článků a 6 července 2011 přesáhla 200 000 článků 24 července 2014 před půlnocí dosáhla počtu 300 000 hesel Měsíční přírůstek počtu článků je v roce 2006 stabilně kolem 8 % což v říjnu 2006 představuje kolem 80 nových článků denně v největších jazykových verzích je měsíční přírůstek kolem 4–6 % celkově na Wikipedii kolem 6 % Z hlediska objemu databáze nebo počtu slov je však poměrný růst české Wikipedie srovnatelný s anglickou francouzskou i japonskou kolem 7 % měsíčně Počet přesměrování je zhruba poloviční oproti počtu článků podobně jako v německé verzi Porovnání rozsahu s jinojazyčnými verzemi V počtu článků byla česká Wikipedie z více než 280 jazykových verzí na 24 místě k lednu 2015< ref> Slovenská verze je asi 15× menší Rozsah české Wikipedie je přibližně 15× menší než anglické Dalšími nejrozsáhlejšími verzemi jsou švédská nizozemská německá a francouzská Mnohé z verzí jsou však svým rozsahem spíše symbolické 54 verzí má méně než 1000 článků České články tvoří necelé 1 % z celkového počtu ve všech jazykových verzích Anglické články tvoří 14 % z počtu článků Česká Wikipedie je pátou největší mezi verzemi ve slovanských jazycích k březnu 2015 V těchto jazycích je napsáno přes 4 679 000 článků 137 % z celkového počtu všech Wikipedií V rámci slovanských jazyků jsou největšími verzemi ruská polská ukrajinská a srbochorvatská Česká obsahuje 67 % článků ze slovanských Wikipedií Za ní následují srbská a slovenská< ref> Na 1 000 uživatelů češtiny připadá 29 článků< ref> V porovnání s jinými verzemi je tak na 43 místě podobně jako polská nebo chorvatská verze V islandské verzi je tento podíl oproti české více než čtyřnásobný na prvních místech jsou s velkým rozdílem umělé jazyky volapük ido a interlingua Počet správců a editorů V lednu 2015 měla česká Wikipedie 29 správců Správci jsou dobrovolní editoři s nadstandardními redakčními oprávněními kteří však ve vztahu k tvorbě obsahu jsou rovni ostatním uživatelům a editorům Registrováno bylo přes 280 000 uživatelů v české verzi nazývaných wikipedisté V roce 2006 se systematicky a často věnovalo editaci několik desítek lidí Asi 10 % editací prováděli neregistrovaní přispěvatelé a kolem 1 000 editorů provedlo od svého příchodu na Wikipedii celkem alespoň deset editací Počet tzv aktivních editorů tedy těch kteří v průběhu měsíce provedou více než pět editací se v listopadu 2013 pohyboval kolem 1 800 v roce 2006 kolem 300 v roce 2005 kolem 100 během roku 2004 vzrostl ze 7 na 53 Počet velmi aktivních editorů kteří v průběhu měsíce provedou více než sto editací se v roce 2006 pohyboval kolem 50–80 v roce 2005 kolísal mezi 13–48 v roce 2004 vzrostl z nuly na 11 lidí V roce 2012 provedli 916 % editací české Wikipedie uživatelé z České republiky 24 % uživatelé ze Slovenska a 08 % z Německa Z České republiky bylo také editováno 69 % článků esperantské Wikipedie< ref> Témata kvalita a velikost článků Doposud nebyl proveden nezávislý výzkum který by se zabýval kvalitou hesel na české Wikipedii a například je srovnával s dalšími dostupnými česky psanými encyklopediemi jak se stalo v případě studie publikované v časopise Nature kde byly srovnávány anglická Wikipedie a Britannica Spory a kritika Trvalým ohniskem konfliktů komunity byl spor o pravopis který se s různou intenzitou vracel až do podzimu 2005 Dva významní přispěvatelé Vít Zvánovec a Tompecina Tomáš Pecina druhý a třetí správce české Wikipedie užívali a obhajovali neobvyklý archaizující pravopis což se setkalo s nevolí u značné části ostatních editorů Konstruktivní spolupráce i spory a hádky jsou součástí běžného života Wikipedie řeší se diskusemi hlasováním ale i takzvanými revertovacími válkami kdy tatáž úprava je vícekrát po sobě vrácena zpět a opět obnovena Takto se projevuje i například specifický český spor o název státního území Česko versus Česká republika nebo spor o přechylování cizích příjmení Ke kontroverzním tématům patří také např homosexualita psychotronika telepatie nebo komunismus< ref> Kritizována bývá na české Wikipedii i motivace a odborná způsobilost jejích správců Kritici se domnívají že např některá pravidla působí mnohoznačně což působí potíže jak běžným přispěvatelům tak ale i současným správcům kteří je mohou – dle svých zkušeností – interpretovat rozličně Výsledkem jsou zmatky při zpracovávání nových editací již stávajících hesel a některé praktiky s novými hesly kdy dochází z důvodu údajné neověřitelnosti či nedostatečné významnosti k redukcím až mazání některých hesel zatímco hesla jiná přinejmenším obsahově stejně sporná starší likvidována nejsou Palčivým problémem české Wikipedie je také soustavné porušování autorských práv nemalým počtem přispěvatelů což neúměrně zatěžuje správce kteří se snaží texty porušující autorská práva odstranit a celkově snižuje věrohodnost Wikipedie V důsledku naprostého ignorování autorských práv pouze jedním uživatelem muselo být z české Wikipedie odstraněno několik tisíc článků V případě ostatních odhalených autorů se počet jimi založených článků porušujících autorská práva pohyboval maximálně v řádu desítek V roce 2008 kritizoval českou Wikipedii Patrick Zandl na svém blogu Server Lupacz zveřejnil článek týkající se sporů na české Wikipedii Reflex psal o české Wikipedii v dubnu 2006 a v srpnu 2008 Lehkou kritiku několika politických hesel přinesl server idnescz Kritiku hesla Brno přinesl Brněnský deník Význam a ohlasy Články z české Wikipedie mívají velmi dobré umístění ve výsledcích vyhledávání například ve vyhledávači Google Postupně se tak stává tato encyklopedie obecně známou 16 května 2006 začal portál Seznamcz přebírat obsah české Wikipedie Již v počátcích české Wikipedie v roce 2004 poskytl svolavatel prvního reálného setkání wikipedistů Paddy rozhovor německému vysílání Českého rozhlasu O existenci české Wikipedie a o sporech uživatelů se zmínil např i Miloš Čermák v rozsáhlém článku pro časopis Reflex č 16 2006 Na jaře 2007 česká Wikipedie zvítězila v anketě webu Rootcz Czech Open Source 2007 v kategorii Projekt v hlasování veřejnosti a byla také vyhlášena absolutním vítězem V dalším ročníku své vítězství v hlasování veřejnosti v kategorii Projekt obhájila Po roční pauze opět zvítězila v roce 2010 Odkazy na Wikipedii – česká edice Wikipedie Jak vypadala česká Wikipedie v minulosti Pramenem je zejména Odkazy Reference Externí odkazy – vyhledávání v českých encyklopediích včetně Wikipedie David Antoš lupacz 21 7 2006 Česko úředním názvem Česká republika je stát ve střední Evropě a politickým systémem založeným na svobodné soutěži politických stran a hnutí Hlavou státu je prezident republiky vrcholným a jediným zákonodárným orgánem je dvoukomorový Parlament České republiky Česko je vyspělá země s tržním hospodářstvím která dle ekonomických sociálních a politických indikátorů jako HDP na obyvatele indexu lidského rozvoje indexu svobody tisku indexu svobody internetu od cenzury patří k vysoce hodnoceným státům světa Ekonomicky patří dle Světové banky do skupiny 31 nejbohatších států světa s nejvyššími finančními příjmy Naopak velmi nízko se v porovnáních s jinými umísťuje v podílu obyvatel žijících pod prahem chudoby Vykazuje též poměrně nízkou nerovnost mezi nejbohatšími a nejchudšími a relativně vyvážené přerozdělování bohatství napříč většinou obyvatel Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nízká a pod průměrem vyspělých zemí V indexu ekologické stopy je oproti jiným vyspělým zemím nižší ekologický dlužník Česko je členem Organizace spojených národů Severoatlantické aliance součástí Schengenského prostoru Evropského hospodářského prostoru členem Visegrádské skupiny a jiných mezinárodních struktur Česko je vnitrozemský stát tvořený částí historických českých zemí které byly po značnou část dějin součástí zemí Koruny české a to Čechami a Moravou k nimž byly roku 1920 připojeny i České Rakousy a částí Slezska Má rozlohu 78 866 km2 Sousedí na západě s Německem délka hranice 810 km na severu s Polskem 762 km na východě se Slovenskem 252 km a na jihu s Rakouskem 466 km Administrativně se Česká republika dělí na 8 územních krajů a zároveň na 14 samosprávných krajů Hlavním městem je Praha která je zároveň i jedním z krajů V roce 2012 v Česku bylo evidováno přibližně 105 milionu obyvatel Výrazná většina se hlásí k české případně moravské národnosti Historické státní útvary na území Česka Prvním doloženým státním útvarem na území dnešní České republiky byla v druhé polovině 9 století Velká Morava Té předcházel nadkmenový svaz Sámovy říše Když Velkomoravská říše kolem roku 907 zanikla pod náporem kočovných maďarských kmenů těžiště státního vývoje se přesunulo do Čech Tamní panovníci z rodu Přemyslovců vybudovali středověký přemyslovský stát též nazývaný jako český stát od přelomu 10 a 11 století tvořící součást Svaté říše římské Od roku 1526 byly České země postupně začleňovány do Habsburské monarchie jejíž vládci využili vítězství na Bílé hoře 1620 ke konečné likvidaci i posledních zbytků dřívější samostatnosti Korunními zeměmi Habsburků po roce 1749 navzájem de facto zcela nespojitými zůstaly České království Moravské markrabství a Vévodství Horní a Dolní Slezsko až do konce 1 světové války v roce 1918 Od roku 1804 byly tyto země součástí Rakouska a poté od roku 1867 Rakouska-Uherska Na něm byla politicko-vojenskou akcí získána v roce 1918 nezávislost a ve spojenectví s geograficky a jazykově blízkým národem Slováků vytvořeno Československo jako národní stát národa Československého od roku 1969 oficiálně národů českého a slovenského Ten krátce po svém vzniku odebral svým zemím jejich zemské svobody které s výjimkou Slovenska měly za Rakouska-Uherska ve formě vlastních zemských zákonů ústavy zemských sněmů a dalších a stal se státem striktně unitárním centralistickým Jeho součástí poté České země byly kromě 2 světové války kdy na základě práva národů na sebeurčení – tj na základě stejného práva podle kterého vzniklo např i Slovensko – byly Československu odebrány Sudety až do roku 1992 kdy bylo Československo jako stát zrušeno Česká republika byla formálně zřízena k 1 lednu 1969 v rámci federalizace Československé socialistické republiky pod názvem Česká socialistická republika Převratné politické změny po listopadu 1989 znamenaly nejen změnu názvu federace Česká a Slovenská Federativní Republika a v jejím rámci i České republiky od března 1990 Česká republika poté co Ústavní zákon vypustil slovo „socialistická ale především stále větší státoprávní požadavky ze strany slovenských nacionalistů Zánik Československa proběhl bez referenda K 1 lednu 1993 federace zanikla dvoustranou politickou dohodou Suverénními nástupnickými státy se staly Slovenská republika a Česká republika Současně nabyla účinnosti její první novodobá ústava tedy Ústava České republiky Název a státní symboly O území Česka se hovoří jako o Českých zemích což je pomocný historicko-geografický termín který je používán jako obecné označení pro území geograficky odpovídající Česku tzn tři historické České země – Čechy Morava a česká část Slezska Termín vychází z tradičního zemského členění politického útvaru na území dnešní České republiky které vydrželo od středověku až do roku 1928 kdy byla Morava a České Slezsko spojeny do jednotné země Moravskoslezské resp do roku 1949 kdy byly země zrušeny nicméně i poté se jako České země označovala česká část Československa Vymezení pojmu České země kolísá Součástí území Česka jsou i tzv České Rakousy které byly do roku 1919 součástí Dolních Rakous Oficiálním názvem státu podle ústavy je Česká republika jednoslovný název Česko se v ústavě nevyskytuje vůbec; část veřejnosti slovo Česko odmítá První užití výrazu Česko je doloženo v roce 1777 jako synonymum ke slovu Čechy jako oficiální označení české části československé federace se slovo Česko objevilo ve Slovníku spisovné češtiny v roce 1978 V době národního obrození se používaly i tvary češský a Češsko odvozené ze základu „Čechy Nesprávně se v té době užíval i tvar čechský Tradičně se ale používá podoba Česko a z něj vycházející tvar český Vliv na podobu termínu měla také jazyková úspornost Státní symboly České republiky jsou velký a malý státní znak státní vlajka republika po rozpadu federace převzala i původní vlajku Československa jelikož Slovensko nemělo zájem tuto vlajku použít standarta prezidenta státní pečeť státní barvy a státní hymna Kde domov můj? Státní symboly poukazují na tradice středověkého českého státu znak husitského hnutí heslo na prezidentské standartě národního obrození hymna a demokratického Československa vlajka Název Česko vzniklý zjednodušením původního tvaru Češsko odvozeného od adjektiva češský je ve významu Čechy doložen již z 18 století od 19 století se objevuje též jako označení pro celé České země Na jaře 1993 jej Český úřad zeměměřický a katastrální na základě pověření vlády určil jako jednoslovné označení čerstvě osamostatněné České republiky po vášnivých sporech po podpoře Českou geografickou společností a navzdory odporu prezidenta Havla a dalších osobností se termín výrazně rozšířil a prosadil Historie Původní osídlení Území dnešní České republiky bylo člověkem osídleno již před asi 750 000 let O osídlení území Česka z doby od 28 000 let př n l svědčí řada archeologických nálezů Od 3 století př n l obývali tuto oblast Keltové Bojové a v 1 století n l přicházely kmeny Germánů Markomani a Kvádové Od konce 5 století se na území dnešního Česka objevovali první Slované V 7 století slovanské kmeny vytvořily Sámovu říši asi 623–659 jednalo se spíše o nadkmenový svaz V letech 830–833 na Moravě na Slovensku v severním Maďarsku a na západním Zakarpatsku vznikla Velkomoravská říše která postupně zahrnula i Čechy 890–894 Slezsko Lužici Malopolsko a zbytek Maďarska Velkomoravská říše byla již prvním státním útvarem Čechy se od ní odtrhly v roce 894 a v roce 906 nebo 907 byla rozvrácena tehdy ještě kočovnými Maďary Středověk Počátky českého státu spadají do druhé poloviny 9 stol kdy byl mimo jiné pokřtěn první doložený český kníže z dynastie Přemyslovců Bořivoj I V průběhu 10 a 11 století se stát konsolidoval a bylo k němu připojeno území Moravy České knížectví postupně získalo znaky víceméně samostatného středověkého státu v rámci Svaté říše římské pražské biskupství založeno roku 973 hlavním národním světcem se stal svatý Václav České království nicméně vzniklo až roku 1198 kdy německý král uznal dědičně český královský titul který poté potvrdil císař papež a roku 1212 i Zlatá bula sicilská Přemyslovci Přemyslu Otakarovi I jakož i další privilegia Českého království Český panovník měl být napříště osvobozen od všech povinností vůči Svaté říše římské až na účast na říšských sněmech Přemysl Otakar II vybudoval rozsáhlé panství které se rozkládalo za Alpy až k Jaderskému moři Václav II obrátil svou pozornost na sever a východ kde se mu podařilo získat území přes Polsko až k Baltskému moři a jeho syn Václav III i uherské území Svého mocenského vrcholu stát dosáhl za posledních Přemyslovců a Karla IV 1316–1378 který v roce 1348 ustanovil tzv Země Koruny české a pod Českou korunu připojil Braniborsko do 1415 Lužice do 1635 a Slezsko do 1742 Už v době vlády Karla IV lze spatřovat počátky českého reformního hnutí které usilovalo o prohloubení osobní zbožnosti a o nápravu zesvětštělé církve a tím i o obrodu celé společnosti Po upálení Mistra Jana Husa v roce 1415 v německé Kostnici se napětí mezi Husovými příznivci a jeho odpůrci proměnilo v otevřené nepřátelství a události vyústily v husitské války Radikální husité založili město Tábor které se stalo centrem husitské revoluce Jan Žižka z Trocnova a Prokop Holý poté porazili všechny čtyři křížové výpravy do Čech Války byly ukončeny dohodou mezi Basilejským koncilem a umírněnými husity tzv Basilejskými kompaktáty v roce 1436 Novověk V roce 1526 nastoupila na český trůn dynastie Habsburků která zemi postupně včlenila do habsburské monarchie V letech 1547 a 1618 vypukla proti panovníkovi ozbrojená povstání českých protestantských stavů Defenestrace císařských místodržících v roce 1618 se stala i počátkem třicetileté války Vojsko českých stavů bylo roku 1620 v bitvě na Bílé hoře poraženo a stavové byli veřejně popraveni v Praze Začala násilná rekatolizace českých protestantů Rozsáhlý majetek české šlechty a inteligence připadl věrným stoupencům Habsburků Do poloviny 17 století klesla populace v Čechách a na Moravě z 26 milionu na zhruba 15 milionu obyvatel Roku 1627 bylo v Česku vydáno Obnovené zřízení zemské kterým Habsburkové získali Český královský titul dědičně jediné povolené náboženství bylo prohlášeno Katolické a jazyk německý byl zrovnoprávněn s českým Správními reformami Marie Terezie v roce 1749 byly Země Koruny české de facto zrušeny ale i nadále se však korunovali čeští králové v rámci Českého království Během hladomoru v letech 1771-72 zemřelo nejméně 250 000 lidí což vedlo k rozsáhlým nevolnickým nepokojům Náboženskou toleranci a zrušení nevolnictví přinesly až reformy Josefa II v roce 1781 Od 17 až do počátku 19 století rovněž probíhala centralizace monarchie Této centralizaci napomáhalo preferování německého jazyka ve státní i církevní správě V odpověď na poněmčování kultury i jazyka se koncem 18 století začalo v českých zemích projevovat české národní obrození tedy snaha o obnovu české kultury a jazyka a později i o získání politické moci stranami zastupujícími zájmy českého etnika Ve druhé polovině 19 století nastal v Česku i významný hospodářský a kulturní rozvoj Většina asi 70 % průmyslu Rakouska-Uherska byla soustředěna v Českých zemích Československo V první světové válce bojovalo 15 milionu mužů odvedených z českých okresů z nichž padlo 138 000 na straně monarchie a asi pět a půl tisíce jen do konce války v legiích Po porážce Rakouska-Uherska byly 28 října 1918 Země Koruny české část Uherského království a Podkarpatská Rus sjednocený do nového státního útvaru Československa Přes svůj deklarovaný národní charakter mělo Československo na svém území významné německé maďarské polské a rusínské národnostní menšiny Po vyhlášení nezávislosti došlo k pohraničním konfliktům s Polskem a Maďarskem stejně jako k nepokojům v německých oblastech země Prvním prezidentem Československa byl zvolen Tomáš Garrigue Masaryk V období od vzniku státu až do zániku první republiky bylo Československo unitárním státem a zůstalo jediným demokratickým státem ve střední Evropě< ref> Německá menšina v pohraničí se v důsledku Velké hospodářské krize masivní nezaměstnanosti a intenzivní nacistické propagandy radikalizovala a začala požadovat odtržení od Československa Tyto snahy reprezentovala SdP vedená Konradem Henleinem Na nátlak nacistického Německa a evropských mocností bylo v září roku 1938 Československo Mnichovskou dohodou podepsána Německem Francií Británií a Itálií donuceno postoupit Německu pohraničí tzv Sudety Mnichovská dohoda bývá také označována jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát jelikož zástupci československé strany k jednání přizváni nebyli a vojenská aliance Československo mělo s Francií a Británií se ukázala jako zbytečná Jižní oblasti Slovenska a Podkarpatské Rusi připadly Maďarsku malou část československého území zejména oblast Těšínska získalo Polsko Tento okleštěný státní útvar se psal se spojovníkem Česko-Slovensko a je nazýván druhá republika Protektorát Čechy a Morava Dne 14 března 1939 Slovensko vyhlásilo samostatnost a po okupaci německými vojsky 15 března 1939 byl na zbytku československého území tedy v Česku bez Sudet připojených v roce 1938 k Německu a východní části československého Těšínska připojené ve stejném roce k Polsku vyhlášen Protektorát Čechy a Morava na území Protektorátu se nacházela jen velmi malá část Českého Slezska v okolí Ostravy a Frýdku zatímco zbytek včetně východní poloviny československého Těšínska byl připojen k Německu Německá okupace Československa se setkala s masivním odbojem obyvatel země a skupin podporovaných ze zahraničí na který nacisté reagovali terorem V průběhu druhé světové války zde nacisté realizovali politiku totálního nasazení českých pracovních sil na území Německa stejně jako likvidaci židovské diaspory na území Protektorátu Nejznámější údaj o počtu obětí nacistické okupace pochází z výzkumu zveřejněným Gustavem Hajčíkem a Jaroslavem Voleníkem z roku 1956 odhaduje se že během války zemřelo 360 000 Čechoslováků< ref> Poválečné Československo V květnu 1945 Československo osvobodili spojenci a byl obnoven formálně demokratický stát Od března 1945 postupovala sovětská armáda na české území z Ostravska a od Bratislavy později i ze severu k Praze a k linii Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice osvobodila zhruba dvě třetiny Česka O zbytek českého prostoru tedy západní a jihozápadní Čechy se postarala americká armáda Při osvobozování Československa zahynulo 140 000 vojáků Rudé armády po jejichž boku bojovali i příslušníci 1 čs armádního sboru Osvobození také pomohlo české květnové povstání Došlo však poté k dnes sporným jevům jako bylo vysídlení Němců z Československa do Německa a Rakouska nebo omezení stranické soutěže rozsáhlé znárodňování klíčových podniků jako např těžkého průmyslu energetiky filmového průmyslu bank pojišťoven větších stavebních podniků atd V únoru 1948 se v Československu chopila moci Komunistická strana Československa která už v květnu 1946 vyhrála parlamentní volby; země se stala totalitním státem a součástí sovětského bloku Byly potlačeny struktury občanské společnosti počínaje zrušením samosprávných zemí 1949 až po potlačení svobodného spolkového a ekonomického života Rozsáhlé znárodňování a měnová reforma 1953 připravily miliony občanů o majetek V roce 1960 byl novou ústavou oficiální název státu změněn na Československá socialistická republika ČSSR Koncem 50 let a v 60 letech docházelo k postupné liberalizaci která vyvrcholila v roce 1968 Liberalizační hnutí známé jako Pražské jaro bylo potlačeno invazí vojsk Sovětského svazu a dalších zemí Varšavské smlouvy 21 srpna 1968 Po invazi emigrovalo mnoho především vzdělaných lidí do demokratických zemí v Evropě i do USA což ještě zrychlilo hospodářský úpadek země který zažívala po připojení k sovětskému bloku Území Československa pak bylo okupováno Sovětskou armádou která definitivně odešla až roku 1991 a režim takzvané normalizace na dvacet let potlačil občanské svobody Poválečné Československo nebylo plně unitární ale mělo asymetrickou strukturu Na Slovensku působila zákonodárná Slovenská národní rada a do roku 1960 též její výkonný orgán Sbor pověřenců zatímco Česko obdobné orgány nemělo Zatímco vzájemné hranice Čech Moravy a Slezska byly poválečným krajským dělením rozrušeny hranice mezi Českem a Slovenskem krajské členění respektovalo a zákon zakazoval vládě měnit krajské hranice oddělující kraje v českých zemích od krajů na Slovensku Záležitosti které na Slovensku spadaly do působnosti SNR či Sboru pověřenců tak pro kraje v českých zemích vykonával československý parlament a vláda Některé československé právní předpisy tak měly územní působnost omezenou na české kraje Příkladem je státní ochrana přírody Slovenská národní rada přijala zákon č 1 1955 Zb SNR o štátnej ochrane prírody platný jen pro slovenské kraje Následně československé Národní shromáždění přijalo československý zákon č 40 1956 Sb o státní ochraně přírody který však byl od počátku účinný pouze pro české kraje Česká socialistická republika a Česká republika v rámci federace Trvalejším státoprávním důsledkem Pražského jara zůstala federalizace Československé socialistické republiky nastolená k 1 lednu 1969 jež unitární stát formálně změnila na federaci dvou suverénních národních států – České socialistické republiky ČSR a Slovenské socialistické republiky SSR Sametová revoluce zahájená 17 listopadu 1989 svrhla komunistický režim a umožnila reformu demokracie a obnovila svobodné podnikání ale zároveň dramatický nárůst kriminality značné zadlužení státu a prohlubování federace až k jejímu rozpadu Z názvu federálního státu a obou národních států bylo v roce 1990 vypuštěno slovo socialistický a Česká republika získala své vlastní státní symboly Od roku 1990 začala být opožděně uváděna do praxe federalizace která sice formálně platila již od roku 1969 ale prakticky byla do dosud do značné míry zmrazena Mezi oběma složkami federace Českou republikou a Slovenskou republikou však rychle narůstaly rozpory které vedly k rychlému rozpadu společného státu Československo zaniklo mírovou cestou ke 31 prosinci 1992 a dosavadní národní republiky převzaly právní řád zanikající federace a rozdělily si její majetek a závazky Samostatná Česká republika Subjektem mezinárodního práva se Česká republika stala 1 ledna 1993 se zánikem federace Zapojila do západoevropských politických struktur 12 března 1999 byla přijata do NATO a 1 května 2004 vstoupila do Evropské unie Roku 2004 přistoupila k Schengenským dohodám na jejichž základě se 21 prosince 2007 stala součástí Schengenského prostoru Existenci České republiky jako subjektu mezinárodního práva uznává drtivá většina států světa Od svého vzniku do 13 července 2009 však nebyla uznávána jako samostatný stát ze strany Lichtenštejnska Lichtenštejnská snaha zabránit přijetí Česka do mezinárodních organizací nebyla úspěšná Stávající Česká republika je v zahraničí kritizována kvůli značné korupci a aroganci politických elit< ref> Geografie Česko se nachází ve střední Evropě a sousedí se čtyřmi státy Na západě jde o Německo na severovýchodě o Polsko na jihovýchodě o Slovensko a jižní hranici sdílí s Rakouskem Délka západní společné hranice s Německem činí 8107 km s Rakouskem je dlouhá 4661 km se Slovenskem 2518 km a s Polskem na severu 7618 km Celková rozloha činí 78 866 km² z toho 2 % tvoří vodní plochy Geologie geomorfologie a půdy Převážná část území náleží ke geologicky stabilnímu Českému masivu vyzdviženému hercynským vrásněním v období devonu a karbonu v prvohorách Oblast Západních Karpat na východě území je mladší a byla vyzdvižena alpínským vrásněním v období třetihor Z geomorfologického hlediska leží Česko na rozhraní dvou horských soustav Západní a střední část vyplňuje Česká vysočina mající převážně ráz pahorkatin až vrchovin Šumava Český les Krušné hory Jizerské hory Krkonoše Orlické hory Králický Sněžník Jeseníky Do východní části státu zasahují Západní Karpaty Beskydy Z celkové plochy Česka leží 52 817 km2 67 % v nadmořské výšce do 500 m 25 222 km2 32 % ve výšce 500 až 1 000 m a pouze 827 km2 105 % ve výšce nad 1 000 m; střední nadmořská výška činí 430 m Nejvyšším českým vrcholem je hora Sněžka s 1603 m n m nejnižším pak Labe na odtoku ze země u Hřenska se 115 m n m Půdní pokryv se vyznačuje značnou variabilitou Nejrozšířenějším typem půd v Česku jsou hnědé půdy V nížinách se nachází úrodné černozemě Hydrologie a podnebí Českým územím prochází hlavní evropské rozvodí oddělující úmoří Severního Baltského a Černého moře Hlavní říční osy jsou v Čechách Labe 370 km s Vltavou 433 km na Moravě řeka Morava 246 km s Dyjí 306 km a ve Slezsku Odra 135 km s Opavou 131 km Podnebí je v Česku mírné přechodné mezi kontinentálním a oceánickým typem Typické je střídání čtyř ročních období Je charakterizováno převládajícím západním prouděním a intenzivní cyklonální činností Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách na Moravě a ve Slezsku již přibývá kontinentálních podnebných vlivů Největší vliv na podnebí v Česku však má nadmořská výška a reliéf Fauna a flora Flóra a fauna v Česku svědčí o vzájemném pronikání hlavních směrů kterými se v Evropě šířilo rostlinstvo a živočišstvo Lesy převážně jehličnaté zaujímají 33 % celkové rozlohy země Vyskytuje se zde živočišstvo typické pro biom smíšených lesů mírného podnebného pásu Ochrana životního prostředí Zachovalá příroda je chráněna v chráněných územích Nejvyšším orgánem ochrany přírody a životního prostředí v Česku je Ministerstvo životního prostředí České republiky V Česku se nachází čtyři chráněné národní parky Národní park Šumava Krkonošský národní park Národní park České Švýcarsko a Národní park Podyjí Mezi chráněná území patří národní parky NP chráněné krajinné oblasti CHKO národní přírodní rezervace NPR přírodní rezervace PR národní přírodní památky NPP přírodní památky PP Největší města podle počtu obyvatel Obyvatelstvo Míra porodnosti v Česku patří mezi nejnižší na světě v roce 2012 to bylo 127 dětí na jednu ženu< ref> Celkový počet obyvatelstva dle odhadů ČSÚ v letech 1995–2002 mírně klesal nyní se celkový přírůstek pohybuje okolo nuly −008 v roce 2003 a +09 % v roce 2004 díky sílící imigraci ze zahraničí přičemž přirozený přírůstek je od roku 1994 záporný Průměrná délka života se postupně pomalu prodlužuje a přesahuje 72 let u mužů a 79 let u žen odhad 2004 Ve městech žije celkem 71 % populace V posledním sčítání lidu v roce 2011 se 637 % obyvatel Česka přihlásilo k české národnosti 86 % z těch kteří se k nějaké národnosti přihlásili která zcela převažuje ve všech okresech Česka 49 % obyvatel deklarovalo národnost moravskou a 01 % národnost slezskou politická strana Moravané tento stav naopak hodnotí jako projev spontánního národního obrození Celkem 26 % obyvatel Česka využilo při sčítání lidu v roce 2011 možnost nevyplňovat ve sčítacích formulářích dobrovolnou kolonku národnosti a ponechalo ji prázdnou Náboženství Česko má jednu z nejméně náboženských populací na světě V průzkumech projektu Eurobarometr v roce 2005 odpovědělo 19 % tázaných že věří v Boha 50 % věří v nějakou životní či duchovní sílu a 30 % nevěří v nic z toho Podle posledního sčítání lidu z roku 2011 je 36 miliónu obyvatel bez vyznání nebo bez náboženské víry To je 342 % populace K různým církvím a náboženských společnostem se přihlásilo necelých 15 miliónů obyvatel 139 % Jako věřící ale nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti se označilo 707 tisíc osob 67 % Celkově se tak k nějaké víře či vyznání přihlásilo 21 miliónů tedy 206 % obyvatel Česka Celkem 47 miliónu obyvatel 452 % tuto dobrovolnou kolonku ve sčítacích formulářích nevyplnilo< ref> Nejpočetnější náboženství v Česku je křesťanství Největší náboženskou skupinou byla v roce 2011 římskokatolická která měla 108 miliónu věřících 104 % což je pokles oproti roku 2001 kdy se k ní hlásilo celkem 27 miliónu věřících 268 %< ref> Následují velké protestantské církve Českobratrská církev evangelická 52 tisíc členů 049 % a Církev československá husitská 39 tisíc členů 037 % Vyšší podíl věřících má ještě Pravoslavná církev která má celkem 21 tisíc členů příznivci jediismu s 15 tisíci Svědkové Jehovovi s 13 tisíci Církev bratrská respektive Křesťanská společenství obě s 10 tisíci věřícími Přes 700 tisíc lidí využilo možnost přihlásit se k víře přičemž se nehlásí k žádné organizované církvi Počet vyznavačů judaismu je asi 1 500 obyvatel k islámu se hlásí téměř 3 500 lidí K různým odvětvím buddhismu se hlásí přes 6 100 osob K ateismu se hlásí 1 075 osob pohanství deklaruje 863 osob Podíl deklarovaných věřících se od předešlého sčítání lidu roku 2001 značně snížil Výrazně klesl i počet osob nedeklarujících žádné náboženství Novinku sčítání 2011 totiž možnost přihlásit se jako věřící bez nutnosti příslušnosti ke konkrétní církvi využilo téměř 7 % obyvatel Oproti tomu se zvýšil počet osob které se rozhodly na dobrovolnou otázku neodpovídat< ref> Geograficky je vyšší koncentrace věřících na jižní a východní Moravě naopak severní a severozápadní Čechy vykazují vyšší podíl osob bez vyznání SouborVěřící sčítání 1991png|Sčítání lidu 1991 SouborVěřící sčítání 2001png|Sčítání lidu 2001 SouborVěřící sčítání 2011png|Sčítání lidu 2011 < gallery> Etnografické skupiny V Česku existuje několik etnografických skupin úzce spjatých s krajem kde žijí které se v minulosti lišily některými kulturními rysy a dialektem V Čechách to jsou například Chodové Plzeňáci Blaťáci a Doudlebové na Moravě Horáci Hanáci Moravští Chorvati Tyto rozdíly se začaly zejména po druhé světové válce stírat některé krajové zvláštnosti se však dosud udržují Kromě těchto geograficky rozlišitelných etnografických skupin stojí za zmínku skupiny víceméně rozptýlené které také tvoří specifické etnografické skupiny Jedná se o romskou a izraelskou etnografickou skupinu Cizinci Celkově se v Česku v roce 2011 snížil počet cizinců oproti minulému roku o přibližně 8000 osob na současných 416700 4% Na Prahu a Středočeský kraj připadá více než polovina z celkového počtu cizinců v ČR Nejvíce přistěhovalců pocházelo ze Slovenska 14 % Ukrajiny 05% Polska 04% Vietnamu 03% Německa 02% Ruska 02% a Maďarska 01% Politický systém Česká republika je zastupitelská demokracie parlamentní republika Výkonnou mocí disponuje prezident a vláda přičemž vláda je vrcholným orgánem výkonné moci Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně Hlavou státu je prezident volený přímou volbou Prezident jmenuje se souhlasem Senátu soudce Ústavního soudu za určitých podmínek může rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vetovat zákony kromě ústavních Jmenuje také předsedu vlády a další její členy jmenuje na jeho návrh Přijímá demisi předsedy vlády a jeho prostřednictvím i od jednotlivých členů vlády Centrální bankou státu je nezávislá Česká národní banka která mj vydává českou měnu českou korunu Parlament České republiky je dvoukomorový s Poslaneckou sněmovnou a Senátem Do Poslanecké sněmovny se volí 200 poslanců každé čtyři roky na základě poměrného zastoupení Jednou za dva roky se volbami obmění třetina Senátu na základě dvoukolových většinových voleb Každý z 81 senátorů má šestiletý mandát Ústavní soud o celkem 15 soudcích je garantem ústavnosti poskytuje ochranu základním ústavním právům a může i rušit zákony či jejich ustanovení Není ale součástí systému obecných soudů vrcholnými orgány jsou zde Nejvyšší soud působící v civilní i trestní justici a Nejvyšší správní soud s agendou správního soudnictví Vláda Vláda České republiky je vrcholný orgán výkonné moci v České republice Její postavení vymezuje Ústava České republiky Vláda se skládá z předsedy vlády premiéra místopředsedů vlády vicepremiérů a ministrů Úřad vlády České republiky sídlí v budově Strakovy akademie v Praze na Malé Straně Ozbrojené síly Armáda České republiky se skládá z letectva pozemních sil a podpůrných jednotek Prezident České republiky je vrchním velitelem ozbrojených sil V roce 2004 byla zrušena základní vojenská služba a armáda se tak stala plně profesionální organizací V roce 12 března 1999 země vstoupila do Severoatlantické aliance v rámci níž plní své vojenské závazky Počet aktivních vojáků je přibližně 29 300 včetně civilních zaměstnanců České jednotky se podílely na operacích UNPROFOR SFOR EUFOR v Bosně a Hercegovině KFOR v Kosovu a ISAF v Afghánistánu České letectvo se také podílí na obraně vzdušného prostoru Pobaltských států Výzbroj Armády České republiky zahrnuje nadzvukové stíhačky JAS-39 Gripen bojové letouny Aero L-159 Alca útočné helikoptéry Mil Mi-35 obrněné transportéry Pandur II BVP-1 BVP-2 OT-90 a modernizované tanky T-72M4CZ Lidská práva Lidská práva v Česku jsou garantována Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech Přesto se vyskytují případy porušování lidských práv jako diskriminace romských dětí kvůli kterým Evropská komise požádala Česko o podání vysvětlení nebo nezákonné sterilizace romských žen za které se vláda omluvila a v psychiatrických léčebnách Administrativní dělení Kraje Území Česka se dříve dělilo na 7 krajů podle zákona o územním členění státu v novelizovaném znění Tyto kraje byly zavedeny spolu se slovenskými kraji v roce 1960 ještě před federalizací Československa Z hlediska zákona tyto kraje stále existují v praxi jsou však zastíněny existencí nových samosprávných krajů Osmou samostatnou územní jednotkou která je z některých hledisek postavena na roveň krajům je hlavní město Praha Kraje se dále dělí na okresy dohromady je v Česku 76 okresů poslední z nich – okres Jeseník – vznikl až 1 ledna 1996 Dnes je území krajů definováno výčtem okresů Původní krajské národní výbory KNV podobně jako národní výbory obcí a okresů nebyly samosprávné v dnešním smyslu protože samosprávné činnosti a pravomoci nebyly legislativně rozlišeny od výkonu státní správy měly však své volené orgány plénum a radu jejichž pravomoci byly stanoveny KNV byly zrušeny v roce 1990 kraje jako územní článek existují dále ale nemají žádný volený sbor ani obecný správní úřad; jejich obvodům pouze odpovídají obvody působnosti krajských soudů státních zastupitelství a některých dalších orgánů státní správy Od 1 ledna 2000 bylo ústavním zákonem č 347 1997 Sb zřízeno 14 vyšších územních samosprávných celků jejichž názvy obsahovaly slovo kraj Současně byly novelizací Ústavy tyto nové celky nazvány kraji přestože dosud nebyly zrušeny územní kraje z roku 1960 Krajský úřad je krajským orgánem vykonávajícím též přenesenou působnost státní správy; v jeho čele stojí ředitel Hlavou každého kraje je hejtman; pouze hlavou Prahy je primátor Územní kraje ani samosprávné kraje nerespektují hranice historických Českých zemí Území Jihočeského kraje Jihomoravského kraje Pardubického kraje a kraje Vysočina se nachází jak v Čechách tak na Moravě a území Olomouckého kraje a Moravskoslezského kraje se nachází jak na Moravě tak v Českém Slezsku Okresy V roce 1990 byly rovněž okresní národní výbory transformovány na okresní úřady namísto sboru voleného občany je řídila okresní shromáždění volená krajským zastupitelstvem Ke dni 1 ledna 2003 byly okresní úřady zrušeny Okresy jako jednotka státní správy nadále existují okresy také zůstávají jednotkou statistickou Obce a jejich správní obvody V roce 1990 byl místní a městské národní výbory byly přeměněny v obecní a městské úřady přičemž volené orgány získaly takzvanou samostatnou působnost která začala být rozlišována od přenesené působnosti státní správy Pro výkon státní správy na nejnižší úrovni byl zvolen smíšený model obecní úřad je obecním orgánem Česká republika se 1 ledna 1993 stala samostatným státem ale na vnitřní územní členění to vliv nemělo Z hlediska všeobecné státní správy se kraje dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností někdy též zvané „malé okresy nebo „obce III typu Takovými obcemi se stala všechna dosavadní okresní města přibyla k nim však řada dalších měst Tyto obvody se někde dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem tzv „obce II typu které vykonávají některé specifické pravomoci státní správy i pro okolní obce Ještě menší bývají některé správní obvody matrik Některé působnosti státní správy vykonávají pro své území všechny obce NUTS Členění na jednotky NUTS 1 které odpovídají území o velikost 3–7 miliónů obyvatel nebylo v Česku zavedeno Jednotku NUTS 1 tak tvoří celé území Česka Některé kraje se směrem nahoru sdružují do statistických oblastí zvaných též NUTS 2 které mají mít srovnatelný počet obyvatel aby mohly být centrálně řízeny v projektech partnerství Evropské unie a při financování místních projektů Plzeňský a Jihočeský kraj jsou tak sdruženy do oblasti NUTS Jihozápad Karlovarský a Ústecký do oblasti NUTS Severozápad Liberecký Královéhradecký a Pardubický do oblasti NUTS Severovýchod Vysočina a Jihomoravský do oblasti NUTS Jihovýchod Olomoucký a Zlínský do oblasti NUTS Střední Morava Oblast NUTS Praha NUTS Střední Čechy a NUTS Moravskoslezsko je každá tvořená jediným krajem Kraje jsou umístěny na úrovni NUTS 3 přičemž NUTS Praha NUTS Střední Čechy a NUTS Moravskoslezsko zároveň i na úrovni NUTS 2 Euroregiony Pro posílení regionální spolupráce v Evropě vznikají takzvané euroregiony a to zpravidla v regionech dělených státními hranicemi Nejstarší z nich je Euroregion Nisa který leží na trojmezí Čech Německa a Polska především v povodí Lužické Nisy Zabírá plochu 13 033 km2 z toho na českém území 3 163 km2 Ekonomika Hrubý domácí produkt dosahuje výše vyspělých států světa V roce 2008 byl HDP na osobu v paritě kupní síly přes 26 800 USD což představuje 82 % průměru EU Česká ekonomika tak svou výkonností předběhla v roce 2005 ekonomiku Portugalska poté Řecka Kypru a nyní se blíží úrovni Itálie a Španělska Velmi důležitý je ale také fakt že jako člen Světové banky WB již Česko není „rozvojovou zemí ale stabilně se zařadila mezi třicítku nejvyspělejších států tzv „plátců ti z rozpočtu Světové banky neberou peníze ale naopak je do ní vkládají Z těch jsou pak dotovány projekty či půjčky rozvojovým zemím světa Největším zahraničním obchodním partnerem země je Německo Vývoj ekonomiky Hospodářství českých zemí tradičně patří k nejrozvinutějším v Evropě Po roce 1989 došlo k transformaci centrálně řízeného hospodářství a privatizaci státního majetku V rámci restitucí byla také navrácena část majetků znárodněných po roce 1948 Důsledky otevřené konkurence nejvíce postihly odvětví těžkého průmyslu které nebyly konkurenceschopné V roce 1995 se země stala členem OECD Po vstupu země do Evropské unie následovalo období hospodářského růstu Podíl průmyslu na tvorbě HDP klesl ve srovnání s rokem 1990 na polovinu a jeho místo zabral sektor služeb Tak jako většinu států světa i Česko zasáhla světová ekonomická krize Projevila se zejména poklesem HDP o 45 % v roce 2009 zvyšováním nezaměstnanosti a růstem zadlužení státu Bankovní systém oproti tomu krizi odolal a negativní jevy nebo přímo krachy bank jako v jiných státech EU se neuskutečnily Pozitivní vývoj české ekonomiky potvrdila například agentura Moody's která Česku potvrdila v roce 2011 hodnocení A1 s dobrým výhledem do budoucna< ref> Ve zprávě se mimo jiné konstatuje že dluhová krize Eurozóny se Česka prakticky nedotýká Na rok 2011 byl očekáván růst HDP o 25 % v roce 2012 22 % a v roce 2013 dokonce o 38 % Ve skutečnosti byl růst nižší než bylo očekávání Těžba a zemědělství Ke klíčovým nerostným surovinám těženým v Česku patří černé a hnědé uhlí dál kaolín jíl grafit vápenec nebo jiné stavební hmoty Naleziště uranu se nachází u obce Dolní Rožínka V malém rozsahu se na jihu Moravy těží ropa a zemní plyn ale větší objem těchto surovin je dovážen z Ruska Jelikož třetinu země pokrývají lesy patří dřevo též k vývozním artiklům Pěstuje se hlavně obilí pšenice ječmen kukuřice brambory cukrová řepa; z technických plodin len a řepka Význam má i pěstování chmele sadařství a vinohradnictví Základem živočišné výroby je chov skotu prasat a drůbeže dále včelařství nebo chov sladkovodních ryb zvláště kaprů Průmysl Hlavními průmyslovými centry jsou Praha Brno Ostravsko Plzeň a Mladá Boleslav Mezi hlavní odvětví v Česku patří průmysl chemický strojírenský hutnický a potravinářský Další významná odvětví jsou energetický průmysl stavebnictví a výroba spotřebního zboží Méně významná odvětví jsou zbrojní průmysl a např sklářství které ovšem má v Čechách dlouhou tradici Velký význam zvláště pro export má automobilový průmysl Největším výrobcem automobilů je společnost Škoda Auto V roce 2010 vyrobily v České republice společnosti Škoda patřící německému koncernu Volkswagen TPCA která sdružuje japonskou firmu Toyota a francouzskou Peugeot-Citroën a jihokorejská firma Hyundai dohromady 1 072 209 automobilů Celkově vytváří průmysl 35 % hrubého produktu českého hospodářství Telekomunikace V zemi se prudce rozvíjejí telekomunikace Největší telefonní operátor v zemi Český Telecom se spojil s globální společností Telefónica a přejmenoval se na Telefónica O2 Czech Republic Tato společnost je také spolu se společnostmi T-Mobile Vodafone a jedním z největších mobilních operátorů a poskytovatelů internetu v zemi Česko má nejvíce předplatitelů bezdrátového připojení v Evropské unii V roce 2007 mělo internet předplaceno 350 000 zákazníků Doprava Silniční síť Délka silniční dopravní sítě činí 55 653 km 734 km tvoří dálnice 422 km rychlostní komunikace a 6 255 km silnice 1 třídy údaje z roku 2010< ref> Dálniční síť je stále ve výstavbě Páteřní komunikací bude po svém dokončení dálnice D1 která spojí Prahu a Brno s Ostravou s Polskem směr Katovice Již dokončenými komunikacemi jsou dálnice D2 spojující Brno a Bratislavu a dálnice D5 spojující Prahu Plzeň a Německo směr Norimberk Dokončení dálnice D8 plánované na rok 2015 komplikuje dostavba úseku přes CHKO České středohoří Dlouhodobě naplánovaná je také dostavba dálnice D11 spojující Prahu s Hradcem Králové a polskou hranicí a dálnice D3 která má spojit Prahu s Českými Budějovicemi a rakouskou hranicí Maximální povolená rychlost na dálnici činí 130 km h Za užívání dálnic a rychlostních komunikací platí motoristé dálniční poplatek Úmrtnost na českých silnicích byla v přepočtu na obyvatele v roce 2004 přibližně 16× vyšší než v Německu přestože intenzita dopravy je nižší Počet 1286 usmrcených z roku 2005 se kolísavě snižuje< ref> V roce 2010 zemřelo na silnicích 802 lidí Železnice Česko má se svými 9 568 km jednu z nejhustších železničních sítí v Evropě Z toho je 3 212 km tratí elektrizováno a 1 906 km je dvou- a vícekolejných< ref> Správcem a provozovatelem naprosté většiny železniční infrastruktury je státní organizace Správa železniční dopravní cesty České dráhy provozují vysokorychlostní vlaky Pendolino ale jelikož žádné tratě nejsou vysokorychlostní je jejich rychlost omezena na 160 km h Přepravní výkon necelých 165 milionů cestujících při 6 590 milionech osobokilometrů i 13 770 milionů tunokilometrů v nákladní dopravě znamená za poslední desetiletí značný pokles< ref> Od roku 1991 je Česko zapojeno do sítě mezinárodních vlaků EuroCity od roku 2005 zajišťují některá z mezinárodních spojení i vlaky SuperCity jejichž těžiště je na lince Praha – Ostrava Největším železničním dopravcem jsou České dráhy Jejich dceřiná společnost ČD Cargo je pátým největším železničním nákladním přepravcem v Evropě Nákladní železniční trh je liberalizován liberalizace v osobní dopravě probíhá Většina osobní železniční dopravy je podporována z veřejných rozpočtů prostřednictvím dlouhodobých smluv s dopravci Letectví Většina letecké dopravy se v Česku realizuje přes letiště Václava Havla Praha které ročně přepraví kolem na 10 milionů pasažérů V Česku je celkem 46 letišť se zpevněným povrchem z nichž 6 vypravuje veřejné mezinárodní lety letiště Brno-Tuřany letiště Karlovy Vary letiště Kunovice letiště Leoše Janáčka Ostrava letiště Pardubice a letiště Václava Havla Praha Hlavním českým leteckým dopravcem jsou České aerolinie Vodní doprava Vodní doprava v Česku je provozována na řekách Labe a Vltava a dalších uzavřených vodních plochách pro rekreační účely Nejvýznamnějším provozovatelem vodní dopravy je Československá plavba labská Energetika Česko v současnosti snižuje svojí energetickou závislost na hnědém uhlí která se negativně projevovala v kvalitě životního prostředí v severních Čechách V roce 2005 bylo 654 procent elektřiny vyráběno pomocí páry a spalováním hlavně uhlí 30 procent v jaderných elektrárnách a 46 procenta z obnovitelných zdrojů včetně vodních elektráren Největším českým energetickým zdrojem je Jaderná elektrárna Temelín 14 % výroby elektřiny v Česku další jaderná elektrárna je v Dukovanech Česko patří mezi největší vývozce proudu v Evropě v roce 2013 vyvezlo asi 17 TWh což je víc než vyrobí Temelín< ref> Zemní plyn do Česka dodává ruská společnost Gazprom která pokrývá tři čtvrtiny spotřeby a zbytek dodávají norské společnosti V lednu 2013 byl otevřen plynovod Gazela který přivádí ruský plyn také severní cestou Česko se tak zbavilo závislosti na plynu procházející přes Ukrajinu kde byly v minulosti dodávky ohroženy< ref> Ropu do Česka přivádějí ropovod Družba z Ruska a ropovod Ingolstadt z Německa Cestovní ruch České hospodářství získává vysoké příjmy z cestovního ruchu V roce 2001 celkové výnosy z cestovního ruchu dosáhly 11813 miliardy korun což představuje 55 % HDP V následujících letech však zájem cizinců o Prahu částečně z důvodu silné koruny opadl Kromě centra Prahy jsou pro turisty lákavá i jiná města v Česku Zejména se jedná o lázeňská města jako Karlovy Vary Mariánské Lázně a Františkovy Lázně ale také historická sídla jako Český Krumlov Kutná Hora Karlštejn nebo Lednicko-valtický areál Významné rekreační oblasti mimo města jsou České Švýcarsko Český ráj Krkonoše a Šumava Kultura Literatura Česká literatura je literatura psaná příslušníky českého etnika a jiných etnik psaná na území českého státu Je psána nejen česky ale též staroslověnsky latinsky a německy např Kosmova Kosmova kronika česká Kafkův Zámek K české literatuře se počítá také literatura psaná Čechy v zahraničí nebo česky příslušníky jiných etnik Škvoreckého Příběh inženýra lidských duší či např Eisnerova Chrám a tvrz Jaroslav Seifert jako jediný český autor získal Nobelovu cenu za literaturu Divadlo České divadelnictví má kořeny již ve středověku Nejstarším dochovaným dramatickým dílem s využitím češtiny je zlomek česko-latinské hry zvané obvykle Mastičkář ze 14 století< ref> V 19 století sehrálo divadlo výraznou roli v národním obrození když se emancipační snahy českého národa projevily otevřením Národního divadla v roce 1883 V 90 letech 19 století pronikají do českého divadla evropské literární směry zejména realismus a naturalismus V první polovině 20 století dochází k rozvoji avantgardního divadla reprezentovaného Osvobozeným divadlem Jiřího Voskovce a Jana Wericha Ve druhé polovině 20 století se rozvíjejí divadla malých forem jako Semafor divadlo Na zábradlí Činoherní klub Husa na provázku či divadlo Járy Cimrmana V českém prostředí se také daří absurdnímu dramatu reprezentovanému Václavem Havlem Film Česká kinematografie je souhrnné označení pro filmy natočené na území Československa a České republiky Mezinárodního ohlasu dosáhla v 60 letech 20 století československá nová vlna spojovaná se jmény Miloše Formana Věry Chytilové Jiřího Menzla a dalších jako byli Ján Kadár Elmar Klos Vojtěch Jasný Snímky Obchod na korze 1965 Ostře sledované vlaky 1967 a Kolja 1996 získaly Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film šest dalších filmů se dostalo do užší nominace Lásky jedné plavovlásky 1966 Hoří má panenko 1968 Vesničko má středisková 1986 Obecná škola 1991 Musíme si pomáhat 2000 a Želary 2003 Hudba Česká hudba má své kořeny v nejméně 1000 let staré duchovní hudbě Nejstarší dochovanou českou písní je „Hospodine pomiluj ny z přelomu 10 a 11 století Oblast Šumavy byla od středověku významným hudebním centrem první hudební paměti zde pocházejí z knihovny cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě založeného roku 1259 Například rukopis č 42 z roku 1410 zde popisuje píseň „Jezu Kriste ščedrý kněže kterou si zpívali také husité Světově proslulým českým hudebním skladatelem je Antonín Dvořák Symfonie č 9 Mezi velmi známé se řadí i Bedřich Smetana Má vlast Leoš Janáček Sinfonietta Bohuslav Martinů Adam Michna z Otradovic Heinrich Biber Jan Dismas Zelenka Jan Václav Stamic a Jan Ladislav Dusík Výtvarné umění Na výzdobě Národního divadla se podíleli nejslavnější čeští malíři té doby především Mikoláš Aleš František Ženíšek a Josef Tulka Mikoláš Aleš také namaloval monumentální cyklus Vlast a olejový obraz Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem Českou krajinu malovali impresionisté Julius Mařák Antonín Chittussi a Antonín Slavíček Slavíček společně s Janem Preislerem a Milošem Jiránkem položili základy našeho moderního výtvarného umění byli to nejvýznamnějším čeští malíři přelomu 19 a 20 století Nejznámější expresionisté Emil Filla Bohumil Kubišta Josef Čapek a Otakar Kubín byli ovlivněni prvky kubismu a novoklasicismu Jeden z nejznámějších českých malířů Alfons Mucha 1860–1939 byl světově proslulý hlavně svými plakáty art nouveau a cyklem 20 velkoformátových obrazů Slovanská epopej která shrnuje dějiny Českého i ostatních Slovanských národů Vystavena je ve Veletržním paláci v Praze bývala v Moravském Krumlově Veletržní palác spravuje největší sbírku výtvarného umění v ČR Videoherní tvorba V sedmdesátých a hlavně osmdesátých letech se v Česku objevilo nové odvětví kulturní tvorby – počítačové hry To se začalo rozvíjet hlavně po roce 1994 kdy vyšlo Tajemství Oslího ostrova Poté následovaly v Česku poměrně úspěšné a populární hry jako Dračí historie Fish Fillets či Brány Skeldalu V roce 1999 se povedlo v zahraničí uspět hře Hidden & Dangerous V příštích letech následovaly mezinárodně úspěšné herní tituly jako Operace Flashpoint ' či Vietcong' V Česku funguje několik světově známých herních studií jako 2K Czech Bohemia Interactive Studio SCS Software Amanita Design nebo Madfinger Games Od roku 2010 jsou české hry oceňovány na Anifilmu v rámci soutěže Česká hra roku a od roku 2011 v rámci soutěže Booom Lze se setkat s názorem že videohry jsou největším kulturním exportem České republiky Další charakteristiky Česka Věda České země zrodily mnoho úspěšných a významných vědců z rozličných oborů od vynálezu kontaktních čoček silonu a objevu různých krevních skupin k výrobě Semtexu či výpočtu dráhy bolidů Vědci působící v českých zemích přispěli do světové vědy např Jan Amos Komenský 1592–1670 pedagog a zakladatel moderního vzdělávání Václav Prokop Diviš 1698–1765 vynálezce hromosvodu Bernard Bolzano 1781–1848 matematik logik a filozof Jan Evangelista Purkyně 1787–1869 anatom a fyziolog objevil např purkyňova vlákna bratranci Veverkové 1790–1849 a 1799–1849 vynálezci ruchadla prvního moderního pluhu Josef Ressel 1793–1857 vynálezce lodního šroubu a buzoly Gregor Mendel 1822–1884 zakladatel genetiky Jakub Husník 1837–1916 vynálezce fotolitografie Ernst Mach 1838–1916 fyzik Karel Klíč 1841–1926 vynálezce heliogravury František Křižík 1847–1941 elektrotechnik vynálezce obloukové lampy Jan Janský 1873–1921 objevil klasifikaci krve do čtyř typů Bedřich Hrozný 1879–1952 rozluštitel chetitského jazyka Josef Čapek 1887–1945 a Karel Čapek 1890–1938 bratři kteří dali vznik slovu robot František Burian a Arnold Jirásek založili první plastickou chirurgii 1927 Jaroslav Heyrovský 1890–1967 držitel Nobelovy ceny z roku 1959 za polarografii a analytickou chemii Otto Wichterle 1913–1998 a Drahoslav Lím 1925–2003 čeští chemici vynálezci kontaktních čoček a silonu Oldřich Homuta vynálezce remosky 1957 Stanislav Brebera 1925–2012 vynálezce plastické trhaviny Semtex< ref> Antonín Holý 1936–2012 vědec a chemik v roce 2009 objevil nejúčinnější lék proti AIDS< ref> Ladislav Mareš vynálezce prvního stroje na výrobu nanovláken tzv "Nanospider" Mnoho dalších vědců je spojeno s českými zeměmi včetně astronomů Keplera a Tycho Brahe paleontologa Joachima Barrande fyzika Alberta Einsteina vynálezce kaplanovy turbíny Viktora Kaplana podílníka na vynálezu atomové bomby Georga Placzeka světově významného matematického logika Kurta Gödela či vynálezce psychoanalýzy Sigmunda Freuda Školství Školství v České republice je organizováno v rámci základních středních vyšších odborných a vysokých škol Vysoké školy jsou veřejné státní a soukromé nejstarší a nejvýznamnější je Univerzita Karlova v Praze která je zároveň nejstarším vysokým učením ve střední Evropě Dalšími významnými vysokými školami jsou např Masarykova univerzita České vysoké učení technické v Praze nebo Vysoké učení technické v Brně Podle sčítání z roku 2011 činí podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva celkem 107 %; co se týče měst nejvyšší podíl vykazuje Praha 207 % Brno 206 % a Olomouc 179 %< ref> Sport Podle statistiky ČSTV velikosti členské základny jsou nejpopulárnější české sporty hokej fotbal tenis volejbal florbal golf hokejbal atletika basketbal a lyžování Mezi největší hokejové úspěchy patří zlaté medaile na ZOH 1998 nebo tři po sobě jdoucí výhry v hokejovém Mistrovství světa 1999–2001 Kuchyně Česká kuchyně není příliš zdravá na trávení je většinou dosti těžká Je velmi výrazně ovlivněna polohou Česka v průsečíku západních a východních vlivů Půldruhého století ovlivňovala a byla ovlivňována kuchyní kulturně i jazykově blízkého Slovenska ale mnohem déle trvala interakce s německou zejména pak bavorskou a rakouskou kuchyní od kterých různé pokrmy přijímala vídeňský řízek vepřo-knedlo-zelo bramboračka štrůdl ale také tyto kuchyně naopak inspirovala povidla koláče svíčková Obecně česká jídla zapadají do středoevropských chutí s některými místními originalitami – krom už uvedených např smažený sýr knedlíky utopenci olomoucké syrečky vánoční kapr Český kapr je obchodní značkou hořické trubičky škubánky pivní sýr atd Východní vlivy slovenské maďarské polské či ruské v české kuchyni zastupují např boršč trdelník živánská pečeně guláš anebo tlačenka Ryby jsou v českém jídelníčku málo časté tzv mořské plody se rozmohly až v souvislosti s moderním stravováním a zásobováním potravinami z dovozu naopak v evropském kontextu mimořádné je použití jedlých hub a mletého máku Tvary některých druhů pečiva – např rohlíků – jsou také v Evropě s výjimkou Slovenska neobvyklé i když samotné těsto z něhož jsou vyráběny je běžné Z českých nápojů vyniká pivo jehož vaření tu má staletou tradici a patří mezi nejznámější a nejkvalitnější na světě V rámci EU je název České pivo chráněným zeměpisným označením První známý pivovar tu existoval už v roce 1118 a Česká republika má nejvyšší spotřebu piva na hlavu na světě Vysoce alkoholická slivovice pálená hlavně na východní Moravě je běžně známa i v jiných státech východní a jihovýchodní Evropy zato bylinné likéry Fernet Stock a Becherovka jsou českými specialitami Víno se vyrábí především na jižní Moravě která má k pěstování révy podstatně lepší podmínky než jiné části republiky byly tu i vyšlechtěny domácí odrůdy např Cabernet Moravia Pálava nebo Muškát moravský Kofeinová limonáda Kofola je další českou specialitou Svátky Dny pracovního klidu zahrnují svátky které se vážou k historickým událostem nebo tradicím a státní svátky které se váží k české státnosti ¹ Označuje tzv ostatní svátky které nesouvisejí s českou státností Odkazy Poznámky Reference Související články Seznam hlav českého státu Externí odkazy Řekové Ἕλληνες jsou indoevropský národ který dnes obývá především Řecko dále žijí jeho příslušníci na Kypru v Albánii Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů V České republice je město s největším procentem řeckého obyvatelstva Krnov kde žije přibližně tisíc Řeků Řekové jsou potomky antických Řeků s malými příměsmi slovanských a jiných genů Jejich jazykem je novořečtina Věřící se většinou hlásí k pravoslaví menší část k řecké katolické církvi Řekové v minulosti Řekové mají původ v starověkých řeckých kmenech Achájů Dórů a Iónů kteří se usadili v Řecku a Malé Asii Ve starověku se Řekové tak také nazývali Achájové nebo Danaové jak je doloženo již u Homéra Danaové a Achájové případně Argejští jsou všichni Řekové kteří bojovali u Tróje Později se tato pojmenování vázala pouze k obyvatelstvu určité části Řecka Později se pro Řeky ujalo dodnes platné etnonymum Hellénové Homér tak označoval pouze malý kmen z Thessálie Pojmenování Řekové pochází z latinského Graeci které prý bylo odvozeno od kmene Graiků který sídlil v severozápadním Řecku Ve staročeštině byli označováni jako Hřeci Ve středověku se Řekové do jisté míry smísili se Slovany kteří v 8 stol n l v Řecku zůstali po válkách s Byzancií a tak zanechali cca 5% svých genů v moderním řeckém DNA K Řekům se již od středověku hlásí také románští Arumuni Valaši v Thesálií albanofonní Arvanité vlastně Albanité v některých oblastech v jižním Řecku a také zbytek slovanského obyvatelstva v severní části řecké Makedonie V době turecké nadvlády byli Řekové vystaveni vlivu Turků a někteří Řekové přestoupili na islám naopak Turkové si osvojili řeckou orientální kulturu Řekové až do roku 1923 obývali také západní jižní a severní pobřeží Malé Asie Turecko kde byli většinovým obyvatelstvem už od antiky avšak v roce 1923 byli přesídleni do Řecka Řekové žijí již od antických dob také v egyptské Alexandrii jižní Itálii a na Sicílii Zásluhy Řeků na evropské kultuře Řecko je často nazýváno kolébkou evropské kultury Řekové jisté dovednosti a zvyky přejali například od Egypťanů či Féničanů nicméně upravili je do podoby kterou pak přejali Římané a která se pak rozšířila do celé Evropy Dá se říci že Řekové v podstatě vynalezli drama komedie i tragédii I řecké eposy básně báje a další literární díla jsou známá v celém světě Řecké sochařství se vyznačovalo realističností a věrností jaké nikdy předtím neexistovaly V podstatě všechny pozdější evropské stavební styly snad kromě gotiky a moderních směrů jako kubismu vycházejí z řecké architektury V řeckých poleis poprvé fungoval společenský systém který lze nazývat demokracií slovo demokracie je řeckého původu démos znamená lid a kratos vládu Z moderního řeckého umění je znám například neorealistický film Řek Zorba Související články Řecká menšina v Česku Pontští Řekové Literatura Βασίλης Κυριακίδης Επιτομή ελληνική ιστορία Διονύσιος Ζακυθηνός Οι Σλάβοι στην Ελλάδα συμβουλή στην ιστορία του μεσαιωνικού ελληνισμού Encyklopedie antiky Academia Praha 1973 Reference Externí odkazy 1 srpen je 213 den roku podle gregoriánského kalendáře 214 v přestupném roce Do konce roku zbývá 152 dní Události Česko 1832 – Začala pravidelná doprava koněspřežní železnice na trase České Budějovice Linec 1907 – Začal první skautský tábor považováno za počátek skautingu 1936 – Byl uveden do provozu první československý fototelegraf 1973 – V Bohumíně byl ukončen provoz tramvají 1983 Vichřice zničila památnou Tchořovickou lípu Svět 767 – Počátek pontifikátu papeže Štěpána III 1291 – Uzavřením „smlouvy o věčném spolku mezi Schwyzem Uri a Unterwaldenem vzniká Švýcarská konfederace 1708 – Byl sezdán budoucí císař Karel VI s princeznou Alžbětou Kristýnou Brunšvicko-Wolfenbüttelskou v Barceloně 1798 – Napoleonské války námořnictva Velké Británie a Francie se utkaly v bitvě na Nilu 1831 – Proběhlo slavnostní otevření mostu London Bridge 1876 – Colorado se stalo státem USA 1894 – Vypukla první čínsko-japonská válka 1912 – Zahájení provozu na nejvýše zbudované zastávce v Evropě 3454 m nm na Jungfraujoch společnosti Jungfraubahn ve Švýcarsku 1944 – Polsko v 17 hodin v tzv hodinu „W začalo Varšavské povstání proti německým okupantům 1960 – Benin získal nezávislost na Francii 1981 – Zahájila vysílání americká televizní stanice MTV Narození Česko 1831 – František Lepař český klasický filolog a překladatel † 21 prosince 1899 1832 – Dominik Zbrožek český a polský geodet † 1 července 1889 1837 Jindřich Mošna herec † 6 května 1911 František Skrejšovský právník novinář a politik † 21 července 1902 1838 – František Alois Hora básník a překladatel † 30 října 1916 1841 – Vilém Barvič hudební skladatel † 26 března 1892 1842 – Titus Krška zakladatel prvního dobrovolného sboru hasičů † 24 října 1900 1848 – František Kmoch dirigent a skladatel † 30 dubna 1912 1859 – Alois Slovák jezuita pedagog a vlastenecký kazatel † 23 března 1930 1860 – František Polívka český botanik † 2 července 1923 1861 – Pavel Albieri česko-americký novinář a spisovatel † 21 října 1901 1863 – Ludvík Jadrníček malíř † 10 října 1954 1870 – Ladislav Šaloun sochař † 18 října 1946 1873 – Josef Černoch český spisovatel † 8 června 1953 1874 – Vilém Brodecký československý politik † 21 ledna 1950 1896 – Jaromír Funke český fotograf † 22 března 1945 1902 – Josef Čapek československý fotbalový reprezentant † 5 května 1983 1904 – Františka Pecháčková spisovatelka † 19 ledna 1991 1908 – Miloslav Kabeláč hudební skladatel 17 září 1979 1909 – Josef Ehm fotograf pedagog a redaktor † 8 listopadu 1989 1912 – Otakar Jaroš československý voják † 8 března 1943 1913 – Vratislav Janda odbojář oběť komunismu † 5 listopadu 1949 1914 – Josef Černota voják a příslušník výsadku Wolfram † 26 července 2001 1921 – Oldřich Svačina ministr průmyslu České socialistické republiky † 28 dubna 1978 1922 – Vladimír Vondráček malíř výtvarník a sochař † 1 října 1992 1928 – Ladislav Šupka ministr pro techn a invest rozvoj ČSSR 1930 – Eugene Balon kanadský ichtyolog českého původu † 4 září 2013 1931 – Kamil Hála český jazzový hudební skladatel pianista dirigent 1932 – Ladislav Trojan herec 1933 – Dušan Třeštík český historik a publicista † 23 srpna 2007 1935 – Naďa Svozilová česká bohemistka albanistka a balkanoložka 1952 – Jan Neubert český fotograf nakladatel a umělec 1964 – Martin Reiner básník 1968 – Miloš Čermák novinář 1972 – Martin Damm tenista 1975 – Vhrsti ilustrátor spisovatel 1983 – Marek Balík basketbalista Svět 10 př n l – Claudius římský císař † 13 října 54 126 − Pertinax římský císař † 28 března 193 1520 – Zikmund II August polský král z dynastie Jagellonců † 1572 1546 – Blahoslavený Petr Faber společník svatého Ignáce z Loyoly při zakládání jezuitského řádu 1506 1555 – Edward Kelley alchymista a spiritistické médium spolupracovník Johna Dee † 1 listopadu 1597 1626 – Šabtaj Cvi zakladatel židovské sekty sabatiánů † 17 září 1676 1658 – Pierre-Joseph Garidel francouzský lékař a botanik † 6 června 1737 1744 – Jean Baptiste Lamarck francouzský přírodovědec † 1829 1765 – Ignaz Rösler zakladatel nožířského průmyslu v Mikulášovicích † 12 února 1837 1779 – Francis Scott Key americký právník a amatérský básník autor textu státní hymny USA † 1843 1782 – Evžen z Mazenodu francouzský katolický světec † 21 května 1861 1809 – William Travis plukovník texaské armády v období Texaské revoluce † 6 března 1836 1813 – Évariste Régis Huc francouzský misionář † 26 března 1860 1815 – Richard Henry Dana Jr americký právník politik a spisovatel † 6 ledna 1882 1817 – Adolf I ze Schaumburg-Lippe kníže německého knížectví Schaumburg-Lippe † 8 května 1893 1819 – Herman Melville americký spisovatel † 1891 1825 – Mikuláš Štefan Ferienčík slovenský úředník novinář a spisovatel † 3 března 1881 1837 – Mary Harris Jones americká socialistka † 1930 1838 – Ludvík Maria Bourbonský hrabě z Trani a neapolsko-sicilský princ † 8 června 1886 1843 – Emil Schallopp německý šachový mistr † 9 dubna 1919 1848 – Rudolf Dührkoop německý fotograf † 3 dubna 1918 1852 – Wilhelm von Bismarck německý politik syn říšského kancléře Otto von Bismarcka † 30 května 1901 1861 – Ivar Otto Bendixson švédský matematik † 29 listopadu 1935 1862 – Montague Rhodes James anglický povídkář paleograf a mediavelista † 12 června 1936 1863 – Gaston Doumergue francouzský prezident † 1937 1873 – Christian Rakovskij předseda lidových komisařů Ukrajinské SSR † 11 září 1941 1881 – Otto Toeplitz německý matematik † 15 února 1940 1885 – George de Hevesy maďarský chemik nositel Nobelovy ceny za † 1966 1889 – Walther Gerlach německý fyzik † 10 srpna 1979 1892 – Rjúnosuke Akutagawa japonský spisovatel † 24 července 1927 1893 – Alexandr I Řecký řecký král † 25 října 1920 1894 – Juan Filloy argentinský spisovatel † 15 července 2000 1898 – Pierre Marinovitch francouzský stíhací pilot † 2 října 1919 1899 – Jimmie Angel americký letec a dobrodruh † 8prosince 1956 1905 – Rudolf Dilong slovenský básník † 7 dubna 1986 1914 – Jack Delano americký fotograf a hudební skladatel † 12 srpna 1997 1916 – Fiorenzo Angelini italský kardinál † 22 listopadu 2014 1919 – James Hill britský režisér a filmový producent † 7 října 1994 1920 – James Mourilyan Tanner britský dětský endokrinolog † 11 srpna 2010 1921 Lili Chookasian americká operní pěvkyně − kontraaltistka † 10 dubna 2012 Jack Kramer americký tenista † 12 září 2009 1922 − Maria Hawkins Ellington americká jazzová zpěvačka † 10 července 2012 1923 – Götz Rudolf Richter německý spisovatel 1924 Abdalláh ibn Abd al-Azíz král Saúdské Arábie † 23 ledna 2015 Georges Charpak francouzský fyzik polského původu Nobelova cena za fyziku 1992 † 29 září 2010 1925 – Ernst Jandl rakouský básník dramatik a spisovatel † 9 června 2000 1929 – Hafizulláh Amín afghánský prezident † 27 prosince 1979 1930 Lawrence Eagleburger americký politik † 4 června 2011 Pierre Bourdieu francouzský sociolog † 23 ledna 2002 1931 Lloyd Brevett jamajský kontrabasista † 3 května 2012 Ramblin' Jack Elliott americký zpěvák a kytarista Harold Connolly americký atlet olympijský vítěz v hodu kladivem † 18 srpna 2010 1933 – Antonio Negri italský politický filozof marxistické orientace 1936 – Yves Saint-Laurent francouzský módní návrhář † 1 června 2008 1938 – Paddy Moloney irský hudebník 1941 – Jordi Savall španělský hudební vědec 1942 – Giancarlo Giannini italský herec 1943 Jozef Šimončič slovenský kameraman Denny Cordell anglický hudební producent † 18 února 1995 1944 – Jurij Romaněnko sovětský vojenský letec a kosmonaut 1945 – Douglas Dean Osheroff americký fyzik nositel Nobelovy ceny 1946 – Boz Burrell britský kytarista a zpěvák † 21 září 2006 1948 – David Gemmell fantasy spisovatel † 28 července 2006 1949 Kurmanbek Bakijev prezident Kyrgyzstánu Mugur Isărescu rumunský politik a ekonom Jim Carroll americký básník a hudebník † 11 září 2009 1951 Milka Zimková slovenská spisovatelka režisérka autorka monodramat a herečka Tommy Bolin americký kytarista † 4 prosince 1976 Tim Bachman kanadský kytarista 1952 – Zoran Djindjić srbský politik † 12 března 2003 1953 – Robert Cray americký bluesový kytarista a zpěvák 1963 Coolio americký rapper Demián Bichir mexický herec Dean Wareham novozélandský hudebník 1964 – Kaspar Capparoni italský herec 1965 – Sam Mendes britský režisér 1970 – Elon Lindenstrauss izraelský matematik 1972 – Thomas Woods americký historik 1975 − Juli Crockett americká dramatička a zpěvačka 1984 – Bastian Schweinsteiger německý fotbalista 1985 – Dušan Švento slovenský fotbalista 1986 David Silva španělský fotbalista Jelena Vesninová ruská tenistka 1988 – Nemanja Matić slovenský fotbalista srbského původu Úmrtí Česko 1348 – Blanka z Valois první manželka Karla IV 1316 1711 – Michael Václav Halbax rakouský a český barokní malíř 1661 1712 – František Preiss český barokní sochař 1660 1737 – Václav Kleych český exulant písmák a nakladatel 1678 1879 – Václav Babinský loupežník 20 srpna 1796 1887 – Jan Krejčí geolog 28 února 1825 1922 – Václav Juda Novotný hudební spisovatel a skladatel 17 září 1849 1925 – Primus Sobotka novinář překladatel a etnograf 29 ledna 1841 1927 – Ján Mitrovčák československý politik 4 ledna 1860 1942 Josef Rous řezbář a restaurátor 20 dubna 1874 Vojtěch Kuchynka kontrabasista sbormistr a hudební skladatel 7 května 1871 1943 – Josef Karas československý právník a politik 21 března 1867 1951 Miroslav Sýkora člen protikomunistického odboje 13 března 1923 Miloš Morávek člen protinacistického a protikomunistického odboje 24 prosince 1911 Ladislav Ceé člen protikomunistického odboje popraven 27 února 1908 1956 – Pavel Janák architekt a designér 12 března 1882 1958 – Jaroslav Panuška český malíř 3 března 1872 1970 – Stanislav Jandík spisovatel a grafik 14 května 1902 1978 – Vlasta Javořická česká spisovatelka 25 března 1890 1983 – Ivan Luťanský český herec 19 dubna 1953 1996 – Alois Veselý sbormistr dirigent klarinetista hudební skladatel a pedagog 31 října 1928 1998 – Josef Ludl fotbalista 3 června 1916 2004 – Josef Kocourek nejstarším parlamentní stenograf na světě 27 ledna 1916 2011 Milada Šubrtová operní pěvkyně-sopranistka 24 května 1924 Svět  527 – Justinus I východořímský císař 450 1137 – Ludvík VI Francouzský francouzský král 1081 1427 – Gentile da Fabriano italský renesanční malíř asi 1370 1457 – Lorenzo Valla italský filolog a humanista 1407 1464 – Cosimo de Medici italský bankéř 1389 1546 – Petr Faber francouzský jezuita 1506 1645 – Georg Schönberger jezuitský teolog rektor olomoucké univerzity 1597 1714 – Anna Stuartovna anglická královna 1665 1787 – Alfons Maria z Liguori italský misionář biskup a světec 27 září 1696 1798 Aristide Aubert Dupetit-Thouars francouzský mořeplavec a národní hrdina 31 srpna 1760 François-Paul Brueys d'Aigalliers francouzský admirál 1753 1834 – Robert Morrison britský protestantský misionář v Číně 5 ledna 1782 1858 – Johann von Wessenberg rakouský státník a diplomat 28 listopadu 1773 1868 – Petr Julián Eymard francouzský kněz prohlášený za svatého 4 února 1811 1897 – Joseph Vacher francouzský sériový vrah 16 listopadu 1869 1903 – Calamity Jane profesionální zvěd 1 května 1852 1911 – Konrad Duden německý filolog 1829 1913 – Lesja Ukrajinka ukrajinská spisovatelka 25 února 1871 1918 – Gabriel Guérin francouzský stíhací pilot 1892 1919 – Alexandr Kazakov ruský stíhací pilot 1889 1920 – Bál Gangádhar Tilak představitel indického hnutí za nezávislost 23 července 1856 1923 – Julius von Blaas italský malíř 22 srpna 1845 1943 Lýdie Vladimirovna Litvjaková sovětská stíhací pilotka 18 srpna 1921 Ismar Elbogen německo-židovský učenec a rabín 1 září 1874 1944 – Manuel Quezon 1 prezident Filipínského Společenství 18 srpna 1878 1965 – Haldor Halderson kanadský hokejista zlato na OH 1920 6 ledna 1900 1966 – John Spellman americký zápasník zlato na OH 1924 14 června 1899 1967 Michail Kovaljov sovětský generál 7 července 1897 Richard Kuhn rakouský chemik nositel Nobelovy ceny 1900 1970 – Frances Farmer americká herečka 19 září 1913 1973 Walter Ulbricht německý komunistický politik 30 června 1893 Gian Francesco Malipiero italský hudební skladatel 1882 1977 – Francis Gary Powers americký pilot 1929 1981 – Julius Arigi rakouský stíhací pilot 1895 1987 – Pola Negri americká herečka hvězda němého filmu 1894 1988 – John Francis Dearden arcibiskup Detroitu a kardinál 15 října 1907 1990 – Norbert Elias německý sociolog 1897 1996 Mohamed Farrah Aidid samozvaný somálský vůdce 15 prosince 1934 Tadeus Reichstein polský chemik nositel Nobelovy ceny 1897 Frida Boccara francouzská zpěvačka 29 října 1940 1997 – Svjatoslav Richter ruský klavírista 20 března 1915 2003 – Marie Trintignantová francouzská herečka 1962 2004 – Philip Abelson americký jaderný fyzik 27 dubna 1913 2005 Al Aronowitz americký novinář a manažer hudebních skupin 20 května 1928 Fahd ibn Abdul al-Azíz pátý král Saúdské Arábie 1923 2006 – John Mole anglický baskytarista 25 dubna 1949 2007 Veikko Karvonen finský atlet bronzový maratónec na OH 1956 1926 Dillwyn Miles velšský spisovatel a historik 25 května 1915 2008 – Leopoldo Alas Mínguez španělský spisovatel 4 září 1962 2009 – Corazon Aquinová bývalá filipínská prezidentka 1933 2014 – Rod de'Ath velšský bubeník 18 června 1950 Svátky Česko Oskar Kleopatra Ludomír Ludomíra Medea Pemelopa Svět začíná Světový týden kojení 10 duben je 100 den roku podle gregoriánského kalendáře 101 v přestupném roce Do konce roku zbývá 265 dní Události Česko 1348 – Na příkaz Karla IV začíná stavitel Matyáš z Arrasu budovat hrad Karlštejn 1741 – Marie Terezie po porážce rakouských vojsk v bitvě u Molvic na Odře ztrácí větší část Slezska 2010 – Dominik Duka se oficiálně ujímá úřadu pražského arcibiskupa v úřadu střídá kardinála Miloslava Vlka Svět 1782 – Choderlos de Laclos vydává Nebezpečné známosti ktere okamžitě vyvolávají skandál v Paříži 1809 – Rakousko zahájilo novou válku proti Francii tím že vpadlo na území Bavorska jež bylo Napoleonovým spojencem 1815 – Erupce sopky Tambora 1864 – Maxmilián rakouský arcivévoda byl vyhlášen mexickým císařem 1886 – V Bruselu proběhla světová premiéra opery Gwendoline 1912 – Southampton Zaoceánský parník Titanic vyplul na svou první plavbu 1945 – Druhá světová válka Luftwaffe provádí svůj poslední let nad Británií průzkumný let proudového Arada Ar 234 1950 – Francie Juan Manuel Fangio na voze Maserati se stal vítězem Grand Prix Pau 1950 – Spojené království Reg Parnell na voze Maserati se stal vítězem Richmond Trophy 1970 – Paul McCartney oznámil že opouští Beatles 1983 – Brands Hatch Keke Rosberg na voze Williams se stal vítězem Grand Prix Šampionů 2010 – Smolensk Pád letadla s polským prezidentem Lechem Kaczyńskim s jeho ženou a dalšími 94 významnými polskými představiteli Vědy a umění Česko 1881 – Zahájila provoz první telefonní linka v Čechách spojující správní budovu Dolu Hartmann v Ledvicích s nádražím v Duchcově Narození Česko 1749 – Jiří Procháska česko-rakouský lékař † 17 července 1820 1809 – Wilhelm Horn český malíř a fotograf † 15 října 1891 1810 – Anton von Jaksch česko-rakouský lékař profesor Univerzity Karlovy † 2 září 1887 1835 – Jakub Škoda pedagog přerovský komunální politik † 28 října 1885 1850 – Vincenc Strouhal český experimentální fyzik † 23 ledna 1922 1868 – Richard Hrdlička český historik a spisovatel † 22 června 1967 1871 – Alfréd Meissner československý ministr spravedlnosti † 29 září 1950 1877 – Alfred Kubin rakouský grafik českého původu † 20 srpna 1959 1878 – Eduard Štorch spisovatel pedagog † 25 června 1956 1884 – Jaroslav Hněvkovský český malíř a cestovatel nazývaný "malíř Indie" † 9 června 1956 1885 – Anton Gebert kanovník u katedrály sv Víta v Praze † 18 května 1942 1888 – Jaromír Čermák sochař † 9 března 1975 1891 – Jiří Dvořák český malíř † 25 ledna 1977 1896 František Brož český hudební skladatel † 21 července 1962 Jaroslav Tomášek český hudební skladatel † 26 listopadu 1970 1908 – František Kriegel politik přední osobnost pražského jara roku 1968 † 3 prosince 1979 1913 Jaroslav Kouřil katolický teolog † 29 prosince 1981 Rudolf Procházka partyzánský velitel † 11 dubna 1973 1919 Jiří Batušek kněz teolog a politický vězeň † 21 ledna 2011 Ota Čermák hráč na elektrické varhany † 25 června 1956 1925 – Vilém Přibyl operní pěvec † 21 července 1990 1928 – Ota Hofman spisovatel a scenárista † 17 května 1989 1929 – Miroslav Ivanov český spisovatel a publicista † 23 prosince 1999 1930 – Karel Kroupa malíř 1935 – Sylvie Daníčková česká herečka konferenciérka redaktorka a překladatelka 1937 – Karel Štědrý český zpěvák herec moderátor 1941 – Ivan Fišera český sociolog a politik 1942 – František Herman český fagotista a hudební pedagog 1946 – Jaroslava Obermaierová česká herečka 1953 – Vladimír Záhorský český politik a lékař 1968 – Štěpánka Hilgertová kajakářka Svět 1512 – Jakub V Skotský král skotský † 14 prosince 1542 1583 – Hugo Grotius holandský právník dramatik a básník † 28 srpna 1645 1755 – Samuel Hahnemann německý lékař zakladatel homeopatie † 2 července 1843 1769 – Jean Lannes francouzský generál † 31 května 1809 1783 – Hortense de Beauharnais holandská královna † 5 října 1837 1789 – Amálie Luisa Arenberková bavorská vévodkyně † 4 dubna 1823 1794 – Matthew Calbraith Perry americký námořní velitel † 4 března 1858 1808 – Auguste Franchomme francouzský violoncellista a hudební skladatel † 21 ledna 1884 1823 – Johannes Falke německý historik † 2 března 1876 1824 – Julius Meinl rakouský obchodník † 24 prosince 1914 1827 – Lew Wallace americký voják politik a spisovatel † 15 února 1905 1829 – William Booth zakladatel a první generál Armády spásy † 20 srpna 1912 1847 – Joseph Pulitzer maďarsko-americký novinář zakladatel Pulitzerovy ceny † 29 října 1911 1857 – Lucien Lévy-Bruhl francouzský filozof † 13 března 1939 1868 – George Arliss britský herec † 5 února 1946 1876 – Šabtaj Levy izraelský politik † 1 listopadu 1956 1878 – Maximos IV Saïgh syrský kardinál patriarcha antiochijský † 5 listopadu 1967 1880 Leo Kalda chorvatský architekt † 10 října 1956 Hans Purrmann německý malíř a grafik † 17 dubna 1966 1885 – Christian Hansen generál Wehrmachtu † 7 srpna 1972 1886 – John Hayes americký olympijský vítěz v maratonu † 25 srpna 1965 1897 – Eric Knight americký spisovatel † 15 ledna 1943 1900 – Jean Duvieusart premiér Belgie † 10 října 1977 1911 – Maurice Schumann francouzský politik novinář a spisovatel † 9 února 1998 1912 – Boris Kidrič první slovinský premiér † 11 dubna 1953 1913 – Duke Dinsmore americký automobilový závodník † 12 října 1985 1914 – Paul Russo americký automobilový závodník † 23 července 1976 1915 – Harry Morgan americký herec † 7 prosince 2011 1916 – Friedrich Heer rakouský kulturní historik † 18 září 1983 1918 – Cornell Capa americký fotograf † 23 května 2008 1919 – Richard Bergmann rakouský a britský stolní tenista mistr světa † 5 dubna 1970 1920 – Maciej Słomczyński polský spisovatel překladatel a scenárista † 27 března 1998 1921 – Rudolf Hribernik slovinský generál historik politik † 10 ledna 2002 1922 – Vesna Parun chorvatská básnířka † 25 října 2010 1927 – Marshall Warren Nirenberg americký biochemik nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu z roku 1968 † 15 ledna 2010 1928 – Fraser MacPherson kanadský jazzový saxofonista † 27 září 1993 1929 Max von Sydow švédský herec Mike Hawthorn britský automobilový závodník mistr světa Formule 1 v roce 1958 † 22 ledna 1959 1930 – Claude Bolling francouzský jazzový pianista a skladatel 1932 Omar Sharif egyptský herec Delphine Seyrig francouzská divadelní a filmová herečka † 15 října 1990 1933 – Philip Corner americký hudební skladatel teoretik a klavírista 1934 David Halberstam americký žurnalista a spisovatel † 23 dubna 2007 Carel Godin De Beaufort nizozemský automobilový závodník † 2 srpna 1964 1935 Nicola Cabibbo italský jaderný fyzik † 16 srpna 2010 Peter Hollingworth arcibiskup Brisbane generální guvernér Austrálie Moše Nisim izraelský politik ministr a vicepremiér 1938 − Denny Zeitlin americký jazzový klavírista 1942 – Ian Callaghan anglický fotbalista 1947 Halina Frackowiak polská zpěvačka textařka a skladatelka Burke Shelley rockový hudebník zpěvák a baskytarista 1948 Fred Smith americký baskytarista Igor Novák slovenský fotbalista reprezentant Československa † 13 listopadu 2006 1950 – George Kenneth Griffey Sr hráč baseballu 1951 – Steven Seagal americký herec režisér scenárista producent a bluesový zpěvák 1952 – Grigorij Javlinskij ruský liberální ekonom a politik 1982 – Igor Žofčák slovenský fotbalista 1986 Augusto Fernández argentinský fotbalista 1988 – Haley Joel Osment americký herec Úmrtí Česko 1667 – Jan Marcus Marci český matematik 13 června 1595 1723 – Leopold Šlik z Holíče a Pasounu nejvyšší kancléř Českého království 10 června 1663 1733 – Daniel Josef Mayer z Mayernu kanovník u sv Víta v Praze 16 ledna 1656 1854 – Antonín Jan Jungmann český lékař 19 května 1775 1878 – Josef Jaromír Štětka český lékař a politik 15 července 1808 1892 – Anton Waldert český právník a politik německé národnosti 1823 1901 – Hugo Jelínek cukrovarnický odborník vynálezce a politik 31 března 1834 1902 – Leopoldina Thunová česká šlechtična z rodu Lamberků 9 května 1825 1940 Jindřich Vodák literární a divadelní kritik 8 listopadu 1867 Václav Bouček československý politik 5 září 1869 Václav Sladký československý politik 20 dubna 1879 Alois Tučný československý politik odborový předák a ministr 4 června 1881 1959 – Jan Černý premiér Československa 4 března 1874 1968 – Jan Novák československý fotbalový reprezentant 5 července 1896 1972 – Jiří Toman fotograf ilustrátor a knižní grafik 22 března 1924 1993 – Vlastimil Fiala historik umění a překladatel 28 dubna 1920 2000 – Jindřich Šilhán český astronom a pedagog 16 října 1944 2001 – Ferdinand Plánický československý fotbalový reprezentant 22 května 1920 2002 – Josef Melč rozhlasový režisér 22 ledna 1934 2004 – Jiří Weiss režisér 29 března 1913 Svět 879 – Ludvík II Koktavý západofranský král 1 listopadu 846 1533 – Frederik I Dánský dánský a norský král 7 října 1471 1585 – Řehoř XIII papež 7 ledna 1502 1587 – Jindřich III Minsterberský olešnický kníže 29 dubna 1542 1694 – Catharina Regina von Greiffenberg dolnorakouská protestantská barokní básnířka 7 září 1633 1730 – Nicolas Chalon du Blé francouzský generál a ministr zahraničních věcí 24 ledna 1652 1742 – Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská manželka císaře Josefa I česká královna 21 dubna 1673 1756 – Giacomo Antonio Perti italský hudební skladatel 6 června 1661 1767 – Johann Elias Ridinger německý rytec malíř a nakladatel 15 února 1698 1813 – Joseph Louis Lagrange italsko-francouzský matematik a astronom 25 ledna 1736 1824 – Jean-Baptiste Drouet francouzský poštmistr který poznal krále Ludvíka XVI na útěku 8 ledna 1763 1865 – Šokan Valichanov kazašský etnograf historik cestovatel a geograf ? 1835 1867 – Alexandr Dmitrijevič Petrov ruský šachový mistr 1 února 1794 1890 – Franz Albert Eder arcibiskup salcburský a politik 30 ledna 1818 1891 – John Adams Whipple americký fotograf a vynálezce 10 září 1822 1898 – Charles Yriarte francouzský spisovatel a novinář 5 prosince 1823 1906 – Georgij Gapon ruský kněz a revolucionář 17 února 1870 1910 – Emiliano Zapata mexický revolucionář 1879 1911 Mikalojus Konstantinas Čiurlionis litevský hudební skladatel a malíř 22 září 1875 Edward Palmer americký botanik a archeolog 12 ledna 1829 1919 – Emiliano Zapata mexický revolucionář 8 srpna 1879 1924 – Auguste Hauschnerová německá spisovatelka 12 února 1850 1931 – Chalíl Džibrán libanonský malíř básník a spisovatel 6 ledna 1883 1938 – Joe King Oliver americký kornetista tzv král jazzu 10 dubna 1885 1945 – Paul Leppin německý spisovatel 27 listopadu 1878 1947 – Heinrich von Maur německý generál 19 července 1863 1949 – Adolf Wallenberg německý internista a neurolog 10 listopadu 1862 1951 – Nora Barnacleová milenka manželka a zdroj inspirace Jamese Joyce březen 1884 1954 Ludwig Curtius německý archeolog 13 prosince 1874 Auguste Lumiere jeden z prvních filmových tvůrců 19 října 1862 1955 – Pierre Teilhard de Chardin francouzský náboženský myslitel a vědec geolog a paleontolog 1 května 1881 1962 – Stuart Sutcliffe britský hudebník a malíř 23 června 1940 1964 – Eino Antero Luukkanen finský stíhací pilot 4 června 1909 1966 – Evelyn Waugh anglický spisovatel 28 října 1903 1975 – Walker Evans americký fotograf 3 listopadu 1903 1979 – Nino Rota italský hudební skladatel 3 prosince 1911 1991 − Martin Hannett anglický hudebník a hudební producent 31 května 1948 1992 – Peter D Mitchell britský biochemik Nobelova cena 1978 29 září 1920 1993 – Uberto Bonetti italský malíř 31 ledna 1909 1995 – Mórárdží Désaí premiér Indie 29 února 1896 1997 – Martin Schwarzschild americký fyzik německého původu 31 května 1912 2000 – Larry Linville americký herec a komik 29 září 1939 2010 Lech Kaczyński polský prezident 18 června 1949 a další významné osobnosti viz Seznam obětí havárie Tu-154 u Smolenska Maria Kaczyńska manželka polského prezidenta Lecha Kaczyńského 21 srpna 1942 Ryszard Kaczorowski prezident Polska v exilu 26 listopadu 1919 Stanisław Komornicki polský brigádní generál 26 července 1924 Anna Walentynowiczová polská odborářská aktivistka 15 srpna 1929 Janusz Zakrzeński polský filmový a divadelní herec 8 března 1936 Zbigniew Wassermann polský politik a právník 17 září 1949 2012 Lili Chookasian americká operní pěvkyně − kontraaltistka 1 srpna 1921 Luis Aponte Martínez portorický kardinál 4 srpna 1922 Afewerk Tekle etiopský malíř a sochař 22 října 1932 2013 Lorenzo Antonetti italský kardinál 31 července 1922 Jimmy Dawkins americký bluesový kytarista a zpěvák 24 října 1936 Robert G Edwards britský fyziolog Nobelova cena za fyziologii a lékařství 2010 27 září 1925 2014 Richard Hoggart britský literární teoretik 24 září 1918 Sue Townsendová anglická autorka humoristických románů 2 dubna 1946 Svátky Česko Darja Ezechiel dříve Radmil Radomil Svět Slovensko – Igor Pranostiky Česko Na desátý den v dubnu setý bývá krásný len Události 15 června Bitva na Kosově poli mezi Srby a osmanskými Turky Zahynuli v ní oba hlavní vojevůdci Sultán Murad I byl zavražděn srbským vojákem který pronikl až do jeho stanu ještě před zahájením bitvy srbský kníže Lazar byl zajat a v odvetu popraven ihned po ukončení boje 29 září – Beneš z Kravař založil augustiniánský klášter ve Fulneku Boček z Kunštátu kupuje k Liticím vesnici Kunvald hromadné vraždění pražských Židů Narození 1 března – Antonín Florentský dominikánský mnich florentský arcibiskup a světec † 2 května 1459 10 dubna – Cosimo Medici italský bankéř † 1 srpna 1464 ? – Süe Süan filozof a politik čínské říše Ming † 1464 Úmrtí 19 května – Dmitrij Donský veliký kníže moskevský 12 října 1350 28 června – Lazar Hrebeljanović srbský vládce asi 1329 15 října Urban VI papež asi 1318 Murad I turecký sultán 1319 1326 Hlavy států České království – Václav IV Moravské markrabství – Jošt Moravský Svatá říše římská – Václav IV Papež – Urban VI Bonifác IX a Klement VII vzdoropapež Anglické království – Richard II Francouzské království – Karel VI Šílený Polské království – Hedvika z Anjou a Vladislav II Jagello Uherské království – Zikmund Lucemburský Litevské knížectví – Vladislav II Jagello Moskevské knížectví – Dmitrij Donský Vasilij I Byzantská říše – Jan V Palaiologos Události morová epidemie v českých zemích vypovězení Židů z Mostu v Praze založen cech mydlářů začal opět vládnout Karel VIII Knutsson král švédský Narození 23 dubna – Johana Francouzská francouzská královna jako manželka Ludvíka XII † 4 února 1505 4 května – Žofie Jagellonská polská princezna † 5 října 1512 30 května – Barbora Braniborská manželka českého krále Vladislava Jagellonského † 4 září 1515 Philippe Villiers de L'Isle-Adam francouzský šlechtic a voják velmistr johanitů † 21 srpna 1534 Úmrtí 23 února Jing-cung čínský císař 1427 8 března Kateřina z Poděbrad uherská královna jako manželka Matyáše Korvína 1449 18 června Rogier van der Weyden nizozemský malíř 1399 1400 1 srpna – Cosimo de Medici italský bankéř 10 dubna 1389 11 srpna – Mikuláš Kusánský německý renesanční filosof diplomat a teolog 1401 14 srpna – Pius II papež 18 října 1405 2 prosince – Blanka Navarrská kněžna z Asturie a navarrská královna 6 června 1424 ? – Süe Süan filozof a politik čínské říše Ming 1389 Hlavy států České království – Jiří z Poděbrad Svatá říše římská – Fridrich III Papež – Pius II Pavel II Anglické království – Eduard IV Dánsko – Kristián I Dánský Francouzské království – Ludvík XI Polské království – Kazimír IV Jagellonský Uherské království – Matyáš Korvín Litevské knížectví – Kazimír IV Jagellonský Chorvatské království – Matyáš Korvín Norsko – Kristián I Dánský Portugalsko – Alfons V Portugalský Švédsko – Kristián I Dánský Karel VIII Knutsson 1815 MDCCCXV byl rok který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí Události probíhají napoleonské války 1803–1815 probíhá britsko-americká válka 1812–1815 probíhá Vídeňský kongres 1814–1815 10 dubna – erupce sopky Tambora 8 června – založení Německého spolku 18 června – bitva u Waterloo 9 června – ukončení Vídeňského kongresu 26 září – vznik Svaté aliance vyhlášení Spojeného království Nizozemského Holanďané postupují Kapskou kolonii Britům ;Česko 23 listopadu – zrušeno vybírání mostného na Karlově mostě< ref> Vědy a umění Francouzský fyziolog Francois Magendie vede komisi která zkoumá zda lze z masovitého gelovitého extraktu připravit výživnou potravinu pro hladovějící Francii Tento nápad neuspěl ale Magendie se zabýval dál zkoumáním látek obsahujících dusík které jak zjistil jsou pro živé tělo nepostradatelné Byly to bílkoviny Magendie se tak stal jedním ze zakladatelů „moderní vědy o výživě Britský vědec Peter Roget vynalezl logaritmické pravítko které umožňovalo počítání logaritmů což umožňovalo přímé umocňování a odmocňování ;Česko 24 září – mechanik pražské polytechniky Josef Božek předvedl v Královské oboře veřejnosti vůz poháněný parním strojem Narození Česko 2 ledna – Athanasius Bernhard opat kláštera v Oseku u Duchcova † 18 března 1875 3 ledna – Tomáš Vorbes český pedagog † 10 května 1888 21 ledna – Ernst Mayer poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady starosta Prachatic † 12 března 1891 23 ledna – Jiří Macourek český fagotista a hudební skladatel † po roce 1863 29 ledna – Beda Dudík kněz církevní historik † 18 ledna 1890 31 ledna – Martin Stelzer plzeňský stavitel † 3 srpna 1894 3 února – Matěj Mikšíček novinář sběratel lidové tvorby a spisovatel † 12 března 1892 8 března – Magdalena Hynková česká herečka † 9 dubna 1883 27 března – Josef Walter český pedagog † 16 června 1890 31 března – František Hajniš český básník † 27 prosince 1885 2 dubna – Alois Pravoslav Trojan český právník a politik † 9 února 1893 3 dubna – Vincenc Bradáč kněz odborník na církevní hudbu a politik † 9 února 1874 16 dubna – Josef Fischer lékař a český národní buditel † 11 července 1894 15 května – Alfred Skene brněnský starosta † 15 května 1887 29 května Antonín Jaroslav Vrťátko český spisovatel † 19 prosince 1892 Jan Malýpetr učitel a propagátor tělocviku † 31 ledna 1899 30 května – August Jakub Rott český podnikatel výrobce hudebních nástrojů † 30 června 1868 11 června – Antonín Porák český lékař a politik † 6 května 1892 19 července – František Alexandr Heber pražský kupec a amatérský historik † 29 července 1849 22 července – Josef Ehrenberger kněz a spisovatel † 7 února 1882 30 července – Karel Javůrek český malíř † 23 března 1909 12 srpna – Ferdinand Spiegel-Diesenberg moravský šlechtic velkostatkář a poslanec Moravského zemského sněmu † 23 července 1877 29 srpna – Franz Eduard Strache rakouský a český podnikatel novinář fotograf a politik † 22 ledna 1894 7 září – Jan Perner projektant a stavitel železnic † 10 září 1845 3 listopadu – František Tomáš Bratránek literární vědec a spisovatel † 2 srpna 1884 18 prosince – Jan Bělský český architekt a stavitel † 7 února 1880 Svět 9 ledna – Frederik Ferdinand Petersen dánský fotograf † 18 prosince 1898 11 ledna – John Alexander Macdonald první ministerský předseda Kanady † 6 června 1891 18 ledna – Konstantin von Tischendorf saský teolog † 7 prosince 1874 25 ledna – Bertha Wehnert-Beckmann německá fotografka † 6 prosince 1901 4 února – Josip Juraj Strossmayer chorvatský teolog spisovatel a politik † 8 května 1905 12 února – Sir John Retcliffe německý spisovatel Hermann Goedsch † 8 listopadu 1878 13 února Anna Ottendorfer německá filantropka a vydavatelka † 1 dubna 1884 Rufus Wilmot Griswold americký básník † 27 srpna 1857 21 února – Ernest Meissonier francouzský malíř a sochař † 31 ledna 1891 23 února – Franz Antoine rakouský botanik a fotograf † 11 března 1886 5 března – Franz Anton Mesmer švýcarský lékař 23 května 1734 8 března – Jean-Delphin Alard francouzský houslista a hudební skladatel † 22 února 1888 15 března – John Heneage Jesse anglický historik † 7 července 1874 1 dubna – Otto von Bismarck německý kancléř † 30 července 1895 8 dubna – Andrew Graham irský astronom † 5 listopadu 1908 19 dubna – Johann von Wagner ministr zeměbrany Předlitavska † 1894 22 dubna – Wilhelm Peters německý přírodovědec † 20 dubna 1883 24 dubna – Anthony Trollope anglický romanopisec † 6 prosince 1882 12 května – Benjamin Brecknell Turner britský fotograf † 29 dubna1894 18 května – James Bicheno Francis anglický inženýr a vynálezce † 18 září 1892 1 června – Ota I Řecký řecký král † 26 července 1867 11 června – Julia Margaret Cameronová britská fotografka † 26 ledna 1879 18 června – Ludwig von der Tann-Rathsamhausen bavorský generál † 26 dubna 1881 4 července – Pavel Fedotov ruský malíř † 26 listopadu 1852 24 července – Arnaud Michel d'Abbadie francouzský cestovatel a kartograf † 18 listopadu 1893 1 srpna – Richard Henry Dana Jr americký právník politik a spisovatel † 6 ledna 1882 14 srpna – Alois Löcherer německý fotograf † 15 července 1862 16 srpna – Svatý Jan Bosco italský katolický kněz † 31 ledna 1888 31 srpna – Ernst Beyrich německý geolog a paleontolog † 9 července 1896 7 září – John McDouall Stuart skotský cestovatel † 5 června 1866 21 září – Paul Rudolf von Bilguer německý šachový mistr † 16 září 1840 29 září – Andreas Achenbach německý malíř † 1 dubna 1910 16 října – Franz Dittrich anatom patolog rektor univerzity v Erlangenu † 29 srpna 1859 27 října – Friedrich Karl Wunder německý litograf a fotograf † 30 prosince 1893 29 října – Ľudovít Štúr slovenský politik jazykovědec učitel spisovatel a novinář † 12 ledna 1856 31 října Andrew Jackson Downing americký zahradní architekt † 28 července 1852 Karl Theodor Wilhelm Weierstrass německý matematik † 19 února 1897 1 listopadu – Crawford Long americký lékař a farmakolog † 16 června 1878 2 listopadu – George Boole britský matematik † 8 prosince 1864 20 listopadu – Franz von John ministr války Rakouska-Uherska † 25 května 1876 3 prosince – Louis de Loménie francouzský spisovatel † 2 dubna 1878 8 prosince – Adolf von Menzel německý malíř † 9 února 1905 10 prosince – Ada Lady Lovelace anglická hraběnka † 27 listopadu 1852 21 prosince – Thomas Couture francouzský malíř † 30 března 1879 22 prosince Johann Jakob Bachofen švýcarský právník a historik † 25 prosince 1887 Marmaduke Wyvill anglický politik a šachový mistr † 29 června 1896 ? – James Valentine skotský fotograf † 1880 ? – Kazimierz Grocholski rakouský ministr pro haličské záležitosti † 10 prosince 1888 ? – Heinrich von Scholl ministr zeměbrany Předlitavska † 1879 Úmrtí ;Česko 8 dubna – Jakub Jan Ryba český hudební skladatel přelomu klasicismu a romantismu 26 října 1765 25 prosince – Josef Mader český právník a numismatik 8 září 1754 ;Svět 15 ledna – Lady Hamiltonová milenka admirála Horatio Nelsona 26 dubna 1765 31 ledna – Karolina Meineke manželka anglického krále Viléma IV 27 listopadu 1768 24 února – Robert Fulton americký vynálezce parníku 14 listopadu 1765 26 února – Fridrich Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský vojevůdce v rakouských službách 26 prosince 1737 26 dubna – Carsten Niebuhr německý zeměměřič a objevitel 17 března 1733 1 června – Louis Berthier francouzský napoleonský maršál 20 listopadu 1753 18 června – Guillaume Philibert Duhesme francouzský generál 7 července 1766 4 července – Eberhard August Wilhelm von Zimmermann německý geograf a zoolog 17 srpna 1743 5 července – Maxmilian von Merveldt rakouský generál a diplomat † 29 června 1770 2 srpna – Guillaume Marie Anne Brune francouzský napoleonský maršál 13 března 1763 19 srpna – Charles de la Bédoyére francouzský generál 17 dubna 1786 9 září – John Singleton Copley anglický malíř 3 července 1738 13 října – Joachim Murat král neapolský a sicilský maršál Francie 25 března 1767 22 října – Claude-Jacques Lecourbe francouzský generál 22 února 1759 7 prosince – Michel Ney francouzský napoleonský maršál 10 ledna 1769 23 prosince – Jan Potocki polský spisovatel historik a cestovatel 8 března 1761 ? – Lungtog Gjamccho 9 tibetský dalajlama 1806 Hlavy států Papež – Pius VII Království Velké Británie – Jiří III Francie – Ludvík XVIII – Napoleon I – Napoleon II – Ludvík XVIII Rakouské císařství – František I Varšavské vévodství – Friedrich August Saský Spojené státy americké – James Madison Odkazy Reference Externí odkazy Digitalizované noviny a časopisy z roku 1815 Císařské královské vlastenské noviny založil Václav Matěj Kramerius — 1896 MDCCCXCVI byl rok který dle gregoriánského kalendáře započal středou Události Česko 2 března – založen fotbalový klub FK Meteor Praha VIII 19 března – společnost Elektrická dráha Praha – Libeň – Vysočany zahájila provoz elektrické tramvaje 22 září – Na železniční trati mezi Zbraslaví a Vraném nad Vltavou u obce Jarov byl dán do provozu Jarovský tunel v polovině července byl předveden v Karlových Varech poprvé kinematograf; v říjnu také v Praze bylo zřízeno Jiráskovo gymnázium v Náchodě fotbalový klub SK Slavia Praha odehrál první zápas ve své historii Svět 4 ledna – Utah se stává 45 státem USA 1 března – etiopská armáda zvítězila nad italskou v bitvě u Adwy 3 března – asi 110 horníků zahynulo při požáru dolu Kleofáš v polských Katovicích 6 dubna – 15 dubna – letní Olympijské hry v řeckých Athénách 7 dubna – Fridtjof Nansen dosahuje nejsevernějšího bodu 86°136' v Arktidě na své expedici Stal se prvním člověkem který se dostal do takové blízkosti severního pólu 2 května – byla dána do provozu první linka metra v Budapešti 26 května – korunovace ruského cara Mikuláše II v Moskvě< ref> 30 května – Chodynská tragédie – během oslav korunovace ruského cara bylo v panice ušlapáno 1 389 lidí < ref> 2 června – Guglielmo Marconi získal patent na bezdrátový telegraf 15 června – Při zemětřesení o síle 85 stupňů Richterovy stupnice a následné vlně tsunami zahynulo v Japonsku okolo 22 000 lidí 17 srpna – Na kanadské řece Klondike bylo objeveno zlato a začala zlatá horečka na Klondiku 27 srpna – Anglo-zanzibarská válka 9 září – do Norského Osla Christianie se z tříleté expedice po Arktidě s lodí Fram vrátil Fridtjof Nansen kdy se pokoušel dosáhnout severního pólu 27 září – císař František Josef I s rumunským králem Karlem I a srbským králem Alexandrem I slavnostně otevřel nově zregulovaný úsek Dunaje Železná vrata< ref> 14 prosince – zahájení provozu Metra v Glasgow vznik hnutí Jugendbewegung Etiopie se osvobozuje od italské nadvlády Císař Menelik začíná modernizovat zemi Vědy a umění 6 ledna – Auguste a Louis Lumièrové v Paříži promítali padesátisekundový film Příjezd vlaku do stanice La Ciotat 1 února – v Turíně byla uvedena premiéra opery Bohéma 10 prosince – Alfred Jarry uvedl premiéru divadelní hry Král Ubu v pařížském Théâtre de l'Œuvre Henryk Sienkiewicz vydal román Quo vadis Francouzský fyzik Henri Becquerel oznámil objev nového typu záření později pojmenovaného jako radioaktivita Guglielmo Marconi si dal v Anglii patentovat rádio které vynalezl nezávisle na A S Popovovi Knihy Otokar Březina – Svítání na západě Karel May – Satan a Jidáš Karel May – V zemi Mahdího Jan Neruda – Zpěvy páteční Karel Václav Rais – Západ Antal Stašek – Blouznivci našich hor Jules Verne – Milionář na cestách Jules Verne – Vynález zkázy Herbert George Wells – Ostrov doktora Moreaua Narození Česko 1 ledna Jiří Haller bohemista a lexikograf † 25 ledna 1971 Ivan Párkányi poslední guvernér Podkarpatské Rusi ministr čs vlády † 23 prosince 1996 8 ledna – Jaromír Weinberger hudební skladatel a dirigent † 8 srpna 1967 14 ledna – Karel Svolinský český malíř † 16 září 1986 18 ledna – Antonín Zhoř český spisovatel † 31 března 1965 28 ledna – Karel Paleček legionář generál zakladatel československých výsadkových jednotek † 12 března 1962 3 února Jaroslav Havlíček český spisovatel † 7 dubna 1943 Johannes Urzidil pražský německy píšící spisovatel † 2 listopadu 1970 11 února – Miroslav Cikán český filmový režisér † 1 února 1962 13 února – Ján Ševčík československý politik † 6 března 1965 18 února – Svatopluk Innemann český režisér scenárista kameraman a herec † 30 října 1945 21 února – Karel Josef Beneš český spisovatel a scenárista † 27 března 1969 25 února – Jan Němeček hudební historik † 31 března 1968 3 března – Lev Šimák český malíř † 19 října 1989 14 března Josef Krejsa český malíř † 21 dubna 1941 Bohuš Stejskal český divadelní režisér † 18 května 1955 17 března – Josef Sudek český fotograf † 15 září 1976 18 března – Zet Molas česká režisérka † 1956 24 března – František Tichý český malíř † 7 října 1961 27 března – Vilém Stanovský divizní generál čs Letectva oběť komunismu † 14 července 1972 7 dubna – Pavol Viboch československý]politik a člen protinacistického odboje † 29 května 1981 10 dubna František Brož hudební skladatel † 21 července 1962 Jaroslav Tomášek hudební skladatel † 26 listopadu 1970 13 dubna – Alois Vocásek účastník legendární bitvy u Zborova † 9 srpna 2003 16 dubna – Jožka Jabůrková československá levicová novinářka a spisovatelka † 31 července 1942 26 dubna Josef Solar grafik kaligraf a malíř † 1977 Jaroslav Jankovec český dirigent a skladatel populární hudby † 6 září 1961 27 dubna – František Hojer československý fotbalový reprezentant † 16 prosince 1940 2 května – Jan Škoda český divadelní režisér a herec † 17 listopadu 1981 8 května – Jan Květ český historik umění † 14 července 1965 11 května – Jan Stanislav Kolár český scénárista režisér herec a filmový kritik † 30 října 1973 18 května – Jaroslav Kabeš čs ministr financí † 15 srpna 1964 20 května – Jan Emil Koula český architekt † 22 listopadu 1975 9 června František Bláha lékař poslanec signatář Charty 77 † 26 března 1979 Miroslav Lorenc architekt legionář účastník protinacistického odboje † 11 února 1943 18 června – Július Maurer československý politik ministr † 24 května 1961 5 července Jan Novák československý fotbalista † 10 dubna 1968 Otto Šimonek český fotbalový reprezentant † ? 6 července – Vladimír Polívka klavírista spisovatel a hudební skladatel † 11 května 1948 15 července – Václav Fiala český malíř † 25 června 1980 19 července Ota Ginz český esperantista a překladatel † 29 února 1976 Čeněk Kudláček československý generál legionář protinacistický a protikomunistický odbojář † 13 února 1967 27 července – Zdeněk Schmoranz český spisovatel dramatik a novinář † 19 srpna 1942 1 srpna – Jaromír Funke český fotograf † 22 března 1945 10 srpna – Milena Jesenská česká novinářka spisovatelka a překladatelka † 17 května 1944 12 srpna – Zdeněk Pešánek český sochař malíř a architekt † 21 listopadu 1965 15 srpna – Marie Tauerová knihovnice sochařka a překladatelka † 1981 16 srpna – Ferdinand Nesrovnal kněz oběť komunistického režimu † 30 května 1952 20 srpna – Heinrich Koch česko-německý fotograf † 1 březen 1934 26 srpna – Josef Mašín československý důstojník člen odbojové organizace Tři králové † 30 června 1942 3 září Otto Heller český kameraman † 17 února 1970 Otakar Levý český literární historik a překladatel † 7 října 1946 14 září – Rudolf Rauscher český právní historik † 6 listopadu 1941 16 září – Eduard Winter český duchovní a historik německého původu † 3 března 1982 17 září – Karel Černohorský muzejníketnograf a archeolog † 23 března 1982 22 září – Zdeněk Štěpánek český herec † 20 června 1968 23 září – Karel Koubek český malíř † 24 září 1940 25 září – Wenzel Jaksch sudetoněmecký sociálně-demokratický politik † 27 listopadu 1966 26 září – Svatopluk Klír český malíř † 28 prosince 1959 8 října – Antonín Jemelka český kněz a malíř † 21 února 1972 11 října – Ján Ursíny československý politik ministr odbojář † 8 ledna 1972 12 října – Karol Bacílek první tajemník ÚV KSS ministr československých vlád † 19 března 1974 19 října – Marie Glabazňová spisovatelka učitelka a katolická básnířka † 22 června 1980 24 října – Ján Papánek československý diplomat † 30 listopadu 1991 26 října – Vlasta Kálalová česká lékařka specialistka na tropické nemoci a entomologii † 15 února 1971 27 října – Emil Weiland československý politik oběť komunismu † ? 31 října – Emanuel Frinta český malíř † 3 února 1970 1 listopadu Antonín Bednář český dirigent sbormistr a skladatel † 2 března 1949 Karel Šejna český dirigent † 17 prosince 1982 12 listopadu Jan Poláček sběratel hanáckých a slováckých lidových písní † 10 března 1968 Leopold Slíva československý politik † 6 června 1986 23 listopadu – Klement Gottwald československý komunistický politik a prezident † 14 března 1953 26 listopadu – František Novotný československý letecký konstruktér † leden 1946 28 listopadu František Dvořák lékař archeolog popravený za účast v protinacistickém odboji † 10 června 1943 Cyril Hykel český sběratel lidové slovesnosti † 19 března 1976 29 listopadu – Josef Chvalovský český legionář a důstojník čs armády † 27 srpna 1986 1 prosince – Žofie Bohumila Langrová generální představená Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského † 10 května 1979 2 prosince – Bohumil Váňa československý politik oběť komunismu † 14 října 1954 7 prosince – Otto Ježek český básník † 30 září 1957 9 prosince – Bedřich Stefan český sochař a medailér † 31 března 1982 12 prosince – Willibald Gatter německo český automobilový konstruktér † 14 května 1973 13 prosince – Karel Třešňák český herec a režisér † 29 května 1955 16 prosince – Vít Grus výtvarník a návrhář dřevěných hraček † 7 října 1981 18 prosince – Jan Bělehrádek lékař rektor Univerzity Karlovy a politik † 8 května 1980 22 prosince – Jaroslav Zaorálek český překladatel † 20 října 1947 23 prosince Antonín Schenk osobní sekretář Tomaše Garrigue Masaryka † 20 května 1970 Drahoš Želenský český herec † 15 února 1959 24 prosince – Alois Schneiderka český malíř † 7 září 1958 25 prosince – Štefan Kočvara československý exilový politik † 17 října 1973 31 prosince – Alois Laub legionář důstojník Československé armády a odbojář † 19 února 1945 ? – Karel Nejedlý vůdčí osobnost československého protinacistického odboje † 19 února 1945 ? – František Peyr československý fotbalový reprezentant † 1955 ? – František Zajíček odbojář oběť komunismu † 7 července 1954 Svět 2 ledna – Dziga Vertov ruský režisér dokumentárních filmů † 12 února 1954 12 ledna – David Wechsler americký psycholog † 2 května 1981 14 ledna John Dos Passos americký spisovatel † 28 září 1970 Jeronim Uborevič carský důstojník později sovětský vojenský velitel † 12 června 1937 18 ledna – Ville Ritola finský vytrvalec olympijský vítěz † 24 dubna 1982 20 ledna – Charles E Brown britský letecký fotograf † 9 října 1982 21 ledna – Paula Hitlerová mladší sestra Adolfa Hitlera † 1 června 1960 23 ledna – Šarlota Lucemburská dcera velkovévody Viléma IV Lucemburského † 9 července 1985 27 ledna – Agustín Muñoz Grandes španělský generál předseda španělské vlády † 11 července 1970 2 února – Kazimierz Kuratowski polský matematik † 18 června 1980 7 února – Jacob Paludan dánský spisovatel † 26 září 1975 10 února – Vilém Habsbursko-Lotrinský syn arcivévody Karla Štěpána následník trůnu † 18 srpna 1948 19 února – André Breton francouzský básník a prozaik † 28 září 1966 20 února – Henri de Lubac francouzský teolog kardinál † 4 září 1991 23 února – Jozef Cíger-Hronský slovenský spisovatel a malíř † 13 července 1960 26 února – Andrej Ždanov sovětský komunistický politik a ideolog † 31 srpna 1948 29 února – Mórárdží Désaí premiér Indie † 10 dubna 1995 4 března – Nikolaj Kondratěv sovětský ekonom † 17 září 1938 12 března – Jesse Fuller americký zpěvák kytarista a hráč na foukací harmoniku † 29 ledna 1976 3 dubna – Józef Czapski polský malíř a spisovatel † 12 ledna 1993 15 dubna – Gerhard Fieseler německý stíhací pilot konstruktér a výrobce letadel † 1 září 1987 16 dubna – Tristan Tzara francouzský básník a dramatik † 25 prosince 1963 24 dubna – Jaka Avšič jugoslávský generál † 3 ledna 1978 26 dubna – Ernst Udet německý stihač nacistický generál † 17 listopadu 1941 30 dubna – Reverend Gary Davis americký bluesový zpěvák kytarista a skladatel † 5 května 1972 1 května – Mark W Clark americký generál † 17 dubna 1984 2 května – Helena Řecká a Dánská dcera řeckého krále Konstantina I † 28 listopadu 1982 4 května – Oliver Stanley britský konzervativní politik ministr † 10 prosince 1950 6 května – Rolf Sievert švédský fyzik † 3 října 1966 7 května – Kathleen McKaneová Godfreeová anglická tenistka a badmintonistka † 19 června 1992 18 května – Martin Munkácsi novinářský fotograf † 13 července 1963 19 května – Karel Prusík rakouský hudební pedagog a horolezec † 8 května 1961 22 května – Hubert Lanz generál Wehrmachtu † 12 srpna 1982 23 května – Felix Steiner nacistický generál † 12 května 1966 6 června – Italo Balbo italský fašista spolupracovník Benita Mussoliniho † 28 června 1940 7 června Robert Sanderson Mulliken americký chemik Nobelova cena 1966 † 31 října 1986 Imre Nagy maďarský komunistický reformní politik a premiér † 16 června 1958 18 června – Władysław Langner polský generál † 28 září 1972 3 července Igo Sym rakousko-polský herec † 7 března 1941 Isaac Puente baskický lékař a anarchokomunista † 1 září 1936 4 července – Mao Tun čínský spisovatel ministr kultury † 27 března 1981 11 července – Ludwig Fleck polský lékař a mikrobiolog † 5 července 1961 13 července – Mordechaj Ardon izraelský malíř † 18 června 1992 14 července – Buenaventura Durruti španělský anarchista † 20 listopadu 1936 16 července – Trygve Lie norský politik první generální tajemník OSN † 30 prosince 1968 19 července – Archibald Joseph Cronin skotský lékař a spisovatel † 6 ledna 1981 20 července – Keizó Komura admirál japonského císařského námořnictva † 7 února 1978 3 srpna – Jona Jakir komunistický politik sovětský vojenský velitel a teoretik † 11 června 1937 9 srpna – Jean Piaget švýcarský filozof a vývojový psycholog † 16 září 1980 10 srpna – Konrad Johannesson kanadský hokejista olympijský vítěz 1920 † 25 října 1968 13 srpna – Rudolf Schmundt nacistický generál † 1 října 1944 15 srpna Gerty Coriová česko-americká lékařka a biochemička Nobelova cena 1947 † 26 října 1957 Catherine Doherty kanadská katolická náboženská spisovatelka a sociální aktivistka † 14 prosince 1985 Lev Sergejevič Těrmen ruský fyzik a vynálezce † 3 listopadu 1993 17 srpna Leslie Groves americký vojenský inženýr vedoucí projektu Manhattan † 13 července 1970 Tõnis Kint předseda estonské exilové vlády † 5 ledna 1991 1 září André Hunebelle francouzský filmový scenárista producent a režisér † 27 listopadu 1985 A C Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda indický náboženský vůdce zakladatel-áčárja Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny ISKCONu † 14 listopadu 1977 4 září – Antonin Artaud francouzský básník a divadelník † 4 března 1948 6 září – Mario Praz italský literární kritik překladatel a historik umění † 23 března 1982 12 září – Elsa Trioletová francouzská spisovatelka † 16 června 1970 15 září – Alexej Innokenťjevič Antonov sovětský generál † 18 června 1962 20 září – Friedrich Sämisch německý šachový velmistr † 16 srpna 1975 22 září – Uri Cvi Greenberg izraelský básník novinář a politik † 8 května 1981 24 září – Francis Scott Fitzgerald americký spisovatel a scenárista † 21 prosince 1940 25 září – Sandro Pertini sedmý prezident italské republiky † 24 února 1990 2 října – Jacques Duclos francouzský komunistický politik † 25 dubna 1975 3 října – Stanisław Tatar polský generál † 16 prosince 1980 9 října Jevgenij Lvovič Švarc ruský dramatik prozaik básník filmový scénárista † 15 ledna 1958 Bill Cook kanadský profesionální hokejista † 6 dubna 1986 12 října Ernst Ruben Lagus finský generál † 15 července 1959 Eugenio Montale italský básník Nobelova cena 1975 † 12 září 1981 17 října – Roman Petrovič Romanov člen ruské carské rodiny † 23 října 1978 22 října – Charles Glen King americký biochemik † 23 ledna 1988 23 října – Roman Jakobson ruský lingvista † 18 července 1982 10 listopadu – Heinz Prüfer německý matematik † 7 dubna 1934 11 listopadu – Lucky Luciano americký mafiánský boss † 26 ledna 1962 13 listopadu – Nobusuke Kiši japonský politik ministr † 7 srpna 1987 14 listopadu Mamie Eisenhowerová manželka 34 prezidenta USA Dwighta D Eisenhowera † 1 listopadu 1979 Eduard Kneifel evangelický duchovní církevní historik a skladatel duchovních písní † 9 března 1993 15 listopadu – Bronisław Duch polský generál za druhé světové války † 9 října 1980 17 listopadu – Lev Vygotskij sovětský psycholog † 11 června 1934 18 listopadu – Michail Nikolajevič Čisťakov maršál dělostřelectva Sovětského svazu † 26 dubna 1980 30 listopadu – Peter Hansen německý generál zakladatel polního dělostřelectva Waffen-SS † 23 května 1967 1 prosince – Georgij Konstantinovič Žukov sovětský vojevůdce a politik † 18 června 1974 2 prosince – Philippe Etancelin francouzský automobilový závodník † 13 října 1981 3 prosince – Michael Balint maďarský psychoanalytik † 31 prosince 1970 5 prosince – Carl Ferdinand Cori americko-rakouský biochemik Nobelova cena 1947 † 20 října 1984 6 prosince – Ira Gershwin americký textař † 17 srpna 1983 9 prosince – Fritz von Scholz nacistický generál † 28 července 1944 21 prosince – Konstantin Konstantinovič Rokossovskij sovětský a polský maršál polský ministr obrany † 3 srpna 1968 23 prosince – Giuseppe Tomasi di Lampedusa italský spisovatel † 23 července 1957 31 prosince Carl Ludwig Siegel německý matematik † 4 dubna 1981 Jisra'el Rokach izraelský politik ministr starosta Tel Avivu † 13 září 1959 ? – Eric Johanson německý malíř a grafik † 1971 ? – Tommy Johnson americký zpěvák skladatel a kytarista † 1 listopadu 1956 ? – Karel Niestrath německý sochař † 1971 Úmrtí Česko 15 ledna – Karel Jonáš česko-americký politik novinář a lingvista 30 října 1840 19 ledna – Václav František Červený výrobce hudebních nástrojů 27 září 1819 22 ledna – Emil Zillich český malíř 11 října 1830 23 ledna – Christian d'Elvert moravský politik a historik 11 dubna 1803 27 ledna – Čeněk Hevera český ekonom a politik 7 prosince 1836 31 ledna – Josef Jiří Kolár český herec režisér překladatel spisovatel 9 února 1812 20 února – Karel Teige český muzikolog 23 října 1859 20 března – Antonín Husák kněz poslanec Českého zemského sněmu 1819 12 dubna – František Hartl poslanec Českého zemského sněmu ? 1833 20 dubna – Anton Jahnel rakouský a český politik německé národnosti 1 května 1825 6 května – Jan Hrdý pedagog a spisovatel 8 března 1838 18 května – Vilém Kandler český malíř 28 února 1816 14 června – František Sequens český malíř 21 listopadu 1836 27 června – Mamert Knapp český nakladatel a knihtiskař 9 května 1837 24 července – Hynek Palla český hudební skladatel a propagátor Sokola 12 prosince 1837 31 července – Jan Vlk český právník buditel a básník 8 července 1822 22 srpna – Romuald Dubový český advokát básník a překladatel 6 února 1856 1 října – Josef Florian Vogl český a rakouský geolog a politik 6 listopadu 1818 4 října – Julius Grégr český politik 19 prosince 1831 5 října – Václav Bělohradský český patolog 14 ledna 1844 11 října – Bohuslav Chotek z Chotkova český šlechtic a diplomat 4 července 1829 8 listopadu – Adolf Skopec poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady 20 července 1829 13 listopadu – Čeněk Hausmann matematik profesor mechaniky rektor Pražské polytechniky 3 února 1826 24 listopadu – Giovanni Kminek-Szedlo italský egyptolog českého původu 22 dubna 1828 6 prosince – František Kavan český skladatel a sbormistr 13 ledna 1818 12 prosince – Ludwig Grünberger klavírista a hudební skladatel 24 dubna 1839 ? – Hugo Göttl poslanec Českého zemského sněmu 1821 Svět 4 ledna – Henri-Alfred Jacquemart francouzský sochař 24 února 1824 5 ledna – James Wallace Black americký fotograf 10 února 1825 8 ledna – Paul Verlaine francouzský básník 30 března 1844 15 ledna – Mathew Brady americký novinářský fotograf 18 května 1822 25 ledna – Frederick Leighton anglický malíř a sochař 3 prosince 1830 28 ledna – Giuseppe Fiorelli italský archeolog 8 června 1823 12 února – Ambroise Thomas francouzský operní skladatel období romantismu 5 srpna 1811 3 dubna – Cesare Mattei italský léčitel 19 století 11 ledna 1809 16 dubna – Viktor Oskar Tilgner rakouský sochař a portrétista 25 října 1844 21 dubna – Maurice de Hirsch německo-židovský bankéř filantrop a mecenáš 9 prosince 1831 7 května H H Holmes americký sériový vrah 16 května 1861 Luigi Galimberti kardinál a teolog 26 dubna 1835 19 května – Karel Ludvík Rakousko-Uherský rakouský arcivévoda 30 července 1833 20 května – Clara Schumannová německá klavíristka a skladatelka 13 září 1819 24 května – Luigi Federico Menabrea italský inženýr matematik generál politik a diplomat 4 září 1809 25 května – Franz Kuhn von Kuhnenfeld ministr války Rakouska-Uherska 25 června 1817 8 června – Svatý Jakub Berthieu francouzský misionář 26 listopadu 1838 29 června – Marmaduke Wyvill anglický politik a šachový mistr 22 prosince 1815 1 července – Harriet Beecher Stoweová americká spisovatelka 14 června 1811 4 července – Marcelo H del Pilar filipínský spisovatel a novinář 30 srpna 1850 8 července – Johann Jakob Weilenmann švýcarský alpinista 24 ledna 1819 9 července – Ernst Beyrich německý geolog a paleontolog 31 srpna 1815 10 srpna – Otto Lilienthal německý průkopník letectví a konstruktér 23 května 1848 13 srpna – John Everett Millais anglický malíř 8 června 1829 18 září – Hippolyte Fizeau francouzský fyzik 23 září 1819 23 září – Ivar Aasen norský jazykovědec a básník 5 srpna 1813 3 října – William Morris anglický textilní výtvarník a spisovatel 24 března 1834 11 října – Anton Bruckner rakouský hudební skladatel 4 září 1824 20 října – Félix Tisserand francouzský astronom 13 ledna 1845 9 listopadu – Napoleon Sarony americký litograf a fotograf 1821 10 prosince – Alfred Nobel švédský chemik 21 října 1833 25 prosince – Lina Jonn švédská průkopnice v oblasti fotografického průmyslu 8 března 1861 26 prosince – Emil du Bois-Reymond německý lékař a fyziolog 7 listopadu 1818 ? – Luigia Abbadia italská operní pěvkyně 1821 ? – Karl Bergamasko ruský fotograf italského původu 1830 Hlavy států České království – František Josef I Papež – Lev XIII Království Velké Británie – Viktorie Francouzská republika – Félix Faure Uherské království – František Josef I Rakouské císařství – František Josef I Rusko – Mikuláš II Prusko – Vilém II Pruský Dánsko – Kristián IX Švédsko – Oskar II Belgie – Leopold II Belgický Nizozemsko – Vilemína Nizozemská Řecko – Jiří I Řecký Španělsko – Alfons XIII Španělský Portugalsko – Karel I Portugalský Itálie – Umberto I Osmanská říše – Abdulhamid II USA – Grover Cleveland Japonsko – Meidži Odkazy Reference Externí odkazy Digitalizované noviny a časopisy z roku 1896 Lidové noviny – Národní listy – Národní politika – Budivoj České Budějovice – odkaz vede na přehled ročníků Lumír – archiv ÚČL AV ČR Čas – Zlatá Praha – Humoristické listy – Říšský zákoník česká verze – 1919 MCMXIX byl rok který dle gregoriánského kalendáře započal středou Události Československo 28 ledna – Byla založena brněnská Masarykova univerzita 1 února – Byly reorganizovány Československé legie v Rusku 6 února – Založen Československý červený kříž 25 února – Na tajné schůzi Národního shromáždění byla uzákoněna koruna československá jako měna Československé republiky 4 března – Německé nacionalistické demonstrace v četných městech ČSR Teplice Kadaň Nový Jičín aj Při střetech s četnictvem a vojskem bylo zabito celkem 53 osob 11 března – Ústavním zákonem byla změněna prozatímní ústava; počet poslanců Revolučního národního shromáždění byl zvýšen o 14 na 270 8 dubna – Zřízení Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké 16 dubna – Národní shromáždění schválilo zákon o pozemkové reformě Záboru podléhal majetek orné půdy nad 150 ha nebo veškeré půdy nad 250 ha 16 dubna – Další rozšíření Brna o 23 okolních obcí čímž vzniklo tzv Velké Brno jaro – Návrat legií z Francie 23 května – Přijata druhá změna prozatímní ústavy; prezidentovi republiky byly významně rozšířeny pravomoci 6 června – Na Podkarpatské Rusi vyhlášena vojenská diktatura až do 9 ledna 1922 srpen – Na Podkarpatské Rusi začíná fungovat pod ochranou armády tzv civilní správa Podkarpatské Rusi 10 září – Na základě Malé smlouvy St Germainské mezi Dohodou a Československem se Podkarpatská Rus se stává součástí Československa 21 prosince – Založen Svaz dobrovolného hasičstva zastřešující organizace dobrovolných hasičských spolků Založen Svaz junáků – skautů RČS Libušín povýšen na město Založena Československá strana lidová Založení fotbalového klubu SK Sigma Olomouc Založení fotbalového klubu SK Zlín Založení fotbalového klubu SK Slavoj Vítkovice Založeno Gymnázium Dr Karla Polesného ve Znojmě Svět 1 ledna – Vilnius obsazen polskými jednotkami 5 ledna – Do Minsku vstoupila Rudá armáda a běloruská vláda odešla do exilu; konec nezávislosti Běloruska 18 ledna – Byla zahájena Pařížská mírová konference ve Versailles 21 ledna – Irsko vyhlásilo nezávislost 13 února – Klaipėda pod správou států Dohody únor – Polským útokem začala Rusko-polská válka skončila roku 1921 11 dubna – Založena Mezinárodní organizace práce 28 června – Podepsána Versailleská mírová smlouva 2 července – První úspěšný přelet Atlantiku; vzducholoď R 34 14 července – Vilnius obsazen ruskými jednotkami 19 srpna – Afghánistán se stal nezávislým 10 září – Smlouva ze Saint-Germain-en-Laye spojenci podepsali mír s Rakouskem 27 listopadu – Smlouva z Neuilly-sur-Seine spojenci podepsali mír s Bulharskem Vilnius prohlášen hlavním městem Sovětské socialistické republiky Litvy a Běloruska Klaipėda pod správou států Dohody Moresnet součástí Belgie Benito Mussolini založil organizaci Fasci d'Italiani di Combattimento Vzniklo Sársko Konec pandemie tzv španělské chřipky Conrad Hilton založil Hilton Hotels Corporation První non-stop transatlantický přelet motorovým letadlem John W Alcock a Arthur Whitten Brown překonali Atlantský oceán na trase z New Foundlandu do Irska v čase 15 hodin 57 minut Vědy a umění 25 dubna – Založen Bauhaus škola pro výtvarné umění architekturu a umělecké řemeslo 18 listopadu – Tor Bergeron objevil okluzní proces Vyroben první prototyp Kaplanovy turbíny Frederik Bull sestrojil jeden z prvních děrnoštítkových strojů Holandská amatérská stanice PCGG vysílá první rozhlasové pořady M Bonč-Brujevič konstruuje elektronky chlazené vodou pro vysílače s velkými výkony Nobelova cena za literaturu Carl Spitteler za medicínu Jules Bordet za fyziku Johannes Stark za chemii nebyla v tomto roce udělena za mír Woodrow Wilson Narození Česko 3 ledna – Miloš Konvalinka dirigent skladatel a rozhlasový pracovník † 27 listopadu 2000 6 ledna – Božena Šebetovská zpěvačka lidových písní † 13 dubna 1982 10 ledna – Miroslav Roudný jazykovědec † 7 dubna 2004 19 ledna – Josef Künzl voják a příslušník výsadku Chalk † 17 února 2007 20 ledna – Štěpán Lucký hudební skladatel † 5 května 2006 24 ledna – Jiří Vackář vynálezce v oblasti slaboproudé techniky † 27 března 2004 27 ledna – Jiřina Hauková básnířka a překladatelka † 15 prosince 2005 31 ledna – Antonín Sum osobní tajemník Jana Masaryka politický vězeň † 15 srpna 2006 10 února – Miroslav Doležal herec † 12 dubna 2009 14 února – Miroslav Zikmund cestovatel a spisovatel 21 února – Věra Gabrielová herečka a fotografka † 12 prosince 2002 22 února – Jiří Pauer hudební skladatel † 21 prosince 2007 17 března – Karel Senecký československý fotbalový reprezentant † 28 dubna 1979 6 dubna – Jaroslav Andrejs hudební skladatel a sbormistr † 26 října 2009 10 dubna – Jiří Batušek kněz teolog a politický vězeň † 21 ledna 2011 14 dubna – Karel Berman operní pěvec hudební skladatel a režisér † 11 srpna 1995 5 května – Stanislav Sedláček historik proděkan filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci † 21 července 2002 7 května Stanislav Látal režisér animovaných filmů † 4 srpna 1994 Stanislav Srazil voják a příslušník výsadku Antimony † 20 dubna 1944 9 května – Čestmír Šimáně jaderný fyzik † 26 července 2012 16 května – Jan Černý Klatovský malíř † 13 října 1999 18 května – Pavel Bojar spisovatel † 16 listopadu 1999 25 května – Josef Šmída herec režisér a dramatik † 7 července 1969 1 června – Čeněk Dobiáš malíř † 28 září 1980 2 června – Florence Marlyová vlastním jménem Hana Smékalová herečka † 9 listopadu 1978 6 června – Ludmila Želenská herečka † 1998 7 června – Zdeněk Jílek pianista a hudební pedagog † 28 dubna 1999 11 června – Vladimír Tosek publicista překladatel a tlumočník † 8 prosince 1987 16 června – Milivoj Uzelac skladatel a dirigent † 8 března 1988 28 června – Mirjam Bohatcová historička a bibliografka † 22 srpna 2007 12 července Martin Dzúr ministr národní obrany † 15 ledna 1985 Jiří Potůček radista výsadku Silver A † 2 července 1942 15 července – Jindřich Mahelka malíř † 3 března 1990 22 července – Věra Adlová spisovatelka překladatelka † 28 července 1999 23 července – František Daneš jazykovědec † 18 března 2015 24 července – Vladimír Babula spisovatel † 12 listopadu 1966 26 července – Luboš Perek astronom 31 července – Jan Křížek sochař a malíř † 9 února 1985 4 srpna – Viktor Richter dokumentární fotograf 7 srpna Stanislav Procházka český zpěvák Ladislav Sitenský fotograf † 14 listopadu 2009 11 srpna – Alois Vyhňák voják a příslušník výsadku Platinum – Pewter † 24 července 1994 14 srpna – Josef Pehr herec a loutkář † 17 srpna 1986 15 srpna František Hamouz ministr a místopředseda vlád Československa † 23 června 1985 Ota Janeček malíř grafik ilustrátor a sochař † 1 července 1996 22 srpna Miroslav Pich-Tůma odbojář politik funkcionář Státní bezpečnosti † 9 ledna 1995 František Pošta kontrabasista † 18 července 1991 23 srpna – František Mizera československý hokejový reprezentant † 21 ledna 1994 24 srpna – Jaromíra Kolárová spisovatelka † 21 ledna 2006 29 srpna – Jiří Šust hudební skladatel autor filmové hudby † 30 dubna 1995 30 srpna – Jiří Orten básník † 1 září 1941 5 září – Michal Sedloň básník a překladatel 8 září – Meda Mládková sběratelka umění 10 září Josef Dobiáš kněz církevní historik a překladatel † 28 ledna 2012 Josef Illík fotograf a kameraman † 21 ledna 2006 11 září – Ota Šik ekonom a politik † 22 srpna 2004 12 září – Jiřina Lukešová filmová střihačka † 28 července 2010 14 září Miroslav Barvík hudební skladatel a kritik † 2 března 1998 Jiří Cvekl filozof a germanista † 1995 15 září – Heda Margoliová–Kovályová spisovatelka † 5 prosince 2010 16 září – Milan Harašta hudební skladatel † 29 srpna 1946 19 září – Vladimír Svatý vynálezce a konstruktér † 2 února 1986 21 září – Zdeněk Petr hudební skladatel † 5 prosince 1994 24 září – Václav Nelhýbel česko-americký hudební skladatel † 22 března 1996 27 září Václav Šolc etnograf-amerikanista muzeolog cestovatel a spisovatel † 16 července 1995 Karel Ludwig fotograf † 4 června 1977 Ladislav Dydek český malíř grafik a typograf † 6 září 2006 28 září – Fritz Weiss jazzový trumpetista † 4 října 1944 29 září – Vladimír Vašíček malíř † 29 srpna 2003 3 října Vlastimil Beneš malíř grafik sochař a scénograf † 17 září 1981 Alena Vrbová lékařka a spisovatelka † 17 března 2004 10 října – Miroslav Kubíček dirigent a hudební skladatel † 14 ledna 1955 16 října Bohuslav Burian kněz oběť komunistického teroru † 29 dubna 1959 Miroslav Řihošek atlet dálkař a trojskokan † 8 února 1997 17 října – Vlastimil Chalupa čs ministr spojů 19 října Stanislav Hlučka generál stíhací pilot politický vězeň † 15 října 2008 Arnošt Lamprecht jazykovědec † 2 května 1985 25 října Zdeněk Míka herec režisér a divadelní ředitel † 9 září 2000 Oldřich Oplt malíř † 22 června 2001 1 listopadu Radovan Lukavský herec † 10 března 2008 Jiří Srb výtvarník † 1 června 1980 3 listopadu – Květa Legátová spisovatelka † 22 prosince 2012 4 listopadu – Vlastislav Chalupa agent Státní bezpečnosti † 2002 6 listopadu – Vítězslav Jungbauer sochař † 6 ledna 2003 7 listopadu – Jaroslav Šperl voják a příslušník výsadku Carbon † 11 dubna 2005 10 listopadu – Alena Koenigsmarková malířka † 2 listopadu 2010 16 listopadu – Rudolf Krátký herec † 13 dubna 2009 18 listopadu – Jaroslav Štercl herec komik lidový bavič † 4 dubna 1996 19 listopadu – Ladislav Kareš československý fotbalový reprezentant † 15 května 2001 23 listopadu – František Pospíšil voják a velitel výsadku Bivouac † 28 října 1944 28 listopadu Otakar Černý válečný letec † 14 října 2009 Čestmír Šikola voják a národní hrdina politický vězeň komunistického režimu † 29 února 2008 1 prosince – Arnošt Paderlík malíř a sochař † 1 června 1999 6 prosince – Gideon Klein klavírista a skladatel † leden 1945 11 prosince – Vasil Kobulej jedna z osobností Karpatsko-dukelské operace † 14 ledna 1999 12 prosince – Antonín Kohout violoncellista a hudební pedagog † 15 února 2013 16 prosince Jaroslav Vozáb herec † 3 dubna 1988 Zdeněk Švarc československý hokejový reprezentant † 8 listopadu 1948 17 prosince – Tomáš Špidlík katolický teolog jezuita a kardinál † 16 dubna 2010 21 prosince Ivan Blatný básník † 5 srpna 1990 Myrtil Frída filmový archivář a historik † 10 srpna 1978 Josef Istler malíř † 19 června 2000 Svět 1 ledna Sirr al-Chatim al-Chalífa prezident a premiér Súdánu † 18 února 2006 Binjamin Gibli náčelník izraelské vojenské rozvědky Aman † 19 srpna 2008 Petr Kien německý výtvarník a básník † ? 1944 Jerome David Salinger americký spisovatel † 27 ledna 2010 4 ledna – Chajim Chermeš maďarský parašutista člen výsadkové skupiny Amsterdam † 23 března 2007 12 ledna – Ernest Zmeták slovenský malíř † 13 května 2004 15 ledna – Maurice Herzog francouzský horolezec a politik † 13 prosince 2012 19 ledna Joan Brossa katalánský básník spisovatel dramatik grafik † 30 prosince 1998 Vladimír Reisel slovenský básník a diplomat † 1 září 2007 22 ledna – Peter L Bernstein americký finanční historik a ekonom † 5 června 2009 23 ledna – Hans Hass rakouský potápěč mořský biolog a filmař † 16 června 2013 26 ledna – Roy Cochran americký sprinter dvojnásobný olympijský vítěz † 26 září 1981 29 ledna Ladislav Mňačko slovenský spisovatel † 24 února 1994 Norman Frederick Simpson britský dramatik † 27 srpna 2011 3 února – Snooky Young americký jazzový trumpetista † 11 května 2011 5 února – Andreas Papandreu premiér Řecka † 23 června 1996 6 února – Ján Dekan slovenský archeolog † 21 srpna 2007 8 února – Mimi Malenšek slovinská spisovatelka † 13 dubna 2012 13 února – Tennessee Ernie Ford americký herec a moderátor † 17 října 1991 18 února – José de Jesús Pimiento Rodríguez kolumbijský kardinál 25 února Fred Katz americký violoncellista † 7 září 2013 Karl H Pribram americký neurochirurg a myslitel † 19 ledna 2015 26 února – Rie Mastenbroeková nizozemská plavkyně trojnásobná olympijská vítězka † 6 listopadu 2003 1 března – João Goulart brazilský prezident † 6 prosince 1976 2 března – Jennifer Jonesová americká filmová herečka † 17 prosince 2009 9 března – Chantal Chaudé de Silans francouzská šachistka † 5 května 2001 11 března – Mercer Ellington americký trumpetista a skladatel † 8 února 1996 14 března – Luther Henderson americký hudební skladatel a klavírista † 29 července 2003 17 března – Nat King Cole americký jazzový pianista skladatel a zpěvák † 15 února 1965 18 března Elizabeth Anscombe britská katolická filosofka † 5 ledna 2001 Laila Schou Nilsenová norská lyžařka a rychlobruslařka olympijská vítězka † 30 července 1998 19 března – Lennie Tristano americký jazzový pianista a skladatel † 18 listopadu 1978 24 března – Lawrence Ferlinghetti americký básník a překladatel 2 dubna – Delfo Cabrera argentinský olympijský vítěz v maratonu 1948 † 2 srpna 1981 5 dubna – Patricia St John britská spisovatelka a misionářka † 15 srpna 1993 8 dubna Kiiči Mijazawa japonský ministerský předseda † 28 června 2007 Roger Pigaut francouzský herec a režisér † 24 prosince 1989 10 dubna – Richard Bergmann rakouský a britský stolní tenista mistr světa † 5 dubna 1970 11 dubna – Albertina Berkenbrocková brazilská mučednice blahoslavená † 15 června 1931 12 dubna – István Anhalt kanadský hudební skladatel † 24 února 2012 15 dubna – Franjo Kuharić záhřebský arcibiskup kardinál † 11 března 2002 16 dubna – Merce Cunningham americký tanečník a choreograf † 26 července 2009 17 dubna – Osvaldo Dorticós Torrado prezident Kuby † 23 června 1983 19 dubna Walter Isard americký ekonom † 6 listopadu 2010 Franco Rossi italský filmový scénárista a režisér † 5 června 2000 23 dubna – Ellen Bergmanová švédská herečka † 6 března 2007 23 dubna – Oleg Peňkovskij plukovník vojenské zpravodajské služby Sovětského svazu dvojitý agent † 16 května 1963 24 dubna – Glafkos Klerides prezident Kyperské republiky † 15 listopadu 2013 25 dubna – Finn Helgesen norský rychlobruslař olympijský vítěz † 3 září 2011 3 května – Pete Seeger americký folkový zpěvák † 27 ledna 2014 5 května – Georgios Papadopulos diktátor Řecka † 27 června 1999 7 května Eva Perónová první dáma Argentiny † 26 července 1952 Boris Sluckij sovětský básník † 22 února 1986 8 května Lex Barker americký herec † 11 května 1973 Leon Festinger americký sociální psycholog † 11 února 1989 Carlo Vivarelli švýcarský grafický designér † 12 června 1986 10 května Daniel Bell americký publicista a sociolog † 25 ledna 2011 Anton Matúšek slovenský válečný pilot † 22 listopadu 1985 19 května – Mitja Ribičič jugoslávský předseda vlády † 28 listopadu 2013 22 května – Paul Vanden Boeynants premiér Belgie † 9 ledna 2001 23 května – Ruth Fernández portorická zpěvačka politička a herečka † 9 ledna 2012 24 května – Herbie Fields americký jazzový a swingový saxofonista a klarinetista † 17 září 1958 26 května – Rubén González kubánský klavírista a skladatel † 8 prosince 2003 5 června – Max Huber švýcarský a italský grafik † 16 listopadu 1992 15 června – Phaolô Giuse Phạm Đình Tụng vietnamský kněz arcibiskup Hanoje kardinál † 22 února 2009 19 června – Robert Pinget francouzský avantgardní spisovatel † 25 srpna 1997 21 června Antonia Mesina inská panna a mučednice blahoslavená † 17 května 1935 Paolo Soleri italský architekt † 9 dubna 2013 22 června – Henri Tajfel britský sociální psycholog † 3 května 1982 28 června – Ion Dezideriu Sîrbu rumunský filosof a spisovatel † 17 září 1989 4 července – Juraj Daniel-Szabó slovenský fyzik † 23 listopadu 1990 5 července – Franz Halberg americký vědec zakladatel moderní chronobiologie † 9 června 2013 8 července – Walter Scheel prezident Západního Německa † 1 března 1982 10 července – Pierre Gamarra francouzský spisovatel a novinář † 20 května 2009 11 července – Benjamin Tamuz izraelský spisovatel novinář umělecký kritik malíř a sochař † 19 července 1989 14 července – Lino Ventura francouzsko-italský filmový herec † 22 října 1987 15 července – Iris Murdochová britská prozaička a filozofka † 8 února 1999 16 července – Čchö Kju-ha prezident Jižní Koreje † 22 října 2006 20 července – Edmund Hillary novozélandský horolezec † 11 ledna 2008 26 července – James Lovelock environmentalista a futurolog 31 července – Primo Levi italský spisovatel † 11 dubna 1987 1 srpna – James Hill britský režisér a filmový producent † 7 října 1994 6 srpna – Pauline Betzová americká tenistka † 31 května 2011 9 srpna – Joop den Uyl premiér Nizozemska † 24 prosince 1987 10 srpna – Sacha Vierny francouzský kameraman † 15 května 2001 13 srpna – George Shearing britsko-americký jazzový klavírista † 14 února 2011 14 srpna – Juraj Špitzer slovenský literární historik a publicista † 11 října 1995 15 srpna – Orest Dubay slovenský akademický malíř † 2 října 2005 16 srpna – Antonis Samarakis řecký spisovatel † 8 srpna 2003 28 srpna – Godfrey N Hounsfield anglický inženýr Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1979 † 12 srpna 2004 30 srpna Wolfgang Wagner operní režisér † 21 března 2010 Kitty Wells americká countryová zpěvačka a skladatelka † 16 července 2012 5 září – Rudolf Syringus Habsbursko-Lotrinský nejmladší syn posledního rakouského císaře Karla I † 15 května 2010 8 září – Arthur Guyton americký fyziolog † 3 dubna 2003 9 září John Ljunggren švédský olympijský vítěz v chůzi † 13 ledna 2000 Perec Rozenberg izraelský výsadkář a vynálezce † 25 října 2008 10 září – Ladislav Slovák slovenský dirigent † 22 července 1999 15 září – Fausto Coppi italský závodník v silniční cyklistice † 2 ledna 1960 18 září – Pál Losonczi předseda Prezidiální rady Maďarské lidové republiky † 28 března 2005 26 září – Matilde Camus španělská básnířka † 28 dubna 2012 27 září – James Hardy Wilkinson anglický matematik a informatik † 5 října 1986 28 září – Gustáv Papp slovenský tenorista † 7 října 1997 3 října James Buchanan americký ekonom † 9 ledna 2013 Jean Lefebvre francouzský herec † 9 července 2004 5 října Donald Pleasence britský herec † 2 února 1995 Vojtěch Zamarovský slovenský historik a spisovatel † 26 července 2006 6 října – Muhammad Siad Barre somálský diktátor † 2 února 1995 7 října – Georges Duby francouzský historik † 3 prosince 1996 11 října – Art Blakey americký jazzový bubeník † 16 října 1990 13 října – Hans Hermann Groër rakouský kardinál a vídeňský arcibiskup † 24 března 2003 17 října – Čao C'-jang předseda vlády Čínské lidové republiky † 17 ledna 2005 18 října – Pierre Trudeau kanadský ministerský předseda † 28 září 2000 19 října – Mikuláš Huba slovenský herec † 12 října 1986 22 října Vincent Hložník slovenský malíř † 10 prosince 1997 Doris Lessingová britská spisovatelka † 17 listopadu 2013 24 října – Calvin Northrop Mooers americký informatik † 1 prosince 1994 26 října – Muhammad Rezá Pahlaví íránský šáh † 27 července 1980 27 října – Roscoe Howells velšský spisovatel historik a novinář † 13 ledna 2014 29 října – Bohuslav Cambel slovenský geochemik a geolog † 9 června 2006 4 listopadu – Martin Balsam americký herec † 13 února 1996 5 listopadu – Félix Gaillard premiér Francie † 10 července 1970 9 listopadu – Roman Suszko polský logik † 3 června 1979 10 listopadu – Michail Kalašnikov ruský konstruktér pěchotních zbraní † 23 prosince 2013 15 listopadu – Salomon Morel velitel polského koncentračního tábora Zgoda † 14 února 2007 23 listopadu – Peter Frederick Strawson britský analytický filosof † 13 února 2006 26 listopadu Ryszard Kaczorowski prezident Polska v exilu † 10 dubna 2010 Frederik Pohl americký autor science fiction † 2 září 2013 29 listopadu – Frank Kermode anglický literární teoretik † 17 srpna 2010 30 listopadu András Berkesi maďarský spisovatel † 14 září 1997 Milton A Rothman americký fyzik a spisovatel science fiction † 6 října 2001 2 prosince – Rudolf Jašík slovenský prozaik básník a publicista † 30 července 1960 4 prosince Inder Kumar Gujral premiér Indie † 30 listopadu 2012 Lawrence Stone anglický historik † 16 června 1999 Vojin Lukić jugoslávský ministr vnitra † 25 října 1997 6 prosince – Paul de Man americký literární teoretik † 21 prosince 1983 10 prosince Alexander Courage americký hudební skladatel a aranžér † 15 května 2008 Ladislav Snopek slovenský sochař † 4 října 2010 11 prosince – Paavo Aaltonen finský gymnasta olympijský vítěz † 9 září 1962 12 prosince – Viliam Šalgovič slovenský politik jeden z hlavních představitelů konzervativního proudu v KSČ † 6 února 1990 15 prosince Tommy Durden americký kytarista † 17 října 1999 Åke Seyffarth švédský rychlobruslař olympijský vítěz † 1 ledna 1998 18 prosince – Barry Galbraith americký jazzový kytarista † 13 ledna 1983 24 prosince – Pierre Soulages francouzský malíř a sochař 31 prosince – Artur Fischer německý vynálezce a podnikatel ? – Mordechaj Anielewicz vůdce povstání ve varšavském ghettu † 8 května 1943 ? – Alberto Boscolo italský historik † 1987 ? – Heinrich Eberhard německý malíř † 2003 ? – Nikolaos Makarezos řecký armádní velitel pučista † 3 srpna 2009 ? – Martha McMillan Roberts americká fotografka † 1992 ? – Jona Rozen izraelský výsadkář † 2004 Úmrtí Česko 16 ledna – Antonín Skočdopole budějovický kanovník a profesor teologie 2 prosince 1828 30 ledna – Jan Evangelista Nečas právník básník a překladatel 25 prosince 1849 1 února – Adolf Chlumský český evangelický farář v USA 3 října 1842 3 března – Karel Bautzký český hudební skladatel 10 května 1862 9 března – František Urban český malíř 15 září 1868 25 března – Gustav Victor Finger český letecký konstruktér 30 června 1854 2 dubna – Eduard Dominik teolog kanovník olomoucké kapituly 21 května 1849 10 května – Johann Kiemann právník a politik německé národnosti poslanec Českého zemského sněmu 19 listopadu 1844 15 května – Leopold Kochman básník novinář a překladatel 13 listopadu 1847 18 května – Jan Koula architekt výtvarník a etnograf 7 února 1855 25 května – Antonín Škoda pedagog překladatel z řečtiny a latiny 7 ledna 1839 7 června – Adolf Piskáček český skladatel sbormistr a spisovatel 8 listopadu 1873 11 června – Adolf Liebscher český malíř 11 března 1857 25 června – Otakar Trnka ministr veřejných prací Předlitavska 19 července 1871 13 srpna – Josef Klvaňa přírodovědec etnograf pedagog a fotograf 22 ledna 1857 18 srpna – Stanislav Schulhof český lékař a básník píšící v esperantu 12 listopadu 1864 14 září – Bedřich Pospíšil československý politik 27 února 1881 12 října – Josef Virgil Grohmann český pedagog spisovatel a politik německé národnosti 12 prosince 1831 24 října – Karel Mattuš český právník a politik 21 května 1836 29 října – Jakub Seifert herec a režisér 9 ledna 1846 31 října – Friedrich Legler pedagog novinář poslanec Českého zemského sněmu 1 ledna 1852 13 listopadu – Antonín Otakar Zeithammer český politik a novinář 5 listopadu 1832 4 prosince – František Augustin Urbánek hudební nakladatel a knihkupec 23 listopadu 1842 9 prosince Josef Adamčík stavitel a geodet 16 září 1863 Václav Formánek český politik 3 února 1845 20 prosince – Adalbert Johanny moravskoostravský starosta 11 července 1846 22 prosince – Jaroslav Mattuš československý politik 9 ledna 1867 Svět 4 ledna – Carl Weisshuhn slezský podnikatel 27 února 1837 6 ledna – Theodore Roosevelt 26 prezident Spojených států amerických 27 října 1858 9 ledna – Étienne Lamy francouzský spisovatel a politik 2 června 1845 15 ledna Karl Liebknecht německý komunistický politik 13 srpna 1871 Rosa Luxemburgová německá marxistická teoretička a radikální politička 5 března 1871 18 ledna – Ludvík Viktor Habsbursko-Lotrinský rakouský arcivévoda 15 května 1842 22 ledna – Carl Larsson švédský malíř 28 května 1853 27 ledna – Endre Ady maďarský básník 22 listopadu 1877 3 února – Marie Tereza Rakouská-Este rakouská arcivévodkyně bavorská královna 2 července 1849 21 února – Kurt Eisner německý levicový politik 14 května 1867 5 března – Ernest von Koerber rakousko-uherský politik 6 listopadu 1850 10 března – Leo Jogiches spoluzakladatel komunistické strany Německa 17 července 1867 13 března – Ivan Bubnov ruský konstruktér ponorek 18 ledna 1872 16 března – Jakov Sverdlov bolševický stranický předák 3 června 1885 24 března – Franz Metzner německý sochař 18 listopadu 1870 25 března – Wilhelm Lehmbruck německý expresionistický sochař 4 ledna 1881 2 dubna Hermann Helmer rakouský architekt 13 července 1849 Alois von Spens-Booden předlitavský soudce státní úředník a politik 7 července 1835 3 dubna – Modest Urgell zvaný Katúfol katalánský malíř a autor komedií 13 června 1839 4 dubna – William Crookes britský chemik a fyzik 17 června 1832 8 dubna – Loránd Eötvös maďarský fyzik 27 července 1848 9 dubna – Emil Schallopp německý šachový mistr 1 srpna 1843 10 dubna – Emiliano Zapata mexický revolucionář 8 srpna 1879 17 dubna – Ladislav Medňanský slovensko-maďarský malíř 23 dubna 1852 19 dubna – Alexandr Kovanko pilot konstruktér letadel 16 března 1856 4 května – Milan Rastislav Štefánik slovenský politik a generál francouzské armády 21 července 1880 6 května – Lyman Frank Baum americký spisovatel 15 května 1856 8 května – Věra Zasuličová ruská marxistická spisovatelka a revolucionářka 27 července 1849 17 května – Guido von List rakouský básník novinář a okultista 5 října 1848 23 května – Hermann von Spaun rakousko-uherský admirál 9 května 1833 27 května – Simon Schwendener švýcarský botanik 10 února 1829 5 června – Joseph Altsheler americký spisovatel 29 dubna 1862 20 června – Tivadar Kosztka Csontváry maďarský malíř 5 července 1853 27 června – Karl Emil Ståhlberg finský fotograf a filmový producent 30 listopadu 1862 30 června – John William Strutt 3 baron Rayleigh anglický fyzik 12 listopadu 1842 3 července – Viktor Tausk rakouský filozof a psychoanalytik 12 března 1879 6 července – Griffith J Griffith americký novinář a průmyslník 4 ledna 1850 10 července – Hugo Riemann německý hudební teoretik a skladatel 18 července 1849 15 července – Hermann Emil Fischer nositel Nobelovy ceny za chemii 9 října 1852 27 července – Nikifor Grigorjev ukrajinský válečník 1885 29 července – Mark Natanson ruský revolucionář 25 prosince 1850 1 srpna – Alexandr Kazakov nejúspěšnější ruský stíhací pilot první světové války 15 ledna 1889 8 srpna – Ernst Haeckel německý biolog 16 února 1834 9 srpna – Ruggero Leoncavallo italský hudební skladatel 23 dubna 1857 11 srpna – Andrew Carnegie americký podnikatel a filantrop 25 listopadu 1835 16 srpna – Alexandr Petrovič Izvolskij ministr zahraničí carského Ruska 18 března 1856 21srpna – Lawrence Doherty anglický tenista 8 října 1875 22 srpna – Mansuet Kosel ministr financí Předlitavska 26 srpna 1856 27 srpna – Louis Botha búrský generál a politik 17 září 1862 28 srpna – Adolf Schmal rakouský šermíř a cyklista olympijský vítěz 18 srpna 1872 30 srpna – Nikolaj Alexandrovič Ščors ruský vojenský velitel 25 května 1895 5 září – Vasilij Ivanovič Čapajev sovětský vojevůdce z Ruské občanské války 28 ledna 1887 12 září – Leonid Nikolajevič Andrejev ruský spisovatel a dramatik 21 srpna 1871 10 října – Anatole Mallet švýcarský konstruktér lokomotiv 23 května 1837 11 října – Karl Adolph Gjellerup dánský nositel Nobelovy ceny za literaturu 2 června 1857 22 října – Hermann Weingärtner německý gymnasta nejlepší sportovec olympiády 1896 24 srpna 1864 23 října – Henry Gantt americký strojní inženýr 1861 1 listopadu – Blažej Bulla slovenský architekt dramatik a hudební skladatel 19 května 1852 15 listopadu – Alfred Werner německý chemik 12 prosince 1866 29 listopadu – Simon Winawer polský šachový mistr 6 března 1838 3 prosince – Auguste Renoir francouzský malíř 25 února 1841 7 prosince – Hugo Gerhard Ströhl rakouský heraldik 24 září 1851 10 prosince – Franz Steindachner rakouský zoolog a ichtyolog 11 listopadu 1834 13 prosince – Adolf Medzihradský slovenský pedagog 2 dubna 1835 14 prosince – Eugen Petersen německý klasický filolog a archeolog 16 srpna 1836 16 prosince – Luigi Illica italský libretista 9 května 1857 18 prosince – Henri Fournier francouzský automobilový závodník 14 dubna 1871 22 prosince – Hermann Weingärtner německý sportovní gymnasta 27 srpna 1864 ? – Ole Falck Ebbell norský architekt 13 září 1839 ? – Kristen Feilberg dánský fotograf 26 srpna 1839 ? – Georges Ancely francouzský fotograf 1847 ? – Lawrence Lambe kanadský geolog a paleontolog 1863 ? – Valerian Albanov ruský polárník 26 května 1881 ? – Marie Nikiforová vůdkyně ukrajinských partyzánů 1885 Hlava státu Austrálie – předseda vlády William M Hughes Československo – Tomáš Garrigue Masaryk Francie – Georges Clemenceau Kanada – předseda vlády Robert L Bordon Německo – Philipp Schiedemann Litva – Antanas Smetona USA – Woodrow Wilson Japonsko – Císař Taišó Související články 1919 v letectví Externí odkazy Digitalizované noviny a časopisy z roku 1919 Národní listy — Národní politika — Zlatá Praha — Humoristické listy — 1941 MCMXLI byl rok který dle gregoriánského kalendáře započal středou Události Zuří druhá světová válka Československo Protektorát Čechy a Morava 1 dubna – Gestapo zatklo pplk Josefa Balabána 13 května – Gestapo zatklo Josefa Mašína 17 května – bylo zastaveno vydávání časopisu pro mládež Mladý hlasatel 28 září – Reinhard Heydrich vyhlásil stanné právo a rozpoutal vlnu represí 29 září – Zatčen Alois Eliáš Započala výstavba chemičky v Záluží u Litvínova Svět Leden 22 ledna – Britské a australské jednotky dobyly Tobruk Únor 11 února – Erwin Rommel se přesunul do Afriky 17 února – Bulharsko a Turecko podepisují s Německem smlouvu o přátelství Březen 11 března – prezident Franklin Delano Roosevelt podepisuje zákon o půjčkách a pronájmu který mu umožňuje přemístit armádu do kterékoli země důležité pro americké zájmy 29 března – Bitva u Matapanu Britové poráží italskou flotilu Duben 1 dubna – vojenský převrat v Iráku pod vedením Rašída Gajláního proti přítomnosti Britů 6 dubna – Německo napadlo Jugoslávii a Řecko 13 dubna – podepsána sovětsko-japonská smlouva o neútočení 17 dubna – kapitulace Jugoslávie 21 dubna – kapitulace Řecka 25 dubna – Erwin Rommel napadl Egypt Květen 7 května – poblíž Islandu zadržena německá meteorologická loď s tajnými dokumenty o kódovacím přístroji Enigma 20 května – Německé výsadkové jednotky zaútočily na Krétu 24 května – Bitva v Dánském průlivu loď Bismarck potopila HMS Hood 27 května – Bismarck potopen v severním Atlantiku Červen 1 června – Kréta kapituluje 8 června – Britské a francouzské jednotky napadly Sýrii o tři dny později podepisuje Sýrie příměří 22 června – Zahájena operace Barbarossa začíná Velká vlastenecká válka 25 června – Ruské letectvo bombarduje finská města Finsko vyhlašuje SSSR válku červen – Němci obsadili Vilnius Červenec 12 července – Sovětský svaz a Velká Británie podepisují smlouvu o vzájemné pomoci 12 července – Japonci předložili vichystické Francii ultimátum ve kterém se dožadují podstoupení de facto okupace osmi leteckých a dvou námořních základen ve francouzské kolonii Východní Indočína Japonsku 16 července – Japonský 2 kabinet prince Kanoeho podává demisi 16 července – Němci obsazují Smolensk 18 července – Nový 3 kabinet prince Kanoeho se ujímá vlády 25 července – Japonci vyhlašují protektorát nad Indočínou začíná okupace a příprava základen pro útok na Malajsii 26 července – Jako reakci na Japonské obsazení Francouzské Indočíny Roosevelt nařizuje zmrazit japonská aktiva v USA 30 července – Americký dělový člun USS Tutiula je poškozen japonskými bombardéry u Čchung-čchingu Japonci se omlouvají že šlo o omyl Srpen 3 srpna – Clemens August von Galen biskup münsterský ve svém kázání zveřejnil detaily o tajných nacistických euthanasijních programech a ostře je odsoudil 4 srpna – Roosevelt uzavírá Panamský průplav pro japonské lodě 14 srpna – Atlantická charta 24 srpna – Hitler nařídil euthanasijní programy zastavit 24 srpna – Velká Británie a Sovětský svaz napadli Írán s cílem zabezpečit dodávky ropy Září 6 září – Reinhard Heydrich vydává nařízení dle kterého jsou všichni Židé starší 6 let povinni nosit Davidovu hvězdu jako označení původu 15 září – Počátek obléhání Leningradu 19 září – Němci obsazují Kyjev 30 září – Začíná hlavní útok na Moskvu – operace Tajfun Říjen 2 října – Roosevelt odmítá nabídku prince Konoeho na setkání dokud se japonská vojska nestáhnou z Číny Listopad 18 listopadu – Zahájení ofenzívy britských jednotek u Tobrúku 25 listopadu – Vyhlášení nezávislosti Libanonu 27 listopadu – Zahájení ruské ofenzívy u Rostova 28 listopadu – Spojenci obsazují Etiopii 29 listopadu – Rusové zahajují protiofenzívu u Moskvy Prosinec 6 prosince – Sovětská vojska přecházejí do rozhodujícího protiútoku před Moskvou 7 prosince – Japonský útok na Pearl Harbor USA 8 prosince – USA Čína a Holandsko oficiálně vyhlašují válku Japonsku 10 prosince – Japonci obsazují Guam přistávají na Luzonu 11 prosince Německo vyhlašuje válku USA První japonský pokus o invazi na atol Wake odražen 13 prosince – Námořní bitva u mysu Bon 23 prosince – Druhý japonský pokus o invazi na atol Wake je úspěšný Američané kapitulují po pár hodinách boje 25 prosince – Japonci dobývají Hong Kong noc z 28 na 29 prosince – Nad územím Protektorátu jsou vysazeny tři výsadky Silver A Silver B a Anthropoid Připojení Besarábie k Rumunsku Vědy a umění objevení plutonia startuje program Manhattan s cílem vyvinout atomovou bombu v Sovětském svazu objevuje Flerov samovolné štěpení uranu objevení dakronu terylenu výroba prvních polyuretanů v Německu premiéra filmu Občan Kane režiséra Orsona Wellse Bertolt Brecht píše divadelní hru Matka Kuráž a její děti v Sovětském svazu vychází román Pád Paříže autor Ilja Grigorjevič Erenburg Nobelova cena Kvůli válečnému konfliktu II světová válka nebyla udělena žádná Nobelova cena Narození Česko 2 ledna – Petr Pithart předseda české vlády 9 ledna Josef Jelínek fotbalista československý reprezentant Tomáš Vlček historik teoretik umění a fotograf 18 ledna – Miloš Grim anatom histolog embryolog a cytolog 25 ledna – Vítězslava Klimtová malířka ilustrátorka grafička a spisovatelka 4 února Jiří Raška český skokan na lyžích olympijský vítěz † 20 ledna 2012 Vladimír Wolf historik archivář 10 února – Pavel Vašák literární teoretik † 7 února 2011 16 února Jan Černý lékař kardiochirurg Vratislav Ducháček český chemik a vysokoškolský pedagog 18 února Hana Růžičková sportovní gymnastka stříbrná medaile z LOH 1960 a 1964 † 29 května 1981 Věra Petráčková česká bohemistka slavistka lexikografka † 23 května 1998 21 února – Vladimír Nálevka český historik † 6 června 2010 22 února – Jiří Jedlička český lékař v oboru pneumologie 26 února Jaroslav Matouš malíř a sklářský výtvarník Jaroslav Kovanda český básník a publicista 3 března Vlado Milunić český architekt chorvatského původu Ferdinand Peroutka jr český novinář a publicista 6 března – Lubomír Mátl český sbormistr 7 března – Ivan Zelenka dirigent a hudební skladatel 8 března – Ivana Loudová hudební skladatelka a pedagožka 20 března – Pavel Baňka fotograf 21 března Petr Zuna rektor Českého vysokého učení technického v Praze Václav Mašek český fotbalista reprezentant Československa 22 března – Karel Urbánek poslední generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa 24 března – Jiří Horáček český virolog a mikrobiolog † 28 března 2010 26 března – Eliška Hašková-Coolidge bývalá asistentka amerických prezidentů 28 března – Zdeněk Vorlíček vysokoškolský pedagog a politik 2 dubna Aleš Svoboda český anglista † 9 ledna 2010 Jana Andresíková česká herečka 3 dubna – Karel Šebek český surrealistický básník a výtvarník † 11 dubna 1995 6 dubna – Zdeněk Hatina český skladatel pedagog varhaník dirigent sbormistr 10 dubna – Ivan Fišera český sociolog a politik 16 dubna – Anna Valentová překladatelka 18 dubna – Karel Ledvinka politik místopředseda Poslanecké sněmovny 22 dubna – Mojmír Opletal český geolog 25 dubna – Rudolf Růžička český hudební skladatel 26 dubna – Jan Antonín Pacák malíř kreslíř grafik ilustrátor a hudebník † 23 března 2007 1 května – Petr Pelzer český herec 5 května – Jan Souček malíř grafik a ilustrátor † 3 května 2008 8 května – Václav Kočka starší organizátor kulturních a zábavných akcí 14 května – Alena Kožíková divadelní dramaturgyně teatroložka a překladatelka 15 května – Jaroslav Pospíšil český právník a spisovatel 17 května – Ladislav Měšťan vodní slalomář kanoista mistr světa 19 května – Iva Janžurová herečka 24 května – Ivan Mráz český fotbalista a reprezentant 28 května – Pavlína Filipovská česká herečka zpěvačka 7 června – Petr Hach histolog embryolog a maltézský rytíř † 24 května 2014 19 června Václav Klaus druhý prezident České republiky Jan Vodňanský spisovatel herec zpěvák autor textů písní a lidový filosof 21 června – Petr Kabeš český básník † 9 července 2005 27 června – Pavel Schenk volejbalista dvojnásobný olympijský medailista 2 července – Jan Musil soudce Ústavního soudu 3 července Miroslav Kejmar český trumpetista Jana Klusáková moderátorka publicistka a překladatelka Oldřich Vlach český herec 4 července – Pavel Sedláček rockový zpěvák kytarista a skladatel 12 června – Marie Drahokoupilová česká herečka 20 červenec – Jiří Grossmann humorista zpěvák textař divadelní autor † 5 prosinec 1971 27 července Zora Kolínska slovenská zpěvačka herečka † 17 července 2002 Petr Miller ministr práce a sociálních věcí ČSSR 30 července – Jan Kratochvíl malíř sochař dramatik a teoretik výtvarného umění † 25 července 1997 3 srpna – Jiří Jánský český historik 5 srpna Petr Urbánek český básník a publicista † 23 listopadu 2001 Boris Hybner český mim herec režisér scenárista 6 srpna – Jindřich Zogata básník a spisovatel 16 srpna Karel Hvížďala novinář dramatik a spisovatel Leopold Páleníček český horolezec 17 srpna – Uršula Kluková herečka 18 srpna – Kurt Gebauer český výtvarník a vysokoškolský pedagog 26 srpna – Marta Drottnerová-Blažková tanečnice baletka choreografka a pedagožka 3 září – František Vyskočil český neurofyziolog 4 září Josef Šimek český kreslíř a hudebník † 8 ledna 2000 Petr Král básník překladatel esejista a filmový teoretik 7 září Viktor Kolář fotograf Marie Poledňáková česká scenáristka a režisérka 15 září – Jiří Kleňha český citerista hráč na kladívkovou citeru 17 září – Jan Hron rektor České zemědělské univerzity v Praze 19 září – Miroslav Nohýnek český herec a režisér † 4 srpna 1997 25 září – Antonín Brousek exilový básník literární kritik redaktor překladatel † 1 května 2013 29 září – Jaroslav Petřík český scenárista a dramaturg 1 října – Alena Podzemná historička výtvarného umění archivářka a malířka 3 října – Hans Zdražila český vzpěrač olympijský vítěz 6 října – Vladimír Binar básník prozaik překladatel a literární vědec 7 října – Karel Kníže sběratel a lovec kaktusů 8 října – Petr Uhl český levicově orientovaný novinář a politik 9 října – Čestmír Hofhanzl biochemik a politik 16 října – Oldřich Škácha český dokumentární fotograf † 29 března 2014 22 října – Jan Schánilec český herec a dabér † 12 října 2014 25 října – Stanislav Chmelík český saxofonista klarinetista kytarista textař a skladatel 26 října – Jiří Křižan český scenárista † 13 října 2010 31 října – Miroslav Verner český archeolog a egyptolog 3 listopadu – Miloslav Kročil divadelní herec recitátor † 28 října 2014 10 listopadu – Milena Zahrynowská česká zpěvačka a herečka † 5 prosince 1986 11 listopadu – Jiří Bednář herec scenárista dramatik a dramaturg † 17 listopadu 2013 13 listopadu – Marie Rottrová česká zpěvačka pianistka hudební skladatelka a textařka 14 listopadu – Pavel Hudec Ahasver fotograf 22 listopadu – František Koukolík český neuropatolog spisovatel a publicista 24 listopadu – Alfred Strejček herec moderátor a recitátor 26 listopadu Helga Čočková česká herečka a moderátorka Ladislav Frej herec a dabér 3 prosince – Max Wittmann jazzový hudební publicista skladatel a dirigent † 1 června 2011 6 prosince Vladimír Borecký český psycholog filozof kulturolog † 6 února 2009 Vladimír Renčín kreslíř ilustrátor karikaturista 16 prosince – Rudolf Rokl český klavírista skladatel a hudební aranžér † 23 září 1997 21 prosince – Libuše Geprtová česká herečka † 18 listopadu 2005 23 prosince – Marek Stašek básník dramaturg a pedagog 30 prosince – Václav Štěpán český historik a archivář Svět 5 ledna – Hajao Mijazaki tvůrce japonských animovaných filmů – anime 7 ledna – Frederick D Gregory americký pilot a astronaut 8 ledna – Graham Chapman britský komik spisovatel † 4 října 1989 9 ledna Joan Baez americká folková zpěvačka písničkářka Robert Putnam americký politolog 12 ledna – Long John Baldry anglický zpěvák † 21 července 2005 14 ledna Faye Dunaway americká herečka Barry Jenner americký herec Milan Kučan prezident Republiky Slovinsko 15 ledna – Captain Beefheart americký hudebník-multiinstrumentalista a malíř † 17 prosince 2010 16 ledna – Ewa Demarczyková polská zpěvačka 17 ledna Hans-Peter Feldmann německý fotograf Gillian Weir britská varhanice 19 ledna – Pat Patterson kanadský profesionální wrestler 21 ledna Richie Havens americký písničkář zpěvák a kytarista † 22 dubna 2013 Plácido Domingo španělský operní pěvec a dirigent 24 ledna Jurij Pokalčuk ukrajinský spisovatel překladatel literární vědec novinář a scenárista † 9 září 2008 Alain Colmerauer francouzský informatik Neil Diamond americký zpěvák skladatel klavírista a kytarista Daniel Šechtman izraelský fyzik Nobelova cena za chemii 2011 26 ledna – Scott Glenn americký herec 27 ledna Charles Duchaussois francouzský spisovatel † 27 února 1991 Bobby Hutcherson americký jazzový vibrafonista a hráč na marimbu 28 ledna – Paul Kiparsky finsko-americký jazykovědec 30 ledna – Dick Cheney americký politik a obchodník 31 ledna – Eugène Terre'Blanche jihoafrický radikální bělošský politik a aktivista † 3 dubna 2010 1 února – Anatolij Firsov sovětský hokejista † 24 července 2000 4 února – John Steel anglický bubeník 7 února Leslie Lamport americký matematik a informatik Ella Poljakovová ruská aktivistka 8 února – Nick Nolte americký herec 11 února Vlado Bednár slovenský spisovatel † 17 ledna 1984 Ulf Sterner švédský hokejový reprezentant 12 února Christoph Höhne německý olympijský vítěz v chůzi na 50 km Dennis Sullivan americký matematik 14 února – Big Jim Sullivan britský kytarista † 2 října 2012 15 února – Florinda Bolkanová brazilská herečka 16 února – Kim Čong-il vůdce Korejské lidově demokratické republiky † 17 prosince 2011 19 února – David Jonathan Gross americký fyzik a strunový teoretik Nobelova cena za fyziku 2004 27 února – Gabriel Zubeir Wako súdánský kardinál 5 března – Jože Mencinger slovinský právník ekonom politik a pedagog 6 března – Peter Brötzmann německý jazzový saxofonista a klarinetista 8 března – Wilfrid Fox Napier jihoafrický kardinál 10 března – Péter Mansfeld jedna z nejmladších obětí komunismu v Maďarsku † 21 března 1959 13 března Donella Meadowsová americká ekoložka a spisovatelka † 20 února 2001 Mahmoud Darwish palestinský básník † 9 srpna 2008 15 března Karol Čálik slovenský herec a zpěvák Mike Love americký zpěvák skladatel klavírista a kytarista 16 března Robert Guéï prezident Côte d'Ivoire † 19 září 2002 Bernardo Bertolucci italský filmový režisér 17 března – Paul Kantner americký rockový kytarista zpěvák a hudební skladatel 21 března – Dirk Frimout belgický inženýr fyzik manažer a astronaut 22 března – Bruno Ganz švýcarský herec 26 března – Richard Dawkins britský zoolog etolog a biolog 27 března – Ivan Gašparovič prezident Slovenské republiky 28 března Jeffrey Moussaieff Masson americký spisovatel Charlie McCoy americký multiinstrumentalista 29 března James Lauritz Reveal americký botanik † 9 ledna 2015 Joseph Hooton Taylor americký radioastronom 2 dubna – Ladislav Ballek slovenský spisovatel politik a diplomat † 15 dubna 2014 5 dubna – Dave Swarbrick britský folkový hudebník a zpěvák-písničkář 6 dubna – Gheorghe Zamfir rumunský hudební skladatel 7 dubna – Gorden Kaye britský herec 11 dubna – Frederick Hauck americký armádní letec a astronaut 12 dubna – Bobby Moore anglický fotbalista † 24 února 1993 14 dubna – Julie Christie britská herečka 16 dubna – Vittorio Messori italský katolický politolog novinář a spisovatel 18 dubna – Michael D Higgins irský básník a politik prezident Irska 19 dubna – Jürgen Kocka německý historik 20 dubna Márton Moyses sedmihradský maďarský básník † 13 května 1970 Ryan O'Neal americký herec 21 dubna – Pee Wee Ellis americký saxofonista 22 dubna – Amir Pnueli izraelský informatik † 2 listopadu 2009 23 dubna – Paavo Lipponen premiér Finska 24 dubna – Richard Holbrooke americký diplomat bankéř a novinář † 13 prosince 2010 27 dubna – Fethullah Gülen turecký islámský učenec 28 dubna Horst Adler rakouský prehistorik Ann-Margret švédsko-americká herečka zpěvačka a tanečnice 29 dubna – Jean-Marie Bottequin belgický fotograf fotoreportér a mim 30 dubna – Stavros Dimas řecký politik 1 května – Detlef Brandes německý historik 5 května – Alexandr Ragulin ruský hokejový obránce † 17 listopadu 2004 6 května – Štefan Luby předseda Slovenské akademie věd 8 května – Árpád Duka-Zólyomi slovenský fyzik pedagog a politik † 26 července 2013 11 května – Eric Burdon anglický zpěvák a perkusionista 13 května – Ritchie Valens americký zpěvák hudební skladatel a kytarista † 3 února 1959 15 května Robert Kowalski americký počítačový vědec Wolfgang Schmidbauer německý psychoanalytik a spisovatel 18 května – Dušan Lenci slovenský herec † 30 září 2012 19 května – Nora Ephronová americká novinářka scenáristka režisérka a producentka † 26 června 2012 20 května – Goh Chok Tong premiér Singapuru 21 května Anatolij Levčenko sovětský zkušební letec a kosmonaut † 6 srpna 1988 Jean Ganiayre okcitánský spisovatel 23 května – General Johnson americký rhythm and bluesový hudebník skladatel † 13 října 2010 24 května Konrad Boehmer německý hudební skladatel † 4 října 2014 Bob Dylan americký písničkář a hudebník George Lakoff americký lingvista 25 května – Vladimir Voronin prezident Moldavska 1 června – Tojoo Itó japonský architekt 2 června – Charlie Watts britský rockový bubeník 5 června Martha Argerichová argentinská klavíristka Barbara Brylská polská herečka 6 června David Crystal britský jazykovědec a spisovatel Markus Raetz švýcarský malíř sochař a fotograf 7 června – Nína Björk Árnadóttir islandská básnířka † 16 dubna 2000 8 června – George Pell australský kardinál 9 června – Jon Lord britský hráč na klavír a Hammondovy varhany † 16 července 2012 10 června Harry Muskee nizozemský zpěvák † 26 září 2011 Jürgen Prochnow německý herec 11 června – Clyde N Wilson americký historik a pedagog 12 června Reg Presley britský zpěvák † 4 února 2013 Chick Corea americký jazzový pianista a skladatel Roy Harper anglický rockový a folkový zpěvák textař a kytarista 13 června – Marv Tarplin americký soulový kytarista a skladatel † 30 září 2011 14 června – Pavel Hrúz slovenský spisovatel † 15 srpna 2008 15 června Hagen Kleinert německý fyzik Harry Nilsson americký zpěvák-skladatel † 15 ledna 1994 16 června – Lamont Dozier americký skladatel a hudební producent 20 června – Ulf Merbold německý fyzik a astronaut 21 června – Valerij Sergejevič Zolotuchin ruský herec † 30 března 2013 23 června – Robert Hunter americký básník zpěvák skladatel překladatel a kytarista 24 června – Julia Kristeva bulharská spisovatelka lingvistka psychoanalytička 25 června – Denys Arcand kanadský filmový režisér scenárista a producent 27 června – Krzysztof Kieślowski polský filmový režisér a scenárista † 13 března 1996 28 června David Johnston kanadský spisovatel a státník generální guvernér Kanady Karin Mossdal švédská bohemistka a překladatelka 29 června – Margitta Gummelová východoněmecká olympijská vítězka ve vrhu koulí 1 července – Myron Scholes americký ekonom Nobelova cena 1997 2 července – Norvald Yri norský luteránský teolog misionář a překladatel 3 července – Liamine Zéroual čtvrtý prezident nezávislého Alžírska 4 července – Tomaž Šalamun slovinský básník 11 července – Henry Lowther britský trumpetista 12 července – Imrich Andrejčák československý generál ministr obrany ČSFR 13 července Ehud Manor izraelský autor písní překladatel † 12 dubna 2005 Jacques Perrin francouzský filmový herec a režisér 16 července Mišo Kovač chorvatský zpěvák Dag Solstad norský spisovatel 18 července Michael Erlewine americký hudebník astrolog fotograf televizní moderátor Frank Farian německý producent komponista a zpěvák Stephen Holden americký spisovatel Lonnie Mack americký rockový a bluesový kytarista Martha Reeves americká zpěvačka 20 července Björn-Uwe Abels německý archeolog Vladimir Ljachov sovětský vojenský letec a kosmonaut 21 července Eddie Blazonczyk americký hudebník † 21 května 2012 Diogo de Freitas do Amaral premiér Portugalska 23 července – Sergio Mattarella dvanáctý prezident Italské republiky 25 července Manny Charlton skotský kytarista Raúl Ruiz chilský režisér † 19 srpna 2011 26 července – Darlene Love americká zpěvačka a herečka 28 července Colin Higgins americký herec režisér a scenárista † 5 srpen 1988 Riccardo Muti italský dirigent 29 července – David Warner anglický herec 30 července – Paul Anka americký zpěvák textař a herec 1 srpna – Jordi Savall španělský hudební vědec 2 srpna – Jules A Hoffmann francouzský biolog Nobelova cena za fyziologii a medicínu 2011 3 srpna – Martha Stewartová americká novinářka a televizní moderátorka 4 srpna – Kaija Mustonenová finská rychlobruslařka olympijská vítězka 5 srpna Leonid Kizim vojenský letec a sovětský kosmonaut † 14 června 2010 Airto Moreira brazilský jazzový bubeník 9 srpna – Alfred Aho kanadský informatik 11 srpna – John Simon americký hudebník hudební producent a skladatel 14 srpna – David Crosby americký kytarista zpěvák a textař 15 srpna Eddie Gale americký jazzový trumpetista Laura Mulvey britská režisérka scenáristka producentka a kulturní teoretička 16 srpna – Ahmed al-Mirghani prezident Súdánu † 2 listopadu 2008 17 srpna – Karol Spišák slovenský herec a režisér † 13 března 2007 18 srpna Muhammad Ghannúší úřadující prezident Tuniska Beniamino Stella italský kardinál 20 srpna Július Satinský slovenský herec komik dramatik a spisovatel † 29 prosince 2002 Slobodan Milošević srbský politik prezident Srbska † 11&n ;března 2006 Dave Brock britský zpěvák hudebník a skladatel Milford Graves americký jazzový bubeník 24 srpna – Elliot Ingber americký kytarista 26 srpna Barbet Schroeder francouzský filmový režisér Akiko Wakabajaši japonská herečka 27 srpna Jurij Malyšev sovětský vojenský letec a kosmonaut † 8 listopadu 1999 Cesária Évora kapverdská zpěvačka † 17 prosince 2011 28 srpna Peter Oriešek slovenský sochař medailér a malíř John Stanley Marshall britský bubeník 29 srpna – Tony Palmer anglický filmový režisér novinář a spisovatel 31 srpna – Knut Faldbakken norský spisovatel a novinář 3 září – Sergej Dovlatov ruský spisovatel a novinář † 24 srpna 1990 4 září – Ján Pisančin východoslovenský komik a vypravěč 5 září – Rachid Boudjedra alžírský spisovatel a básník 9 září Otis Redding americký zpěvák † 10 prosince 1967 Stanislav Stratiev bulharský prozaik dramatik a scenárista † 20 září 2000 Dennis Ritchie americký programátor † 12 října 2011 10 září Stephen Jay Gould americký zoolog paleontolog evoluční biolog a historik vědy † 20 května 2002 Christopher Hogwood britský dirigent cembalista a muzikolog † 24 září 2014 11 září – Pavol Mitter slovenský geolog speleolog a politik † 27 srpna 1992 12 září – Çetin Inanç turecký režisér producent a scenárista 13 září Tadao Andó japonský architekt David Clayton-Thomas kanadský hudebník a zpěvák 15 září Flórián Albert maďarský fotbalista † 31 října 2011 Mirosław Hermaszewski první polský kosmonaut Viktor Zubkov ruský předseda vlády a ekonom 18 září – Hans-Peter Raddatz německý orientalista a publicista 19 září – Cass Elliot americká zpěvačka † 29 července 1974 22 září – Murray Bail americká folková zpěvačka písničkářka 24 září – Linda McCartney americká fotografka klávesistka aktivistka za práva zvířat † 17 dubna 1998 26 září – Salvatore Accardo italský houslista 28 září David Kellogg Lewis americký filozof † 14 října 2001 Edmund Stoiber ministerský předseda spolkové země Bavorsko 2 října John Sinclair americký básník spisovatel a aktivista Viliam Roth slovenský novinář a politik 3 října Alfonso de Borbón y Borbón španělský infant † 29 března 1956 Chubby Checker americký rock’n’rollový zpěvák Robert Keohane americký politolog 4 října Anne Rice americká spisovatelka Robert Wilson americký avantgardní divadelní režisér a dramatik 7 října – Bernhart Jähnig německý historik archivář a pedagog 8 října Peter Debnár slovenský herec a divadelní režisér † 8 června 2004 Jesse Jackson americký aktivista 10 října – Ken Saro-Wiwa nigejský scenárista a spisovatel † 10 listopadu 1995 11 října – Lester Bowie americký jazzový trumpetista † 8 listopadu 1999 13 října – Paul Simon americký skladatel a písničkář 21 října – Steve Cropper americký bluesový kytarista a herec 23 října Gerhard Gleich rakouský malíř Igor Nikolajevič Smirnov první prezident Podněsterské moldavské republiky 25 října – Helen Reddy australská hudební skladatelka zpěvačka a herečka 28 října – Hank Marvin anglický kytarista 30 října – Theodor Hänsch německý fyzik Nobelova cena za fyziku 2005 2 listopadu Jim Forest americký novinář spisovatel a křesťanský aktivista Bruce Welch britský kytarista hudební producent skladatel a zpěvák 5 listopadu – Art Garfunkel americký zpěvák textař básník a herec 9 listopadu – Tom Fogerty americký kytarista † 6 září 1990 11 listopadu Peter Meaden první manažer skupiny The Who † 29 července 1978 Jozef Tuchyňa slovenský generál ministr vnitra Slovenska 15 listopadu – Rick Kemp anglický baskytarista skladatel a hudební producent 18 listopadu – Klaus Hildebrand německý historik 19 listopadu – Ivanka Christovová bulharská olympijská vítězka ve vrhu koulí 21 listopadu Juliet Millsová anglická herečka a scenáristka Andrew Love americký tenorsaxofonista † 12 dubna 2012 22 listopadu – Ron McClure americký kontrabasista 23 listopadu – Franco Nero italský zpěvák a herec 24 listopadu Donald Dunn americký baskytarista hudební producent skladatel a herec † 13 května 2012 Pete Best bubeník skupiny The Beatles 25 listopadu Philippe Honoré francouzský karikaturista † 7 ledna 2015 Ahmad Šafík egyptský politik 30 listopadu – Alí Hasan al-Madžíd irácký ministr obrany vnitra vojenský velitel a šéf irácké zpravodajské služby † 25 ledna 2010 5 prosince Péter Balázs ministr zahraničních věcí Maďarské republiky Igor Bázlik slovenský skladatel a koncertní klavírista 6 prosince – Leon Russom americký herec 9 prosince – Beau Bridges americký herec 10 prosince – Peter Sarstedt anglický zpěvák 14 prosince – Antoni Morell španělsky píšící andorrský spisovatel 19 prosince – I Mjong-bak prezident Jižní Koreje 23 prosince – Tim Hardin americký folkový hudebník a skladatel † 29 prosince 1980 24 prosince – Jerzy Strzelczyk polský historik 31 prosince Alex Ferguson skotský fotbalový trenér Sarah Milesová anglická herečka ? – Rolf Aggestam švédský básník spisovatel a překladatel ? – Richard Grayson americký hudební skladatel a klavírista ? – Abdiqasim Salad Hassan prezident exilové vlády Somálska ? – Sarah Moon francouzská fotografka modelka a režisérka ? – Barbara Neely americká spisovatelka a aktivistka ? – Seasick Steve americký hudebník ? – Nigel Waymouth britský výtvarník ? – Jean-Claude Zehnder švýcarský varhaník ? – Ayşe Kulin turecká novinářka a spisovatelka Úmrtí Česko 7 ledna – František Chudoba český anglista literární historik a překladatel 4 června 1878 16 ledna – František Hnátek český výtvarník a spisovatel 6 ledna 1873 20 ledna – Jano Köhler český malíř 9 února 1873 22 ledna – František Křižík český technik 6 července 1847 30 ledna – Josef Vítězslav Šimák český historik 15 srpna 1870 9 února Josef Šejnost český sochař 30 května 1878 Heinrich Fanta český architekt 26 srpna 1877 12 února – Břetislav Coufal československý politik 1 listopadu 1880 16 února – Alfred Fuchs spisovatel novinář a překladatel umučený nacisty 23 června 1892 20 února – František Kysela český malíř scénický výtvarník 4 září 1881 28 února – Alfons XIII Španělský španělsky král 17 května 1886 7 března Popelka Biliánová česká vlastenecká spisovatelka 27 ledna 1862 Bronislava Herbenová česká spisovatelka 20 října 1861 9 března Přemysl Šámal český politik účastník protirakouského a protinacistického odboje 4 října 1867 František Vážný prezident Nejvyššího soudu 1 dubna 1868 14 března – Josef Babánek učitel a politik 20 června 1863 19 března – Wenzel Feierfeil československý politik německé národnosti 22 února 1868 22 března – Ferenc Koperniczky československý politik 17 února 1851 30 března – Antonín Janoušek novinář a komunistický politik 22 srpna 1877 14 dubna – Wilhelm Maixner československý politik německé národnosti 12 května 1877 21 dubna Josef Krejsa český malíř 14 března 1896 Karel Kašpar český teolog 16 května 1870 28 dubna – Karl Benirschke vídeňský architekt a stavitel 17 srpna 1875 8 května – Bohumír Šmeral československý politik novinář předseda sociální demokracie a zakladatel Komunistické strany Československa 25 října 1880 15 května – Jindřich Svoboda matematik astronom a rektor ČVUT 13 července 1884 22 května – Jaroslav Galia český hudební skladatel a diplomat 31 října 1875 30 května – Jindřich Hořejší český básník a překladatel 25 dubna 1886 květen – Jindřich Waldes český podnikatel vlastenec a mecenáš umění 2 července 1876 4 června – František Janeček konstruktér a zakladatel firmy Jawa 23 ledna 1878 11 června – Karl Hermann Wolf rakouský a český novinář publicista a politik 27 ledna 1862 14 června – Edvard Beaufort český nakladatel a redaktor 31 května 1860 20 června – Josef Kupka katolický teolog brněnský biskup 7 května 1862 3 července – Václav Hlinomaz český hudební skladatel 14 prosince 1873 20 července – Václav Valeš válečný letec RAF 26 listopadu 1914 23 července – František Stanislav československý politik umučen v Osvětimi 1 ledna 1893 4 srpna – Jindřich Matiegka český lékař a antropolog rektor Univerzity Karlovy 31 března 1862 9 srpna – Antonín Gottwald učitel sběratel a amatérský archeolog 16 ledna 1869 11 srpna – Antonín Hudeček český malíř 14 ledna 1872 15 srpna – Josef Rozsíval český herec 20 listopadu 1884 18 srpna – Josef Adel Wünsch český varhaník a skladatel 27 října 1850 26 srpna – Alois Štůla poslanec Národního shromáždění ČSR první náměstek primátora hlavního města Prahy 22 ledna 1885 1 září – Jiří Orten český básník 30 srpna 1919 8 září – Otokar Fierlinger zahradní architekt 21 května 1888 11 září – František Mareš český pedagog 30 září 1862 12 září – Otakar Škvain-Mazal československý fotbalový reprezentant 3 června 1894 25 září – Kurt Konrád marxistický novinář literární a divadelní kritik 15 října 1908 28 září Hugo Vojta český generál 11 dubna 1885 Josef Bílý český generál 30 června 1872 30 září František Václav Krejčí český spisovatel novinář a politik 4 října 1867 Augustin Pechlát český činovník Sokola publicista a pedagog účastník II odboje popraven nacisty 26 srpna 1877 Vladimír Groh český klasický filolog a historik 26 ledna 1895 1 října Oleg Svátek český generál legionář 3 února 1888 František Holejšovský československý politik 19 prosince 1866 Karel Hovůrka voják příslušník československého protinacistického odboje 13 září 1914 3 října – pplk Josef Balabán jeden ze Tří králů popraven nacisty 5 června 1894 4 října Jindřich Klečka odbojový radiotelegrafista 7 dubna 1913 Otakar Klapka český právník pražský primátor 27 dubna 1891 8 října – Božena Laglerová první česká pilotka 11 prosince 1886 10 října – Karel Lažnovský novinář kolaborant s nacisty 8 března 1906 12 října – Josef Stivín československý spisovatel a politik 18 prosince 1879 13 října – František Bílek český sochař 6 listopadu 1872 17 října – Jozef Branecký československý politik slovenské národnosti 10 března 1878 18 října – Ján Pocisk československý novinář a politik 18 dubna 1870 20 října – Hanuš Bonn básník 5 července 1913 31 října – Vilém Julius Josef Hauner český vojenský historik 28 dubna 1877 6 listopadu – Rudolf Rauscher český právní historik 14 září 1896 11 listopadu – Karel Novák rektor Českého vysokého učení technického 31 srpna 1867 14 listopadu – Jaroslav Mezník viceprezident Podkarpatské Rusi moravský zemský prezident 4 dubna 1884 29 listopadu – Karla Absolonová-Bufková spisovatelka 7 února 1855 3 prosince – Miloš Seifert zakladatel československého woodcrafterského hnutí 8 ledna 1887 10 prosince – Václav Veselý československý gymnasta stříbrná medaile na OH 1928 13 srpna 1900 12 prosince – Antonín Svěcený československý politik 1 ledna 1871 16 prosince – František Kaván český malíř a básník 10 září 1866 22 prosince – Karel Hašler herec skladatel spisovatel dramatik a režisér 31 října 1879 27 prosince – Jaromír Václav Šmejkal spisovatel 14 listopadu 1902 29 prosince – Josef Florian literát vydavatel a překladatel 9 února 1873 ? – Karel Kozánek advokát funkcionář Sokola 1858 ? – Eduard Löwa československý politik německé národnosti 30 srpna 1868 ? – František Olejník československý politik 1880 ? – Hermann Abeles pražský německy hovořící architekt 3 června 1892 ? – Martin Bohdan Lány český cestovatel obchodník a misionář 10 listopadu 1876 Svět 2 ledna – Štefan Banič slovenský konstruktér a vynálezce 23 listopadu 1870 4 ledna – Henri Bergson francouzský filosof 18 října 1859 5 ledna – Amy Johnsonová anglická pilotka 1 července 1903 8 ledna – Robert Baden-Powell voják a zakladatel skautského hnutí 22 února 1857 9 ledna – August von Engel předlitavský státní úředník a politik 1 července 1855 10 ledna – Issai Schur německý matematik 10 ledna 1875 11 ledna – Emanuel Lasker německý šachový velmistr 24 prosince 1868 13 ledna – James Joyce irský romanopisec a básník 2 února 1882 18 ledna – Bernard Parker Haigh britský inženýr a profesor aplikované mechaniky 8 července 1884 23 ledna – Pavel Socháň slovenský malíř fotograf etnograf dramatik 6 června 1862 29 ledna Matt McGrath americký trojnásobný olympijský medailista v hodu kladivem 18 prosince 1875 Ioannis Metaxas řecký diktátor a ministr 12 dubna 1871 30 ledna – Emil von Guttenberg předlitavský šlechtic generál a politik 4 ledna 1841 6 února – Josef Melan rakouský stavební inženýr 18 listopadu 1853 11 února – Rudolf Hilferding německý politik ekonom a marxistický teoretik 10 srpna 1877 15 února – Guido Adler rakouský právník hudební vědec a skladatel 1 listopadu 1855 18 února – Karol Wojtyła st poručík Rakousko-uherské armády otec papeže Jana Pavla II 18 července 1879 21 února – Frederick Banting kanadský lékař objevitel léčebných účinků inzulinu 14 listopadu 1891 28 února – Alfons XIII Španělský španělsky král 17 května 1886 4 března – Ludwig Quidde německý historik a pacifista nositel Nobelovy ceny míru 23 března 1858 6 března – Gutzon Borglum americký sochař 25 března 1867 7 března Igo Sym rakousko-polský herec 3 července 1896 Günther Prien německý velitel ponorky U 47 16 ledna 1908 8 března José Serrano španělský hudební skladatel 14 října 1873 Sherwood Anderson americký spisovatel 13 září 1876 10 března – August Abbehusen německý architekt 17 října 1875 15 března – Alexej von Jawlensky ruský malíř 25 března 1865 17 března – Isaak Babel ruský spisovatel 13 července 1894 18 března – Henri Cornet francouzský cyklista 1884 19 března – Matteo Ceirano italský podnikatel v automobilovém průmyslu 1870 28 března – Virginia Woolfová anglická spisovatelka 25 ledna 1882 30 března – George Beauchamp konstruktér hudebních nástrojů 18 března 1899 5 dubna – Franciszek Kleeberg polský generál 1 února 1888 13 dubna Ferdynand Hoesick polský nakladatel spisovatel a literární historik 16 října 1867 Annie Jump Cannon americká astronomka 11 prosince 1863 16 dubna Émile Bernard francouzský malíř 28 dubna 1868 Hans Driesch německý biolog a filosof 28 října 1867 24 dubna – Karin Boyeová švédská spisovatelka 26 října 1900 10 května – Diederik Korteweg holandský matematik 31 března 1848 18 května – Werner Sombart německý sociolog a ekonom 19 ledna 1863 24 května – Lancelot Holland britský admirál 13 září 1887 28 května – Theodor Siebs německý germanista a fonetik 26 srpna 1862 31 května – Francis Meadow Sutcliffe anglický fotograf 6 října 1853 4 června – Vilém II Pruský německý císař a pruský král 27 ledna 1859 6 června – Louis Chevrolet automobilový závodník a spoluzakladatel firmy Chevrolet 25 prosince 1878 9 června – Franz Koritschoner jeden ze zakladatelů Komunistické strany Rakouska 23 února 1891 15 června – Evelyn Underhillová anglická náboženská spisovatelka 6 prosince 1875 7 července Stanisław Motyka polský horolezec horský vůdce 6 května 1906 Alter Kacyzne židovský spisovatel a fotograf 31 května 1885 10 července – Jelly Roll Morton americký klavírista 20 října 1890 11 července – Arthur Evans britský archeolog 8 července 1851 15 července August Cesarec chorvatský spisovatel 4 prosince 1893 Walter Ruttmann německý filmový režisér 28 prosince 1887 22 července – Dmitrij Grigorijevič Pavlov sovětský vojevůdce 23 října 1897 24 července Rudolf Ramek rakouský kancléř 12 dubna 1881 Jovan Kršić bosenský literární kritik kulturní historik a překladatel 18 ledna 1898 26 července Benjamin Lee Whorf americký lingvista a antropolog 24 dubna 1897 Henri Léon Lebesgue francouzský matematik 28 června 1875 5 srpna – Lev Grigorjevič Dejč ruský revolucionář 26 září 1855 7 srpna – Rabíndranáth Thákur bengálský básník 6 května 1861 14 srpna Maxmilián Kolbe kněz filosof teolog misionář a mučedník katolický světec 7 ledna 1894 Paul Sabatier francouzský chemik 5 listopadu 1854 29 srpna – Henri Honoré dEstienne dOrves hrdina francouzské odbojové organizace Résistance 3 června 1901 31 srpna Veselin Misita důstojník jugoslávské armády 19 března 1904 Marina Cvětajevová ruská spisovatelka a básnířka 8 října 1892 7 září Lajos Vajda maďarský malíř 6 srpna 1908 Secondo Pia italský právník a amatérský fotograf 9 září 1855 11 září – Christian Rakovskij předseda lidových komisařů Ukrajinské SSR 1 srpna 1873 15 září – Jurij Steklov sovětský historik a novinář 15 srpna 1873 17 září – Iosif Berman rumunský fotograf a žurnalista 17 ledna 1892 24 září – Gottfried Feder německý nacistický ekonomický teoretik 27 ledna 1883 27 září – Julius Wagner-Jauregg rakouský neurolog nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu 7 března 1857 30 září – André Regenermel americký radiotelegrafista a konstruktér 31 března 1914 2 října – Menachem Usiškin ruský sionistický aktivista 14 srpna 1863 5 října – Louis Brandeis soudce Nejvyššího soudu Spojených států amerických 13 listopadu 1856 20 října – Hanuš Bonn český básník popraven v Mauthausenu 5 července 1913 21 října – Herman Lieberman polský politik 4 ledna 1870 25 října Franz von Werra německé stíhací eso 13 července 1914 Robert Delaunay francouzský kubistický malíř 12 dubna 1886 26 října – Arkadij Gajdar sovětský spisovatel 22 ledna 1904 28 října – Filipp Isajevič Gološčokin sovětský státní a partajní činovník 26 února 1876 29 října Alexandr Nikolajevič Afinogenov ruský sovětský novinář spisovatel a dramatik 4 dubna 1904 Bruno Cassirer oxfordský vydavatel a galerista 12 prosince 1872 6 listopadu – Maurice Leblanc francouzský spisovatel 11 listopadu 1864 8 listopadu – Gaetano Mosca italský politolog 1 dubna 1858 12 listopadu – Charles Huntziger francouzský generál 25 červen 1880 17 listopadu – Ernst Udet německý stíhací pilot – sebevražda 26 dubna 1896 18 listopadu – Walther Hermann Nernst německý fyzikální chemik nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1920 25 červen 1864 22 listopadu Kurt Koffka německý psycholog 18 března 1886 Werner Mölders německý stíhací pilot 18 března 1913 29 listopadu – Zoja Kosmoděmjanská sovětská partyzánka za Druhé světové války 13 září 1923 2 prosince – Edward Śmigły-Rydz polský generál politik a umělec 11 března 1886 6 prosince – Abd-ru-shin německý spisovatel zakladatel Hnutí grálu 18 dubna 1875 9 prosince Dmitrij Sergejevič Merežkovskij ruský básník kritik a spisovatel 14 srpna 1865 Eduard von Böhm-Ermolli rakouský polní maršál 12 února 1856 10 prosince – Filipp Macharadze gruzínský politik 9 března 1868 11 prosince – Émile Picard francouzský matematik 24 července 1856 12 prosince – Branson DeCou americký fotograf 20 října 1892 20 prosince – Alexandr Vveděnskij ruský avantgardní básník a dramatik 6 prosince 1904 29 prosince – Tullio Levi-Civita italský matematik 29 března 1873 30 prosince – El Lisickij ruský a sovětský výtvarný umělec 23 listopadu 1890 ? – Kazimierz Gałecki předlitavský ministr pro haličské záležitosti 1863 ? – David Devant britský kouzelník 22 února 1868 ? – Marius Maure francouzský fotograf 1 května 1871 ? – Joseph Sieber Benner americký duchovní spisovatel 3 ledna 1872 ? – Rudolph Grossmann německý grafik 1882 ? – Zynovij Kovalyk polský mučedník a katolický světec 18 srpna 1903 Hlavy států Československo Edvard Beneš prezident v exilu Emil Hácha státní prezident Protektorátu Čechy a Morava Jozef Tiso prezident Slovenské republiky Protektorát Čechy a Morava Konstantin von Neurath říšský protektor Reinhard Heydrich zastupující říšský protektor Itálie – Viktor Emanuel III Japonsko – Císař Šówa Papež – Pius XII USA – Franklin Delano Roosevelt Spojené království Velké Británie a Severního Irska – Jiří VI Sovětský svaz – Stalin Velkoněmecká říše – Adolf Hitler Okupovaná Litva – Antanas Sniečkus Související články 1941 v letectví Externí odkazy 2 duben je 92 den roku podle gregoriánského kalendáře 93 v přestupném roce Do konce roku zbývá 273 dní Události Česko 1921 – V Těšíně dnes Český Těšín a Cieszyn byl ukončen provoz tramvají 1950 – Na sjezdu v Praze vznikl jednotný Československý svaz žen 1981 – V Praze byl otevřen Palác kultury dnešní Kongresové centrum Praha 1992 – Československá strana lidová se přejmenovala na Křesťanskou a demokratickou unii Československou stranu lidovou KDU-ČSL Svět 1453 – Započalo obléhání Konstantinopole Pádem města definitivně zanikla Byzantská říše 1513 – Španělský cestovatel Juan Ponce de León doplul ke květnatému pobřeží Nové země a pojmenoval je Pascua Florida "květinové Velikonoce" Prohlásil Floridu majetkem Španělské koruny 1792 – Ve Spojených státech amerických byl zaveden dolar jako oficiální platidlo 1814 – Ve Francii byl po sesazení císaře Napoleona I korunován Ludvík XVII bratr popraveného Ludvíka XVI a Francie byla vyhlášena konstituční monarchii 1900 – Zavedení povinné školní docházky v Belgii 1902 – První kino určené pouze k promítání filmů bylo dnes otevřeno v Los Angeles Bylo umístěno v cirkusovém stanu a neslo hrdý název Elektrické divadlo Vstupné na hodinové promítání bylo 10 centů 1917 – První světová válka Americký prezident Woodrow Wilson požádal americký kongres o vyhlášení války Německu 1930 – Haile Selassie byl prohlášen císařem Etiopie 1945 – Sovětská a bulharská vojska zahájila Vídeňskou operaci 1945 – V kanadském Torontu byla dokončena věž CN Tower která byla se svými 553 metry nejvyšší stavbou světa do roku 2007 1982 – Argentinské speciální jednotky bez většího odporu dobyly hlavní město Falkland Port Stanley a zahájily tak Válku o Falklandy Narození Česko 1815 – Alois Pravoslav Trojan právník a politik † 9 února 1893 1820 – František Buttula český violoncellista a hudební pedagog † 28 května 1886 1838 – Josef Kalousek český historik † 22 listopadu 1915 1840 – Jan Karel Hraše pedagog regionální historik a dramatik † 6 května 1907 1868 – Ludwig Wokurek československý politik německé národnosti † ? 1871 František Hošek český sochař † 9 května 1895 Václav Kotrba knihtiskař vydavatel a knihkupec † 1 prosince 1929 1875 – Josef Šnejdárek voják † 13 května 1945 1879 – Tomáš Koutný československý novinář a politik † 7 února 1958 1885 – František Taufer moravský básník a prozaik † 22 července 1915 1891 Josef Fischer český filozof sociolog a publicista † 19 února 1945 Zdeněk Novák legionář prvorepublikový generál odbojář † 23 října 1988 1897 – Marie Waltrová česká herečka † 20 července 1978 1903 – Jaromír Hořejš básník † 2 prosince 1961 1904 – František Hochmann československý fotbalový reprezentant † 4 března 1986 1907 – Emilie Bednářová spisovatelka † 26 února 1998 1912 – Rudolf Štrubl český kapelník klarinetista a hudební skladatel † 16 února 1982 1916 – Miloslav Stehlík dramatik † 15 července 1994 1921 – Josef Hrnčíř dirigent a muzikolog † 31 srpna 2014 1926 Jiří Adamíra herec † 14 srpna 1993 Miroslav Liberda český právník † 7 ledna 1998 1929 – Vladimír Novák voják a spisovatel 1932 – Karel Nepraš výtvarník † 5 dubna 2002 1941 Jana Andresíková herečka Aleš Svoboda anglista a lingvista vysokoškolský pedagog † 9 ledna 2010 1943 – Jiří Pavlov český politik † 12 května 2004 1944 – František Pospíšil český hokejový obránce a trenér 1947 – Věra Beranová česká estetička a kunsthistorička 1953 – Petr Štěpánek rektor Vysokého učení technického v Brně 1975 – Aleš Pikl fotbalista 1978 − Petra Faltýnová česká modelka Svět 748 – Karel Veliký římský císař † 28 ledna 814 1348 – Andronikos IV byzantský císař † 28 června 1385 1473 – Jánoš Korvín nemanželský syn uherského a českého krále Matyáše Korvína † 12 října 1504 1632 – Georg Caspar Wecker německý barokní varhaník a hudební skladatel † 20 dubna 1695 1647 – Maria Sibylla Merianová švýcarská malířka a entomoložka † 13 ledna 1717 1653 – Jiří Dánský manžel Anny Stuartovny princ-manžel Království Velké Británie † 28 října 1708 1719 Franz Anton Hillebrandt rakouský stavitel † 25 ledna 1797 Johann Wilhelm Ludwig Gleim německý básník † 18 února 1803 1725 – Giacomo Casanova dobrodruh a spisovatel † 4 června 1798 1733 – Giacomo Tritto italský hudební skladatel a pedagog † 16 září 1824 1778 – Teresa Pola italská šlechtična † 23 dubna 1814 1796 – Johann Rason rakouský právník rektor olomouckého lycea 10 února 1753 1805 – Hans Christian Andersen spisovatel † 4 srpna 1875 1817 – Pierre Zaccone francouzský spisovatel † 12 dubna 1895 1821 – Georgi Rakovski bulharský spisovatel a revolucionář † 9října1867 1827 Dionýz Štúr slovenský geolog a paleontolog † 9 října 1893 William Holman Hunt anglický malíř † 7 září 1910 1835 – Adolf Medzihradský slovenský pedagog † 13 prosinec 1919 1838 – Robert von Holzknecht předlitavský státní úředník a politik † 12 července 1918 1840 – Émile Zola francouzský spisovatel † 29 září 1902 1841 Clément Ader francouzský inženýr a vynálezce † 3 května 1925 George Turner anglický malíř † 29 března 1910 1842 – Svatý Dominik Savio patron ministrantů † 9 března 1857 1860 – Čeng Siao-sü čínský politik diplomat a umělec † 28 března 1938 1862 – Nicholas Murray Butler americký filosof a diplomat † 7 prosince 1947 1867 – Eugen Sandow anglický kulturista † 14 října 1925 1885 – Jekatěrina Svanidzeová první manželka Josifa Stalina † 5 prosince 1907 1886 − Hans Christoph Drexel německý malíř a grafik † 3 března 1979 1891 – Max Ernst německý malíř † 1 dubna 1976 1899 – Robert Hill britský biochemik † 15 března 1991 1900 – Nils Ambolt švédský geodet astronom a spisovatel † 24 listopadu 1969 1901 – Louis Kuehn americký skokan a olympijský šampion 1920 † 30 března 1981 1902 – Jan Tschichold německý typograf a spisovatel † 11 srpna 1974 1905 − Kurt Herbert Adler rakouský dirigent † 9 února 1988 1908 – Ramon Vila Capdevila katalánský anarchista člen CNT a guerrillový bojovník † 7 srpna 1963 1910 – Carlo Carretto italský spisovatel † 4 října 1988 1914 – Alec Guinness anglický herec † 5 srpna 2000 1919 – Delfo Cabrera argentinský olympijský vítěz v maratonu 1948 † 2 srpna 1981 1920 – Jaroslav Šolc slovenský odbojář a politik † 8 prosince 1985 1922 – Dino Monduzzi italský kardinál † 13 října 2006 1926 Odlanier Mena chilský generál a šéf tajné služby Augusto Pinocheta † 28 září 2013 Jack Brabham australský automobilový závodník † 19 května 2014 Kenny Hagood americký jazzový zpěvák † 9 listopadu 1989 1927 – Ferenc Puskás maďarský fotbalista † 17 listopadu 2006 1928 – Serge Gainsbourg francouzský skladatel † 2 března 1991 1932 – Edward Michael Egan americký kardinál † 5 března 2015 1933 – György Konrád maďarský spisovatel 1934 – Paul Cohen americký matematik † 23 března 2007 1938 − Booker Little americký trumpetista † 5 října 1961 1939 − Marvin Gaye americký zpěvák skladatel a muzikant † 1 dubna 1984 1941 – Ladislav Ballek slovenský spisovatel politik a diplomat † 15 dubna 2014 1942 – Leon Russell americký zpěvák pianista kytarista a skladatel 1943 − Larry Coryell americký kytarista 1946 Sue Townsendová anglická autorka humoristických románů † 10 dubna 2014 Kurt Winter kanadský rockový kytarista a skladatel † 14 prosince 1997 1947 – Camille Pagliaová americká sociální kritička a esejistka 1952 – Leon Wilkeson americký baskytarista skupiny Lynyrd Skynyrd † 27 července 2001 1959 – Gelindo Bordin italský atlet 1960 – Linford Christie britský sprinter 1961 – Keren Woodwardová britská populární zpěvačka skupina Bananarama 1966 − Roman Pokorný český jazzový kytarista 1969 – Mariella Ahrensová německá herečka 1982 – David Ferrer španělský tenista 1990 – Jevgenija Kanajevová ruská gymnastka Úmrtí Česko 1209 – Eliška Polská česká kněžna 1152 1335 – Jindřich Korutanský český a polský král 1265 1846 – Josef Triebensee pražský hobojista dirigent a skladatel † 21 listopadu 1772 1898 – Adam Walach slezský komunální politik a činovník evangelické církve 28 března 1835 1910 – Jan Rosický českoamerický novinář a prozaik 17 prosince 1845 1917 – Jindřich Kafka vídeňský skladatel českého původu 25 února 1844 1919 – Eduard Dominik teolog kanovník olomoucké kapituly 21 května 1849 1924 – Maxmilián Pirner český malíř 13 února 1854 1927 – Bohuš Pavel Alois Lepař právník a spisovatel 9 prosince 1854 1935 – Lucie Bakešová česká etnografka a sociální pracovnice 26 prosince 1853 1944 – František Hybš československý politik 15 srpna 1868 1954 – Ján Duchaj československý politik 12 března 1869 1959 – Marie Jančáková zakládající členka Spolku sběratelů a přátel exlibris 13 července 1887 1960 Rajmund Habřina básník novinář spisovatel a překladatel 28 září 1907 Rudolf Kauschka turista horolezec a spisovatel německé národnosti 2 října 1883 1968 – Josef Cibulka historik a archeolog 1 července 1886 1972 – Tošicugu Takamacu učitel bojových umění 10 března 1887 1975 – Josef Hotový kapelník skladatel taneční hudby a varhaník 8 srpna 1904 1980 – Bohumil Kučera právník a diplomat 16 října 1894 1983 – Jan Buchvaldek politik 23 září 1903 1984 – Lubor Matouš orientalista 2 listopadu 1908 1992 – Svatopluk Skládal český herec 17 března 1926 2001 – Roman Podrázský sochař 24 února 1943 2002 – Vladimír Černík tenista 9 července 1917 2006 – Věra Sládková spisovatelka autorka námětu seriálu Vlak dětství a naděje 1927 2007 – Božin Laskov československý a bulharský fotbalový reprezentant 15 února 1922 2009 – František Oldřich Kinský člen rodu Kinských žijící v Argentině 7 října 1936 Svět 1111 – Eufemie Uherská uherská princezna manželka olomouckého údělníka Oty Olomouckého 1045 až 1050 1118 – Balduin I Jeruzalémský francouzský šlechtic a křižák po 1060 1272 – Richard z Cornwallu římský král 5 ledna 1209 1305 – Jana I Navarrská královna navarrská 14 ledna 1272 1416 – Ferdinand I Aragonský aragonský král 27 listopadu 1380 1502 – Artur Tudor princ z Walesu prvorozený syn anglického krále Jindřicha VII 20 září 1486 1507 – František z Pauly zakladatel řádu paulánů 27 března 1416 1640 Maciej Kazimierz Sarbiewski polský básník člen jezuitského řádu 24 února 1595 Paul Fleming německý lyrický básník 5 října 1609 1657 – Ferdinand III římský císař a český král 13 července 1608 1672 – Pedro Calungsod filipínský katolický mučedník světec ? 1655 1686 – Eliáš Ladiver slovenský filozof 1633 1785 – Gabriel Bonnot de Mably francouzský historik 14 března 1709 1791 – Honoré Gabriel Riqueti de Mirabeau francouzský politik spisovatel a novinář 9 března 1749 1797 – Horace Walpole anglický politik spisovatel a architekt 24 září 1717 1806 – Karl Heinrich Seibt lužický kněz filosof a rektor pražské univerzity 21 března 1735 1820 – Thomas Brown skotský filozof metafyzik a básník 9 ledna 1778 1835 – Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský velmistr řádu německých rytířů 31 srpna 1779 1839 – Toussaint-Bernard Émeric-David francouzský historik umění 20 srpna 1755 1864 – Hildegarda Luisa Bavorská arcivévodkyně dcera krále Ludvíka I Bavorského 10 června 1825 1872 – Samuel F B Morse americký vynálezce 27 dubna 1791 1875 – Francisco Coll y Guitart španělský kněz a světec 18 května 1812 1877 – Delfina Potocka polská aristokratka přítelkyně Frédérica Chopina březen 1807 1878 – Louis de Loménie francouzský spisovatel 3 prosince 1815 1885 – Anton Forgách rakouský vysoký státní úředník a politik 6 března 1819 1914 – Paul Heyse německý básník 15 března 1830 1919 Hermann Helmer rakouský architekt 13 července 1849 Alois von Spens-Booden předlitavský soudce státní úředník a politik 7 července 1835 1924 Franz von Bayros rakouský malíř 28 května 1866 Eugenius Warming dánský botanik 3 listopadu 1841 1927 – Ottokár Prohászka uherský teolog a biskup ve Stoličném Bělehradě 10 října 1858 1928 – Theodore William Richards americký fyzik 31 ledna 1868 1930 – Zauditu I etiopská císařovna 29 dubna 1876 1940 – Hector Garaud francouzský stíhací pilot 27 srpna 1897 1942 – Édouard Estaunié francouzský spisovatel 4 února 1862 1944 Mikuláš Moyzes slovenský hudební skladatel 6 prosince 1872 Paul Ludwig Landsberg německý filozof 3 prosince 1901 1945 – Vilmos Apor maďarský šlechtic katolický duchovní a mučedník 29 února 1892 1952 – Bernard Lyot francouzský astronom 27 února 1897 1960 – Rudolf Kauschka německý horolezec 2 října 1883 1966 – C S Forester britský spisovatel a dramatik 27 srpna 1899 1967 – Avraham Elmalich izraelský politik ? 1876 1974 – Georges Pompidou francouzský prezident 5 července 1911 1979 – Richard Ettinghausen německý historik umění 5 února 1906 1987 – Buddy Rich americký jazzový bubeník a kapelník 30 září 1917 1995 Dragoslav Mitrinović srbský matematik 23 června 1908 Hannes Olof Gösta Alfvén švédský fyzik 30 května 1908 Julius Hemphill americký saxofonista 24 ledna 1938 1997 – Julij Mejtus ukrajinský hudební skladatel 28 ledna 1903 2000 Tommaso Buscetta sicilský mafián 13 července 1928 Ľudovít Filan slovenský režisér scenárista a dramatik 27 ledna 1925 2004 – Alan Levy americký novinář a spisovatel literatury faktu 10 února 1922 2005 – Jan Pavel II papež římskokatolické církve 18 května 1920 2009 − Bud Shank americký flétnista a saxofonista 27 května 1926 2012 – Jimmy Little australský hudebník herec a pedagog 1 března 1937 2013 − Jess Franco španělský režisér 12 května 1930 2014 – Urs Widmer švýcarský spisovatel a překladatel 21 května 1938 2015 – Manoel de Oliveira portugalský filmový režisér 11 prosince 1908 Svátky Česko Erika Áron Rozamunda Veleslav Veleslava Velislav Velislava Věslava Svět Mezinárodní den dětské knihy OSN – Světový den zvýšení povědomí o autismu< ref> Slovensko – Zita Maďarsko – Áron Katolický kalendář Svatý František z Pauly poustevník a zakladatel řádu Paulánů Reference 2002 MMII byl rok který dle gregoriánského kalendáře započal úterým Události Česká republika únor – vznikla česká Liberální reformní strana 10 června byl zahájen zkušební provoz prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín 14 června a 15 června proběhly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 12 července byl Vladimír Špidla jmenován předsedou vlády 12 srpna začaly katastrofální povodně v Čechách a na jižní Moravě na mnoha místech byla překročena úroveň stoleté vody V jižních Čechách byla menší povodeň již 8 srpna Stav ohrožení byl odvolán až 18 srpna 29 srpna vyšla světoznámá česká hra 14 listopadu – První dochovaná editace na České Wikipedii 21–22 listopadu se konal summit Severoatlantické aliance v Praze 31 prosince ve 2400 hodin přestaly v České republice existovat okresní úřady jejichž pravomoc přešla od 1 ledna 2003 na obce s rozšířenou působností Ve světě 1 ledna začalo druhé funkční období kdy je Kofi Annan ve funkci generálního tajemníka OSN únor – zimní olympijské hry v Salt Lake City 28 únor – 20 července 2003 – zasedal Konvent o budoucnosti Evropy duben – nastala vzácná velká konjunkce při níž byly Saturn Jupiter Mars Venuše a Merkur všechny zároveň viditelné na severozápadní obloze těsně po soumraku 25 dubna – Z kosmodromu Bajkonur odstartovala k ISS vesmírná loď Sojuz na jejíž palubě byl mimo jiné i druhý vesmírný turista Jihoafričan Mark Shuttleworth 20 května – Východní Timor se stal nezávislou republikou květen Jean-Pierre Raffarin se stal premiérem Francie 16 června – Papež Jan Pavel II prohlásil Patera Pia jako Svatého Pia z Pietrelciny 23 července – 28 července proběhly Světové dny mládeže v Torontu 21 listopadu se stal Viktor Janukovyč ukrajinským premiérem 11 prosinec – nová varianta rakety Ariane 5 musela být krátce po startu zničena 12 prosince byl spuštěn Wikislovník 14 prosince Hans Enoksen zvolen grónským premiérem 31 prosince – Microsoft ukončil podporu Windows 95 Hamíd Karzáí se stal prezidentem Afghánistánu Mikuláš Dzurinda sestavil po volbách svoji druhou vládu první zasedání hlav státu Africké unie čímž byla činnost nové organizace oficiálně zahájena byla zrušena Organizace africké jednoty konec občanské války v Sierra Leone Vědy a umění 1 ledna – vznik Fakulty informačních technologií na Vysokém učení technickém v Brně 4 června – američtí astronomové Chad Trujillo a Michael E Brown objevili transneptunické těleso Quaoar Filmy 8 žen Další vila Tugendhat byla zapsána do listiny UNESCO; Brno založena Abelova cena Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Raymond Davis mladší Masatoši Košiba Nobelova cena za chemii – Kurt Wüthrich John B Fenn Kóiči Tanaka Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Sydney Brenner H Robert Horvitz John E Sulston Nobelova cena za literaturu – Imre Kertész Nobelova cena míru – Jimmy Carter Nobelova cena za ekonomii – Daniel Kahneman Vernon L Smith Úmrtí Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz Česko 7 ledna – Vladimír Panoš krasový badatel a letec RAF 2 července 1922 16 ledna – Bohumil Pavlok spisovatel 22 listopadu 1922 20 ledna Kornel Smržík slovenský pedagog básník výtvarník a politik 9 června 1939 Jiří Hlaváček mykolog 30 srpna 1927 6 února – Mirko Pašek spisovatel cestovatel a reportér 21 června 1910 9 února – Dobroslav Líbal historik architektury 15 října 1911 11 února – Josef Větrovec herec 5 března 1922 23 února – Záviš Bochníček astronom 20 dubna 1920 24 února – Stanislav Libenský sklářský výtvarník a sochař 27 března 1921 25 února – Pravomil Raichl protifašistický a protikomunistický bojovník 31 ledna 1921 5 března – Jan Kalous fotbalový reprezentant 12 března 1922 14 března – Josef Štefl herec 17 listopadu 1923 15 března – Josef Macur právník 5 července 1928 21 března – Zdeněk Chlup architekt a politik 7 února 1921 22 března – Jaroslav Cejp fotbalový reprezentant 7 dubna 1924 23 března – Jan Kotík malíř 4 ledna 1916 2 dubna – Vladimír Černík tenista 9 července 1917 3 dubna – Vladimír Paul soudce Ústavního soudu 17 dubna 1924 5 dubna – Karel Nepraš sochař kreslíř grafik 2 dubna 1932 8 dubna – Josef Svoboda scénograf 10 května 1920 10 dubna – Josef Melč rozhlasový režisér 22 ledna 1934 12 dubna – Jiřina Sedláčková herečka zpěvačka a manekýnka 14 května 1914 16 dubna – Zdeněk Bonaventura Bouše teolog liturgista a překladatel 16 května 1918 20 dubna – Vlastimil Brodský herec 15 prosinec 1920 26 dubna – Přemysl Blažíček literární historik a kritik 16 dubna 1932 30 dubna – Karel Milota spisovatel básník prozaik a překladatel 16 září 1937 1 května – Karel Ptáčník spisovatel 27 srpna 1921 5 května Čestmír Vycpálek fotbalista a trenér 15 května 1921 František Vodsloň politik 16 března 1906 17 května – Ladislav Kubala fotbalový reprezentant 10 června 1927 23 května – Vladimír Karbusický muzikolog folklorista sociolog a historik 9 dubna 1925 26 května – Eduard Tomáš mystik jogín a spisovatel 25 listopadu 1908 29 května – Dagmar Berková malířka 6 června 1922 22 června – Josef Hanzal historik archivář 11 června 1934 30 června Alois Honěk lékař a houslař 25 října 1911 Josef Buršík československý generál 11 září 1911 1 července – Svatopluk Studený herec a režisér 17 února 1921 9 července – Jiří Jobánek středoškolský učitel a spisovatel 19 srpna 1923 21 července – Stanislav Sedláček historik proděkan filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 5 května 1919 23 července Jaroslav Ježek průmyslový designér 26 leden 1923 Jan Pohl kněz papežský prelát 15 února 1921 25 července – Jaroslav Plichta psycholog speciální pedagog a dramaturg 10 července 1929 31 července – Slávka Budínová herečka 21 dubna 1924 4 srpna – Ota Ornest divadelní režisér a herec 6 července 1913 11 srpna – Jiří Kolář básník a výtvarník 24 září 1914 14 srpna – Peretz Beda Mayer izraelský malíř českého původu 5 března 1906 23 srpna – Vladimír Svitáček herec scenárista a režisér 17 února 1921 24 srpna – Vladimír Komárek malíř grafik ilustrátor a pedagog 10 srpna 1928 6 září – Rudolf Doležal sochař 19 července 1916 7 září – Alexej Pludek spisovatel 29 ledna 1923 8 září – Jaroslav Pavliš výtvarník a fotograf 6 května 1951 13 září – Felix Holzmann komik a bavič 8 července 1921 16 září – Jiří Javorský tenista 9 února 1932 23 září – Zdeněk Poleno lesnický odborník a pedagog 30 dubna 1921 27 září – Ivan Jelínek novinář a spisovatel 6 června 1909 30 září – Miloš Macourek básník dramatik a filmový scenárista 2 prosince 1926 1 října – Ladislav Votruba stavební inženýr-vodohospodář 6 května 1914 4 října – Hana Prošková spisovatelka 30 listopadu 1924 14 října – Gabriela Wilhelmová herečka 19 ledna 1942 18 října – Bohuslav Jan Horáček mecenáš 1 prosince 1924 20 října – Jiří Tlustý inženýr a vědec v oblasti strojařského výzkumu 5 ledna 1921 7 listopadu – Ivo Chlupáč geolog a paleontolog 6 prosince 1931 16 listopadu – Karel Cop scénárista dramaturg 14 září 1930 4 prosince – Milan Maryška filmový dokumentarista režisér a fotograf 23 března 1943 5 prosince – Jindřich Nečas matematik 14 prosince 1929 6 prosince – Marie Holková katolická spisovatelka a překladatelka 21 května 1908 12 prosince – Věra Gabrielová herečka a fotografka 21 února 1919 15 prosince – Vlastimil Ševčík právník ústavní soudce a politik 2 září 1927 24 prosince – Ivan Slavík básník spisovatel překladatel a editor 23 ledna 1920 ? – Anna Pantůčková herečka 1907 ? – Miroslav Šmok ministr hutního průmyslu 28 srpna 1911 ? – Vlastislav Chalupa agent Státní bezpečnosti 4 listopadu 1919 Svět 7 ledna – Geoff Crossley britský pilot Formule 1 11 května 1921 8 ledna Alexandr Prochorov sovětský fyzik 11 července 1916 Glayde Whitney americký a behaviorální genetik a psycholog 1939 10 ledna – Rudolf Hribernik slovinský generál historik politik 10 dubna 1921 12 ledna – Cyrus Vance americký politik a diplomat 27 března 1917 14 ledna – Michael Young britský sociolog a politik 9 srpna 1915 17 ledna – Camilo José Cela španělský spisovatel Nobelova cena za literaturu 1989 11 května 1916 19 ledna – Vavá brazilský fotbalista 12 listopadu 1934 21 ledna – Peggy Lee americká jazzová a popová zpěvačka 26 května 1920 22 ledna Eric de Maré britský fotograf a spisovatel 10 září 1910 Jack Shea americký sportovec 7 září 1910 Kenneth Armitage britský sochař malíř a grafik 18 července 1916 23 ledna Robert Nozick americký filozof a politolog 16 listopadu 1938 Pierre Bourdieu francouzský sociolog a antropolog 1 srpna 1930 28 ledna – Astrid Lindgrenová švédská autorka knih pro děti 14 listopadu 1907 30 ledna Michal Greguš slovenský matematik 22 prosince 1926 Inge Morath rakouská fotografka 27 března 1923 6 února – Max Perutz britský molekulární biolog Nobelova cena za chemii 1962 19 května 1914 8 února – Zizinho brazilský fotbalista 14 října 1922 9 února – Margaret hraběnka Snowdon mladší sestra královny Alžběty II 21 srpna 1930 10 února – Dave Van Ronk americký folk bluesový zpěvák 30 června 1936 14 února – Nándor Hidegkuti maďarský fotbalista 3 března 1922 22 února – Jonas Savimbi vůdce opozičního hnutí UNITA v Angole 3 srpna 1934 24 února – Leo Ornstein americký klavírista a hudební skladatel 2 prosince 1893 3 března – Harlan Howard americký textař country 8 září 1927 6 března – Richard Dell novozélandský zoolog 11 července 1920 10 března – Shirley Scott americká varhanice 14 března 1934 11 března Franjo Kuharić záhřebský arcibiskup kardinál 15 dubna 1919 James Tobin americký ekonom Nobelova cena za ekonomii 1981 5 března 1918 12 března Peter Blau americký sociolog 7 února 1918 Louis-Marie Billé francouzský kardinál 18 únor 1938 13 března – Hans-Georg Gadamer německý filosof 11 února 1900 17 března – Luise Rinserová německá spisovatelka 30 dubna 1911 19 března – John Patton americký jazzový varhaník 12 července 1935 23 března – Neal E Miller americký psycholog 3 srpna 1909 27 března – Billy Wilder americký filmový scenárista a režisér 22 června 1906 30 března – Elizabeth Bowes-Lyon královna Alžběta neboli „Královna matka 4 srpen 1900 1 dubna – Simo Häyhä finský voják a geniální odstřelovač 17 prosinec 1906 kolem 5 dubna – Layne Staley americký zpěvák a kytarista 22 srpen 1967 6 dubna – Kevin Kelley americký bubeník 25 března 1943 7 dubna – John Agar americký herec 31 ledna 1921 11 dubna – Marion Dönhoffová německá novinářka a šlechtična 2 prosince 1909 18 dubna – Thor Heyerdahl norský mořeplavec a dobrodruh 6 října 1914 19 dubna – Reginald Rose americký scenárista a spisovatel 10 prosince 1920 22 dubna Victor Frederick Weisskopf americký fyzik 19 září 1908 Linda Lovelace americká pornoherečka 10 ledna 1949 26 dubna – Gustáv Valach slovenský herec 16 března 1921 27 dubna – George Alec Effinger americký spisovatel 10 ledna 1947 30 dubna – Alexander Pituk slovenský šachista 26 října 1933 2 května – William Thomas Tutte britský matematik a kryptolog 14 května 1917 10 května – David Riesman americký právník a sociolog 22 září 1909 11 května – Joseph Bonanno italsko-americký mafiánský boss 18 ledna 1905 19 května – John Gorton premiér Austrálie 9 září 1911 20 května – Stephen Jay Gould americký zoolog paleontolog evoluční biolog a historik vědy 10 září 1941 21 května – Niki de Saint Phalle francouzská malířka a sochařka 29 října 1930 22 května Alexandru Todea rumunský kardinál 5 června 1912 Fritz Hippler německý filmový režisér 17 srpna 1909 26 května – Mamo Wolde etiopský olympijský vítěz v maratonu 12 června 1932 30 května – John B Keane irský spisovatel 21 července 1928 5 června – Dee Dee Ramone americký baskytarista a skladatel 18 září 1952 7 června Mary Lilian Baels manželka krále Leopolda III Belgického 28 listopadu 1916 Signe Hasso švédská herečka spisovatelka a skladatelka 15 srpna 1915 8 června – Lino Tonti italský motocyklový konstruktér 16 září 1920 15 června – Čchö Hong-hui generál jihokorejské armády otec taekwonda 9 listopadu 1918 17 června – Willie Davenport americký atlet olympijský vítěz v běhu na 110 metrů překážek 8 června 1943 18 června – Fritz Walter německý fotbalista 31 října 1920 26 června – Philip Whalen americký básník 20 října 1923 27 června – John Entwistle anglický baskytarista textař zpěvák a hráč na lesní roh 9 října 1944 2 července – Ray Brown americký jazzový kontrabasista a skladatel 13 října 1926 3 července – Michel Henry francouzský fenomenologický filosof a spisovatel 10 ledna 1922 4 července – Laurent Schwartz francouzský matematik 5 března 1915 6 července – Antonio Ignacio Velasco García arcibiskup Caracasu kardinál 17 ledna 1929 9 července – Rod Steiger americký herec 14 dubna 1925 13 července Benny Peled velitel Izraelského vojenského letectva ? 1928 Yousuf Karsh kanadský fotograf 23 prosince 1908 16 července – John Cocke americký informatik 30 května 1925 17 července Zora Kolínska slovenská zpěvačka herečka 27 července 1941 Joseph Luns nizozemský politik generální tajemník NATO 28 srpna 1911 19 července – Alan Lomax americký muzikolog a folklorista 31 ledna 1915 23 července William Luther Pierce americký fyzik spisovatel a aktivista 11 září 1933 Chaim Potok americký spisovatel a rabín 17 února 1929 25 července – Johannes Joachim Degenhardt německý arcibiskup Paderbornu a kardinál 31 ledna 1926 28 července – Archer John Porter Martin britský chemik Nobelova cena za chemii 1952 1 března 1910 6 srpna – Edsger Dijkstra holandský vědec v oboru informatika 11 května 1930 10 srpna – Kristen Nygaard norský informatik 27 srpna 1926 19 srpna – Eduardo Chillida španělský sochař 10 ledna 1924 25 srpna Július Pántik slovenský herec 15 ledna 1922 Karolina Lanckorońska polská vědkyně 11 srpna 1898 26 srpna – Per Anger švédský diplomat 7 listopadu 1913 31 srpna Martin Kamen americký chemik 27 srpna 1913 Lionel Hampton americký jazzový vibrafonista 20 dubna 1908 4 září – Jerome Biffle americký olympijský vítěz ve skoku do dálky 20 března 1928 7 září Cyrinda Foxe americká herečka a modelka 22 února 1952 Uziel Gal izraelský konstruktér samopalu Uzi 15 prosince 1923 13 září Alexandr Kazancev populární ruský spisovatel sci-fi scenárista a šachista 2 září 1906 16 září – Phanxicô Xaviê Nguyễn Văn Thuận vietnamský kněz a kardinál 17 dubna 1928 18 září – Bob Hayes americký sprinter dvojnásobný olympijský vítěz 20 prosince 1942 19 září – Robert Guéï prezident Côte d'Ivoire 16 března 1941 22 září – Jan de Hartog nizozemský spisovatel a dramatik 22 dubna 1914 26 září – Zerach Warhaftig izraelský politik 2 února 1906 29 září – Mickey Newbury americký zpěvák skladatel a písničkář 19 května 1940 3 října – Darryl DeLoach americký rockový zpěvák a textař 12 září 1947 12 října – Ray Conniff americký trombonista a zpěvák 6 listopadu 1916 13 října – Stephen Ambrose americký historik a spisovatel 10 ledna 1936 24 října – Vladimír Ferko slovenský spisovatel 10 srpna 1925 25 října Richard Harris irský herec zpěvák skladatel režisér a spisovatel 1 října 1930 René Thom francouzský matematik a filosof 2 září 1923 31 října – Anton Malloth dozorce v Terezíně 13 února 1912 1 listopadu Jisra'el Amir první velitel izraelského letectva 19 října 1903 Ekrem Akurgal turecký archeolog 3 března 1911 3 listopadu – Lonnie Donegan britský zpěvák skladatel a hudebník 29 dubna 1931 13 listopadu Roland Hanna americký jazzový klavírista a pedagog 10 února 1932 Juan Alberto Schiaffino uruguayský fotbalista 28 července 1925 18 listopadu – James Coburn americký herec 31 srpna 1928 20 listopadu – George Guest velšský varhaník sbormistr a pedagog 9 února 1924 23 listopadu – Roberto Matta chilský surrealistický malíř 11 listopadu 1911 24 listopadu – John Rawls americký politický filosof 21 února 1921 25 listopadu – Karel Reisz britský režisér českého původu 21 července 1926 2 prosince Mal Waldron americký jazzový klavírista 16 srpna 1925 Ivan Illich rakouský filozof teolog a sociální teoretik 4 září 1926 12 prosince – Mykola Amosov ukrajinský lékař vynálezce a spisovatel 6 prosince 1913 15 listopadu – Son Kidžong korejský olympijský vítěz v maratonu z roku 1936 29 srpna 1912 17 listopadu – Abba Eban ministr zahraničních věcí Izraele 2 února 1915 11 prosince – Les Costello americký kněz a hokejista 16 únor 1928 12 prosince – Brad Dexter americký herec 9 dubna 1917 29 prosince – Július Satinský slovenský herec komik dramatik a spisovatel 20 srpna 1941 ? – André Clot francouzský historik 9 listopadu 1909 ? – Erich Ballinger rakouský spisovatel a ilustrátor 1943 Hlavy států Česko – prezident Václav Havel 1993–2003 Francie – prezident Jacques Chirac 1995–2007 Maďarsko – prezident Ferenc Mádl 2000–2005 Německo – prezident Johannes Rau 1999–2004 Polsko – prezident Aleksander Kwaśniewski 1995–2005 Rakousko – prezident Thomas Klestil 1992–2004 Rusko – prezident Vladimir Putin 1999–2008 Slovensko – prezident Rudolf Schuster 1999–2004 Spojené království – královna Alžběta II od 1952 Spojené státy americké – prezident George W Bush 2001–2009 Ukrajina – prezident Leonid Kučma 1994–2005 Vatikán – papež Jan Pavel II 1978–2005 2010 MMX byl rok který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem Události Automatický abecedně řazený seznam viz Česká republika 1 ledna – Prezident Václav Klaus přednesl tradiční novoroční projev který trval 15 minut 17 únor – Nejvyšší správní soud rozpustil krajně pravicovou Dělnickou stranu 8 dubna – Barack Obama a Dmitrij Medveděv v Praze podepsali dohodu Novou dohodu START o jaderném odzbrojení 10 dubna – Do úřadu 36 pražského arcibiskupa byl uveden Dominik Duka nahradil tak svého předchůdce kardinála Miloslava Vlka 12 dubna – Byla zahájena stavba nového úseku linky A pražského metra z Dejvic do Motola 23 května – Česká hokejová reprezentace vyhrála mistrovství světa v ledním hokeji když ve finále porazila Rusko 21 28–29 května 2010 – volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vyhrála ČSSD těsně následovaná ODS Do sněmovny se dále dostaly strany TOP 09 KSČM a Věci veřejné V důsledku volebních výsledků rezignoval předseda ČSSD Jiří Paroubek následovaný předsedou KDU-ČSL Cyrilem Svobodou předsedou Zelených Ondřejem Liškou a Milošem Zemanem předsedou SPOZ 25 června – Konec prvotní soutěže krásy v ČR – MISS České republiky Soutěž převzala MISS ČSFR 1991 – Michaela Maláčová a spojila jí s konkurenční soutěží Česká Miss 20 září byl otevřen nový 23 km dlouhý úsek Pražského okruhu 15–16 října – konaly se komunální a senátní volby v Česku 10 listopad – premiéra muzikálu Mary Poppins v Městském divadle Brno 20 listopad – Ukončena výroba automobilu Škoda Octavia první generace Celkem bylo vyrobeno 1 442 126 kusů Ve světě 4 ledna – Byla slavnostně otevřena nejvyšší člověkem vybudovaná stavba Burdž Chalífa v Dubaji ve Spojených arabských emirátech 12 ledna Hlavní město Haiti Port-au-Prince bylo zničeno zemětřesením Katastrofa si vyžádala 212 tisíc obětí 13 ledna – Josif Vissarionovič Stalin Lazar Kaganovič Vjačeslav Molotov a Pavel Postyšev byli shledáni vinnými za zorganizování hladomoru na Ukrajině 23 ledna – Proběhl Hope for Haiti Now benefiční koncert na pomoc obětem Zemětřesení na Haiti 7 února – Super Bowl XLIV se odehrál na Dolphin Stadium v Miami Gardens vítězem se stali New Orleans Saints 8 února – vítězem ukrajinských prezidentských voleb se stal Viktor Janukovyč 12–28 února – XXI zimní olympijské hry v kanadském Vancouveru 7 března – v Iráku proběhly parlamentní volby i přes násilnosti které je provázely dosáhla volební účast 62% Volby vyhrála koalice Národní irácké hnutí vedené Ajádem Alávím 9 března – americký sériový vrah Rodney Alcala byl pravomocně odsouzen k trestu smrti 26 března – Jihokorejská korveta Čchonan PCC-772 byla potopena v důsledku výbuch severokorejského torpéda Zahynulo 46 námořníků 29 březen – dagestánské atentátnice provedly sebevražedné útoky v moskevském metru Útoky si vyžádali celkem 40 mrtvých 10 dubna – Havárie Tu-154 u Smolenska při níž zemřel i polský prezident Lech Kaczyński 14 dubna – Výbuch sopky na Islandu která se nachází pod ledovcem Eyjafjallajökull vedl k mnohatýdennímu přerušení letecké dopravy přes celý severozápad Evropy 20 dubna – U pobřeží Louisiany explodovala plovoucí ropná plošina Deepwater Horizon Následný unik ropy do vod Mexického zálivu způsobil největší ekologickou katastrofu v historii těžby ropy 25 dubna Parlamentní volby v Maďarsku drtivě vyhrála křesťanskodemokratická strana Fidesz Dosud vládnoucí Maďarská socialistická strana skončila druhá srovnatelný počet mandátů získalo radikální Hnutí za lepší Maďarsko Posledním hnutím které ve volbách uspělo je zelená Politika může být jiná 1 května až 31 října – Expo 2010 světová výstava v čínské Šanghaji 3 května Evropská unie a Mezinárodní měnový fond přislíbily zadluženému Řecku historicky rekordní finanční pomoc ve výši 120 miliard eur na období 3 let výměnou za další hluboká úsporná opatření Prosazovaná opatření vyvolaly protesty a stávky odborářů ale i násilná střetnutí radikálů s policii 7 května – Všeobecné volby ve Spojeném království vyhráli konzervativci Davida Camerona Následovaní dosud vládnoucí Labouristickou stranou Vládu složila koalice konzervativců a liberálů pod vedením Davida Camerona 15 květen Vydatné srážky nad Slovenskem a Českou republikou způsobily povodeň která krom zmíněních zemí zasáhla také Polsko a Maďarsko 31 května – Nečekaně rezignoval německý prezident Horst Köhler 19 června – Švédská korunní princezna Viktorie se provdala za svého přítele Daniela Westlinga 24 června – Australská politička Julia Gillardová nahradila ve vedení vládní Australské strany práce jejího dosavadního lídra Kevina Rudda a jako první žena v historii Austrálie se stala premiérkou 22 červenec – Mezinárodní soudní dvůr v Haagu posvětil osamostatnění Kosova 19 srpna Poslední bojová brigáda americké armády se stáhla z Iráku Skončila tak americká účast ve válce v Iráku 29 října – 70 ruských agentů s podporou bojových vrtulníků zasáhlo v afghánském okrese Ačin a zničilo zde čtyři drogové laboratoře a zásoby heroinu a morfia za čtvrt miliardy dolarů Jde o první ruský zásah v Afghánistánu od roku 1989 27 prosince propukl v Německu dioxinový skandál když se do systému RASFF dostaly informace o krmivech kontaminovaných rakovinotvornými dioxiny byla dokončena výstavba mrakodrapu The Austonian Uskutečněné události Věda a technika V lednu a únoru bylo oznámeno historicky první rozluštění barev opeření dinosaurů rodu Sinosauropteryx stáří 125 milionů let a Anchiornis stáří 155 milionů let Kultura V roce 2010 se konala hinduistická pouť Kumbhaméla v indickém Haridváru Sport 4–11 prosince – Mistrovství světa ve florbale ve Finsku Úmrtí Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz Česko 6 ledna Přemysl Otakar Špidlen mistr houslař 18 června 1920 Ivan Medek novinář muzikolog a muzikant 13 července 1925 7 ledna – Jan Halas novinář literát a rozhlasový redaktor 8 května 1945 9 ledna – Aleš Svoboda anglista a lingvista vysokoškolský pedagog 2 dubna 1941 12 ledna Vratislav Šotola sklářský návrhář 9 května 1931 Miloslav Bělonožník skokan na lyžích 11 července 1918 22 ledna – Bohumil Pastorek herec a rozhlasový dramatik 25 října 1928 23 ledna – Zora Rozsypalová herečka 3 září 1922 31 ledna – Jiří Havlis reprezentant Československa ve veslování olympijský vítěz 16 listopadu 1932 2 února – Svatopluk Technik architekt pedagog a publicista 7 března 1913 3 února – Václav Břicháček psycholog a skaut 14 června 1930 5 února – Josef Veselý katolický kněz básník novinář spisovatel a politický vězeň komunistického režimu 28 července 1929 10 února – Václav Knoll astronom 11 května 1964 13 února – Werner Forman fotograf 13 ledna 1921 18 února – Eduard Bakalář psycholog 31 října 1934 19 února – Jiří Novák sochař a restaurátor 6 listopadu 1922 20 února – Jindřich Kučera lingvista 15 února 1925 22 února – Zdena Frýbová spisovatelka a novinářka 30 srpna 1934 27 února – Anna Fárová česko-francouzská historička umění 1 června 1928 1 března Jarmila Turnovská scenáristka a dramaturgyně 11 srpna 1930 Jindřich Valouch politik a poslanec 31 října 1947 9 března – Zdeněk Malý bývalý československý volejbalista 7 července 1926 12 března – Vlastimil Lejsek klavírista a hudební skladatel 21 července 1927 18 března – Jiří Václavek politik a bývalý poslanec 23 březen 1942 25 března – Robert Kopecký politik poslanec a starosta 18 dubna 1952 27 března – Jindřich Bernhard Thebes opat cisterciáckého kláštera v Oseku 4 listopadu 1928 28 března – Jiří Horáček virolog a mikrobiolog 24 března 1941 29 března – Zdeněk Pešat literární vědec historik a estetik 4 listopadu 1927 31 března – Gustáv Herrmann basketbalista 16 března 1920 3 dubna Jaromír Povejšil jazykovědec germanista a překladatel 30 ledna 1931 Josef Koníček choreograf 2 října 1931 6 dubna – Miroslav Kácha generál oběť komunistického bezpráví 21 září 1923 7 dubna – Jiří Bureš duchovní církve československé husitské a politik 25 listopadu 1944 8 dubna – Jiří Šolc vojenský historik 13 listopadu 1932 12 dubna – Běla Kolářová fotografka 24 března 1923 13 dubna – Helena Rašková lékařka-farmakoložka 2 ledna 1913 16 dubna – Tomáš Špidlík římskokatolický kněz a kardinál 17 prosince 1919 17 dubna – Jaroslav Matějka spisovatel 9 září 1927 21 dubna – Ladislav Verecký novinář fejetonista překladatel a spisovatel 25 června 1955 23 dubna – Jan Balabán spisovatel publicista a překladatel 29 ledna 1961 26 dubna – Jaroslava Staňková architektka vysokoškolská učitelka a spisovatelka 14 března 1937 27 dubna – Tomáš Edel český historik 3 října 1951 29 dubna – Oldřich Rafaj literární historik kritik básník a překladatel 25 dubna 1934 2 května – Bohumil Němeček boxer 2 ledna 1938 4 května – Jaromír Skřivánek malíř grafik ilustrátor spisovatel básník překladatel a cestovatel 10 října 1923 9 května – Otakar Motejl bývalý ministr spravedlnosti veřejný ochránce práv 10 září 1932 22 května – Josef Koukl římskokatolický biskup 18 biskup litoměřický 8 listopadu 1926 24 května – Petr Muk zpěvák 4 února 1965 1 června Vladimír Šnajdr automobilový závodník Vladimír Bystrov publicista kritik a překladatel 7 srpna 1935 Jiří Zavřel český herec 5 října 1949 2 června – Josef Pacák profesor organické chemie 26 září 1927 3 června – Ota Rambousek americký spisovatel českého původu účastník 3 odboje 21 ledna 1923 6 června Ladislav Smoljak režisér scenárista dramatik a herec 9 prosince 1931 Vladimír Nálevka historik 21 února 1941 12 června František Černý teatrolog a historik 21 února 1926 Karel Láznička volejbalista a trenér 12 června 1928 Zdeněk Pulec trombonista zpěvák a hudební pedagog 8 září 1936 14 června – Jaroslav Škarvada titulární biskup litomyšlský a pomocný biskup pražský 14 září 1924 16 června – Jaroslav Hrbáček hydrobiolog a zooekolog 12 května 1921 18 června – Vladimír Justl literární kritik historik editor a divadelní teoretik 27 října 1928 19 června – Slavomír Klaban politik a ekonom 24 srpna 1922 20 června – Vladimír Dlouhý herec 10 června 1958 24 června – Ludmila Dušková překladatelka a redaktorka 16 května 1932 1 července – Václav Babka herec 11 srpna 1927 2 července – Zdeněk Fišer katolický spisovatel překladatel a filosof 27 května 1929 5 července – Ladislav Simajchl kněz spisovatel a editor Společného kancionálu českých a moravských diecézí 4 června 1922 7 července – Vladimír Benda teolog a filosof 30 září 1927 14 července – Václav Roubíček rektor Vysoké školy báňské a politik 1 března 1944 16 července – Jaroslav Bílý skladatel a dirigent 15 května 1935 17 července – Stanislav Procházka voják a generál 13 dubna 1922 22 července – Milan Paumer příslušník československého protikomunistického odboje 7 dubna 1931 28 července Vladimír Forst literární historik kritik a lexikograf 13 července 1921 Jiřina Lukešová filmová střihačka 12 září 1919 10 srpna Věra Janoušková sochařka kolážistka malířka a grafička 25 června 1922 Radomír Šimůnek cyklokrosař 8 dubna 1962 11 srpna Jan Marius Tomeš básník esejista 20 září 1913 Viktorie Švihlíková klavíristka cembalistka a hudební pedagožka 20 května 1915 16 srpna – Peter Toperczer vysokoškolský pedagog a klavírista slovenského původu bývalý rektor pražské AMU 24 července 1944 17 srpna – Ludvík Kundera spisovatel 22 března 1920 22 srpna – Jiří Niederle fyzik 3 května 1939 24 srpna – Antonín Baudyš politik vysokoškolský pedagog a astrolog bývalý ministr obrany 9 září 1946 31 srpna – Vladimír Terš malíř 6 května 1920 4 září – Rudolf Pellar herec překladatel zpěvák a moderátor 28 února 1923 9 září – Antonín Schindler hudebník 24 května 1925 10 září – Jiří Novák houslista 5 září 1924 12 září – Richard Pražák historik a hungarista 7 ledna 1931 15 září – Hugo Demartini sochař 11 července 1931 16 září – Martin Štěpánek herec a politik 11 ledna 1947 19 září Jaroslav Skála fotograf 14 listopadu 1926 Jiřina Pokorná varhanice 11 října 1938 25 září – Bedřich Jelínek informatik a matematický lingvista 18 listopadu 1932 28 září – Jaroslav Štika valašský národopisec sběratel lidové kultury 1 dubna 1931 září – Jan Pospíšil právník politický vězeň 13 srpna 1916 4 října – Anna Skýbová historička 13 října – Jiří Křižan scenárista a politický aktivista 26 října 1941 14říjen – Dušan Papoušek vědec a spisovatel 8 května 1930 15 října – Jana Lahodová pozemní hokejistka 4 června 1957 říjen – Anna Janatková holčička pohřešovaná následujících pět měsíců 26 srpna 2001 21 října – Eduard Novák československý hokejový útočník 27 listopadu 1946 24 října – Vlastimil Letošník hydrolog hydrogeolog a speleolog 15 července 1922 28 října Břetislav Dolejší fotbalový reprezentant 26 září 1928 Jan Plovajko plukovník válečný veterán 5 února 1922 Miroslav Langer český klavírista a pedagog 5 května 1945 1 listopadu – Miloš Hynšt divadelní režisér 19 prosince 1921 2 listopadu – Alena Koenigsmarková malířka 10 listopadu 1919 4 listopadu – Viola Fischerová básnířka a překladatelka 18 října 1935 6 listopadu – Otakar Slavík malíř 18 prosince 1931 10 listopadu – Jana Ebertová herečka a recitátorka 7 května 1920 13 listopadu – Miroslav Plzák lékař-matrimoniolog sexuolog a psychiatr 25 srpna 1925 21 listopadu – Břetislav Hartl spisovatel 16 ledna 1927 24 listopadu – Jan Wiener válečný letec RAF a politický vězeň 26 května 1920 listopad – Edita Štaubertová zpěvačka 21 dubna 1940 2 prosince – Miriam Hynková herečka 11 října 1933 4 prosince – Hana Pražáková spisovatelka 13 července 1930 5 prosince – Heda Margoliová-Kovályová spisovatelka 15 září 1919 7 prosince – Jan Bočan architekt 17 října 1937 8 prosince – Jiří Strejc hudební skladatel varhaník pedagog sbormistr dirigent 17 dubna 1932 9 prosince – Josef Hercz lékař a československý voják z doby 2 světové války 11 srpna 1917 11 prosince – Vladislav Zadrobílek spisovatel a malíř 14 listopadu 1932 17 prosince – Rudolf Zukal fotograf 7 června 1935 20 prosince – Alena Ambrová herečka 24 prosince 1955 24 prosince – Eva Slámová redaktorka překladatelka a režisérka 22 září 1959 26 prosince – Osvald Klapper malíř ilustrátor grafik typograf a scénograf 10 července 1930 27 prosince – Viktor Maurer herec 6 dubna 1932 30 prosince – Miloš Frýba televizní hlasatel 18 března 1945 ? – Jiří Kozderka operní pěvec 28 dubna 1915 ? – Milena Bansetová sochařka 2 července 1923 ? – Josef Hrejsemnou architekt 28 května 1928 Svět 1 ledna – Lhasa de Sela kanadsko-americká zpěvačka 27 září 1972 8 ledna – Art Clokey americký filmový animátor 12 října 1921 9 ledna – Armand Gaétan Razafindratandra madagaskarský kardinál 7 srpna 1925 11 ledna Miep Giesová žena která pomáhala skrývat Annu Frankovou 15 února 1909 Éric Rohmer francouzský filmový kritik scenárista a režisér 4 dubna 1920 12 ledna Daniel Bensaïd francouzský filozof 25 března 1946 Zilda Arns brazilská katolická charitativní pracovnice a dětská lékařka 25 října 1934 Joseph Serge Miot arcibiskup haitské arcidiecéze Port-au-Prince 23 listopadu 1946 13 ledna – Ed Thigpen americký jazzový bubeník 28 prosince 1930 18 ledna – Kate McGarrigleová kanadská zpěvačka a akordeonistka 6 února 1946 19 ledna – Avraham Suckever židovský básník 15 července 1913 22 ledna – Jean Simmonsová britská herečka 31 ledna 1929 25 ledna – Alí Hasan al-Madžíd zvaný „Chemický Alí bývalý irácký ministr obrany ministr vnitra vojenský velitel a šéf irácké zpravodajské služby 30 listopadu 1941 26 ledna – Geoffrey Burbidge britsko-americký astronom 24 září 1925 27 ledna Howard Zinn americký historik socialista a anarchista 24 srpna 1922 Jerome David Salinger americký spisovatel 1 ledna 1919 3 února Regina Habsbursko-Lotrinská manželka Oty Habsburského 6 ledna 1925 John McCallum australský herec scenárista a producent 14 března 1918 Gustav A Konitzky americký spisovatel 13 listopadu 1924 4 února – Kostas Axelos řecký filozof 26 června 1924 7 února André Kolingba čtvrtý prezident Středoafrické republiky 12 srpna 1935 William Tenn americký spisovatel sci-fi 9 května 1920 12 února Eva Kováčová slovenská básnířka 14 července 1951 Jake Hanna americký jazzový bubeník 4 dubna 1931 Nodar Kumaritašvili gruzínský sáňkař 25 listopadu 1988 13 února – Jamil Nasser americký jazzový kontrabasista 21 června 1932 14 února Doug Fieger americký hudebník a zpěvák-skladatel 20 srpna 1952 Dick Francis britský žokej novinář a spisovatel detektivních románů 31 října 1920 17 února Hans Henning Ørberg dánský didaktik a pedagog 21 dubna 1920 Svetloslav Veigl slovenský katolický kněz řeholník a básník 24 prosince 1915 20 února – Alexander Haig americký generál a bývalý ministr zahraničí USA 2 prosince 1924 23 února Wyn Morris velšský dirigent 14 února 1929 Lev Kiršner ruský spisovatel a historik 1922 1 března – Vladimir Sergejevič Iljušin sovětský zkušební pilot 31 března 1927 4 března – Vladislav Ardzinba abchazský politik a bývalý prezident mezinárodně neuznané Abchazské republiky 14 května 1945 10 března – Alexandru Mirodan rumunský a izraelský dramatik novinář a literární historik 5 června 1927 12 března – Miguel Delibes španělský spisovatel 17 října 1920 13 března – Jean Ferrat francouzský zpěvák a básník 26 prosince 1930 14 března – Peter Graves americký herec a režisér 18 března 1926 17 března – Alex Chilton americký kytarista a skladatel 28 prosince 1950 20 března Girija Prasad Koirala bývalý nepálský premiér 20 února 1925 Paul Marx americký katolický kněz benediktinský mnich a spisovatel 8 května 1920 21 března – Wolfgang Wagner operní režisér 30 srpna 1919 25 března – Elisabeth Noelle-Neumannová německá socioložka a politoložka 19 prosince 1916 27 března – Vasilij Smyslov bývalý sovětský šachista 24 března 1921 28 března – Herb Ellis americký jazzový kytarista 4 září 1921 29 března – Alan Isler anglický spisovatel 12 září 1934 31 března – Keith Kissack britský historik 18 listopadu 1913 1 dubna – Tzannis Tzannetakis premiér Řecka 13 září 1927 3 dubna – Eugène Terre'Blanche jihoafrický politik a aktivista 31 ledna 1941 5 dubna – Vitalij Sevasťjanov sovětský konstruktér a kosmonaut 8 července 1935 8 dubna – Malcolm McLaren britský hudebník módní návrhář 22 ledna 1946 10 dubna Lech Kaczyński polský prezident 18 června 1949 Maria Kaczyńska manželka polského prezidenta Lecha Kaczyńského 21 srpna 1942 Ryszard Kaczorowski prezident Polska v exilu 26 listopadu 1919 Stanisław Komornicki polský brigádní generál 26 července 1924 Anna Walentynowiczová polská odborářská aktivistka 15 srpna 1929 Janusz Zakrzeński polský filmový a divadelní herec 8 března 1936 Zbigniew Wassermann polský politik a právník 17 září 1949 Franciszek Gagor náčelník generálního štábu polské armády 8 září 1951 a další významné osobnosti viz Havárie Tu-154 u Smolenska 13 dubna – Helena Rašková farmakoložka 2 ledna 1913 14 dubna – James R Beniger americký profesor komunikace a sociologie 16 prosince 1946 15 dubna – Jack Herer americký politický aktivista 18 června 1939 16 dubna – Balthasar Burkhard švýcarský fotograf 24 prosince 1944 21 dubna – Juan Antonio Samaranch sportovní funkcionář bývalý předseda Mezinárodního olympijského výboru 17 července 1920 25 dubna – Alan Sillitoe britský prozaik 4 března 1928 27 dubna – Morris Pert britský hudební skladatel bubeník a perkusionista 9 září 1947 30 dubna – Paul Augustin Mayer německý kardinál 23 května 1911 4 května – Luigi Poggi italský kardinál vatikánský diplomat 25 listopadu 1917 5 května – Umaru Yar'Adua prezident Nigérie 16 srpna 1951 8 května – Andor Lilienthal maďarský šachový velmistr 5 května 1911 9 května – Lena Horne americká zpěvačka herečka 30 června 1917 10 května – Frank Frazetta americký malíř a ilustrátor 9 února 1928 15 května John Shepherd-Barron skotský vynálezce bankomatu 23 června 1925 Rudolf Syringus Habsbursko-Lotrinský nejmladší syn posledního rakouského císaře Karla I 5 září 1919 16 května Oswaldo López Aréllano prezident Hondurasu 30 června 1921 Ronnie James Dio americký metalový zpěvák 10 července 1942 Juraj Holčík slovenský biolog odborník na ichtyologii 18 října 1934 Hank Jones americký jazzový klavírista a skladatel 31 července 1918 17 května – Bobbejaan Schoepen belgický písničkář herec a režisér 16 května 1925 22 května – Martin Gardner americký matematik 21 října 1914 24 května – Paul Gray americký hudebník jeden ze zakladatelů skupiny Slipknot 8 dubna 1972 29 května – Dennis Hopper americký fotograf malíř sochař herec a režisér 17 května 1936 30 května – Peter Orlovsky americký básník 8 července 1933 31 května – Louise Bourgeois francouzská sochařka 25 prosince 1911 1 června – Andrej Andrejevič Vozněsenskij ruský básník 12 května 1933 3 června – Vladimir Arnold ruský matematik 12 června 1937 5 června – Danny Bank americký jazzový saxofonista 17 července 1922 7 června – Mordechaj Elijahu sefardský vrchní rabín Izraele 3 března 1929 9 června – Harold Ivory Williams americký hráč na klávesové nástroje 25 srpna 1949 11 června – Janko Smole slovinský bankéř finančník a politik 2 června 1921 12 června – Jerzy Stefan Stawiński polský prozaik filmový scenárista a režisér 1 července 1921 14 června – Leonid Děnisovič Kizim sovětský letec a kosmonaut 5 srpna 1941 16 června – Ronald Neame anglický kameraman scenárista a režisér 23 dubna 1911 18 června José Saramago portugalský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu 16 listopadu 1922 Marcel Bigeard francouzský generál 14 února 1916 23 června – Pete Quaife anglický hudebník a skladatel 31 prosince 1943 24 června Kazimierz Paździor polský boxer olympijský vítěz 4 března 1935 Fred Anderson americký jazzový saxofonista 22 března 1929 26 června Benny Powell americký jazzový pozounista 1 března 1930 Algirdas Mykolas Brazauskas litevský politik prezident a premiér 22 září 1932 2 července – Carl Adam Petri německý matematik a počítačový vědec 12 července 1926 4 července – Jehuda Lahav izraelský spisovatel a novinář slovenského původu 17 ledna 1930 5 července – Cesare Siepi italský operní zpěvák 10 února 1923 12 července Tuli Kupferberg americký básník a hudebník 28 září 1923 Günter Behnisch německý architekt 12 června 1922 Harvey Pekar komiksový autor a kritik 8 října 1939 14 července – Charles Mackerras britský dirigent a hudební skladatel 17 listopadu 1925 19 července – Cécile Aubryová francouzská filmová herečka spisovatelka a televizní scénáristka 3 srpna 1928 21 července – Luis Alberto Corvalán chilský levicový politik bývalý generální tajemník ÚV KS Chile 14 září 1916 23 července – Stephen Gilbert irský spisovatel 22 července 1912 24 července – Alex Higgins irský hráč snookeru mistr světa 18 března 1949 26 července – Ben Keith americký kytarista klávesista skladatel a producent 6 března 1937 29 července – Robert C Tucker americký diplomat historik a politolog 29 května 1918 5 srpna – Godfrey Binaisa prezident Ugandy 30 května 1920 6 srpna – Tony Judt britský historik 2 ledna 1948 7 srpna – Bruno Cremer francouzský herec představitel komisaře Maigreta 6 října 1929 8 srpna – Patricia Nealová americká herečka 20 ledna 1926 10 srpna – David L Wolper americký televizní producent 11 ledna 1928 11 srpna – James Mourilyan Tanner britský dětský endokrinolog 1 srpna 1920 14 srpna – Abbey Lincoln americká jazzová zpěvačka herečka a skladatelka 6 srpna 1930 16 srpna Peter Toperczer slovenský klavírista a hudební pedagog 24 července 1944 Nicola Cabibbo italský jaderný fyzik 10 dubna 1935 17 srpna Francesco Cossiga prezident Itálie 26 července 1928 Frank Kermode anglický literární teoretik 29 listopadu 1919 18 srpna Karel Hugo Bourbonsko-Parmský vévoda parmský král španělský král Etrurie 8 dubna 1930 Harold Connolly americký atlet-kladivář olympijský vítěz 1 srpna 1931 26 srpna – Raimon Panikkar španělský katolický kněz a teolog 3 listopadu 1918 27 srpna – Anton Geesink reprezentant Nizozemska v judu 6 dubna 1934 28 srpna – William B Lenoir americký astronaut 14 března 1939 30 srpna Francisco Varallo argentinský fotbalista 5 února 1910 Alain Corneau francouzský scenárista a režisér 7 srpna 1943 3 září José Augusto Torres portugalský fotbalista 8 září 1938 Mike Edwards anglický zpěvák 31 květen 1948 5 září – Šója Tomizawa japonský motocyklový závodník 10 prosince 1990 8 září – Hadley Caliman americký jazzový saxofonista 12 ledna 1932 9 září – Bent Larsen dánský šachista 4 března 1935 12 září – Claude Chabrol francouzský režisér a scenárista 24 června 1930 16 září – Mario Rodríguez Cobos argentinský spisovatel 6 ledna 1938 24 září Jure Robič slovinský sportovec-cyklista 10 dubna 1965 Gennadij Ivanovič Janajev sovětský politik 26 srpna 1937 25 září – Mária Maľcovská slovenská publicistka básnířka a spisovatelka 5 května 1951 26 září – Gloria Stuartová americká herečka 4 června 1910 28 září Jisra'el Dostrovsky fyzikální chemik předseda izraelské Komise pro atomovou energii 29 listopadu 1918 Arthur Penn americký filmový režisér 27 září 1922 29 září Tony Curtis americký herec 3 června 1925 Georges Charpak francouzský fyzik polského původu nositel Nobelovy ceny 1 srpna 1924 1 října – Gerard Labuda polský medievista pedagog a publicista 28 prosince 1916 3 října – Claude Lefort francouzský filosof 21 dubna 1924 4 října Josef Rötzer rakouský lékař tvůrce symptotermální metody přirozeného plánování rodičovství 21 března 1920 Ladislav Snopek slovenský sochař 10 prosince 1919 7 října – Milka Planinc jugoslávská premiérka 21 listopadu 1924 9 října Zecharia Sitchin izraelský novinář a záhadolog 11 července 1920 Maurice Allais francouzský ekonom Nobelova cena 1988 31 května 1911 10 října Joan Sutherlandová australská operní pěvkyně koloraturní soprán 7 listopadu 1926 Solomon Burke americký zpěvák textař 21 března 1940 12 října – Belva Plain americká spisovatelka 9 října 1915 13 října – General Johnson americký rhythm and bluesový hudebník skladatel 23 května 1941 14 října Hermann Scheer předseda Světové rady pro obnovitelné zdroje energie 29 dubna 1944 Benoît Mandelbrot francouzský matematik zakladatel fraktální geometrie 20 listopadu 1924 18 října – Marion Brown americký jazzový altsaxofonista 8 září 1931 20 října – Harvey Phillips americký tubista 2 prosince 1929 25 října Gregory Isaacs jamajský zpěvák a hudební skladatel 15 července 1951 Vesna Parun chorvatská básnířka 10 dubna 1922 27 října – Néstor Kirchner argentinský politik a prezident 25 února 1950 28 října Ehud Necer izraelský archeolog 13 května 1934 Robert Ellenstein americký herec 18 června 1923 30 října – Harry Mulisch nizozemský spisovatel 27 července 1927 3 listopadu – Viktor Černomyrdin ruský politik 9 dubna 1938 5 listopadu – Hajo Herrmann německý válečný veterán plukovník Luftwaffe 1 srpna 1913 6 listopadu – Walter Isard americký ekonom 19 dubna 1919 8 listopadu – Ernest Valko slovenský právník politik a jediný předseda československého federálního Ústavního soudu 10 srpna 1953 12 listopadu – Henryk Górecki polský hudební skladatel 6 prosince 1933 17 listopadu – Giorgi Arsenišvili gruzínský vědec a politik 5 ledna 1942 19 listopadu – Pat Burns kanadský hokejový trenér 4 dubna 1952 22 listopadu Julien Guiomar francouzský herec 3 května 1928 Urbano Navarrete Cortés španělský kardinál rektor Papežské univerzity Gregoriana 25 května 1920 26 listopadu – Milan Ferko slovenský spisovatel 14 prosince 1929 28 listopadu – Leslie Nielsen kanadskoamerický herec 11 února 1926 29 listopadu – Mario Monicelli italský filmový režisér a scenárista 16 května 1915 30 listopadu Monty Sunshine anglický klarinetista 9 dubna 1928 Peter Hofmann německý operní pěvec 22 srpna 1944 1 prosince – Adriaan Blaauw nizozemský astronom 12 dubna 1914 2 prosince – Michele Giordano arcibiskup Neapole kardinál 26 září 1930 4 prosince – Ivan Krivosudský slovenský herec 1 března 1927 9 prosince – James Moody americký jazzový saxofonista flétnista a skladatel 26 března 1925 10 prosince – John Bennett Fenn americký chemik Nobelova cena za chemii 2002 15 června 1917 13 prosince – Richard Holbrooke americký diplomat bankéř a novinář 24 dubna 1941 15 prosince Rachel Bromwich britská filoložka 30 července 1915 Blake Edwards americký filmový režisér a producent 26 července 1922 Imre Polyák maďarský zápasník olympijský vítěz 16 dubna 1932 17 prosince Nico Papatakis řecký filmový režisér 5 července 1918 Captain Beefheart americký zpěvák 15 ledna 1941 18 prosince – Ján Bukovský vatikánský diplomat slovenského původu 18 ledna 1924 25 prosince – Carlos Andrés Pérez venezuelský prezident 27 října 1922 28 prosince Dov Judkovski izraelský novinář 24 března 1923 Billy Taylor americký jazzový pianista a skladatel 24 července 1921 30 prosince – Bobby Farrell nizozemský zpěvák a tanečník člen skupiny Boney M 6 října 1949 ? – Janko Konstantinov makedonský architekt 18 ledna 1926 Hlavy států V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé nejvýznamnějších států Brazílie – prezident Luiz Inácio Lula da Silva 2002–2011 Čínská lidová republika – prezident Chu Ťin-tchao od 2003 Česko – prezident Václav Klaus od 2003 Francie – prezident Nicolas Sarkozy od 2007 Indie – prezidentka Pratibha Pátilová od 2007 Itálie – prezident Giorgio Napolitano od 2006 Japonsko – císař Akihito od 1989 Kanada – generální guvernérka Michaëlle Jean 2005-2010 David Johnston od 2010 Maďarsko – prezident László Sólyom 2005-2010 Pál Schmitt od 2010 Německo prezident Horst Köhler 2004–2010 zastupující prezident Jens Böhrnsen 31 května 2010 – 2 července 2010 úřadující prezident Christian Wulff od 2 července 2010 Polsko prezident Lech Kaczyński 2005 – 10 dubna 2010 úřadující prezident Bronisław Komorowski od 10 dubna 2010 – 8 července 2010 úřadující prezident Bogdan Borusewicz 8 července 2010 úřadující prezident Grzegorz Schetyna 8 července 2010 – 6 srpna 2010 prezident Bronisław Komorowski od 6 srpna 2010 Rakousko – prezident Heinz Fischer od 2004 Rusko – prezident Dmitrij Medveděv od 2008 Slovensko – prezident Ivan Gašparovič od 2004 Spojené království – královna Alžběta II od 1952 Spojené státy americké – prezident Barack Obama od 2009 Vatikán – papež a suverén Vatikánu Benedikt XVI od 2005 Odkazy Reference 24 březen je 83 den roku podle gregoriánského kalendáře 84 v přestupném roce Do konce roku zbývá 282 dní Události Česko 1775 – Porážka sedláckého vojska u Chlumce císařským vojskem zastavila selské povstání 1913 – O velikonočních svátcích během lyžařského závodu na hřebenech Krkonoš tragicky zahynuji čeští sportovci Václav Vrbata a Bohumil Hanč 1945 – U obce Černíkovice havaroval americký bombardér B-17 známý jako "létající pevnost" 1950 – Skupina pilotů při koordinovaném útěku za železnou oponu unesla tři obsazená letadla do Erdingu u Mnichova v západním Německu; nikdo nebyl zraněn 1961 – Ukončen provoz úzkorozchodných tramvají mezi Mostem a Litvínovem 1969 – Vychází Krylova deska Bratříčku zavírej vrátka kterou nazpíval v Ostravském rozhlase 2005 – Novým předsedou Akademie věd České republiky byl zvolen ředitel Ústavu molekulární genetiky Václav Pačes 2009 – Předseda ČSSD Jiří Paroubek za podpory KSČM a rebelujících poslanců Vlastimila Tlustého a Jana Schwippela svrhl vládu Mirka Topolánka Svět 1721 – Johann Sebastian Bach publikuje 6 Brandenburských koncertů které napsal v letech 1719-21 1833 – Sasko přistoupilo k německému celnímu spolku 1882 – Robert Koch oznámil objevení bakterie způsobující tuberkulózu 1933 – Počátek Třetí říše 1944 – Ze zajateckého tábora Stalag Luft III v němž bylo vězněno 10 000 zajatců poblíž města Zaháň se pokusilo o útěk 76 spojeneckých zajatců 110 m dlouhým hlubokým tunelem v hloubce 10 metrů 1989 – U pobřeží Aljašky ztroskotal americký tanker Exxon Valdez který způsobil ekologickou havárii Do moře se vylilo 40000 tun ropy 1990 – Islam Karimov se stal prezidentem Uzbekistánu 1999 – V silničním tunelu pod nejvyšším vrcholem Evropy Mont Blanc došlo k tragickému požáru při němž zahynulo 39 lidí 2005 Protivládní demonstranti v hlavním městě Kyrgyzstánu Biškeku obsadili vládní budovy a svrhli vládu prezidenta Askara Akajeva Podle agentury Interfax prezident s rodinou odletěl vrtulníkem do severního Kazachstánu Dosavadní předseda vlády Nikolaj Tanajev podal podle opozice demisi Z vězení byl propuštěn vůdce opozice Felix Kulov odsouzený v roce 2001 za krádež a zneužívaní moci; podle jeho přívrženců jsou tato obvinění nepravdivá Chorvatsko vydalo Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii ICTY v Haagu bývalého makedonského ministra vnitra Ljubeho Boškovského Boškovský podle obžaloby nařídil zabití sedmi lidí v roce 2002 Zabité pak vydával za islámské teroristy 2007 – V anglickém Wembley byl otevřen největší a nejdražší zastřešený fotbalový stadion na světě 2015 – Ve francouzských Alpách havaroval letoun Airbus A320 se 150 lidmi na palubě Zřícení letadla bylo úmyslným činem kopilota Narození Česko 1678 – Gottfried Daniel Wunschwitz šlechtic z rodu Wunschwitzů sběratel † 25 června 1741 1698 – Jiří Antonín Heinz barokní sochař † 22 května 1759 1802 – Alois Josef Schrenk pražský arcibiskup † 5 března 1849 1824 – Josef Zelený český malíř † 3 května 1886 1830 – Vladislav Šír lékař a přírodovědec † 24 dubna 1889 1833 – Gabriel Žižka podnikatel a vlastenecký činitel † 29 ledna 1889 1839 – František Štolba profesor chemické technologie a enzymologie rektor ČVUT † 4 duben 1910 1855 – Josef Jiránek klavírista hudební pedagog a skladatel † 9 ledna 1940 1866 – Vladimír Helfert český muzikolog † 18 května 1945 1874 – Kamilla Neumannová česká nakladatelka † 26 března 1956 1892 – Marie Fischerová-Kvěchová česká malířka a ilustrátorka † 2 června 1984 1895 – Bohuslav Fuchs architekt a urbanista † 18 září 1972 1896 – František Tichý český malíř † 7 října 1961 1899 – Rudolf Antonín Dvorský zpěvák a skladatel † 2 srpna 1966 1901 – Josef Pfitzner český historik a válečný zločinec německé národnosti † 6 září 1945 1908 – Gill Sedláčková česká spisovatelka filmařka a herečka † 24 dubna 1978 1910 – Raoul Schránil český herec † 20 září 1998 1913 – František Schwarzenberg diplomat † 9 března 1992 1914 – Jaromír Bělič jazykovědec † 6 prosince 1977 1921 – Marie Kudeříková studentka † 26 března 1943 1922 – Oldřich Švestka komunistický novinář a politik † 8 června 1983 1923 Milan Pavlík filmový scenárista a dramatik Běla Kolářová fotografka † 12 dubna 2010 1925 Svatopluk Potáč předseda Státní banky československé Irena Kačírková herečka † 26 října 1985 1929 – Pavel Trenský teatrolog filolog a pedagog českého původu † 10 března 2013 1932 František Janula český malíř Jiří Morava český literární historik básník a prozaik Václav Zítek český operní pěvec – barytonista † 20 prosince 2011 1933 – Jiří Klobouk spisovatel 1934 Jaroslav Mazáč český básník † 28 dubna 2006 Zdeněk Herman český fyzikální chemik 1939 – Petr Dudešek hudebník sbormistr skladatel scenárista a zpěvák 1941 – Jiří Horáček český virolog a mikrobiolog † 28 března 2010 1942 – Jaroslava Jehličková mistryně Evropy v běhu na 1500 metrů 1943 – Jan Filipský český indolog a překladatel 1947 – Jiří Bartoška herec a ředitel filmového festivalu 1951 – Lenka Procházková česká prozaička 1970 – Lukáš Pollert kanoista a lékař 1973 – David Moravec hokejista 1975 – Ladislav Benýšek hokejista 1978 – Tomáš Ujfaluši český fotbalista 1979 – Anna Polívková česká herečka 1982 – Diana Kobzanová modelka moderátorka a Miss České republiky v roce 2001 1992 – Denisa Domanská modelka Česká Miss World 2011 Svět 1188 – Ferdinand Portugalský flanderský hrabě † 29 července 1233 1494 – Georgius Agricola německý učenec † 1555 1607 – Michiel de Ruyter holandský admirál účastník námořních bojů mezi Angličany a Nizozemci † 29 dubna 1676 1628 – Žofie Amálie Brunšvická dánská královna † 20 února 1685 1684 – Matej Bel slovenský polyhistor encyklopedista filozof spisovatel pedagog evangelický kazatel průkopník slovenského osvícenství † 1749 1693 – John Harrison anglický hodinář a vynálezce † 24 března 1776 1698 – Erik Pontoppidan dánský historik teolog a ornitolog † 20 prosince 1764 1699 – Johann Adolf Hasse německo-italský hudební skladatel † 16 prosince 1783 1778 Anton von Gapp rakouský profesor práv † 1 dubna 1862 Sophie Blanchard francouzská pilotka balónu † 7 července 1819 1785 – Ján Hollý slovenský katolický kněz básník a překladatel † 1849 1796 – Friedrich Adolph Haage německý botanik a zahradník † 20 září 1866 1797 – Antonio Rosmini Serbati italský filosof teolog a politik † 1 července 1855 1809 Joseph Liouville francouzský matematik † 8 září 1882 Mariano José de Larra španělský romantický prozaik † 13 února 1837 1817 – Aimé Maillart francouzský hudební skladatel † 26 května 1871 1820 – Alexandre Edmond Becquerel francouzský fyzik † 1891 1830 – Hermann Hüffer německý právník a historik † 15 března 1905 1834 – William Morris anglický textilní výtvarník a spisovatel † 3 října 1896 1835 – Jožef Stefan slovinský fyzik matematik a básník † 7 ledna 1893 1837 – Filip Belgický druhorozený syn belgického krále Leopolda I † 17 listopadu 1905 1843 Marie Anunciáta Neapolsko-Sicilská arcivévodkyně rakouská † 4 května 1871 Petko Karavelov bulharský politik † 24 ledna 1903 1844 – Camille Lemonnier belgický spisovatel † 13 června 1913 1845 – Pjotr Durnovo ruský politik a ministr vnitra † 24 září 1915 1853 – Seweryn Kniaziołucki předlitavský státní úředník a politik † 24 února 1913 1855 – Andrew Mellon americký politik bankéř a mecenáš umění † 26 srpna 1937 1857 – Timothee Adamowski polský violoncellista dirigent a hudební skladatel † 18 dubna 1943 1861 – Richard Weiskirchner ministr obchodu Předlitavska † 30 dubna 1926 1869 – Antoine-Henri Jomini francouzský důstojník a vojenský teoretik 6 března 1779 1874 Luigi Einaudi prezident Itálie † 30 října 1961 Harry Houdini americký kouzelník † 31 října 1926 1876 – Ioannis Georgiadis řecký šermíř olympijský vítěz † 20 března 1960 1877 – René Lorin francouzský inženýr vynálezce náporového motoru † 16 ledna 1933 1884 Philipp Frank rakouský teoretický fyzik matematik a filosof † 21 července 1966 Petrus Josephus Wilhelmus Debye nizozemský fyzik a teoretický chemik nositel Nobelovy ceny † 1966 1885 Charles Daniels americký plavec čtyřnásobný olympijský vítěz v letech 1904–1908 † 8 srpna 1973 Juozas Balčikonis litevský lexikograf † 5 února 1969 1886 – Edward Weston americký fotograf † 1958 1889 – Albert Hill britský běžec na střední tratě dvojnásobný olympijský vítěz † 8 ledna 1969 1891 – Sergej Vavilov ruský fyzik a prezident Akademie věd SSSR † 25 ledna 1951 1893 – Walter Baade německo-americký astronom † 1960 1897 – Wilhelm Reich rakousko-americký psychiatr † 3 listopadu 1957 1901 Sydney Atkinson jihoafrický olympijský vítěz v běhu na 110 metrů překážek z roku 1928 † 31 srpna 1977 Ub Iwerks americký filmový animátor † 7 července 1971 1903 – Adolf Butenandt německý biochemik † 18 ledna 1995 1907 – Arso Jovanović černohorský partyzán a politik † 12 srpna 1948 1909 Clyde Barrow Bonnie a Clyde populární zločinci † 23 května 1934 Richard Wurmbrand rumunský luteránský farář spisovatel a teolog † 17 února 2001 1910 – Adolph Malan jihoafrický stíhací pilot RAF † 17 září 1963 1911 – Joseph Barbera americký animátor režisér kreslíř † 18 prosince 2006 1913 – Malcolm Sheperd Knowles americký teoretik vzdělávání dospělých † 27 listopadu 1997 1917 – John Cowdery Kendrew anglický biochemik nositel Nobelovy ceny za chemii † 23 srpna 1997 1919 – Lawrence Ferlinghetti americký básník 1921 – Vasilij Smyslov sovětský šachista † 27 března 2010 1923 – Dov Judkovski izraelský novinář † 28 prosince 2010 1926 Dario Fo italský satirický dramatik divadelní režisér skladatel a výtvarník nositel Nobelovy ceny Desmond Connell irský kardinál William Porter americký olympijský vítěz v běhu na 110 metrů překážek † 10 března 2000 1930 David Dacko první prezident Středoafrické republiky † 2003 Steve McQueen americký herec režisér a producent † 1980 1932 – Lodewijk van den Berg americký astronaut 1935 – Mary Berry britská spisovatelka a expertka na gastronomii 1936 László Szabó maďarský herec Kalaparusha Maurice McIntyre americký saxofonista † 9 listopadu 2013 David Suzuki kanadský ekolog a aktivista 1938 David Irving britský historik Steve Kuhn americký jazzový klavírista Vojtech Majling slovenský fotograf a sběratel lidové slovesnosti 1941 – Joseph Hooton Taylor americký rádioastronom 1942 – Ján Zlocha slovenský fotbalista československý reprezentant † 1 července 2013 1944 – Vojislav Koštunica prezident Svazové republiky Jugoslávie 1945 – Robert T Bakker americký paleontolog 1947 – Svetlana Toma moldavská herečka 1948 – Jerzy Kukuczka polský horolezec † 1989 1949 – Ruud Krol nizozemský fotbalista a trenér 1953 – Sergej Starostin ruský jazykovědec † 30 září 2005 1954 – Hank Roberts americký violoncellista 1957 – Scott Jay „Doc Horowitz americký astronaut 1960 Nena německá zpěvačka Tono Stano slovenský fotograf 1962 − Renee Rosnes kanadská klavíristka 1963 – Dave Douglas americký trumpetista a hudební skladatel 1965 – Marián Vajda slovenský tenista a trenér 1970 – Sharon Corr členka irské hudební skupiny The Corrs 1973 – Jim Parsons americký herec 1974 – Alyson Hannigan americká herečka 1975 – Thomas Johansson švédský tenista 1981 – Philip Winchesteramerický herec 1984 – Philipp Petzschner německý tenista 1985 – Frederico Gil portugalský tenista Úmrtí Česko 1673 – Jiří Konstanc český kněz spisovatel pedagog a misionář 1607 1683 – Jan Hartvík z Nostic český šlechtic a politik 1610 1810 – Josef Valentin Zlobický právník překladatel a jazykovědec 14 února 1743 1833 – Kateřina Veronika Anna Dusíková klavíristka harfenistka a skladatelka 8 března 1769 1878 – Albín Mašek varhaník a skladatel 10 října 1804 1858 – Jan Šantl právník dramatik hudební skladatel a politik 15 května 1798 1883 – Karel Drahotín Villani liberální politik a básník 28 ledna 1818 1906 – Josef Klika pedagog komeniolog a překladatel 28 ledna 1857 1913 – Bohumil Hanč 19 listopadu 1886 a Václav Vrbata 11 října 1885 běžci na lyžích tragicky zahynuli během závodu v Krkonoších 1921 – František Šulc papežský komoří 8 července 1851 1922 – Alfons Bohumil Šťastný český spisovatel a překladatel 30 července 1866 1936 – Rudolph von Procházka český německojazyčný právník a skladatel 23 února 1864 1942 – František Vahala architekt a výtvarník 3 července 1881 1945 – Karel Veselý-Jilemský hudební skladatel 26 srpna 1915 1950 – Jan Znoj sochař 12 března 1905 1952 – Josef Václav Bohuslav soudce Ústavního soudu 12 prosince 1863 1967 – Antonín Pelc karikaturista malíř a ilustrátor 16 ledna 1895 2010 – Zdeněk Mařatka lékař – gastroenterolog 27 června 1914 2013 – Čestmír Císař ministr školství vlády ČSSR 2 ledna 1920 2014 – Zdeněk Kabelka český lékař pediatr a otorhinolaryngolog 15 prosince 1951 Svět 1275 – Beatrix Anglická bretaňská vévodkyně z dynastie Plantagenetů 25 června 1242 1284 – Hugo III Kyperský král kyperský a jeruzalémský 1235 1317 – Jan V Braniborský braniborský markrabě 1302 1394 – Konstancie Kastilská vévodkyně z Lancasteru 1354] 1455 – Mikuláš V papež 1397 1602 – Naomasa Ii japonský daimjó 4 března 1561 1603 – Alžběta I královna Anglie a Irska 7 září 1533 1630 – Ješaja Horowitz židovský rabín a učenec 1565 1644 – Cecílie Renata Habsburská polská královna manželka polského krále Vladislava IV Vasy 16 července 1611 1751 – Ján Pálfi uherský šlechtic palatin zemský soudce a chorvatský bán 20 srpna 1663 1776 – John Harrison anglický hodinář a vynálezce 24 března 1693 1794 – Jacques-René Hébert francouzský revolucionář 15 listopadu 1757 1801 – Didak Josef z Cádizu španělský kněz kazatel a spisovatel blahoslavený 30 března 1743 1805 – Alois I z Lichtenštejna lichtenštejnský kníže 14 května 1759 1818 – Humphry Repton anglický zahradní architekt 21 dubna 1752 1832 – Marie Anna Saská velkovévodkyně toskánská 15 listopadu 1799 1844 – Bertel Thorvaldsen dánský sochař 19 listopadu 1770 1846 – Georg Friedrich Erdmann Klette von Klettenhof slezský evangelický šlechtic 20 února 1766 1866 – Marie Amálie Neapolsko-Sicilská manželka posledního francouzského krále Ludvíka Filipa 26 dubna 1782 1877 – Walter Bagehot anglický bankéř a novinář 3 února 1826 1882 Bertall francouzský karikaturista a fotograf 18 prosince 1820 Henry Wadsworth Longfellow americký básník 27 února 1807 1889 – Karol Heiller bratislavský kazatel a titulární biskup 12 února 1811 1902 – Josef Löwy rakouský malíř a dvorní fotograf 16 srpna 1834 1905 – Jules Verne francouzský spisovatel 8 února 1828 1909 – John Millington Synge irský spisovatel 16 dubna 1871 1911 – Dragan Cankov bulharský politik 9 listopadu 1828 1916 – Enrique Granados španělský hudební skladatel a klavírista 27 července 1867 1919 – Franz Metzner německý sochař 18 listopadu 1870 1926 – Albion Woodbury Small americký sociolog 11 května 1854 1940 – Édouard Branly francouzský fyzik 23 října 1844 1942 – Anton Drexler německý politik předseda nacistické strany NSDAP 13 června 1884 1944 – Orde Wingate britský tvůrce speciálních vojenských jednotek 26 února 1903 1946 Alexandr Alexandrovič Aljechin ruský šachista 1892 Carl Schuhmann německý gymnasta čtyřnásobný olympijský vítěz v roce 1896 12 května 1869 1948 – Nikolaj Berďajev ruský křesťanský filosof 8 března 1874 1953 – Marie z Tecku britská královna manželka Jiřího V 26 května 1867 1962 – Auguste Piccard švýcarský vzduchoplavec a fyzik 28 ledna 1884 1969 – Joseph Kasavubu první prezident Demokratické republiky Kongo 1910 1971 Arne Jacobsen dánský architekt 11 února 1902 Hubert Salvátor Toskánský arcivévoda rakouský a princ toskánský 30 dubna 1894 1973 – Chajim Hazaz izraelský spisovatel 16 září 1898 1975 – Simone Martin-Chauffierová francouzská spisovatelka 29 srpna 1902 1976 – Bernard Montgomery britský maršál 1887 1977 – Conrad Felixmüller německý expresionistický malíř 21 května 1897 1980 – Óscar Romero salvadorský kněz arcibiskup ze San Salvadoru neoficiální světec 15 srpna 1917 1985 – Georges Henri Rivière francouzský muzeolog 7 června 1897 1986 – Michael Černohorský černohorský korunní princ 14 září 1908 1995 – Joseph Needham britský biochemik historik a sinolog 9 prosince 1900 1998 António Ribeiro portugalský kardinál 21 května 1928 Denis Charles americký bubeník 4 prosince 1933 1999 − Val Valentin portorický zvukový inženýr 6 ledna 1920 2003 Zdzisław Krzyszkowiak polský olympijský vítěz v běhu na 3000 metrů překážek 3 srpna 1929 Hans Hermann Groër rakouský kardinál a vídeňský arcibiskup 13 října 1919 2008 – Richard Widmark americký filmový herec 26 prosince 1914 2009 Igor Stělnov ruský hokejista 12 února 1963 Uriel Jones americký bubeník 13 června 1934 2013 Deke Richards americký hudební producent a skladatel 8 dubna 1944 Peter Duryea americký herec 14 července 1939 Svátky Česko Gabriel Zbislav Zbyslav Den Horské služby v České republice Svět Světový den boje proti tuberkulóze Slovensko – Gabriel Reference 25 březen je 84 den roku podle gregoriánského kalendáře 85 v přestupném roce Do konce roku zbývá 281 dní Ve středověku byl tento den svátek Zvěstování Panně Marii přesně devět měsíců před Narozením Páně – 25 prosincem používán jako počátek kalendářního roku tzv stilus annunciationis Lišilo se však jaký rok letopočtu tímto dnem začínal Podle způsobu florentinského calculus Florentinus byl letopočet stejný jako podle běžného kalendáře takže rok začínal pouze o dva měsíce a 25 dní později než stejný rok začínající 1 lednem Tento způsob se používal ve Francii mos Gallicanus i v některých oblastech Německa ve 12 století; nejdéle se však udržel ve Florencii a to do 2 poloviny 18 století Podle způsobu pisánského calculus Pisanus tento den začínal rok s letopočtem o jedno vyšším který předbíhal obyčejný rok začínající 1 lednem o 9 měsíců a 7 dní V Pise začínali takto rok až do 1749 Takže například v průběhu normálního roku 1125 začínal ve Florencii k 25 březnu teprve rok 1125 zatímco v Pise začínal ve stejný den už rok 1126 V papežské kanceláři se užíval způsob florentinský od poloviny 10 století až do roku 1088 V letech 1088–1145 byl souběžně! užíván též způsob pisánský a od roku 1145 až do doby papeže Bonifáce VIII 1294–1303 se prosadil opět způsob florentinský Události Česko 1420 – Proběhla bitva u Sudoměře ve které Jan Žižka porazil vojsko katolických pánů 1945 – Americký nálet na pražské průmyslové čtvrti na severovýchodě města konkrétně se jednalo Libeň a vysočanský komplex kde se vyráběly lehké stíhače tanků Hetzer dalším cílem byly letiště ve Kbelích a Letňanech Náletu se zúčastnilo 400 letadel typu B-17 Flying Fortress a B-24 Liberator 1996 – Slavnostně byl zahájen provoz ropovodu z německého Ingolstadtu do Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou Svět 421 – Dle legendy byly založeny Benátky 1634 – Prvních 150 osadníků se vylodilo na pobřeží dnešního Marylandu De facto tak založili britskou kolonii Province of Maryland která de iure vznikla už o dva roky dříve 1799 – Jednotky Francouzského Direktoria a Rakouského císařství se střetly v bitvě u Stockachu 1901 – Z továrny Daimler Motoren Gesellschaft vyjel první Mercedes 1945 – Byla zahájena Bratislavsko-brněnská operace sovětských a rumunských vojsk která skončila osvobozením jihozápadního Slovenska a jižní a střední Moravy od nacistické okupace 1949 – Sovětské úřady zahájily takzvané březnové deportace občanů Estonska Lotyšska a Litvy tentokrát zaměřené proti odpůrcům násilné kolektivizace a dalším nepřátelům režimu obětí deportace bylo přes 94000 osob 1974 – Francouz Roland Moreno přihlásil patent na první čipovou platební kartu na světě 1987 – Papež Jan Pavel II vydal encykliku Redemptoris Mater o blahoslavené Panně Marii v životě katolické církve 1988 – V Bratislavě se uskutečnilo pokojné shromáždění věřících za náboženské a občanské svobody tzv svíčková manifestace zakončená tvrdým policejním zásahem Narození Česko 1297 – Arnošt z Pardubic první pražský arcibiskup † 30 června 1364 1724 – Adam František z Hartigu rakouský diplomat † 15 listopadu 1783 1820 – Vincenc Dominik Bíba pedagog † 2 června 1906 1832 – August Breiský český lékař a pedagog † 25 května 1889 1849 Josef Probošt rolník povozník řezbář † 20 března 1926 Gustav Fiedler šestý moravskoostravský starosta † 27 dubna 1936 1850 – František Vogner učitel sbormistr a hudební skladatel † 23 listopadu 1930 1864 – Alfred Nikodém průkopník zimního plavání † 30 října 1949 1867 – Pavel Blaho slovenský lékař a československý politik † 29 listopadu 1927 1870 – Franz Budig československý politik německé národnosti † 3 ledna 1928 1871 – Josef Kouša československý politik † ? 1875 – Rudolf Pilát československý politik slovenské národnosti † 18 října 1946 1876 – Karel Dyrynk český typograf a překladatel † 2 července 1949 1878 – František Janda-Suk atlet olympijský medailista † 23 června 1955 1879 – Otakar Zich hudební skladatel a estetik † 9 července 1934 1881 – Josef Adámek československý politik † 19 ledna 1964 1884 – Josef Vašata dirigent a hudební skladatel † 29 srpna 1942 1885 – Jan Slavík český historik a archivář † 9 května 1978 1890 – Vlasta Javořická spisovatelka † 1 srpna 1978 1893 – Anna Iblová česká herečka † 16 července 1954 1896 – František Tichý malíř a grafik † 7 října 1961 1901 Antonín Klicpera československý fotbalový reprezentant † ? Antonín Kybal textilní výtvarník † 15 listopadu 1971 1906 – Josef Trojan oběť komunismu † 28 prosince 1953 1914 – Marie Vojtěcha Hasmandová představená Kongregace Milosrdných sester sv Karla Boromejského † 21 ledna 1988 1921 Desider Galský spisovatel a publicista † 24 listopadu 1990 Jan Kozák spisovatel † 5 května 1995 Jan Firbas jazykovědec anglista † 5 května 2000 1923 – Ladislav Vik kněz a politický vězeň komunistického režimu † 22 července 2011 1924 – Jaromír Fajkus malíř † 30 června 2009 1928 Karel Hyliš český sochař medailér keramik Marie Šechtlová fotografka † 5 července 2008 Zdeněk Košler dirigent † 2 července 1995 1930 – Karel Špaček ministr financí ČR 1938 – Jan Fridrich archeolog † 2007 1942 – Jan Ságl fotograf 1943 Vojtěch Hurta český výtvarník řezbář † 1 března 2014 Petr Fiala český hudební skladatel sbormistr a hudebník 1947 – Gabriela Beňačková operní pěvkyně 1949 – Helena Šikolová běžkyně na lyžích bronz na OH 1972 1951 – Zbyněk M Duda historik a teoretik umění 1958 – Emil Hakl spisovatel 1977 – Aleš Cibulka moderátor a publicista 1983 – Karolína Kaiserová herečka 1985 – Elisavet Charalambidu II Česká vicemiss 2008 Svět 1157 – Alfonso II Aragonský aragonský král † 26 dubna 1196 1252 – Konradin vévoda švábský král sicilský král jeruzalémský † 29 října 1268 1347 – Kateřina Sienská italská řeholnice a světice † 29 dubna 1380 1538 – Christopher Clavius německý matematik a astronom † 1612 1593 – Svatý Jean de Brébeuf jezuitský misionář v Kanadě † 16 března 1649 1611 – Evlija Čelebi osmanský cestovatel † 1682 1745 – John Barry komodor Námořnictva spojených států amerických † 13 září 1803 1767 – Joachim Murat velkovévoda z Bergu a Cleves maršál Francie král obojí Sicílie † 13 října 1815 1782 – Caroline Bonaparte sestra Napoleona Bonaparte a neapolská královna † 1839 1784 – François-Joseph Fétis belgický hudební skladatel kritik muzikolog historik a pedagog † 26 března 1871 1799 – Jakub Kryštof Rad rakouský cukrovarník vynálezce kostkového cukru † 13 října 1871 1808 – José de Espronceda španělský básník † 23 května 1842 1819 – Venceslaus Ulricus Hammershaimb faerský lingvista † 8 dubna 1909 1829 – Ignacio Zaragoza mexický politik a vojevůdce † 8 září 1862 1834 – Benjamin Forstner americký vynálezce † 27 února 1897 1836 – Jozef Ľudovít Holuby slovenský protestantský kazatel botanik spisovatel a národní buditel † 15 června 1923 1842 – Antonio Fogazzaro italský spisovatel † 7 března 1911 1844 – Adolf Engler německý botanik † 10 října 1930 1865 – Alexej von Jawlensky ruský malíř † 15 března 1941 1867 Gutzon Borglum americký sochař † 6 března 1941 Arturo Toscanini italský dirigent † 16 ledna 1957 1873 – Rudolf Rocker německý anarchosyndikalistický spisovatel a aktivista † 19 září 1958 1876 – Irving Baxter americký atlet dvojnásobný olympijský vítěz v roce 1900 † 13 června 1957 1881 – Béla Bartók maďarský hudební skladatel † 1945 1882 – Kjúsaku Ogino japonský gynekolog † 1 ledna 1975 1885 – Mateiu Ion Caragiale rumunský spisovatel † 17 ledna 1936 1887 – Čúiči Nagumo admirál japonského císařského námořnictva † 6 července 1944 1908 – David Lean britský filmový režisér † 16 dubna 1991 1910 – Bencijon Netanjahu izraelský historik † 30 dubna 2012 1914 – Norman Borlaug americký agronom nositel Nobelovy ceny míru † 12 září 2009 1921 Simone Signoretová francouzská herečka † 30 září 1985 Alexandra Řecká a Dánská manželka posledního jugoslávského krále Petra II † 30 ledna 1993 Mary Douglas britská antropoložka † 16 května 2007 1922 − Stephen Edelston Toulmin anglický filosof † 4 prosince 2009 1925 Flannery O'Connorová americká spisovatelka † 3 srpna 1964 Jaime Sabines chiapaský básník † 19 března 1999 1926 Riz Ortolani italský filmový hudební skladatel † 23 ledna 2014 László Papp maďarský boxer † 16 října 2003 1928 Jim Lovell americký vojenský pilot a astronaut českého původu Roald Aas norský rychlobruslař a cyklista olympijský vítěz † 18 února 2012 1929 – Cecil Taylor americký klavírista hudební skladatel a básník 1931 Bohumil Golián slovenský volejbalista československý reprezentant † 2012 Tom Wilson americký hudební producent † 6 září 1978 Paul Motian americký jazzový bubeník a skladatel † 2011 Riz Ortolani italský filmový hudební skladatel † 23 ledna 2014 1939 – D C Fontana americká televizní scenáristka Star Trek 1940 – Anna Mina Mazzini italská popová zpěvačka 1942 Michal Dočolomanský slovenský herec † 2008 Aretha Franklin americká soulová zpěvačka 1943 − Kevin Kelley americký bubeník † 6 dubna 2002 1945 – Hermann Flaschka rakouský teoretický fyzik a matematik 1946 – Daniel Bensaïd francouzský filozof † 12 ledna 2010 1947 Gabriela Beňačková slovenská operní pěvkyně Elton John anglický zpěvák hudební skladatel a klavírista 1949 – Bob Ezrin kanadský hudebník 1958 – John Maybury britský režisér 1960 – Chad Wackerman americký bubeník 1962 – Marcia Crossová americká herečka 1964 – Alexej Prokurorov sovětský a ruský běžec na lyžích olympijský vítěz † 2008 1965 – Sarah Jessica Parker americká herečka 1966 – Jeff Healey kanadský jazzový a blues-rockový kytarista † 2 března 2008 1972 – Phil O'Donnell skotský fotbalista † 2007 1973 – Michaela Dorfmeisterová rakouská lyžařka 1976 – Vladimir Kličko ukrajinský boxer Úmrtí Česko 1053 – Prokop svatý poustevník a opat zakladatel Sázavského kláštera cca 970 1189 – Bedřich český kníže 1141 1142 1677 – Václav Hollar český rytec a kreslíř 13 července 1607 1709 – Norbert Želecký z Počernic opat premonstrátského kláštera Hradisko u Olomouce 1649 1833 – Alois Klar filantrop zakladatel Klárova ústavu 25 dubna 1763 1892 – Adolf Tachezy český politik německé národnosti starosta Chebu 20 února 1814 1902 – Václav Janda český politik 22 ledna 1836 1908 – Karl Max Zedtwitz český šlechtic a politik 25 června 1844 1915 – Rudolf Jaroslav Kronbauer český novinář a spisovatel 17 června 1864 1919 – Gustav Victor Finger český letecký konstruktér 30 června 1854 1926 – Vinzenz Kraus československý politik německé národnosti 18 října 1865 1927 – Alois Adlof kazatel Jednoty českobratrské 16 března 1861 1928 – Jozef Chládek hudební skladatel 12 března 1856 1929 – Otokar Březina básník 13 září 1868 1943 – Jan Bor český divadelní režisér 16 února 1886 1948 – Florian Tománek československý politik slovenské národnosti 4 května 1879 1955 – Josef Cink český básník 16 června 1932 1968 – Bedřich Pokorný důstojník československé tajné služby 6 března 1904 1985 – Karel Balíček malíř 31 října 1904 1987 – Gusta Fučíková komunistická politička 28 srpna 1903 1996 – Jaroslav Kudrna český historik filosof a jazykovědec 31 října 1926 2000 – Vladimír Váňa český esperantista 15 února 1932 2003 – František Khynl česko-americký zlatník a klenotník 25 června 1907 2010 – Robert Kopecký politik poslanec a starosta 18 dubna 1952 2015 – Josef Rybička hlasový pedagog 8 prosince 1922 Svět 1005 – Kenneth III král skotský před 967 1223 – Alfons II Portugalský portugalský král 1185 1259 – Andronikos II byzantský císař † 13 února 1332 1273 – Tomáš Bérard velmistr Templářů ? 1323 – Marie Uherská neapolská královna 1257 1330 – Alžběta Dolnobavorská rakouská vévodkyně asi 1306 1623 – Henri de La Tour francouzský šlechtic maršál Francie 28 září 1555 1625 – Giambattista Marino italský básník 1569 1712 – Nehemiah Grew anglický rostlinný anatom a fyziolog 1641 1751 – Frederik I Švédský švédský král 28 dubna 1676 1761 – Salomon Kleiner německý kreslíř a rytec 4 března 1700 1801 – Novalis německý spisovatel a básník 1772 1809 – Anna Sewardová anglická spisovatelka 12 prosince 1747 1857 – William Colgate americký průmyslník 25 ledna 1783 1865 – Feliks Paweł Jarocki polský zoolog a entomolog 14 ledna 1790 1871 – Leopold II Sedlnický slezský šlechtic vratislavský biskup 29 července 1787 1873 – Wilhelm Marstrand dánský malíř a ilustrátor 24 prosince 1810 1875 – Louis Amédée Achard francouzský novinář a spisovatel 19 dubna 1814 1914 – Frédéric Mistral francouzský básník nositel Nobelovy ceny 1830 1915 – Placido Riccardi italský řeholník blahoslavený katolické církve 24 června 1844 1918 – Claude Debussy francouzský hudební skladatel 1862 1919 – Wilhelm Lehmbruck německý expresionistický sochař 4 ledna 1881 1920 – Aloys von Liechtenstein rakouský šlechtic a politik 18 listopadu 1846 1927 – Johanne Hesbeck dánská fotografka 2 září 1873 1945 – Hilary Paweł Januszewski polský kněz a mučedník 11 června 1907 1948 – Florian Tománek slovenský římskokatolický kněz redaktor a československý poslanec 1877 1967 – Johannes Itten švýcarský expresionistický malíř 11 listopadu 1888 1973 – Edward Steichen americký fotograf a malíř 27 března 1879 1975 – Fajsal ibn Abdul al-Azíz král Saúdské Arábie 1906 1976 – Josef Albers americký malíř 19 března 1888 1978 – William Mulloy americký antropolog 3 května 1917 1980 Roland Barthes francouzský literární kritik a teoretik filosof a sémiotik 1915 Hans Walter Süsskind britský klavírista dirigent a hudební skladatel českého původu 1 května 1913 Milton Erickson americký psycholog 5 prosince 1901 1991 – Marcel Lefebvre francouzský arcibiskup 29 listopadu 1905 1995 – James Samuel Coleman americký sociolog 12 května 1926 2006 Buck Owens americký country zpěvák a skladatel 12 srpna 1929 Richard Fleischer americký filmový režisér 1916 2007 – Andranik Markarjan arménský premiér v letech 2000–2007 12 června 1951 2010 – Elisabeth Noelle-Neumannová německá socioložka a politoložka 19 prosince 1916 2011 – Marija Isakovová sovětská rychlobruslařka 5 července 1918 2012 – Antonio Tabucchi italský spisovatel 24 září 1943 Svátky Česko Marián Mario Marius Iris Svět Slovensko – Marián Den nenarozených dětí Katolický kalendář Zvěstování Panně Marii viz liturgický rok Pranostiky Česko Panny Marie zvěstování zimy nevyhání Zvěstování jaro zvěstuje zima přec nepolevuje Jaro zvěstuje Zvěstování ale zimu ještě nevyhání Když noc na Matičku jasno bude úroda krásno Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpovídá dobrý rok Jestli na den Zvěstování panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsoutakže hvězdy spatřiti se mohou bude rok příjemný a úrodný Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie bude úrodný rok Na den Zvěstování Panny Marie déšť – urodí se rež Jaké Zvěstování Boží Matky – takové velikonoční svátky Panny Marie Zvěstování – zelených semen rozsévání Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí Na Panny Marie Zvěstování kdybys travičku palicí do země tloukl už ji tam nedostaneš Matka Boží trávu množí Matička Boží kuželíček složí Svatý Matěj přidá polínko svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč 26 březen je 85 den roku podle gregoriánského kalendáře 86 v přestupném roce Do konce roku zbývá 280 dní Události Česko 1348 – Bylo zahájeno společné zasedání říšského a českého sněmu – první generální sněm 1348 – Otec vlasti Karel IV položil základní kámen Nového města pražského 1511 – Velké zemětřesení v Čechách a na Moravě které trvalo čtvrt hodiny 1926 – Byla založena Národní obec fašistická v čele obce stál generál Radola Gajda 1945 – Sovětská armáda osvobodila první obec v českých zemích Sudice na území Slezska 2005 – Předsedou ČSSD byl znovu zvolen Stanislav Gross Svět 1796 – Rumunsko vyhlásilo království 1881 – Napoleon odjíždí do Nizzy a přejímá velení nad italskou armádou 1945 – Za války v Tichomoří dobyli Američané japonský ostrov Iwodžimu 1973 – Poprvé v historii Londýnské akciové burzy se obchodování mohly zúčastnit ženy 1979 – Ve Washingtonu podepsali zástupci Izraele a Egypta mírovou smlouvu po 31 let trvajícím konfliktu 1989 – Velkou cenu Brazílie vyhrál Nigel Mansell na voze Ferrari 1995 Velkou cenu Brazílie vyhrál Michael Schumacher na voze Benetton V platnost vstoupily tzv Schengenské dohody o volném pohybu osob na jejichž základě byly zrušeny pravidelné hraniční kontroly mezi signatářskými zeměmi 2000 – Velkou cenu Brazílie vyhrál Michael Schumacher na voze Ferrari 2007 – Vyšlo album Téo&Téa francouzského muzikanta Jean Michel Jarrea 2010 – Při explozi pravděpodobně způsobené severokorejským torpédem zahynulo na potopeném jihokorejském válečném plavidle 46 námořníků Narození Česko 1698 – Prokop Diviš přírodovědec vynálezce bleskosvodu † 21 prosince 1765 1806 – Josef Slavík houslista a hudební skladatel † 30 května 1833 1833 – Antonín Bennewitz český houslista dirigent a hudební pedagog † 29 května 1926 1859 – Hugo Václav Sáňka speleolog archeolog a blanenský kronikář † 8 února 1929 1862 – Josef Šimonek československý politik † 18 dubna 1934 1869 – Josef Slabý děkan teologické fakulty v Olomouci † 29 prosince 1930 1874 – Oskar Nedbal skladatel dirigent a violista † 24 prosince 1930 1881 – František Koucký kanovník litoměřické kapituly † 16 ledna 1962 1889 – Václav Kaprál klavírista sbormistr publicista a hudební skladatel † 6 dubna 1947 1902 – Josef Hlouch římskokatolický teolog † 10 června 1972 1905 Štěpán Trochta kardinál a biskup litoměřický † 6 dubna 1974 Václav Černý literární vědec † 2 července 1987 1911 – Karel Dvořák spisovatel novinář divadelník a překladatel † 13 května 1988 1912 Miroslav Míčko historik umění pedagog výtvarný kritik a překladatel † 1 března 1970 Eustach Bittner numismatik a muzejní pracovník † 23 prosince 2001 1915 – Josef Stehlík člen československého zahraničního leteckého odboje † 30 května 1991 1923 – Bohuslav Kučera čs ministr spravedlnosti † 11 března 2006 1925 Michal Vičan československý fotbalový reprezentant † 27 ledna 1986 Bohuslav Klíma starší český archeolog a geolog † 6 února 2000 Jiří Hilmera český historik umění † 27 dubna 2009 1928 – Dagmar Hilarová spisovatelka † 1 červenec 1996 1929 – Josef Boháč hudební skladatel † 31 října 2006 1931 – Květoslav Hísek malíř 1935 – Jiří Kormaník československý zápasník stříbro na OH 1964 1936 – Jan Beneš spisovatel † 1 června 2007 1938 Jana Hlaváčová herečka Petr Piťha kněz bohemista lingvista politik a pedagog 1941 – Eliška Hašková-Coolidge bývalá asistentka amerických prezidentů 1942 – Daniela Mrázková teoretička a kritička umělecké fotografie 1944 – Vlasta Vopičková československá tenistka 1946 Jan Berwid-Buquoy český a německý politolog a historik Jiří Kabeš violista člen skupiny The Plastic People of the Universe 1951 – Petr Čornej český historik 1952 Jan Burian český básník písničkář a prozaik Kateřina Červenková česká muzikoložka lexikografka a klavíristka 1953 – Ivan Hubač scenárista a dramaturg 1956 – Pavel Janoušek literární historik a teoretik 1963 – Vilma Cibulková herečka 1966 – Martin Petrásek lyžař 1975 – Lenka Šmídová jachtařka 1987 – Ondřej Kúdela fotbalista Svět 1516 – Konrad Gessner švýcarský přírodovědec a bibliograf † 13 prosince 1565 1554 – Karel II Lotrinský velitel Katolické ligy † 4 října 1611 1559 – Wolf Dietrich von Raitenau arcibiskup v Salzburgu † 16 ledna 1617 1633 – Mary Bealeová anglická portrétistka † 1699 1662 – Marie Louisa Orléanská španělská královna manželka Karla II † 12 února 1689 1685 – Johann Alexander Thiele německý malíř a rytec † 22 května 1752 1692 – Jean Restout francouzský malíř † 1 ledna 1768 1753 – Benjamin Thompson angloamerický fyzik a vynálezce † 21 srpna 1814 1774 – Ernst von Hügel württemberský generál a ministr † 30 března 1849 1788 – Boniface de Castellane francouzský generál † 16 září 1862 1794 – Julius Schnorr von Carolsfeld německý malíř † 24 května 1872 1811 – Konstantin von Höfler německý historik † 29 listopadu 1897 1832 – Michel Bréal francouzský filolog † 1915 1834 – Hermann Wilhelm Vogel německý chemik a fotograf † 17 prosinec 1898 1849 – Armand Peugeot francouzský průkopník automobilismu † 2 ledna 1915 1852 Josef Emanuel Hibsch rakouský geolog † 4 listopadu 1940 Élémir Bourges francouzský spisovatel a novinář † 13 listopadu 1925 1868 – Fuad I egyptský král † 28 dubna 1936 1873 – Condé Montrose Nast americký vydavatel časopisů † 19 září 1942 1874 – Robert Frost americký básník dramatik spisovatel a vysokoškolský pedagog čtyřnásobný nositel Pulitzerovy ceny † 29 ledna 1963 1875 Max Abraham německý fyzik † 16 listopadu 1922 I Sung-man prezident Korejské republiky † 19 července 1965 1876 – Wilhelm Wied albánský kníže † 18 duben 1945 1881 – Guccio Gucci italský obchodník a módní návrhář † 2 ledna 1953 1891 – Anežka Marie Toskánská rakouská arcivévodkyně † 4 října 1945 1893 – Palmiro Togliatti předseda komunistické strany Itálie † 21 srpna 1964 1895 – Vilho Tuulos finský olympijský vítěz v trojskoku † 5 září 1967 1904 Joseph Campbell americký komparativní religionista † 30 října 1987 Attilio Ferraris italský fotbalista † 8 května 1947 Hugon Hanke ministerský předseda polské exilové vlády † 19 prosince 1964 Xenofón Zolotas premiér Řecka † 10 června 2004 1905 – Viktor Frankl rakouský neurolog a psychiatr † 2 září 1997 1908 – Betty MacDonaldová americká spisovatelka † 7 února 1958 1911 John Langshaw Austin britský jazykovědec † 8 února 1960 Tennessee Williams americký dramatik † 25 února 1983 1913 – Pál Erdős maďarský matematik † 20 září 1996 1914 Franz Stangl velitel vyhlazovacích táborů]] ] a ] † ] ] ] americký generál † ] ] ] – ] americký biochemik Nobelova cena za chemii 1972 † ] ] ] – ] americký zpěvák † ] ] ] – ] na Jamajce narozený britský saxofonista † ] ] ] – ] izraelský politik † ] ] ] ] francouzský hudební skladatel dirigent a klavírista ] americký saxofonista † ] ] ] – ] československá hráčka a funkcionářka ]u ] – ] americký básník † ] ] ] – ] americký herec † ] ] ] ] italský avantgardní filmař ] italský automobilový závodník † ] ] ] americký jazzový bubeník † ] ] ] – ] americký herec spisovatel a režisér ] – ] prezident Státu Palestina ] ] britský fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku 2003 ] izraelský politik a rabín ] – ] slovenská historička ] – ] americký herec ] ] italská automobilová závodnice † ] ] ] britský zoolog etolog a biolog ] – ] americký hudebník hudební producent a skladatel † ] ] ] ] slovenský fotograf ] americký novinář a spisovatel ] – ] americká zpěvačka ] – ] sovětská rychlobruslařka zlato na OH 1968 ] – ] zpěvák americké skupiny ] ] ] dědičná princezna rumunského trůnu ] německý spisovatel a scenárista ] ] rakouský zpěvák a literát ] americký skladatel filmové hudby ] – ] americký fyzik Nobelova cena 2001 ] – ] francouzský automobilový závodník † ] ] ] – ] italský automobilový závodník † ] ] ] – ] britský automobilový závodník ] – ] americký herec ] – ] australská tenistka ] – ] americký herec ] – ] kanadský hokejista ] – ] japonská jazzová pianistka ] – ] španělský fotbalista ] – ] britská herečka Úmrtí ] † 1827]] Česko ] – ] osvícenský právník národohospodář a reformátor ] ] ] – ] přírodní léčitel zakladatel lázní Lipová ]a ] ] – ] český podnikatel a politik ] ] ] ] kněz básník folklorista a speleolog ] ] ] český hudební skladatel ] ] ] – ] český malíř ] ] ] – ] herec režisér divadelní historik a překladatel ] ] ] – ] český malíř ] ] ] – ] studentka odbojářka ] ] ] ] novinář kolaborující s nacisty ]a ] ] český proletářský spisovatel ] ] ] – ] československý politik slovenské národnosti ] ] ] – ] česká nakladatelka ] ] ] – ] lékař poslanec signatář Charty 77 ] ] ] – ] československý fotbalový reprezentant ] ] ] – ] československý hokejový reprezentant ]u ] ] – ] český hudební skladatel a varhaník ]a ] ] – ] ilustrátorka ] ] ] – ] trenér československé fotbalové reprezentace ] ] Svět ] – ] portugalský král ]u ] ] – ] aragonský infant ] ] – ] manželka norského krále ] ] ] – ] král kastilský ] ] ] – ] německý lékař ] ] ] – ] španělský námořní důstojník a objevitel ] ] ] – ] skotský geolog ] ] ] – ] šlechtic a vynálezce  ] ] ] – ] francouzský vědec propagátor gilotiny ] ] ] – ] německý hudební skladatel pokřtěn ] ] ] – ] francouzský námořní důstojník ] ] ] – ] polský arcibiskup ve Lvově a Praze ] ] ] – ] dánský kněz básník a spisovatel ] ] ] – ] francouzský misionář ] ] ] – ] slovenský buditel ] ] ] – ] belgický hudební skladatel kritik muzikolog historik a pedagog ] ] ] – ] kašubský jazykovědec a spisovatel ] ] ] – ] americký spisovatel ] ] ] – ] německá herečka francouzského původu ] ] ] – ] americký reformní rabín redaktor a spisovatel ] ] ] – ] předlitavský politik ] ] ] – ] britský koloniální podnikatel a politik ] ] ] – ] tatarský revolucionář a spisovatel ] ] ] – ] předlitavský státní úředník a politik ]a ] ] – ] francouzská herečka ] ] ] – ] německý kancléř ] ] ] – ] americký fotograf ] ] – ] americký jazzový kytarista ] ] ] – ] německý kníže ] ] ] ] ruský ] ] a ] ] ] ] řecký atlet ] ] ] ] sovětský vojenský teoretik náčelník generálního štábu ] ] ] ] britský státník ] ] ] – ] premiér Francie ] ] ] – ] americký spisovatel ] ] ] – ] brazilský biskup reformátor ] ] ] – ] americký právník a první guvernér ] ] ] ] ] německý spisovatel ] ] americký spisovatel ] ] ] německý prozaik a dramatik ] ] ] − ] anglický hudební skladatel zpěvák herec a dramatik ] ] ] – ] izraelský archeolog ] ] ] – ] předseda ] ] ] ] – ] slovenský lékař dramatik a spisovatel ] ] ] – ] polská muzikoložka ] ] ] ] první ] prezident ] ] ] srbský spisovatel a básník ] ] ] – ] slovenský fotograf ] ] ] ] americký herec ] ] ] německý malíř tiskař architekt a učitel ] ] ] – ] americký ] ] ] ] – ] bývalý předseda britské vlády ] ] ] – ] španělská herečka a zpěvačka ] ] ] – ] anglický hudebník ] ] ] – ] slovenský historik a politik ]a ] ] – ] švédský spisovatel překladatel a psycholog Nobelova cena 2011 ] ] Svátky Česko ] Emanuela Manuel Manuela ] Slovensko ] ] ] 28 březen je 87 den roku podle gregoriánského kalendáře 88 v přestupném roce Do konce roku zbývá 278 dní Události Česko 1946 – Byl schválen ústavní zákon č 57 1946 Sb který ratihaboval Prozatímní státní zřízení Svět 1461 – Proběhl méně rozsáhlý vojenský střet válek růží – bitva u Ferrybridge 1709 – Německý alchymista Johann Friedrich Böttger odhalil tajemství složení a technologie výroby bílého východoasijského porcelánu 1939 – Frankistické jednotky a italské divize nastolily ve státě Španělsko fašistickou diktaturu hlavou státu se stal Francisco Franco 1942 – Britské letectvo si poprvé úspěšně vyzkoušelo kobercové bombardování v noci z 28 na 29 března 1942 kdy se terčem masivního náletu stal severoněmecký Lübeck 1979 – Došlo k jaderné havárii v Three Mile Island 1989 – Přijata nová srbská ústava výrazně omezující suverenitu Vojvodiny a Kosova 2005 Kurmanbek Bakijev se stal předsedou vlády a prozatímním prezidentem Kyrgyzstánu U pobřeží indonéského ostrova Sumatra došlo k zemětřesení o síle 82 stupně Epicentrum zemětřesení leželo asi 200 km západně od pobřeží Obavy seizmologů ze vzniku vlny tsunami se nepotvrdily zemětřesení si však v Indonésii vyžádalo asi tisíc životů Narození Česko 1592 – Jan Amos Komenský pedagog a filozof † 15 listopadu 1670 1660 – Arnold Houbraken nizozemský malíř a životopisec † 14 října 1719 1753 – František Antonín Martin Mensi kněz a hudební skladatel † 28 prosince 1829 1811 Jan Křtitel Drbohlav kněz skladatel překladatel pedagog básník teolog historik † 24 června 1877 Jan Nepomucký Neumann misionář † 5 ledna 1860 1834 – Viktor Barvitius český malíř † 9 června 1902 1835 – Adam Walach slezský komunální politik a činovník evangelické církve † 2 dubna 1898 1859 – Vojtěch Bartoněk malíř a restaurátor † 25 srpna 1908 1864 – František Houser československý politik † ? ? 1865 – Alois Horák československý politik † 31 srpna 1937 1867 – Karel Macháň hudební skladatel folklorista spisovatel a pedagog † 1935 1886 – Jaroslav Novotný hudební skladatel † 1 června 1918 1895 – Anna Polmanová-Preclíková sbormistryně a dirigentka † 4 dubna 1972 1897 – Břetislav Benda sochař † 19 srpna 1983 1899 – Karel Konrád spisovatel † 11 prosince 1971 1902 Ladislav Riedl Německobrodský lékař a spisovatel † 3 září 1975 Jaromír Vejvoda hudební skladatel a kapelník autor hitu Škoda lásky † 13 listopadu 1988 Otto Wagner účastník zahraničního odboje za 2 světové války † 20 května 1974 1907 – Bohuslav Niederle chirurg † 12 května 2000 1912 – Eduard Tomek malíř † 17 srpna 2001 1914 – Bohumil Hrabal prozaik † 3 února 1997 1922 – Miloš Steimar divadelní a filmový herec † 15 února 1949 1923 Karel Dospiva krnovský dirigent a učitel hudby † 12 března 2012 Mojmír Petráň biofyzik a vynálezce 1925 – Vladimír Nahodil chirurg vysokoškolský pedagog 1935 – Mirek Hoffmann countryový zpěvák textař a skladatel 1936 – Zdeněk Svěrák herec scenárista a dramatik 1938 – Ivan Šlapeta český kameraman 1939 Věra Kotasová malířka grafička pedagožka a překladatelka Milan Lička český archeolog 1941 – Zdeněk Vorlíček vysokoškolský pedagog a politik 1944 – František Pála československý tenista 1949 – Milena Slavická česká kunsthistorička a spisovatelka 1951 Jiří Kamen český spisovatel a rozhlasový redaktor Arif Salichov český právník spisovatel a básník 1952 – Jan Fiala grafik 1972 – Dušan Salfický hokejový brankář 1973 – Michal Velíšek střihač soukromé televize vyznamenaný medailí Za hrdinství in memoriam † 13 září 2005 1981 – Ondřej Brousek filmový herec hudebník a skladatel 1986 – Barbora Záhlavová-Strýcová tenistka Svět 1472 – Fra Bartolomeo italský malíř † 31 října 1517 1515 – Terezie od Ježíše španělská mystička reformátorka karmelitánského řádu učitelka církve a světice † 1582 1554 – Ivan Ivanovič druhorozený syn cara Ivana IV Hrozného † 19 listopadu 1581 1702 – Ignacio de Luzán španělský básník † 18 května 1754 1727 – Maxmilián III Josef bavorský kurfiřt † 30 prosince 1777 1764 – Nikolaj Rezanov ruský šlechtic a politik † 1 března 1807 1773 – Henri-Gatien Bertrand francouzský napoleonský maršál † 15 ledna 1844 1817 – Francesco de Sanctis italský politik literární historik a kritik † 29 prosince 1883 1819 Edwin Drake americký stavbař a vynálezce † 8 listopadu 1880 André-Adolphe-Eugène Disdéri francouzský portrétní fotograf † 4 října 1889 1820 – William Howard Russell irský novinářský fotograf † 11 února 1907 1824 – Branko Radičević srbský básník † 1 července 1853 1828 – Étienne Carjat francouzský žurnalista karikaturista a fotograf † 19 března 1906 1831 – Rudolf von Merkl ministr války Rakouska-Uherska † 22 ledna 1911 1838 – Jean-Paul Laurens francouzský malíř a sochař † 23 března 1921 1840 – Eduard Schnitzer slezský cestovatel † 23 října 1892 1859 – Joséphin Péladan francouzský dekadentní spisovatel a básník † 27 června 1918 1862 – Aristide Briand premiér Francie † 7 března 1932 1868 – Maxim Gorkij ruský spisovatel † 18 června 1936 1881 – Martin Sheridan americký trojnásobný olympijský vítěz v hodu diskem † 27 března 1918 1893 – Josef František Habsbursko-Lotrinský rakouský arcivévoda z uherské linie † 25 září 1957 1898 – Rudolf Martanovič slovenský politik † 28 dubna 1955 1901 – Fritz Hagmann švýcarský zápasník zlato na OH 1924 † 14 prosince 1974 1908 – Viktor Trstenský slovenský katolický kněz spisovatel a politický vězeň † 7 prosince 2006 1909 – Ján Mudroch slovenský malíř † 4 února 1968 1910 Ingrid Švédská jako manželka dánského krále Frederika IX dánská královna † 7 listopadu 2000 Kit Kleinová americká rychlobruslařka mistryně světa 1936 † 13 dubna 1985 1912 – Eduard Tomek rakousko-český malíř † 17 srpna 2001 1921 – Norman Bluhm americký malíř † 3 února 1999 1923 – Thad Jones americký trumpetista † 20 srpna 1986 1927 – Theo Colborn americká bioložka † 14 prosince 2014 1928 Zbigniew Brzezinski polsko-americký politolog Alexander Grothendieck německý matematik † 13 listopadu 2014 1930 – Jerome Isaac Friedman americký fyzik Nobelova cena za fyziku 1990 1933 – Juan Sandoval Íñiguez mexický kardinál 1935 – Józef Schmidt polský dvojnásobný olympijský vítěz v trojskoku 1936 – Mario Vargas Llosa peruánský spisovatel nositel Nobelovy ceny 1941 Jeffrey Moussaieff Masson americký spisovatel Charlie McCoy americký multiinstrumentalista 1942 Daniel Dennett americký filosof Michael Haneke rakouský filmový a divadelní režisér a filozof Mike Newell britský filmový a televizní režisér Samuel Ramey americký operní pěvec bas 1943 – Juraj Okoličány slovenský hokejový rozhodčí a hokejový supervizor † 10 září 2008 1946 – Wubbo Ockels nizozemský fyzik univerzitní profesor a astronaut † 18 května 2014 1948 – John Evan britský hráč na klávesové nástroje 1952 – Leonid Tibilov prezident Republiky Jižní Osetie 1960 – Chris Barrie britský herec 1962 – Jaroslav Lipowski polský lingvista 1970 – Vince Vaughn americký herec 1981 Julia Stiles americká herečka a dramatička Éva Vica Kerekes slovenská herečka 1983 – Ladji Doucouré francouzský atlet-překážkář 1985 – Stanislas Wawrinka švýcarský tenista 1986 – Lady Gaga vele úspěšná americká zpěvačka a herečka 1993 – Matija Nastasić srbský fotbalista Úmrtí Česko 1788 – Václav Kovanda barokní sochař a řezbář 10 července 1719 1812 – Ondřej Schweigl barokně-klasicistní sochař řezbář a štukatér 30 listopadu 1735 1833 – Alois Josef Krakovský z Kolovrat šlechtic a arcibiskup 21 ledna 1759 1878 – Miloslava Pippichová-Havelková operní pěvkyně 24 února 1847 1914 – Hanuš Trneček český harfenista klavírista dirigent skladatel a hudební pedagog 16 května 1858 1934 – Alois Koldinský poslanec Českého zemského sněmu a starosta Smíchova 8 září 1857 1937 – Josef Klička varhaník houslista hudební skladatel a pedagog 15 prosince 1855 1949 – Josef Svozil československý politik 19 dubna 1873 1954 – Friedrich Stolberg československý politik německé národnosti 14 prosince 1877 1969 – Karel Kinský malíř grafik a regionální pracovník 2 srpna 1901 1988 – Ladislav Mikeš Pařízek cestovatel a spisovatel 17 listopadu 1907 1989 – Antonín Rýgr československý fotbalový reprezentant 15 srpna 1921 1992 – Josef Matěj pozounista a hudební skladatel 19 února 1922 1994 – Rudolf Hanych malíř 11 dubna 1906 1995 Jiří Waldhans dirigent a hudební pedagog 17 dubna 1923 Anna Hostomská hudební propagátorka a spisovatelka 6 srpna 1907 1998 – Miroslav Zounar herec 15 června 1932 2010 – Jiří Horáček český virolog a mikrobiolog 24 března 1941 2011 – Vojtěch Adamec český sochař 4 července 1933 2015 – Miroslav Ondříček český kameraman 4 listopadu 1934 Svět 193 – Pertinax římský císař 1 srpna 126 1072 – Ordulf Saský vévoda z rodu Billungů 1022 1241 – Valdemar II Vítězný dánský král 28 června 1170 1285 – Martin IV papež mezi 1210–1220 1566 – Siegmund von Herberstein rakouský diplomat 23 srpna 1486 1621 – Ottavio Rinuccini italský básník a operní libretista 20 ledna 1562 1701 – Domenico Guidi italský barokní sochař 6 června 1625 1794 – Nicolas de Condorcet francouzský filosof 1743 1801 – Ralph Abercromby britský generál 7 října 1734 1840 – Simon Antoine Jean L'Huilier švýcarský matematik 24 dubna 1750 1864 – Luisa Šarlota Dánská dánská princezna 30 října 1789 1876 – Joseph Böhm houslista maďarského židovského původu 4 dubna 1795 1877 – Vincenzo Fioravanti italský hudební skladatel 5 dubna 1799 1883 – Lorenz Diefenbach německý lexikograf 19 července 1806 1887 – Ditlev Gothard Monrad dánský politik a biskup 24 listopadu 1811 1922 – Vladimir Dmitrijevič Nabokov ruský politik a novinář 15 července 1870 1938 – Čeng Siao-sü čínský politik diplomat a umělec 2 dubna 1860 1941 – Virginia Woolfová anglická spisovatelka 1882 1943 – Sergej Rachmaninov ruský hudební skladatel klavírista a dirigent 1873 1944 – Stephen Leacock kanadský ekonom a spisovatel 1869 1948 – Odo Casel německý teolog 27 září 1886 1952 – Pjotr Tavrin-Šilo německý špion 5 dubna 1909 1953 – Jim Thorpe americký olympijský vítěz pětiboji i desetiboji 28 května 1888 1959 – Štefan Tiso předseda vlády Slovenského státu 18 října 1897 1960 – Ladislav Dérer slovenský lékař internista a klinický fyziolog 11 prosince 1897 1965 Ivan Vasiljevič Boldin sovětský generál 15 srpna 1892 Ewald Mataré německý sochař a malíř 25 února 1887 1969 – Dwight D Eisenhower 34 prezident USA 1890 1982 – William Giauque americký chemik Nobelova cena 1949 12 května 1895 1985 – Marc Chagall bělorusko-francouzský malíř 7 července 1887 1994 – Eugène Ionesco francouzsko-rumunský dramatik 26 října 1912 1996 – Hans Blumenberg německý filozof 13 července 1920 2004 Robert Merle francouzský spisovatel literární historik překladatel a profesor 28 srpna 1908 Peter Ustinov britský herec režisér a spisovatel 1921 2005 – Pál Losonczi předseda Prezidiální rady Maďarské lidové republiky 18 září 1919 2006 – Caspar Weinberger americký politik a ministr obrany 18 srpna 1917 2009 – Maurice Jarre francouzský skladatel filmové hudby 13 září 1924 2010 – Herb Ellis americký jazzový kytarista 4 září 1921 2012 Earl Scruggs americký hráč na banjo 6 ledna 1924 Jerry McCain americký zpěvák a hráč na foukací harmoniku 18 června 1930 John Arden anglický dramatik 26 října 1930 2013 – Richard Griffiths britský herec 31 července 1947 Svátky Česko Den učitelů Soňa Gedeon Socialistický kalendář – Den učitelů Jan Amos Komenský Svět Slovensko – Soňa 31 březen je 90 den roku podle gregoriánského kalendáře 91 v přestupném roce Do konce roku zbývá 275 dní Události Česko 1901 – V pražském Národním divadle měla svou premiéru opera Antonína Dvořáka Rusalka 1950 – V Praze začal proces s představiteli církevních řádů 1997 – Jaromír Jágr hraje svůj 500zápas v NHL 2001 – Cyril Svoboda odstoupil z funkce lídra Čtyřkoalice Svět 1387 – Zikmund Lucemburský se stal uherským králem 1814 – Vojska VI protifrancouzské koalice dobyla Paříž 1889 – V Paříži byla dostavěna Eiffelova věž 1904 – V průsmyku u vesnice Guru při tzv Younghusbandově expedici Britové zmasakrovali neútočící tibetské vesničany 1918 – Spojené státy uzákonily letní čas Všechny státy přecházejí na letní čas kromě Arizony 1938 – Velká Británie vyhlásila záruky pro Polsko 1939 – Skončil vojenský konflikt označovaný jako malá válka 1943 – Premiéra muzikálu RRogerse a OHammersteina Oklahoma! na Broadway v New Yorku 1990 – Do oběhu se dostala první a současně poslední bankovka slovinské neoficiální měny 1998 – Byl zveřejněn zdrojový kód Netscapu 2005 – Komisař NHL Gary Bettman oznámil že celá sezóna 2004–05 se kvůli probíhající stávce ruší Narození Česko 1324 – Jindřich II Kyperský král Kypru a Jeruzaléma 1270 1804 – Jan Karel Rojek kněz a národní buditel † 11 srpna 1877 1815 – František Hajniš český humorista † 27 prosince 1885 1832 – Antonín Steidl český lékař a politik † 26 srpna 1913 1834 – Hugo Jelínek cukrovarnický odborník vynálezce a politik † 10 dubna 1901 1850 – Josef Baše český evangelický básník † 10 ledna 1899 1858 – Tereza Svatová česká spisovatelka † 19 února 1940 1862 – Jindřich Matiegka český lékař a antropolog rektor Univerzity Karlovy † 4 srpna 1941 1864 – Ludwig Spiegel československý politik německé národnosti † 14 srpna 1926 1868 – Josef Loutocký reformní pedagog a spisovatel † 7 ledna 1931 1876 – Václav Zbořil československý politik † ? 1956 1883 – František Lašek český herec † 13 března 1957 1885 – Václav Vilém Štech český historik umění † 24 června 1974 1886 – Vlastimil Lada-Sázavský český šermíř bronzová medaile v šermu šavlí na OH 1908 † 22 dubna 1956 1889 – Štefan Osuský československý a slovenský politik a diplomat † 27 září 1973 1894 – Antonín Hojer český fotbalista † 20 října 1964 1901 – Josef Macůrek český historik † 20 dubna 1992 1903 – Frank Tetauer dramatik a spisovatel † 15 prosince 1954 1910 – Karel Jernek divadelní režisér † 22 června 1992 1915 – František Ferda český kněz diagnostik a léčitel † 7 srpna 1991 1918 – Jan Šabršula český romanista † 14 února 2015 1927 – Lubomír Kostelka český herec 1928 – Milán Václavík ministr národní obrany ČSSR † 2 ledna 2007 1929 – Přemysl Frič lékař gastroenterolog 1930 – Alfréd Jindra kanoista bronzová medaile na OH 1952 † 7 května 2006 1932 – Bohuslav Blažej knižní grafik a typograf † 14 ledna 1989 1933 – Miloš Petr hráč na lesní roh † 2 března 2001 1936 – Jana Rybářová česká herečka † 11 února 1957 1939 – Zdeněk Kropáček horolezec a politik 1948 – Jiří Drašnar český spisovatel † 17 března 2013 1949 Zuzana Michnová česká zpěvačka a hudební skladatelka Hana Ulrychová česká zpěvačka 1950 Jiří Josek český bohemista překladatel redaktor nakladatel a divadelní režisér Karel Smyczek český režisér scenárista a herec 1952 – Pavel Suchánek politik předseda Rozpočtového výboru sněmovny 1962 – Michal Viewegh český spisovatel a publicista 1980 – Daniel Bambas český herec Svět 1347 – Fridrich III Habsburský rakouský vévoda † 10 prosince 1362 1359 – Filipa Lancasterská manželka portugalského krále Jana I † 19 července 1415 1499 – Pius IV papež † 9 prosince 1565 1519 – Jindřich II Francouzský francouzský panovník † 10 července 1559 1576 – Luisa Juliana Oranžská oranžsko-nassavská princezna falcká kurfiřtka † 15 března 1644 1596 – René Descartes francouzský filozof matematik a fyzik † 11 února 1650 1651 – Karel II Falcký falcký kurfiřt † 16 května 1685 1670 – Ludvík August vévoda z Maine legitimizovaný syn francouzského krále Ludvíka XIV a Madame de Montespan † 14 května 1736 1675 – Benedikt XIV papež † 3 května 1758 1684 – Francesco Durante italský hudební skladatel † 30 srpna 1755 1718 – Mariana Viktorie Španělská portugalská královna † 15 ledna 1781 1723 – Frederik V dánský a norský král † 13 ledna 1766 1732 – Joseph Haydn rakouský skladatel „otec symfonie † 31 května 1809 1753 – Johann Martin Abele německý publicista a historik † 3 září 1805 1778 – Coenraad Jacob Temminck holandský zoolog † 30 ledna 1858 1779 – Georg Lankensperger německý vynálezce † 11 července 1847 1796 – Hermann Hupfeld německý teolog a orientalista † 24 dubna 1866 1800 – Osip Senkovskij ruský spisovatel a orientalista † 16 března 1858 1823 – William Hart americký malíř † 17 června 1894 1824 – Adela Ostrolúcka slovenská šlechtična † 18 března 1853 1838 – Léon Dierx francouzský básník † 12 června 1912 1843 – Bernhard Förster německý antisemita † 3 června 1889 1844 – Andrew Lang skotský antropolog spisovatel a folklorista † 20 července 1912 1847 – Jegor Ivanovič Zolotarjov ruský matematik † 19 července 1878 1848 – Diederik Korteweg holandský matematik † 10 května 1941 1855 – Théophile Cart francouzský esperantista † 21 května 1931 1872 Sergej Ďagilev ruský baletní impresário † 19 srpna 1929 Alexandra Kollontajová ruská revolucionářka † 9 března 1952 1884 – Henri Queuille francouzský politik ministerský předseda a několikanásobný ministr † 15 června 1970 1889 – Franjo Lučić chorvatský skladatel a varhaník † 16 března 1972 1890 – William Lawrence Bragg britský fyzik † 1 července 1971 1894 – Anatol Josepho americký vynálezce v oblasti fotografie † prosinec 1980 1906 – Šin'ičiró Tomonaga japonský fyzik Nobelova cena za fyziku 1965 † 8 července 1979 1909 – Robert Brasillach francouzský proněmecký spisovatel a žurnalista † 6 února 1945 1914 André Regenermel americký radiotelegrafista a konstruktér † 30 září 1941 Octavio Paz mexický básník † 20 dubna 1998 1922 – Richard Kiley americký herec † 5 března 1999 1923 Jean Blot francouzský spisovatel a překladatel Šošana Damari izraelská zpěvačka † 14 února 2006 1926 – John Fowles britský spisovatel a esejista † 5 listopadu 2005 1927 Eduardo Martínez Somalo španělský kardinál Cesar Chavez americký aktivista mexického původu † 13 dubna 1993 Vladimir Sergejevič Iljušin sovětský zkušební pilot † 1 března 2010 1928 – Gordie Howe kanadský hokejista 1929 Jean Widmer francouzský typograf Hvezdoň Kočtúch slovenský ekonom a politik † 20 února 1994 1930 – Julián Herranz Casado španělský kardinál 1931 Tamara Tyškevičová sovětská olympijská vítězka ve vrhu koulí † 29 prosince 1997 Július Krempaský slovenský fyzik 1932 Nagisa Óšima japonský filmový režisér † 15 ledna 2013 John Jakes americký spisovatel 1933 – John C Butcher novozélandský matematik 1934 Carlo Rubbia italský fyzik a nositel Nobelovy ceny Richard Chamberlain americký herec 1935 – Herb Alpert americký trumpetista 1939 Zviad Gamsachurdia vědec spisovatel disident a první prezident Gruzie † 31 prosince 1993 Jozef Mikloško slovenský politik bývalý místopředseda vlády ČSFR Volker Schlöndorff německý filmový režisér a producent Karl-Heinz Schnellinger německý fotbalista 1943 – Christopher Walken americký filmový a divadelní herec 1944 – Mick Ralphs britský kytarista a skladatel 1945 – Gabe Kaplan americký komik herec 1946 – Klaus Wolfermann německý olympijský vítěz v hodu oštěpem z roku 1972 1947 – Ronny Reich izraelský archeolog 1948 Al Gore americký politik Edward Lachman americký kameraman a režisér 1955 – Angus Young skotský kytarista člen skupiny AC DC 1971 Pavel Bure ruský hokejista Ewan McGregor skotský herec a producent 1981 − Ryan Bingham americký zpěvák a kytarista 1984 – Jack Antonoff americký hudebník hlavní kytarista skupiny fun 1987 – Georg Listing německý hudebník člen skupiny Tokio Hotel Úmrtí Česko 1693 – Jiří Melcelius český barokní skladatel 1624 1779 – Václav Viktor Morávek sochař 5 září 1715 1836 – Hugo František Salm šlechtic průmyslník a mecenáš 1 dubna 1776 1856 – Matěj Milota Zdirad Polák český básník 14 února 1788 1862 – Jakob Ginzel český malíř 14 července 1792 1870 Karl von Rothkirch-Panthen rakouský šlechtic státní úředník a český politik 2 prosince 1807 Antonín Arnošt Schaffgotsche brněnský sídelní biskup 16 února 1804 1893 – František Věnceslav Jeřábek český dramatik a básník 25 ledna 1836 1886 – Franz Suida český podnikatel a politik německé národnosti 1807 1887 – Jan Streng český lékař rektor UK 10 května 1817 1908 – Kristian Petrlík profesor inženýrského stavitelství rektor ČVUT 20 listopadu 1842 1918 – Jan Šabršula český romanista † - 1923 – Anton Rzehak geolog a archeolog 25 května 1855 1925 – Augustin Eugen Mužík básník a překladatel 15 května 1859 1933 – Josef Kocourek český spisovatel 22 ledna 1909 1937 – Eduard Löhnert československý politik německé národnosti 13 června 1872 1947 – Jindřiška Konopásková básnířka a spisovatelka 10 března 1877 1948 – Egon Erwin Kisch novinář a spisovatel 29 dubna 1885 1949 – Jakub Obrovský český sochař malíř grafik a spisovatel 24 prosince 1882 1950 – Karel Engelmüller český spisovatel a dramatik 14 června 1872 1953 – Mikuláš Pružinský československý politik ministr slovenské vlády válečný zločinec 13 prosince 1886 1954 – Mario Korbel český sochař 22 března 1882 1961 – Bedřich Golombek český novinář a spisovatel 5 února 1901 1965 – Antonín Zhoř český spisovatel 18 ledna 1896 1968 – Jan Němeček hudební historik 25 února 1896 1972 – Hana Mašková Československá krasobruslařka 26 září 1949 1973 – Ota Pavel český prozaik a novinář 2 července 1930 1977 – Karel Kopecký československý fotbalový reprezentant 19 května 1921 1978 Vladimír Henzl spisovatel překladatel publicista a diplomat 2 září 1910 Karel Hájek novinářský fotograf 22 ledna 1900 1980 – Vladimír Holan český básník 16 září 1905 1982 – Bedřich Stefan český sochař a medailér 9 prosince 1896 1986 – Jarka Mottl český hudební tvůrce 2 února 1900 1989 – Ruda Šváb český akademický malíř ilustrátor grafik a typograf 29 září 1909 1996 – Josef Vachek lingvista 1 března 1909 2010 – Gustáv Herrmann československý basketbalista 16 března 1920 2011 – Zuzana Šavrdová česká herečka 6 června 1945 Svět 1341 – Ivan I Kalita kníže moskevský a vladimirský z dynastie Rurikovců 1288 1547 – František I Francouzský francouzský král 12 září 1494 1567 – Filip I Hesenský jeden z vůdců reformace 13 listopadu 1504 1621 – Filip III Španělský španělský král 14 dubna 1578 1631 – John Donne anglický básník asi 1571 1671 – Anna Hydeová první manželka pozdějšího anglického krále Jakuba II 12 března 1637 1727 – Isaac Newton anglický fyzik matematik astronom přírodní filosof alchymista a teolog 4 ledna 1643 1797 – Olaudah Equiano otrok spisovatel 1745 1828 – Ida Anhaltská manželka oldenburského velkovévody Augusta 10 března 1804 1837 – John Constable anglický malíř 11 června 1776 1841 – Eduard Gurk rakouský malíř 17 listopadu 1801 1850 – John C Calhoun americký politik viceprezident USA 18 března 1782 1855 – Charlotte Brontëová anglická spisovatelka 21 dubna 1816 1859 – Martin Hamuljak slovenský jazykovědec redaktor a vydavatel 19 dubna 1789 1877 – Augustin Cournot francouzský filosof a matematik 28 srpna 1801 1880 – Henryk Wieniawski polský houslista a hudební skladatel 10 července 1835 1881 – Karolina Dánská dcera dánského krále Frederika VI 28 října 1793 1886 – Józef Bohdan Zaleski polský básník 14 února 1802 1888 – Jean-Marie Guyau francouzský filozof 28 října 1854 1894 − William Robertson Smith skotský orientalista a evolucionalista 8 listopadu 1846 1895 – Theodor Brorsen dánský astronom 29 července 1819 1898 – Eleanor Marxová marxistická spisovatelka dcera Karla Marxe 16 ledna 1855 1904 – Vasilij Vasiljevič Vereščagin ruský malíř 26 října 1842 1908 – Antoine Béchamp francouzský biolog chemik fyzik lékař a farmaceut 16 října 1816 1913 – John Pierpont Morgan americký bankéř 17 dubna 1837 1914 – Christian Morgenstern německý básník a novinář 6 května 1871 1915 – Wyndham Halswelle britský olympijský vítěz v běhu na 400 metrů 30 května 1882 1938 – Emma Barton anglická fotografka 5 října 1872 1943 – Pavel Miljukov ruský historik a politik 15 ledna 1859 1945 Natalia Tułasiewicz polská mučednice blahoslavená 9 dubna 1906 Hans Fischer německý organický chemik nositel Nobelovy ceny za chemii 27 července 1881 1946 – Wilhelm Rümann německý námořní důstojník 9 listopadu 1881 1952 – Walter Schellenberg šéf nacistické špionážní služby 16 ledna 1910 1961 – Giuseppe Maria Palatucci katolický biskup zachránce Židů před holokaustem 25 dubna 1892 1967 – Rodion Jakovlevič Malinovskij maršál Sovětského svazu 23 listopadu 1898 1970 – Semjon Konstantinovič Timošenko maršál SSSR 18 února 1895 1976 – Paul Strand americký fotograf a kameraman českého původu 16 října 1890 1980 – Jesse Owens americký sprinter a dálkař 12 září 1913 1988 – William McMahon předseda vlády Austrálie 23 února 1908 1991 – John Carter americký klarinetista saxofonista a flétnista 24 září 1929 1997 – Lyman Spitzer americký teoretický fyzik 26 června 1914 2000 – Gisèle Freundová francouzská fotografka 19 prosince 1908 2001 – Clifford Shull americký fyzik Nobelova cena za fyziku 1994 23 září 1915 2006 – Jackie McLean americký jazzový altsaxofonista 17 května 1931 2007 – Paul Watzlawick americký psycholog 25 července 1921 2008 – Halszka Osmólska polská paleontoložka 15 září 1930 2009 – Raúl Alfonsín argentinský právník a politik bývalý prezident Argentiny 12 března 1927 2010 – Keith Kissack britský historik 18 listopadu 1913 2012 – Lise London francouzská komunistická odbojářka a aktivistka 15 února 1916 2015 – Ralph Sharon britský jazzový klavírista 17 září 1923 Svátky Česko Kvido Benjamín Svět Slovensko – Benjamín Světový den zálohování dat Ostatní Následující den – 1 duben Pranostiky Česko O svaté Balbíně je už u nás po zimě 5 duben je 95 den roku podle gregoriánského kalendáře 96 v přestupném roce Do konce roku zbývá 270 dní Události Česko 1283 – Zvýšené úsilí české šlechty o osvobození svého kralevice Václava II ze zajetí Oty Braniborského Snaha podpořená sedmi tisíci hřivnami stříbra výkupného byla korunována úspěchem 1897 – Byla vydána Badeniho jazyková nařízení zrovnoprávňující oba zemské jazyky český a německý ve vnitřním úředním styku 1937 – Bylo otevřeno Letiště Praha-Ruzyně které se od roku 2012 jmenuje Letiště Václava Havla Praha 1945 – Nová vláda Československé republiky schválila na svém prvním zasedání Košický vládní program Svět 1242 – Proběhla bitva na Čudském jezeře 1355 – Karel IV byl v Římě korunován římským císařem 1722 – Nizozemský mořeplavec Jacob Roggeveen objevil Velikonoční ostrov 1793 – Nově zvolený president Jakobínů Jean Paul Marrat zatýká všechny kontrarevolucionáře 1963 – Tanumafili II Malietoa se stal samostatným náčelníkem Samoy 1992 – Začalo obléhání Sarajeva které je považováno za jedno z nejdelších obléhání moderního válečnictví Narození Česko 1735 – František de Paula Hrzán z Harasova rakouský kardinál českého původu † 1 června 1804 1755 – Vincenc Mašek český hudební skladatel pedagog a vydavatel † 15 listopadu 1831 1811 – Franz Herrmann poslanec Českého zemského sněmu † 16 února 1892 1814 – Felix Lichnovský z Voštic slezský šlechtic a politik † 18 září 1848 1826 – Čeněk Daněk inženýr konstruktér a významný český průmyslník † 19 března 1893 1834 – Vincenc Brandl moravský archivář a historik † 26 prosince 1901 1835 – Vítězslav Hálek český básník † 8 října 1874 1855 – Ervín Červinka československý politik † 18 května 1936 1857 – Vilemína Auerspergová česká hraběnka z rodu Kinských † 1 října 1909 1860 – Čeněk Vosmík český sochař † 11 dubna 1944 1862 – Vincenc Hlavinka český průkopník vodárenství meliorací kanalizací a čištění odpadních vod † 25 února 1934 1872 – Ladislav Novák ministr průmyslu obchodu a živností † 29 srpna 1946 1874 – Antonín Hradil český varhaník dirigent hudební skladatel a pedagog † 18 srpna 1937 1876 Franz Kaufmann československý politik německé národnosti † 27 dubna 1939 František Lexa český egyptolog † 13 února 1960 1881 – Josef Křivánek jihočeský kamenosochař † ? 1954 1883 – Josef Schránil český archeolog † 20 března 1940 1888 – Rudolf Březa sochař a medailér † 2 ledna 1955 1889 – František Michálek Bartoš historik archivář a vysokoškolský pedagog † 12 května 1972 1895 – Vlastimil Rada český malíř † 22 prosince 1962 1897 – Rudolf Hlavica sochař a řezbář † 3 června 1971 1901 – Rudolf Plajner pedagog a skaut † 23 června 1987 1903 – Karel Šlenger český malíř samouk † 1981 1905 – Jaroslav Poláček československý fotbalový reprezentant † 5 ledna 1927 1906 – Vincenc Havel sochař † 23 února 1992 1909 – Jindřich Severa český malíř sochař † 9 listopadu 1980 1914 – Arnošt Hrad hrdina československé armády † 3 října 1938 1918 – Felix le Breux herec † 4 února 1974 1923 – Josef Kutík spisovatel † 5 listopadu 1987 1924 – Jaroslav Bauer český jazykovědec † 4 ledna 1969 1927 Petr Kopta básník a překladatel † 4 července 1983 Otto Lackovič český herec slovenského původu † 4 února 2008 1928 – Jiří Heřt profesor anatomie a předseda českého klubu skeptiků Sisyfos 1930 Miloslav Král filosof vědy a docent speciální kybernetiky Karel Želenský herec † ? 2007 1932 – Miroslav Šťastný odborník v oblasti parních turbín a turbostrojů 1936 – Jiří Šimon český atletický trenér vysokoškolský pedagog a spisovatel † 9 prosince 2008 1940 – Soňa Nevšímalová česká lékařka profesorka neurologie 1943 – Václav Mencl senátor primátor Brna 1956 – Miroslav Beneš český politik Svět 1472 – Bianca Marie Sforza manželka císaře Maxmiliána I † 31 prosince 1510 1568 – Urban VIII papež † 29 července 1644 1588 – Thomas Hobbes anglický filozof † 4 prosince 1679 1595 – John Wilson anglický skladatel zpěvák a loutnista † 22 února 1674 1649 – Elihu Yale mecenáš Yale University † 8 července 1721 1673 – Nicolò Grimaldi italský zpěvák-kastrát mezzosoprán † 1 ledna 1732 1691 – Anton Heinrich Friedrich von Stadion großhofmeister na kurfiřtském dvoře v Mohuči † 26 října 1768 1727 – Pasquale Anfossi italský hudební skladatel † únor 1797 1732 – Jean Honoré Fragonard francouzský malíř a grafik † 22 srpna 1806 1777 – Marie Jules César Savigny francouzský zoolog a botanik † 5 října 1851 1782 – Adriano Balbi italský geograf a statistik † 14 března 1848 1784 – Louis Spohr německý hudební skladatel † 22 října 1859 1799 – Vincenzo Fioravanti italský hudební skladatel † 28 března 1877 1804 – Matthias Jacob Schleiden německý botanik † 23 června 1881 1811 – Jules Dupré francouzský malíř † 6 října 1889 1827 – Joseph Lister anglický chirurg průkopník antisepse † 10 února 1912 1832 – Jules Ferry francouzský právník a politik † 17 března 1893 1856 – Booker T Washington americký politik pedagog a spisovatel † 14 listopadu 1915 1857 – Alexandr I Bulharský první kníže znovuobnoveného bulharského státu † 23 října 1893 1863 – Viktorie Hesensko-Darmstadtská hesenská princezna † 24 září 1950 1869 – Albert Roussel francouzský hudební skladatel † 23 srpna 1937 1880 – Eric Carlberg švédský střelec dvojnásobný olympijský vítěz 1912 † 14 srpna 1963 1881 – Noe Ramišvili gruzínský politik a první premiér Gruzie † 7 prosince 1930 1882 – Vilhelm Carlberg švédský střelec trojnásobný olympijský vítěz v roce 1912 † 10 října 1970 1891 – Arnold Jackson britský atlet olympijský vítěz v běhu na 1500 metrů † 13 listopadu 1972 1893 – Clas Thunberg finský rychlobruslař pětinásobný olympijský vítěz v letech 1924–1928 † 8 dubna 1973 1894 Lawrence Dale Bell americký průmyslník a zakladatel Bell Aircraft Corporation † 20 října 1956 Dmytro Čyževskyj ukrajinský filosof a literární vědec † 18 dubna 1977 1900 Spencer Tracy americký filmový herec † 10 června 1967 Herbert Bayer rakousko-americký grafik malíř fotograf sochař návrhář a architekt † 30 září 1985 85 let 1908 Herbert von Karajan rakouský dirigent † 1989 Bette Davis americká herečka držitelka dvou Oscarů † 6 října 1989 1909 Joseph McClelland americký fotograf † ? Pjotr Tavrin-Šilo německý špion † 28 března 1952 1912 František Gibala slovenský sochař † 8 září 1987 István Örkény maďarský dramatik a prozaik † 24 června 1979 1913 – Nicolas Grunitzky druhý prezident státu Togo † 27 září 1969 1916 – Gregory Peck americký herec † 12 června 2003 1919 – Patricia St John britská spisovatelka a misionářka † 15 srpna 1993 1920 Barend Biesheuvel premiér Nizozemska † 29 dubna 2001 Arthur Hailey britský spisovatel † 24 listopadu 2004 1922 – Tom Finney anglický fotbalista † 14 února 2014 1923 – Ernest Mandel belgický marxistický teoretik † 20 července 1995 1929 Ivar Giaever norský fyzik Nobelova cena za fyziku 1973 Nigel Hawthorne britský herec † 26 prosince 2001 Ondrej Malachovský slovenský operní zpěvák † 3 dubna 2011 1931 – Jack Clement americký hudebník † 8 srpna 2013 1932 – Bora Ćosić srbský a chorvatský spisovatel 1934 Roman Herzog sedmý prezident Spolkové republiky Německo Stanley Turrentine americký saxofonista † 12 září 2000 1937 – Colin Powell 65 ministr zahraničních věcí Spojených států amerických 1939 Leka korunní princ albánský jediný syn krále Zoga † 30 listopadu 2011 David Winters americký tanečník choreograf producent režisér scenárista a herec 1941 – Dave Swarbrick britský folkový hudebník a zpěvák-písničkář 1942 – Allan Clarke anglický zpěvák člen skupiny The Hollies 1943 – Jean-Louis Tauran francouzský kardinál 1944 János Martonyi maďarský politik a diplomat Evan Parker anglický saxofonista 1946 Jane Asherová britská herečka János Bródy maďarský zpěvák kytarista skladatel a textař 1947 – Gloria Macapagal-Arroyová prezidentka Filipín 1948 – Dave Holland anglický rockový bubeník 1949 – Judith Resniková americká astronautka † 28 ledna 1986 1950 Ann C Crispinová americká spisovatelka Franklin Chang-Diaz americký kosmonaut Agnetha Fältskog švédská zpěvačka členka skupiny ABBA 1962 – Lana Clarkson americká herečka a modelka † 3 února 2003 1966 – Mike McCready americký kytarista člen skupiny Pearl Jam 1973 – Pharrell Williams americký hudební producent a raper 1980 – Joris Mathijsen nizozemský fotbalista Úmrtí Česko 1769 – Joseph Anton Sommer profesor práv a zemský advokát 1711 1856 – František Horčička restaurátor umělecký znalec a malíř 1776 1864 – Albín Heinrich mineralog historik a pedagog 1 března 1785 1868 Karel Purkyně český malíř 15 března 1834 Jan Evangelista Kypta český kantor a hudební skladatel 1 prosince 1813 1875 – Václav Zelený středoškolský profesor novinář a politik 27 srpna 1825 1894 – Franz Schmeykal politik německé národnosti v Čechách 3 prosince 1826 1897 – Jindřich Wankel český lékař archeolog a speleolog 15 července 1821 1900 – Prokop Podlipský český právník politik a redaktor 9 srpna 1859 1907 – Jan Pištěk český herec a operní pěvec 17 dubna 1847 1916 – Martin Kříž notář speleolog a archeolog 14 listopadu 1841 1918 – František Brusák pomocný biskup pražské arcidiecéze 1 listopadu 1840 1928 – Viktor Oliva český malíř a ilustrátor 24 dubna 1861 1924 – Karel Lustig spisovatel a publicista 29 prosince 1856 1933 – Jaroslav Schiebl český novinář statistik a politik 13 září 1851 1945 – Karel Jaroslav Obrátil spisovatel básník a překladatel 2 listopadu 1866 1964 – František Formánek český sochař konstruktér a vynálezce 1 dubna 1888 1967 – Oldřich Kovář operní pěvec 21 února 1907 1970 – Jan Slavíček malíř 22 ledna 1900 1972 – Vítězslav Lederer uprchlík z koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau 6 března 1904 1984 – Jaroslav Kratochvíl protektorátní ministr průmysluobchodu a živností 1 května 1901 1988 – František Kalousek archeolog 20 prosince 1901 1989 – Karel Zeman filmový režisér výtvarník loutkář 3 listopadu 1910 1991 Antonín Bradáč československý fotbalový reprezentant 7 srpna 1920 Jiří Mucha prozaik publicista a scenárista 12 března 1915 1997 – František Kožík spisovatel 16 května 1909 2001 – Jaroslav Bouček novinář a překladatel 10 prosince 1923 2002 – Karel Nepraš český sochař 2 dubna 1932 2009 – Herma Svozilová-Johnová česká novinářka spisovatelka a básnířka 29 srpna 1914 Svět 1258 – Svatá Juliana z Lutychu řeholnice a mystička 1192 1376 – Přeclav z Pohořelé vratislavský biskup a kancléř Karla IV 5 května 1299 1419 – Vincenc Ferrerský španělský kněžský kazatel patron Valencie a Vannes 1350 1684 – Karel Eusebius z Lichtenštejna hlava rodu Lichtenštejnů v letech 1627–1684 11 dubna 1611 1697 – Karel XI švédský král 24 listopadu 1655 1723 – Johann Bernhard Fischer rakouský architekt malíř sochař autor kašny Parnas v Brně 1656 1744 – Marie Krescencie Höss bavorská řeholnice a mystička katolická světice 20 října 1682 1794 Camille Desmoulins francouzský revolucionář 2 března 1760 Georges Jacques Danton jeden z vůdců Francouzské revoluce 26 října 1759 1804 – Jean-Charles Pichegru francouzský generál 16 února 1761 1813 – Karlota Parmská parmská princezna 7 září 1777 1831 – Dmitrij Nikolajevič Seňavin ruský admirál 17 srpna 1763 1833 – Henriette Frölich německá spisovatelka 28 července 1768 1882 – Pierre Guillaume Frédéric le Play francouzský ekonom a sociolog 11 dubna 1806 1887 – Ivan Nikolajevič Kramskoj ruský malíř 8 července 1837 1913 – Jerzy Cienciała polský politik a národní buditel 4 dubna 1834 1916 – Maxim Maximovič Kovalevskij ruský právník a historik 8 srpna 1851 1918 – Paul Vidal de la Blache francouzský geograf 22 ledna 1845 1923 – George Herbert 5 hrabě z Carnarvonu britským šlechtic a egyptolog 26 června 1866 1933 – Earl Derr Biggers americký spisovatel detektivních románů 24 srpna 1884 1940 – Robert Maillart švýcarský stavební inženýr 6 února 1872 1941 – Franciszek Kleeberg polský generál 1 února 1888 1949 – Francisco Bens španělský voják první guvernér Ria de Oro 28 června 1867 1950 – Roman Josypovyč Šuchevyč vůdčí osobnost Organizace ukrajinských nacionalistů 30 července 1907 1955 – Theda Bara americká herečka 29 července 1885 1958 – Isidora Sekulić srbská spisovatelka 16 února 1877 1963 – Jacobus Johannes Pieter Oud nizozemský architekt 9 února 1890 1964 – Douglas MacArthur generál armády Spojených států amerických 26 ledna 1880 1966 – Svend Fleuron dánský spisovatel 4 ledna 1874 1967 – Johan Falkberget norský spisovatel a politik 30 září 1879 1970 – Richard Bergmann rakouský a britský stolní tenista mistr světa 10 dubna 1919 1973 – David Murray britský pilot Formule 1 28 prosince 1909 1975 Victor Marijnen premiér Nizozemska 21 února 1917 Harold Osborn americký olympijský vítěz ve skoku do výšky 13 dubna 1899 Čankajšek čínský politik 31 října 1887 1976 – Howard Hughes americký letecký konstruktér pilot podnikatel a filmový režisér 24 prosince 1905 1981 – Bob Hite americký zpěvák člen skupiny Canned Heat 26 února 1943 1984 Giuseppe Tucci italský orientalista 5 června 1894 Arthur Travers Harris velitel bombardovacího letectva Royal Air Force 13 dubna 1892 Robert Adams anglický sochař 5 října 1917 1989 – Frank Foss americký olympijský vítěz ve skoku o tyči 1920 9 května 1895 1992 – Sam Walton americký obchodník zakladatel obchodního řetězce Walmart 29 března 1918 1994 Kurt Cobain americký zpěvák člen skupiny Nirvana 20 února 1967 Roy Smeck americký muzikant 6 února 1900 1995 – Christian Pineau francouzský politik 14 října 1904 1997 – Irwin Allen Ginsberg americký básník 3 června 1926 1998 – Cozy Powell britský rockový bubeník 29 prosince 1947 2000 – Vitalij Hubarenko ukrajinský hudební skladatel 13 června 1934 2002 – Layne Staley americký zpěvák člen skupiny Alice in Chains 22 srpna 1967 2005 Saul Bellow americký spisovatel 11 června 1915 Jacques Poitrenaud francouzský režisér a herec 22 května 1922 2006 – Gene Pitney americký zpěvák-skladatel hudebník a zvukový inženýr 17 února 1940 2008 – Charlton Heston americký filmový herec 4 října 1923 2010 – Vitalij Sevasťjanov sovětský konstruktér a kosmonaut 8 července 1935 2011 Baruch Samuel Blumberg americký lékař spoludržitel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu 1976 28 července 1925 Gil Robbins americký herec a folkový hudebník 3 dubna 1931 Ange-Félix Patassé prezident Středoafrické republiky 25 ledna 1937 2012 Jim Marshall výrobce hudebních zesilovačů 29 července 1923 Barney McKenna irský hudebník hráč na banjo mandolínu a melodeon 16 prosince 1939 Svátky Česko Miroslava Miromila Mnislava Myrna Socialistický kalendář – Vyhlášení Košického vládního programu 1945 Svět Slovensko – Miroslava 6 duben je 96 den roku podle gregoriánského kalendáře 97 v přestupném roce Do konce roku zbývá 269 dní Události Česko 1909 – Byl zahájen provoz na dráze Ostrava–Karviná 2007 – V Hudebním divadle Karlín se večer konala premiéra nového českého muzikálu Limonádový Joe 2015 Trasa pražského metra A je prodloužena na jejím západním konci o 4 nové stanice Bořislavka Nádraží Veleslavín Petřiny a Nemocnice Motol Svět 1327 – Na velký pátek se kněz Francesco Petrarca setkal se svou celoživotní opěvovanou láskou Laurou které věnoval Kanzony pro Lauru 1789 – Sborem velitelů byl zvolen prvním prezidentem Spojených států amerických George Washington vrchní velitel milice USA ve válce za nezávislost 1807 – v Turíně proběhla svatba neapolsko-sicilské princezny Marie Kristýny s pozdějším sardinsko-piemontským králem Karlem Felixem 1813 – V Paříži proběhla světová premiéra opery Abenceragové 1814 – První abdikace Napoleona I ve prospěch svého syna Byla Evropou odmítnuta 1896 – Začátek letních Olympijských her v řeckých Athénách 1909 – Robert Peary dorazil na Severní pól kde vztyčil americkou vlajku a zanechal zde zprávu o cestě uloženou v kovové krabici 1916 – Móhandás Gándhí vyhlásil v Indii Hartal 1917 – Spojené státy americké vstoupily do první světové války 1973 – NASA vypustila vesmírnou sondu Pioneer 11 1994 – Poblíž Kigali sestřeleno letadlo s prezidenty Rwandy a Burundi Habyarimanou a Ntaryamirou což odstartovalo milionovou genocidu kmene Tutsi ve Rwandě Narození Česko 1809 – Bedřich Schwarzenberg arcibiskup v Salzburgu a v Praze † 27 března 1885 1839 – Vilém Weitenweber český výtvarný redaktor † 1 prosince 1901 1848 – Jan Vincenc Diviš cukrovarník starosta spisovatel † 13 říjen 1923 1851 – Josef Mukařovský český malíř a ilustrátor † 1 listopadu 1921 1858 – Karel Krnka český konstruktér zbraní † 25 února 1926 1867 – Karel Pospíšil český klavírista a skladatel † 6 dubna 1929 1876 – Rudolf Deyl starší český herec † 16 dubna 1972 1881 – Rudolf Bechyně politik ministr několika vlád † 1 ledna 1948 1884 – Alois Reiser americký hudební skladatel českého původu † 4 dubna 1977 1889 Vilém Rittershain český filmový architekt † 13 února 1963 Hugo Siebenschein český literární historik † 13 prosince 1971 1897 – Bohuslav Tvrdý český dirigent a hudební skladatel † 29 července 1946 1899 – Josef Toman spisovatel básník a dramatik † 27 ledna 1977 1901 – Antonín Kurš divadelní režisér herec a překladatel † 23 září 1960 1904 – Jiří Frejka český režisér a divadelní teoretik † 27 října 1952 1905 – Jindřich Černý spisovatel † 18 května 1960 1912 – Jan Brzák kanoista olympijský vítěz † 15 července 1988 1914 – Rudolf Krzák voják † 22 duben 2004 1919 – Jaroslav Andrejs hudební skladatel a sbormistr † 26 října 2009 1922 – Jaroslav Olšava katolický kněz a spisovatel † 17 března 2012 1924 – Miroslav Skála český spisovatel † 24 února 1989 1926 – Jehuda Bauer izraelský historik českého původu 1929 – Jiří Tichý český lékař profesor neurologie 1930 Karel Weinlich rozhlasový režisér Jiří Skobla československý sportovec bronzová medaili ve vrhu koulí na OH 1956 † 18 listopadu 1978 Milan Schulz český dramatik dramaturg a novinář † 20 ledna 2014 1931 – Radomil Eliška český dirigent 1932 – Viktor Maurer herec † 27 prosince 2010 1933 – Jiří Březina německý geolog českého původu 1935 – Pavel Teimer grafik a typograf † 1 ledna 1970 1936 – Jan Melichar brněnský architekt 1941 – Zdeněk Hatina český skladatel pedagog varhaník dirigent sbormistr 1942 – Vladislav Navrátil fyzik a vysokoškolský pedagog 1943 – Jaromír Štětina český novinář spisovatel a politik 1948 Vítězslav Mácha zápasník olympijský vítěz Ivo Svoboda ministr financí ČR 1950 – Zbyněk Kočvar typograf grafický designér a pedagog 1951 – Josef Rakoncaj český horolezec 1957 – Jaroslava Maxová česká operní pěvkyně a pěvecká pedagožka 1972 – David Švehlík český herec 1979 – Vladimír Volečko český divadelní herec Svět 1244 – Jan III Braniborský braniborský markrabě † 1268 1342 – Marie Portugalská markýza z Tortosy dcera portugalského krále Pedra † 1367 1470 – Tchang Jin čínský učenec malíř kaligraf a básník † 7 ledna 1524 1483 – Rafael Santi italský malíř a architekt florentské školy † 6 dubna 1520 1595 – Pieter de Molyn nizozemský malíř † 23 březen 1661 1632 – Marie Leopoldina Tyrolská manželka císaře Ferdinanda III česká královna † 7 srpna 1649 1660 – Johann Kuhnau německý právník hudební skladatel varhaník a cembalista † 5 června 1722 1700 – Christophe Moyreau francouzský hudební skladatel † 11 května 1774 1725 – Pascal Paoli korsický nacionalista a revolucionář † 1807 1726 – Gerard Majella italský řeholník a světec † 16 října 1755 1732 – José Mutis španělský botanik a matematik † 11 září 1808 1765 – Karel Felix Sardinský sardinský král † 27 dubna 1831 1773 – James Mill skotský historik a ekonom † 23 června 1836 1812 – Gavriil Jakimovič Lomakin ruský sborový dirigent hudebník a skladatel † 21 května 1885 1822 – Giacomo Brogi italský fotograf † 29 listopadu 1881 1835 – Jules Bourdais francouzský architekt † 2 června 1915 1837 – Ignaz Kolisch rakousko-uherský bankéř a šachový mistr † 30 dubna 1889 1856 – Maurice Sarrail francouzský generál z dob první světové války † 23 března 1929 1810 – Philip Henry Gosse britský přírodovědec † 23 srpna 1888 1816 – Victor Antoine Signoret francouzský lékař a entomolog † 3 dubna 1889 1818 – Aasmund Olavsson Vinje norský básník a novinář † 30 července 1870 1820 – Nadar Gaspard-Félix Tournachon francouzský fotograf † 21 března 1910 1826 – Gustave Moreau francouzský malíř † 18 dubna 1898 1837 – Eugène Cuvelier francouzský fotograf † 31 října 1900 1849 – John William Waterhouse anglický malíř † 10 února 1917 1853 – Vladimir Kokovcov premiér Ruského impéria † 29 ledna 1943 1878 – Erich Mühsam německo-židovský anarchista spisovatel a básník † 10 července 1934 1886 – Athenagoras I 268 ekumenický patriarcha konstantinopolský † 7 července 1972 1888 − Hans Richter německý malíř a filmový producent † 1 února 1976 1890 – Anthony Fokker nizozemský letecký konstruktér a výrobce letadel † 3 prosince 1939 1894 – Gertrude Baines od ledna 2009 nejstarší člověk na světě † 11 září 2009 1902 – Frederick Laurence Green anglický spisovatel † 14 dubna 1953 1903 Harold Eugene Edgerton americký vynálezce stroboskopu † 4 ledna 1990 Charles Jackson americký spisovatel † 21 září 1968 1904 – Kurt Georg Kiesinger spolkový kancléř Německé spolkové republiky † 9 března 1988 1910 – Barys Kit americký matematik fyzik a chemik 1911 – Feodor Lynen německý biochemik † 6 srpna 1979 1914 – Kunata Kottulinsky viceprezident Rakouské národní banky † 25 srpna 2004 1915 – Júsaku Kamekura japonský grafický designér † 11 května 1997 1918 – Big Walter Horton americký bluesový hráč na foukací harmoniku † 8 prosince 1981 1921 – Wilbur Thompson americký olympijský vítěz ve vrhu koulí † 25 prosince 2013 1924 – Charlie Rouse americký jazzový saxofonista † 30 listopadu 1988 1926 Ian Paisley předseda vlády Severního Irska † 12 září 2014 Randy Weston americký jazzový klavírista 1927 – Gerry Mulligan americký jazzový hudebník a skladatel † 20 ledna 1996 1928 – James Dewey Watson americký vědec 1929 André Previn americký klavírista a dirigent Christos Sartzetakis prezident Řecka Art Taylor americký jazzový bubeník † 6 února 1995 1934 – Anton Geesink reprezentant Nizozemska v judu † 27 srpna 2010 1935 – Aharon Razin izraelský biochemik 1937 Gene Bertoncini americký jazzový kytarista Merle Haggard americký countryový zpěvák a skladatel 1939 – Lev Berinski izraelský básník spisovatel novinář a překladatel 1941 – Gheorghe Zamfir rumunský hudební skladatel 1948 Philippe Garrel francouzský filmový režisér Patrika Darbo americká herečka 1949 – Horst Ludwig Störmer německý fyzik Nobelova cena 1998 1952 – Udo Dirkschneider německý zpěvák 1953 Patrick Doyle skotský skladatel filmové hudby Christopher Franke německý hudebník a hudební skladatel 1960 − John Pizzarelli americký jazzový kytarista 1965 – Frank Black americký zpěvák a kytarista leader skupiny Pixies 1976 − Andy C anglický hudebník Úmrtí Česko 885 – sv Metoděj slovanský věrozvěst ? 1586 – David Crinitus z Hlavačova český prozaik a básník 10 srpna 1531 1822 – František Xaver Partsch český hudební skladatel 30 ledna 1760 1849 – Jan Svatopluk Presl přírodovědec 4 září 1791 1897 – Friedrich Heidler poslanec Moravského zemského sněmu 7 dubna 1844 1902 – Josef Schöbl profesor očního lékařství a zoolog 16 srpna 1837 1913 – Moritz Allé český astronom a matematik 19 července 1837 1917 František Vymazal český filolog 6 listopadu 1841 Melchior Mlčoch teolog a biblista děkan olomoucké teologické fakulty 6 ledna 1833 1929 – Karel Pospíšil český klavírista a skladatel 6 dubna 1867 1934 – Karel Leger český básník 21 září 1859 1944 – Alexandr Sommer Batěk popularizátor vědy pacifista a esperantista 15 června 1874 1945 – Stěpan Vajda československý důstojník nositel titulu Hrdina Sovětského svazu 17 ledna 1922 1946 – Hana Cavallarová česká operní pěvkyně 18 května 1863 1947 – Václav Kaprál klavírista sbormistr publicista a hudební skladatel 26 března 1889 1954 – Josef Pastyřík československý politik 3 března 1869 1957 – Antonín Odehnal český sochař 1 listopadu 1878 1958 – Vítězslav Nezval český básník 26 května 1900 1963 – Rudolf Vohanka český hudební skladatel 28 prosince 1880 1970 – Karel Neuwirth český lékař v oboru urologie 24 září 1893 1974 – Štěpán Trochta kardinál a biskup litoměřický 26 března 1905 1976 – Josef Váňa český generál 9 ledna 1893 1983 Ruda Kubíček český malíř 18 března 1891 Miroslav Jiroušek český matematik a hudební skladatel 25 října 1903 1991 – Karel Misař spisovatel redaktor vychovatel a dramaturg 30 září 1934 2010 – Miroslav Kácha generál oběť komunistického bezpráví 21 září 1923 Svět 1199 Richard I Lví srdce anglický král 8 září 1157 Pierre Basile francouzský lučištník a Richardův vrah ? 1252 – Petr Veronský světec katolické církve 1205 1283 – Petr I z Alenconu syn francouzského krále Ludvíka IX 1251 1490 – Matyáš Korvín uherský král 23 února 1443 1520 – Rafael Santi italský malíř a architekt florentské školy 6 dubna 1483 1528 – Albrecht Dürer německý malíř 21 května 1471 1699 – Vincent Placcius německý spisovatel 4 února 1642 1779 – Tommaso Traetta italský hudební skladatel 30 března 1727 1829 – Niels Henrik Abel norský matematik 5 srpna 1802 1875 – Moses Hess marxisticky orientovaný filozof židovského původu 21 června 1812 1881 – Gabriel-Jean-Antoine Davioud francouzský architekt 30 října 1824 1883 – Paul Alexandre francouzský botanik a mykolog 20 července 1838 1906 – Alexander Kielland norský spisovatel 18 února 1849 1909 – Franz Wickhoff rakouský historik umění 7 května 1853 1910 – Blahoslavený Michael Rua rector major salesiánů 9 června 1837 1912 – Giovanni Pascoli italský básník 31 prosince 1855 1915 – Musa Ćazim Ćatić bosenský básník novinář a překladatel 12 března 1878 1927 – Friedrich Ohmann rakouský architekt 21 prosince 1858 1928 – Karl Wilhelm von Dalla Torre rakouský entomolog 14 července 1850 1948 – Ludwig von Flotow ministr zahraničí Rakouska-Uherska 17 listopadu 1867 1957 – Pierina Morosini italská panna a mučednice patronka obětí znásilnění a mučednic čistoty 7 ledna 1931 1959 – Leon Arje Me'ir izraelský badatel v oboru islámského umění 12 ledna 1895 1961 – Jules Bordet belgický imunolog a mikrobiolog 13 června 1870 1963 – Allen Whipple americký chirurg 2 září 1881 1966 – Emil Brunner švýcarský evangelický teolog 23 prosince 1889 1969 – Jurij Wjela lužickosrbský učitel a spisovatel 4 března 1892 1971 – Igor Fjodorovič Stravinskij ruský hudební skladatel 17 června 1882 1972 – Heinrich Lübke prezident Spolkové republiky Německo 14 října 1894 1974 – Fraňo Štefunko slovenský sochař řezbář a spisovatel 4 srpna 1903 1975 – Ernst David Bergmann izraelský jaderný fyzik 18 října 1903 1982 Štefan Hoza slovenský operní pěvec 20 října 1906 Pavel Alexejevič Rotmistrov sovětský maršál tankových vojsk 6 července 1901 1986 – Bill Cook kanadský profesionální hokejista 9 října 1896 1992 – Isaac Asimov americký spisovatel a biochemik ruského původu 2 ledna 1920 1996 – Greer Garsonová americká herečka 29 září 1904 1998 Wendy O Williams americká punková zpěvačka 28 května 1949 Tammy Wynette americká country zpěvačka a skladatelka 5 května 1942 2000 Bertram Forer americký psycholog 24 října 1914 Habíb Burgiba první tuniský prezident 3 srpna 1903 2002 − Kevin Kelley americký bubeník 25 března 1943 2003 – Babatunde Olatunji nigerijský hudebník 7 dubna 1927 2004 – Larisa Bogorazová ruská lingvistka disidentka 8 srpna 1929 2005 – Rainier III monacký kníže 31 května 1923 2007 – Luigi Comencini italský filmový režisér 8 června 1916 2009 – Mari Trini španělská zpěvačka 12 července 1947 2012 – Ignác Moussa I Daúd kardinál 18 září 1930 2014 Leee Black Childers americký fotograf a manažer 24 července 1945 Mickey Rooney americký herec 23 srpna 1920 Svátky Česko Vendula Vendulka Venuše Celestýn Celestýna Ruben Svět Slovensko – Irena Katolický kalendář Svatý Sixtus I sedmý papež katolické církve Blahoslavená Pierina Morosini panna a mučednice Blahoslavený Michael Rua spoluzakladatel a druhý rector major salesiánů 7 duben je 97 den roku podle gregoriánského kalendáře 98 v přestupném roce Do konce roku zbývá 268 dní Události Česko 1348 – Byla potvrzení exempce ze světské pravomoci Univerzity Karlovy – potvrzena privilegia Českého království 1621 – Albrecht z Valdštejna je jmenován vrchním velitelem německých vojsk 1878 – Byla založena Českoslovanská sociálně demokratická strana tehdy ještě odnož rakouské sociální demokracie základ Československé sociální demokracie 1969 – Byl napsán první RFC dokument Svět 529 – Byzantský císař Justinián I publikoval Codex Iustinianus 1724 – na Velký pátek premiéra Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha v kostele sv Mikuláše v Lipsku 1795 – francouzský Konvent stanovil že jeden metr je desetimiliontinou kvadrantu poledníku který prochází pařížskou hvězdárnou Ujednocení v otázce přesné délky metru podnítilo další rozvoj vědy a techniky 1827 – John Walke anglický chemik prodává první zápalky které před rokem vynalezl 1896 – Clarence A Worrall si nechal patentovat princip hlavolamu ježek v kleci 1906 – Hora Vesuv vybuchla a zdevastovala Neapol 1917 – De Fallův balet Třírohý klobouk má premiéru v Madridu 1918 – Došlo k nevysvětlenému výbuchu německé vzducholodi LZ 104 1927 – Bylo uskutečněno první veřejné televizní vysílání na dálku z Washingtonu DC do New Yorku 1939 – Druhá světové válka Itálie napadla Albánii 1944 – Z koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau se podařilo utéct Rudolfu Vrbovi a Alfrédu Wetzlerovi Zpráva kterou po útěku napsali se stala jedním z nejdůležitějších dokumentů informujících o nacistických koncentračních táborech 1945 – Byla potopena japonská loď Jamato jedna z největších bitevních lodí 1948 – Byla založena Světová zdravotnická organizace 1952 – Na pražském letišti Ruzyně přistál vojenský speciál z Indočíny s československými vojáky zúčastněných v bojích proti Viet-Minhu během indočínské války v řadách francouzské cizinecké legie 1956 – Španělská část Maroka vyhlásila nezávislost 1963 – Vznikla Socialistická federativní republika Jugoslávie 1978 – Prezident USA Jimmy Carter zastavuje vývoj neutronové bomby 1968 – Odstartovala sovětská vesmírná sonda Luna 14 1983 – V průběhu mise STS-6 raketoplán Challenger je astronauty Story Musgravem a Donem Petersonem uskutečněna první procházka ve vesmíru z raketoplánu 1992 – Byla přijata nynější podoba albánské vlajky 1995 – Byl otevřen první úsek metra ve Varšavě 2001 – Do vesmíru byla vypuštěna sonda 2001 Mars Odyssey Narození Česko 1745 – Jiří Družecký český skladatel hobojista a tympánista † 21 června 1819 1795 – Ignaz Feigerle rakousko-moravský biskup a teolog † 27 září 1863 1808 – František Matouš Klácel český básník novinář a filosof † 17 března 1882 1811 – Leopold Lev Thun-Hohenstein český šlechtic a rakouský politik † 17 prosince 1888 1818 – Antonín Skřivan pedagog a odborník v oboru obchodu a účetnictví † 9 května 1887 1833 – Josef Scheiwl český malíř a ilustrátor † 10 června 1912 1835 – Vilém Weiss český chirurg a pedagog † 2 července 1891 1836 – Karl Korb von Weidenheim předlitavský český šlechtic a politik † 15 října 1881 1844 – Friedrich Heidler poslanec Moravského zemského sněmu † 6 dubna 1897 1860 – Rudolf Nováček český vojenský kapelník a skladatel † 11 srpna 1929 1861 – Antonín Pikhart překladatel ze španělštiny a katalánštiny † 13 prosince 1909 1868 – Alois Stompfe předseda české advokátní komory † 25 června 1944 1871 – Václav Schuster národohospodář a politik † 12 srpna 1944 1877 – Albína Honzáková představitelka českého ženského hnutí † 11 července 1973 1878 – Viktor Stretti grafik malíř a ilustrátor † 5 března 1957 1879 – František Nosál český generál † 29 srpna 1963 1883 – Rudolf Richter český atlet-chodec cyklista sportovní funkcionář † 15 ledna 1962 1896 – Pavol Viboch československý]politik a člen protinacistického odboje † 29 května 1981 1907 – Karel Sokolář československý fotbalový reprezentant † 4 července 1970 1908 – Adolf Parlesák autor cestopisů a reportáží † 1 prosince 1981 1909 – František Hudeček český grafik ilustrátor a malíř † 13 května 1990 1913 – Jindřich Klečka ilegální radiotelegrafista ÚVODu † 4 října 1941 1916 – Bianchi Anderloni italský automobilový designér a podnikatel † 7 srpna 2003 1922 Karel Černý filmový architekt a výtvarník † 5 září 2014 Václav Valeš místopředseda československé vlády † 25 června 2013 1924 – Jaroslav Cejp československý fotbalový reprezentant † 22 března 2002 1926 – Miroslav Fiedler český matematik 1928 Miroslav Lamač výtvarný kritik a historik umění † 7 ledna 1992 Ivan Foustka spisovatel † 2 února 1994 Erich Einhorn fotograf a publicista † 16 května 2006 1929 – Jiří Bělka český televizní režisér † 19 září 1989 1930 – Milan Šimečka český a slovenský filozof a literární kritik † 23 září 1990 1931 – Milan Paumer člen antikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů † 22 července 2010 1932 Antonín Líman český japanolog překladatel a pedagog Petr Rada český písňový textař a básník † 25 dubna 2007 1933 – Stanislav Vávra český básník a spisovatel 1935 – Milan Jíra klavírista hudební dramaturg publicista skladatel a dirigent 1936 – Vilém Mandlík československý sprinter a ligový fotbalista 1962 – Miroslav Wanek český básník skladatel a hudebník 1963 – Aleš Zimolka rockový bubeník † 26 května 2012 1966 – Lucie Bílá česká zpěvačka populární hudby 1970 – Jiří Novotný český fotbalista 1980 – Luboš Bartoň český basketbalista 1983 – Jakub Smrž český motocyklový závodník Svět 1206 – Ota II Bavorský bavorský vévoda a rýnský falckrabě † 29 listopadu 1253 1506 – František Xaverský světec zakladatel jezuitského řádu † 3 prosince 1552 1629 – Juan José de Austria levoboček španělského krále Filipa IV a nizozemský místodržitel † 17 září 1679 1640 – Ludmilla Elisabeth von Schwarzburg-Rudolstadt německá básnířka † 12 března 1672 1644 – François de Neufville de Villeroy maršál Francie † 18 července 1730 1652 – Klement XII papež † 6 února 1740 1713 – Nicola Sala italský hudební skladatel a pedagog † 31 srpna 1801 1727 – Michel Adanson francouzský etnolog a přírodovědec † 3 srpna 1806 1750 – Donatien Rochambeau francouzský generál † 20 října 1813 1770 – William Wordsworth anglický básník † 23 dubna 1850 1772 – Charles Fourier francouzský utopický socialista † 10 října 1837 1780 – Jørgen Jørgensen dánský korzár † 20 ledna 1841 1781 – Francis Leggatt Chantrey anglický sochař † 25 října 1841 1786 – William R King americký politik † 18 dubna 1853 1841 – Alfred Cogniaux belgický botanik † 15 dubna 1916 1844 – André Laurie francouzský spisovatel † 9 dubna 1909 1847 – Jens Peter Jacobsen dánský spisovatel básník a přírodovědec † 30 dubna 1885 1853 Martial Caillebotte francouzský fotograf skladatel a filatelista † 16 ledna 1910 Leopold vévoda z Albany syn britské královny Viktorie † 27 března 1884 1866 – Erik Ivar Fredholm švédský matematik † 17 srpna 1927 1880 – Otto Prutscher rakouský designér a architekt † 15 února 1949 1881 – Daisy Ashfordová anglická spisovatelka † 15 ledna 1972 1882 – Kurt von Schleicher poslední říšský kancléř Výmarské republiky † 30 června 1934 1883 – Gino Severini italský malíř † 26 února 1966 1884 – Bronisław Malinowski polský a britský antropolog sociolog a etnograf † 16 května 1942 1887 – Charles Seymour Wright kanadský fyzik voják a polárník † 1 listopadu 1975 1889 – Gabriela Mistralová chilská básnířka † 10 ledna 1957 1891 – Eino Leino finský zápasník olympijský vítěz † 30 listopadu 1986 1893 – Allen Dulles ředitel americké CIA † 29 ledna 1969 1897 – Erich Loewenhardt německý stíhací pilot † 10 srpna 1918 1902 Herbert Kenneth Airy Shaw anglický botanik † 1985 Kustaa Pihlajamäki finský zápasník olympijský vítěz † 10 února 1944 1911 – Hervé Bazin francouzský spisovatel † 17 února 1996 1913 Georgij Jefimovič Peredělskij sovětský maršál † 21 listopadu 1987 Sven Rosendahl švédský spisovatel † 8 září 1990 1915 Henry Kuttner americký spisovatel science fiction † 4 února 1958 Billie Holiday americká jazzová zpěvačka † 17 července 1959 1916 – Bianchi Anderloni italský automobilový designér a podnikatel † 7 srpna 2003 1920 – Ravi Šankar indický skladatel a hráč na sitár † 11 prosince 2012 1924 – Johannes Mario Simmel rakouský spisovatel † 1 ledna 2009 1927 – Babatunde Olatunji nigerijský hudebník † 6 dubna 2003 1928 Alan Pakula americký filmový scenárista režisér a producent † 19 listopadu 1998 James Garner americký herec † 19 července 2014 1931 – Donald Barthelme americký spisovatel † 23 července 1989 1933 – Wayne Rogers americký herec 1934 – Victor Feldman britský jazzový klavírista a bubeník † 12 května 1987 1935 – Bobby Bare americký country zpěvák a skladatel 1936 Wilhelm Przeczek polský učitel básník spisovatel a aktivista † 10 července 2006 Jean Flori francouzský historik 1938 Pete La Roca americký jazzový bubeník † 20 listopadu 2012 Spencer Dryden americký bubeník † 11 ledna 2005 Freddie Hubbard americký jazzový trumpetista † 29 prosince 2008 1939 – Francis Ford Coppola americký filmový scenárista režisér a producent 1941 – Gorden Kaye britský herec 1942 – Gualtiero Bassetti italský kardinál 1943 – Mick Abrahams anglický kytarista 1944 Makoto Kobajaši japonský fyzik Nobelova cena 2008 Gerhard Schröder spolkový kancléř Spolkové republiky Německo 1946 Stan Winston americký specialista na filmové efekty † 15 června 2008 Colette Bessonová francouzská olympijská vítězka v běhu na 400m † 9 srpna 2005 1947 Florian Schneider německý hráč na syntezátory a skladatel Charles Pitts americký kytarista a zpěvák † 1 května 2012 1948 Arnie Robinson americký atlet olympijský vítěz ve skoku do dálky Dallas Taylor americký bubeník † 18 ledna 2015 1954 – Jackie Chan hongkonsko-americký herec a kung-fu bojovník 1961 – Troels Rasmussen dánský fotbalový brankář na DBUdk zápasy za A-tým < ref> 1964 Russell Crowe na Novém Zélandu narozený australský herec držitel Oscara a Zlatého glóbu 1971 − Guillaume Depardieu francouzský herec † 13 října 2008 1979 − Nicole Fiorentino americká baskytaristka Úmrtí Česko 1783 – František Václav Habermann český hudební skladatel a pedagog 20 září 1706 1886 – Alois Anderka druhý starosta Moravské Ostravy 25 června 1825 1890 – Václav Munzar poslanec Českého zemského sněmu starosta Lázní Bělohrad 17 dubna 1837 1926 – František Malínský podnikatel politik a poslanec 30 listopadu 1850 1930 – Edmund Palkovský český vlastenec právník a podnikatel 18 října 1858 1935 – Rudolf Jaroš československý politik 15 ledna 1869 1938 – Pavel Julius Vychodil katolický kněz spisovatel a překladatel 18 dubna 1862 1939 – Karel Špillar český malíř a grafik 21 listopadu 1871 1940 – Karel Trapl čs ministr financí 31 srpna 1881 1943 – Jaroslav Havlíček český spisovatel 3 února 1896 1951 – Sergej Vojcechovský československý generál ruského původu 28 října 1883 1952 – Emil Hlavica sochař malíř grafik a ilustrátor 28 dubna 1887 1953 – Václav Vydra starší český herec a režisér 29 dubna 1876 1962 – Jaroslav Durych český prozaik 2 prosince 1886 1966 – Bohumil Němec botanik rektor University Karlovy a politik 12 března 1873 1970 – Václav Richter český historik a teoretik umění 30 srpna 1900 1975 – Josef Těšínský zpravodajský důstojník a pobočník velitele u 310 československé stíhací peruť RAF 28 ledna 1916 1980 – Jaroslav Průšek sinolog 14 září 1906 1999 – Ivan Diviš český básník a esejista 18 září 1924 2001 – Josef Filipec český jazykovědec lexikograf 21 února 1915 2003 – Ferdinand Seibt německý historik českého původu 9 května 1927 2004 – Miroslav Roudný jazykovědec 10 ledna 1919 2006 – Eduard Landa malíř regionu Podorlicka 14 března 1926 2010 – Jiří Bureš duchovní církve československé husitské a politik 25 listopadu 1944 2011 – Blažena Holišová česká herečka 11 července 1930 2013 – Stanislav Hranický český heavymetalový zpěvák 6 června 1951 Svět 30 – jedno z možných dat úmrtí Ježíše Krista 1297 – Siegfried II z Westerburku kolínský arcibiskup 1340 – Jiří II Trojdenovič kníže mazovský 1308 1498 – Karel VIII francouzský král 30 června 1470 1609 – Tiburzio Vergelli italský sochař 1551 1614 – El Greco malíř sochař a architekt řeckého původu 1541 1644 – Carlo Carafa st biskup a nuncius papežský diplomat a spisovatel 1584 1651 – Lennart Torstenson švédský maršál 17 srpna 1603 1719 – Svatý Jan Křtitel de la Salle kněz a reformátor školství 30 dubna 1651 1724 – Robert Allason anglický obchodník zakladatel manufaktury v Rumburku ? ? 1736 – Samuel Timon uherský polyhistor a pedagog slovenského původu 20 července 1675 1780 – Jørgen Jørgensen dánský korzár † 20 ledna 1841 1789 – Abdulhamid I osmanský sultán 20 března 1725 1803 – Toussaint Louverture haitský černošský vojevůdce a revolucionář 20 května 1743 1811 – Dositej Obradović srbský osvícenec reformátor a spisovatel 17 února 1742 1816 – Marie Ludovika Beatrix z Modeny třetí manželka rakouského císaře Františka I 14 prosince 1787 1822 – Platon Zubov ruský politik carovrah 15 listopadu 1767 1823 – Jacques Charles francouzský vynálezce vědec matematik 12 listopadu 1746 1836 – William Godwin anglický novinář spisovatel a filosof 3 března 1756 1845 – Julie Clary manželka Josefa Bonaparta španělská královna 26 prosince 1771 1858 – Anton Diabelli rakouský skladatel a hudební nakladatel 6 září 1781 1859 – René Théodore Berthon francouzský malíř 17 července 1776 1870 – Claude Félix Abel Niépce de Saint-Victor francouzský vynálezce v oboru fotografie 26 července 1805 1871 – Wilhelm von Tegetthoff rakouský admirál 23 prosince 1827 1877 – Fernán Caballero španělská spisovatelka 24 prosince 1796 1891 – Phineas Taylor Barnum americký podnikatel a zakladatel cirkusu 5 července 1810 1900 – Frederic Edwin Church americký malíř 4 května 1826 1918 – Albert Hauck německý luteránský teolog a církevní historik 9 prosince 1845 1928 – Alexandr Bogdanov ruský bolševický filozof ekonom a spisovatel 22 srpna 1873 1929 – Édouard Schuré francouzský spisovatel filozof a muzikolog 21 ledna 1841 1933 Karel Štěpán Rakousko-Těšínský rakouský arcivévoda a admirál 5 září 1860 Raymond Paley anglický matematik 7 ledna 1907 1934 – Heinz Prüfer německý matematik 10 listopadu 1896 1939 – Mary Steen dánská fotografka 28 října 1856 1943 Jovan Dučić srbský básník 17 února 1874 Alexandre Millerand francouzský politik 10 února 1859 Jakub Bojko polský spisovatel a politik 6 července 1857 1945 Kósaku Ariga admirál japonského císařského námořnictva 21 srpna 1897 Seiiči Itó japonský admirál 26 července 1890 Hisao Kotaki důstojník japonského císařského námořnictva 7 listopadu 1901 1947 – Henry Ford americký průmyslník 30 července 1863 1961 – Vanessa Bell britská malířka 30 května 1879 1964 – Konštantín Čulen slovenský politik novinář a historik 26 února 1904 1968 – Jim Clark skotský pilot Formule 1 4 března 1936 1969 – Rómulo Gallegos venezuelský spisovatel a politik 2 srpna 1884 1976 – Jimmy Garrison americký jazzový kontrabasista 1934 1985 – Carl Schmitt německý právní a politický teoretik 11 července 1888 1986 Leonid Kantorovič sovětský matematik a ekonom Nobelova cena za ekonomii 1975 19 ledna 1912 Rudolf Dilong slovenský kněz a spisovatel 1 srpna 1905 1988 – Hamdija Pozderac prezident Jugoslávie 15 ledna 1924 1990 – Ronald Evans americký vojenský letec a astronaut z Apolla 17 10 listopadu 1933 1993 – Willi Meinck německý spisovatel 1 dubna 1914 1994 – Agathe Uwilingiyimana premiérka Rwandy 23 května 1953 2002 – John Agar americký herec 31 ledna 1921 2004 – Enrico Ameri italský novinář 2008 – Freddie Hubbard americký jazzový trumpetista  7 dubna 1938 2009 Jack Wrangler americký pornoherec a režizér 11 července 1946 Stanley Jaki římskokatolický kněz historik vědy a profesor fyziky maďarského původu 17 srpna 1924 2012 – Mike Wallace americký žurnalista herec a moderátor 9 května 1918 2013 – Dwike Mitchell americký klavírista 14 února 1930 2014 − Peaches Geldof anglická televizní moderátorka modelka a novinářka 13 března 1989 Svátky Česko Významný den Den vzdělanosti Heřman Hermína Afra Armand Armin Lotar Lothar Zoltán Svět Světový den zdraví Slovensko – Zoltán Arménie – Zvěstování Katolický kalendář Svatý Anaklét třetího papež římskokatolické církve Pravoslavné církevní kalendárium podle starého juliánského kalendáře Zvěstování přesvaté Bohorodice; veliký svátek z dvanáctera Svatý Prokop Sázavský † 1053 Reference 8 duben je 98 den roku podle gregoriánského kalendáře 99 v přestupném roce Do konce roku zbývá 267 dní Události Česko 1861 – Byl vydán protestantský patent kterým se protestantům v Habsburské monarchii dostalo po stránce právní plné náboženské rovnoprávnosti 1872 – V Náchodě je založen pivovar 1919 – Národní shromáždění schválilo zákon o zřízení Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké 1920 – V ČSR první pozemková reforma změna vlastnických práv k půdě s cílem rozdělit velké soukromé pozemkové vlastnictví 1968 – Oldřich Černík se stal premiérem ČSSR Svět 1378 – papežem byl zvolen Urban VI definitivně začíná církevní rozkol schizma 1546 – Tridentský koncil definitivně ustanovil biblický kánon 1895 – V soudním sporu Pollock vs Farmers' Loan & Trust Co rozhodl nejvyšší americký soud že daň z příjmu je ve své podstatě protiústavní 1911 – Nizozemský fyzik Heike Kamerlingh Onnes objevil supravodivost 1944 – Druhá světová válka byla zahájena Krymská operace 1950 – Sovětské bojové letadlo sestřelilo nad Baltským mořem neozbrojený hlídkový letoun amerického letectva jenž údajně porušil sovětský vzdušný prostor 10 členů posádky zahynulo 1971 – Na prvním kongresu Mezinárodní romské unie byl ustanoven Mezinárodní romský den 2005 Papež Jan Pavel II byl pohřben v bazilice svatého Petra ve Vatikánu Pohřbu se zúčastnily statisíce věřících a několik desítek prezidentů a předsedů vlád Neznámí pachatelé zastřelili v Bagdádu tři šíitské duchovní Při jiném incidentu přišel o život americký voják kterého v oblasti asi 240 km severně od Bagdádu zabila nastražená puma Narození Česko 1624 – Karel II z Lichtenštejna olomoucký biskup † 23 září 1695 1708 – Jiří Čart houslista a skladatel † 1778 1727 – Jan Tadeáš Antonín Peithner z Lichtenfelsu báňský geolog a přírodovědec † 22 června 1792 1855 – Adolf Stránský český novinář a politik † 18 prosince 1931 1859 – Edmund Husserl rakouský filosof moravského původu a zakladatel fenomenologie † 27 dubna 1938 1866 – Emanuel Tilsch český právník † 7 srpna 1912 1870 Josef Netolický československý politik † ? Gustav Oberleithner československý politik německé národnosti † 19 května 1945 1872 Bedřich Bendelmayer český architekt † 20 dubna 1932 Vojtěch Hampl československý politik † 19 října 1944 1877 – Albert Milota československý právní teoretik a politik † 22 prosince 1940 1891 – František Albert Libra architekt a urbanista † 30 června 1958 1900 – Libuše Paserová česká operní pěvkyně † 11 března 1984 1901 – Vilém Vrabec český kuchař † 27 ledna 1983 1911 – František Peřina generál legendární pilot † 6 května 2006 1912 – Jozef Gabčík slovenský voják který se podílel na atentátu na říšského protektora v roce 1942 † 18 června 1942 1920 – Josef Daněk vynálezce † 21 května 2001 1921 – Jan Novák klavírista a hudební skladatel † 17 listopadu 1984 1922 – Josef Macek český historik † 10 prosince 1991 1924 – Dušan Vrchoslav hudební skladatel 1926 – Ladislav Pavlovič československý fotbalový reprezentant † 28 ledna 2013 1928 – Kamila Moučková česká hlasatelka a moderátorka 1933 – Jaroslav Smolka hudební režisér muzikolog a skladatel † 19 srpna 2011 1934 – Karolina Slunéčková herečka † 11 června 1983 1938 – Jarmila Panevová česká jazykovědkyně 1940 – Miloš Pojar český spisovatel historik a diplomat † 23 ledna 2012 1943 – Martin Hilský profesor anglické literatury překladatel z angličtiny a shakespearolog 1944 Karel Keller arabista a hispanista Jiří Datel Novotný herec publicista scenárista a režisér 1945 – Jiří Waldhauser český archeolog 1950 – Leo Marian Vodička český tenorista 1956 – Roman Dragoun český hudebník 1962 – Leonard Medek český spisovatel 1963 – František Sahula český hudebník † 1 května 2008 1966 – Iveta Bartošová česká zpěvačka 1968 – Michaela Kuklová česká herečka Svět 1250 – Jan Tristan z Nevers hrabě z Nevers a z Valois z dynastie Kapetovců † 3 srpna 1270 1336 – Tamerlán turkický vojevůdce a dobyvatel † 18 února 1405 1540 – Hidenaga Hašiba japonský vojevůdce † 15 února 1591 1583 – Mikuláš Esterházi uherský šlechtic † 11 září 1645 1605 – Filip IV Španělský španělský král † 17 září 1665 1655 – Ludvík Vilém I Bádenský markrabě bádenský a velitel říšských císařských vojsk † 4 ledna 1707 1692 – Giuseppe Tartini italský houslista a skladatel † 26 února 1770 1695 – Johann Christian Günther německý básník † 15 března 1723 1761 – Guillaume-Joseph Chaminade francouzský kněz blahoslavený † 22 ledna 1850 1775 – Adam Albert Neipperg rakouský šlechtic generál a státník † 22 února 1829 1801 – Karolína Ferdinanda Habsbursko-Lotrinská rakouská arcivévodkyně a saská korunní princezna † 22 května 1832 1808 – Eugène Bourdon francouzský fyzik † 29 září 1884 1815 – Andrew Graham irský astronom † 5 listopadu 1908 1818 – Kristián IX dánský král † 29 ledna 1906 1840 – Franco Faccio italský skladatel a dirigent † 21 červenec 1891 1847 – Karl Wittgenstein vládce rakouského ocelářského průmyslu † 20 ledna 1913 1859 Edmund Husserl německý filosof † 27 dubna 1938 Teodor Teodorov bulharský předseda vlády † 5 srpna 1924 1860 – Ivan Roškar jugoslávský ministr zemědělství † 23 května 1933 1861 – Son Pjong-hui korejský představitel hnutí za nezávislost † 19 května 1922 1870 – John Paine olympijský vítěz ve sportovní střelbě † 2 srpna 1951 1871 Joseph August Lux rakouský spisovatel a teoretik moderní architektury † 23 července 1947 Clarence Hudson White americký fotograf † 7 července 1925 1875 – Albert I Belgický třetí belgický král † 17 února 1934 1885 – Alfred Cheney Johnston americký fotograf † 17 dubna 1971 1892 – Richard Neutra rakousko-americký architekt † 16 dubna 1970 1893 – Mary Pickfordová kanadská filmová herečka scenáristka a spisovatelka † 29 května 1979 1894 – Raymond Schwartz francouzský ředitel banky básník esperantista humorista a kabaretiér † 14 května 1973 1897 – Jan Żabiński polský zoolog † 26 července 1974 1898 Terezie Neumannová katolická mystička † 18 září 1962 Achille Van Acker premiér Belgie † 10 června 1975 1899 – Harry Steel americký zápasník zlato na OH 1924 † 8 října 1971 1904 Yves Congar francouzský teolog a kardinál † 22 června 1995 John Hicks britský ekonom † 20 května 1989 1905 – Bernt Evensen norský rychlobruslař olympijský vítěz † 24 srpna 1979 1909 John Fante americký prozaik a scenárista † 8 května 1983 Štefan Králik slovenský dramatik † 30 ledna 1983 1911 Melvin Calvin americký chemik nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1961 † 8 ledna 1997 Emil Cioran rumunsko-francouzský filozof † 20 června 1995 1912 – Sonja Henie norská krasobruslařka a herečka † 12 října 1969 1913 – Rudi Supek chorvatský sociolog † 2 ledna 1993 1918 – Betty Fordová manželka 38 prezidenta USA Geralda Forda † 8 července 2011 1919 Roger Pigaut francouzský herec a režisér † 24 prosince 1989 Kiiči Mijazawa japonský premiér v letech 1991–1993 † 28 června 2007 1920 − Carmen McRae americká zpěvačka † 10 listopadu 1994 1922 – Gerald Green americký spisovatel † 29 srpna 2006 1923 – Edward Mulhare americký herec † 24 května 1997 1926 – František Vnuk slovenský fyzikální metalurg a historik 1929 – Jacques Brel belgický písničkář † 8 října 1978 1930 – Karel Hugo Bourbonsko-Parmský vévoda parmský král španělský král Etrurie † 18 srpna 2010 1932 – József Antall premiér Maďarska † 12 prosince 1993 1938 – Kofi Atta Annan generální tajemník OSN 1939 – Edwin Frederick O'Brien americký kardinál 1942 Roger Chapman anglický rockový zpěvák Džuničiró Koizumi japonský politik 1944 Ján Bahna slovenský architekt a pedagog Keef Hartley britský bubeník † 26 listopadu 2011 Deke Richards americký hudební producent a skladatel † 24 března 2013 Hywel Bennett velšský herec 1947 Steve Howe anglický kytarista Robert Kiyosaki americký podnikatel a spisovatel 1951 Geir Haarde předseda islandské vlády Mel Schacher baskytarista americké rockové skupiny Grand Funk Railroad 1962 – Izzy Stradlin americký kytarista 1963 – Julian Lennon britský hudebník prvorozený syn Johna Lennona 1967 − Kate Barry anglická fotografka † 11 prosince 2013 1971 – Gerhard Plankensteiner italský sáňkař 1972 – Paul Gray hudebník člen skupiny Slipknot † 24 května 2010 1980 – Katee Sackhoff americká herečka 1984 – Júlia Liptáková slovenská modelka 1988 – Jenni Asserholt švédská hokejistka Úmrtí Česko 1150 – Gertruda Babenberská česká kněžna asi 1118 1322 – Markéta Přemyslovna česká princezna vratislavská kněžna 21 února 1296 1755 – František Benedikt Klíčník moravský stavitel pokřtěn 13 května 1678 1815 – Jakub Jan Ryba český hudební skladatel 26 října 1765 1830 – Josef Šternberk šlechtic mecenáš a osvícenec 4 září 1763 1907 – Hana Kvapilová česká herečka 29 listopadu 1860 1914 – Jakub Arbes český spisovatel a novinář 12 června 1840 1936 – Božena Benešová česká spisovatelka 30 listopadu 1873 1942 – Jan Hon český politik starosta Vyškova 18 srpna 1897 1947 – Vladimír Krychtálek proněmecký novinář 27 ledna 1903 1948 – Rudolf Mlčoch podnikatel novinář a politik 17 dubna 1880 1972 – Josef Nepomucký československý politik ministr československých vlád 12 října 1897 1975 – Josef Mokrý český básník 23 září 1932 1989 – Zdeněk Šmíd překladatel ze španělštiny 5 června 1908 1992 – Otakar Dadák herec 16 prosince 1918 2000 Eva Sadková česká filmová režisérka a scenáristka 16 července 1931 František Šťastný český motocyklový závodník 12 listopadu 1927 2001 – Jiří Zahradníček operní zpěvák tenorista 22 listopadu 1923 2002 – Josef Svoboda scénograf 10 května 1920 2004 – Věra Petáková česká divadelní a filmová herečka 8 února 1923 2005 – Vladislav Martinek český lesnický entomolog 17 ledna 1926 2006 – František Stavinoha český spisovatel kladenský horník 10 července 1928 2010 – Jiří Šolc český vojenský historik 13 listopadu 1932 2013 – Vladimír Zeman český politik 9 ledna 1942 2014 Alena Hynková česká scenáristka dramaturgyně a režisérka 25 května 1947 Petr Traxler skifflový a folkový kytarista mandolinista skladatel a zpěvák 29 září 1948 Svět 217 – Caracalla římský císař 4 dubna 188 1143 – Jan II Komnenos byzantský císař 13 září 1087 1196 – Knut I švédský král 1160 1364 – Jan II Francouzský francouzský král 26 dubna 1319 1492 – Lorenzo I Medicejský vládce Florencie 1 ledna 1449 1586 – Martin Chemnitz protestanský teolog 9 listopadu 1522 1676 – Klaudie Felicitas Tyrolská manželka Leopolda I královna česká uherská chorvatská a slavonská 30 května 1653 1735 – František II Rákóczi vůdce uherského povstání proti Habsburkům 27 března 1676 1816 – Julie Billiart francouzská řeholnice 12 července 1751 1835 – Wilhelm von Humboldt německý diplomat a filozof 22 června 1767 1848 – Gaetano Donizetti italský hudební skladatel 29 listopadu 1797 1854 – Józef Elsner německý hudební skladatel pedagog a teoretik 1 června 1766 1860 – István Széchenyi maďarský šlechtic politik a národní hrdina 21 září 1791 1866 – Benjamin Guy Babington anglický lékař a epidemiolog 5 března 1794 1870 – Charles Auguste de Bériot belgický houslista a hudební skladatel 20 února 1802 1878 – Eugène Belgrand pařížský inženýr 23 dubna 1810 1894 – Oskar Höcker německý herec spisovatel a dramatik 13 června 1840 1909 – Venceslaus Ulricus Hammershaimb faerský lingvista 25 března 1819 1913 – Gyula Kőnig maďarský matematik 16 prosince 1849 1915 – Louis Pergaud francouzský spisovatel 22 ledna 1882 1916 – Fredrik Idestam finský podnikatel zakladatel společnosti Nokia 28 října 1838 1919 – Loránd Eötvös maďarský fyzik 27 července 1848 1922 – Erich von Falkenhayn pruský politik a voják náčelník generálního štábu za 1 světové války na straně Dohody 11 listopadu 1861 1931 – Erik Axel Karlfeldt švédský básník 20 července 1864 1936 – Robert Bárány rakouský fyzik nositel Nobelovy ceny 22 dubna 1876 1940 – Karl Becker generál Wehrmachtu 14 prosince 1879 1943 – Itamar Ben Avi novinář a sionistický aktivista 31 července 1882 1949 – Wilhelm Adam německý generál wehrmachtu za druhé světové války 15 září 1878 1950 – Vaclav Nižinskij ruský tanečník 28 února 1889 1956 – Wolf Gold signatář izraelské deklarace nezávislosti 31 ledna 1889 1961 – Marie Anunciáta Habsbursko-Lotrinská rakouská arcivévodkyně 13 července 1876 1968 – Ernst Wilhelm Nay německý malíř 11 června 1902 1970 Benčo Obreškov bulharský malíř 27 dubna 1899 Felix Bourbonsko-Parmský parmský a lucemburský princ 28 října 1893 Julius Pokorny německý jazykovědec 12 června 1887 1972 – Marian Bielicki polský spisovatel 5 června 1920 1973 – Pablo Picasso španělský malíř a sochař 25 října 1881 1981 – Omar Bradley americký pětihvězdičkový generál 12 února 1893 1984 – Pjotr Leonidovič Kapica sovětský fyzik nositel Nobelovy ceny za fyziku 1978 8 července 1894 1992 – Daniel Bovet italský farmakolog Nobelova cena 1957 23 března 1907 1995 – Andrej Očenáš slovenský hudební skladatel 8 ledna 1911 1997 – Laura Nyro americká hudební skladatelka textařka zpěvačka a pianistka 18 října 1947 2006 Gerard Reve nizozemský spisovatel 14 prosince 1923 Henry Lewy německý hudební producent a zvukový inženýr 31 května 1926 2007 Ján Bzdúch slovenský herec 21 května 1922 Sol LeWitt americký malíř sochař a kreslíř 9 září 1928 2010 – Malcolm McLaren britský hudebník módní návrhář 22 ledna 1946 2011 – John McCracken americký sochař a malíř 2012 – Rikija Jasuoka japonský zpěvák a herec 19 července 1947 2013 – Margaret Thatcherová bývalá předsedkyně britské vlády 13 října 1925 2014 Karlheinz Deschner německý spisovatel 23 května 1924 Emmanuel III Delly irácký katolický kněz kardinál 27 září 1927 Jozef Repko slovenský spisovatel-prozaik a dramatik 12 října 1940 Svátky Česko Ema Makar Valter Valtr Svět Mezinárodní den Romů Slovensko – Albert Pranostiky Česko Na svatou Emu neplivej však žhlenu 9 duben je 99 den roku podle gregoriánského kalendáře 100 v přestupném roce Do konce roku zbývá 266 dní Události Česko 2009 – Český prezident Václav Klaus jmenoval stávajícího předsedu Českého statistického úřadu Jana Fischera premiérem a pověřil ho sestavením nové vlády Svět 1241 – Slezští a malopolští rytíři se utkali s mongolským vojskem v bitvě u Lehnice V boji zahynul polský kníže Jindřich II Pobožný 1865 – Kapitulací vojska Konfederace pod velením generála Lee v bitvě u Appomattoxu byla oficiálně ukončena Americká občanská válka 1917 – První světová válka byla za zahájena Nivellova ofenzíva 1940 – Druhá světová válka začala námořní bitva o Narvik Narození Česko 1586 – Julius Jindřich Sasko-Lauenburský šlechtic vévoda císařský vojevůdce † 20 listopadu 1665 1654 – Samuel Fritz cestovatel a misionář † 20 března 1725 1754 – Antonín František Bečvařovský hudební skladatel † 15 května 1823 1817 – Kazimír Tomášek kněz a národní buditel † 20 dubna 1876 1819 – Václav Treitz český lékař † 27 srpna 1872 1823 – Franz Siegmund rakouský a český podnikatel a politik německé národnosti † 11 září 1900 1843 – Vincenc Prasek slezský pedagog jazykovědec spisovatel a novinář † 31 prosince 1912 1847 – Jan Jaromír Hanel právník a právní historik † 20 října 1910 1854 – Jan Sedlák světící biskup pražský a spisovatel † 30 září 1930 1858 – Zdenka Braunerová česká malířka † 23 května 1934 1867 – Hugo Kosterka český překladatel a vydavatel † 31 května 1956 1876 – Arnold Bobok československý politik slovenské národnosti † 31 října 1924 1877 – Josef Mayer československý politik německé národnosti † 3 května 1938 1879 – Wenzel Staněk československý politik německé národnosti † 3 října 1926 1880 Filip Dobrovolný československý politik † 16 září 1930 Jan Letzel český stavitel a architekt † 26 prosince 1925 1884 Milada Gampeová herečka † 6 května 1956 Otakar Vindyš lední hokejista † 23 prosince 1949 1891 – Vlasta Burian herec zpěvák divadelní ředitel sportovec a podnikatel † 31 ledna 1962 1893 – Jiří Sedmík český legionář politik a diplomat † 18 prosince 1942 1902 František Suchý Brněnský hobojista a hudební skladatel † 12 července 1977 Bohuslav Ilek literární vědec a překladatel † 5 ledna 1988 1915 – Prokop Málek lékař šéfredaktor časopisu Vesmír † 30 září 1992 1921 – Jiří Švengsbír rytec grafik a ilustrátor † 3 března 1983 1925 – Vladimír Karbusický muzikolog folklorista sociolog a historik † 23 května 2002 1927 – Jaroslav Foltýn skladatel dirigent hudební skladatel a pedagog 1928 – Richard Fremund malíř grafik a scénický výtvarník † 21 května 1969 1930 – Jaroslav Švehlík herec † 16 března 1973 1937 – Pavel Klener český lékař a politik 1940 – Jaroslav Kraft paleontolog † 10 ledna 2007 1943 – Jana Hrabětová česká historička a etnografka 1947 – Věra Nosková spisovatelka novinářka propagátorka vědy 1948 – Jan Šafránek malíř 1949 – Hynek Žalčík český hudební producent a textař † 8 února 2005 1952 – Jiří Kolář policista bývalý prezident Policie ČR 1965 Vladimír Morávek filmový a divadelní režisér Pavlína Pořízková první česká topmodelka a herečka 1975 – Otto Fischer matematik a statistik 3 dubna 1909 Svět 1054 – Judita Marie Švábská uherská královna a polská kněžna † 14 březen 1105 1127 – Svatý Felix z Valois francouzsky poustevník kněz spoluzakladatel řádu trinitářů † 4 listopadu 1212 1285 – Ajurbarwada čtvrtý císař říše Jüan a sedmý veliký chán mongolské říše † 1 března 1320 1649 – James Scott vévoda z Monmouthu nemanželský syn anglického krále Karla II † 15 července 1685 1770 – Thomas Johann Seebeck německý fyzik † 10 prosince 1831 1778 – Louis de Beaupoil de Sainte-Aulaire francouzský politik † 13 listopadu 1854 1784 – Rafael del Riego španělský generál a politik † 7 listopadu 1823 1791 – George Peacock anglický matematik † 8 listopadu 1858 1802 – Elias Lönnrot finský spisovatel † 19 března1884 1806 – Isambard Kingdom Brunel britský konstruktér † 15 září 1859 1819 – Annibale de Gasparis italský astronom † 21 března 1892 1821 – Charles Pierre Baudelaire francouzský básník † 31 srpna 1867 1830 – Eadweard Muybridge anglický fotograf a vynálezce † 8 května 1904 1835 – Leopold II Belgický belgický král † 17 prosince 1909 1848 Pierre Daniel Chantepie de la Saussaye holandský religionista † 20 dubna 1920 Ezechiel Moreno Díaz biskup a světec † 19 srpna 1906 1853 – Gaston Bonnier francouzský botanik † 30 prosince 1922 1865 Charles Proteus Steinmetz německo-americký matematik a elektroinženýr † 26 října 1923 Erich Ludendorff pruský a německý generál a politik † 20 prosince 1937 1855 – Pavlos Kunduriotis řecký admirál † 22 srpna 1935 1872 – Léon Blum premiér Francie † 30 března 1950 1875 – Jacques Futrelle americký spisovatel detektivek † 15 dubna 1912 1882 Fridrich František IV Meklenburský meklenbursko-zvěřínský velkovévoda † 17 listopadu 1945 Bohuslav Klimo slovenský básník a politik † 11 května 1952 1898 – Paul Robeson americký herec sportovec zpěvák a spisovatel † 23 ledna 1976 1900 – Hendrik Kloosterman holandský matematik † 6 května 1968 1905 – James William Fulbright americký právník a politik † 9 února 1995 1906 Natalia Tułasiewicz polská mučednice blahoslavená † 31 března 1945 Victor Vasarely maďarsko–francouzský malíř † 15 března 1997 1908 – Victor Vasarely maďarský malíř sochař a tiskař průkopník tzv op-artu † 15 března 1997 1912 – Lev Kopelev sovětský spisovatel † 18 června 1997 1917 – Brad Dexter americký herec † 12 prosince 2002 1918 – Jørn Utzon dánský architekt † 29 listopadu 2008 1921 – Jicchak Navon izraelský prezident 1922 – Michael Palliser britský diplomat † 19 června 2012 1923 – Albert Decourtray francouzský kardinál † 16 září 1994 1926 – Hugh Hefner zakladatel a vydavatel časopisu Playboy 1928 − Monty Sunshine anglický klarinetista † 30 listopadu 2010 1932 Ladislav Kováč slovenský vysokoškolský pedagog biolog a politik † Carl Perkins průkopník hudebního stylu rockabily † 19 ledna 1998 1933 Jean-Paul Belmondo francouzský divadelní a filmový herec René Burri švýcarský fotograf † 20 října 2014 1935 – Aulis Sallinen finský skladatel 1936 – Valerie Solanas americká spisovatelka † 25 dubna 1988 1938 – Viktor Černomyrdin ruský premiér † 3 listopadu 2010 1948 – Michel Godet francouzský prognostik a futurolog 1950 Kenneth Dale Cockrell americký kosmonaut Ivan Romančík slovenský herec 1952 – Jerzy Szmajdziński polský politik † 10 dubna 2010 1957 – Seve Ballesteros španělský golfista † 7 května 2011 1959 – Peter Nagy slovenský zpěvák skladatel textař producent a fotograf 1961 – Chris Abrahams novozélandský klavírista 1971 – Jacques Villeneuve kanadský automobilový závodník 1977 – Gerard Way americký zpěvák My Chemical Romance 1987 – Jesse McCartney americký zpěvák a herec 1990 – Kristen Stewartová americká herečka 1953 – Dominique Perrault francouzský architekt Úmrtí Česko 994 – Mlada dcera českého krále Boleslava I kolem 935 1883 – Magdalena Hynková česká herečka 8 března 1815 1907 – Josef Šimon kněz a čestný kanovník Katedrální kapituly u sv Štěpána v Litoměřicích 17 prosince 1830 1936 – Berta Foersterová operní pěvkyně 11 ledna 1869 1949 – Ladislav Hemmer český herec 16 června 1904 1950 – Josef Pietschmann kněz a varhaník litoměřické katedrály 16 července 1906 1952 – František Geršl československý politik 1 února 1877 1953 – Vincenc Lesný indolog překladatel a spisovatel jeden z prvních členů ČSAV 3 dubna 1882 1967 – Radim Kettner český geolog a báňský odborník 5 května 1891 1969 – Evžen Plocek dělník který se upálil na protest proti okupaci Československa 29 října 1929 1973 – Josef Pavel ministr vnitra Československé socialistické republiky 18 září 1908 1986 – Karel VI Schwarzenberg kníže spisovatel heraldik 5 července 1911 1988 – Josef Hubáček mistr světa v letecké akrobacii 17 října 1909 1992 – Prokop Málek lékař šéfredaktor časopisu Vesmír 9 dubna 1915 2007 – Egon Bondy básník a filozof 20 ledna 1930 2009 – Arnošt Pátek zpěvák 5 března 1955 2011 – Zdeněk Šmíd spisovatel 17 května 1937 2012 – Josef Hendrich filolog 1 května 1920 Svět 1137 – Vilém X Akvitánský otec francouzské a později anglické královny Eleonory Akvitánské 1099 1283 – Markéta Skotská skotská princezna a manželka norského krále Erika II 28 února 1261 1347 – William Ockham anglický františkánský mnich teolog logik filosof a politický myslitel snad 1287 1483 – Eduard IV anglický král 28 dubna 1442 1553 – François Rabelais francouzský spisovatel právník lékař botanik a stavitel 1494 nebo 1483 1557 – Mikael Agricola finský literát a pedagog tvůrce spisovného finského jazyka 1510 1607 – Eleonora Pruská pruská princezna braniborská kurfiřtka 21 srpna 1583 1626 – Sir Francis Bacon anglický filosof vědec a státník 22 ledna 1561 1777 – Maxim Sozontovič Berezovskij ruský hudební skladatel ukrajinského původu 27 října 1745 1804 – Jacques Necker francouzský státník a bankéř 30 září 1732 1806 – Vilém V Oranžský nizozemský místodržící 8 března 1748 1882 – Dante Gabriel Rossetti anglický malíř a básník 12 května 1828 1889 – Michel Eugène Chevreul francouzský chemik a fyzik 31 srpna 1786 1904 – Isabela II Španělská španělská královna 10 října 1830 1909 – André Laurie francouzský spisovatel 7 dubna 1844 1919 – Emil Schallopp německý šachový mistr 1 srpna 1843 1924 – Dušan Porubský slovenský novinář 2 června 1876 1930 – Heinrich von Wittek předlitavský politik 29 ledna 1844 1934 – Safvet-beg Bašagič bosenský básník novinář a historik 6 května 1870 1936 – Ferdinand Tönnies německý sociolog filosof a ekonom 26 července 1855 1940 – Jean Verdier kardinál arcibiskup pařížský 19 února 1864 1944 – Celestyna Faron polská katolická řeholnice mučednice blahoslavená 24 dubna 1913 1945 Theodor Haecker německý katolický spisovatel 4 června 1879 Georg Elser němec nezdařilý atentátník na Adolfa Hitlera 4 ledna 1903 Wilhelm Canaris německý admirál vedoucí Abwehru vojenské zpravodajské služby 1 ledna 1887 Dietrich Bonhoeffer německý teolog filosof a bojovník proti nacismu 4 února 1906 1951 – Vilhelm Bjerknes norský fyzik a meteorolog 14 března 1862 1953 – Stanisław Wojciechowski prezident Polska 15 března 1869 1959 – Frank Lloyd Wright americký architekt 1867 1961 – Ahmet Zogu albánský předseda vlády a prezident 8 října 1895 1968 Sigfried Giedion švýcarský historik architektury 14 dubna 1888 Zofia Kossak-Szczucka polská katolická spisovatelka novinářka a odbojářka 10 srpna 1889 1970 – István Kozma maďarský zápasník dvojnásobný olympijský šampión 27 listopadu 1939 1986 – Heinz Conrads rakouský herec a interpret 21 prosince 1913 1995 – Edward Louis Bernays americký zakladatel moderních public relations 22 listopadu 1891 1997 – Mae Boren Axton americká hudební skladatelka 14 září 1914 2006 – Natalia Troická ruská operní pěvkyně 18 května 1951 2007 – Harry Rasky kanadský režisér 9 května 1928 2008 – Burt Glinn americký fotograf 23 července 1925 2011 – Sidney Lumet americký herec a režisér 25 červen 1924 2012 José Guardiola španělský zpěvák 22 října 1930 Boris Dmitrijevič Parygin ruský psycholog a filozof 19 června 1930 2013 − Paolo Soleri italský architekt 21 června 1919 2014 – Svetlana Velmar-Janković srbská spisovatelka a novinářka 1 února 1933 Svátky Česko Dušan Dušana Svět Norsko – Rannveig a Rønnaug Slovensko – Milena Švédsko – Otto Ottilia Hnutí mladých bojovníků v originále často přepisováno více známé zkráceně jako aš-Šabáb je teroristická skupina islámských vzbouřenců kteří povstali během války v Somálsku Tato militantní skupina usiluje o vytvoření islámského státu v Somálsku Historie Skupina se zformovala v roce 2004 původně jako militantní křídlo Svazu islámských soudů ICU Aš-Šabáb vedl povstání proti prozatímní vládě Somálska a jejím etiopským přívržencům od prosince 2006 kdy ICU ztratil moc Boje mezi aš-Šabábem a somálskou vládou vzplanuly od května 2009 V současné době má tato skupina pod kontrolou většinu jižní a centrální části Somálska včetně části hlavního města Mogadiša Od roku 2008 se skupina nachází na seznamu USA nejvýznamnějších teroristických organizací díky svým vazbám na al-Káidu Dle odhadů z roku 2006 se k této militantní skupině hlásí zhruba 3000 až 7000 přívrženců a jejich počet stále roste< ref> Vedení a rozdělení divizí Současným vůdcem organizace je Mohamed Mukhtar Abdirahman známý spíše jako Abu Zubeyr Tato skupina je rozdělena do tří geografických divizí regiony Bay a Bokool v jejichž čele stojí Mukhtar Robow Abú Mansúr Druhou divizí je jižní a centrální Somálsko a oblast hlavního města Mogadišo třetí divizí jsou pak Puntland a Somaliland V současné době existuje ještě „čtvrtá divize která má pod kontrolou Jubské údolí V jejím čele stojí Hassan Abdillahi Hersi al-Turkí který není považován za člena aš-Šabábu ale je s touto skupinou úzce spojen Tyto jednotky fungují nezávisle na sobě přesto mezi nimi existuje určitý způsob komunikace a spolupráce< ref> Vůdci Aden Hashi Farah „Ayro 2004 – 2007 Mukhtar Roobow „Abú Mansúr 2008 – 2009 Mukhtar Abdirahman „Abú Zubejr 2009 – dodnes Duchovní vůdci Hussein Ali Fidow – politický vůdce Ali Mohamud „Dheere – duchovní mluvčí Ali Mohamed Hussein – vůdce Bannadirského regionu Abdirahman Hassan Hussein – vůdce středoshabellského regionu Hassan Abdullah Hersi „al-Turkí – vůdce Jubského údolí Program Aš-Šabáb je pokusem mladé generace Somálců o vytvoření určitého náboženského konceptu díky kterému budou ostatní lidé věřit v lepší budoucnost v Somálsku jelikož starší generace somálských klanů a politických vůdců v posledních dvaceti letech selhala Jedním z plánů je vedení které je oddáno džihádistické ideologii je vytvoření Somálského chalífátu Dalším cílem je zavedení drakonické verze šaríe Současně se aš-Šabáb podílí i na činnostech které považují Somálci za velmi užitečné Jedná se především o odstraňování silničních zátaras opravy silnic budování infrastruktury pořádání trhů atd Aš-Šabáb se hlásí k pansomálskému nacionalismu Snaží se zde získat podporu somálských obyvatel a také se zde snaží přilákat nové členy Jedná se zde hlavně o probuzení somálského iredentismu v sousedních zemích Keňa Etiopie a Džibuti kde žije hodně Somálců Působnost Rekruti aš-Šabábu prochází procesem resocializace Tento proces je zaměřen na děti v islámských vzdělávacích institucích které jsou sirotky nebo se jich rodiny vzdaly Poté podstoupí proces intenzivní indoktrinace Tato metodologie dovoluje aš-Šabábu nabírat nové rekruty z více klanů Již neplatí že v aš-Šabábu dominuje pouze jeden klan nýbrž je zde v současné době zastoupeno mnohem více klanů Aš-Šabáb má v současnosti velké komunikační možnosti zejména pak hojně využívá internet Pomocí něj pak komunikuje s obrovskou masou Somálců roztroušených všude po světě V dnešní době může využít až několik tisíc bojovníků pro akce přímo v Somálsku Jedná se především jednorázové akce a bezohledné útoky v městských oblastech jako je Mogadišo Odhady o počtu zahraničních bojovníků se pohybují kolem 1000 Sebevražedné útoky se v Somálsku začaly stávat běžnými od roku 2006 Aš-Šabáb přijal odpovědnost za 10 z nich Většina z těchto útoků byla zaměřena na etiopské vojáky či vojáky Africké unie s cílem dosažení strategických politických a vojenských výhod Zatím nejhorší útok se udál na univerzitě v Mogadišu kde byli mimochodem zabiti i tři ministři prozatímní federální vlády ovšem aš-Šabáb popřel že by se na tomto útoku nějak podílel< ref> Útok na Garissa University College v Keni duben 2015 2 dubna 2015 podnikli ozbrojenci z aš-Šabáb útok na půdě univerzity ve městě Garissa v Keni kde zabili celkem 148 lidí Maskovaní útočníci během útoku vraždili pouze křesťanské studenty Keňská vláda se od roku 2011 snaží o stabilizaci situace na keňsko-somálské hranici kde mělo docházet k únosům obyvatelstva V rámci vládní snahy o eliminaci hnutí aš-Šabáb keňské somálské a etiopské jednotky společně operovaly na somálském území To však přineslo opačný efekt aktivita skupiny se zvýšila Její první masivní útok na keňském území se odehrál v září 2011 kdy v nákupním centru Westgate v Nairobi zemřelo 67 lidí Budoucnost Při pohledu do budoucna existuje hned několik důvodů proč bude působení a síla Aš-Šabáb nadále stabilní Za prvé skupina je schopná rozšířit svůj vliv po celém území Somálska ale i v zahraničí Za druhé může počítat s podporou somálských obchodníků a za třetí somálská diaspora bude i nadále podporovat aš-Šabáb Odborníci také zdůrazňují že Spojené státy zatím nic vážného co by ohrozilo stabilitu aš-Šabábu nepodnikly Jejich nálety spíše zvýšily popularitu této militantní skupiny Navíc se může aš-Šabáb spolehnout na podporu al-Káidy s níž je dle mnohých již nějakou dobu propojena< ref> Taktika Taktika aš-Šabábu se vyvíjela v průběhu Při povstání na konci roku 2006 využívala klasickou partyzánskou taktiku – sebevražedné bombové útoky střelbu a cílené atentáty – s cílem postavit se somálské vládě etiopské armádě a mírovým silám Africké unie Nejvíce násilí bylo použito v hlavním městě Mogadišo Boje mezi aš-Šabábem a etiopskou armádou měly za následek úprk zhruba 400 000 lidí z města V průběhu roku 2008 začala skupina stále více oslovovat somálskou veřejnost díky svým veřejným výstupům Jednalo se o duchovní vystoupení na lidovém shromáždění debaty s klanovými radami starších rozdávání peněz a jídla pro chudé Před obsazením určitého města začali používat politickou strategii Ještě předtím než se jim město samo vzdalo snažili se přesvědčit vůdce klanů kteří určitě město ovládali že jejich úmysly jsou dobré a jsou ku prospěchu celého města a lidu Do února 2009 aš-Šabáb ovládal většinu jižního Somálska nicméně pokračoval dál v sebevražedných útocích Za brutální útok je považováno zabití 11 burundských vojáků při útocích na jednotky Africké Unie v Mogadišu Mnoho odborníků se domnívá že metody a ideologie této skupiny nutně nesouvisejí jedna s druhou Dle nich se skupina vyvíjela ze skupiny s původním militantním přístupem na skupinu která se činí nároky v tu samou dobu také vést džihád Na jednu stranu se skupina hlásí k dodržování přísné formy islámu saláfismu wahhábismu a na druhou stranu aš-Šabáb prosazuje na jihu Somálska svou politickou moc pragmaticky nikoli radikálně Odkazy Reference Externí odkazy Linka A pražského metra vede zhruba ve směru severozápad-východ na mapách je označována zelenou barvou Má 17 stanic celková délka je 1713 km vlak ji projede za cca 30 minut V databázích jízdních řádů PID je linka kódována číslem 991 Historie Výstavba první části této trati byla zahájena v roce 1973 otevřena byla 12 srpna 1978 Tento úsek IA vedl mezi stanicemi Dejvická a Náměstí Míru byl dlouhý 47 km a měl 7 stanic Vznikl tak první podchod pražského metra pod Vltavou umístěný v hloubce 14 m pod dnem řeky< ref> V roce 1976 byla zahájena výstavba úseku IIA který byl otevřen 19 prosince 1980 má délku 26 km a zahrnuje stanice Jiřího z Poděbrad Flora a Želivského Dne 11 července 1987 byl otevřen úsek IIIA 1 který trasu prodloužil o 13 km do stanice Strašnická 4 července 1990 pak úsek IIIA 2 přidal dalších 14 km a stanici Skalka 26 května 2006 byla ještě prodloužena na severovýchod o stanici Depo Hostivař s využitím existující spojky do depa vedené částečně po povrchu 6 dubna 2015 byl zahájen provoz v úseku VA který prodloužil trať z Dejvické do Motola o stanice Bořislavka Nádraží Veleslavín Petřiny a Nemocnice Motol Nový úsek stál cca 20 miliard korun Výluky Při povodních v roce 2002 byla část trasy zaplavena na nějakou dobu byl přerušen provoz a zaplavené stanice a úseky prošly před obnovením provozu rekonstrukcí Provoz metra byl přerušen i během povodní v červnu 2013 16 června 2011 byl provoz všech linek metra přerušen protivládní stávkou Od 5 do 8 července 2012 v úseku Můstek–Dejvická a od 28 do 30 září 2012 v celé trase proběhly plánované výluky Při červencové výluce byla opravena výhybka ve stanici Náměstí Míru Zářijová výluka proběhla kvůli výměně jedné výhybky ve stanici Náměstí Míru a další ve stanici Dejvická V roce 2014 proběhla v průběhu jedné odstávky výměna tří výhybek dvou ve stanici Náměstí Míru a jedné včetně výměny dřevěných pražců ve stanici Dejvická Parametry Přepravní kapacita trasy A přepočtená na 1 hodinu činí ve špičce cca 20 320 osob a v sedle tzn v době snížených přepravních nároků cca 10 500 osob Architektura stanic linky A Konstrukce Z technického řešení Praha získala historicky první velmi hluboko založené stanice desítky metrů pod zemí Jednalo se o trojlodní stanice ražené s výjimkou první stanice Dejvická a pilířové s výjimkou stanice Můstek která je sloupová Pilíře stanic jsou masivní a nástupiště tudíž široká teprve až od úseku metra II A a I B jsou pilíře užší Stanice mají většinou jen jediný výstup ačkoliv byly navrženy tak aby bylo možné v případě potřeby druhý dobudovat původní plány počítaly s výstavbou některých v 90 letech 20 století avšak od těch se nakonec odstoupilo Interiéry Interiéry stanic byly provedeny tak aby působily svým způsobem exkluzivně a až tajemně Velký podíl na tomto vyznění mělo velice propracované zacházení se světelnými zdroji a vhodný výběr použitých materiálů na obklady stěn spolu s celkovým barevným laděním Cestování linkou IA mělo mj symbolizovat že cestující se pohybuje pod historickým ceněným centrem města Právě proto bylo důležité aby interiéry stanic působily unikátně Jedním z příkladů je stanice Malostranská – ve spojení se starou zahradou Stanice Můstek kde je zakomponován starý mostek ze středověku přímo ve vestibulu stanice Každá stanice má svoji unikátní barvu díky čemuž je snadno odlišitelná od ostatních Obklady Celá linka je vyvedena v základní barvě – zlatavé champagne Obklady jsou složeny z kulatých výlisků z eloxovaného hliníku které jsou buď konvexního a konkávního tvaru většina linky nebo zcela ploché Želivského umístěné v různých vzájemných kombinacích Hliníkové obklady stanic jsou provedeny v této zlatavé barvě na každé stanici je ve prostředku stěny za nástupištěm barevný pruh tvořený ze tří odstínů jedné barvy která je pro stanici unikátní Hliníkové obložení ražených stanic metra navrhl hlavní architekt pražského metra Jaroslav Otruba Střídání dutých a vypouklých desek mělo za cíl tříštit zvukové vlny od podvozků projíždějících souprav Barevné ztvárnění navrhl grafik Jiří Rathouský Kromě hliníku který byl užit na strop středních a stěny za kolejištěm + strop lodí bočních byly užity také i dekorativní druhy kamene jako je například mramor či žula Stejné hliníkové obklady které byly vyvinuty pro stanice linky A byly použity k obložení společenského klubu ve Šternberku Velký zájem prodejce překvapil kachle nakupovali především milovníci pražského metra z Prahy a středních Čech ale i designeři a architekti kteří je brali třeba i po padesáti kusech Celkový výnos z prodeje byl kolem 700 tisíc Kč což zcela pokrylo náklady na rekonstrukci knihovny Pro popis stanic tedy pro informační systém a různé další nápisy na všech trasách metra byl navržen zvláštní druh písma zvaný Metron Eskalátorové tunely Eskalátorové tunely měly rovněž po stranách pruhy z tenkých hliníkových lamel v barvě Champagne Ty byly navíc provedeny tak aby ve stanicích nebyl prakticky slyšet žádný technický hluk z jezdících schodů V stropní části tunelu byly umístěny reklamní panely které však byly zřídkakdy používány Rekonstrukcí těchto tunelů v 90 letech byly odstraněny problémy se zatékáním a rovněž nahrazen zastaralý typ sovětských eskalátorů novějšími vyrobenými v Západní Evropě Rekonstrukce a její dopad na architektonické vyznění stanic V 90 letech ztratily stanice kvůli rekonstrukcím určitou část ze svého původního architektonického plánu byť rekonstrukce byly provedeny ve snaze ho co nejcitlivěji zachovat původní obklady byly vyčištěny a ponechány na původním místě Velkou změnou ale bylo použití nových závěsných osvětlovacích těles které změnilo původní vyznění stanic úseku I A jako celku Jediná zbývající stanice kde dosud nedošlo ke změně je Flora otevřena 1980 Odstraněny byly také původní obklady eskalátorových tunelů Původní obklady v eskalátorovém tunelu jsou pouze ve stanici Želivského 1980 jsou však v silně dezolátním stavu Za svých zhruba 30 let provozu stanice na úsecích IA chátraly proto musely být rekonstruovány Zub času se projevuje stále více i na úseku IIA proto lze očekávat rozsáhlé rekonstrukce i těchto stanic Prodloužení na západním konci Od 90 let se vedly spory zda prodloužit metro západním směrem až na Letiště Václava Havla nebo pro toto spojení použít příměstskou železnici do Kladna a metro protáhnout jen na Petřiny V dubnu 2005 vydal pražský magistrát po dohodě s městskými částmi rozhodnutí že se metro prodlouží na Červený vrch nyní na Bořislavku a Nádraží Veleslavín dále obloukem přes Petřiny nemocnici Motol Bílou Horu sídliště Dědina Dlouhou Míli kde bude přestup na vlak a letiště v Ruzyni Výstavba měla začít kolem roku 2009 ale protože kvůli nedostatku financí není možné budovat dvě trasy současně dlouho se vedly politické spory o to zda bude dána přednost trase D < ref> Na jaře 2010 byly zahájeny první přípravné práce výstavby prodloužení přes Petřiny do Motola < ref> Další prodloužení směrem do Ruzyně bylo v návrhu územního plánu ponecháno jen jako územní rezerva protože se počítá s výstavbou železničního spojení k letišti Na budovaném úseku mají být nové stanice Červený vrch Nádraží Veleslavín Petřiny a Motol podle Portálu hl města Prahy jako první podobná akce po asi 40 letech Zatímco z Vypichu na Motol vede jeden velký dvojkolejný tunel ražený starší metodou nazývanou Nová rakouská tunelovací metoda NRTM z Vypichu na Dejvickou byly pomocí razicích štítů Adéla a Tonda novější technologií TBM-EPB vyraženy dva menší jednokolejné tunely Ražby těmito stroji byly dokončeny 26 listopadu 2012 Podle původních plánů měl být hlavní přestupní uzel na příměstskou návaznou dopravu a parkoviště P+R u stanice Dlouhá míle kde měla stavět též nová železniční trať na letiště Kvůli odkladům výstavby této části trasy A i železniční tratě se na přelomu července a srpna 2011 objevila zpráva že autobusový terminál a parkoviště P+R budou vybudovány u stanice Nádraží Veleslavín Investorem terminálu je Dopravní podnik hl m Prahy projektantem Metroprojekt náklady na výstavbu terminálu se mají blížit miliardě korun Autobusový terminál má mít jedno podzemní a jedno nadzemní podlaží v dalších třech podzemních podlažích má být parkoviště P+R s kapacitou více než 500 míst obojí má být propojeno s vestibulem metra Toto využití má být dočasné po vybudování nového terminálu a parkoviště dále od centra má být terminál přestavěn dostavěním dalších nadzemních podlaží na administrativní budovu V konceptu územního plánu hlavního města Prahy zveřejněném v listopadu 2009 je zahrnut nový úsek VA Dejvická – Motol o délce 61 km Větve Motol – Letiště Ruzyně a Motol – Zličín jsou v tomto konceptu vedeny jako územní rezerva S prodloužením na opačném konci v oblasti Strašnic tento koncept ÚP nepočítá V roce 2010 byla slavnostně zahájena stavba prodloužení linky A ze stanice Dejvická do stanice Motol Prodloužení má výrazně zlepšit obslužnost západní části města a hlavně motolské nemocnice která je největší nemocnicí v České republice Dokončení stavby skončilo 64 2015< ref> Na nové části trasy jsou 4 stanice Bořislavka předtím pracovně nazývána Červený Vrch Nádraží Veleslavín Petřiny Nemocnice Motol Názvy stanic navržené po konzultaci s městskými částmi Dopravním podnikem hl m Prahy schválila Rada hlavního města Prahy 12 června 2012 16 ledna 2013 místopisná komise Rady hlavního města Prahy doporučila změnit název Motol na Nemocnice Motol a název Veleslavín na Nádraží Veleslavín Shodla se na tom že jednoslovné názvy byly zavádějící zejména s ohledem na katastrální území ve kterých stanice leží Těžiště historického území Motola je trochu jinde než stanice a podobné je to i v případě Veleslavína; jednoslovné názvy by prý byly obdobné tomu kdyby se stanice Muzeum jmenovala Vinohrady Zdůvodnění médiím sdělil předseda komise Albert Kubišta TOP 09 Městská rada o doporučení komise dosud nejednala Prodloužená trasa Pražského metra se otevřela podle plánu 6 dubna 2015 Financování V květnu 2009 uvolnilo tehdejší Zastupitelstvo hlavního města Prahy 107 miliardy korun na prodloužení z Dejvické do Motola zbylých 8 miliard má tvořit příspěvek z evropských fondů a celková cena měla být 187 miliardy korun Později cena vzrostla na 225 miliardy korun ale nakonec se cena zastaví na cca 20 mld Kč Stavbu provázejí chyby při zadávání výběrových řízení V listopadu 2013 dostal Dopravní podnik hl m Prahy od ministerstva dopravy které je odpovědné za evropské dopravní dotace pokutu 42 miliardy za to že porušil zákon o veřejných zakázkách Kromě toho může DPP přijít také o úvěr 11 miliard korun od Evropské investiční banky z kterého už 85 miliardy vyčerpal Okolnosti stavby začal prověřovat také Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Prodloužení na východním konci V dlouhodobém výhledu se měla ve stanici Strašnická oddělit větev A2 se stanicemi Nádraží Strašnice Zahradní Město Na Groši a Nádraží Hostivař Ve stanici Nádraží Hostivař měla být dlouhodobě tato větev ukončena V konceptu územního plánu hlavního města Prahy zveřejněném v listopadu 2009 se s prodloužením v oblasti Strašnic nepočítá Seznamovací vagon V listopadu 2013 inzeroval DPP že na této lince spustil provoz "komunikačního vagonu" v němž cestující měli mít možnost seznámit se a případně navázat vztahy Příprava této akce byla medializována i v zahraničí fakticky však akce skončila nezájmem a neúspěchem a vyšuměla do ztracena Reference Externí odkazy od Útvaru rozvoje hlavního města Prahy z roku 2005 doplněná o stanici Staré Letiště z roku 2008 na stránkách Magistrátu hlavního města Prahy na stránkách o metru Metrowebcz na webu Lepší doprava v Praze Dopravní podnik hl m Prahy nedatováno 2011 Abelova cena je ocenění udělované každoročně norským králem vynikajícím matematikům Cena byla zavedena v roce 2002 při příležitosti dvoustého narození norského matematika Nielse Henrika Abela a je pojmenována jeho jménem Cílem ceny je propagace a zvyšování prestiže matematiky zvláště mezi mládeží Abelova cena je spolu s Fieldsovou medailí jež je udělována jen mladým matematiků do 40 let považována za nejvýznamnější ocenění v oboru matematiky O nositeli ceny každoročně rozhoduje komise pěti matematiků na norské akademii věd Cena je navržena po vzoru Nobelovy ceny která se neuděluje za matematiku Norský stát pro cenu v roce 2001 založil fond v hodnotě 200 000 000 NOK přes 600 milionů korun Nositel ceny obdrží z tohoto fondu odměnu ve výši 6 milionů norských korun téměř 19 milionů českých korun Seznam oceněných Odkazy Reference Externí odkazy – Oficiální stránka Abelových cen Airbus A320 je civilní dopravní letoun pro krátké a střední tratě vyráběný firmou Airbus Byl prvním civilním dopravním letadlem s digitálním řídícím systémem fly-by-wire tj z kokpitu se přenášejí pouze elektrické signály k servomotorům Historie Po úspěchu Airbusu A300 začal Airbus vyvíjet náhradu za tehdy nejpopulárnější dopravní letoun na světě Boeing 727 Nový Airbus měl mít stejnou kapacitu ale nižší provozní náklady a měl být k dispozici v několika verzích pro různý počet cestujících Digitální technologie použité u A320 byly symbolem dvougeneračního technologického skoku oproti celoanalogovému Boeingu 727 a generačního vůči Boeingům 737 řad -300 400 500 A320 měl být celosvětovou náhradou za 727 a nejstarší varianty 737 Po nárůstech cen ropy v 70 letech potřeboval Airbus minimalizovat náklady na palivo u A320 Aby toho dosáhl použil u svého nového typu množství nejmodernějších technologií např systém řízení letu fly-by-wire rozsáhlé použití kompozitních materiálů změnu těžiště letounu pomocí paliva skleněný kokpit a dvoučlennou posádku Díky těmto vylepšením dosáhl A320 o 50% nižší spotřeby než Boeing 727 U A320 jsou používány motory dvou dodavatelů CFM International CFM56 a International Aero Engines V2500 A320 má počítačový palubní systém údržby Systémy avioniky jsou navrženy tak aby je bylo možné snadno modernizovat na novější verzi S výjimkou úplně prvních A320 může být většina strojů modernizována na nejnovější standard avioniky a být tak moderní i po dvaceti letech ve službě Pilotní kabina je vybavena Elektronickým letovým informačním systémem EFIS a bočními „sidesticky což jsou laicky řečeno joysticky-místo klasických řídících sloupků Chování systému fly-by-wire vybaveného ochranou proti překročení letové obálky bylo tehdy na konci 80 let zcela novou zkušeností pro mnoho pilotů To mohlo přispět k některým tehdejším nehodám včetně nehody letu 296 Air France během letecké přehlídky v Habsheimu s 3 mrtvými Nehoda se stala když se pilot pokusil o nízký průlet Vyšetřování nehody bylo ztěžováno zásahy zaměstnanců Airbusu včetně manipulace s důkazy Pečlivý pilotní výcvik a úpravy systému fly-by-wire velmi omezily podobné incidenty; A320 má dnes velmi dobré záznamy o bezpečnosti Ve službě 26 února 1988 byl typu udělen certifikát od JAA a A320 mohl vstoupit do služby Stalo se tak v březnu 1988 u Air France Od té doby se rodina verzí A320 rychle rozrůstala výroba 185místného A321 byla zahájena v roce 1989 124místného A319 v roce 1993 a 107místného A318 v roce 1999 Ve srovnání s jinými letouny ve stejné třídě má A320 širší kabinu větší zavazadlový prostor v nadhlavní části a plně digitální fly-by-wire řídící systém Navíc má letoun značný nákladový prostor s rozměrnými dveřmi které usnadňují nakládku a vykládku Díky těmto vlastnostem si A320 objednaly letecké společnosti jako Northwest Airlines první zákazník v USA United Airlines a British Airways Nízké náklady na provoz a údržbu jsou magnetem pro nízkonákladové dopravce Např Jet Blue si objednal až 233 strojů z rodiny A320 pro svou flotilu Mezi další nízkonákladové dopravce s významnými objednávkami patří easyJet a Air Asia Už skoro dvě desetiletí stroje rodiny A320 soupeří na trhu s konkurencí letounů Boeing 737 Classics -300 -400 -500 Boeing 737 Next-Generation -600 -700 -800 -900 Boeing 757 Boeing 717 McDonnell Douglas MD-80 a McDonnell Douglas MD-90 Airbus A319 používá Escadron de transport d'entraînement et de calibrage letka která má na starost přepravu oficiálních francouzských představitelů Technologie Některé moderní technologie použité v A320 první plně digitální fly-by-wire řídící systém v civilním dopravním letadle a první s tzv přirozenou nestabilitou první civilní dopravní letadlo které používá boční „sidesticky místo tradičních řídicích pák sloupků beranů dvoučlenná posádka Boeing 727 má tříčlennou 737 dvoučlennou plně skleněný kokpit tedy ne hybridní verze jako u A310 Boeingu 757 a Boeingu 767 první dopravní letoun s významným podílem kompozitních materiálů v konstrukci centrální diagnostický systém umožňující zjištění problému z pilotní kabiny Varianty A320 se stal základem pro celou skupinu verzí se stejnou konstrukcí ale rozdílnou kapacitou o něco menší A319 ještě menší A318 a o trochu větší A321 Jejich kapacita se pohybuje od 100 do 220 Konkurují si s Boeingy 737 757 a 717 Z hlediska pilota je ovládání všech verzí A320 stejné pouze se musí vzít do úvahy o něco větší či menší délka a hmotnost Technicky se název „A320 vztahuje pouze na původní „středně velkou verzi letounu ale neformálně se používá k označení celé rodiny A318 A319 A320 A321 Všechny varianty splňují požadavky ETOPS A320 A320 má dvě varianty A320-100 a A320-200 A320-200 je konečnou verzí strojů A320-100 se vyrobilo jen několik kusů A320-200 má na koncích křídel malé winglety a zvýšenou kapacitu palivových nádrží oproti A320-100 pro větší dolet další rozdíly jsou minimální Typický dolet se 150 pasažéry je u A320-200 asi 5 400 km Pohon obstarávají dva dvouproudové motory CFMI CFM56-5 nebo IAE V2500 s tahem 113 kN až 120 kN A319 Zkrácená verze A320 s minimálními změnami Se skoro shodnou kapacitou palivových nádrží jako A320-200 a méně pasažéry se dolet se 124 cestujícími ve dvou třídách prodloužil na 7 200 km největší ve své třídě A320 a A319 jsou nejpopulárnější varianty v rodině A320 V roce 2003 si easyJet objednal Airbusy A319 s menšími kuchyňkami easyJet během letů nenabízí jídlo a 156 sedadly v jediné třídě Aby se vyhovělo bezpečnostním požadavkům na rychlost evakuace musely být přidány další nouzové východy nad křídlo Obrovská objednávka easyJetu na 120 kusů A319 plus 120 opcí patří v současnosti mezi největší objednávky dopravních letadel od leteckých dopravců Jedinou srovnatelnou objednávku učinil hlavní konkurent easyJetu Ryanair na stroje Boeing 737 Pohon zajišťují stejné motory jako u A320 Certifikace u JAA a vstup do služby u Swissairu proběhly v dubnu 1996 V současné době drží Northwest Airlines rekord v nejkratší pravidelné lince A319 z Bishop International Airport ve Flintu Michigan do Detroitu Detroit Metro Airport vzdálenost pouhých 92 km 57 mil A319CJ A319CJ je firemní manažerská verze A319 Má instalované další palivové nádrže v nákladovém prostoru a prodloužený dolet na 12 000 km Při případném dalším prodeji může být zpětně přestavěn na standardní A319 pouhým odstraněním přidaných palivových nádrží a tak maximalizovat svou cenu Je také znám jako ACJ neboli Airbus Corporate Jet Letoun může pojmout až 39 pasažérů ale na přání zákazníka může být dodán v jakékoliv konfiguraci Mezi jeho uživatele patří např DaimlerChrysler a PrivatAir A319CJ si konkuruje s dalšími firemními letouny jako Gulfstream V na Boeingu 737 založeném BBJ1 a Bombardier Global Express Je poháněn stejnými motory jako A320 9 března 2006 podepsalo Ministerstvo obrany České republiky smlouvu o nákupu dvou letounů A319CJ které postupně nahradily v dopravním letectvu Armády ČR zastaralé stroje Tupolev Tu-154 První letoun byl dodán v prosinci 2006 druhý pak v září 2007 A319LR Tato verze má všech 48 sedadel v „Business třídě byla speciálně navržena pro mezikontinentální lety pouze business třídou A319LR ve srovnání s A319CJ má jen čtyři přidané palivové nádrže místo šesti Typický dolet je 8 300 km nejdelší v rodině A320 s výjimkou A319CJ Lufthansa provozuje linku jen s business třídou mezi Německem a USA s flotilou strojů A319LR patřících švýcarskému PrivatAiru Na druhou stranu např Qatar Airways mají své A319LR vybaveny standardním počtem 110 sedadel A321 A321 je prodloužená verze A320 s minimálními změnami Plocha křídla byla mírně zvětšena má oproti A320 dvouštěrbinové klapky a podvozek je zesílen Pohon zajišťují silnější verze motorů CFM56 a V2500 Někteří dopravci upřednostňují A321 před Boeingem 757 kvůli jeho podobnosti s A318 A319 a A320 Certifikací úspěšně prošel v prosinci 1993 u JAA Typický dolet se 186 pasažéry je pro A321-100 asi 4 300 km Poháněn je dvěma dvouproudovými motory CFM56-5 nebo IAE V2500 s tahem 138 kN A321-200 s větší kapacitou palivových nádrží má se 186 pasažéry dolet asi 5 500 km A321-200 je poháněn dvěma motory CFM56-5 nebo IAE V2500 s tahem 147 kN A318 A318 také známý jako „Mini-Airbus je nejmenší člen rodiny A320 Během vývoje byl označován jako A319M3 což napovídá že je přímo odvozen z A319 „M3 znamená „mínus tři trupové díly Letoun je o šest metrů kratší a o 14 tun lehčí než A319 V konfiguraci se dvěma třídami má A318 109 sedadel Byl konstruován jako náhrada starších verzí Boeingu 737 a Douglasu DC-9 ale konkuruje také současným modelům Boeing 737-600 a Boeing 717 A318 je k dispozici v několika verzích s různou maximální vzletovou hmotností MTOW od 59 tun dolet 2750 km po 68 tun 6000 km Nižší MTOW umožňuje ekonomický provoz na regionálních linkách při kratším doletu a vyšší MTOW dovoluje A318 doplňovat další stroje rodiny A320 na okrajových tratích Lehčí A318 má o 10% větší dolet než A320 což mu dovoluje obsluhovat některé linky které A320 obsluhovat nemůže např Londýn-Jeruzalém a Singapur-Tokio Největší využití ale nachází na krátkých méně obsazených letech mezi městy střední velikosti Během svého vývoje narazil A318 na několik problémů Prvním byl pokles poptávky po nových letadlech v období po 11 září 2001 Druhým byl fakt že nové motory Pratt & Whitney spotřebovávaly více paliva než se očekávalo a v době kdy měl CFMI připraveny nové úspornější motory mnoho zákazníků se od A318 už odvrátilo např Air China Trans World Airlines divize American Airlines a British Airways I když Airbus doufal že se A318 na trhu prosadí jako alternativa k regionálním dopravním proudovým letounům tzv regional jet zákony jak v USA tak v Evropě jej řadí do stejné třídy jako větší letadla a protože tomu odpovídají i přistávací a jiné poplatky regionální operátoři jej nepoužívají Pohon zajišťují dva motory CFM56-5 nebo Pratt & Whitney PW6000 s tahem 96 až 106 kN První A318 byly dodány v roce 2003 společnostem Frontier Airlines a Air France Cena za jeden A318 se pohybuje od 39 do 45 miliony dolarů a provozní náklady jsou asi 3000 dolarů na 500 mil letu Objednávky A318 jsou nižší než se plánovalo k čemuž přispívá těžká konkurence firem Bombardier a Embraer Podíl na trhu Od počátku roku 1988 dodal Airbus svým zákazníkům už 5895 kusů letounů rodiny A320 k 31 prosinci 2013 a na dalších 4298 má závazné objednávky Boeing dodal 7865 kusů typu 737 od konce roku 1967 a na dalších 3680 má závazné objednávky Souhrn nehod Údaje k dubnu 2012 souhrn pro všechny typy rodiny A320 Totální ztráty 23 s celkem 782 mrtvými Ostatní nehody 4 0 mrtvých Únosy 9 1 mrtvý< ref> Sedm incidentů s porouchaným příďovým podvozkem Technická data a výkony A318 Posádka 2 piloti Kapacita 132 1-třída maximální 117 1-třída typická 107 2 třídy typická Délka 3144 m Rozpětí 3410 m Výška 1251 Nosná plocha 1226m Šířka kabiny 370 m Šířka trupu 395 m Výška trupu 414 m Maximální vzletová hmotnost 68 000 kg Délka vzletu při maximální vzletové hmotnosti 1828 u hladiny moře m Maximální přistávací hmotnost 57 500 kg Cestovní rychlost078 M přibližně 828 km h 511 mil ve výšce 11 000 m Maximální rychlost 082 M přibližně 871 km h 537 mil ve výšce 11 000 m Maximální rozsah plně naložený 3100 NMI 5700 km 3600 km 3200 NMI 5900 km 3700 km s sharklets Maximální kapacita paliva 24210 L Dostup 12000 m Motory 2 x dvouproudové motory CFM56-5 nebo Pratt & Whitney PW6000 Tah 2 x 96 106 kN 22000-24000 lbf Technická data a výkony A320 Posádka 2 piloti nejméně 3 členové palubního personálu Kapacita 150 až 180 cestujících nezávisle na motorech Délka 3757 m Rozpětí 3409 m Výška 1176 m Plocha křídla 1226 m² Maximální vzletová hmotnost 73 500 kg 77 000 kg Motory 2 x dvouproudové motory CFM56-5 111 kN nebo IAE V2500 120 kN Maximální přistávací hmotnost 64 500 kg 66 000 kg Maximální šířka kabiny 370 m Maximální množství paliva 23 860 litrů 29 660 litrů Typická provozní hmotnost prázdný 42 400 kg Typický náklad 16 300 kg Objem nákladového prostoru 3743 m³ Maximální rychlost 082 M přibližně 870 km h 541 mil h nebo 470 uzlů V případě že jsou uvedeny dva údaje první platí pro první uvedený typ motoru a druhý pro druhý typ Reference Externí odkazy Historie a fotografie Airbusu a Seznam vyrobených Airbusů Simulátor A320 článek a fotogalerie A319 CJ Armády ČR Alois Jirásek 23 srpna 1851 Hronov< ref> – 12 března 1930 Praha byl český prozaik dramatik a politik autor řady historických románů a představitel realismu Alois Jirásek pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu potom na reálce v Litomyšli a poté v Praze Spřátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M Alšem J V Sládkem K V Raisem J S Macharem Z Nejedlým Pracoval jako redaktor časopisu Zvon Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů Život Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda Pocházel ze starého selského rodu Jeho otcem byl Josef Jirásek 1822–1901 původně tkadlec a poté pekař matkou Vincencie Jirásková rozená Prouzová 1821–1887 Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti Helena Josef Emílie; po něm Rudolf Žofie Božena Adolf a Antonín Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově 1863–67 české gymnázium v Hradci Králové 1867–71 a na pražské univerzitě vystudoval historii 1871–74 Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor dějepisu a zeměpisu Roku 1888 přesídlil do Prahy Bydlel v Resslově ulici č 1 na nároží dnešního Jiráskova náměstí kde je osazena jeho pamětní deska Od roku 1903 do smrti pokračoval v pedagogické práci i v literární činnosti Obnovil osobní styky s Mikolášem Alešem s nímž sdílel obdobné umělecké představy a plány a se spisovateli lumírovského kruhu J V Sládkem Jaroslavem Vrchlickým a Josefem Thomayerem navázal přátelství se Zikmundem Wintrem a K V Raisem trvalé kontakty měl také s mladší generací J S Macharem Jaroslavem Kvapilem a Zdeňkem Nejedlým Roku 1901 byl jmenován mimořádným členem Královské české učené společnosti Od roku 1909 byl v penzi a věnoval se výhradně literatuře Z Prahy často zajížděl do rodného Hronova ale též podnikal studijní cesty do míst kam umisťoval děj svých děl V roce 1876 poprvé navštívil Chodsko které pak navštívil ještě několikrát Dále se podíval do Drážďan 1885 jižních Čech 1887 Kostnice a Itálie 1890 na Slovensko 1897 do Bledu 1900 a do Uher 1897 V Resslově ulici č 8 bylo na jeho počest nazváno Jiráskovo gymnasium v němž však Jirásek nikdy neučil V době První republiky se často setkával i s prezidentem Masarykem který se rovněž účastnil Jiráskova státního pohřbu z Pantheonu Národního muzea v Praze Ve shodě s charakterem svého celoživotního díla jako jeden z prvních podepsal v květnu 1917 Manifest českých spisovatelů významné prohlášení podporující politické úsilí o státní samostatnost českého národa S Izidorem Zahradníkem pozdějším ministrem železnic se účastnil čtení deklarace vyhlášení Československé samostatnosti v 11 hod pod sochou sv Václava 28 října 1918 a v sobotu 21 prosince 1918 vítal po jedné hodině odpolední projevem prezidenta Masaryka na Wilsonově nádraží v Praze při jeho triumfálním návratu do vlasti V nově vzniklé Československé republice se stal poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění Senátorem byl do roku 1925 Zemřel v Praze 12 3 1930 ale pohřben byl v rodném Hronově Státního pohřbu v Praze z Pantheonu Národního muzea se zúčastnil prezident TG Masaryk Jirásek patří k našim nejvýznamnějším spisovatelům Dovedl mistrovsky využít příznačných historických detailů k podrobnému prokreslení doby Jeho postavy jsou zároveň nositeli i tvůrci historie Výrazným znakem Jiráskova mistrovství je soulad mezi individuálním a obecným významem jeho postav Jiráskovi vždy šlo především 0 obraz společenského dění proto jedinec je u něho volen tak aby zároveň reprezentoval svou dobu její tendence a myšlenky Citát Dílo Literární dráhu Jirásek zahájil veršovanou tvorbou v národním a vlasteneckém duchu Svoje prózy pak zaměřoval na realitu soudobého venkova Začínal v 70 letech 19 století přímo za časů ruchovců literárně činný byl však ještě ve 20 letech 20 století Jeho prvním větším literárním pokusem byla rozsáhlejší historická povídka Skaláci 1875 Posledním dílem se stal nedokončený román Husitský král Více než 50 let psal povídky Povídka z hor 1878 Z bouřlivých dob 1879 Rozmanitá próza Jeho prvotinou byla povídka Poklad 1873 Rozpětí Jiráskova historického záběru je obdivuhodně široké Zahrnuje období bájné předdějinné Staré pověsti české 1894 které pro svou veršovanost úspěšně vstoupily do četby pro děti a mládež Podobně šťastný osud měly méně rozsáhlé balady idyly a romance vyhledávané dodavateli ilustrátory a potom i filmovými tvůrci Filosofská historie 1888 Maryla 1885 Zahořanský hon 1889 Balada z rokoka 1905 První cyklus doby pobělohorské v jednosvazkových příběhů komponovaných v duchu novel Skaláci 1875 Skály 1886 Poklad 1881 Na dvoře vévodském 1877 Napsal dobrodružný román V cizích službách 1885 a povahopisný obraz Psohlavci 1884 Hlavní postavy reprezentují časové myšlenky postavy epizodické utvářejí místní prostředí v jeho všednodennosti Druhý cyklus obrazů z českých dějin má ráz románových epopejí a kronik Obsáhly proměny Čech od počátků husitství po jeho konec v rozsáhlých románech Mezi proudy I–III 1887–1890 Proti všem 1893 Bratrstvo I–III 1900–1909 tlak rekatolizace Temno 1913 vzestup Čech od sklonku 18 století po 1848 F L Věk I–V 1888–1906 U nás I–IV 1896–1903 Husitský král I–II 1920–1930 o panování Jiřího z Poděbrad zůstal nedokončen Úspěšné divadelní hry ze současné vesnice přispívaly k prosazování realismu na jevišti Vojnarka 1890 Otec 1894 Hry historické Emigrant 1898 tzv trilogie tří Janů Jan Žižka 1903 Jan Roháč 1914 a Jan Hus 1911 Trvalou součástí repertoáru domácích divadel se stala pohádkově laděná hra Lucerna 1905 Jirásek se účastnil redigování časopisu Zvon Próza Nejstarší období Staré pověsti české 1894 – soubor pověstí od praotce Čecha přes dobu knížat husitství až do období po bitvě na Bílé hoře Husitství Mezi proudy 1887–1890 – líčí počátky husitského hnutí spory krále Václava IV se šlechtou a duchovenstvem vystupují zde historické postavy – Hus Žižka Václav IV arcibiskup Jan z Jenštejna Proti všem 1893 – líčí vrchol husitského hnutí stavbu Tábora Zikmundovo tažení do Čech bitvu na Vítkově Bratrstvo 1900–1909 – třídílný román o úpadku husitství po bitvě u Lipan a odchod husitských vojsk na Slovensko pod vedením Jana Jiskry z Brandýsa Husitský král 1920–1930 – hlavní postavou je Jiří z Poděbrad autor ho ukazuje jako silného panovníka Z Čech až na konec světa 1888 – diplomatická mise Jiřího z Poděbrad podle cestopisu Václava Šaška z Bířkova Konec a počátek 1879 – román o počátcích Jednoty bratrské Zemanka 1885 – povídka V cizích službách 1883 – román Maryla 1885 – povídka Doba pobělohorská Temno 1913–1915 – zobrazena doba největšího útlaku českého národa Duchovní život ovládla katolická církev – Jezuitský řád; nekatolíci se tajně scházejí při čtení bible a jiných zakázaných knih za což jsou pronásledováni jezuity Hlavní dějová linie sleduje osudy příslušníků rodiny myslivce Tomáše Machovce postižené a rozbité vizitací jezuitských páterů Za první světové války se Temno stalo nejoblíbenější českou knihou neboť připomínalo pomíjivost moci založené na násilí Psohlavci 1884 – román ze 17 století; Chodové pod vedením Jana Koziny usilují o obnovení chodských výsad odboj je potlačen a Jan Sladký Kozina popraven vyzve "Lomikara" na Boží Soud Skaláci 1875 – o selské vzpouře roku 1775 na Náchodsku Skály 1886 – z prvního desetiletí třicetileté války Líčí osudy evangelické rodiny Křineckých z Ronova vystěhované do oblasti Adršpachu prolíná se tu i příběh dr Voborského potomka roku 1621 popraveného V Kochana z Prachové; dále útisk poddaného lidu který vyvrcholí neúspěšným povstáním To je vedeno čáslavským knězem Matyášem Matoušem Ulickým exkomunikovaným z církve a v Čáslavi popraveným na šibenici Obrození F L Věk 1888–1906 – pětidílný román hlavní hrdina František Ladislav Věk – kupec z Dobrušky vlastenec; cílem bylo ukázat jak probíhal proces národního obrození v Praze proud vědecký a v Dobrušce proud lidový; historické postavy Václav Thám a Václav Matěj Kramerius hlavní postava podle skutečné postavy kupce F L Heka U nás 1896–1903 – čtyřdílná kronika Úhor Novina Osetek Zeměžluč odehrávající se na Náchodsku a Hronovsku Padolí hlavní hrdina kněz – buditel Filosofská historie 1878 – o životě studentů v Litomyšli a o bojích v Praze 1848 Divadelní hry Historická dramata Tzv trilogie tří Janů Jan Hus 1911 Jan Žižka 1903 Jan Roháč 1914 Další historické hry Kolébka 1891 – veselohra odehrává se v době Václava IV M D Rettigová 1901 – veselohra věnovaná památce vlastenecké autorky a kuchařky Gero 1904 – tragédie hledá příčiny záhuby polabských Slovanů Ostatní divadelní hry Lucerna 1905 – pohádkové drama spojující svět reálných a pohádkových postav Vojnarka 1890 – tragédie staré lásky která zůstala nenaplněna Otec 1894 – venkovské drama o lidské závisti a chamtivosti Samota 1908 Zkouška 1895 Emigrant 1898 Celková charakteristika díla Ve svých žánrově rozmanitých dílech podává tak podstatný průřez téměř celými českými dějinami ovšem s důrazem na úseky které Jirásek chápal jako podstatné pro poznání minulosti důležité k porozumění současnosti Tyto široké obrazy se zajímají o rozrůzněnost hromadných hnutí i o morální příčiny jejich rozpadu V žádném případě ovšem nelze Jiráskovo podání historie chápat jako historicky věrné V rámci dobových potřeb a chápání je v Jiráskově díle na mnoha místech historie aktualizována idealizována a líčena v opravené či změněné podobě tak aby vyhovovala pokračující radikalizaci českého nacionalizmu Jirásek líčí historii polarizovaně především v dobově příznačném napětí češství a němectví které často chápe jako svár pravdy a lži poctivosti a podvodu dobrého a špatného charakteru ale také bohatství a chudoby pýchy a pokory nezájmu a obětavosti Zaměňuje náboženský konflikt a třídní konflikt za národnostní a udržuje zjednodušený a šovinistický přístup k české národnosti Přitom ignoruje neudržitelnost národního konceptu založeného na lingvistické bázi Jirásek se svým dílem snažil podpořit touhu po spravedlnosti a po svobodě chápané jako izolace mono-lingvistické skupiny od liberální multi-kulturality kterou poskytovalo Rakousko-Uhersko Úspěch Jiráska byl v tom že uměl psát čtivě a psal jen to co si národ přál o sobě slyšet Ačkoliv počátkem osmdesátých let 19 století začal realismus v literatuře a v historii Jirásek se k tomuto proudu nikdy nepřidal a v žádném svém díle se kriticky proti národu nevyjádřil Vedle líčení převratných historických scén věnuje pozornost také častému líčení krajiny osobních pocitů a prožitků hrdiny či přímo o zachycení domácí především venkovské idyly Významný je též jeho zájem o etnografii Jirásek byl i dramatik Napsal 12 her jejichž premiéry byly většinou uváděny v Národním divadle V hlavních rolích Jiráskových dramat rád vystupoval Eduard Vojan Některé z jeho her jsou v repertoáru českých divadel dodnes Jiráskovy historické romány a povídky byly vesměs vnímány na pozadí soudobého boje o svobodu a spravedlnost národní i státní samostatnost Jirásek se stal nejpopulárnějším českým autorem historické beletrie Málokterý český spisovatel se setkal s tak nekritickým obdivem a zároveň i s tak pohrdlivým odsouzením jako Alois Jirásek Nejvíce mu bývá vyčítána rozvláčnost a idealizování historie Jeho dílo ale bylo podloženo studiem pramenů ačkoli si z nich autor vybíral především ta fakta která zapadala do jeho vlastenecky výchovných záměrů Obzvláště v těžkých dobách obou světových válek měly Jiráskovy romány velký význam pro povzbuzení českého národa Odkazy Reference Literatura Související články Seznam českých spisovatelů Česká literatura v letech 1815–1918 Divadlo Jiráskův kraj Externí odkazy stránky věnované pouze Aloisu Jiráskovi jeho životu a dílu v pořadu Hledání ztraceného času ČT 2000 nemožnost on-line přehrání video z cyklu České televize Historický magazín Díla online Ante Pavelić 14 července 1889 – 28 prosince 1959 byl chorvatský nacionalista a politik spoluzakladatel a vůdce organizace Ustaša V letech 1941–1945 byl vrcholným představitelem poglavnik vůdce národa Nezávislého státu Chorvatsko jednoho ze satelitů nacistické Třetí říše Ante Pavelić měl hlavní podíl na vyvražďování židovského a srbského obyvatelstva na chorvatském území v době druhé světové války Mládí Ante Pavelić se narodil severně od města Konjic ve vesnici Bradina v Bosně později součásti Rakouska-Uherska V mládí se přestěhoval do Záhřebu kde začal studovat práva a později i pracoval jako právník Byl přívržencem odštěpení Chorvatska od Rakouska-Uherska a získání jeho nezávislosti Když skončila první světová válka stalo se Chorvatsko součásti nově vzniklého Království Srbů Chorvatů a Slovinců Pavelić se proto připojil k chorvatským nacionalistům kteří se snažili nezávislost země dosáhnout V letech 1927–1929 je poslancem Skupštiny parlamentu za nacionalistickou Stranu práva< ref> ve které zastává také funkci sekretáře V roce 1929 emigruje do Bulharska poté co se král Alexandr I Karadjordjević za politické krize chopil absolutní moci V nepřítomnosti byl odsouzen k smrti za podíl na protisrbských demonstracích organizovaných v Sofii Během svého pobytu v exilu je jedním ze zakladatelů ultrapravicové organizace Ustaša která se snaží rozbít Království Srbů Chorvatů a Slovinců Ustašovcům tehdy pomáhala především Itálie a Maďarsko kde byly také základny pro výcvik jejich vojáků V roce 1933 se Ustašovci pokusili překonat Jaderské moře na motorových člunech a provést invazi do Jugoslávie což se jim ovšem nepodařilo Dne 9 října 1934 se ustašovcům podařilo výrazně zasáhnout do vývoje Jugoslávie když se jim během státní návštěvy Francie podařil úspěšný atentát na jugoslávského krále Alexandra I Karadjordjeviće Při atentátu jedna z kulek zasáhla a usmrtila také francouzského ministra zahraničí Louise Barthou Až do svého návratu do Chorvatska se pohyboval především na území Itálie Nezávislý stát Chorvatsko Do země se Pavelić vrací až v roce 1941 kdy je Jugoslávie rozbito německou armádou a z Chorvatska a dalších připojených oblastí Bosna vzniká fašistický loutkový Nezávislý stát Chorvatsko jehož vrcholným představitelem se stal Pavelić Ustašovský režim prováděl tvrdou represi a nakonec i genocidu nechorvatského obyvatelstva především židů Srbů a Romů stejně jako antifašistů a komunistů z řad Chorvatů Další obětí vyvražďování byli chorvatští pravoslavní křesťané Další exil Porážka Třetí říše znamenala také konec ustašovského státu po kterém byl Pavelić nucen opět uprchnout do exilu Přes Rakousko a Itálii se mu podařilo uprchnout do Argentiny< ref> kde se pokusil založit ustašovskou exilovou vládu Za válečné zločiny je v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti V té době jugoslávský soud odhadoval že byl vinen za smrt 700 000 obětí přičemž dnešní odhady se pohybují mezi 300 000 až 500 000 obětí Dne 10 dubna 1957 v den 16 výročí vzniku ustašovského režimu v Chorvatsku byl Pavelić vážně zraněn při atentátu který je často připisován jugoslávské tajné službě O dva týdny později se vláda Argentiny rozhodla vydat Paveliće do Jugoslávie a on se musel začít skrývat Po nějakou dobu se skrýval na neznámém místě až se v roce 1959 objevil ve Španělsku kde strávil několik posledních měsíců svého života pod ochranou frankistického režimu Umírá 28 prosince 1959 Reference Externí odkazy Antonín Jeřábek je český rozhodčí ledního hokeje Působil v nejvyšší soutěži v České republice – Extralize – a soudcoval též utkání na olympijských hrách 2014 v ruské Soči či na mistrovství světa konaném v témže roce v běloruském Minsku a stal se prvním českým rozhodčím který v ní působí Po sezóně 2012 2013 byl vyhlášen nejlepším rozhodčím působícím v Extralize ledního hokeje< ref> Odkazy Reference Barcelonnette je francouzská obec v departementu Alpes-de-Haute-Provence v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur V roce 2009 zde žilo 2 741 obyvatel Je centrem arrondissementu Barcelonnette Vývoj počtu obyvatel Colors idlightgrey valuegray09 iddarkgrey valuegray07 idsfondo valuergb111 idbarra valuergb060708 ImageSize width400 height373 PlotArea left50 bottom50 top30 right30 DateFormat xy Period from0 till3000 TimeAxis orientationvertical AlignBars justify ScaleMajor gridcolordarkgrey increment1000 start0 ScaleMinor gridcolorlightgrey increment200 start0 BackgroundColors canvassfondo BarData bar1962 text1962 bar1968 text1968 bar1975 text1975 bar1982 text1982 bar1990 text1990 bar1999 text1999 bar2008 text2008 PlotData colorbarra width30 alignleft bar1962 from0 till 2432 bar1968 from0 till 2476 bar1975 from0 till 2626 bar1982 from0 till 2735 bar1990 from0 till 2976 bar1999 from0 till 2819 bar2008 from0 till 2735 PlotData bar1962 at 2432 fontsizeS text 2432 shift-85 bar1968 at 2476 fontsizeS text 2476 shift-105 bar1975 at 2626 fontsizeS text 2626 shift-105 bar1982 at 2735 fontsizeS text 2735 shift-105 bar1990 at 2976 fontsizeS text 2976 shift-105 bar1999 at 2819 fontsizeS text 2819 shift-105 bar2008 at 2735 fontsizeS text 2735 shift-105 TextData fontsizeS pos2020 text"Zdroj INSEE" < timeline> Související články Seznam obcí v departementu Alpes-de-Haute-Provence Reference Barelová bomba je typem improvizovaného výbušného zařízení vyrobeného z velkých kovových barelů naplněných výbušninami šrapnely ropou nebo jinými chemikáliemi které je shazováno z letadel nebo helikoptér Kvůli vysokému obsahu výbušnin nízké přesnosti a úžíváni těchto prostředků v hustě zalidněných oblastech včetně uprchlických táborů mohou být následky výbuchu devastující Kritikové tyto zbraně charakterizují jako teroristické a nelegální z hlediska mezinárodního práva První zdokumentované užití barelových bomb v jejich současné podobě pochází z chorvatské války za nezávislost kde jich několik bylo shozeno ze zemědělských letadel Antonov An-2 na srbské jednotky během bitvy o Vukovar Jejich použití bylo zaznamenáno také během válek v Súdánu včetně konfliktu po rozdělení země v roce 2011 K masivnímu rozšíření užívání barelových bomb došlo během Syrské občanské války a sunnitského povstání v provincii Anbár Bayerovo označení je označení hvězd písmenem řecké abecedy a genitivem nebo zkratkou latinského názvu souhvězdí Bayer označení zavedl ve svém atlase hvězd Uranometria z roku 1603 V tomto katalogu hvězdy v každém souhvězdí nejprve zařadil do tříd podle zdánlivé velikosti a v každé třídě pak postupoval již bez ohledu na zdánlivou velikost často ve směru od hlavy k patě nebo ocasu Příklady α CMa – Sirius – nejjasnější hvězda v souhvězdí Velkého psa Canis Major a také nejjasnější hvězda na obloze β Per – Algol – velmi jasná hvězda v souhvězdí Persea Perseus α2< sub> Cen – Alfa Centauri B – jasná hvězda v souhvězdí Kentaura Centaurus druhá hvězda dvojhvězdy Označování dalších hvězd Pro slabší hvězdy které v Bayerově katalogu uvedeny nebyly je používáno Flamsteedovo označení arabskými čísly Odkazy Reference Bořislavka je jedna ze čtyř stanic na novém úseku pražského metra VA společně se stanicemi Nádraží Veleslavín Petřiny a Nemocnice Motol Je v provozu od 642015 Název Původně se používal pracovní název stanice Červený Vrch Dne 12 června 2012 schválila rada hlavního města Prahy názvy nových stanic přičemž oproti pracovním názvům stanovila pro tuto stanici název Bořislavka Názvy stanic navrhl Radě hlavního města Prahy po konzultaci s městskými částmi Dopravní podnik hl m Prahy Název Bořislavka prosadila městská část Praha 6 Podle mediálních zpráv měl korespondovat s komerčními zájmy majitele budovaného polyfunkčního centra Shopping park Bořislavka Podle médií nejmenovaní odborníci doporučovali název Horoměřická zatímco název Bořislavka podle nich znamená „totální chaos z pohledu orientačního a také historického Proti novému názvu se vyjádřil například archivář Dopravního podniku hl m Prahy Pavel Fojtík Popis Projekt stanice vznikl v kancelářích Metroprojektu autorem je architekt Miroslav Mroczek Stanice byla zbudována pod ulicí Evropskou v prostoru mezi křižovatkami ulic Evropská–Arabská a Evropská–Horoměřická Stanice je ražená jednolodní se dvěma vestibuly jeden povrchový a druhý hloubený přímo pod povrchem zajímavé je že z jedné strany nenajdete eskalátor ale pouze výtahy Hloubka středu stanice činí 2780 metrů Vestibul přístupný z východního čela stanice je situován do křižovatky s Horoměřickou ulicí s vazbou na uvažovaný malý terminál městských a příměstských linek autobusové dopravy směřujících sem zejména z oblasti Nebušic Jenerálky a Horoměřic Dále vestibul navazuje na chodbový podchod pod Evropskou ulicí který má být realizován v rámci výstavby obchodně administrativního centra v jihovýchodním kvadrantu křižovatky Vestibul vytváří také možnost přímého přestupu na stávající tramvajovou trať na Evropské ulici Stanice je laděná do třešnové barvy s opálově zelenou uprostřed Reference Externí odkazy Boston je hlavní město amerického státu Massachusetts největší město Nové Anglie a významný přístav ležící na východním pobřeží USA S téměř 75 miliony obyvatel jde o pátou největší metropolitní oblast v USA Jde o jedno z nejstarších a kulturně nejvýznamnějších měst Spojených států středisko vysokoškolského vzdělávání zdravotnictví a kulturního života Koná se zde řada atraktivních sportovních utkání Historie Boston byl založen 17 září 1630 puritánskými kolonisty z Anglie Odehrálo se zde několik významných událostí jako třeba Bostonské pití čaje v roce 1773 a první bitvy americké revoluce Boston byl přístavní a obchodní město ale v průběhu 19 století se stal jedním z největších středisek průmyslu zejména textilního sklářského a kožedělného Původně malá plocha poloostrova kde stálo historické město se do roku 1900 ztrojnásobila zavážením močálů a mělčin a město se rozšířilo na jih i na západ a téměř splynulo se sousedním Cambridge sídlem Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu MTI a dalšími obcemi Původně anglické obyvatelstvo města doplnili nejprve Irové a Italové později imigranti z celého světa Město se stalo velkým uzlem husté železniční sítě vznikly zde první mrakodrapy a roku 1897 zde zahájilo provoz první metro v USA Během 20 století se ale průmysl začal stěhovat za levnější pracovní silou a město se orientovalo na obchod bankovnictví školství zdravotnictví a technologie Spolu se službami a státní správou tvoří dnes přes 70% ekonomiky města Významnou složku tvoří také turisté které přitahují slavná divadla muzea a galerie Boston se stal dějištěm teroristického útoku během tradičního Bostonského maratonu 15 dubna 2013 během něhož tři lidé zemřeli a desítky dalších byly zraněny Poloha a podnebí Boston leží v ploché krajině při členitém ústí řeky Charles která tvoří jeho severní hranici a odděluje Boston od Cambridge Východní hranicí je Atlantický oceán v němž je při ústí řeky řada ostrovů Téměř polovinu rozlohy města tvoří vodní plochy 106 km2 Na jednom z ostrovů je letiště Logan airport Původní pahorky byly z velké části odbagrovány na zaplnění močálů a mělčin na nichž vyrostla podstatná část dnešního města Jen Beacon Hill kde stojí i budova parlamentu State house zůstal jako částečná historická rezervace Ač leží poměrně jižně asi jako Řím a na břehu Atlantiku má Boston dosti drsné podnebí s množstvím sněhu v zimě a s horkými letními měsíci Mořské pobřeží je většinou zastavěno přístavními a jinými budovami pěkné pláže jsou na severu ve Wonderland a jižně směrem ke Cape Cod Architektura Nejvyšší budovy města jsou John Hancock Tower Prudential Tower Federal Reserve Bank Building One Boston Place a One International Place Demografie Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 617 594 obyvatel< ref> Rasové složení 539% Bílí Američané 244% Afroameričané 04% Američtí indiáni 89% Asijští Američané 00% Pacifičtí ostrované 84% Jiná rasa 39% Dvě nebo více ras Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu bez ohledu na rasu tvořili 175% populace Etnické složení Pokud jde o etnické složení tvořili největší skupinu lidé irského původu 158 % hispánci čili latinos 154 % Italové 83 % a 64 % obyvatelstva pochází z karibské oblasti zejména z Haiti Příjem Počet obyvatel Bostonu činil roku 1800 asi 25 tisíc po celé 19 století prudce rostl až na 670 tisíc v roce 1910 a roku 1950 dosáhl maxima 800 tisíc Od té doby klesal až na 560 tisíc v roce 1980 a od té doby opět mírně roste zejména díky přistěhovalectví Průměrný roční příjem na osobu činil v roce 2000 přes 23 tisíc USD na domácnost skoro 40 tisíc ale přes 25 % lidí pod 18 let a 18 % lidí nad 65 let žilo pod hranicí chudoby Doprava Boston má velké mezinárodní letiště Logan Airport 27 mil cestujících ročně se čtyřmi terminály ležící na ostrově a s dobrým spojením městskou dopravou Páteří městské dopravy je metro a podpovrchová tramvaj která mimo centrum jede po povrchu Červená modrá oranžová a zelená linka se setkávají v centru zelená směrem na západ a červená směrem na jih se dělí do několika větví Spolu s desítkami autobusových linek tvoří systém MBTA s jednotnými jízdenkami a možností přestupu týdenní jízdenka s neomezeným počtem jízd stojí 15 USD V oblasti přístavu funguje několik lodních linek MBTA Na tuto městskou dopravu navazuje asi tucet příměstských železničních tratí s poměrně slabým provozem a o něco hustší autobusová síť V Bostonu jezdí také trolejbusy které zajišťují i příměstskou dopravu např do Belmontu Tyto linky jsou soustředěny do dvou hlavních nádraží South Station a North Station mezi nimiž leží vlastní centrum města a odkud jedou také dálkové železniční i autobusové spoje Obě nádraží jsou na linkách metra a South station má přímé autobusové spojení na letiště Vzdělávání Boston je tradičním střediskem vysokých škol vědy a výzkumu a na téměř 100 vysokých školách zde studuje přes 250 tisíc studentů V Bostonu samém jsou to především Boston University Northeastern University University of Massachusetts Boston College a řada hudebních a uměleckých škol Do města zasahuji prestižní univerzity ze sousedního Cambridge Harvard University a Massachusettský technologický institut a v okolí Bostonu je ještě řada dalších Tufts University Brandeis University aj Kultura Boston má řadu slavných divadel působí zde Boston Symphony Orchestra a mnoho dalších těles Turistickým lákadlem jsou galerie a muzea zejména největší z nich Museum of Fine Arts Následující návštěvní hodiny a vstupné platí na začátku roku 2009 Museum of Fine Arts Egypt evropské umění od antiky do 20 stol zejména impresionisté; mimoevropské umění hudební nástroje 465 Huntington Ave metro Mus of Fine Arts Green denně 10-1645 17 USD Museum of Science planetárium obří projekce simulátory laserová technika a výstavy 1 Science Park metro Science Park denně 9-17 19 USD + výstavy Boston Childern´s Museum věda kultura zdraví umění pro děti metro South Station Red denně 10-17 10 USD Museum of African American History 46 Joy Str Beacon Hill metro Park Str 10-16 kromě Ne 5 USD Gibson House Museum rodinný dům a sbírky od 1800 137 Beacon Str metro Arlington Str Green St až Ne ve 13 14 a 15 hodin 7 USD Otis House Museum rodinný dům a sbírky 141 Cambridge Str Lynde Str metro Charles MGH Red St – Ne 11-1630 8 USD Isabella Stewart Gardner Museum soukromá sbírka umění od antiky po současnost 280 Fenway metro Mus of Fine Arts Green 11-17 mimo Po 12 USD všechny Isabelly mají vstup zdarma J F Kennedy Presidential Library and Museum památník sbírky a knihovna Columbia Point bus zdarma od metra JFK UMass Red denně 9-17 12 USD Sport Boston je především baseballové město Tým Boston Red Sox patří každý rok k favoritům soutěže Svá domácí utkání hrají ve Fenway Parku který je vedle Kenmore Square Stadion Fenway Park byl postaven v roce 1912 a patří vůbec k nejstarším sportovním stadionům ve Spojených státech Dalším sportem tohoto města je lední hokej Místní klub Boston Bruins patří mezi nejlepší a nejstarší týmy v NHL Šestkrát vyhráli Stanley Cup naposledy v roce 2011 Domácí utkání hrají na stadionu TD Banknorth Garden který byl postaven v roce 1993 Bruins patří mezi Original Six Hraje se zde také basketbal Boston Celtics hrají NBA od roku 1946 a soutěž vyhrály celkem 19 krát naposledy v roce 2008 Americký fotbal je v Bostonu trošku v pozadí neboť tým nesídlí ve městě přesněji v Foxboro Místní tým New England Patriot vyhrál celkem 4 krát NFL naposledy v roce 2015 Významnou událostí je také Bostonský maraton a mezinárodní podzimní regata na řece Charles Osobnosti města Partnerská města Barcelona Španělsko 1980 Haifa Izrael Chang-čou Čína 1982 Kjóto Japonsko 1959 Melbourne Austrálie 1985 Padova Itálie 1983 Sekondi-Takoradi Ghana 2001 Štrasburg Francie 1960 Tchaj-pej Čínská republika 1996 Galerie Odkazy Reference Související články Massachusetts Cambridge Massachusetts Východní pobřeží Spojených států amerických Bostonské pití čaje Bostonský maraton Bostonský masakr Externí odkazy Bostonský maraton je každoroční maratonský závod v Bostonu ve státě Massachusetts Závod se pokaždé koná třetí pondělí v dubnu na takzvaný „Den patriotů vlastenců který je připomínkou prvního vojenského střetu americké války za nezávislost – bitvy o Lexington a Concord První maraton inspirovaný úspěchem maratonského běhu na prvních moderních olympijských hrách v roce 1896 se běžel v roce 1897 což z bostonského maratonu činí nejstarší závod svého druhu na světě Jako jeden ze šestice nejvýznamnějších světových maratonských běhů Tokio Boston Londýn Berlín Chicago New York patří též k nejprestižnějším maratonům na světě Účastní se ho v průměru 20 000 závodníků které podle odhadů zpravidla povzbuzuje zhruba 500 000 diváků podél trati Rekord trati drží Geoffrey Mutai který v roce 2011 dosáhl času 20302 Byl to nejrychlejší maraton všech dob protože ale trať Bostonského maratonu nesplňuje pravidla IAAF ohledně způsobu měření délky trati a ohledně převýšení nemůže být uznán za světový rekord< ref> Přehled vítězů Pozn Tučně uvedené časy jsou rekordy trati Výsledky žen uvedené kurzívou jsou vedeny v historických zápisech maratonu ale jsou označeny jako neoficiální neboť až do roku 1972 organizátoři závodu ženy k závodu nepřipouštěli Bombové útoky 2013 V pondělí 15 dubna 2013 ve 2050 CET zhruba v čase 040943 závodu došlo ke 2 bombovým útokům zhruba 165 m a 13 sekund od sebe při kterých zahynuly 3 osoby dvě dívky a osmiletý chlapec a přes 130 osob bylo zraněno a byly vypnuty mobilní sítě aby se předešlo potencionálnímu odpálení dalších bomb Odkazy Reference Související články Kathrine Switzer Externí odkazy Bratrstvo je třídílná kniha Aloise Jiráska z období husitství Navazuje na knihy Mezi proudy a Proti všem avšak její děj se nyní odehrává na Slovensku Husitství sice zažívá velký rozmach ale nemá s původním táborským vzorem moc společného Ačkoliv hlavní hrdinové mají kladné vlastnosti typické pro Žižkovy bojovníky – odvahu čest a ochotu vždy hájit boží pravdu setkáváme se u nich rovněž s mnohými zápornými rysy Většina z nich holduje častému pití a války jsou pro ně vším Neumí nic jiného než bojovat a to nejen bránit své území ale také přepadat a loupit Jirásek tento úpadek velmi pečlivě popisuje a trilogii dovede až do doby kdy Bratrstvo zaniká Valná část žoldnéřů padne a kdo ne žene se dále za kořistí Vojáci už neslouží „vyšším cílům jako původní husité ale putují pouze tam kde dostanou větší žold __TOC__ Podrobný děj Svazek I – Bitva u Lučence Do zemanské rodiny Koziců se z bitev ve službách Jana Jiskry vrátil nejstarší syn Janko Přivezl si velkou kořist a tak láká svého nejmladšího bratra Ondrejka a další pány ze sousedství aby se na příští výpravu vydali s ním Starý otec však nechce Ondrejka pustit protože Janko se nevrátil s prostředním bratrem Štefanem Ten ale zanedlouho přijde jenže těžce zmrzačený Padl do zajetí a Uhři mu usekli obě ruce a vypíchli oko Otec se velmi rozzlobil a Ondrejka s Jankem poslal jen aby se pomstil Družina zemanů z celého okolí se tedy vypraví za Janem Jiskrou Stejným směrem míří i rota „Pobery z Lomu nevím kam domů válečníka který málem padl v bitvě s Němci Vyvázl sice živý ale holou hlavu mu zdobilo třináct jizev Pobera se na své cestě zastavil u Žiliny a jeho vojsko přenocovalo před branami Pobera se však seznámil se zadluženým Žiliňanem Bodorovským jenž přišel na nápad že by své dluhy mohl splatit prodáním ženy Uherskou manželku také kdysi koupil a vzhledem k její kráse by ji mohl prodat za hodně peněz Temperamentní Mária je v Žilině nešťastná a neustále touží spatřit svého milého Imricha Nemá o něm vůbec žádné zprávy ale když ji Bodorovský nabídne že se vydají na cestu souhlasí Pobera se ji ovšem od začátku protiví a když zjistí že ji manžel prodal právě mu hodně se naštve Rotmistr se snaží získat její srdce ale Mária se spolčí s dalším vojevůdcem Talafúsem který ji tajně odveze pryč Pobera se ve vzteku snaží Márii najít jenže to už volají povinnosti – musí na výpravu do Uher Tam se vydá společně s oddílem Janka Kozice Jejich houfy se sice rozdělí ale oba jsou úspěšné a vrátí se s velkou kořistí Janko ovšem přišel o tři jízdné – zemany zajali Uhři – a také bratr Ondrejko byl těžce raněn Při návratu se Kozicové utáboří na Lučenci Zatímco se Ondrejko jen pozvolna zotavuje hlavně díky masti kterou má od své Zuzky Janko odjíždí na jiný hrad Pobera rovněž míří jinam Mária se schovává na hradě u Talafúse ale je tam spíš jako ve vězení Talafús se navíc také snaží dostat do její přízně čehož Mária využívá k vylepšení situace uherských zajatců svých krajanů Podaří se jí navíc vypátrat stopu svého Imricha K jejímu zármutku však má potvrzené že Imrich padl Zasloužil se o to Talafús aniž by o tom věděl a Mária se rozhodne škodit Talafúsovi kde jen může Nejprve ale vyvolá zdání že se stane jeho ženou – právě tak si jej omotá kolem prstu Uhři mezitím dorazí k Lučenci s obrovskou armádou zatímco na hradě je jen nepočetná posádka Huňad krutý uherský vůdce se domnívá že hrad brzo obsadí nicméně Češi a Slováci kladou odpor Huňad dá ze vzteku popravit a upálit zajatce o které Janko přišel v Uhrách Češi se brání tím více ale dlouho se jim nedaří V neustálém vedru jim dochází voda a pomoc se neblíží Uzdravený Ondrejko i další chtějí vytáhnout na poslední boj a v něm se buď prosekat nebo padnout ale velitel jim to nedovolí Slíbil Janu Jiskrovi že Uhry udrží co nejdéle Nakonec však podlehne a pošle k Huňadovi posla o vyjednání předání hradu výměnou za život pěti set bojovníků Huňad se jim ovšem vysměje a podnikne velký úotk Jenže to už dorazily posily – Jan Jiskra se vrací z bitvy stejně jako Pobera i Janko Kozic Dohromady s lučenskou posádkou Uhry rozmetají Na konci prvního svazku si ještě znepřátelení Pobera a Talafús slíbí souboj na život a na smrt jen co jim skončí válečné povinnosti Pobera totiž Talafúsovi neodpustil únos Márie Svazek II – Mária Válka mezi Janem Jiskrou a Huňadem se pomalu obnovuje a tentokrát má navrch uherský gubernátor Ačkoliv vyhrává většinu důležitých bitev pomalu se schyluje k míru Do popředí se totiž dostává problém nezletilého krále Ladislava Všechny části říše chtějí mít Pohrobka pro sebe aby se po jeho plnoletosti dostaly k moci O to usilují i Uhři kteří by rádi ukončili válku a místo toho se soustředili na získání královy přízně Mária mezitím stál pobývá s Talafúsem Její zášť vůči němu přetrvává ale zároveň se do jejího srdce pomalu vkrádá opravdová náklonnost Mária bojuje s touhou pomstít se za Imricha a vůbec všem Čechům ale zároveň si uvědomuje že Talafúsovi vděčí za mnohé Postupem času se k němu chová lépe nicméně z velké části je to vypočítavostí Snaží se z něj vymámit jakékoliv vojenské nebo politické tajemství které pak pomocí svého uherského sluhy předává do své vlasti Velkou sílu prokáže v době kdy je na Talafúsově hradě vězněn Jagerský biskup Mária mu posílá jídlo na přilepšenou a také tajně zprávy o dění ve světě Poté co je smluven mír mezi Jiskrou a Huňadem musí být biskup propuštěn Setkává se s Máriou a nabádá ji aby ve svém úkolu škodit Čechům vytrvala Jakmile vojna skončí dohodnou se Pobera a Talafús na slíbený souboj Na Jiskrově dvoře se do sebe pustí a Pobera Talafúse těžce zraní Ten se z bitvy dlouho zotavuje a Mária o něj doma pečuje Postupem času se ale dostává do podezření že je to právě ona kdo Uhrům posílá tajné zprávy Talafús o ničem netuší a nechce vědět ale Jiskrův informátor už její počínání sleduje Nedaří se mu ovšem sehnat důkazy a tak je bezmocný Rota Janka Kozice prožívá klidnější období Často se stává že není s kým bojovat a tak žoldnéři zahálejí Jenže jednou se zemané dostanou do vesnice kterou se Uhři chystají vyrabovat Překvapené soupeře zaženou ale Janko je stejně jako Chujava Slimáček raněn O všechny raněné se pak na hradě stará knězova sestra Eva Milé děvče si oblíbí jak Janko tak upovídaný Chujava K pokusu získat si její srdce se nakonec odhodlá jen Slimáček ale neuspěje Doma u Koziců hodně strádá zmrzačený Štefan Tomu se stala Ondrejkova Zuzka blízkou přítelkyní až se do ni nechtíc také zamiloval Zuzka se samozřejmě těší na svého Ondrejka a o strastech Štefana nemá nejmenší zdání Prostřední z bratrů se velmi trápí a chystá se utéct z domu protože už si neví rady Jakmile je vyhlášen mír Ondrejko se vrací domů za Zuzkou kdežto Štefan tajně prchne za Jankem Svazek III – Žebráci Jiskra musel na žádost krále odevzdat všechny své hrady do uherské správy ale všichni jeho vojáci přešli pod Petra Aksamita z Bratrstva Na hlavní základnu Spišský zámek se stěhují také Talafús s Máriou Janko Kozic Pobera a další Na Uhry útočí z jihu Turci čehož chce bratrstvo využít ve svůj prospěch Připraví velké tažení kterým chce uherské vojsko zaskočit Jenže Mária dále věrná Uhrům posílá prostřednictvím svého sluhy Mihála varování a bratříci padnou do léčky Výpravě velí Talafús ale Pobera s Kozicem jej neposlechnou a vydají se s jízdními dále než mají Jakmile se jejich roty ocitnou v pasti je posila daleko Situace je velmi vážná ale Talafús s částí vojska na poslední chvíli obklíčené druhy vyseká Sám je však těžce raněn Bitva pokračuje poté co na místo dorazily pěší oddíly bratrstva Talafús je mezitím přemístěn do bezpečí To ovšem netrvá dlouho – uherské vojsko které se chystalo na Turky překvapilo a vydalo se místo toho jednou provždy vypudit Čechy z „Horní země Oblehnou samotný Spišský hrad kde sídlí Aksamit Pevnost je ale dobře chráněná a má vlastní zásoby vody Není tedy snadné ji vyležet Uhři včetně Jagerského biskupa podniknou několik útoků ale díky skvělé obraně se posádka hradu drží Mária s Mihálym však nezahálí Chystají další zradu a využijí k tomu zmrzačeného Štefana Kozice Právě jeho jizbou se Mihály vydává do ležení Uhrů podat nejnovější zprávy a vrací se v doprovodu mnoha vojáků Uhři se pustí do velkého útoku a díky lstivém průniku do hradu vítězí Mnoho Čechů a Slováků v obraně padne včetně Štefana Zbytek se stáhne na horní část hradu kde se znovu opevní Z obklíčení jsou žoldnéři osvobozeni až díky zásahu Pobery a Janka Kozice Mária se v bitvě dostane na stranu Uhrů a ubytuje se v jejich ležení Jagerský biskup se ji chce za věrné služby odměnit ale má také jiné postranní úmysly Toho se Mária leká a i když je ráda že Bratrstvo dostalo díky ní tvrdou ránu Talafús ji chybí Právě kvůli němu prchne na nový hrad Bratrstva Tábor Jde tedy znovu do nepřátelského prostředí ale stále věří že nikdo z Bratrstva nemá důkazy o její zradě Mýlí se však – někdejší Jiskrův informátor Žáček o ní ví všechno Zatímco Talafús stále věří v Máriinu nevinu zbytek velitelů ji tvrdě odsuzuje a Talafúse s ní Janko Kozic kterému Mária zabila bratra Štefana na ni nalíčí past a odveze ji za vyhlášeným černokněžníkem Mária se před ním dozná ke všemu kromě zrady Talafúse – toho prý opravdu miluje Přiznání vyslechnou velitelé rot a rozzlobeni Márii málem zabijí Talafús přijíždí právě včas aby se s umírající Máriou rozloučil Bratrstvo se pak znovu postaví útoku Uhrů ale tentokrát proti nim stojí obrovská přesila Aksamit Janko Kozic i Pobera ve velké bitvě padnou a s nimi i drtivá většina Bratrstva Talafús a pár dalších se sice zachrání ale musí prchnout Všichni se nechají naverbovat do služeb Jiskry který se na pověření krále vrací Talafús ovšem odjíždí domů na Moravu Brzy na to je ale vyhlášen mír aby mohli Uhři zaútočit na Turky Žoldnéře dlouhá zahálka unavuje a tak se vydají za výdělkem jinam – většinou do Polska Ani tam však dlouho nevydrží jenže už nemají kam jít Postupně se z nich stávají „žebráci kteří se nechají najmout kdekoliv to jenom jde Je jim jedno na čí straně bojují Dílo dostupné online Britské impérium nebo Britská říše angl British Empire byla největší koloniální říše v dějinách lidstva Rozloha v roce 1921 činila 33 milionů km² čili přibližně čtvrtinu celkové rozlohy zemské souše Celkový počet obyvatel byl v tomto roce cca 458 milionů což představovalo čtvrtinu tehdejší světové populace Díky neobyčejnému rozsahu britské koloniální říše se do mnoha zemí rozšířila mimo jiné anglická kultura anglický právní systém zvykové právo tradiční sporty např kriket ragby a fotbal anglická měrná soustava způsob vzdělávání a zejména angličtina která je dnes všeobecně nejpoužívanějším dorozumívacím jazykem Britské impérium se rozpadlo v desetiletích následujících po druhé světové válce většina nástupnických zemí je dnes sdružená ve Společenství národů angl Commonwealth of Nations Počátky anglické expanze Po dobytí Anglie Vilémem I v roce 1066 pod jednu říši spadala také Vilémova území v severní Francii V průběhu staletí se Anglie snažila rozšiřovat svůj vliv nad kontinentální Evropou zvláště kvůli strategickým obchodním zájmům spojeným s exporty vlněného zboží Samotná anglická expanze začala dobytím Irska od roku 1169 a Walesu od 1282 Skotsko bylo sice podrobeno v roce 1296 po vyhrané bitvě u Bannockburnu roku 1314 však opět získalo nezávislost Obě království se opět propojila až personální unií v roce 1603 Přestože byla Normandie ztracena v roce 1204 vhodnou sňatkovou a dědickou politikou získávala Anglie rozsáhlá území na západě Francie; přišla o ně až v roce 1453 v rámci stoleté války Na evropském kontinentě zbyl Anglii pouze přístav Calais který však v roce 1558 připadl Francii Zakládání zámořského impéria Základem pro budoucí britské zámořské impérium byla námořní politika Jindřicha VII vládnoucího mezi lety 1485 a 1509 který značně rozšířil britskou flotilu obchodních lodí a nařídil výstavbu suchého doku v Plymouthu Obchodní loďstvo hrálo významnou úlohu při vzniku obchodních společností které byly v budoucnu důležitou součástí britské expanze nejvýznamnější z nich byla britská Východoindická společnost Objevitelské cesty Johna Cabota Jindřich VII kromě výstavby loďstva také podporoval zámořské plavby Chtěl navázat na objevitelské úspěchy Španělska a Portugalska do svých služeb přijal italského navigátora Giovanni Cabota poangličtěn na John Cabot v roce 1497 podnikl průzkumnou plavbu do Severní Ameriky Podobně jako Kryštof Kolumbus hledal novou západní cestu do Indie; přistál na pobřeží Newfoundlandu podobně jako Kolumbus také předpokládal že přistál na východním pobřeží Asie a přilehlé oblasti zabral jménem anglického krále Cabot také popsal zdejší rozsáhlá loviště tresky obecné která později přilákala anglické rybáře Alžbětinská doba Základy moderního královského námořnictva položil král Jindřich VIII když nechal ztrojnásobit počet lodí poprvé byly také postaveny velké válečné lodě s četnými kanóny Během vlády Alžběty I se tento vývoj ještě zrychlil Francis Drake jako druhý člověk v historii po Fernão de Magalhãesovi obeplul svět; 5 července 1579 přistál na západním pobřeží Severní Ameriky blízko dnešního San Francisca Zemi zabral jménem královny a pojmenoval ji jako Nova Albion žádné osidlování zde ale prozatím neprobíhalo Francis Drake byl také v průběhu anglicko-španělské války podporován Alžbětou v plenění španělských přístavů v Karibiku a v přepadávání španělských lodí naložených cennostmi z Nového světa Vliv Anglie mimo Evropu stabilně narůstal V roce 1583 doplul Humphrey Gilbert po stopách Johna Cabota na Newfoundland kde 5 srpna založil vůbec první stálou britskou kolonii Saint John’s přičemž na Newfoundlandu již dříve existovaly sezónní rybářské kolonie Sir Walter Raleigh založil v roce 1587 osadu Roanoke první kolonii ve Virginii Obě kolonie však trpěly nedostatkem potravin jelikož angličtí osadníci ještě neměli zkušenosti se získáváním obživy v těchto oblastech Stuartovci Vítězstvím nad španělskou armádou v roce 1588 se Anglie stala jednou z nejvýznamnějších námořních mocností Trvající válka se Španělskem v průběhu 90 let 16 století nejprve překřížila plány na zakládání nových kolonií Nepřátelské akce byly zastaveny v roce 1604 načež Jakub I Stuart uzavřel se Španělskem mírovou smlouvu Následně byl v roce 1607 založen Jamestown v dnešní Virginii V roce 1620 vyplula z anglického přístavu Plymouth loď Mayflower s tzv Pilgrim fathers – zastánci radikálního puritanismu kteří se rozhodli hledat útočiště v ještě panenském Novém světě O deset let později tito osadníci založili Boston ve dnešním státě Massachusetts Kolonizace Ameriky a Oceánie V průběhu 17 století s postupným přílivem kolonistů nabývalo pomalu britské impérium tvar Soustavně osidlováno bylo zejména východní pobřeží Severní Ameriky prvních třináct států budoucího USA a atlantické kanadské provincie dále pak menší ostrovy v Karibiku tzv Britská Západní Indie ostrovy Jamajka Bahamy Barbados a další Právě tyto kolonie kde se dala pěstovat cukrová třtina byly zprvu nejdůležitější a nejlukrativnější Kolonie na severoamerické pevnině se oproti tomu vyvážely tabák bavlnu dřevo nebo kožešiny byly méně finančně úspěšné ale nabízely kvalitní zemědělské pozemky a přilákaly více britských kolonistů Amerika se stávala azylem lidí prchajících před náboženskou persekucí v Anglii provincie Maryland byla založena jako útočiště pro římské katolíky 1634 Rhode Island 1636 byl tolerantní ke všem náboženstvím a Connecticut 1639 pro kongrenacionály Britské panství na pevnině bylo postupně rozšiřováno V roce 1664 Nizozemci ztratili na úkor Britů Nový Amsterdam dnešní New York a několik let poté i celou kolonii Nové Nizozemí Za účelem zisku nové zemědělské půdy se kolonie rozšiřovaly dále na západ do vnitrozemí Již od počátku bylo otrokářství nezbytným předpokladem pro rozvoj britských kolonií v Americe do zrušení obchodu s otroky v roce 1807 byla Británie zodpovědná za 35 milionů afrických otroků přemístěných do Ameriky Mezi lety 1650 a 1780 vzrostl podíl černého obyvatelstva v Karibiku z 25 % na 80 % ve Třinácti koloniích z 10 % na 40 % Obchod s otroky byl nesmírně výnosný převoz z Afriky ale kvůli špatným hygienickým podmínkám na palubách lodí a špatné stravě nepřežil jeden ze sedmi lidí V rámci sedmileté války 1756 – 1763 obsadila Británie mezi lety 1758 a 1760 nejdůležitější francouzská území v jejích severoamerických koloniích; v roce 1760 akceptovala Francie ztrátu všech svých kolonií v Severní Americe Louisiana na západ od Mississippi včetně New Orleans připadla Španělsku zbytek Velké Británii tedy kolonie na východ od Mississippi a celá Kanada Velká Británie se poté rozhodla zdanit své americké kolonie zejména kvůli výdajům na obranu těchto území před Francouzi během sedmileté války S koloniemi toto zdanění ale nebylo konzultováno protože neměly žádné zastoupení v britském parlamentu Američtí osadníci se zdráhali přijmout toto nové opatření bez patřičného zastoupení v parlamentu heslo No taxation without representation což vedlo k Americké revoluci a posléze ke vzniku Spojených států amerických v roce 1783 Britské panství se tak omezilo jen na Kanadu Se vznikem USA se také datuje zánik „prvního britského impéria – expanze v Severní Americe byla u konce a Británie začala svou moc rozšiřovat do ostatních částí světa Toto vedlo ke zrodu „druhého britského impéria v Asii Oceánii a později také v Africe Osidlování Austrálie začalo se založením vězeňské kolonie Sydney v roce 1788 Právě do Austrálie a na Nový Zéland začala později proudit většina britských kolonistů Původní populace Austrálců a Maorů byly válkami a zavlečenými nemocemi zdecimovány o 60 % až 70 % Kolonie později získaly právo na samosprávu a staly se významnými vývozci vlny a zlata Pax Brittanica Konečná porážka Napoleona Bonaparte roku 1815 vedla k tomu že se Británie stala dominantní světovou velmocí Francie byla nucena předat Británii Iónské ostrovy Maltu Svatou Lucii a Mauritius Egypt byl dobyt Británií již v roce 1799 Španělsko postoupilo Británii Trinidad a Tobago Nizozemsko Guyanu a Kapskou kolonii Británie naopak Francii vrátila Guadeloupe a Réunion a Nizozemsku Surinam část Guyany Jelikož se Velká Británie později nepodílela na konfliktech v kontinentální Evropě mohla se soustředit na rozvoj obchodu a upevňování svých pozic angličtina se také stala nejdůležitějším obchodním jazykem Toto období bezprecedentní nadvlády Británie bez výraznějšího světového konkurenta se nazývá Pax Brittanica Britský mír Britské impérium v Asii Na konci 16 století začali Britové a Nizozemci nabourávat portugalský monopol na obchod s kořením Výrazným momentem bylo založení anglické později britské Východoindické společnosti roku 1600 a nizozemské Východoindické společnosti roku 1602 Rivalita mezi Anglií a Nizozemskem nevyhnutelně vedla i ke konfliktům mezi těmito dvěma společnostmi Nizozemci později svůj zájem soustředili na Moluky Angličané naopak na Indii Nepřátelství mezi zeměmi bylo ukončeno až za Slavné revoluce angl Glorious revolution v roce 1688 kdy Vilém Oranžský nastoupil na anglický trůn V roce 1811 Britové obsadili Jávu poté Singapur 1819 Malaku 1824 a Barmu 1826 samotná kolonizace probíhala postupně Indie V průběhu 17 století bylo cílem anglické Východoindické společnosti primárně obchod nikoliv založení kolonie; v této oblasti existovala silná Mughalská říše Společnost získala obchodní práva v roce 1617 Situace se s postupným oslabováním místní říše začala měnit vítězství ozbrojených sil britské Východoindické společnosti nad bengálskými vůdci v bitvě u Palásí v roce 1757 umožnilo Britům převzít kontrolu nad Bengálskem rozsah území pod její kontrolou se dále zvětšoval V důsledku nezvládnutého hladomoru roku 1770 byly potlačeny aktivity Východoindické společnosti a posílena role britského státu Přesto se východoindické společnosti podařilo do roku 1818 rozšířit svůj vliv na celý subkontinent Místní vůdci byli nuceni přijmout britskou nadvládu v opačném případě byli sesazeni V některých oblastech vládli samotní Britové v dalších byla přiznána domorodým vládcům jistý díl suverenity stále ale zůstávali pod přísnou kontrolou Po potlačení indického povstání v roce 1857 byla veškerá území Východoindické společnosti předána britské koruně a British Indian Army se stala armádou britské vlády v Indii Poslední byť jen formálně vládnoucí Velký mogul byl toho roku sesazen a přinucen emigrovat do Barmy čímž oficiálně zanikla Mughalská říše Královna Viktorie se následně v roce 1876 prohlásila císařovnou Indie Čína Velká Británie začala v 18 století dovážet z Číny ohromná množství čaje což vedlo k velkým obchodním deficitům které se Británie snažila vyrovnat vývozem opia z Indie Číňané se těmto dovozům bránili což vedlo až k první opiové válce Po drtivé porážce Číňanů byla na jihu země založena britská kolonie Hongkong která měla bránit britské obchodní aktivity Británie měla zájem na územní celistvosti Číny protože její případný rozpad by měl nejspíše za následek rozdělení nástupnických států mezi evropské mocnosti Přesto se zároveň snažila o oslabování Číny protože by jinak z čínské strany hrozilo vypovězení pod nátlakem přijatých smluv Zánik Pax Brittanica Jelikož byla Velká Británie první industriální zemí na světě ovládala zprvu světový trh s nerostnými surovinami Tato dominance se ale v průběhu 19 století postupně ztrácela s postupující industrializací dalších budoucích světových velmocí zejména USA či Německa Přestože Spojené království stále dominovalo ve finančním sektoru a námořnictví její podíl na světovém obchodu klesl v roce 1880 na jednu čtvrtinu v roce 1913 na jednu šestinu Nový imperialismus Evropská koloniální politika přibližně mezi lety 1870 a 1914 se označuje jako tzv nový imperialismus Tato perioda byla ve znamení rozdělení celého světa mezi světové velmoci agresivního konkurenčního boje při budování kolonií Do roku 1880 byla Afrika až na přímořské oblasti prakticky nerozdělená vnitrozemské oblasti se tedy staly předmětem rivality mezi evropskými mocnostmi Británie vkročila do éry nového imperialismu v roce 1875 kdy vláda koupila podíl akcií společnosti Suezského kanálu aby si zajistila strategicky významnou cestu do Indie Celý Egypt by Brity obsazen v roce 1882 Dalším faktorem britské zahraniční politiky byla obava z expanze Ruska na jih V reakci na ruské útoky na Osmanskou říši a krymskou válku mezi lety 1853 a 1856 Britové obsadili v roce 1878 Kypr Jako pojistka proti ruské expanzi na Jih měla být okupace Afghánistánu která ale nebyla úspěšná První britsko-afghánská válka v roce 1842 skončila potupně kdy britskou armádu při ústupu z Kábulu paštunské kmeny vyzbrojené ruskými zbraněmi prakticky zdecimovaly Také druhá britsko-afghánská válka v roce 1880 skončila fiaskem při třetí britsko-afghánské válce v roce 1919 byli Britové z oblasti definitivně vyhnáni Tzv Velká hra o nadvládu nad střední Asií skončila s krvavou a neúspěšnou britskou intervencí v Tibetu v letech 1903 a 1904 Hon o Afriku Nejdůležitější evropské kolonie v Africe do roku 1875 byly Alžírsko a Kapská provincie zbytek kontinentu mimo některá přímořská území sestával z malých místních států a kmenových území V roce 1914 byly naopak formálně nezávislé pouze dva státy Etiopie a Libérie Přechod od neformální kontroly prostřednictvím obchodních stanic k formálnímu ovládnutí velkých území evropskými mocnostmi se nazývá jako hon o Afriku angl Scramble for Africa Začínající aktivity mnoha evropských států v tomto regionu mohly vyústit v četné konflikty čemuž se snažila zabránit Berlínská konference v letech 1884 a 1885 která stanovila pravidla pro zisk nových území Nárok na určité území mohl být mezinárodně uznán pouze za předpokladu tzv „efektivní okupace určitým státem Západní Afrika Britové vnutili Ašantské říši na území dnešní Ghany závazek že se vzdává územních nároků na pobřeží a bude souhlasit se zrušením otroctví což bylo do té doby hlavním zdrojem příjmů této říše Ašantská říše byla včleněna do britského impéria definitivně v roce 1896 Severní Afrika S dokončením Suezského kanálu v roce 1869 nabyl Egypt na strategické významnosti V roce 1875 odkoupila Británie od zadluženého egyptského chediva osmanského vicekrále všechny akcie společnosti Suezského kanálu a tím omezila francouzský vliv v zemi Po povstání nacionalistů v roce 1882 Egypt britské jednotky vojensky obsadily a stal se součástí impéria V Súdánu který byl od roku 1821 v moci egyptských chedivů došlo v souvislosti s britským převzetím Egypta k povstání V lednu roku 1885 obsadili povstalci Chartúm a britský guvernér byl zabit Záchranná expedice dorazila do města o dva dny později Výprava na potlačení povstání byla vypravena až v roce 1898 kdy byly povstalci drtivě poraženi v bitvě u Omdurmanu Súdán poté nebyl zpět vrácen Egyptu ale stalo se z něj společné britsko-egyptské kondominium V roce 1898 došlo k tzv fašodskému incidentu mezi Británií a Francií Británie měla za cíl vytvořit souvislý pás svých kolonií ze severu na jih – z Káhiry po Kapské město Francie naopak měla zájem na pásu svých kolonií ze západu na východ – od Senegalu po Džibutsko Zájmy se střetly právě v Súdánu; žádná ze stran si ale nepřála válku Britové byli v lepší pozici mocensky i právně z hlediska nároků na území Francie se tedy stáhla Obě země si následně vymezily sféry vlivu Mírové vyřešení tohoto sporu vedlo k uzavření Srdečné dohody francouzsky Entente Cordiale Jižní Afrika Kapskou kolonii založila nizozemská Východoindická společnost v roce 1652 jako zásobovací stanici na cestě do Indie Británie formálně získala tuto kolonii roku 1806 přestože ji již de facto držela od roku 1795 v době kdy bylo Nizozemsko okupováno Francií V roce 1843 anektovali Britové jihoafrickou provincii Natal mocný zulský stát v sousedství však pro kolonisty představoval trvalé ohrožení Britsko-zulská válka začala v roce 1879 po počátečních úspěších domorodců Britové válku vyhráli a samostatný zulský stát přestal existovat Na konci 19 století začala Británie se systematickým podmaňováním jižní Afriky a podrobováním afrikánských republik Transvaal a Svobodný oranžský stát významných zvláště díky bohatým nalezištím zlata což vyústilo v tzv búrské války Britská Jihoafrická společnost v tomto období obsadila rozsáhlé země na sever od búrských republik toto území bylo pojmenováno jako Rhodesie po předsedovi této společnosti Cecilu Rhodesovi Na základě úspěchů v jižní a východní Africe se zjevila idea vytvoření souvislého britského území od severu na jih Afriky a výstavby železniční trati vedoucí napříč celým kontinentem Vytvoření Německé východní Afriky ale tyto plány na čas zmařilo Přesto ale Britové před první světovou válkou ovládali skoro třetinu afrického kontinentu přičemž jejich území byla nejlukrativnější Samotná Nigérie měla více obyvatel než např Francouzská západní Afrika nebo všechny německé kolonie dohromady Osamostatňování kolonií Hlavní článek dominium Kolonie kde převažovali britští kolonisté nad domorodým obyvatelstvem obdržely status dominia a právo na samosprávu Kanada 1867 Austrálie 1901 Nový Zéland 1907 Newfoundland 1907 a Jihoafrická unie 1910 Představitelé těchto států se scházeli s britskými politiky na pravidelných imperiálních konferencích první se konala v roce 1887 v Londýně Dominia byla relativně nezávislá zahraniční politika přesto zůstávala pevně v britských rukou na těchto územích také neomezeně platilo britské právo Když byla v roce 1914 vyhlášena válka Německu válečný stav platil i pro všechna dominia Důsledky první světové války Po první světové válce nastala poslední fáze expanze britského impéria kdy do něj byl včleněn Britský mandát Palestina Irák a bývalé německé kolonie Německá východní Afrika Togoland Německá jihozápadní Afrika a Německá Nová Guinea Británie však byla válkou vyčerpaná což se negativně projevilo na schopnosti spravovat tak rozsáhlé impérium na mnoha místech se navíc začaly projevovat nacionalistické tendence V průběhu 20 let se také změnilo postavení dominií Každé dominium mělo již na Versailleské smlouvě svůj vlastní podpis odpor dominií vůči tažení proti Turecku v roce 1922 vedl k jednáním o změně jejich statutu Samostatnost dominií byla formulována v Balfourově deklaraci z roku 1926 a potvrzena Westminsterským statutem v roce 1931 Irsko se osamostatnilo v roce 1922 po krvavé občanské válce v roce 1937 uvolnila poslední ústavní spojení se Spojeným královstvím V roce 1949 vystoupilo ze Commonwealthu celým názvem Commonwealth of Nations Egypt byl formálně nezávislý již od roku 1922 Dekolonizace V první polovině 20 století vznikla v mnohých britských koloniích hnutí za nezávislost zejména v Indii Druhá světová válka ještě více podkopala již zeslabenou pozici Velké Británie jako hospodářské mocnosti rozhodující vliv na světové dění získaly Spojené státy americké Světové mínění se navíc po druhé světové válce obrátilo proti ideji kolonialismu politické uspořádání taktéž nedovolovalo Británii etablovat se jako světová velmoc Přestože se Británie rozpadu svého impéria vojensky nebránila dekolonizace ale v některých oblastech neproběhla hladce; rozdělení Britské Indie a konflikt mezi Indií a Pákistánem si vyžádal statisíce životů Indie a Pákistán získaly nezávislost v roce 1947 následované Barmou a Cejlonem 1948 V tomto roce také po izraelské válce za nezávislost skončil britský mandát nad Palestinou byl vytvořen stát Izrael Malajsie se osamostatnila v roce 1957 Kypr v roce 1960 Malta v roce 1964 protektorát nad Brunejem byl oficiálně ukončen v roce 1984 Konec britského impéria v Africe byl natolik rychlý že přivedl nástupnické státy do mnoha nesnází Nejdříve vyhlásila nezávislost Ghana 1957 následovaná Nigérií 1960 dále pak Sierra Leone a Tanganika pevninská část dnešní Tanzanie 1961 Uganda 1962 Keňa 1963 Zanzibar 1963 spojen s Tanganikou v Tanzanii roku 1964 Gambie 1965 Botswana 1966 Lesotho 1966 a Svazijsko 1968 Ústup Británie jižních a východních částí Afriky byl ale ztížen značným počtem bílých osadníků Spory o vlastnictví pozemků přerostly v Keni v povstání Mau Mau které se podařilo potlačit Bílá menšina v Jihoafrické republice měla až do roku 1994 kvůli systému apartheidu větší práva než černá většina Poté co zkrachoval projekt Západoindické federace se karibské státy rozhodly pro samostatnost nejdříve Jamajka a Trinidad a Tobago 1962 poté Barbados 1966 a jiné menší ostrovní státy V roce 1997 skončila 99 let trvající nájemní smlouva a Hongkong připadl zpět Číně Británie má v současnosti pod kontrolou pouhé zbytky dřívějšího impéria viz Zámořské území Spojeného království Rozsah britského impéria v roce 1921 Afrika Amerika a Atlantik Antarktida Britské antarktické území Asie Kolonie ztracené před rokem 1921 Třináct kolonií základ budoucích Spojených států amerických Connecticut Delaware Georgia Jižní Karolína New Hampshire New Jersey New York Maryland Massachusetts Pennsylvania Rhode Island Severní Karolína Virginia oblast mezi třinácti koloniemi a řekou Mississippi Florida připadla Španělsku později součást USA část Oregonu některé oblasti ve Francii ve středověku Menorca 1708 – 1802 kdy byla předána Španělsku Helgoland od roku 1807 v roce 1890 vrácen Německu výměnou za zřeknutí se nároků o Zanzibar Iónské ostrovy 1809 – 1864 kdy byly předány Řecku Reference Literatura BECHYNĚ Jan Imperiální zájmy a britská zahraniční politika v 19století Historický obzor 1997 8 1 2 s 9-14 Externí odkazy Cecil John Rhodes 5 července 1853 – 26 března 1902 byl britský koloniální podnikatel a politik; nejvýznamnější představitel britského imperialismu konce 19 století Do jižní Afriky přišel ve svých sedmnácti letech na zotavenou po prodělané tuberkulóze Pracoval na bavlníkových plantážích a jako kopáč v Kimberley V 70 letech se stal majitelem diamantových polí v jižní Africe a těžební společnosti De Beers Mining Company která se postupem času spojila se společnostmi pánů Barneye Barnata a Alfreda Beita čímž vznikla De Beers Consolidated Mines ovládající 90% světové produkce diamantů< ref> V 80 a 90 letech organizoval britské koloniální výboje na jihu Afriky V roce 1885 dosáhl zřízení britského protektorátu nad Bečuánskem a v roce 1889 založil Britskou jihoafrickou společnost která získala území nazvané v roce 1895 na jeho počest Rhodézie Současně se přitom účastnil politického života britské Kapské kolonie Mezi lety 1890 a 1896 byl předsedou vlády Za konečný cíl britské koloniální expanze považoval vytvoření souvislého pásu britských držav od Kapského Města po Káhiru; podílel se na začlenění Transvaalu a Oranžska do Britské jižní Afriky a na rozpoutání druhé búrské války 1899–1902 Související články Kapské Město Největší Jihoafričané Frederick Russell Burnham Reference Zdroje Externí odkazy Citroën 2CV lidově zvaný Kachna Kačena nebo Kachnička Duck canette podle jeho měkkého odpružení se kterým se vůz při jízdě na nerovnostech nakláněl ze strany na stranu či slimák bylo malé francouzské auto produkované ve Francii značkou Citroën v letech 1948–1990 Vznik a ukončení Ameriku „postavil na kola Ford T Velkou Británii Mini západní Německo VW Brouk východní Německo Trabant Itálii Fiat 500 a ve Francie tuto práci odvedl Citroën 2CV První funkční prototypy v počtu 250 kusů byly vyrobeny v roce 1939 Většina z nich však byla zničena aby se nedostala do rukou Němcům po okupaci Francie Tyto vozy byly osazeny malým motorem o objemu 375 cm³ Dochovaly se jen 4 exempláře Původní požadavek zněl aby vozidlo převezlo 4 venkovany v dřevácích se slamáky na hlavě a pytel brambor přes zorané pole na trh rychlosti 60 km h aniž by se rozbilo jen jedno jediné vejce v ošatce Sériově vyráběný Citroën 2CV byl veřejně představen na autosalónu v Paříži roku 1948 O vůz byl obrovský zájem zájemci na něj museli čekat až 2 roky Od roku 1952 se vozy začaly vyvážet nejprve do Nizozemska Do roku 1968 bylo prodáno 2 a půl milionu kusů O nadčasové koncepci svědčí skutečnost že zásadnější změnou prošel model až v sedmdesátých letech 20 století V roce 1951 se objevila užitková verze Furgonette O tom že vozidlo bylo levné svědčila celá řada drobností Rychloměr byl původně pod jedním rohem čelního skla a současně sloužil i k ovládání stěračů Až od roku 1961 se přesunul a stěrače získaly své vlastní elektromotory V tomto roce se také objevil palivoměr Do té doby ke zjištění sloužila měřící tyčinka Jak začínala poválečná Francie prosperovat ukázala se akutní potřeba zdokonalení a vylepšení tohoto malého auta Proto se 2CV postupně zdokonalil do modelu Ami a do Dyane která měla 2CV nahradit V obou těchto modelech byl použit stejný dvouválcový vzduchem chlazený motor typu boxer Celkově bylo vyrobeno přes 5 milionů kusů Oficiálně byla výroba ukončena v roce 1990 2CV Sahara Zajímavým typem byl model 2CV Sahara Ten měl dva motory Jeden poháněl přední a druhý zadní nápravu Představena byla v březnu 1958 Byla určena pro francouzské naftaře pracující v Africe Automobil byl schopen překonat stoupání až 40 % a jet rychlostí až 100 km h Nástupcem Sahary byl Citroën Méhari Možný návrat V poslední době značka Citroën vážně uvažuje o výrobě nové zdokonalené verze typu 2CV Kachní prvky sice nese design obou generací modelu C3 ale to jsou spíše produkty pro sériový konkurenční prodej Což nejspíše retro nástupce Kachny nebude Citroën považuje za nástupce Kachny model C3 Pluriel produkovaný od roku 2003 který nabízí v podstatě 4 vozy v jednom – kabriolet polokabriolet 3 dveřový hatchback a dokonce pick-up První možný vzhled vymysleli tři francouzští studenti „Kachnička podle jejich návrhu neztratí nic ze svého charakterního vzhledu bude se však jednat o moderní auto Podobnou změnou v roce 1998 prošel i podobně populární VW Brouk který dostal retro nástupce s technikou modelu Golf IV pod jménem New Beetle V roce 2007 se do stejného „pokusu pustiti i u FIATu se vzkříšením modelu 500 Technická data Původní motor objem motoru – 375 cm³ výkon – 66 kW při 3500 otáčkách za minutu maximální rychlost – 65 km h Motor 1954 421 cm³ 92 kW od roku 1961 103 kW Motor 1968 425 cm³ 121 kW 100 km h spotřeba 5 litrů na 100 km Motory 1970 2CV4 431 cm³ 100 km h 2CV6 597 cm³ 206 kW 110 km h Zajímavosti Citroën 2CV si zahrál i v několika filmech V sérii o četníkovi ze Saint Tropez jako vozidlo jeptišky a v bondovce Jen pro tvé oči jako vozidlo Bond girl Meliny Havelockové Hrál též v českém filmu Bobule Odkazy Související články VW Brouk Ford model T Externí odkazy – článek v Blesku – fotogalerievidea České a slovenské kluby Citroën DS byl poprvé představen na autosalonu v Paříži v roce 1955 Stal se jedním z nejznámějších automobilů značky a také velice úspěšným Prodalo se neuvěřitelných 1455746 vozů Vyráběl se 20 let od roku 1955 do roku 1975 V roce 1975 byl nahrazen typem CX Vůz byl na svou dobu tak inovativní že po dobu dvaceti let se nenašel žádný konkurent Nejdůležitějším z nových řešení byl revoluční způsob odpružení Konstruktéři firmy zavrhli konvenční řešení a nahradili jej hydropneumatickým systémem doplněným unikátním zařízením které umožňovalo samočinnou úpravu světlé výšky vozu Díky tomu se mohl automobil při jízdě vyrovnat s nerovnostmi v terénu Při vypnutí zapalování se výška vrátila opět do nižší polohy Stejné zařízení sloužilo k ovládání centrálního systému který ovládal posilovač řízení hydraulickou spojku či kotoučové brzdy Vůz měl na svou dobu tak revoluční vzhled že zastiňoval všechny své současníky Pětisedadlová karoserie se za dvacet let prakticky nezměnila stále si zachovával podobu se žralokem jen v roce 1965 dostala dvojici zapuštěných světlometů Nabízely se různé verze od původního provedení Chudší typ ID19 a později D Super se používaly nejčastěji jako vozy taxi v Paříži Provedení kombi s názvem Safari nebo luxusní a exkluzivní kabriolety DS décapotable Tato provedení vznikala v 50 a 60 letech Citroën DS se objevil i ve francouzském filmu Fantomas se zlobí kde s ním Fantomas na konci uprchne neboť jeho vůz uměl i létat Jediným slabším článkem vozu byla zastaralá pohonná jednotka z vozu Traction-Avant z roku 1934 Od poloviny 60 let byl proto nabízen modernější čtyřválcový dvoulitr s výkonem 84 koní a maximální rychlostí 135 km h Později se výkon zvýšil až na 141 koní a maximální rychlost stoupla na 195 km h Podrobná historie a zrod Citroënu DS Příchod nového modelu od značky Citroën nebýval v poválečných dobách nějaká častá záležitost vždyť pokrokový Citroën Traction Avant se udržel ve výrobě dlouhých 23 let Avšak roku 1955 všichni návštěvníci Pařížského autosalonu žasli nad tvary budoucnosti nového Citroënu Karoserie žraločích tvarů byla dílem návrháře Flaminia Bertoniho a celý koncept návrháře André Lefebvra Celá karoserie byla nápadná protože kvůli aerodynamickým vlastnostem jí zcela scházela přední maska chladiče Konstrukce karoserie byla pokroková protože jednotlivé panely byly přímo připevněny na rám Nezávislé zavěšení všech kol bylo důmyslné neboť mělo samonastavitelnou výšku Vpředu byla příčná ramena umístěna před hřídelí kol a vzadu ramena vlečená Každé kolo bylo vybaveno hydropneumatickou vzpěrou plněnou plynem ve které tlak udržovalo čerpadlo Tatáž čerpací jednotka dodávala tlakový olej i posilovému řízení a spojce samočinné převodovky Brzdy měly posilovač a byly kotoučové Jedinou počáteční slabinou byl již zastaralý motor z předchozího Traction Avant SouborCitroen_DS_19JPG|Citroën DS 1955–1962 SouborGerman Citroën DS pic-004JPG|Citroën DS 1962–1967 SouborCitroen DS front 20080126jpg|Citroën DS 1967–1975 SouborCitroën DS EuroCitro 2014jpg|Pohled na záď vozu DS se střešními blinkry SouborId3jpg|Interiér ID 19 B 1969 SouborCitro%C3%ABn_DS_23_Pallas_hrjpg|Vrcholný mode DS 23 Pallas Soubor1972 Citroen DS station wagon 02jpg|Citroën DS Break 1967–1975 SouborCitroen DSjpg|DS Break s vypuštěnou hydraulikou < gallery> Pohodlná jízda Tento vůz se skvěle řídil a jízda v něm byla opravdu velice pohodlná Díky aerodynamické karoserii měl vůz nízký koeficient odporu vzduchu a mohl tak pohodlně dosáhnout rychlosti až 137 km h V roce 1957 přišla na svět levnější verze ID 19 – verze bez samočinné převodovky Typ se dále vyráběl do roku 1966 beze změn V tomto roce se objevily zcela nové pohonné agregáty o objemu 2 a 22 litru a rovněž luxusní verze Palas V letech 1961–1971 se objevila i karosářská verze kabriolet V roce 1968 došlo jen k výměně předních světlometů nové světlomety integrované pod průhledné kryty U typu Palas se dokonce přední světlomety naklápěly v závislosti na poloze předních kol V roce 1972 se objevil nejvýkonnější motor o objemu 23 litru s pětistupňovou převodovkou Vůz se vyráběl až do roku 1975 Charakteristika vozu Délka – 4801 mm Šířka – 1778 mm Výška – 1473 mm Rozvor – 3124 mm Rozchod vpředu – 1499 mm Rozchod vzadu – 1295 mm Pohotovostní hmotnost – 1118 kg Motor – řadový čtyřválec 1911 cm³ rozvod OHV Největší výkon – 56 kW Točivý moment – 137 Nm 3000 ot Převodovka – samočinná Nejvyšší rychlost – 137 km h Zrychlení z 0 na 100 km h – 226 s Současné modely DS Díky popularitě staré DSky se francouzská automobilka rozhodla vyvinout zcela nové modely řady DS Jedná se o velmi luxusní sportovní vozy které vynikají svým dynamickým vzhledem Třídveřový hatchback DS3 je nejmenším z nich jehož následovník DS4 je jeho větší a modernější verzí Nejnovějším modelem který přišel na trh v březnu 2012 je velkoprostorový sporťák Citroën DS5 Všechny nové DSky lze sestavit na míru nejen díky volbě motorizace ale lze vybírat i z desítek barev částí karoserie či doplňků vozu Závodní vůz Citroën DS3 WRC S modelem DS3 WRC vyhrál pilot Sébastian Loeb mistrovství světa v rally 2011 Vůz vychází ze sériového DS3 skeletu jeho podvozek však prošel značnými úpravami např dodáním pohonu všech čtyř kol či odpružení McPherson Citroën DS3 WRC pohání čtyřválcový motor s přímým vstřikováním o objemu 16 l jež dosahuje výkonu 300 koní Reference Externí odkazy Cosimo Medicejský 27 září 1389 – 1 srpna 1464 též nazývaný Il Vecchio Starý pocházel z rodu Medicejů a byl florentským bankéřem a neoficiálním vládcem města Syn Givanniho di Bicci de Medici Florentská signorie tvořená příznivci rodu Albizzi poslala roku 1433 Cosima a jeho mladšího bratra Lorenza do vyhnanství Roku 1434 se díky vítězství svých příznivců ve Florencii a vlivu papeže Evžena IV vrátil do města Medicejští poté vystřídali rodinu Albizzi a stali se neoficiálními vládci města Oficiálně zůstalo zachováno republikánské zřízení – signorie a Cosimo stejně jako jeho otec se o úřady prakticky neucházel pouze v případě byl-li o to požádán 3x vykonával po dobu 2 měsíců funkci gonfaloniéra Velmi se zasloužil o rozvoj obchodu ale také věd a umění založil platónskou akademii ve Florencii Financoval mnoho významných soukromých i veřejných staveb mezi něž patří například palác Medici-Riccardi nebo kostel San Lorenzo jehož přestavbou pověřil geniálního architekta Filippa Brunelleschiho Tím že nashromáždil velké množství knih a rukopisů které zpřístupnil svým přátelům humanistům položil základy medicejské knihovny Bibliotheka Medicea Laurenziana která se stala vzorem pro podobné instituce včetně o generaci mladší vatikánské knihovny Florentská signorie mu po smrti udělila titul Pater patriae Otec vlasti přiznaný kdysi Ciceronovi Roku 1439 Cosimo umožnil aby papež Evžen IV přenesl do Florencie koncil který se dosud konal ve Ferraře kde vypukl mor Na florentském jednání které navštívil sám byzantský císař Jan VIII a konstantinopolský patriarcha Jósefos byla uzavřena tzv florentská unie mezi východní a západní církví Účastníky koncilu včetně Cosima Il Vecchia zachytil malíř Benozzo Gozzoli na stěnách kaple v paláci Medici-Riccardi ve známém výjevu Klanění tří králů Literatura HIBBERT Christopher Vzestup a pád rodu Medici Praha 1997 ISBN 80-7106-201-4 MACHIAVELLI Nicollo Florentské letopisy Odeon 1975 Externí odkazy Damašek arabsky oficiálně دمشق Dimašk hovorově aš-Šám الشام je hlavní město Sýrie Často je označován jako nejstarší trvale osídlené město na světě Nyní má přibližně 17 milionu obyvatel 2009 Historie Předpokládá se že město bylo osídleno před 10 000 až 8 000 lety př n l Do příchodu Aramejců však nebylo město považováno za důležité Jejich příchod měl za následek vybudování prvního vodovodního systému na světě a již ve druhém tisíciletí před naším letopočtem se Damašek pyšnil coby významné obchodní a řemeslné město To se později stalo metropolí silné aramejské monarchie Po Aramejcích přišli Asyřané Babylónci a Peršané V následujících letech se město stále víc a víc rozvíjelo roku 64 př n l z něj Římská říše učinila svou provincii O římské nadvládě dodnes svědčí třeba ruiny Jupiterova chrámu Největší rozkvět zažilo město v období tzv „zlatého věku od roku 661 kdy rod Ummájovců ustanovil Damašek hlavním městem nového islámského státu a následoval rychlý rozvoj a velká výstavba – stavěly se honosné paláce a mešity prostorné trhy nemocnice proslulé lázně a vodovodní a kanalizační zařízení Nejznámější památkou na tuto éru je Ummájovská mešita V roce 750 se stal hlavním městem Bagdád a veliká sláva Damašku se na mnoho let vytratila Menší rozvoj se do města dostavil s příchodem Osmanů kteří začali znovu stavět mešity školy citadely a obestavěli Damašek pásem ochranných hradeb Ani tato výstavba avšak netrvala dlouho – kolem roku 1400 bylo město zničeno a spáleno Mongolským impériem Pod vlivem Osmanské říše v 18 století začal Damašek po dlouhé době opět vzkvétat – navenek působilo město chudě uvnitř to však byl klenot známý po celém okolí V roce 1943 se stal Damašek hlavním městem nezávislé Sýrie Charakter města Damašské Staré město je ukryto za vnitřními hradbami a přístup sem vede několika branami Nachází se zde několik mešit citadela vojenská pevnost bývalé rezidence a paláce vlivných a bohatých kupců a správců Syrské hlavní město uchvátí na první pohled Tvoří příjemnou oázu uprostřed pouště Okolí města tvoří především hory a řeka Barada Damašek je pro většinu návštěvníků tím nejkrásnějším pohledem na Orient – staré mešity zahalené ženy čajovny a vodní dýmky tržnice Damašek je obdivován především díky svým pozoruhodným kontrastním jevům – na Starém městě nemoderní autobusová a taxi doprava kupci s oslíky a povozy v nových částech potom technicky vyspělé luxusní klimatizované autobusy a luxusní damašské metro Mezinárodní letiště Damašek IATA DAM ICAO OSDI je situované 20 km od centra města Nabízí pravidelné spojení do předních světových destinací – Moskva Paříž Londýn Berlín Madrid Amsterdam Frankfurt nad Mohanem nebo Stockholm Pravidelnou linku sem z Ruzyňského mezinárodního letiště v Praze také provozují čtyřikrát týdně i České aerolinie Partnerská města Dubaj Spojené arabské emiráty Káhira Egypt Řím Itálie Athény Řecko 1996 Bukurešť Rumunsko Florencie Itálie Ammán Jordánsko Córdoba Španělsko Alexandrie Egypt Paříž Francie Rio de Janeiro Brazílie Caracas Venezuela Jerevan Arménie Milán Itálie Málaga Španělsko Madrid Španělsko Tripolis Libye 1998 Budapešť Maďarsko Rabat Maroko 1987 São Paulo Brazílie 1999 San'á Jemen Navi Mumbai Indie Související články Sýrie Seznam světového dědictví v arabských státech Externí odkazy webová stránka o městě Více než 70 % všech hvězd tvoří dvojhvězdy a v Mléčné dráze je to více než polovina hvězd jen asi sedmina hvězd jsou osamocené jako třeba Slunce Dvě hvězdy složky obíhají kolem společného těžiště a to podle třetího Keplerova zákona Dvojhvězda jsou dvě hvězdy které jsou na obloze blízko sebe V zásadě může jít o blízkost dvojího druhu fyzická dvojhvězda − hvězdy jsou skutečně blízko sebe a obíhají kolem společného těžiště jeden z případů vícenásobné hvězdy optická dvojhvězda − hvězdy jsou v prostoru daleko od sebe ale z pohledu pozorovatele na Zemi se promítají na stejné místo na obloze Fyzická dvojhvězda Fyzická dvojhvězda má společné těžiště Obě dvě hvězdy vznikají ve stejný okamžik ale mohou se vyvíjet různě Může tak docházet třeba k vývinu jedné rychleji než druhé což můžeme pozorovat u Algolu nebo jiných jemu podobných dvojhvězd V takovém případě může nastat situace kdy jedna hvězda předává té druhé svou hmotu přes Rocheův lalok V jiných případech můžou zase vznikat hvězdy které jsou si sobě podobné i se podobně vyvíjí a dospějí do konečného stádia Na těchto tělesech se pak dají pozorovat velice dobře například efekty gravitačních vln Podle třetího Keplerova zákona lze spočíst hmotnost celé soustavy Fyzické dvojhvězdy lze ještě rozdělit na vizuální dvojhvězdy − obíhají kolem sebe ve větší vzdálenosti než ostatní typy dalekohledem tedy můžeme pozorovat každou hvězdu zvlášť Méně hmotná hvězda obíhá kolem hvězdy hmotnější Vizuální dvojhvězdou je například Mizar v souhvězdí Velké medvědice astrometrické dvojhvězdy- jsou vlastně vizuální dvojhvězdy ale lze u nich pozorovat jen jednu z hvězd To že je pozorovaný objekt dvojhvězdou rozpoznáme podle toho jak na sebe hvězdy složky působí spektroskopické dvojhvězdy − dochází k pravidelnému posouvání spektrálních čar k fialovému a pak k červenému konci spektra nebo rozdvojování a spojování čar − vidíme že se zdroj světla přibližuje pak vzdaluje zákrytové proměnné dvojhvězdy − hvězdy složky se pravidelně překrývají což je způsobeno rovnoběžnou nebo téměř rovnoběžnou dráhou jejich oběhu se zorným paprskem pozorovatele ze Země Překrýváním dochází ke změnám v jasnosti podle toho rozpoznáme zákrytovou dvojhvězdu volné dvojhvězdy Velmi málo se ovlivňují protože kolem společného těžiště obíhají ve vzdálenosti několikanásobně větší než je jejich průměr Periody překrytí jsou dlouhé a změny ve spektru lze jen těžko rozpoznat těsné dvojhvězdy Kolem společného těžiště obíhají ve vzdálenosti blízké jejich poloměru Mají tři podskupiny dotykové Hvězdy vyplňují Rocheovu mez a dochází mezi nimi k výměně hmoty polodotykové Rocheovu mez vyplňuje jen jedna z hvězd ta hmotnější z ní může hmota přetékat na méně hmotnou hvězdu oddělené Nedochází k výměně hmoty žádná z hvězd Rocheovu mez nevyplňuje Dochází jen ke vzájemnému působení slapových sil Související články Binární planetka Dvojplaneta Externí odkazy Emiliano Zapata Salazar 8 srpna 1879 – 10 dubna 1919 byl jeden z vůdců Mexické revoluce která vypukla v roce 1910 a byla namířena proti prezidentovi Porfiriu Díazovi Zapata založil a organizoval důležitou ozbrojenou skupinu která se jmenovala Osvobozenecká armáda jihu Životopis Jako syn koňského handlíře už v mládí viděl jak špatně zachází vlastníci plantáží s chudými rolníky a jak je okrádají Ve věku 18 let se postavil do vedení protestní akce proti jednomu z velkomajitelů půdy Za tuto činnost byl zatčen Roku 1910 propuklo povstání proti diktátoru Porfiriu Diazovi který tehdy v Mexiku vládl Zapata se tehdy s nadšením přidal na stranu revolucionářů Zúročil své zkušenosti ze sedmileté vojenské služby dotáhl to na seržanta a za jeden rok už měl pod kontrolou jižní část Mexika Osm let vedl tento boj za pomoci rolnické armády vyháněl velkostatkáře hacendados kteří skonfiskovali rolníkům půdu a spravedlivě ji opět rozděloval Jeho heslem bylo „Tierra y Libertad – Země a svoboda 10 dubna 1919 byl vlákán do léčky a zavražděn Bylo mu tehdy 40 let Přesto že tato revoluce byla prohrána přinesla své ovoce uskutečnila se pozemková reforma Výroky Přezdívky Calpuleque náhuatl lídr šéf El Tigre del Sur Tygr jihu El Tigre Tygr El Tigrillo Malý Tygr El Atila del Sur Attila jihu Související články Mexická revoluce Pancho Villa EZLN Externí odkazy Encyklopedie řecky έγκύκλιος enkyklios okružní + παιδεία paideia výchova je strukturované zpravidla objemné dílo které se pokouší zevrubně představit lidské poznání týkající se jednoho více anebo všech oborů Pojmu έγκυκλοπαιδεἰα enkyklopaideia poprvé užil v 5 století př n l Hippias z Elidy který jim označoval všeobecné vzdělání Obecná charakteristika Encyklopedie je specifický druh slovníku jde o naučný slovník ale nevykládá věci v pořadí věcné návaznosti jako učebnice nebo vědecké zprávy a eseje nýbrž jednotlivými poměrně úzce tematickými ale podrobnými hesly tradičně řazenými abecedně stejně jako ostatní typy slovníků V elektronické podobě je abecední uspořádání potlačeno Na rozdíl od slovníku který přináší stručnou definici hesla se encyklopedie snaží přiblížit předmět hlouběji a podrobněji Encyklopedický text může být také lépe strukturován a přinést pro čtenáře dostatečnou informaci o daném tématu hesla doplněnou o ilustrace mapy přehledy grafy bibliografii apod Také zpravidla často odkazuje na související hesla Encyklopedii lze definovat pomocí čtyř základních vlastností jejího předmětu účelu metody či členění a proces vzniku Předmět Tematika encyklopedie může být obecná Ty obsahují hesla z různých oborů Ottův slovník naučný Encyclopædia Britannica apod nebo se mohou specializovat na určitý obor či okruh hesel pak se obvykle označují jako slovníky např filozofický slovník slovník lékařství apod či na určitou zeměpisnou či kulturní oblast např o určité zemi náboženství apod Určení Encyklopedická díla mají za cíl přinést důležité shromážděné poznání z určitého oboru; v tomto smyslu se liší podrobností a záběrem Účel díla může ovlivnit i cílový okruh čtenářů; dětské encyklopedie se s tématem vypořádávají jinak než všeobecné encyklopedie či odborné slovníky Řazení Historicky existují dva rozdílné způsoby organizace tištěných encyklopedií abecední řazení a hierarchické řazení podle kategorií Moderní elektronické encyklopedie obvykle spojují obě metody krom toho umožňují rychlé vyhledávání díky indexaci a křížovým odkazům Metoda vzniku Encyklopedická díla se také liší ve volbě svých autorů a editorů způsobu shromažďování ověřování a sepisování jednotlivých hesel Autoři encyklopedického díla mohou být renomovanými odborníky v daných oborech jiné moderní encyklopedie jsou tvořeny a ověřovány mnohem širším okruhem autorů Velmi volný přístup praktikují ''otevřené encyklopedie mezi nimi i zejména Wikipedie Raná encyklopedická díla Idea encyklopedie je velmi stará – pochází ze starého Řecka tzv „zaokrouhlené vzdělání – enkyklios paideia Římané tento pedagogický koncept přejímají a v dílech různých myslitelů např Varro Martianus Capella postupně vykrystalizuje ve svobodná umění septem artes liberales Toto přejímá středověk V raném středověku jsou důležitými encyklopedisty Cassiodorus Isidor ze Sevilly Beda Ctihodný či Rabanus Maurus ve vrcholném středověku např Thierry ze Chartres Alexander Neckam či Vincent z Beauvais V renesanci a zvláště v éře osvícenství se touha popsat co nejlépe a nejdetailněji okolní svět objevuje znovu Proto se rozvíjely vědy zvláště přírodní vědy a vznikaly první novodobé encyklopedie Jejich cílem bylo shrnout dosavadní lidské vědění a podat celkový obraz úsilí lidského ducha První velkou encyklopedií byla Encyklopedie aneb Racionální slovník věd umění a řemesel vydávaná v letech 1751-1772 jež byla sestavena Denisem Diderotem a jeho spolupracovníky kterými byli například Jean-Jacques Rousseau Voltaire Charles Louis Montesquieu Étienne Bonnot de Condillac Claude-Adrien Helvétius či Paul Heinrich Dietrich von Holbach Encyklopedie vznikla na základě osvícenského racionalismu Související články Slovník Lexikon Wikipedie Ottův slovník naučný Masarykův slovník naučný Encyclopædia Britannica Encyklopedie Jung-le Velká sovětská encyklopedie Příruční slovník naučný Malá československá encyklopedie CO-JAK-PROČ Diderot encyklopedie Universum encyklopedie Literatura Dagmar Hartmanová in Národní knihovna knihovnická revue 1 2000 pp 15–21 Dagmar Hartmanová in Národní knihovna knihovnická revue 2–3 2000 pp 80–88 Externí odkazy Evropská organizace pro jaderný výzkum je mezinárodní organizace se sídlem v Ženevě Je známa též pod zkratkou CERN z franc Conseil Européen pour la recherche nucléaire Byla zřízena roku 1954 Cílem organizace je spolupráce evropských států v oblasti čistě vědeckého a základního výzkumu jakož i výzkumu s ním do značné míry souvisejícího Organizace se nezabývá činností pro vojenské účely výsledky jejích experimentálních a teoretických prací se zveřejňují nebo jinak zpřístupňují veřejnosti ČR se účastní její činnosti od roku 1993 Členské státy Zakládajícími členy byly Belgie Dánsko Francie Itálie Jugoslávie do 1961 Německo Nizozemsko Norsko Řecko Spojené království Švédsko a Švýcarsko Následovaly další státy Rakousko 1959 Španělsko 1961-1968 a od 1983 Portugalsko 1986 Finsko 1991 Polsko 1991 Maďarsko 1992 Česko 1993 Slovensko 1993 Bulharsko 1999 a Izrael 2014 Status pozorovatele má Turecko 1961 Rusko 1993 Japonsko 1995 USA 1997 a Indie 2002 Z mezinárodních organizací pak EU a UNESCO Charakteristika Evropská laboratoř pro fyziku částic je nejrozsáhlejší výzkumné centrum částicové fyziky na světě Byla založena v roce 1954 a od té doby se tato laboratoř která byla prvním takovým evropským společným dílem stala zářným příkladem úspěšné mezinárodní spolupráce Z původních 12 signatářů dohody o založení CERN vzrostl počet členských zemí na 20 Laboratoř leží na francouzsko-švýcarské hranici západně od Ženevy na úpatí pohoří Jura Se zdejším zařízením pracuje okolo 9500 vědců což je polovina všech částicových fyziků na světě Vědci reprezentují 500 univerzit či jiných odborných pracovišť a více než 80 národností Zabývá se čistou vědou a hledá odpovědi na nejpřirozenější otázky Co je to hmota? Jak hmota vznikla? Jak jsou utvářeny složité hmotné objekty jako hvězdy planety nebo lidští tvorové? Tím že laboratoř zkoumá složení hmoty hraje i důležitou roli v rozvoji technologie budoucnosti Měření prováděná zdejšími vědci jsou důležitým testovacím polem i pro průmysl neboť právě částicová fyzika vyžaduje vysokou přesnost provedení všech přístrojů Díky prvotřídní technické vybavenosti hraje laboratoř důležitou úlohu i ve zlepšování technické vzdělanosti Současný rozsah programu odborné přípravy a kvalifikované vedení láká do laboratoře mnoho talentovaných mladých vědců a inženýrů Většina z nich najde uplatnění v průmyslu kde jsou vysoce ceněny jejich zkušenosti s prací v mnohonárodním prostředí Poslání V současnosti stojí na samém čele lidského hledání které je staré jako sám člověk Úkolem laboratoře je porozumět tomu z jakých součástí je hmota složena a jak tyto součásti spolu interagují Jeho zařízení urychlovače a detektory částic patří mezi největší a nejsložitější vědecká zařízení na světě V laboratoři se nachází jedno z nich Jedná se o částicový detektor nazývaný L3 protože byl třetím detektorem navrženým pro urychlovač LEP Large Electron-Positron Collider česky asi Velký srážeč elektronů a pozitronů L3 je jeden ze čtyř detektorů na obvodu sedmadvacetikilometrového kruhu LEP Každý z nich je velký jako třípatrový dům a je vybaven komplikovanou elektronikou LEP a jeho detektory jsou postaveny uvnitř tunelu který se nachází 50 až 150 m pod zemí Jejím úkolem je poskytovat svazky částic s vysokou energií fyzikům kteří je používají při svých experimentech Laboratoř vděčí za své výsadní postavení tomu že využívá největší soustavu propojených urychlovačů na světě Tyto urychlovače pracují s různými druhy částic potřebných pro všechny typy experimentů V LEP jsou urychlovány elektrony a pozitrony které se navzájem srážejí Na jiném místě částice s vysokou energií nazývané miony otevírají protony a neutrony jako lovec perel perlorodku když se chce podívat dovnitř Komplex urychlovačů CERN dokáže dokonce urychlovat i jádra atomů olova která se pak rozbíjejí na nepohyblivých terčících Z vlastního centra srážky v němž po kratičký okamžik panují poměry blízké stavu vesmíru těsně po velkém třesku se vynoří stovky částic Výzkumníci zde studují velké počty takových pozoruhodných událostí a snaží se porozumět tomu jak se za 13 miliard let po velkém třesku vesmír stal takovým jak jej vidíme dnes kolem sebe Částicová fyzika studuje věci které jsou neuvěřitelně malé Do šířky vlasu se vejde přibližně milion atomů ale i něco tak malého jako atom je obrovské ve srovnání s částicemi které se urychlují a studují zde Kdybychom si představili atom zvětšený do velikosti fotbalového stadionu jeho jádro by mělo velikost malého míčku či kuličky Atomy jsou tedy z 9999% prázdné CERN se zabývá částicemi které vyplňují zbývajících 001% K poznávání tak malých věcí jsou potřeba extrémně silné „mikroskopy Těmi jsou pro tuto oblast fyziky urychlovače a detektory částic jako ty používané zde Urychlovače částic Urychlením získají částice velmi vysoké energie Jejich následné střílení do terčů nebo vzájemné srážky pomáhají fyzikům rozluštit tajemství sil působící mezi částicemi Existují urychlovače dvou typů lineární a kruhové V CERN se můžeme setkat s oběma Urychlovače používají silné elektrické pole jehož prostřednictvím „nahustí energii do svazku částic Magnetické pole svazek přesně zaostřuje a slouží i k udržení částic na kruhové dráze Lineární urychlovače předávají energii svazku při jeho postupném pohybu po celé délce Platí tedy že čím delší zařízení tím vyšší konečná energie V kruhových urychlovačích částice létají znovu a znovu kolem dokola a hromadí tak energii s každým oběhem kruhu Jak ale rychlost částic roste většina má tendenci „vyletět ven z kruhu podobně jako auto projíždějící ostrou zatáčku na silnici To je důvod proč je LEP tak velký Byl navržen tak aby zakřivení kruhu bylo tak mírné jak je to jen možné Částice se buď vzájemně srážejí vstřícné svazky např jako v LEP nebo narážejí na nepohyblivé terče vně urychlovače Přitom vznikají nové částice Tak se hmota mění v energii a obráceně podle Einsteinovy známé rovnice E mc² E označuje energii m hmotnost a c je rychlost světla E mc² nám říká že 1 gram hmoty obsahuje úžasných 2010¹² kalorií tj 20 miliard kilojoulů Částice studované v CERN jsou ovšem tak maličké že energie obsažená v jedné urychlené částici v LEP je jenom asi 10-9 kalorie Důležité je že při srážkách částic je energie soustředěna ve velmi malém prostoru Při tak vysoké koncentraci energie se produkují další částice které můžeme studovat a jež nám poskytují nový pohled na nejniternější tajemství přírody V tunelu LEP byl po jeho demontáži jež se uskutečnila v letech 2000-2001 instalován nový urychlovač LHC Large Hadron Collider česky Velký srážeč hadronů Do zkušebního provozu byl uveden v roce 2008 a po několika denním provozu byl z důvodů poruchy chlazení odstaven až do půlky roku 2009 Po opravě byl v provozu od září 2009 do začátku roku 2013 Nyní probíhá plánovaná odstávka po níž by se měl v roce 2015 urychlovač rozběhnout s vyšší energií Protože při srážkách v LHC je produkováno více energie než v LEP i detektory budou muset být větší jeden z nich nazývaný ATLAS je veliký asi jako šestipatrová budova Zdá se paradoxní že zkoumání něčeho tak neuvěřitelně malého vyžaduje tak velké detektory Důvodem je to že částice s vyšší energií vznikající při srážkách mohou pronikat silnější vrstvou hmoty Proto detektory musí být tak ohromné Detektory částic Úkolem detektorů částic jako jsou L3 nebo ATLAS je zaznamenat co se stalo při srážce částic Detektory se podobají ruským panenkám matrjoškám skládají se z různých do sebe vložených vrstev Ke srážkám dochází uprostřed každá vrstva měří různé vlastnosti nově vzniklých částic Jedním z detektorů na urychlovači LEP je DELPHI detekční zařízení která získávají podrobné údaje o drahách částic v oblasti kde vyletují z místa srážky Pak přicházejí zařízení na měření energie kalorimetry ve kterých většina částic ukončí svou cestu Červené skvrnky odpovídají energii kterou částice přinesly a kterou zde odevzdaly Vnější vrstva celého „cibulového uspořádání je tvořena pásem detektorů zaznamenávajících částice které dokázaly proniknout až tak daleko od středu Úkolem magnetu uvnitř detektoru je zakřivovat dráhy nabitých částic ve vnitřních vrstvách což pomáhá při identifikaci jednotlivých druhů částic Význam studia částic Všechno ve vesmíru je vytvořeno z částic včetně nás samotných Díky zdejší práci i jiných laboratoří ve světě zabývajících se částicovou fyzikou nyní víme že k tomu abychom vysvětlili složení obyčejné hmoty potřebujeme pouhé čtyři druhy částic stavebních kamenů Tyto částice se nazývají kvark u kvark d elektron a elektronové neutrino Země a všechno na ní planety i Slunce a všechny hvězdy na obloze jsou podle všeho vytvořeny za stejných čtyř základních součástí Je to jako stavebnice Z kvarků u a d se skládají protony a neutrony které společně vytvářejí atomová jádra Jádra spolu s elektrony v obalech tvoří atomy které se dále různě spojují a vytvářejí složitější objekty Čtvrtým členem rodiny je elektronové neutrino které interaguje s ostatní hmotou tak slabě že je dokážeme jen stěží pozorovat Základní částice hmoty představují jen polovinu celého příběhu Na to aby držely pohromadě je třeba něco dalšího „Lepidlo má podobu sil které jsou samy tvořeny částicemi Částice tvořící sílu se však velmi liší od částic hmoty Jejich hlavním úkolem je přenášet interakce od jedné částice hmoty ke druhé Gravitace nejznámější síla je ze všech nejslabší Částice o které se domníváme že je jejím nosičem graviton nebyla v roce 2009 objevena Na opačném konci měřítka síly je silná interakce jejímž nositelem jsou gluony které drží pohromadě kvarky a vytvářejí tak protony a neutrony v atomovém jádře Silná interakce má kuriózní vlastnost Čím jsou kvarky dále od sebe tím je působení síly mezi nimi větší To znamená že kvarky jsou uvězněny uvnitř protonů či neutronů Mezi oběma krajními póly co do intenzity se nacházejí další dva typy interakcí elektromagnetická s nosiči fotony a slabá jejímiž nosiči jsou částice W a Z Elektromagnetická interakce udržuje elektrony na orbitách okolo jádra a drží pohromadě atomy v chemických či biochemických molekulách Slabá interakce pomáhá hvězdám svítit a je také příčinou jednoho z typů radioaktivity radioaktivity beta Tyto dvě interakce jsou nyní vysvětlovány pomocí jedné společné teorie nazývané elektroslabá teorie To představuje důležitý krok na cestě která vede k jednomu z hlavních cílů současné fyziky Najít jednotnou teorii popisující všechny síly v přírodě Jednou z nejpřekvapivějších věcí v moderní částicové fyzice je existence dalších dvou rodin částic hmoty Každá z nich je podobná čtveřici kvark u kvark d elektron a elektronové neutrino až na to že jsou těžší Přirozeným způsobem se vyskytují jedině na exotických místech jako jsou horká centra hvězd ale jsou také produkovány na urychlovačích v CERN a podobných laboratořích Sbírku částic v přírodě doplňuje antihmota něco jako „zrcadlový obraz obyčejné hmoty Antihmotu předpověděl v roce 1928 britský fyzik Paul Dirac Brzo poté Američan Carl David Anderson antihmotu skutečně objevil ve srážkách vysokoenergetických částic kosmického záření Volná antihmota dnes ve vesmíru neexistuje Těsně po velkém třesku kdy vesmír vznikl hmota a antihmota existovaly v rovnováze tedy že bylo stejně antihmoty jako hmoty Teorie popisu částic hmoty a částic nosičů síly se nazývá standardní model Ačkoli už po více než 20 let úspěšně prochází všemi experimentálními testy není standardní model úplným popisem přírody Fyzikové v CERN přispívají svou prací k vytvoření dokonalejší představy jak vesmír funguje Standardní model zanechává stále příliš mnoho nezodpovězených otázek aby mohl být konečnou teorií částic a sil Proč mají částice hmotnost? Jsou různé síly v přírodě jenom jiným pohledem na stejnou věc? Skutečně není ve vesmíru žádná antihmota? To standardní model neříká Nový urychlovač LHC umožní pustit se do hledání odpovědí na tyto a podobné důležité otázky Výstavba LHC byla započata v roce 2005 a připravovaný program svádí dohromady tisíce vědců z celého světa Uveden do provozu byl v roce 2009 Pro udržení protonových svazků na dráze v LHC byl vyvinut nový silný supravodivý magnet Na vývoji detektorů které budou studovat srážky na LHC a které jsou větší a komplexnější než kdykoli předtím se už pracuje I týmy spolupracujících fyziků kteří tyto detektory konstruují jsou největší jaké kdy částicová fyzika poznala Na tomto projektu spolupracuje více než 4400 vědců z celého světa Když v 50 letech CERN vznikl vytvořil se tím standard pro evropskou spolupráci ve vědě S LHC se CERN stává první skutečně komplexní světovou laboratoří Související články Large Hadron Collider Urychlovač Externí odkazy dokumentový a multimediální archiv Česká televize Exoplaneta nebo také extrasolární planeta je planeta obíhající kolem jiné hvězdy než kolem Slunce a patřící tudíž do jiné než sluneční planetární soustavy Přestože byly exoplanety již dávno předpovězeny nebyly do 90 let dvacátého století známy žádné planety obíhající jinou hvězdu hlavní posloupnosti Avšak od počátku 21 století jsou díky novým metodám pozorování a lepším technologiím každoročně objeveny desítky exoplanet Objevy exoplanet vybízejí k otázce existence mimozemského života Před rokem 1990 bylo známo jen osm objektů dnes klasifikovaných jako planety všechny v naší sluneční soustavě; v současnosti 29ledna 2015 jich známe 1888 Odhaduje se že nejméně 10 % hvězd podobných Slunci obíhá alespoň jedna planeta ale ve skutečnosti jich může být i mnohem více Podle platné definice Mezinárodní astronomické unie je planeta těleso obíhající okolo hvězdy Byly však objeveny i „volně plující planetární objekty objekty větší než nepravidelný asteroid ale menší než tělesa v nichž probíhají termonukleární reakce např hnědý trpaslík Jelikož tyto objekty nejsou v souladu s platnou definicí planety nebudou v tomto článku dále rozebírány Většina exoplanet které byly objeveny má hmotnost větší nebo porovnatelnou s plynnými obry ve sluneční soustavě Výjimku tvoří několik planet obíhajících vyhaslou hvězdu nebo zbytek supernovy zvaný pulzar a planety u hvězd Mí Arae 55 Cancri a GJ 436 jejichž velikost je srovnatelná s Neptunem Planeta obíhající hvězdu Gliese 876 má odhadovanou velikost 6 až 8 krát větší než Země a je pravděpodobně kamenná Není jasné zda se budou nově objevené planety podobat plynným obrům naší sluneční soustavy nebo zda budou úplně jiného typu který v naší sluneční soustavě není znám Zvláště některé z těchto planet známé jako horké Jupitery obíhají v extrémní blízkosti svých mateřských hvězd po téměř kružnicových oběžných dráhách Přijímají proto o mnoho více záření než plynní obři v naší sluneční soustavě Vyvstává proto otázka zda se jedná o stejný typ planet Americká NASA připravuje umělou družici pro hledání planet pozemského typu anglicky Terrestrial Planet Finder která bude schopna nalézt planety velikosti Země Frekvence výskytu takových planet je jednou z proměnných v Drakeově rovnici která odhaduje počet inteligentních komunikujících civilizací existujících v naší galaxii Zatím se daří objevovat především planety které jsou dostatečně velké a obíhají ve značné blízkosti mateřské hvězdy tak že tuto hvězdu rozkmitají alespoň na určitou minimální úroveň zachytitelnou dnešními přístroji Postupem času jak budou sestrojovány stále lepší dalekohledy bude možné zachytit v dnešní době hypotetické menší a vzdálenější planety Zatím nejlepším příkladem terestrické exoplanety je Gliese 581 c druhá planeta červeného trpaslíka Gliese 581 vzdáleného přibližně 20 světelných let od Země Tato planeta obíhá v obyvatelné oblasti okolo své hvězdy – její oběžná dráha leží v takové vzdálenosti že na planetě panují příznivé teplotní podmínky Historie detekce Odvolané objevy Nepotvrzená až do roku 1988 byla existence extrasolárních planet dlouho považována za pravděpodobnou a spekulace ohledně planet obíhajících jiné hvězdy se datují až do 18 století kdy např Isaac Newton ve svém díle General Scholium 1713 napsal „A pokud jsou pevné hvězdy centry jiných podobných systémů tyto formované s obdobným záměrem musí být všechny podrobeny Jeho nadvládě Překlad z angličtiny Motte 1729 Tvrzení o detekci exoplanet se objevovaly od devatenáctého století Některé z prvních zahrnují Dvojhvězdy 70 Ophiuchi V roce 1855 Kapitán W S Jacob z Madraské observatoře britské Východoindické společnosti nahlásil že podle orbitálních anomálií je "vysoce pravděpodobné" že je v tomto systému "planetární těleso" V roce 1890 Thomas Jefferson Jackson See z Chicagské univerzity a "United States Naval Observatory" prohlásil že orbitální anomálie potvrdily existenci temného tělesa v systému 70 Ophiuchi s orbitální periodou 36 let obíhajícího kolem jedné z hvězd V průběhu padesátých a šedesátých let 20 století Peter van de Kamp ze "Swarthmore College" několikrát ohlásil objev exoplanet tentokrát obíhajících Barnardovu hvězdu Astronomové dnes obecně považují všechna tato měření za chybná V roce 1991 Andrew Lyne M Bailes a S L Shemar prohlásili že objevili planetu obíhající okolo pulsaru PSR 1829-10 díky změnám periody pulsaru Tvrzení brzy vyvolalo náležitou pozornost avšak Lyne a jeho tým tvrzení brzy stáhli Publikované objevy První publikovaný objev který obdržel následné potvrzení byl učiněn v roce 1988 kanadskými astronomy Brucem Campbellem G A H Walkerem a S Yangem Jejich sledování radiální rychlosti naznačovala že hvězdu Gamma Cephei obíhá planeta Zůstali však opatrní ohledně tvrzení o objevu opravdové exoplanety a skepse ohledně podobných objevů setrvávala v astronomické společnosti několik let Bylo to způsobeno v největší míře faktem že patřičná měření byla na hranici schopností tehdejších přístrojů K nejistotě dále vedl fakt že patřičná tělesa mohly být také hnědí trpaslíci Následující rok byla publikována další pozorování potvrzující pravdivost planety obíhající okolo Gamma Cephei Na počátku roku 1992 ohlásili radioastronomové Aleksander Wolszczan a Dale Frail objev planety obíhající pulsar PSR 1257+12 Tento objev byl rychle potvrzen a obecně považován za první skutečný objev exoplanety Věří se že se tyto „pulsarové planety zformovaly z pozůstatků supernovy ze které pulsar vznikl nebo z pevných jáder plynných obrů která přežila výbuch supernovy a klesla na novou oběžnou dráhu 6 října 1995 ohlásili Michel Mayor a Didier Queloz z Ženevské univerzity objev první exoplanety obíhající okolo běžné hvězdy hlavní posloupnosti Tento objev byl uskutečněn v Observatoire de Haute-Provence a zahájil éru objevů exoplanet Technologický pokrok nejvíce postřehnutelný ve spektroskopii s vysokým rozlišením vedl k detekci mnoha nových exoplanet v rychlém sledu Tyto pokroky dovolily astronomům detekovat exoplanety nepřímo měřením jejich gravitačního vlivu na pohyb jejich mateřské hvězdy Některé exoplanety byly také nalezeny díky změně jasnosti hvězdy v době kdy před ní procházela planeta K 28 října 2010 jich bylo objeveno a potvrzeno celkem 493 exoplanet V květnu 2014 představil projekt Gemini Planet Imager schopnost pořídit přímé fotografie exoplanet o velikosti Jupiteru 10 milionů světelných let od Země Metody detekce Planety jsou extrémně slabé zdroje světla v porovnání s jejich mateřskými hvězdami Na viditelných vlnových délkách mají většinou méně než milionkrát nižší jas Navíc jejich mateřská hvězda způsobuje oslnění které znemožňuje přímé pozorování Z těchto důvodů je mohou dnešní teleskopy přímo vidět pouze za výjimečných okolností Konkrétně pokud je planeta znatelně větší než Jupiter je daleko od své hvězdy a je dostatečně horká aby vyzařovala infračervené záření Drtivá většina známých exoplanet byla objevena pomocí nepřímých metod Astrometrie Spočívá v precizním měření polohy hvězdy na obloze a sledování jak se její poloha mění v čase Pokud má hvězda planetu pak její gravitační působení donutí hvězdu obíhat po malé obecně eliptické oběžné dráze okolo jejich společného těžiště přesněji hmotného středu Viz animace vpravo Radiální rychlost neboli Dopplerova metoda Změna v rychlosti hvězdy ve směru k Zemi resp od Země tj změna v její radiální rychlosti vzhledem k Zemi může být odvozena z posunu jejích spektrálních čar v důsledku Dopplerova jevu Toto je zdaleka nejúčinnější metoda Perioda pulsaru Pulsar malý extrémně hustý pozůstatek hvězdy která vybuchla ve formě supernovy emituje díky své rotaci radiové vlny s extrémní pravidelností Lehké anomálie v periodě pulzů jsou způsobeny pohybem pulsaru v důsledku přítomnosti planety Změna jasu Když planeta prochází před svou mateřskou hvězdou pozorovaný jas hvězdy se o něco sníží v závislosti na velikosti hvězdy a planety Efekt gravitační čočky Efekt gravitační čočky je důsledkem obecné teorie relativity kdy dochází k ohybu trajektorie elektromagnetického vlnění v důsledku gravitačního pole Případná planeta procházející před hvězdou by se chovala jako „spojná čočka Prachový disk Disk prachových částic se vyskytuje v okolí mnoha hvězd Tento prach může být detekován neboť pohlcuje záření hvězdy které následně re-emituje ve formě infračerveného záření Z vlastností tohoto disku lze usuzovat na přítomnost planety Zatmění dvojhvězdy Pokud při pohledu ze Země dochází ve dvojhvězdném systému k alespoň částečnému zatmění může být planeta odhalena díky změně periodicity těchto zatmění Jde o nejspolehlivější metodu detekce exoplanet v binárních systémech Polarimetrie Světlo hvězdy se při průchodu atmosférou polarizuje což může být detekováno polarimetrem Zatím však touto metodou nebyly nalezeny žádné planety Přímé pozorování přímé zobrazení ve viditelném či infračerveném světle Až na výjimky byly všechny exoplanety nalezeny s použitím pozemních teleskopů Nicméně většina metod by byla mnohem efektivnější nad neklidnou zemskou atmosférou Sonda COROT vypuštěna v prosinci 2006 byla první aktivní vesmírnou misí zaměřenou na hledání exoplanet Hubbleův vesmírný dalekohled již také nalezl nebo alespoň potvrdil několik planet 7 března 2009 byla vypuštěna sonda Kepler která má za úkol hledat vzdálené exoplanety podobné Zemi Existuje více dalších plánovaných misí nebo alespoň návrhů jako např New Worlds Mission Darwin ESA Space Interferometry Mission Terrestrial Planet Finder a PEGASE Označení Za jméno hvězdy se přidá malé písmeno Začíná se u „b např 51 Pegasi b dále pak "c" atd "a" mělo být vyhrazeno pro hvězdu samotnou na rozdíl od celého systému to se ale neuchytilo Písmena se přiřazují planetám na základě pořadí v němž byly objeveny nikoli v závislosti na jejich poloze Například v systému Gliese 876 byla poslední objevená planeta pojmenována Gliese 876 d přestože je blíže k hvězdě než Gliese 876 b i Gliese 876 c Před objevem 51 Pegasi b v roce 1995 byly planety pojmenovávány různě První nalezené planety okolo pulsaru PSR 1257+12 byly pojmenovány s velkými písmeny PSR 1257+12 B a PSR 1257+12 C Když byla poté v systému objevena nová k pulsaru bližší planeta byla pojmenována PSR 1257+12 A namísto D Některé exoplanety mají i své neoficiální přezdívky Například HD 209458 b je někdy nazývána "Osiris" a 51 Pegasi b se říká "Bellerophon" podle řeckého mýtu o Bellerofontovi Gliese 581 c nejmenší objevená exoplaneta která je také nejvíce podobná zemi je někdy nazývána "Ymir" Mezinárodní astronomická unie nemá v plánu oficiálně pojmenovávat exoplanety z praktických důvodů Obecné vlastnosti Charakteristika hvězd Většina exoplanet obíhá okolo hvězd podobných Slunci tedy hvězd hlavní posloupnosti spektrální třídy F G nebo K Jedním z důvodů je že většina programů hledajících exoplanety se na takovéto hvězdy zaměřuje Přesto však statistická analýza naznačuje že lehčí hvězdy červení trpaslíci nebo hvězdy spektrální třídy M buď nemají planety nebo mají adekvátně nižší hmotnost načež jsou hůře detekovatelné Hvězdy jsou tvořeny převážně lehkými prvky – vodík a hélium Také obsahují malé množství těžších prvků jako např železo Množství těchto těžších prvků je vyjádřeno „metallicitou kovovostí hvězdy U hvězdy s vyšší metallicitou je mnohem pravděpodobnější že bude mít planety a tyto planety bývají těžší než planety okolo hvězd s nižší metalicitou < ref> Změřené vlastnosti Většina známých exoplanet byla objevena nepřímými metodami a můžeme tedy určit pouze některé její fyzikální a orbitální parametry Metoda radiální rychlosti poskytuje všechny orbitální parametry kromě sklonu Z neznámého sklonu vyplývá neznámá hmotnost přesněji je známa minimální hmotnost Někdy může ve skutečnosti kolem hvězdy obíhat mnohem hmotnější objekt než planeta např hnědý trpaslík Nicméně pokud je orbita planety k nám kolmá inklinace blízká 90° můžeme vidět jak planeta prochází před hvězdou a můžeme tedy určit její skutečnou hmotnost a změřit poloměr Navíc díky astronomickým pozorováním a studiím dynamiky planetárních systémů můžeme vymezit možnou hmotnost planety Díky spektroskopickým měřením v průběhu přechodu planety přes kotouč hvězdy můžeme určit složení atmosféry < ref> V době druhotného přechodu tj když je planeta za hvězdou můžeme přímo měřit infračervené vyzařování planety Navíc pozorování infračerveného záření může pomoci studovat teplotní vlastnosti blízkých planet Důsledky výběru pozorování Drtivá většina dosud nalezených exoplanet má velmi vysokou hmotnost Všechny kromě šesti mají více než desetinásobnou hmotnost Země Mnoho z nich je podstatně hmotnější než Jupiter nejtěžší planeta sluneční soustavy Nicméně tyto vysoké hmotnosti jsou zčásti důsledkem výběru pozorování každá z metod hledání snadněji objeví hmotnou planetu Díky takovému zkreslení je statistická analýza obtížná nicméně se zdá že lehčí planety jsou ve skutečnosti častější než těžké planety alespoň v rámci rozsahu zahrnujícího všechny gigantické planety Navíc fakt že astronomové objevili několik planet pouze několikrát hmotnější než Země přes obtížnost jejich detekce naznačuje že mohou být celkem časté Spousta exoplanet obíhá okolo své hvězdy mnohem blíž než kterákoli planeta v naší sluneční soustavě Toto je znovu převážně důsledek výběru pozorování Metoda radiální rychlosti je nejcitlivější na planety s malou orbitou Astronomové byli zprvu překvapeni těmito „horkými Jupitery ale dnes je jasné že většina exoplanet nebo alespoň většina těžkých exoplanet mají mnohem větší orbity některé dokonce v obyvatelné oblasti kde jsou podmínky pro vodu v tekutém stavu a teoreticky také život Zdá se pravděpodobné že ve většině exoplanetárních systémů jsou 1 nebo 2 obří planety s orbitami srovnatelným s těmi Jupiterovými či Saturnovými Orbitální excentricita vyjadřuje jak moc je orbita eliptická Většina známých exoplanet mají relativně vysokou excentricitu Toto však není důsledek výběru pozorování jelikož excentricita neovlivňuje obtížnost detekce Vysoká excentricita je hádankou jelikož dnešní teorie předpokládá vznik planet na kruhových orbitách Jedna z možných teorií je že by v systému mohl být další společník např hnědý trpaslík Nezodpovězené otázky Ohledně exoplanet zůstává spousta nezodpovězených otázek jako například jejich složení nebo přítomnost měsíců Nedávný objev toho že několik zkoumaných exoplanet obsahuje vodu ukazuje že se je toho o exoplanetách ještě hodně co učit Další otázkou je jestli by mohly podporovat život Několik planet má oběžné dráhy v obyvatelné oblasti kde by mělo být možné v pozemských podmínkách přežít Většina z nich jsou však obří planety více podobné Jupiteru než Zemi; pokud by však měly tyto planety měsíce mohly by tyto měsíce být příznivější pro život Odhalení života jiného než je vyspělá civilizace na mezihvězdných vzdálenostech je neskutečně vyzývavý technický úkol který nebude ještě mnoho let dosažitelný Význačné objevy exoplanet První objevy První milník v objevech exoplanet byl rok 1992 kdy Wolszczan a Frail publikovali výsledky pozorování v časopise „Nature indikující že okolo pulsaru PSR B1257+12 obíhá planeta < ref> Aleksander Wolszczan objevil tento milisekundový pulsar v roce 1990 na rádiové observatoři v Arecibu To byly vůbec první potvrzené exoplanety a jsou stále považované za velmi neobvyklé v tom že obíhají okolo pulsaru První potvrzenou exoplanetou 51 Pegasi b obíhající okolo hvězdy hlavní posloupnosti 51 Pegasi oznámili Michel Mayor a Didier Queloz také v časopise „Nature 6 října 1995< ref> Astronomy nejprve zaskočil tento „horký Jupiter ale brzy se jim podařilo nalézt další podobné planety Další význačné objevy Od té doby došlo k mnoha dalším význačným objevům např ;1996 47 Ursae Majoris b Tato planeta typu Jupiter byla první objevená planeta s dlouhou periodou obíhající 211 AU 1 AU vzdálenost Země Slunce s excentricitou e 0049 V systému je ještě další planeta obíhající ve vzdálenosti 379 AU Nicméně v roce 2006 byly její původní parametry vyvráceny momentálně obíhá ve vzdálenosti dokonce 773 AU s excentricitou 0005 avšak stále existuje veliká nepřesnost ;1998 Gliese 876 b První planeta obíhající okolo červeného trpaslíka Gliese 876 Obíhá k němu blíže než Merkur k Slunci Následně bylo objeveno více planet blíže ke hvězdě< ref> ;1999 Upsilon Andromedae První víceplanetární systém Obsahuje 3 planety všechny podobné Jupiteru Planety b c d byly ohlášeny v letech 1996 1999 a 1999 Obíhají ve vzdálenostech 00595 0830 a 254 AU< ref> ;1999 HD 209458 b Tato planeta původně nalezená pomocí metody měření radiální rychlosti byla první u které byl spatřen přechod přes kotouč hvězdy< ref> ;2001 HD 209458 b Astronomové s použitím Hubbleova vesmírného dalekohledu změřili atmosféru na HD 209458 b Našli spektroskopické znaky sodíku ale méně než očekávali což naznačuje že vysoké mraky „zatemňují spodní vrstvy atmosféry< ref> ;2001 Iota Draconis b První nalezená planeta obíhající okolo obří hvězdy Jde o oranžového obra což poskytuje důkaz o přežití a chování planet obíhajících obří hvězdy Obří hvězdy pulsují což by mohlo napodobovat přítomnost planety Tato planeta je však velmi hmotná s velmi excentrickou orbitou Její průměrná vzdálenost od hvězdy je 1275 AU< ref> ;2003 PSR B1620-26c 10 července potvrdil tým vědců vedený Steinnem Sigurdssonem za pomoci Hubbleova vesmírného dalekohledu nejstarší známou exoplanetu Planeta se nachází v kulovém clusteru M4 zhruba 5600 světelných let od země v souhvězdí štíra Jde o jedinou známou planetu obíhající okolo binárního systému jehož jednou hvězdou je pulsar a druhou bílý trpaslík Planeta je 2x hmotnější než Jupiter a je téměř 13 miliard let stará< ref> ;2004 OGLE-2003-BLG-235Lb První exoplaneta nalezená metodou gravitační čočky ;2008 Fomalhaut b První exoplaneta objevená přímým pozorováním ve viditelném světle< ref> ; 2009 vypuštění družice Kepler Sonda Kepler je první družicí jejímž hlavním cílem je hledání exoplanet Její dalekohled ve spojení s fotometrem průběžně sleduje přibližně 100 tisíc hvězd v souhvězdí Labutě a Lyry a s velkou přesností měří jejich jasnost Při hledání exoplanet používá tedy tranzitní metodu kdy se sleduje změna jasu mateřské hvězdy přesněji celé hvězdné soustavy Podle údajů z října 2011 objevil Kepler již 3 000 kandidátů na exoplanetu < ref> ; 2011 Kepler-22b 5 prosince oznámen objev první známé extrasolární planety v obyvatelné zóně hvězdy spektrální třídy G tj hvězdy stejné třídy jako Slunce ;2012 nejstarší exoplanety objeveny dvě nejstarší exoplanety vůbec Mateřská hvězda HIP 11952 odhadované stáří 128 miliard let< ref> pozorovatelná planeta v obyvatelné zóně v září objevil Hugh Jones z britské Univerzity of Hertfordshire exoplanetu v obyvatelné zóně hvězdy HD 40307 vzdálené od nás něco kolem 42 světelných let s odhadem že kolem ní může obíhat šest exoplanet Planeta v obyvatelné zóně dostala označení HD 40307g Je sedmkrát větší než Země a proto patří do třídy vesmírných těles označovaných jako superzemě Nachází se relativně blízko a je přímo pozorovatelná ze Země nejbližší exoplaneta 16 října ohlásila ESA objev planety v nejbližším hvězdném systému Alfa Centauri vzdáleného od nás jen 43 světelných let Planeta je zhruba velikosti Země ale není v obyvatelné zóně ve které by mohla existovat voda v kapalném stavu< ref> Reference Externí odkazy ;Vyhledávací projekty ;Zdroje by 3D Flash StarMap 2000 Stars and all known Exoplanets Andrew Collier Cameron Extrasolar planets Physics World January 2001 See the D Montes UCM at Paris Observatory ;Novinky at the American Museum of Natural History in New York City from universetodaycom from spacecom from spacecom from spacecom from newsbbccouk anglicky Flaminio Bertoni 10 ledna 1903 – 7 února 1964 byl italský automobilový konstruktér malíř sochař a architekt designér úspěšných vozů Citroën DS a 2CV Život Narodil se v obci Masnago která se později stala součástí města Varese Studoval na technické univerzitě ve Varese Počátkem dvacátých let se podílel na památníku obětem první světové války stojícím ve Varese Zemřel roku 1964 po epileptickém záchvatu ve věku 61 let Za své dílo byl roku 1999 nominován na ocenění Car Designer of the Century Provincie Varese věnovala jeho dílu muzeum Otevřeno bylo v květnu 2007< ref> Odkazy Reference Externí odkazy Florencie italsky Firenze je metropole italského Toskánska ležící na řece Arno Ve středověku byla Florencie centrem významné městské republiky která se za vlády rodu Medicejských přeměnila na toskánské vévodství 1531 které se později stalo velkovévodstvím 1569 V dobách republiky a především za Medicejských došlo k velkému kulturnímu rozkvětu města V 15 století se Florencie stala kolébkou renesance a kulturním centrem severní Itálie Od roku 1982 je historické centrum Florencie zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO Dějiny města Římské období Florencie byla založena roku 59 př n l na pravém břehu Arna římskými vojáky – veterány Julia Caesara a získala název Colonia Florentia – Kvetoucí Sídlo typu vojenského tábora mělo obdélníkový tvar se čtyřmi branami na každou světovou stranu Hradby procházely dnešním Piazza del Duomo na severu Piazza della Signoria na jihu Via del Tornabuoni na západě a Via del Proconsolo na východě Do roku 150 n l bylo ve městě vybudováno forum na místě dnešní Piazza della Repubblica kapitol chrám lázně akvadukt a amfiteátr Ekonomický rozvoj antického města byl spojen s blízkostí silnice Via Cassia vedoucí z Říma do severní Itálie Dále měla nová kolonie spojení se zdejšími etruskými městy a po Arnu také se Středozemním mořem Díky tomu se z Florencie stalo v prvních dvou staletích významné obchodní středisko Ve městě se začali usazovat obchodníci přicházející z východu kteří přinesli do kraje ve 3 století křesťanství Nová víra se zpočátku šířila pomalu Významnější nástup nastal až po roce 393 kdy se do Florencie uchýlil sv Ambrož vyhnaný z Milána Ambrož zasvětil roku 393 nejstarší kostel na severním předměstí sv Vavřinci San Lorenzo a ustavil tu biskupa To znamená že se San Lorenzo stal původní florentskou katedrálou Na přelomu 4 a 5 století vznikl další kostel na levém břehu Arna – Santa Felicita někdy bývá považován za nejstarší kostel ve městě Po smrti prvního biskupa roku 433 bylo biskupské sídlo přeneseno do Baptisteria San Giovanni které se poté stalo na dlouhá léta florentskou katedrálou Středověk Po pádu Západořímské říše byla za barbarských vpádů pustošena Florencie i celé Toskánsko následoval hospodářský a politický úpadek Ke krátkému rozmachu došlo až za vlády Byzantských císařů v letech 553–569 Germánští nájezdníci Langobardi přišli do severní Itálie roku 568 a měli o zničenou Toskánu zájem především z obranného hlediska proti jižním državám Byzantinců Toskánsko Tuscia se v té době stalo vévodstvím rozčleněným na menší podvévodství Nejvýznamnějším střediskem byla Lucca kterou Langobardi zřejmě dobyli jako první toskánské město Vedle Luccy prosperovala Pisa jako obchodní námořní i strategický bod Ostatní toskánská města včetně Florencie byla zanedbávána V 6 století žilo ve městě sotva tisíc obyvatel v 7 století jejich počet ještě poklesl Toskánsko a Florencie se začaly znovu vzmáhat v 8 století poté co 774 dobyl Langobardskou říši Karel Veliký Došlo zde k rozvoji řemesel obchodu zemědělství a měst V polovině 9 století byla založena Toskánská marka s centrem v Lucce; poprvé je v pramenech zmíněna k roku 934 V té době zde již panovaly feudální poměry a města byla v moci feudální vrchnosti především biskupů Roku 1032 získala markrabství hrabata z Canossy Poslední členka rodu Matylda Toskánská se stala toskánskou markraběnkou roku 1076 po smrti svého otce a bratra a přesídlila z Luccy do Florencie Věhlas města jako oblíbeného sídla markraběnky začal stoupat a Florencie se znovu začala přeměňovat v kvetoucí obchodní středisko Ve sporu papeže Řehoře VII s císařem Jindřichem IV poskytla Florencie podporu markraběnce Matyldě která byla horlivou přívrženkyní papeže Rivalita císařů a papežů nadále významně poznamenala dějiny Florencie Matylda odkázala své državy papeži Toskánská města včetně Florencie využila po její smrti 1115 zápasu mezi císařstvím a papežstvím a během 12 století se z moci feudálních pánů emancipovala Ve Florencii bylo důležitým obdobím pro formování samosprávy 13 století roku 1000 toskánský markrabě Hugo přesídlil dočasně z Luccy do Florencie roku 1032 toskánskými markrabaty se stala hrabata z Canossy roku 1076 toskánskou markraběnkou se stala Matylda z rodu hrabat z Canossy a přesídlila znovu z Luccy do Florencie – rozkvět města roku 1125 Florencie dobyla Fiesole kolem roku 1170 Florencie má 30 tisíc obyvatel roku 1173–1175 – výstavba druhého okruhu hradeb roku 1215 začal konflikt mezi přívrženci papeže a přívrženci římského císaře roku 1221 ve městě se usídlili dominikáni roku 1226 ve městě se usídlili františkáni roku 1246 začala přestavba kostela Santa Maria Novella který byl svěřen do péče dominikánům roku 1250 byl založen kostel Zvěstování P Marie roku 1250 zavedena nová popolánská ústava Constitutio del primo popolo roku 1252 začalo město razit zlaté mince – florény fiorino d’oro roku 1255 zahájena stavba radnice – později palác podesty a Bargello roku 1260 ghibellinská Siena drtivě porazila guelfskou Florencii u Montaperti roku 1260–1266 ve Florencii vládl ghibellinský podesta a říšský vikář roku 1265 ve Florencii se narodil Dante Alighieri roku 1284 byla zahájena stavba nového třetího opevnění města roku 1293 byla vydána nová ústava tzv Ordinamenti di giustizia roku 1294 byl položen základní kámen františkánského kostela Santa Croce roku 1296 položen základní kámen pro stavbu katedrály Santa Maria del Fiore roku 1299 byl položen základní kámen k nové radnici – později zvané Palazzo Vecchio roku 1302 Dante vypovězen do exilu roku 1302 zemřeli ve městě architekt Arnolfo di Cambio a malíř Cimabue kolem roku 1300 ve Florencii žilo kolem 100 tisíc obyvatel roku 1313 se ve Florencii nebo blízkém okolí narodil spisovatel Giovanni Boccaccio roku 1315 porazila Pisa Florencii v ozbrojeném konfliktu u Montecatini roku 1325 porazila Lucca Florencii v ozbrojeném konfliktu roku 1333 postihly Florencii záplavy a hladomor – dokončena výstavba třetího okruhu hradeb roku 1337 postavena budova Orsanmichele jako tržnice a sýpka roku 1339 anglický král Eduard III odmítl zaplatit florentským bankám Bardi a Perucci dluhy což vedlo k jejich krachu roku 1342 město ovládl hrabě Walter z Brienne zvaný Athénský vévoda roku 1343 Simone di Battifolle uvěznil Athénského vévodu a přinutil jej k odstoupení roku 1345 dokončena výstavba mostu s dílnami zlatníků Ponte Vecchio před ním na jeho místě stály postupně tři starší mosty a za Etrusků brod roku 1346 krachem bankovních domů Bardiů a Perucciů vznikla vážná ekonomická krize roku 1348–1349 zabil mor téměř dvě třetiny obyvatelstva roku 1350 Giovanni Boccaccio zde napsal Dekameron roku 1350 postavena Loggia del Bigallo roku 1360 narodil se zde Giovanni di Bicci de’Medici Za jeho života dosáhla rodinná banka Medici evropského rozmachu roku 1361 zrušen trh s obilím v Orsanmichele – budova byla přeměněna na kostel a v něm zřízeny oltáře profesních bratrstev mj cechu sv Lukáše florentských malířů roku 1375 se ve Florencii narodil sochař Nanni di Banco roku 1378 povstání dělníků ciompi zpracovávajících vlnu roku 1382 vznikla nová oligarchie v čele s rodinou Albizzi roku 1386 ve Florencii se narodil sochař Donatello roku 1396 ve Florencii se narodil architekt Michelozzo di Michelozzi roku 1399 ve Florencii se narodil sochař Lucca della Robia roku 1405 Florencie koupila Pisu od milánského vévody Gabriela Marii Visconti roku 1406 ve Florencii se narodil malíř Filippo Lippi Renesance roku 1417 vytvořil Donatello sochu sv Jiří pro Orsanmichele roku 1417 Filippo Brunelleschi staví Florentský nalezinec který je považován za manifest italské renesanční architektury roku 1420 ve Florencii se narodil malíř Benozzo Gozzoli roku 1421 Florencie zakoupila od Janova Livorno roku 1421 ve Florencii zemřel sochař Nanni di Banco roku 1420–1428 Brunelleschi staví Starou sakristii kostela San Lorenzo roku 1421–1434 Brunelleschi staví kupoli katedrály Santa Maria del Fiore roku 1424–1426 Masaccio a Masolino pracují na freskách v kapli Brancacciů roku 1427 Masaccio namaloval obraz Nejsvětější Trojice pro kostel Santa Maria Novella roku 1433 Cosimo il Vecchio a jeho bratr Lorenzo byli vypovězeni z Florencie roku 1434 do signorie se dostali převážně příznivci rodu Medici Cosimo il Vecchio se vrátil z exilu z Florencie byli pro své nepřátelství k Medicejským vyhnáni členové rodin Albizzi Strozzi a další roku 1436 ve Florencii se narodil sochař Andrea del Verrocchio roku 1439 byl z Ferrary do Florencie přeložen poslední ekumenický koncil řecké ortodoxní a římské katolické církve vedené papežem Evženem IV slavnostní vyhlášení církevní unie v katedrále Santa Maria del Fiore roku 1439 založil Cosimo il Vecchio Platónskou akademii – středisko renesanční obnovy antického kulturního dědictví roku 1440 vítězství Florenťanů nad milánským vojskem v bitvě u Anghiari malíř Filippo Lippi namaloval oltářní obraz Zvěstování pro kostel San Lorenzo Donatello odlil bronzovou sochu Davida roku 1445 ve Florencii se narodil malíř Sandro Botticelli roku 1448 Piero il Gottoso byl zvolen do funkce Priore roku 1449 ve Florencii se narodil malíř Domenico Ghirlandaio roku 1454 uzavření míru v Lodi roku 1455 zemřel ve Florencii zlatník a sochař Lorenzo Ghiberti roku 1457 začala stavba paláce Pitti roku 1459 ve Florencii zemřel malíř Andrea del Castagno roku 1461 byl Piero il Gottoso syn Cosima il Vecchio zvolen do funkce gonfaloniéra roku 1464 Cosimo il Vecchio zemřel roku 1465 byl Niccolo Soderini zvolen do funkce gonfaloniéra roku 1466 zemřel ve Florencii sochař Donatello roku 1469 moci ve městě se ujal Lorenzo Nádherný syn Pietra il Gottoso roku 1472 ve Florencii zemřel architekt Michelozzo di Bartolommeo Michelozzi roku 1475 Verrocchio odlil bronzovou sochu Davida narodil se sochař Michelangelo Buonarroti roku 1480 Domenico Ghirlandaio namaloval fresku Poslední večeře pro refektář kostela Všech Svatých roku 1482 ve Florencii zemřel sochař Lucca della Robia roku 1486 ve Florencii se narodil malíř Andrea del Sarto roku 1489 byl položen základní kámen Palazzo Strozzi do města přišel dominikánský mnich Girolamo Savonarola roku 1492 zemřel Lorenzo il Magnifico roku 1494 příchod vojsk francouzského krále Karla VIII – Medicejští byli vyhnáni z města roku 1494 zemřel ve Florencii malíř Domenico Ghirlandaio roku 1494–1512 první Florentská republika roku 1498 byl upálen dominikánský mnich Girolamo Savonarola fanatický kazatel roku 1502 Piero Soderini zvolen prvním kancléřem roku 1504 Michelangelo Buonarotti dokončil mramorovou sochu Davida roku 1512 Florencii obléhal kardinál Giovanni Medici – návrat Medicejských do města roku 1525 Michelangelo vytvořil náhrobek Lorenza Medici v kapli Mediciů při kostele San Lorenzo roku 1527–1530 druhá Florentská republika roku 1530 obléhání Florencie vojsky papeže Klementa VII a císaře Karla V – návrat Medicejských do města roku 1531 Alexandr medicejský byl císařem Karlem V povýšen na prvního florentského vévodu ve městě zemřel malíř Andrea del Sarto roku 1537 po Alessandrově zavraždění se vévodou stal Cosimo I z druhé větve rodu Medici roku 1562 Cosimo I založil Florentskou Akademii výtvarných umění roku 1592 ve Florencii zemřel sochař Bartolommeo Ammanati Po roce 1600 roku 1737 zemřel poslední mužský člen rodu Medici Gian Gastone – konec vlády Medicejských v toskánském velkovévodství roku 1743 zemřela poslední členka rodiny Medici Anna Maria Lodovica roku 1768 ve Florencii se narodil František I roku 1840 navštívil John Ruskin Florencii roku 1865 Florencie se stala hlavním městem Itálie roku 1871 sídlo hlavního města bylo přesunuto do Říma roku 1944 zničila ustupující německá vojska všechny florentské mosty s výjimkou Ponte Vecchio roku 1966 ničivé záplavy ve Florencii Historické a umělecké památky K hlavním uměleckým památkám ve Florencii náleží gotická katedrála Santa Maria del Fiore stavba z let 1296 až 1436 na Piazza del Duomo Vedle ní stojí 82 metrů vysoká zvonice Kampanila dokončená roku 1359 Druhou dominantní florentskou stavbou je radnice Palazzo Vecchio na Piazza della Signoria jižně od katedrály Další významnou historickou stavbou je most přes řeku Arno Ponte Vecchio Trojici slavných staveb doplňuje umělecká galerie Uffizi Galleria degli Uffizi budova postavená v letech 1560 80 se 4 000 vystavovanými obrazy jedna z nejvýznamnějších sbírek na světě K dalším hlavním navštěvovaným památkám náleží rozlehlý Palazzo Pitti kostel Santa Maria Novella nebo chrám Santa Croce Florentské památky jsou soustředěny do čtyř oblastí Centrum-východ Centrum-sever Centrum-západ a Oltrarno Centrum-východ Dóm Santa Maria del Fiore – dominanta města Campanilla di Giotto – Giottova kampanila zvonice při florentském dómu Museo dell'Opera del Duomo – Dómské muzeum Baptisterium San Giovanni – Baptisterium křestní kaple sv Jana Křtitele naproti florentskému dómu Palazzo Vecchio – radnice Galleria degli Uffizi – Galerie Uffizzi dnes sídlo tří uměleckých sbírek obrazů soch a tapiserií Loggia dei Lanzi – lodžie Lanziů Bargello – původní sídlo městské správy později sídlo šéfa městské policie od roku 1865 italské národní muzeum Casa di Dante – Dantův dům dnes Dantovo muzeum Casa di Buonarroti – Michelangelův dům Museo di Firenze camera – muzeum města Florencie Museo di Storia della Scienza – muzeum historie vědy a Galilea Galilei Orsanmichele Badia Fiorentina Kostel Santa Croce – bazilika sv Kříže s bývalým klášterem františkánů Centrum-sever Archeologické muzeum Galleria dell'Accademia – galerie Akademie výtvarných umění Hudební konzervatoř Luigi Cherubiniho Palác Medici-Riccardi Kostel San Lorenzo – s pohřebními kaplemi rodiny Medici a Starou sakristií Bibliotheca Medicea Laurenziana – knihovna Laurenziana projektoval Michelangelo Kostel Santa Maria Novella – kostel s klášterem dominikánek San Marco Florencie – kostel sv Marka s bývalým klášterem dominikánů působiště a muzeum malíře Fra Angelica Náměstí Santissima Annunziata a kostel Zvěstování Spedale degli Innocenti – první evropský nalezinec sirotčinec Tempio Issraelitico – synagoga Centrum-západ Museo Marino Marini – galerie obrazů malíře Marina Mariniho Chiesa d'Ognissanti – kostel Všech svatých farní kostel rodiny Vespucci Palác Rucellai Palác Strozzi Palác Davanzati Pallazzo di Parte Guelfa – palác politické strany guelfů Palác Antinori Ponte Vecchio – most přes řeku Arno Kostel Santa Trinita – chrám Nejsvětější Trojice Kostel Santi Apostoli chrám sv Apoštolů Kostel Santa Maria Novella – dominikánský chrám Oltrarno Kaple Brancacciů – u kostela Santa Maria del Carmine Muzeum Bardini Muzeum La Specola Palác rodiny Pitti – dnes sídlo muzea uměleckých řemesel zejména medicejská zlatnická a klenotnická sbírka Zahrady Boboli kaskádovitě upravené palácové zahrady u paláce Pitti s terasami a sochařskými díly doby barokní Santo Spirito – renenanční kostel sv Ducha vystavěl F Brunelleschi Kostel Santa Felicità Umění Florencie byla pověstná významnými malíři sochaři architekty a hudebníky a uměleckými dílnami Uffizzi které na dvoře vévodů Medicejských založil Giorgio Vasari Hudba Ve Florencii byla a jsou operní představení uváděna na mnoha místech palác Pitti zahrady Boboli Uffizi Teatro della Pergola Teatro Politeama Fiorentino Vittorio Emmanuele Opera také tvoří důležitou součást každoročního festivalu Maggio Musicale od roku 1928 Premiéru zde měly opery Dafné 1598 a Euridice 1600 Jacopa Periho a roku 1847 Macbeth Giuseppe Verdiho Zemřel zde Vittorio Gui dirigent a skladatel který roku 1928 založil florentský orchestr Stabile a Teodulo Mabellini skladatel a dirigent ředitel Teatro della Pergola; narodila se zde sopranistka Medea Figner; rodákem byl italský tenorista Giuseppe Fancelli a operní skladatel Marco da Gagliano Malířství sochařství a umělecká řemesla Jacopo della Quercia sochař výzdoba baptisteria a florentského dómu Bartolomeo Ammanati 1511–1592 sochař a architekt náhrobek Marianeli Junonina kašna Neptunova fontána na piazza della Signoria most S Trinita podle Michelangellova návrhu Benvenuto Cellini 1500–1571 zlatník a sochař Perseus s hlavou Meduzy v Loggia dei Lanzi Desiserio de Setignano 1428–1464 hlavní oltář v San Lorenzo Donatello 1382–1466 sochař bronzový David Bargello tabernákl Zvěstování v kostele Santa Croce sv Jiří Orsanmichele zpěvácký kůr Museo dell Duomo Lorenzo Ghiberti 1378–1455 zlatník a sochař severní a východní Rajská brána Baptistéria Giovanni da Bologna 1529–1608 sochař Únos Sabinek a Herkules krotící kentaura Loggia dei Lanzi Michelangelo Buonarroti 1475–1564 sochař malíř architekt a básník David Galeria dell Academia kopie Piazza della Signoria Pieta Mueseo dell Opera dell Duomo Pieta di Palestrina Galeria dell Academia Luca della Robbia 1399–1482 sochař a keramik zpěvácká tribuna Museo dell Opera dell Duomo výzdoba kaple Pazziů Santa Croce Bernardo Rossellino 1409–1464 náhrobek Leonarda Bruniho Nanno di Banco 1375–1421 sv Lukáš Fontána del Porcellino Arnolfo di Cambio 1245–1305 architekt a sochař katedrála Santa Maria Fiore Palazzo Vecchio radnice kostel Santa Croce Orsanmichele původně sýpka pak chrám
Galerie Významné osobnosti Dante Alighieri 1265–1321 renesanční básník a humanista Giovanni Villani asi 1280–1348 florentský kronikář Filippo Brunelleschi 1377–1446 renesanční architekt Donatello asi 1386–1466 renesanční sochař Cosimo de Medici Il Vecchio Starý 1389–1464 bankéř a vládce Florencie Paolo Uccello 1397–1495 malíř Andrea del Verrocchio 1435–1488 renesanční malíř zlatník a sochař Sandro Botticelli 1445–1510 renesanční malíř Giuliano da Sangallo asi 1445–1516 renesanční architekt a sochař Domenico Ghirlandaio 1449–1494 renesanční malíř Lorenzo I Medicejský Il Magnifico Nádherný 1449–1492 politik a vládce Florencie Girolamo Savonarola 1452–1498 náboženský a politický reformátor kazatel a dominikánský řeholník Amerigo Vespucci 1454–1512 obchodník cestovatel a kartograf Antonio da Sangallo asi 1455–1534 renesanční architekt Niccolò Machiavelli 1469–1527 státník historik a teoretik politiky Piero Medici Il Fatuo Nešťastný 1472–1503 vládce Florencie Michelangelo Buonarroti 1475–1564 renesanční sochař malíř architekt a básník Lev X 1475–1521 papež Klement VII 1478–1534 papež Antonio da Sangallo mladší 1484–1546 renesanční architekt Benvenuto Cellini 1500–1571 pozdně renesanční zlatotepec medailér a sochař Filip Neri 1515–1595 kněz a katolický svatý Kateřina de Medici 1519–1589 francouzská královna manželka Jindřicha II Cosimo I Medici 1519–1574 toskánský vévoda Lev XI 1535–1605 papež Francesco I Medici 1541–1587 toskánský velkovévoda Urban VIII 1568–1644 papež Concino Concini okolo 1575–1617 dobrodruh Marie Medicejská 1575–1642 francouzská královna manželka Jindřicha IV Cosimo II Medici 1590–1621 toskánský velkovévoda Klaudie Medicejská 1604–1648 tyrolská arcivévodkyně Jean-Baptiste Lully 1632–1687 francouzský skladatel Cosimo III Medici 1642–1723 toskánský velkovévoda Klement XII 1652–1740 papež Antonio Sacchini 1730–1786 skladatel Luigi Cherubini 1760–1842 skladatel František I Habsburský 1768–1835 poslední řimsko-německý a první rakouský císař Ferdinand III Toskánský 1769–1824 toskánský velkovévoda Karel Ludvík Rakousko-Těšínský 1771–1847 rakouský arcivévoda vévoda těšinský a vojevůdce Jan Habsburský 1782–1859 rakouský arcivévoda a polní maršál Rudolf Jan Habsbursko-lotrinský 1788–1831 rakouský arcivévoda a olomoucký arcibiskup Leopold II Toskánský 1797–1870 toskánský velkovévoda Florence Nightingalová 1820–1910 anglická ošetřovatelka spisovatelka a průkopnice srovnávací lékařské statistiky Carlo Collodi 1826–1890 novinář a spisovatel John Singer Sargent 1856–1925 americký portrétista Mario del Monaco 1915–1982 operní zpěvák tenor Franco Zeffirelli 12 únor 1923 herec a režisér Giovanni Sartori 13 květen 1924 italsko-americký politolog teoretik demokracie Oriana Fallaci 1929–2006 spisovatelka a novinářka Richard Rogers 23 červenec 1933 britský architekt Rose McGowan 9 září 1973 americká herečka Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel Colors idlightgrey valuegray09 iddarkgrey valuegray07 idsfondo valuergb111 idbarra valuergb060708 ImageSize width600 height373 PlotArea left50 bottom50 top30 right30 DateFormat xy Period from0 till500000 TimeAxis orientationvertical AlignBars justify ScaleMajor gridcolordarkgrey increment50000 start0 ScaleMinor gridcolorlightgrey increment10000 start0 BackgroundColors canvassfondo BarData bar1861 text1861 bar1871 text1871 bar1881 text1881 bar1901 text1901 bar1911 text1911 bar1921 text1921 bar1931 text1931 bar1936 text1936 bar1951 text1951 bar1961 text1961 bar1971 text1971 bar1981 text1981 bar1991 text1991 bar2001 text2001 PlotData colorbarra width20 alignleft bar1861 from0 till 150864 bar1871 from0 till 201138 bar1881 from0 till 196072 bar1901 from0 till 236635 bar1911 from0 till 258056 bar1921 from0 till 280133 bar1931 from0 till 304160 bar1936 from0 till 321176 bar1951 from0 till 374625 bar1961 from0 till 436516 bar1971 from0 till 457803 bar1981 from0 till 448331 bar1991 from0 till 403294 bar2001 from0 till 356118 PlotData bar1861 at 150864 fontsizeS text 150864 shift-85 bar1871 at 201138 fontsizeS text 201138 shift-105 bar1881 at 196072 fontsizeS text 196072 shift-105 bar1901 at 236635 fontsizeS text 236635 shift-105 bar1911 at 258056 fontsizeS text 258056 shift-105 bar1921 at 280133 fontsizeS text 280133 shift-105 bar1931 at 304160 fontsizeS text 304160 shift-105 bar1936 at 321176 fontsizeS text 321176 shift-105 bar1951 at 374625 fontsizeS text 374625 shift-105 bar1961 at 436516 fontsizeS text 436516 shift-105 bar1971 at 457803 fontsizeS text 457803 shift-105 bar1981 at 448331 fontsizeS text 448331 shift-105 bar1991 at 403294 fontsizeS text 403294 shift-105 bar2001 at 356118 fontsizeS text 356118 shift-105 TextData fontsizeS pos2020 text"Zdroj ISTAT" < timeline> Svátkyoslavy a festivaly Ve Florencii probíhají oslavy různých událostí po celý rok Část z nich je náboženského charakteru leden Pitti immagine uomo – módní přehlídky ve Fortezza da Basso 6 leden – Epifany březen velikonoční neděle – Scorppio del Cerro na Piazza del Duomo duben Mostra Mercato Internazionale dell’Artigianato – výstava uměleckých řemesel ve Fortezza da Basso 25 duben – Den osvobození květen Maggio musicale – hudební festival Festa del Grillo – kriketový festival červen Calcio in costume – fotbal v kostýmech srpen 15 srpen – Ferragosto září 7 září – Festa della Raficolona na Piazza della Santissima Annunziata říjen zahájen Amici della musica – koncertní sezóna listopad Festival dei Popoli – filmový festival 1 listopad – Den všech svatých prosinec 8 prosinec – Neposkvrněné početí 25 prosinec – Vánoce 26 prosinec – sv Štěpán Odkazy Literatura Catling Christopher Florence & Tuscany 2005 Hibbert Christopher Florencie Životopis města Praha 1997 Hibbert Christopher Vzestup a pád rodu Medici Praha 1997 Itálie Baedeker 2009 Lewis RTB The City of Florence 1996 Wirtz Rolf C Florence 2005 Univerzální lexikon umění 1996 Externí odkazy anglicky česky Forenzní vědy jsou vědy které se aplikují při vyšetřování a dokazování v trestních i civilních řízeních před státními orgány Jde o postupy vedoucí k prokázání identity osob pravosti listin a podobně Souhrn těchto věd se někdy zkráceně označuje jako forenzika z angl forensics Etymologie Forenzní z lat forensis soudní od forum veřejné prostranství kde se konaly soudy znamená soudní a obvykle označuje postupy a vědy související s vyšetřováním a soudním dokazováním zejména v trestních záležitostech Stručný přehled forenzních věd Daktyloskopie je metoda určování identity pomocí otisků prstů Forenzní antropologie se zabývá zejména identifikací koster lebek a chrupu Forenzní balistika se snaží identifikovat zbraň hlavně pomocí stop na projektilu Forenzní entomologie se zabývá určováním doby trestného činu pomocí hmyzu a jeho stádií vývoje na místě činu Forenzní chemie identifikuje různé látky například jedy Forenzní medicína čili soudní lékařství se snaží stanovit čas a příčiny smrti nebo poškození Forenzní psychologie posuzuje psychologii podezřelých osob Forenzní genetika identifikuje osoby či stopy z místa činu na základě analýzy DNA Forenzní písmoznalectví identifikuje osoby podle jejich ručního písma Kromě toho se pro forenzní účely aplikují i různé další vědy podle povahy problému Forenzní fotografie Dějiny Nejstarší zmínka o aplikaci vědy pro odhalení podvodu je v pověsti o Archimédovi † 212 př n l který zjistil specifickou hmotnost údajně zlaté koruny a dokázal že není zlatá Arabský příběh vypráví o kupci který měl vyšetřit vraždu srpem; nechal přinést všechny srpy ve vesnici a na jeden se slétly mouchy Čínskou příručku vyšetřování napsal roku 1248 Song Ci Mezi průkopníky forenzních věd v Evropě patřil francouzský dvorní lékař a chirurg Ambroise Paré 1510-1590 a koncem 18 století vyšlo několik pojednání o forenzním a policejním lékařství Mezníkem v dalším vývoji forenzních věd byl objev mikroskopu daktyloskopie a identifikace osob a stop z místa činu pomocí analýzy DNA V populární kultuře Série CSI Crime Scene Investigation je taktéž založena na detailním zjišťování trestných činů a otisků prstů za pomocí moderních analytických přístrojů a použití forenzní vědy – tato série pomohla dotvořit CSI efekt Odkazy Související články Daktyloskopie Kriminalistika Literatura M Balíková Forenzní a klinická toxikologie Laboratorní toxikologická vyšetření Praha Galén 2004 143 s ISBN 80-7262-281-1 L Čírtková Forenzní psychologie Plzeň Čeněk 2004 431 s ISBN 80-86473-86-4 Netík Netíková Hájek Psychologie v právu úvod do forenzní psychologie Praha Beck 1997 140 s ISBN 80-7179-177-6 P Alexandr a kolektiv Forenzní ekotechnika Brno CERM 2010 625 s ISBN 978-80-7204-681-2 Reference Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie Externí odkazy Federal Bureau of Investigation forenzní antropometrie Francouzské Alpy je pomyslný horský systém nalézající se ve Francii a zahrnující do sebe všechna pohoří Alp ležící na území této země Typické pro Francouzské Alpy nejsou jen vysoké zaledněné hory či obrovské skalní hroty francouzsky Aiguilles dramatické soutěsky či rozeklané hřebeny Nalézá se zde také velké množství horských jezer a ples alpské louky pestrá příroda atd Francouzské Alpy leží na území dvou regionů Rhône-Alpes a Provence-Alpes-Côte d'Azur Geologie Francouzské Alpy jsou geologicky velmi pestré a nejednotné Vyznačují se složitou příkrovovou stavbou v které převládají stará krystalická jádra žula rula Na toto jádro jsou místy nahrnuty mladší sedimentární horniny zejména vápence Tyto geologické rozdílnosti a značné klimatické rozdíly v jednotlivých oblastech vedly k bohaté tvarové rozmanitosti Členění Geografické členění alpských skupin ve Francii je poměrně složité Výjimkou je hlavní alpský hřeben který se právě ve Francii lomí ze severu na jih a dále na východ Nalézá se zde také množství dalších roztroušených horských skupin kterým se říká „Předalpy nebo „Předhůří Francouzské alpské skupiny Chablais-Faucigny Haute Cime 3257 m Masiv Mont Blanc Mont Blanc 4808 m Beaufortain Roignais 2999 m Bornes-Bauges-Aravis Pointe Percée 2753 m Chartreuse Chamechaude 2082 m Vercors Grand Veymont 2341 m Vanoise Grande Casse 3852 m Grajské Alpy Pointe de Charbonnel 3752 m Dauphineské Alpy Barre des Ecrins 4102 m Devoluy L'Obiou 2790 m Kottické Alpy Monte Viso 3841 m Drôme Mont Ventoux 1909 m Provensalské Alpy Tete de´l Estrop 2961 m Přímořské Alpy Cime du Gélas 3143 m Ligurské Alpy Punta Marguareis 2651 m Osídlení Na rozvoji osídlení se významnou měrou podepsal neschůdný a vysoký reliéf oblasti Největším městem je zde olympijský Grenoble Ve slunných a teplých údolích vyrostlo několik menších měst jako je Chamonix Annency Chambéry a Gap Administrativně se území Francouzských Alp rozděluje na několik celků Savoie Haute Savoie Isère Hautes-Alpes Drôme Vaucluse Alpes-de-Haute-Provence Bouches-du-Rhône Var a Alpes-Maritimes Turismus Lyžařská střediska Les Trois Vallées Courchevel Méribel La Tania Brides-les-Bains Saint-Martin-de-Belleville Les Menuires Val Thorens and Orelle 338 sjezdovek 600 km upravených drah Portes du Soleil Avoriaz Châtel Morzine Les Gets Saint-Jean dAulps La Chapelle dAbondance Abondance Montriond Švýcarská část území střediska 288 sjezdovek 650 km upravených drah Paradiski La Plagne Peisey-Vallandry Les Arcs 239 sjezdovek 420 km upravených drah Via Lattea Montgenèvre Italské území střediska 214 sjezdovek 400 km upravených drah Évasion Mont-Blanc Combloux Megève Saint-Gervais-les-Bains Saint-Nicolas-de-Véroce Les Contamines Monjoie 183 sjezdovek 420 km upravených drah Espace Killy Tignes Val d'Isère 137 sjezdovek 300 km upravených drah Grand Massif Flaine Les Carroz Morillon Samoëns Sixt 134 sjezdovek 265 km upravených drah Les Aravis La Clusaz Manigod Croix Fry Merdassier Le Grand-Bornand 133 sjezdovek 220 km upravených drah Les Grandes Rousses LAlpe dHuez Vaujany Auris-en-Oisans Oz-en-Oisans Villard-Reculas 117 sjezdovek 236 km upravených drah Serre Chevalier 111 sjezdovek 250 km upravených drah La Forêt Blanche Risoul Vars 104 sjezdovek 180 km upravených drah Les Sybelles Le Corbier La Toussuire Les Bottières Saint-Jean-dArves Saint-Sorlin-dArves Saint-Colomban-des-Villards 96 sjezdovek 310 km upravených drah Valloire and Valmeinier 83 sjezdovek 150 km upravených drah Grand Domaine Valmorel Saint-François-Longchamp 82 sjezdovek 150 km upravených drah Espace San Bernardo La Rosière La Thuile Itálie 73 sjezdovek 150 km upravených drah Les Deux Alpes a La Grave 69 sjezdovek 220 km upravených drah Zdroje publikace Světová pohoří Evropa Jiří Šlégl a kolektiv ISBN 80-242-0822-9 publikace Francouzské Alpy Průvodce po evropských horách vydavatelství Mirago Ivo Petr ISBN 80-85922-62-2 Galaxie je hvězdná soustava složená z hvězd mlhovin hvězdokup mezihvězdné hmoty a temné hmoty Slovo galaxie bylo odvozeno z řeckého názvu naší vlastní galaxie Mléčné dráhy Κύκλος γαλακτικός Κyklos galaktikos Hvězdy se téměř vždy nacházejí ve skupinách nazývaných galaxie společně s plyny mezihvězdným prachem a temnou hmotou Galaxie drží pospolu působení gravitačních sil a jednotlivé komponenty obíhají kolem společného středu Existují důkazy že se ve středu některých nebo dokonce většiny galaxií nacházejí černé díry Galaxie vznikají z protogalaxií Typy galaxií Galaxie existují ve třech základních typech eliptické spirální a nepravidelné O něco rozsáhlejší popis typů galaxií poskytuje Hubblovo schéma Naše vlastní galaxie – Galaxie Mléčná dráha – je rozsáhlá spirální galaxie s průměrem 100 000 světelných let a šířkou 3000 světelných let Obsahuje okolo 300 miliard hvězd a její celková hmotnost včetně hala a koróny je zhruba tři až šest bilionů Sluncí Ve spirálních galaxiích mají ramena přibližně tvar logaritmické spirály a teoreticky se dá dokázat že tento vzor vznikl rozrušením jednotné rotující hvězdné hmoty Stejně jako hvězdy i spirální ramena rotují kolem společného středu avšak dochází k tomu konstantní úhlovou rychlostí To znamená že hvězdy vstupují a vystupují do ze spirálních ramen Předpokládá se že spirální ramena jsou oblastmi s vysokou hustotou anebo vlnami hustoty Když se hvězda pohybuje směrem do ramena zpomalí se a tím ještě zvětší svou hustotu; je to podobné jako „vlna zpomalujících se aut na přeplněné dálnici Nový typ galaxie – ultrakompaktní trpasličí galaxie – byla objevena v roce 2003 Dr Michaelem Drinkwaterem z University of Queensland Klasifikace galaxií Podle tvaru viz Hubbleovy klasifikace dělíme galaxie na spirální galaxie – S spirální galaxie s příčkou – SB z anglického '' čočková galaxie – S0 eliptická galaxie – E nepravidelná galaxie – I '' Struktury ve větším měřítku Jen přibližně 5 % dosud prozkoumaných galaxií existuje osamoceně;< ref> jsou známy jako polní galaxie field galaxies To ale nevylučuje že v minulosti gravitačně nereagovaly s jinými galaxiemi nebo do nich např nenarazily Takto osamocené galaxie mohou podle výzkumů vytvářet ve větším množství hvězdy protože jejich plyny nejsou „kradeny okolními galaxiemi < ref> Většina galaxií je gravitačně vázána s množstvím jiných galaxií Struktury které obsahují do 50 galaxií se nazývají chudé kupy galaxií Naše Galaxie je členem Místní skupiny galaxií společně s galaxií v Andromedě která je ve skupině největší; celkově naše místní skupina obsahuje asi 30 galaxií v prostoru 1 megaparseku Místní skupina je společně s mnohem větší Kupou galaxií v Panně a dalšími kupami součástí Místní nadkupy galaxií V největším měřítku se vesmír neustále rozšiřuje což způsobuje že průměrná vzdálenost mezi galaxiemi se zvětšuje viz Hubbleova konstanta Skupiny galaxií však mohou tento efekt lokálně potlačit svým vzájemným gravitačním působením Tyto skupiny vznikly v raném vesmíru kdy se vytvořily spojením temné hmoty a galaxií k ní náležící Nejbližší skupiny se pak spojily a vytvořily kupy galaxií Toto probíhající spojování společně s nasáváním okolních plynů mělo za následek ohřev mezigalaktických plynů v kupě galaxií na vysoké teploty dosahující 30–100 milionů K Historie Roku 1610 použil Galileo Galilei dalekohled na studium světelného pásu noční oblohy známého jako Mléčná dráha a objevil že se skládá z obrovského počtu matně se jevících hvězd Roku 1755 se Immanuel Kant ve své úvaze vycházející ze starší práce Thomase Wrighta domníval že galaxie by mohla být rotující těleso obrovského počtu hvězd držených pohromadě gravitačními silami podobně jako je tomu u sluneční soustavy ovšem v nesrovnatelně větším rozsahu Kant se též domníval že některé z mlhovin viděných na noční obloze by mohly být samostatné galaxie Na konci 18 století sestavil Charles Messier Seznam Messierových objektů obsahující 110 nejjasnějších mlhovin a hvězdokup zanedlouho následovaný katalogem 5000 mlhovin který byl shromážděn Williamem Herschelem Roku 1845 zkonstruoval William Persons nový dalekohled pomocí kterého byl schopný rozlišit eliptické a spirální mlhoviny galaxie Též se mu podařilo v některých mlhovinách rozpoznat jednotlivé světelné body čímž potvrdil Kantovu dřívější myšlenku Navzdory tomu nebyly mlhoviny uznávány jako vzdálené samostatné galaxie až do 20 let 20 století kdy Edwin Powell Hubble použil nový typ dalekohledu Byl schopen rozlišit vnější části některých spirálních mlhovin jako množiny samostatných hvězd a též umožnil odhadnutí vzdáleností mlhovin; byly příliš daleko na to aby byly součástí Mléčné dráhy Roku 1936 vytvořil klasifikační systém galaxií který se používá dodnes tzv Hubbleovu posloupnost První pokus popsat tvar Galaxie a určit pozici Slunce v ní uskutečnil William Herschel v roce 1785 důkladným spočítáním počtu hvězd v různých oblastech oblohy Použitím přepracovaného postupu dospěl Jacobus Kapteyn v roce 1920 k obrázku malé průměr 15 kiloparseků elipsovité galaxie se Sluncem blízko středu Jiná metoda kterou použil Harlow Shapley byla založená na katalogizování kulových hvězdokup vedla k úplně odlišnému obrázku plochý disk s průměrem 70 kiloparseků a Sluncem daleko od středu Obě analýzy však selhaly z toho důvodu že nebraly v úvahu absorpci světla mezihvězdným prachem< ref> Současný obrázek naší galaxie se objevil až roku 1930 kdy Julius Trumpler vyčíslil tento jev studováním otevřených hvězdokup V roce 1944 předpověděl Hendrik van de Hulst mikrovlnné záření vlnové délky 21 centimetrů které by mělo přicházet z mezihvězdného atomového vodíkového plynu;< ref> toto záření byly pozorováno roku 1951 a umožnilo o mnoho přesnější studium Galaxie Tato pozorování vedla k modelu rotující pruhové struktury ve středu Galaxie S použitím vylepšených dalekohledů bylo také možné sledovat vodíkový plyn i v jiných galaxiích V 70 letech 20 století si vědci uvědomili že všechna viditelná hmota galaxií patřičně neodpovídá rychlosti rotujícího plynu což vedlo k předpokladu existence temné hmoty V roce 2000 byla objevena tmavá galaxie VIRGOHI21 Její tmavost byla ověřena a objev zveřejněn až roku 2005 Roku 2004 byla objevena galaxie Abell 1835 IR1916 která se stala nejvzdálenější galaxií jaká byla člověkem doposud rok 2008 pozorována Některé další galaxie M 31 je spirální galaxie a největší galaxie z naší skupiny nacházející se v Andromedě Velké a Malé Magellanovo mračno jsou nepravidelné galaxie obíhající kolem naší galaxie Širokospektrální pozorování Po objevení galaxií mimo Mléčnou dráhu byla první pozorování prováděna přirozeně pouze ve viditelném spektru elektromagnetického záření V této oblasti spočívá maximum záření většiny hvězd takže pozorování hvězd které utvářejí galaxie bylo hlavní náplní optické astronomie V této části spektra se také dobře pozorují ionizované HII oblasti či rozložení prachových ramen Také z polarizačních měření odvozená magnetická pole galaxií odpovídají částečně i jejich pozorované struktuře Vesmírný prach který se nachází v mezihvězdném prostoru je však pro běžné světlo neprůhledný a i když je značně rozptýlený znesnadňuje pozorování vzdálenějších objektů Mnohem lépe jím však prochází dlouhé infračervené záření které můžeme použít k detailnímu průzkumu vnitřních oblastí gigantických molekulárních mračen a galaktických jader< ref> Infračervené světlo je také používáno k průzkumu vzdálených galaxií které vznikly mnohem dříve v historii vesmíru a při jejich pozorování se projevuje červený posuv Vodní páry a oxid uhličitý absorbují množství použitelného infračerveného spektra a tak se často pro infračervenou astronomii používají teleskopy umístěné na vyvýšených místech či ve vesmíru První nevizuální studium galaxií přesněji aktivních galaxií bylo uskutečněno za pomoci rádiových frekvencí Naše atmosféra je téměř průhledná vzhledem k rádiovým vlnám v rozsahu od 5 MHz do 30 GHz ionosféra blokuje vlny nižších frekvencí Ultrafialové a rentgenové teleskopy mohou sledovat vysokoenergetické galaktické úkazy Ultrafialová záře byla pozorována například při roztrhání hvězdy ve vzdálené galaxii gravitačními silami černé díry < ref> Rozložení horkých plynů v galaktických klastrech se zase mapuje pomocí rentgenového záření A díky rentgenové astronomii byla potvrzena také existence superhmotných černých děr v jádrech galaxií < ref> Odkazy Reference Související články Galaxie Mléčná dráha Galaktické jádro Galaktická výduť Astrofyzika Vesmír S-hvězdy Externí odkazy – článek na webu astrocz Galaxy Zoo je online astronomický projekt který žádá své účastníky aby klasifikovali ručně milióny galaxií Projekt byl inspirován projektem Stardust@home ve kterém NASA požádala veřejnost aby ji pomohla prohledat obrázky z jedné mise ke kometě Ke klasifikaci galaxií je nutno napřed udělat jednoduchý test Galaxy Zoo probíhá ve spolupráci mezi univerzitami z Oxfordu a Portsmouthu univerzity Johna Hopkinse v Baltimore a Fingerprint Digital Media v Belfastu Externí odkazy Garissa je město v Keni leží na řece Tana a je hlavním městem Severovýchodní provincie Žije zde 119 696 obyvatel většina z nich jsou Somálci kteří se dělí do klanů Žijí zde i příslušníci etnických menšin V Garisse je celoročně suché a horké klima Ekonomika je zaměřena na živočišnou výrobu většina zvířat je dovážena ze Somálska Garissa se dostala do povědomí světové veřejnosti 2 dubna 2015 kdy na místní Garissa University College podnikla útok somálská islamistická skupina aš-Šabáb Odkazy Reference Gdaňsk polsky Gdańsk s výslovností kašubsky Gduńsk německy Danzig s výslovností latinsky Gedania Gedanum abo Dantiscum je jedno z nejstarších a největších polských měst ležící v Pomoří na řece Visle na břehu Baltského moře u Gdaňského zálivu Město je metropolí Pomořského vojvodství V současnosti má rozlohu 2625 km² a 455 717 obyvatel 2008 Je zde velký námořní přístav Společně s městy Sopoty a Gdyně tvoří aglomeraci pro kterou se běžně užívá název Trojměstí polsky Trójmiasto Město leží při ústí řeky Motlavy do Visly Ústí Visly tvoří východní administrativní hranici města Přes město vede hlavní železniční trať Varšava – Gdyně a souběžně s ní Szybka kolej miejska zajišťující dopravu po gdaňské aglomeraci Hlavním nádražím je Gdańsk Główny U Gdaňsku se nachází malý poloostrov Westerplatte kde 1 září 1939 začala druhá světová válka Obyvatelstvo Gdaňsk byl v minulosti převážně německým městem Na počátku 20 století tvořili 90 % obyvatelstva Němci zbytek převážně Poláci a Kašubové; většinové vyznání bylo evangelické postupně rostl podíl katolictví Teprve po druhé světové válce sem přišlo nové polské obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatel Mezi nejznámější osobnosti pocházející z Gdaňska patří filosof Arthur Schopenhauer spisovatel Günter Grass a polští politici Lech Wałęsa a Donald Tusk Gdaňsk hraje roli kašubského hlavního města jejich kulturního centra a sídla nejdůležitějších kašubských institucí Dějiny města V průběhu staletí prošlo město řadou státních útvarů 997-1308 součást Polského království 1308-1454 součást řádového státu něm rytířů 1454-1466 město v bojích Třináctileté války 1466-1569 součást Polského království 1569-1793 součást Polsko-litevské unie 1793-1807 součást Pruska 1807-1814 svobodné město 1815-1871 součást Pruska 1871-1918 součást Německého císařství 1918-1920 součást Výmarské republiky 1920-1939 svobodné město 1939-1945 součást nacistické Třetí říše 1945-dosud součást Polské republiky 1952-1989 Polské lidové republiky Partnerská města Odkazy Reference Související články Hlavní nádraží v Gdaňsku Tramvajová doprava v Gdaňsku Svobodné město Gdaňsk Externí odkazy Germanwings je německá nízkonákladová letecká společnost sídlící v Kolíně nad Rýnem dceřiná firma společnosti Lufthansa Jako divize regionálního leteckého dopravce Eurowings byla založena v roce 1997 do svébytné společnosti byla vyčleněna v roce 2002 Související články Let Germanwings 9525 Externí odkazy Hútíové arabsky الحوثيون‎ al-Ḥūthiyyūn oficiálně Ansar Alláh boží partyzáni je povstalecká skupina zajdíjských šíitů operující v severní části Jemenu Saúdská Arábie je označuje za teroristickou skupinu Reference K havárii polského letounu Tu-154M Lux blízko Smolenské letecké základny ve Smolenské oblasti nedaleko Smolenska u vsi Pečersk Letoun přepravoval vysoké vojenské a politické představitele kteří letěli z Varšavy do Ruska uctít památku obětí Katyňského masakru při příležitosti jeho 70 výročí Havárii nikdo z osob na palubě nepřežil zemřelo 96 osob 89 cestujících a 7 členů posádky mimo jiné prezident Lech Kaczyński a prakticky celé nejvyšší velení polské armády – náčelník generálního štábu a velitelé pozemních leteckých speciálních i námořních sil Faktické informace Letoun Letoun sovětské výroby Tupolev Tu-154M Lux sériového čísla 90A837 provozovaný 36 speciálním plukem letecké dopravy byl vyroben 14 dubna 1990< ref> Přitom byl zřejmě demontován navigační systém RSBN používaný na vojenských letištích zemí Varšavské smlouvy Protože to byl první letoun ze dvou Tu-154M který podstoupil tuto modernizaci je možné že posádka neměla rutinně zažitou obsluhu nového navigačního vybavení K letounu polská strana nedoložila vyšetřovatelům platný průkaz letové způsobilosti< ref> V provozní letové příručce má letoun Tu-154M Lux stanovena minima dohlednosti a výšky rozhodnutí pod níž nesmí pilot klesat dokud nemá vizuální kontakt s přistávací dráhou pro různé postupy přiblížení OPRS – konečné přiblížení pomocí jednoho nesměrového radiomajáku NDB min dohlednost 4 000 m výška rozhodnutí 250 m OSP – konečné přiblížení pomocí 2× NDB min dohlednost 1 800 m výška rozhodnutí 120 m RSP+OSP – konečné přiblížení pomocí přesného radiolokátoru a 2× NDB min dohlednost 1 200 m výška rozhodnutí 100 m< ref> Před letem natankoval letoun 195 t paliva což při spotřebě okolo 5 t h dostačovalo s rezervou i na zpáteční let< ref> Posádka Podobně jako letoun neměla ani posádka nalétáno mnoho< ref> hodin Kapitán velitel letounu kpt Arkadiusz Protasiuk 36 let na Tu-154M nalétáno 2937 h z toho jako kapitán 445 h< ref> Druhý pilot mjr Robert Grzywna 36 let na Tu-154M nalétáno 506 h Navigátor por Artur Ziętek 32 let na Tu-154M nalétáno 59 h Palubní mechanik prap Andrzej Michalak 37 let na Tu-154M nalétáno 330 h Stevardky Natalia Maria Januszková Barbara Maria Maciejczyková Justyna Moniuszková< ref> Posádka neabsolvovala pravidelný výcvik na trenažérech pro případ mimořádných situací a u jednotky nebyly zpracovány postupy pro spolupráci 4členné posádky Letiště Smolenská letecká základna je bývalé vojenské letiště na kterém bylo původně dislokováno stíhací letectvo později Krasnoselský gardový dopravní letecký pluk který zde provozoval tři desítky nákladních letounů Il-76 Letiště nikdy nesloužilo civilní dopravě a není pro to vybaveno Na letišti je jedna betonová vzletová a přistávací dráha s orientací 08 26 RWY 26 délky 2500 m Kromě systému RSBN obdoba DME VOR dvou nesměrových majáku NDB MKR a přibližovacích světel byl na letišti k dispozici přesný tzn schopný měřit i výšku přibližovací radar Původně se spekulovalo zda byl na letišti ještě přístrojový naváděcí systém KGS vojenská obdoba ILS prezidentský letoun však stejně neměl na palubě potřebnou výbavu Už při přípravách akce varovala ruská strana Poláky že letiště není příliš kvalitně vybaveno a pro letoun Tu-154 není schopno zajistit stoprocentně bezpečné přistání Nabídku na přistání na letišti v 250 km vzdáleném Brjansku však náměstek ministra zahraničních věcí Andrzej Kremer a generální tajemník Rady na ochranu památky bojů a utrpení Andrzej Przewoźnik odmítli a obvinili Rusy z pokusu o kladení překážek vzpomínkové akci Krátce před nehodou se počasí prudce zhoršilo v 700 UTC uváděla místní meteorologická stanice dohlednost sníženou na 500 m hustou mlhu jihovýchodní vítr 108 km h teplotu 1 °C rosný bod 1 °C a vlhkost 98 % Z toho důvodu byl odkloněn na záložní letiště Moskva-Vnukovo ruský vládní letoun Il-76 který měl krátce před příletem Poláků na letišti přistát< ref> Let Let z Varšavy do Smolenska zajišťoval vládní Tu-154M Lux již podruhé v průběhu tří dnů 7 dubna 2010 sem dopravoval polského premiéra Donalda Tuska který letěl společně s ruským premiérem Vladimírem Putinem uctít památku katyňských obětí Stojí za zmínku že následujícího dne strávil tento letoun několik hodin na ruzyňském letišti zatímco polský premiér večeřel společně s dalšími představiteli států bývalého východního bloku s prezidentem Barackem Obamou na americké ambasádě Při návratu krátce po vzletu došlo ke střetu letounu s ptákem Místo předepsaného přistání a kontroly posádka pokračovala v dalším letu Tento incident neměl přímý vliv na následující události< ref> Polský prezident svoji návštěvu Katyně naplánoval na 10 dubna 2010 Jedna osoba prezidentova poradkyně Zofia Kruszyńska-Gustová Mezi pasažéry měl být i reportér České televize Miroslav Karas nakonec se však rozhodl letět už dříve s premiérem Tuskem Letoun letěl ve výšce 8 tisíc m rychlostí 800 km h Krátce před tím již přistál ve Smolensku jiný vládní speciál Jakovlev Jak-40 na jehož palubě byli převážně polští novináři kteří měli podávat zpravodajství z průběhu celé akce Obě letiště jsou od sebe vzdálena přibližně 800 km což včetně vzletu a přistání obnáší o něco více než hodinu letu převážně vzdušným prostorem Běloruska Očekávaný přílet na cílové letiště byl cca 842 Okolo 820 vstoupilo letadlo do ruského vzdušného prostoru O několik minut později začala posádka manévr klesání a v cca 500metrové výšce stroj letiště obletěl severně aby mohl přistát z východní strany Komunikace s ATC Minsk a Moskva probíhala v angličtině s dispečery ze Smolenska pak v ruštině První informaci o nedostatečné dohlednosti ve Smolensku 400 m obdrželi piloti od ATC Minsk v 614 UTC Po navázání spojení s letištěm v 625 UTC obdrželi od tamního dispečera řízení letového provozu informaci o podmínkách bránících přistání Podle ruských leteckých předpisů mají kapitáni zahraničních letadel provozovaných v Rusku rozhodovat samostatně o možnosti vzletu … a přistání na cílových letištích a za toto rozhodnutí převzít plnou odpovědnost I tato varování se však minula účinkem Nehoda Posádka požádala o pokusné přiblížení což bylo dispečerem povoleno a při třetí předposlední zatáčce zopakována instrukce že při dosažení výšky 100 m musí být okamžitě připraveni provést manévr nezdařeného přiblížení Dispečer zahájil radarové navádění posádka však nereagovala a tak pouze na obrazovce radaru sledoval konečné přiblížení letounu a informoval posádku o vzdálenosti Povolení k přistání zatím nevydal posádku pouze informoval že dráha je volná a přistání eventuálně povolí později Piloti se strojem s vysunutými vztlakovými klapkami podvozkem a motory na volnoběh prudce klesali mlhou řízeni autopilotem Ve vzdálenosti přibližně 24 km od prahu dráhy dosáhli výšky 100 m ale pokračovali v rychlém klesání vstříc postupně se zvedajícímu svahu přestože systém TAWS opakovaně varoval že terén je blízko a to několikrát i signálem PULL UP přitáhni Těsně před střetem s větvemi stromů posádka zahájila proceduru nezdařeného přiblížení a snažila se nabrat výšku Reakce proudových motorů na otevření přípustí však nebyla dost rychlá a navíc vzhledem k vysoké rychlosti klesání se u Tu-154M Lux objevuje v této situaci citelné prosednutí< ref> Letoun proletěl vlevo podél nesměrového radiomajáku na mapě přičemž postupně lámal tenčí větve na stromech v dráze letu na obrázku vlevo pod číslem 1 Když se však levé křídlo setkalo s kmenem břízy o průměru 30–40 cm 2 na mapě došlo k jeho destrukci a oddělení 3 letoun získal silný levý náklon vybočil ze směru osy dráhy doleva pod úhlem asi 15° ještě stačil přeletět silnici 4 a dopadl tvrdě na záda 5 místo nárazu v areálu letiště asi 150 m vlevo od osy přistávací dráhy Při dopadu v 64106 UTC došlo k odlomení ocasní části úplné destrukci trupu a na několika místech k vznícení letem ve výšce podchlazeného paliva Trosky byly rozptýleny na ploše o délce několika set metrů část se jich zaryla do měkké hlíny Posledních 5–6 s letu poté kdy se oddělila část levého křídla se sloty i s křidélkem a došlo k porušení všech tří hydraulických okruhů se stalo letadlo prakticky neovladatelným Rozdíl vztlaků mezi zachovalým pravým a levým pahýlem křídla způsobil samovolnou rotaci okolo podélné osy stroje které piloti již nemohli zabránit Vyšetřování Přesné příčiny nehody se staly předmětem šetření které vedly ve spolupráci MAK Mezinárodní letecký výbor a polské vyšetřovací orgány Všechny černé skříňky byly nalezeny – hlasový dva datové i třetí polský nechráněný zapisovač< ref> Do čela vyšetřování byl jmenován premiér Vladimir Putin na vyšetřování se přímo podílejí ministr pro mimořádné situace Sergej Šojgu a šéf vyšetřovatelů prokuratury Alexandr Bastrykin Prezident Dmitrij Medveděv nařídil vyšetřujícím orgánům vést vyšetřování v těsné spolupráci s polskými úřady ruská diplomacie vyjádřila v souladu s doporučeními ICAO ochotu okamžitě přijmout polské odborníky< ref> V lednu 2011 uzavřel MAK vyšetřování s tím že vinu za havárii nese posádka letounu Příčiny Bezprostřední příčinou nehody se jeví nedodržení předepsaných postupů pro konečné přiblížení zejména sklesání pod tzv výšku rozhodnutí DH jestliže pilot neměl vizuální kontakt s přistávací dráhou Velitel výcviku polských vzdušných sil gen Anatol Czaban uvedl že bez ohledu na výsledek se pilot vědomým pokusem o přistání při daných meteorologických podmínkách vystavoval nebezpečí trestního stíhání Rovněž potvrdil výše uvedená minima pro Tu-154< ref> Proč se kapitán rozhodl pro tak nestandardní postup je otázkou šetření i předmětem spekulací Jako faktory které k tomu mohly přispět jsou zmiňovány například malá zkušenost členů posádky nedostatečné seznámení se s výškovým profilem terénu komunikace v ruštině a především snaha vyplnit za každou cenu přání prezidenta Z analýzy černých skříněk vyplynula přítomnost cizích osob v kokpitu jedna z nich byla identifikována jako velitel polských leteckých sil Andrzej Błasik a další která pobyla v kokpitu jen krátce jako Mariusz Kazana ředitel diplomatického protokolu polského Ministerstva zahraničí Podle šéfa polské státní komise pro vyšetřování leteckých nehod Edmunda Klicha byl kurs letounu řízen autopilotem zatímco klesání ručně ovládal kapitán a posádka vědomě pokračovala v klesání pod povolenou výšku Vrchní polský vyšetřovatel Andrzej Seremet uvedl že v současném stavu vyšetřování neexistují žádné informace že by pilota k přistání někdo nutil Podle slov exprezidenta Wałęsy však bylo obvyklé že v podobných situacích odešel pilot dozadu mimo dosah mikrofonů černé skříňky informovat prezidenta a prodiskutovat další postup Nedostatečnou úroveň organizace a předletové přípravy dokládá i fakt že letiště Vitebsk bylo vybráno jako záložní ačkoliv bylo v té době sezónně mimo provoz Mezi možnými faktory které k nehodě mohly přispět jsou v médiích zmiňovány parametry a vybavení letiště možné selhání výškoměru letadla desítky zapnutých mobilních telefonů na palubě narůstající stres pilota a v neposlední řadě i jeho nedostatečná znalost chování letounu u kterého při přechodu z klesání rychlejšího než 6 m s na vodorovný let dochází k výraznému prosednutí ztrátě výšky< ref> Dne 14 července 2010 byly polskými úřady zveřejněny výsledky analýzy černých skříněk Podle nich měl krátce před havárií pilot prohlásit „Když nepřistanu zabijí mě To by potvrzovalo že pilot byl pod tlakem aby neodletěl na jiné záložní letiště< ref> Již v březnu Moskva upozorňovala Varšavu že letiště ve Smolensku není v dobrém stavu a žádala aby si přílet rozmysleli< ref> Závěrečná zpráva 19 dubna zveřejnila MAK předběžné výsledky vyšetřování a 20 října 2010 oznámila ukončení vyšetřování a koncept závěrečné zprávy předala polské straně k vyjádření MAK zveřejnila na svých stránkách Závěrečnou zprávu v ruské a anglické verzi 12 ledna 2011 poté co se ke zprávě vyjádřila polská strana Současně s ní uveřejnila i polský komentář a další dokumenty Vyšetřovatelům se podařilo objektivně zrekonstruovat dráhu letounu před havárií a to nejen na základě dat uložených v zapisovači FDR ale rovněž s pomocí dat získaných s pomocí polských techniků z polského nechráněného kazetopáskového zapisovače a také s pomocí amerických specialistů z dat získaných z pamětí elektronických navigačních přístrojů Pro závěrečné fáze letu měli vyšetřovatelé ještě k dispozici analýzu vycházející z olámání větví na stromech v dráze letu Mezi takto získanými daty nebyly zjištěny významné rozdíly Pro vyhodnocení řečové komunikace byl k dispozici vícestopý palubní zapisovač CVR stejně jako vícestopý zapisovač na pracoviští řídícího Byla provedena kontrola dokumentů o letounu a jeho údržbě přípravě posádky prozkoumání trosek ohledání ostaků a mnoho dalších úkonů Na základě získaných dat došla komise mj k následujícím závěrům Kapitán se rozhodl pokusit o přistání přestože si byl plně vědom toho že na letišti panují podmínky které bezpečné přistání neumožňují s ohledem na minima letiště letounu i posádky Podle dokumentů přistával jako kapitán Tu-154M na letištích pouze s NDB navigací jen šestkrát nikdy předtím ovšem ve ztížených povětrnostních podmínkách Kapitán který pilotoval osobně letoun až do poslední chvíle zahájil konečné přiblížení které neodpovídá žádnému standardnímu povolenému postupu Směrově bylo letadlo vedeno autopilotem podle údajů GPS kde byl při zadání bodů opomenut přepočet na WGS 84 což způsobilo menší směrovou odchylku z osy dráhy výškově bylo vedeno rovněž autopilotem který na základě nastavení otočného ovladače pouze udržoval úhel podélného sklonu stroje Jelikož zahájili klesání pozdě navzdory informaci dispečera při dosažení příslušného bodu museli klesat velmi rychle vertikální rychlost klesání byla přibližně dvojnásobkem povolené až 85 m s a ačkoliv automatika tahu motorů stáhla výkon až na volnoběh byla mírně překročena i požadovaná dopředná rychlost cca 300 místo 265 km h Při tak prudkém klesání dosahuje prosednutí při přechodu do stoupavého letu několik desítek metrů a náběh proudových motorů z volnoběhu na maximální výkon trvá déle Kapitán nereagoval na dosažení minimální výšky podle přístrojů ani hlášené navigátorem nedbal alarmu radiovýškoměru pokynu druhého pilota k zahájení druhého okruhu pokynů řídícího GORIZONT 101! a dokonce ani opětovného varování před nárazem do terénu od zařízení TAWS TERRAIN AHEAD let do terénu a později i kritického PULL UP! přitáhni! Nezkušený navigátor neohlásil bod zahájení klesání výšky hlásil nikoliv barometrické ale z radiovýškoměru s nesprávně nastaveným alarmem 60 m a vyšetřovatelé se domnívají že to mohl být on kdo přepnul v průběhu konečného přiblížení digitální výškoměr kapitána na standardní tlak 1013 hPa QNE místo QFE tlak na letišti což způsobilo chybu asi + 165 m Právě to je jednou z okolností která vede vyšetřovatele k závěru že kapitán nesledoval přístroje ale snažil se v mlze zahlédnout zemi nebo osvětlení dráhy Pokud by totiž přístroje sledoval měl by si nejen všimnout na variometru nepřiměřené rychlosti klesání ale především rozporu mezi výškoměry digitálním a analogovým o rozporu s všemi hlášeními a alarmy ani nemluvě Podle charakteru a průběhu síly působící na řízení zaznamenané v FDR dospěli vyšetřovatelé k závěru že kapitán instinktivně přitáhl až ve chvíli kdy zahlédl v mlze pozemní překážky Poněkud spekulativní je úvaha že kdyby nenarazili do kmene břízy a pokud by pilot nezmenšil výchylku výškovky přešlo by letadlo po 1–2 s do pádu z důvodu překročení kritického úhlu náběhu Psychologický posudek hodnotí dopad přítomnosti nejvyššího velitele letectva v kokpitu a vážných obav z reakce prezidenta pro případ že by odlétli na záložní letiště Narůstající konflikt motivů vedl k přehodnocení plánu z pokusného přiblížení a odletu na pokus o přistání za každou cenu Protože k tomuto rozhodnutí došlo pozdě a navíc v časové tísni a stresu nebyl si kapitán už schopen promyslet nějaké alternativní aspoň relativně bezpečné postupy a meze nebyl schopen informovat svou posádku a rozdělit úkoly jejím členům Nepřímé souvislosti Polskému Jak-40 s novináři který přistával krátce před Tu-154 dal dispečer instrukci na přerušení přiblížení Posádka instrukci neuposlechla a dosedla bez povolení k přistání Později kapitán uvedl že instrukci neslyšel Nebyl to ojedinělý případ stížnosti na nekázeň pilotů přicházely už dříve z různých částí světa< ref> Během války o Jižní Osetii 12 srpna 2008 letěl Kaczyński do Gruzie podpořit tamějšího prezidenta Saakašviliho Při tomto letu odmítl kapitán letadla Grzegorz Pietruczuk v souhlasu s druhým pilotem kterým byl kapitán osudového letu do Smolenska Arkadiusz Protasiuk riskovat navzdory nátlaku prezidenta přistání v Tbilisi a přistál na plánovaném letišti v Ganže v Ázerbájdžánu V letadle s Kaczyńským cestovali ještě prezidenti tří pobaltských států a Ukrajiny Kaczyński proti tomu rozezleně protestoval poukazoval na svou teoretickou pravomoc nejvyššího velitele ozbrojených sil a před novináři na palubě kritizoval pilota Navzdory Kaczyńského kritice byl Grzegorz Pietruczuk později za svůj odpovědný přístup jako kapitán letadla opozičním ministrem vnitra vyznamenán Dne 23 ledna 2008 při přistání polského armádního dopravního letounu CASA C-295M na letiště Mirosławiec došlo k nehodě která měla mnoho společných znaků Letiště bylo podobně přístrojově vybaveno byla rovněž hustá mlha a na palubě byli vysocí důstojníci polské armády Letoun během nezvládnutého konečného přiblížení narazil do země 300 m vlevo a 1 300 m před prahem dráhy RWY30 Došlo k destrukci letounu spojené s požárem všichni na palubě zahynuli< ref> Dne 4 července 1943 ve 2307 zemřel při letecké nehodě polský exilový předseda vlády Władysław Sikorski Letoun Liberator II označení AL 523 který pilotoval československý důstojník Eduard Prchal padl do moře 16 sekund po vzletu z Gibraltarského letiště Při nehodě zahynulo 16 osob mimo jiné Sikorského dcera a šéf úřadu vlády zachránil se pouze pilot Příčiny nehody nebyly nikdy objasněny vznikla řada nepotvrzených konspiračních teorií například že byl Brity odstraněn aby nebránil vzniku britsko-sovětského spojenectví Polské zpochybňování vyšetřování Reakce polské strany na Závěrečnou zprávu MAK byla zpracována v polštině s překladem do ruštiny přičemž v případě rozporu je závazný polský originál Ruská strana požádala o závazný text v některém z oficiálních jazyků ICAO Podle ČT24 budou Poláci Závěrečnou zprávu pravděpodobně kritizovat i nadále jelikož se v ní vůbec nehovoří o ruském podílu Polská strana mluví o špatném stavu smolenského letiště nebo nejasnostech o roli ruských dispečerů Poláci dodnes nedostali záznam hovoru mezi dispečery podle ruské strany byly buď smazány nebo záhadně zmizely přepisy byly zveřejněny na stánkách MAK 1812011; je tam také prohlášení že nahrávky byly předány polské straně Právník rodin obětí katastrofy zprávu považuje za skandální Jarosław Kaczyński pak řekl že si zpráva dělá z Polska legraci Premiér Donald Tusk se rozhodl ihned přerušit svou dovolenou a ve čtvrtek 13 ledna 2011 se sejde s prezidentem Bronisławem Komorowskim a připraví společné stanovisko ke zprávě Edmund Klich polský zástupce u ruského Mezistátního leteckého výboru MAK tvrdí že zpráva není kompletní a zamlčuje pravdu o tom co dělali kontroloři na věži na smolenském letišti Ti podle něj vydávali chybné pokyny navíc kontroloři podle něm měli být pod nátlakem Tvrdí že z materiálů které má k dispozici polská strana vyplývá že byli v kontaktu s jakýmsi generálem Z polské strany se ovšem ozývaly i další projevy nedůvěry k vyšetřování V červnu ruská strana uznala pravdivost obvinění že několik vojáků z ostrahy letiště ukradlo z kapes Andrzeje Przewoźnika kreditní karty a podařilo se jim vybrat v přepočtu desetitisíce korun a že Rusové špatně zkompletovali tělo Lecha Kaczynského a na začátku října zde Rusové zadrželi polské novináře kvůli údajnému ilegálnímu vniknutí do uzavřeného prostoru< ref> Polské vyšetřování Polská strana se rozhodla vést vlastní vyšetřování a 29 července 2011 zveřejnila Komise pro vyšetřování nehod státních letadel více než 300 stránkovou Závěrečnou zprávu se závěry šetření Ve zprávě komise vyjmenovává 163 různých pochybení ke kterým došlo v souvislosti s přípravou a osudovým letem Jako příčinu vlastní nehody zpráva uvádí Jako další okolnosti které k nehodě přispěly je ve zprávě vyjmenováno Posádka nesledovala barometrické výšky v podmínkách nepřesného přiblížení Absence reakce pilota na signál PULL UP! generovaný TAWS Pokus posádky provést druhý okruh automaticky Tu-154 podporuje pouze při ILS přiblížení Informace řídícího o správném kurzu a výšce což mohlo utvrdit posádku ve víře že přiblížení probíhá řádně Neinformování řídícího když letoun podklesal sestupovou rovinu a opožděné vydání instrukce k ukončení klesání Nesprávný výcvik posádek Tu-154M u 36 pluku< ref> Na zprávu reagovala MAK prohlášením že obě strany shodně považují za příčinu nehody sklesání pod výšku rozhodnutí že obě strany shodně uvádí i nedostatky na straně smolenského letiště a řízení provozu nicméně MAK je toho názoru že nejsou v příčinné souvislosti s nehodou MAK neporozuměla jak polská strana došla k závěru že piloti neměli vůbec v úmyslu přistávat a že na vznik nehody neměla vliv přítomnost vysokého důstojníka v kokpitu Začátkem roku 2012 zveřejnila polská vojenská prokuratura vlastní výsledky zkoumání zvukového záznamu rozhovorů v kokpitu Záznam obsahuje některé ne příliš významné rozdíly v časování jednotlivých dialogů a rovněž řadu dialogů poněkud jinak interpretuje než předchozí verze MAK a ta zveřejněná polskou vládou Pokud by byl přepis věrný dokazoval by vědomé porušování předpisů polskou posádkou Druhý pilot údajně varoval před nebezpečím příliš rychlé klesání klesající terén kapitán vědomě podklesal výšku rozhodnutí – když klesali pod 100 m měl říci "Ještě chvilku a odletíme" Výsledky šetření byly však zastíněny obviněním prokuratury z neetického chování k novinářům a následným pokusem o sebevraždu vojenského prokurátora V říjnu 2012 šéf vojenské prokuratury Jerzy Artymiak uvedl že na sedačkách a křídlech letadla byly nalezeny stopy látek podobných výbušninám Deník Rzeczpospolita pak napsal že na částech vraku havarovaného letadla byly nalezeny stopy nitroglycerinu a trinitrotoluenu Už po týdnu se ukázalo že nešlo o pravdivou informaci a byl odvolán šéfredaktor Tomasz Wroblewski autor článku a další dva zaměstnanci Kontroverzní článek tehdy totiž podnítil u části polské veřejnosti napětí když jí vnukl domněnku že havárii způsobili Rusové Jarosław Kaczyński tehdy hovořil o vraždě svého bratra Polská centrální kriminalistická laboratoř přesto provedla analýzu a 17 ledna 2014 informovala polská vojenská prokuratora o tom že nebyly nalezeny žádné stopy výbušnin< ref> Důsledky neštěstí a reakce Ovlivnění domácí politiky V souladu s polskou ústavou se po smrti prezidenta dočasným úřadujícím prezidentem stal maršálek Sejmu Bronisław Komorowski Jeho povinností bylo do čtrnácti dnů oznámit datum prezidentských voleb které 21 dubna 2010 stanovil na 20 června 2010 Prezidentské volby se tím posunuly jen o pár měsíců – podle původních plánů se měly konat v řádném termínu na přelomu září a října V letadle u Smolenska zahynuli hned dva uvažovaní kandidáti plánovaných podzimních voleb kromě Lecha Kaczyńského který měl v plánu funkci jako kandidát strany Právo a spravedlnost obhajovat zemřel i kandidát Svazu demokratické levice Jerzy Szmajdziński Řada vdov obětí se posléze rozhodla vstoupit do politiky aby pokračovaly v politice svých manželů< ref> V letadle nebyli žádní ministři takže funkce polské vlády ovlivněna nebyla Polská armáda ztratila značnou část vedení pravomoce zemřelých velitelů automaticky převzali jejich zástupci Polské truchlení Polská veřejnost reagovala na zprávu o neštěstí spontánním smutkem ještě týž den se před varšavským prezidentským palácem zastavily desítky tisíc lidí aby položily věnec květinu nebo zapálily svíčku Byl vyhlášen oficiální týdenní státní smutek Později 18 dubna byl v rámci státního obřadu Kaczyński spolu s manželkou pohřben v katedrále na Wawelu kde jsou pochováni i polští králové Tato pocta ovšem už nebyla polskou veřejností přijímána zcela jednomyslně a vyvolávala kontroverze< ref> Dopady polského vyšetřování Polská reakce na oficiální šetření MAK byla velmi odmítavá když však k podobným závěrům došlo i polské vyšetřování následovala okamžitá rezignace ministra obrany Bogdana Klicha 1 srpna 2011 a krátce nato odvolání tří generálů a deseti důstojníků Funkci opustil i náměstek ministra obrany Czeslaw Piatas Kromě toho vláda rozhodla o rozpuštění celé vládní letky a prodeji jejich strojů Přepravu politiků mají nadále zajišťovat polské aerolinie LOT< ref> Mezinárodní reakce Množství států vyhlásilo v reakci na událost den státního smutku představitelé dalších států a organizací a mnohé další osobnosti oficiálně vyjádřili soustrast Sedmidenní státní smutek byl 10 dubna vyhlášen v Polsku později byl prodloužen na 9 dní V Litvě byl 11 dubna vyhlášen třídenní státní smutek a čtvrtý den smutku byl vyhlášen na den pohřbu Třídenní státní smutek vyhlásila Brazílie Česká republika nejprve ohlásila den smutku na den pohřbu později prezident změnil rozhodnutí na dvoudenní smutek v sobotu a neděli 17 a 18 dubna Jednodenní smutek vyhlásily Bulharsko Černá Hora Estonsko Gruzie Chorvatsko Kanada Kapverdy Lotyšsko Maďarsko Moldávie Rumunsko Rusko Srbsko Slovensko Španělsko Turecko a Ukrajina Rada Evropy vyhlásila 12 dubna dnem smutku Řada světových státníků také vyjádřila úmysl zúčastnit se Kaczyńského pohřbu ovšem později svůj úmysl změnili z důvodu omezení leteckého provozu kvůli erupcím sopky Eyjafjallajökull Z Prahy dorazil vlakem prezident Václav Klaus i se svou manželkou premiér Jan Fischer a arcibiskup Dominik Duka Prokurátorův pokus o sebevraždu O skoro dva roky později 9 ledna 2012 se pokusil o sebevraždu zastřelením vojenský prokurátor Mikołaj Przybył když během tiskové konference v emotivním projevu odmítl obvinění podle něhož vojenská prokuratura bez potřebného rozhodnutí soudu žádala od telefonních operátorů aby odtajnili obsah textových zpráv novinářů a prokurátorů Pak požádal o přestávku během níž opustili novináři místnost V místnosti zůstal pouze Przybył který vytáhl pistoli a střelil se do hlavy avšak toto těžké zranění přes veškeré komplikace přežil Významní cestující Na palubě letadla byli tito významní cestující Lech Kaczyński polský prezident; Maria Kaczyńska první dáma Polska; Ryszard Kaczorowski poslední prezident Polska v exilu; Jerzy Szmajdziński vicemaršálek Sejmu; Krzysztof Putra vicemaršálek Sejmu; Krystyna Bochenková místopředsedkyně Senátu; Władysław Stasiak vedoucí Kanceláře prezidenta republiky; Aleksander Szczygło ředitel Národní bezpečnostní služby; Paweł Wypych státní tajemník v Kanceláři prezidenta republiky; Mariusz Handzlik státní podtajemník v Kanceláři prezidenta republiky; Andrzej Kremer náměstek ministra zahraničních věcí; gen Franciszek Gągor náčelník Generálního štábu Armády Polska; gen Andrzej Błasik velitel leteckých sil polské armády; gen Tadeusz Buk velitel pozemních sil polské armády; viceadm Andrzej Karweta velitel Námořnictva Polska; gen Włodzimierz Potasiński velitel speciálních sil polské armády; gen Bronisław Kwiatkowski náčelník operačního velení; gen Kazimierz Gilarski velitel varšavské posádky; Andrzej Przewoźnik generální tajemník Rady na ochranu památky bojů a utrpení; Leszek Deptuła poslanec Sejmu; Grzegorz Dolniak poslanec Sejmu; Przemysław Gosiewski poslanec Sejmu; Izabela Jarugová-Nowacka poslankyně Sejmu; Grażyna Gęsicka poslankyně Sejmu; Sebastian Karpiniuk poslanec Sejmu; Aleksandra Natalliová-Światová poslankyně Sejmu; Arkadiusz Rybicki poslanec Sejmu; Jolanta Szymanková-Dereszová poslankyně Sejmu; Zbigniew Wassermann poslanec Sejmu; Wiesław Woda poslanec Sejmu; Edward Wojtas poslanec Sejmu; Janina Fetlińska členka Senátu; Stanisław Zając člen Senátu; Janusz Kochanowski polský ombudsman; Sławomir Skrzypek guvernér polské národní banky; Janusz Kurtyka historik a ředitel Institutu národní paměti; Tadeusz Płoski biskup polské armády; Piotr Nurowski prezident Olympijského výboru Polska; Ryszard Rumianek rektor varšavské univerzity kardinála Stefana Wyszyńského; Maciej Płażyński prezident organizace Wspólnota Polska; Anna Walentynowiczová aktivistka členka Solidarity; Janusz Zakrzeński herec; Joanna Agacka-Indecka předsedkyně Nejvyšší advokátní komory Maršálek Sejmu Bronisław Komorowski na něhož přešly pravomoci prezidenta Polské republiky udělil 16 dubna 2010 tragicky zesnulým Řád Polonia Restituta – v prvním stupni osmi osobám ve druhém stupni šestnácti ve třetím pětadvaceti ve čtvrtém stupni dvanácti a v pátém stupni třiceti osobám Památník Na místě tragédie byl nejprve vybudován skromný kamenný pomník s deskou s nápisem Jeho podoba se ale změnila když ruské úřady nechaly z nápisu na pomníku vypustit zmínku o tom že pasažéři havarovaného letadla mířili na pietní akt k připomenutí katyňského masakru Vedlo to k diplomatické roztržce< ref> V dubnu 2011 se prezidenti Polska a Ruska Bronisław Komorowski a Dmitrij Medveděv dohodli na tom že obětem neštěstí vybudují reprezentativnější památník O jeho podobě měla jednat mezinárodní komise Jiné pomníky a pamětní desky připomínají událost na řadě míst v Polsku například na katedrální bazilice ve Włocławku u kostela sv Srdce v Piszi v Mariánské bazilice v Gdaňsku na kostele sv Rocha v Białystoku nebo na vojenském hřbitově ve Varšavě Kříž v kostele sv Anny ve Varšavě byl po katastrofě původně vztyčen před prezidentským palácem Galerie Odkazy Reference Související články Seznam leteckých zkratek Externí odkazy Grafik rp pl autor neuveden nedatováno iDnes cz 10 4 2010 Lenta ru 10 4 2010 z telekanálu „Россия 24 фотографии c AP Lucie Suchá iDnes cz 13 4 2010 dokument TVP 5 10 2010 dokument VPRO Hlavní posloupnost Hertzsprung-Russellova diagramu je křivka kolem které se nachází většina hvězd Hvězdy umístěné v tomto pásu se nazývají hvězdy hlavní posloupnosti nebo trpasličí hvězdy Tato linie je tak výrazná protože jak spektrální typ tak svítivost závisí na hmotnosti hvězdy dokud spaluje vodík což se děje po většinu „aktivního života hvězdy Při bližším pohledu je vidět že hlavní posloupnost není přesná linie ale je trošku rozptýlená Existuje několik důvodů pro tuto neostrost Hlavním důvodem je nepřesnost pozorování způsobená vzdáleností hvězd I při dokonale přesném pozorování by byla hlavní posloupnost rozptýlená protože hmotnost hvězdy není jediný významný parametr Chemické složení a stupeň vývoje hvězdy také hvězdu posouvají po hlavní posloupnosti Dále působí blízké hvězdy rotace magnetické pole a další vlivy Ve skutečnosti existují hvězdy s velmi nízkým obsahem kovů podtrpaslíci které leží hned pod hlavní posloupností i přesto že spalují vodík čímž označují spodní okraj neostrosti hlavní posloupnosti díky chemickému složení Astronomové někdy mluví o hlavní posloupnosti nulté éry ZAMS Je to počítačově vymodelovaná čára na které se nacházejí hvězdy které začínají vlastní vodíkovou fúzi Jejich jas a povrchová teplota s věkem rostou Hvězda obvykle při svém vzniku vstoupí na hlavní posloupnost a opustí ji když začne zanikat Naše Slunce je v hlavní posloupnost už 45 miliardy let a další 45 miliardy let v ní bude Jakmile v jádru dojdou zásoby vodíku zvětší se a stane se z něj červený obr Celkovou životnost hvězdy v hlavní posloupnosti lze odhadnout z její relativní hmotnosti násobek hmotnosti Slunce \tau_{ms} \sim 10^{10} \cdot \left ^{-25}< math> kde M je hmotnost hvězdy a \tau_{ms}< math> je odhadovaná životnost v hlavní posloupnosti v letech U nejmenších hvězd to může být přes bilión let Nicméně pro největší hvězdy rovnice neodpovídá neboť ty mají životnost několik miliónů let Údaje hlavní posloupnosti Tato tabulka ukazuje typické hodnoty pro hvězdy hlavní posloupnosti Svítivost poloměr a hmotnost jsou vztažené ke Slunci Skutečné hodnoty jednotlivých hvězd se mohou lišit o 20-30% Barvy v tabulce udávají přibližnou fotografickou barvu hvězdy Hvězdná velikost zdánlivá magnituda zdánlivá hvězdná velikost zdánlivá jasnost symbol mag nebo m je fotometrická veličina používaná v astronomii která udává jasnost objektu světelného zdroje na obloze Její hodnota představuje zdánlivou tedy subjektivně vnímanou nebo přístrojem detekovanou jasnost hvězdy Nejedná se o jednotku SI Hodnota hvězdné velikosti nemá nic společného se skutečnými rozměry hvězdy či jiného nebeského objektu Pro porovnání skutečných jasností hvězd se používá absolutní hvězdná velikost viz dále Historie a definice Starověká astronomie astronom Hipparchos v 2 století př n l zavedla hrubé rozdělení hvězd podle jasnosti do šesti skupin zvaných třídy nejjasnější 1 mag nejslabší 6 mag Z tohoto rozdělení v roce 1854 vyšel Norman Robert Pogson a vytvořil matematický předpis pro obecnou jednotku jasnosti Tato jednotka vychází z Weber-Fechnerova psychofyzikálního zákona který říká že mění-li se fyzikální podněty působící na naše smysly řadou geometrickou vnímáme jejich změnu řadou aritmetickou Tento zákon se týká zvuku osvětlení nebo odhadu hmotnosti Magnituda je proto logaritmická jednotka u které platí že 1 mag rozdílu jasnosti odpovídá jasnostem v poměru 25121 tzv Pogsonův poměr Tento poměr byl zvolen tak že hvězdy lišící se o 5 mag mají vzájemný poměr jasností 1100 čímž se zhruba dodržuje starověký význam magnitudy Je třeba upozornit že v souladu s tímto historickým významem znamená vyšší magnituda nižší jasnost hvězdy Rozdíl hvězdných velikostí dvou hvězd m1< sub> − m2< sub> je tedy definován pomocí tzv Pogsonovy rovnice m1< sub> − m2< sub> −25 log10< sub>I1< sub> I2< sub> kde I1< sub> a I2< sub> jsou hustoty světelného toku množství světla dopadajících na jednotku plochy za jednotku času dopadajícího na lidské oko nebo čidlo přístroje ze dvou srovnávaných hvězd Hvězdná velikost m libovolné hvězdy je tedy rovna m −25 log10< sub>I I0< sub> kde I0< sub> je hustota světelného toku hvězdy které byla definitoricky přiřčena hvězdná velikost 0m Původně byly hvězdné velikosti kalibrovány podle vybraných hvězd v okolí severního světového pólu tzv severní polární posloupnost Hvězdné velikosti nejslabších pozorovatelných objektů Lidské oko by v ideálním případě dokonale tmavého pozadí kterého se v praxi nedosáhne mělo být schopno registrovat hvězdy maximálně 8 až 9 mag V praxi jsou okem bez dalekohledu za dobrých pozorovacích podmínek viditelné objekty o hvězdné velikosti asi 6 magnitudy 6m Nejslabší hvězdy viditelné Hubbleovým vesmírným dalekohledem mají hvězdnou velikost 30m Absolutní hvězdná velikost Je zřejmé že kromě skutečné svítivosti hvězdy dané jejími fyzikálními vlastnostmi má na hodnotu hvězdné velikosti vliv také její vzdálenost od Země Proto se kromě této tzv zdánlivé nesprávně relativní zavádí také tzv absolutní hvězdná velikost která uvádí hvězdnou velikost kterou by hvězda měla pokud by byla ve vzdálenosti 10 parseků Absolutní hvězdná velikost tak závisí pouze na skutečné svítivosti hvězdy Závislost na vlnové délce V době zavedení této veličiny do astronomické praxe v 19 století byly hvězdné velikosti určovány na základě srovnávání vjemu kterým působily obrazy hvězd na lidské oko při pozorování v dalekohledu Dnes takto určovanou veličinu nazýváme vizuální hvězdnou velikostí a její symbol doplňujeme indexem v mv< sub> odvozeno od angl visual Stanovujeme-li ji na podkladě fotografií hvězdných objektů označujeme ji jako fotografickou a značíme mph< sub> photographic; použijeme-li speciální fotografický materiál se spektrální citlivostí podobnou citlivosti lidského oka značíme ji mpv< sub> photovisual Přístroji se dá měřit hvězdná velikost ve vybraných spektrálních oborech Nejčastěji se měří v kombinaci tří pásem a to v ultrafialovém oboru při vlnové délce 350 nm symbol veličiny mU< sub> nebo U ve viditelné oblasti při 435 nm modrá barva mB< sub> nebo B a při 555 nm žlutozelená barva u které je maximum citlivosti lidského oka mV< sub> nebo V Pro hvězdy spektrální třídy A0 jsou si všechny tyto veličiny právě definitoricky rovny Současné stanovení těchto tří veličin napovídá o povrchové teplotě dané hvězdy; čím jsou rozdíly B−V a U−B větší pozitivnější tím jsou povrchové teploty daných hvězd nižší a naopak Nejjasnější objekty na obloze Související články Absolutní hvězdná velikost Hypotéza řecky ϋπόθεσις hypo-thesis podklad princip předpoklad znamená výpověď jejíž platnost se pouze předpokládá ale zároveň formulovanou tak aby ji bylo možno potvrdit nebo vyvrátit Původně právní a řečnický termín se stal základem empirické vědy a znamená dnes nejčastěji vědeckou hypotézu výchozí předpoklad který je třeba ověřovat který však takové ověřování umožňuje Tvrzení které žádné ověřování nepřipouští tak zvaná nevyvratitelná hypotéza je vědecky bezcenné Různá užití slova V běžné řeči znamená hypotéza předpoklad tvrzení jemuž se nedá plně věřit a proto říkáme že hypotéza může být odvážná nebo vratká Každý z nás se mohl setkat s reakcí odpovědí na nějaké naše tvrzení „to je jen pouhá hypotéza V běžném použití je dnes hypotéza zajímavé ale neprokázané tvrzení jehož platnost by měla být ověřena V tomto smyslu se mluví také o hypotéze policejního vyšetřování o hypotetické diagnóze v lékařství a podobně V právu znamená hypotéza tu část právní normy která určuje podmínky za kterých se má uplatnit pravidlo jednání obsažené v další části právní normy dispozici Příklad "Kdo najde ztracenou věc hypotéza je povinen ji vrátit vlastníkovi dispozice" Vědecká hypotéza Vědecká hypotéza je přijatelný předpoklad umožňující vědecké vysvětlení nějakého jevu Hypotéza je tvrzení o podstatě určité situace ve světě je to vědecky zdůvodněný předpoklad možného stavu skutečnosti Na počátku vědeckého poznání stojí domněnka kterou hypotéza rozpracovává Hypotéza již musí být podložena celou řadou faktů vytyčujících nám další směr výzkumu Hypotéza vzniká když pátráme po nutné souvislosti mezi fakty vyžaduje práci badatele aby mohla být potvrzena či vyvrácena V tomto procesu je často možné fakta vyložit několika různými hypotézami které pak v dalším bádání ověřujeme Hypotéza musí být slučitelná s co největším počtem faktů jichž se týká Můžeme-li na základě faktů vytyčit více hypotéz upřednostňujeme tu hypotézu která vysvětluje větší počet faktů Zároveň platí pravidlo Occamovy břitvy tzn že jednodušší vysvětlení je pravděpodobnější Zjistíme-li v průběhu ověřování hypotézy další fakta musíme je do vysvětlení zahrnout nebo hypotézu vyvrátit Hypotézu nelze nikdy dokázat pouze potvrdit nebo falzifikovat V hypoteticko-deduktivních metodách by měla být hypotéza falzifikovatelná v tom smyslu že je možné že se později prokáže její nepravdivost – obvykle pozorováním Je tedy třeba podotknout že pokud je hypotéza potvrzena neznamená to nutně že je i prokázána zůstává nadále falzifikovatelná Příklad kdo navštíví novou zemi a pozoruje pouze bílé ovce může vytvořit hypotézu že všechny ovce v té zemi jsou bílé Tato hypotéza je falzifikovatelná Může být vyvrácena zpozorováním jediné černé ovce Za předpokladu že jsou experimentální neurčitosti malé například že je to koza místo ovce a že badatel správně interpretoval výrok hypotézy například zahrnuje slovo „ovce také berany? je hypotéza vyvrácená Zajímavý postoj k hypotézám zaujal ve svých Princípiích Newton výrok k hypotézám „Hypotheses non fingo „Hypotézy nevymýšlím Úloha hypotézy ve vědě a výzkumu hypotéza je jedním z řešení jak překlenout problém mezi teorií a empirií hypotéza je formulace která vysvětlí naše pozorování hypotézu nemůžeme nikdy dokázat jen potvrdit nebo falzifikovat hypotéza je nástrojem pro tvoření lepších výkladů je formulovaná v takové podobě v níž je testovatelná formulace hypotézy je test zda je daný jev možný hypotézy nevysvětlují co „to je ale jak „to poznat falešná hypotéza je vytvořená tak že experimenty se nemohou ani potvrdit ani vyvrátit nerelevantní hypotéza je vytvořená tak že nedochází k žádnému posunu řešení Kritéria hypotézy hypotéza je testovatelná musí být způsob jak ji falzifikovat kompatibilita s dřívějšími hypotézami kontinuita bádání jednoduchost „nejsprávnější je ta která je nejméně komplikovaná forma jistého tvrzení pravidla hry Platón pravidla relativizace konfrontace mezi myšlením člověka a tím kde vzniká nový teoretický jazyk realistický způsob zachycení myšlení myšlenka hypotézy vychází z myšlenky dialogu hypotéza stanovuje pravidla výměny informací „metodologický ideál hypotéza je předběžná a nahraditelná hypotéza má zdůvodňovat nikoliv být sama zdůvodňována snaha vzdát se toho v čem spočívá vědecká racionalita Externí odkazy İHH İnsani Yardım Vakfı zkráceně IHH turecky celým jménem İnsan Hak ve Hürriyetleri ve İnsani Yardım Vakfı anglicky Humanitarian Relief Foundation celým jménem The Foundation for Human Rights and Freedoms and Humanitarian Relief česky Nadace pro lidská práva a svobody a humanitární pomoc je turecká nezisková organizace která je aktivní ve více než 100 zemích světa IHH byla založena v roce 1992 a oficiálně zaregistrována v Istanbulu v roce 1995 Poskytuje humanitární pomoc v oblastech postižených válečnými konflikty a přírodními katastrofami Mezi její hlavní projekty patří též africké kampaně zaměřené na operace šedého zákalu a na budování studní Světové mediální pozornosti se organizaci IHH dostalo v roce 2010 kdy při pokusu o prolomení námořní blokády Gazy došlo na palubě její lodi s humanitární pomocí ke konfliktu s izraelskými složkami ve kterém zahynulo 9 aktivistů IHH V březnu 2015 se organizaci IHH po dvouměsíčním intenzivním vyjednávání podařilo vysvobodit české cestovatelky Antonii Chrásteckou a Hanu Humpálovou které byly dva roky vězněny v Pákistánu poté co byly během pozemní cesty do Indie uneseny skupinou ozbrojenců Reference Externí odkazy Islámský stát zkráceně IS; arabsky ad-Dawla al-ʾIslámíja zkráceně Daiš je radikální islámská teroristická organizace původem z Iráku Na dobytém území na částech území států Iráku a Sýrie vyhlásila samostatný Islámský stát Ten není mezinárodně uznán žádným jiným státem Jeho stoupenci vyhlásili toto území za chalífát který si nárokuje náboženskou autoritu nad všemi muslimy na světě Cílem je obnovit chalífát na územích Iráku a Levanty dřívější geografické označení zahrnující Sýrii Palestinu Jordánsko a Libanon či dalších zemí které byly někdy v historii pod muslimskou vládou Do 29 června 2014 se hnutí nazývalo Islámský stát v Iráku a Levantě zkráceně ISIL arabsky případně též Islámský stát v Iráku a Sýrii ISIS kde Šām označuje Sýrii v zemském slova smyslu na rozdíl od moderního státu; Šām je tedy nejpřesnější překládat jako Levanta Hnutí je známé svou přísnou interpretací islámu a islámského práva šaría a je nechvalně proslulé násilím páchaným na obyvatelstvu které je zaměřené hlavně na ty kteří vyznávají jiná náboženství než sunnitský islám Díky působení v syrské občanské válce se hnutí rozrostlo zesílilo a dne 31 prosince 2013 obsadil ISIL některé části iráckých měst Fallúdža a Ramádí Islamisté ovládli velkou část západoirácké provincie Anbár a dne 3 ledna 2014 vyhlásili samostatný stát Ten nebyl dosud mezinárodně nikým uznán nemá vyřešené vztahy se svými sousedy ani pevné hranice Jeho vůdcem se stal Abú Bakr al-Bagdádí jenž si přisvojil čestný islámský titul emíra Dne 29 června 2014 byl vyhlášen v obsazených částech Sýrie a Iráku chalífát „Islámský stát Současně s tím začal Abú Bakr Bagdádí pod jménem Ibrahím užívat titulu chalífy Příslušníci hnutí pochází z různých zemí Kromě toho dochází k militarizaci dětí pokud rodiče nesouhlasí s vojenským výcvikem musí souhlasit alespoň s přítomností svých synů při výkladu Koránu< ref> Územní nároky Islámského státu V současnosti si Islámský stát nárokuje Sýrii Irák Egypt Saúdskou Arábii Jemen Libyii a Alžírsko Na sociální síti Twitter byla v roce 2014 zveřejněna mapa podle které chce islámský stát ovládnout severní Afriku Blízký východ Španělsko Balkán Krym Kavkaz a část Indie< ref> Současné geografické dělení IS Islámský stát v Iráku a Levantě Irák a Sýrie Velení Islámského státu užívá specifická geografická označení pro ta území ve kterých organizace operuje a označuje je termínem vilájet arabsky ولاية- wilāyat tj ve smyslu provincie Vilájet Sinaj Sinajský poloostrov Vilájet Barka Libye viz Občanská válka v Libyi Vilájet Alžírsko zde IS zastupuje organizace Jund al-Chilafah viz organizace spřízněné s Islámským státem Saúdská Arábie a Jemen neznámé militantní skupiny Boko Haram Nigérie Historie Džamáa at-Tavhíd 1999–2004 Původní název organizace byl „Džamáa at-Tavhíd wa-al-Džihád Organizace pro monoteismus a džihád Bilád ar-Ráfidín Al-Káida v Iráku 2004–2006 V letech 2004 až 2006 se organizace nazývala zkráceně „Bilád ar-Ráfidín ale známa byla spíše pod názvem „Al-Káida v Iráku jejím vůdcem byl známý terorista Abú Musab az-Zarkáví Mudžáhidská rada šúry 2006 Menší povstalecká skupina později nahrazená Islámským státem v Iráku Islámský stát v Iráku 2006–2013 Vyhlásit samostatný stát na území Iráku se islamisté snažili již dříve naposledy v roce 2006 během války v Iráku tj „Islámský stát v Iráku „Dawlat al-'Irák al-Islamíja Tehdy měl zahrnovat provincie Bagdád Anbár Dijála Kirkúk Saladdín i Ninive tedy oblasti kde mají převahu vyznavači sunnitské větve islámu k tomu patřily i části provincií Babylón a Wásit kde mají převahu spíše šiíté Historie tohoto islamisty vyhlášeného "státu" prakticky nikdy neskončila; Islámský stát v Iráku a Sýrii na něj kontinuálně navazuje pouze s tím rozdílem že nově vyhlášený stát by měl zahrnovat i Sýrii či jen její část V roce 2011 byla ukončena okupace Iráku zahraničními vojsky a ozbrojenci z hnutí Islámský stát začali mimo jiné působit i v sousední Sýrii během občanské války Zde získali východní část země Islámský stát v Iráku a Levantě 2013–2014 Organizace ISIL vznikala postupně jako irácká odnož Al-Káidy která operovala během války v Iráku v letech 2003–2011 která skončila úspěšným svržením autoritářského režimu Saddáma Husajna zemi však zachvátilo sektářské násilí Již od začátku se islámští ozbrojenci z hnutí ISIL netajili odvážným plánem vytvořit na území Iráku ryze islámský stát ve kterém by platily pouze islámské zákony ISIL byl jednou z mnoha vojenských organizací které vedly záškodnické a teroristické operace proti americkým okupačním silám a jejich spojencům Na konci roku 2013 se ozbrojencům podařilo ovládnout i velkou část západoirácké provincie Anbár kterou obývají především sunnité a dne 3 ledna 2014 vyhlásili samostatný stát s centrem v irácké Fallúdži Následovaly další boje s iráckou armádou která usilovala o dobytí ztracených území Iráku a většina syrských milicí které bojovaly na straně syrské opozice se od ISILu distancovaly Přesto islámští separatisté pokračovali na dobytých území ve svém plánu zavést islámský stát s islámským právem ve prospěch muslimské větve sunnitů přičemž následovaly tvrdé represe a teror zejména proti náboženským menšinám spojený s jejich vyhlazováním Vyhlášení nezávislosti Vyhlášení nezávislosti předcházely nepokoje v západní irácké provincii Anbár 2013–14 Vojenské střety na území provincie začaly 30 prosince 2013 poté co irácké bezpečnostní síly zničily protestní tábor sunnitů v Ramádí Kmenové milice vytlačily iráckou armádu z provincie Anbár ta se musela stáhnout Dne 3 ledna 2014 vyhlásili samostatný stát Ofenziva v severním Iráku v roce 2014 Organizace ISIL v sobotu 4 ledna 2014 oznámila že zcela ovládla město Fallúdža a pod kontrolou měla částečně také Ramádí hlavní město provincie Anbár jež leží u hranice se Sýrií a zabírá přibližně třetinu iráckého území Cílem islamistů na dobytém území je vytvoření oblasti řízené islámskými zákony O totéž usilují islámští radikálové i z druhé strany hranice – v Sýrii kde bojují proti vládě tamního autoritářského prezidenta Bašára Asada Ve městě Ramádí se ozývala střelba Irácké ozbrojené síly plánovaly ztracené území dobýt zpět Irácké vojsko ostřelovalo Fallúdžu za pomocí minometů údajně 8 lidí zahynulo a 30 lidí bylo zraněno Mezi mrtvými se měli nacházet i někteří kmenoví vůdci Spojené státy americké a Írán jsou ochotny poskytnout Iráku zbraně a výzbroj nikoli však vojáky Ministr zahraničí John Kerry je přesvědčen že Irák by se měl s islamisty na svém území vypořádat sám bez cizího vojenského zásahu USA mimo jiné zvažuje i nabídku pomoci s výcvikem iráckých speciálních jednotek Jejich výcvik by s největší pravděpodobností mohl probíhat na území Jordánska V červnu 2014 dobyl ISIL velkou část severního Iráku včetně několika hraničních přechodů Dobyt byl dvoumilionový Mosul který padl do rukou islamistům poté co vládní jednotky dezertovaly Islamisté také vykradli banky ve městě čímž se stali nejbohatší teroristickou organizací na světě Probíhaly také boje o strategickou rafinerii v Bajdží< ref> Islámský stát od června 2014 Dne 29 června 2014 byla organizace znovu přejmenována na Islámský stát tentokrát však vyhlásila i obnovení islámského chalífátu Její vůdce Abú Bakr al-Bagdádí prohlásil sám sebe za chalífu Ibráhíma< ref> Postup islamisté zastavili v Tikrítu kde odrazili útok irácké armády a namísto toho se soustředili na boj s Kurdy V srpnu 2014 dobyli město Sindžár obývané náboženskou menšinou jezídů poté co se z něj kurdské milice pešmergů stáhly Výsledkem byl exodus obyvatel z města z nichž mnoho uvízlo na hoře Džabal Sindžár Islamisté během útoku zabili nejméně 500 jezídů a některé i pohřbili zaživa zajali také stovky žen které drží jako otrokyně Islámský stát v Libyi „Vilájet Barka Od začátku roku 2014 působí v libyjském městě Derna ozbrojenci z řad Islámského státu vyhlašující oddanost k Abú Bakru al-Bagdádímu Dne 5 října 2014 je město pod úplnou kontrolou Islámského státu v počtu 800 bojovníků Islamisté označují tuto oblast jako provincii tj vilájet Barka což je arabský název pro Kyrenaiku Intervence USA a spojenců 8 srpna 2014 americký prezident Barack Obama autorizoval letecké údery na pozice Islámského státu a humanitární pomoc jazídským uprchlíkům v pohoří Sindžár Cílem úderů byla kromě prevence genocidy také ochrana amerických zájmů v Iráku Vojenská operace byla později rozšířena kvůli ochraně irácké infrastruktury a letecké podpoře irácké armády Po rozšíření úderů proti Islámskému státu byly kurdské a irácké jednotky schopné zvrátit islámistický postup a znovu obsadit Mosulskou přehradu která je největším vodním dílem v Iráku 10 září americký prezident Barack Obama oznámil že autorizoval letecké údery na pozice Islámského státu v Sýrii pokud je schválí americký kongres Zároveň oznámil že navýší počet úderů v Iráku 19 září provedlo francouzské letectvo nálet na muniční sklad Islámského státu 22 září provedly ozbrojené síly USA Bahrajnu Jordánska Kataru Saudské Arábie a Spojených arabských emirátů nálety na pozice Islámského státu v Sýrii Dohoda s An-Nusrou V listopadu 2014 uzavřeli představitelé Islámského státu a Fronty an-Nusrá organizací Al-Káidy dohodu o spolupráci Obě organizace bojovaly doposud proti sobě Zločiny Na území islámského chalífátu je údajně přísně dodržováno islámské právo šaría Podle Mezinárodního svazu muslimských učenců jsou ale některé kroky IS nekompatibilní s právem šaría< ref> < ref> Podle svazu není zabíjení a mučení nevinných lidí jehož se IS dopouští u svých odpůrců nic než zločin Islámský stát například také zveřejňuje natočená videa poprav svých odpůrců které využívá pro zastrašování a k propagandě Mnoho z nich provedl například britský občan Mohammed Emwazi známý jako Džihádista John Islámský stát se také dopouští kulturních zločinů kdy otevřeně ničí starobylé památky protože jde o pohanské modly ke kterým se lidé modlí místo k Alláhovi V muzeu v Mosulu tak jeho stoupenci zničili až tři tisíce let staré asyrské a akkadské sochy nevyčíslitelné hodnoty Vypálili také zdejší knihovnu s 8000 vzácných svazků a se vzácnými artefakty univerzitní knihovnu nebo divadlo V provincii Anbár také vypalují knihovny a zničili tak už 100 tisíc svazků Část ale propašovali za hranice a prodali< ref> Spojenci Oponenti Globální koalice proti Islámskému státu Ostatní oponenti Liga arabských států Al-Káida Fronta an-Nusrá Anonymous Poznámky Reference Související články Sykesova-Picotova dohoda Boko Haram Válka v Iráku Irácká krize Občanská válka v Sýrii Islámský emirát Afghánistán Externí odkazy – grafický přehled úspěšného nástupu a růstu IS na stránkách Washington Post Jan Čapek ze Sán † po 1445 byl husitský polní hejtman a vrchní hejtman polního vojska sirotků v letech 1431–1434 V jejich čele se zúčastnil mnoha bitev a jízd které však nedopadly vždy nejlépe Charakteristika osobnosti Jan Čapek ze Sán byl považován za velmi schopného polního hejtmana a jednoho z vůdců husitských radikálů Jeho schopnosti však byly poněkud znehodnoceny jeho osobními vlastnostmi z nichž asi nejvýraznější byly krutost hrabivost zbrklost a přehnané sebevědomí Byl dvakrát ženat Dceru Žofii z prvního manželství provdal za známého husitského vojevůdce Jana Talafúsa z Ostrova Jan Čapek zemřel kolem roku 1452 Jeho druhou manželkou byla Hedvika Petřvaldská vdova po Janu z Kateřinic obec nedaleko Hukvald Svatba proběhla kolem roku 1445 Synové jmenované Hedviky Jiřík a Mikoláš pocházeli z jejího prvního manželství Válečná tažení V roce 1427 vytáhl v čele velkého uskupení sirotčích vojsk do Slezska byl však Slezany poražen u Náchoda a musel se vrátit V roce 1431 vytáhl v čele sirotků a společně s tábority na Slovensko Výprava byla zpočátku velmi úspěšná ale navzdory původnímu očekávání se protáhla Proto táborité odtáhli domů zatímco sirotci pokračovali v tažení jižním Slovenskem Podařilo se jim získat mnoho kořisti ale při návratu bylo vojsko s vrchovatě naloženými vozy zaskočeno při přechodu Váhu uherskou jízdou Bojovníci v pochodovém útvaru nestačili dostatečně uzavřít vozovou hradbu a Uhři pronikli dovnitř jejich útvaru Jan Čapek ze Sán utrpěl zdrcující porážku jednu z největších která husity potkala Ztratil veškerou kořist vozy i pěchotu zachránila se pouze jízda U Váhu zahynuly více než dvě třetiny jeho bojovníků Naproti tomu skvělým vítězstvím skončila spanilá jízda kterou Čapek ze Sán vedl v roce 1433 na pomoc Polákům proti Řádu německých rytířů a která měla husitům zabezpečit polské spojenectví Čeští bojovníci při ní dorazili až k Baltu Čapek se při ní nicméně dopouštěl válečných krutostí nechal zmasakrovat zajaté české žoldnéře ve službách Řádu Polský král Vladislav II Jagello pak Čapkovi daroval za jeho pomoc velblouda kterého si hejtman přivedl na obléhání katolické Plzně Plzeňští obránci mu však vzápětí provedli potupný žertík když se při nečekaném výpadu zvířete zmocnili a odvedli si je do města Čapek se od nich snažil velblouda marně vykoupit za 50 kop grošů což byla cena výkupného za urozeného zajatce Tuto epizodu dodnes připomíná vyobrazení velblouda na plzeňském městském znaku V roce 1434 vedl Čapek v bitvě u Lipan jízdu spojených sil radikálních husitů proti koalici umírněných a katolíků V této bitvě utrpěli radikálové zdrcující porážku zachránila se pouze jízda Někteří historici Čapkovi vyčítají že svým jednáním donutil některé představitele sirotků bojovat na straně panské koalice a že on sám předčasným útěkem zradil své bratry a zavinil tak jejich porážku Z toho mála co víme o průběhu bitvy u Lipan se však zdá být zřejmé že bitva již byla ztracena a setrvání jízdy na bojišti by vedlo pouze k jejímu zničení Po porážce u Lipan a rozpuštění sirotčích polních vojsk opustil Jan Čapek ze Sán území Čech a vstoupil do služeb polského krále Později se na straně Vladislava III účastnil válek o nástupnictví v Uhrách kde se střetl s Janem Jiskrou z Brandýsa Po bitvě u Varny se však s Jiskrou smířil a vstoupil do jeho služeb Tehdy patrně došlo ke sňatku jeho dcery Žofie s Jiskrovým spolubojovníkem Janem Talafúsem z Ostrova Poslední záznamy o něm pocházejí z roku 1445 Zemřel patrně na Hukvaldech někdy kolem roku 1452 Literatura Externí odkazy Jan Talafús z Ostrova okolo 1410 – po roce 1475 byl jedním z předních hejtmanů českých bratrstev které po husitských válkách působily na území Horních Uher Zde pod velením Jana Jiskry z Brandýsa po boku Petra Aksamita a dalších bratrských hejtmanů sloužil v žoldu nezletilého krále Ladislava Pohrobka a jeho matky Alžběty Lucemburské V době svého zahraničního působení se účastnil většiny důležitých vojenských operací a čtrnáct let vykonával funkci hejtmana na Rychnavě Po návratu do Čech vstoupil do služeb Jana z Rožmberka později pak do vojska krále Jiřího z Poděbrad pod vrchním velením Ctibora Tovačovského z Cimburka I přes absenci podrobnějších písemných pramenů je patrné že Talafúsovo jméno nebylo v Čechách neznámé a že patřil ke středoevropské válečnické elitě své doby Díky tomu nezůstaly jeho osudy zapomenuty a jeho osoba se stala jednou z ústředních postav literární trilogie Aloise Jiráska Bratrstvo a divadelní hry Hejtman Talafús dramatičky Evy Klenové Mládí Jana Talafús spatřil světlo světa na usedlosti Ostrov vzdálené asi 9 km od Vysokého Mýta Datum jeho narození soudobé listiny nezachovaly čeští historici proto obecně udávají že se tak stalo přibližně v roce 1410 Stejně tak není doloženo kdo byli jeho rodiče Nejbližším ověřitelným předkem je jeho děd Ješek Talafús z Říčan přičemž otcem budoucího hejtmana byl jeden z jeho čtyř synů – Jan Mikuláš Beneš nebo Jiří Byl to také děd Jana Talafúsa kdo vstoupil do služeb pánů Košumberských kteří později přijali jméno Slavatové a byla mu od nich jako manský statek propůjčena košumberská část Ostrova Vzdělání se mladému Talafúsovi dostalo ve škole v Luži a později pravděpodobně i na některé z pražských škol Současně se všeobecným vzděláváním byl připravován k vojenskému řemeslu a patrně ve věku 24 let se v řadách sirotčích vojsk jako panoš pana Viléma z Chlumu a Košumberka zúčastnil bitvy u Lipan Hejtman bratříků Roku 1440 se Jan Talafús účastnil Čáslavského sněmu kde se jednalo o bezpečnosti ve východních Čechách Téhož roku prodal za 220 kop grošů dvůr Šnakov a na podzim odjel do Horních Uher Tady vstoupil do vojska nejvyššího hejtmana Jana Jiskry z Brandýsa který ve službě královny Alžběty Lucemburské vdovy po Habsburkovi Albrechtovi II hájil nároky jejího syna Ladislava Pohrobka na Uherský trůn Vojenská intervence měla své opodstatnění neboť Uherská šlechta popřela práva dvouletého následníka a svým panovníkem zvolila polského krále Vladislava III Varnenčika kterého podporoval maďarský vojevůdce János Hunyadi a Talafúsův tchán Jan Čapek ze Sán v letech 1442 – 1444 jmenovaný nejvyšším polním hejtmanem polského vojska v Uhrách Prvních větších akcí se Jan Talafús zúčastnil v roce 1441 když pomáhal Janu Jiskrovi obsazovat města na Spišku a Šarišsku a vyprostit Košice které obléhali Poláci; po úspěšné operaci se na krátkou dobu stal košickým hejtmanem Roku 1442 byl jmenován hejtmanem Šťavnice která byla za jeho nepřítomnosti vydrancovaná ale přesto po jeho návratu zůstala v rukou bratrstev Na podzim téhož roku nečekaným přepadem dobyl uherské město Jager kde se právě ubytovalo poselstvo krále Vladislava III jež se vracelo zpět do Polska Při přepadu se zmocnil mnoha významných zajatců i bohaté kořisti Při zpáteční cestě jej však přeplněné vozy zpomalily a dostihli ho pronásledující Uhři Nastala prudká srážka při které padlo množství mužů a Talafús byl nucen se stáhnout Při ústupu padl do zajetí a byl uvězněn v Jageru Na svobodu se dostal po 3 říjnu téhož roku O dva měsíce později pomáhal dobýt hrad Rychnavu kde byl přidělen pod velení nového hejtmana pevnosti Slováka Jana z Pereně Z tohoto místa dál podnikal dílčí přepady nepřátelského území; zejména je zmiňováno okolí Tokaje Roku 1445 byl jmenován hejtmanem na hradě Chmeľov Komlóš a o tři roky později obdržel hejtmanství na Rychnavě kde prožil následujících čtrnáct let života Mimo to že jej na tomto sídle často navštěvovala jeho manželka Žofie zde udržoval milostný vztah s Uherkou Márii Bodorovskou Roku 1449 se Talafús po boku Jana Jiskry z Brandýsa zúčastnil bitvy u Somoše a v roce 1451 bojoval v řadách 3000 bratříků kteří v bitvě u Lučence porazili na 20 000 Uhrů Roku 1453 byl český král Ladislav Pohrobek korunován králem uherským Vzápětí vznesl na Jana Jiskru požadavek aby vrátil všechny dobyté hrady a posléze ho propustil ode dvora Rozkazu odevzdat získaný majetek většina Jiskrovi podřízených hejtmanů neuposlechla V únoru téhož roku se Jan Talafús zúčastnil spišského sněmu v Levoči kde šlechtici vedli jednání o zákroku proti loupeživým tlupám Při jednom z bojových výpadů v příštích měsících byl těžce raněn V roce 1455 král Ladislav povolal Jana Jiskru zpět do svých služeb a rozhodl o ponechání veškerého nabytého majetku v rukách bratříků Avšak po jeho smrti v roce 1457 se králem Uher stal Matyáš Korvín který proti bratrstvům vytáhl s ozbrojenou mocí Jeho vojsko záhy přitáhlo k hradu a stejnojmennému městu Šarišský Potok které měli toho času v držení Jan Talafús a Petr Aksamit Ostrovský rodák spolu s třemi stovkami jezdců proti tomuto vojsku podnikl protiútok avšak většina jeho mužů při výpadu padla do zajetí Jemu samotnému se podařilo spasit útěkem na Šarišský hrad Z této pevnosti pak spolu s Petrem Aksamitem a dalšími hejtmany vyrazili zpět k Šarišskému Potoku a cestou vydrancovali území mezi Bodrogem a Tisou 21 května však byli protivníkem u Šarišského Potoka zaskočeni a v polích kolem městečka se strhla krátká bitva Z 2000 bratříků jich bylo 600 zabito a 200 zajato na místě Další se pokusili uprchnout avšak po vytrvalém pronásledování jich vyvázlo zhruba kolem dvou stovek V boji zemřel i Talafúsův přítel Petr Aksamit On sám společně se svými čtrnácti jezdci se spasil útěkem na Šarišský hrad Z této pevnosti byl zanedlouho vytlačen do Březnice odkud ustoupil zpět na Rychnavu V roce 1460 Talafús opět vstoupil do vojska Jana Jiskry z Brandýsa který za pomoci Jiřího z Poděbrad a zbytků Aksamitových rot pokračoval na Spišsku ve válce proti uherskému králi jehož vojska měla za úkol vypudit zbývající bratrstva ze země Až do března roku 1462 se Talafúsovi podařilo uhájit Rychnavu poté ale opět padl do zajetí Následujícího roku se Jan Jiskra a Matyáš Korvín smířili a Talafús spolu s Mikulášem Brcalem z Dobré někdejším hejtmanem na Kežmarku a Bartošem z Hartvíkovic dostali na odbytnou 16 000 dukátů Poslední zmínka o Talafúsovi v Uhrách se datuje k 31 srpnu 1463 Na Hukvaldy se vrátil po dvaceti třech letech v zahraničí Podle legendy prý díky střídavému válečnému štěstí přijel z Uher zchudlý a bez prostředků Na Slovensku se od té doby vžilo pořekadlo bědný ako Talafús Poslední zmínky Pravděpodobně v roce 1465 Jan Talafús ovdověl a vstoupil do královského vojska pod velením Jana z Rožmberka který na Moravě v letech 1464 – 1465 vedl válku proti papežovi a části katolické šlechty Poté co jeho velitel změnil strany vstoupil Jan Talafús do přímé služby krále Jiřího z Poděbrad Pod velením Ctibora Tovačovského z Cimburka se v roce 1466 účastnil tažení do Polska a stal se přímým účastníkem bojů u Vratislavi V roce 1467 bojoval v bitvě u Pačkova kde bylo jeho úkolem čelit skupině žoldnéřů známé pod jménem „zlá rota Posléze se vrátil zpět na své pozemky Je pravděpodobné že po vpádu uherského vojska do Čech se účastnil i bojů které vypukly v roce 1469 Po ústupu nepřátel ze země se vrátil patrně zpět na Hukvaldy Poslední písemná zmínka o jeho osobě pochází z roku 1475 V jednom ze zápisů v Knize půhonné a nálezové lze dohledat že Talafůs dědic Čapka ze Sán je stále ještě živ Kdy a kde zemřel není známo Odkazy Poznámky Reference Prameny Literatura Prozaická a dramatická tvorba Externí odkazy Jemen oficiálně nazývaný Jemenská republika je stát na jihu Arabského poloostrova v jihozápadní Asii Sousedí se Saúdskou Arábií na severu a Ománem na severovýchodě Z jihu jej omývají vody Arabského moře z jihozápadu průliv Bab-al-Mandab a ze západu Rudé moře Součástí Jemenu je také ostrov Sokotra který leží 415 km na jihovýchod v Arabském moři Hlavním městem je San'á Dějiny Území Jemenu bylo během historie pod vládou mnoha říší a království Nejznámější je říše Sabejská která ovládala území mezi léty 750 před nl 115 nl V roce 631 ovládl území Mohamed a začal se zde šířit islám V 16 století se stal Jemen součástí Osmanské říše Místní obyvatelé však vyhnali Turky v roce 1635 V roce 1839 zabrali velice strategický přístav Aden Britové Město Aden leží na jihu Jemenu a je to největší přístav v zemi Kdo kontroluje tento přístav de facto kontroluje spojení mezi Rudým mořem a Indický oceánem nejsnazší lodní spojení mezi Evropou a Indií Turci znovu zabrali v 70 letech 19 století severní Jemen a udrželi ho až do začátku první světové války Po vyhnání Turků připadl severozápadní Jemen islámským vůdcům imámům Aden se stal v roce 1937 britskou korunní kolonií a později byla vytvořena pod správou Britů Jihoarabská unie V roce 1962 byl v severozápadním Jemenu svržen poslední imám a byla vyhlášena Jemenská arabská republika zkráceně Severní Jemen Následovala občanská válka Na jejím konci v roce 1967 vznikla na jihu země Jemenská lidově demokratická republika zkráceně Jižní Jemen Její vláda byla silně komunisticky zaměřená Mírové soužití dvou Jemenů trvalo jen krátce a v roce 1979 vypukla mezi nimi válka Po válce představitelé obou Jemenů usedli k jednacímu stolu Po kolapsu celého východní bloku došlo k sjednocení obou Jemenů v roce 1990 Sjednocený stát musel přežít další válku která začala roku 1994 kdy se bývalý Jižní Jemen pokusil znovu osamostatnit Jižní Jemen byl poražen a byla vydána nová ústava Podle ní je v čele státu prezident a vládu vede ministerský předseda V době podepsání ústavy byl prezident ze Severního Jemenu a ministerský předseda z Jižního Jemenu Jemen je podle ústavy pluralitní republika s více politickými stranami Po sjednocení bylo dohodnuto přenesení hlavního města z Adenu do San'á Obyvatelstvo Podle odhadů žilo v roce 2014 v Jemenu 24 milionů obyvatel 46 % z nich je mladších než 15 let a 27 % starších než 65 let V roce 1950 zde žilo 43 milionu obyvatel a dle odhadů jich v roce 2050 bude kolem 60 milionů V žebříčku světové porodnosti je na 30 místě kdy na jednu ženu připadá 445 dítěte Rychle roste i populace samotného hlavního města San'á V roce 1978 mělo okolo 55 000 obyvatel a na počátku 21 století jsou to téměř 2 miliony Jemenská společnost je z velké části rozdělena do kmenů v městských částech do kast V severní hornaté části země existuje kolem 400 kmenů Velmi početná je menšina Jemenců perského původu která zde žije přes tisíc let Žila zde i významná židovská komunita V letech 1949-1950 bylo během operace Létající koberec z Jemenu přepraveno 47 000 jemenských Židů do Izraele Dnes jich zde žije okolo 200 V jižní části země žije kolem 100 000 obyvatel indického původu Asi 75 % obyvatel žije na venkově Naprostou většinu obyvatel tvoří muslimští Arabové Malou menšinu tvoří přistěhovalci z Afriky asi 12 % Asie či Evropy V roce 2007 zde asi 124 000 uprchlíků žádalo o azyl mezi nimi přes 110 000 Somálců 11 000 Iráčanů a 2 000 Etiopanů Až 1 milion Jemenců žije v Saúdské Arábii a 70 000 – 80 000 ve Velké Británii Dle ústavy je islám státním náboženstvím Zákony neumožňují muslimům konvertovat k jinému náboženství Okolo 65 % obyvatel jsou sunnité a 35 % tvoří šíité Sunnité jsou soustředěni převážně na jihu a jihovýchodě země Kolem 1 % Jemenců nevyznává islám Je zde okolo 3 000 křesťanů židé hinduisté nebo ateisté V Adenu jsou tři katolické kostely jeden anglikánský a hinduistický chrám Na severu země je jedna synagoga V roce 2005 umělo číst a psát 73 % mužů a 35 % žen Geografie Povrch je velice rozmanitý Západ země je velice hornatý Směrem na východ se postupně pohoří snižuje a na východě tvoří rovinnou tabuli Klima je tropické a velice suché Výjimku tvoří západní horské oblasti Srážky sem přináší letní monzun z Indického oceánu Většina území má ale méně než 100 mm srážek za rok Vegetaci tvoří suchomilné rostliny a v úrodnějších západních oblastech rostou i ovocné stromy Ekonomika Jemen patří k nejméně rozvinutým zemím Polovina obyvatel je zaměstnána v zemědělství Pěstují se převážně pšenice proso a brambory Vývozním artiklem je hlavně káva víno a bavlna Velice významným druhem obživy je tradiční rybolov V 80 letech byla v oblasti objevena ropa Však průmysl se rozvíjí pouze v Adenu kde se nacházejí velké ropné rafinérie Dále se těží draselné soli a fosfáty v zemi neexistuje železniční síť a silnic s pevných povrchem je jen pár na západě Mezinárodní letiště je v hlavním městě Saně v přístavu Aden ale i v Taizu Sociální péče a školství jsou na velice nízké úrovni Vzděláni je sice bezplatné ale pro velké množství dětí které nebydlí ve městě je prakticky nedostupné Jemen patříval k prioritním zemím české zahraniční rozvojové spolupráce Jednalo se o pomoc především ve dvou sektorech energetika a vodohospodářství pitná voda čištění odpadních vod Administrativní dělení V roce 2004 byl Jemen rozdělen na 21 provincií muhafazah množné číslo muhafazat ; tento výraz se do angličtiny obvykle překládá jako governorate gubernie a jeden samosprávný územní celek< ref> Průměrná rozloha provincie je 27 788 km2 Provincie jsou dále rozděleny na 333 oblastí muderiah které jsou ještě dále rozděleny na 2210 podoblastí ve kterých se celkem nachází 38 284 měst roce 2001 Významná místa v Jemenu Sana'a – hlavní město Aden Al-Hudayda Zabid Šibam Sokotra Reference Externí odkazy Republika Jižní Afrika zkráceně JAR je jeden z nejvyspělejších afrických států Na hrubém domácím produktu celé Afriky se podílí více než jednou pětinou Leží na jihu afrického kontinentu Sousedí s Namibií Botswanou a Zimbabwe na severu Mozambikem a Svazijskem na východě Uvnitř jihoafrického území leží samostatné království Lesotho Oficiální názvy Vzhledem k velkému počtu úředních jazyků má Jihoafrická republika více oficiálních názvů Republic of South Africa anglicky Republiek van Suid-Afrika afrikánsky iRiphabliki yeSewula Afrika jižní ndebele iRiphabliki yomZantsi Afrika xhosa iRiphabhuliki yaseNingizimu Afrika zulu Rephaboliki ya Afrika-Borwa sotho Repabliki ya Afrika-Borwa jižní sotho Rephaboliki ya Aforika Borwa tswana iRiphabhulikhi yeNingizimu Afrika swati Riphabuḽiki ya Afurika Tshipembe venda Riphabliki ra Afrika Dzonga tsonga Historie Obdobně jako jiné africké země má i JAR velice dlouhou historii lidského osídlení Podle archeologických nálezů se na území JAR vyskytoval již Australopithecus africanus před třemi miliony lety dále pak člověk zručný člověk vzpřímený a člověk rozumný Před příchodem Evropanů na území dnešní Jihoafrické republiky žili Sanové Khoikhoiové a později také Bantuové Evropská kolonizace V roce 1488 doplul k břehům dnešního Kapska portugalský mořeplavec Bartolomeo Diaz Vylodil se v Zátoce mušlí Mossel Bay Dalších sto let zde přistávaly lodě pouze z Portugalska; Portugalci zde však žádné osady po střetech s domorodci nezakládali Prvními evropskými osadníky v oblasti byli až Holanďané koncem 16 a v 17 století Tehdy námořní cesty na jihu Afriky od Portugalců převzala holandská Východoindická společnost Ta vyslala v roce 1652 do Stolové zátoky tři lodě s 90 lidmi různé národnosti vedené zkušeným obchodníkem a cestovatelem Janem van Riebeeckem Ti zde vybudovali první osadu Kapské město zahrady zemědělské plantáže vinice Na těžkou práci si přes Východoindickou společnost nechali přivážet otroky ze severu protože místní Hotentoti kmeny Khoikhoiů a Sanů pro práci nebyli vhodní O pár let později začali zakládat v okolí další farmy Z Evropy přijížděli další osadníci zejména Němci V roce 1688 sem dorazila skupina 200 francouzských Hugenotů V 18 století připlouvalo k jihoafrickým břehům přes 80 lodí ročně; také díky tomu sem byly zavlečeny neštovice které způsobily zdecimování nejen osadníků ale zejména domorodců V 19 století byli Búrové potomci prvních holandských osadníků vytlačeni dále do vnitrozemí kde založili vlastní státní celky Natal Transvaal a Oranžský svobodný stát přičemž neváhali místní obyvatelstvo zabíjet ve velkém rozsahu< ref> Britská nadvláda Během 18 století vyhlásila Nizozemská Východoindická společnost bankrot a vládu nad okolním mořem převzala Anglie V roce 1796 britský výsadek obsadil kolonii poprvé roku 1806 pak definitivně V roce 1820 sem připlulo 4000 britských osadníků Británie zakázala obchodování s otroky a v roce 1833 zrušila otroctví Búrům otroci z plantáží utíkali jejich farmy zanikaly V první búrské válce 1880–1881 byli Britové poraženi Konečné ovládnutí oblasti Brity přišlo až po druhé búrské válce 1899–1902 Dne 31 května 1910 byly všechny provincie sloučeny v Jihoafrickou unii která získala statut dominia Významným přelomem ve vývoji Jihoafrické unie byla rozsáhlá industrializace spojená s objevením ložisek diamantů v Kimberley a zlata ve Witwatersrandu v Transvaalu Rozvoj průmyslu byl navíc umocněn v době velké hospodářské krize díky vysokým cenám zlata a diamantů Hospodářský růst trval nepřetržitě až do druhé poloviny 20 století Tento pozitivní vývoj však byl v příkrém rozporu s trendy vývoje politického Jihoafrická unie se účastnila druhé světové války na straně spojenců V roce 1948 pak ve volbách zvítězila Národní strana spojená s režimem apartheidu Tento režim se po celou dobu své existence střetával se značným odporem na mezinárodní scéně Nezávislost 31 května 1961 země získala nezávislost a změnila název na Jihoafrickou republiku Na protest proti nepřátelským postojům některých členů Britského společenství národů JAR z tohoto svazku vystoupila Od šedesátých let jsou zřizovány takzvané bantustany samosprávná území vyhrazená pro původní obyvatelstvo Mezinárodní olympijský výbor na svém zasedání v Amsterodamu v roce 1970 rozhodl Olympijský výbor JAR suspendovat a tuto zemi vyloučit z olympijského hnutí do doby než zruší rasovou segregaci barevných sportovců< ref> V srpnu až říjnu 1975 se jednotky Jihoafrické republiky zapojily do konečné fáze Angolské války za nezávislost na straně UNITA Jonase Savimbiho ale byla zatlačena zpět vojáky nasazenými z Kuby Boj proti apartheidu získal na intenzitě v 80 letech Při různých nepokojích a demonstracích byly zabity desítky lidí Poslední bělošský prezident F W de Klerk 16 listopadu 1989 zrušil v Jihoafrické republice rasovou segregaci povolil Africký národní kongres a souhlasil s konáním všeobecných voleb v roce 1994; po nich do úřadu nastoupil Nelson Mandela Politika JAR má dvoukomorový parlament Národní rada provincií s 90 členy a 400členné Národní shromáždění Zástupci do Národního shromáždění jsou voleni na pětiletá funkční období na bázi proporčního volebního systému bez jakékoliv vstupní hranice Do Národní rady je v každé provincii zvoleno deset zástupců rovněž na pět let Volby do obou komor probíhají vždy současně Nejsilnější politická strana příp koalice v Národním shromáždění formuje vládu v jejímž čele stojí prezident republiky V současné době je místní politická scéna ovládána Africkým národním kongresem – ANC– který ve volbách 2009 získal 659 % hlasů Jeho nejsilnější soupeř Strana demokratické aliance získala 167 % hlasů ANC tak těsně ztratil ústavní většinu v parlamentu Administrativní dělení Země se dělí na 9 autonomních provincií číslo odpovídá číslu na mapě hlavní město v závorce Západní Kapsko Kapské město Severní Kapsko Kimberley Východní Kapsko Bisho KwaZulu-Natal Pietermaritzburg¹ Svobodný stát Bloemfontein Severozápadní provincie Mafikeng Gauteng Johannesburg Mpumalanga Nelspruit Limpopo Polokwane Geografie JAR má 2 500 km mořského pobřeží na jihovýchodě ji omývá Indický oceán a na jihozápadě Atlantský oceán a vysokou rozmanitost klimatických podmínek Na západě země se rozkládá poušť Kalahari východ země má spíše subtropické klima Ve střední části se rozkládá náhorní plošina Highveld Téměř po celé délce od Namibie po Transvaal je JAR lemována Dračími horami které dosahují výšek až 3 500 m Oblast Witwatersrandu představuje největší koncentraci obyvatelstva Johannesburg Pretoria Tato oblast má obrovské zásoby zlata Velmi známá je Stolová hora zvedající se z moře do tisícimetrové výšky nad Kapské město V Jižní Africe stále žije velké množství divoké zvěře avšak její výskyt ve volné přírodě je vlivem civilizačních faktorů ohrožen Pro tyto účely bylo zřízeno celkem 13 národních parků s velmi kvalitní péčí z nichž nejznámější jsou Krugerův NP NP Kalahari Gemsbok a rovněž Addo Elefant v blízkosti Port Elizabeth Největšími městy jsou Kapské Město 2 984 000 obyvatel Durban 2 531 300 obyvatel i s předměstími 3 800 000 Johannesburg 1 975 500 obyvatel i s předměstími 5 550 000 Pretoria 1 473 800 údaje jsou z roku 2004 Ekonomika JAR je v rámci afrického kontinentu stabilně jednou z nejvyspělejších zemí má dobře vyvinutý obchod se službami a je již dlouho industrializovaná HDP na obyvatele měl však v 80 a začátkem 90 let let sestupnou tendenci od konce 90 let zase stoupá JAR vytváří přibližně 25 % HDP celého afrického světadílu kde též drží prvenství ve spotřebě i výrobě elektrické energie HDI Index lidského rozvoje Jihoafrické republiky který do poloviny 90 let stoupal začal klesat ke stoupající tendenci se vrátil v roce 2005 Na jeho poklesu mezi lety 1995 a 2005 mělo největší podíl drastické zkrácení délky života 1990 615 let 2006 51 let způsobené především pandemií AIDS a selháním vlády v boji proti ní JAR má velmi bohatá naleziště nerostných surovin ale nemá ropu Zemědělská výroba se soustředí na pěstování kukuřice pšenice cukrové třtiny a produkci vlny kuřat skotu ovcí Zavodňovací systémy nejsou dostatečné a rovněž eroze půdy představuje závažný problém Převážně jihoafričtí černoši nemají pro sebe dostatek orné půdy a musejí hledat práci mimo své bydliště Vývoz představoval v roce 2001 přibližně 30 % HDP což znamená výrazný nárůst oproti počátku 90 let Hlavními obchodními partnery země jsou USA Velká Británie Německo Belgie a Japonsko Na obchod s ostatními státy v oblasti jižní Afriky má výrazný vliv členství JAR v JACU a JARS Vyváží se hlavně diamanty zlato největší zásoby na světě a některé rudy strojírenské výrobky Dováží se potraviny výrobky chemického a ropného průmyslu a strojírenské výrobky JAR nemá světové prvenství pouze v zásobách zlata ale také v produkci platiny rud chromu a vanadia Významná je těžba černého uhlí i železné rudy V zemi jsou největší tepelné elektrárny na světě v Transvaalu JAR zajišťuje téměř 2 3 produkce elektřiny pro celou Afriku V JAR se nachází jediná komerční jaderná elektrárna na africkém kontinentě JE Koeberg Energetická krize V roce 2007 státem vlastněný dodavatel elektrické energie Eskom začal pociťovat nedostatek kapacit v oblasti výroby a rozvodu elektřiny To vedlo k neschopnosti plnit běžné požadavky průmyslu a spotřebitelů což vedlo k rozsáhlým výpadkům které zasáhly celou zemi Spouštěcím impulsem byla porucha v jaderné elektrárně Koeberg nicméně od té doby se situace ještě zhoršila Dodavatel byl široce kritizován kvůli neschopnosti adekvátně udržovat svoje elektrárny nemluvě o výstavbě nových elektráren které by zajistily dostačující energetickou kapacitu Zdravotnictví Problémem je vysoký výskyt nemoci HIV AIDS; počet nakažených dnes dosahuje 52 milionů lidí Jihoafrická vláda vyvinula řadu projektů ke zlepšení této situace ty ale ve většině nemají žádné výsledky Podle organizace Human Rights Watch se Jihoafričanky bojí rodit ve státních nemocnicích V JAR v letech 1998 až 2007 stoupla úmrtnost rodiček čtyřnásobně ze 150 na 625 na sto tisíc narozených dětí JAR tak nemá šanci splnit cíl rozvoje stanovený OSN který předpokládá snížení úmrtnosti do roku 2015 na 38 na každých sto tisíc porodů Obyvatelstvo Černoši tvoří 792% obyvatel země Mezi ně patří Čwanové Zuluové Khosové Matabelové Sutové Svazijci Vendové a jiní Běloši resp Afrikánci se na složení obyvatelstva podílejí 89 % míšenci Barevní 89 % a Indové nebo Asiati 25 % ostatní cca 05 %< ref> Kromě toho v zemi žijí také Sanové dříve označovaní jako Křováci Označení „barevný je používáno pro obyvatelstvo míšeného bantuského khoiského a evropského původu Samotní barevní se tomuto označení vyhýbají V době politiky apartheidu měli barevní lepší přístup ke vzdělání než černoši Barevní v letech 1950–1983 neměli volební práva stejně jako černoši ale roku 1983 jim byla povolena účast v parlamentu Barevní rovněž představovali výraznou opoziční sílu v boji proti apartheidu Křesťanského vyznání je 68 % obyvatel Islám vyznává 2 % hinduismus 15 % a původní kmenová náboženství 285 % obyvatel Od roku 1994 tedy od pádu apartheidu jsou denně brutálně vražděni příslušníci bílé menšiny bez ohledu na věk a to zejména v oblastech Mpumalanga Gauteng a Limpopo Od roku 1994 bylo zavražděno na 4 000 bělochů na farmách a dalších 70 000 v městských aglomeracích V důsledku toho dochází k odlivu bílého obyvatelstva do anglofonních zemí jako je Austrálie Spojené království a Irsko Od roku 1994 opustilo Jihoafrickou republiku odhadem na dva miliony bělochů Ekonomika JAR na to v současnosti doplácí protože jí chybí kvalifikovaná pracovní síla Další z příčin proč bílí z JAR odcházejí je systém pozitivní diskriminace tj zvýhodnění černého obyvatelstva Pozitivní diskriminace má být prevencí dominance bělochů v privátním sektoru Běloši jsou diskriminováni také ve vzdělání V roce 2009 přiznal kanadský soud 31letému bílému Jihoafričanovi Brandonovi Huntleymu status uprchlíka Učinil tak s ohledem na nebezpečí které mu doma hrozí kvůli jeho barvě pleti Huntley vyrůstal v Kapském Městě a jak sdělil kanadskému soudu byl tam sedmkrát napaden z toho třikrát nožem Útočníci mu přitom údajně nadávali do bílých psů Vládnoucí strana v Jižní Africe – Africký národní kongres ANC – označila toto rozhodnutí za rasistické Kriminalita Podle průzkumu pro období 1998–2000 vypracovaného OSN je Jihoafrická republika celosvětově na druhém místě ve vraždách a na prvním místě v přepadení a znásilnění na jednoho obyvatele Oficiální statistiky ukazují že v JAR je každý den zavražděno 50 lidí Znásilnění je v Jižní Africe častým problémem Jedna třetina z 4000 žen které byly v jednom průzkumu dotazovány uvedla že v uplynulém roce byla znásilněna Jižní Afrika je zemí s nejvyšším výskytem dětských a kojeneckých znásilnění na světě Násilníkům hrozí 2 roky za mřížemi< ref> < ref> V průzkumu mezi 1500 školáky na černošském předměstí Soweto čtvrtina všech dotazovaných chlapců uvedla že "jackrolling" hovorový název pro znásilnění byla zábava Běloši se stahují do bezpečnějších čtvrtí a střežených zón tzv gated communities Mnoho emigrantů z Jihoafrické republiky také uvádí že zločin byl rozhodujícím důvodem pro jejich odchod ze země Problémem je velké množství legálně i ilegálně držených zbraní a problémy s jejich regulací – země tak drží druhé místo v počtu vražd a zabití způsobených střelnými zbraněmi na 100 000 obyvatel hned za Kolumbií Denně je střelnou zbraní zabito v průměru 18 lidí Nepříjemně to dokazují informace přímo od policie z JAR Každý den umírá v JAR průměrně jeden až dva policisté Dalším z problémů jsou únosy automobilů< ref> Odkazy Reference Literatura Související články Afrika Africká unie Cape Point Seznam představitelů Jižní Afriky Externí odkazy Johannes Hevelius 28 ledna 1611 Gdaňsk – 28 ledna 1687 tamtéž byl gdaňský astronom pivovarník a po mnohá léta člen tamější městské rady Je považován za zakladatele lunární topografie Život Narodil se roku 1611 v Gdaňsku přímořské metropoli tehdejší Republiky obou národů do rodiny bohatých pivovarníků Roku 1630 vystudoval právo na Leidenské univerzitě a o rok později se vydal na cestu Evropou během níž navštívil mj Paříž a Londýn V roce 1634 se usadil ve svém rodném městě kde působil jako pivovarník a člen městské rady Od roku 1639 se stala jeho hlavním zájmem astronomie V té době však stále zastával funkci gdaňského rádce jež se zabýval soudnictvím a zdravotnictvím V roce 1641 na svém domě postavil hvězdárnu kterou vybavil výbornými přístroji včetně vlastnoručně zhotoveného dalekohledu bez tubusu s ohniskovou vzdáleností 457 m 29 ledna 1660 ji navštívil polský král Jan Kazimír II Vasa s královnou Ludovikou Marií Gonzagovou Hevelius pozoroval sluneční skvrny objevil libraci Měsíce a mezi lety 1642–1645 se věnoval mapování měsíčního povrchu Výsledky mapování publikoval v díle Selenographia 1647 Objevil čtyři komety v letech 1652 1661 1672 a 1677; kometa z roku 1661 je pravděpodobně totožná s kometou Ikeya-Zhang a také navrhl myšlenku že podobná tělesa obíhají po parabolických drahách okolo Slunce V atlase nebe Firmamentum Sobiescianum 1690; titul na počest Jana Sobieského zavedl a pojmenoval jedenáct nových souhvězdí z nichž sedm bylo přijato mezi oficiální 26 září 1679 Heveliovou hvězdárnu přístroje a knihy zničil požár Tuto katastrofu popsal v předmluvě k dílu Annus climactericus z roku 1685 Rychle obnovil škody aby mohl pozorovat Velkou prosincovou kometu roku 1680 Při požáru utrpěl šok a jeho zdraví se zhoršilo Zemřel v den svých 76 narozenin 28 ledna 1687 Dílo Mezi Heveliovy práce patří Selenographia 1647 – výsledky čtyřletého pozorování Měsíce mapa a podrobný popis měsíčního povrchu a Slunce téma slunečních skvrn; až do 19 století byla základním studijním materiálem pro selenologii; Dissertatio de nativa Saturni facie 1656 – práce pojednávající o skutečné podobě Saturnu prstence ovšem Hevelius nezahlédl; Mercurius in Sole visus 1662 o přechodu Merkuru; Historiola Mirae 1662 ve které pojmenoval periodickou proměnnou hvězdu Mira Ceti názvem Mira Překrásná; Prodromus cometicus 1665; Cometographia 1668 – souhrn poznatků ohledně komet; Machina coelestis první část 1673 druhá část 1679 – popis Heveliových přístrojů; Annus Climactericus 1685 – zahrnuje pozorování Mira Ceti; Posmrtně v roce 1690 byly vydány Prodromus astronomiae – v 17 století nejpřesnější seznam hvězd 1 564 objektů; Firmamentum Sobiescianum sive Uranographia – atlas nebe ve kterém zavedl jedenáct nových souhvězdí z nichž sedm Ještěrky Lištičky Malého lva Honicích psů Rysa Sextantu a Štítu Sobieského bylo přijato mezi oficiální; Odkazy Poznámky Reference Externí odkazy John Forbes Nash Jr 13 června 1928 je americký matematik pracující v oblastech teorie her a diferenciální geometrie Jeho slibně se rozvíjející kariéru matematika na takřka třicet roků výrazně zkomplikovala vážná duševní porucha navzdory tomu vytrval ve své práci V roce 1994 mu byla za přínos k teorii her udělena Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela známá jako Nobelova cena za ekonomii Společně s ním ji získali i další dva matematici Reinhard Selten a John Harsanyi V populární kultuře je známý jako hlavní postava filmu Čistá duše – A Beautiful Mind o jeho matematickém nadání a souboji se schizofrenií Osobní život John Nash se narodil v malém městečku Bluefield v oblasti Appalačských vrchů ve Spojených státech amerických v Západní Virgínii Jeho otec John Nash starší byl elektrotechnickým inženýrem a jeho podnětem přistěhování se do města Bluefield bylo zaměstnání v elektrárenské firmě Appalachian Electric Power Jeho matka Virginie Martin a bluefieldská rodačka studovala na West Virginia University a po studiích se věnovala vyučování jazyků a to i přesto že během svého studia prodělala spálu a částečně ztratila sluch John už jako dítě projevoval velký zájem o různé vědecké pokusy a mnoho času strávil čtením a experimentováním zavřený ve svém pokoji ze kterého si vyrobil provizorní laboratoř Zatímco jeho sestra Martha byla úplně obyčejným dítětem Johnny se už v dětství od jiných odlišoval Na MIT Massachusettský technologický institut se potkal s Aliciou Lopez-Harrison de Lardé studentkou matematiky pocházející ze Salvadoru V roce 1957 se s ní oženil a o dva roky později roku 1959 se jim narodil syn John Charles Martin Stal se taktéž matematikem ale stejně jako jeho otec trpěl paranoidní schizofrenií John Nash měl ještě jednoho syna Johna Davida jehož matkou byla Eleanor Stier Odmítl však s ním mít cokoliv společného Alicia se s ním roku 1963 rozvedla ale roku 1970 se k němu vrátila Podle Nashova životopisu od autorky Sylvie Nasar John a Alicia spolu žili jako „dva vzdáleně příbuzní jedinci pod jednou střechou Poté co Nash získal Nobelovu cenu obnovili svůj vztah a 1 června 2001 se znovu stali manželi Schizofrenie Roku 1958 kdy se John Nash ocitá na vrcholu své kariéry začaly se u jeho osoby projevovat první příznaky rozvíjející se duševní poruchy Vůbec první vážnější atakou jeho nemoci bylo přesvědčení že prostřednictvím The New York Times s ním pomocí šifer komunikují obyvatelé vzdálené galaxie Začal být paranoidní a poté co se jeho choroba a s ní i jeho problémy v komunikaci rapidně zhoršily byl umístěn do McLeanovy soukromé nemocnice poblíž Bostonu V nemocnici roku 1959 byla jeho diagnóza určená jako paranoidní schizofrenie Po absolvovaní problematického pobytu v Paříži a Ženevě se Nash vrátil roku 1960 na Princeton Až do roku 1970 střídavě pobýval v různých psychiatrických nemocnicích a podstoupil rozličné formy terapie Některé druhy léčby pravděpodobně nebyly vhodně zvolené a přispěly ke zhoršovaní jeho stavu Lékaři totiž podcenili klíčový význam práce a komunity při překonávaní duševní poruchy V případě Johna Nashe se jako nejúčinnější krok k jeho vyléčení jeví administrativní rozhodnuti princetonské fakulty matematiky a výpočetního centra kteří Nashovi v tomto těžkém období povolili využívat prostředky univerzity pro jeho výzkum V povědomí studentů se tak John Nash stal „fantómem Fine Hall Fine Hall je matematické centrum v Princetonu záhadnou postavou která uprostřed noci čmárá po tabulích tajemné rovnice Díky podpoře manželky Alicie Nash vytrval ve své práci tak i v komunitě kde jeho výstřednosti zůstaly nepovšimnuté a mezi jinými zájmy rozvinul svůj zájem o výpočet přesných hodnot velkých čísel Tento výzkum ho přivedl do princetonských výpočetních středisek kde pro svou práci vyvinul počítačové programy vysoké úrovně Zároveň tak byl v užším kontaktu s lidmi z Princetonu a od konce 80 let 20 století začal aktivně využívat elektronickou poštu pro komunikaci s matematiky Odborná veřejnost tak dostala možnost zjistit že nová práce legendárního Johna Nashe má význam a hodnotu Tato skupina matematiků potom navrhla Johna Nashe komisi Švédské národní banky která uděluje Nobelovu cenu jako kandidáta v oblasti ekonomie 90 léta 20 století znamenala návrat génia – Nashovi se podařilo zvládnout projevy své duševní choroby Stále doufá že se mu podaří zásadní vědecké objevy Jeho současná práce se zabývá zajímavými spekulacemi v pokročilé teorii her Kariéra V létě roku 1950 pracoval pro RAND Corporation v kalifornském městě Santa Monica kam se nakrátko vrátil i v letech 1952 a 1954 Od roku 1950 zároveň vyučoval matematiku na Princetonu a studoval Podařilo se mu vyhnout vojenské službě V tomto období dokázal platnost tzv Nashova teorému vnoření důležitého výsledku v diferenciální geometrii o mnohotvárnosti Od roku 1951 do jara roku 1959 působil na MIT a oddychový rok strávil prací v Institutu pro pokročilé studium v Princetonu V letech 1965–1967 zastával místo výzkumného pracovníka na Brandeis University Mezi lety 1945 až 1996 publikoval 23 vědeckých prací V současnosti se věnuje matematice v Princetonu a je velmi opatrný ve styku s neznámými lidmi zasvěcení hovoří o jeho suchém humoru Na Nashovu kariéru měla zásadní vliv podpora jeho ženy Alicie Povzbuzovala ho když trpěl halucinacemi a chápala že jakékoliv nevýrazné zapojení do činnosti princetonské komunity matematiků Nashovi velmi prospívalo Mimo to Alicia odvážně pracovala v muži ovládaném odvětví jako počítačová programátorka aby materiálně zabezpečila sebe manžela a syna Ocenění 1978 – John Von Neumann Theory Prize za objev nekooperativní rovnováhy dnes známé jako Nashova rovnováha 1994 – Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela za práci na teorii her v době postgraduálního studia v Princetonu 2015 – Abelova cena Literatura Externí odkazy at the Nobel Prize website from Princeton's Mudd Library including a copy of in PDF format Film z roku 2001 inspirovaný životem J Nashe Lukáš Erben Rootcz Lukáš Kovanda Finmagcz Kalendář lat calendarium od calendae původně svátky novoluní je abstraktní systém pro členění času datováním a orientaci v čase v periodách dnů a delších zejména v rámci roku Jeho smysl a vznik je od nejstarších kalendářních systémů stejný slouží organizaci života a spolupráce lidí v časovém rozsahu mezi jedním dnem a jedním rokem zvláště pro účely společenské náboženské hospodářské a politické zaznamenané v přehledu událostí Jednotlivé periody jsou v kalendářních systémech obvykle označené pořadovým číslem a nebo pojmenované Nepřesně se pod pojem kalendář zahrnuje i ročení s počítáním roků let např juliánský a gregoriánský kalendář V odvozeném smyslu je kalendářem také grafický rozvrh dní týdnů a měsíců na určitý rok například tištěný nástěnný a stolní kalendář případně kalendář elektronický – anebo rozvrh událostí vůbec či svátků včetně jmenin umožňující plánovat Protože v tištěných kalendářích bývala i četba pro široké vrstvy označuje se jako kalendář také žánr lidového čtení Kalendářní systém Kalendář slouží především k rozvržení roku pro orientaci v jeho průběhu a pro určování data Jednotkou kalendářového členění je vždy den každý kalendářní systém tedy stanovuje počátek konec dne pravidelné členění roku na menší části počátek roku Nový rok Kalendář v širším chápaní zahrnuje také řazení a označování roků letopočet a jeho počátek éru Za počátek našeho letopočtu byl stanoven domnělý rok narození Ježíše Krista Moderní kalendář kombinuje sedmidenní týdny a různě dlouhé měsíce pokládá za počátek dne půlnoc a počátek roku klade na 1 leden 10 dní po zimním slunovratu Letopočet se také promítá do současně nejrozšířenějšího gregoriánského kalendáře při výpočtu přestupných let to jest roků které mají druhý měsíc únor o jeden den delší 29 únor Přestupný je každý rok jehož poslední dvojčíslí kromě dvojité nuly je dělitelné čtyřmi Pokud se poslední dvojčíslí roku rovná nule pak je přestupný pokud je dělitelné čtyřmi dvojčíslí století V této podobě byl poprvé kalendář vyhlášen papežem Řehořem XIII roku 1582 a proto se nazývá gregoriánský Řehoř Gregorius Kalendářní členění roku se zakládá na počítání tří astronomických cyklů které se pravidelně opakují dny rotace Země kolem vlastní osy čili zdánlivý denní pohyb Slunce astronomický měsíc střídání fází Měsíce a od něho odvozené týdny jako měsíční čtvrti a kalendářní měsíce od juliánské reformy již "lunární" jen podle jména roky oběh Země kolem Slunce a z něj vyplývající zdánlivý roční pohyb Slunce čili střídání ročních období Z nich nejnápadnější nejzřetelnější je denní zdánlivý pohyb Slunce na němž jsou shodně založeny všechny kalendáře Také střídání měsíčních fází lze snadno pozorovat přímo na obloze a přinejmenším novoluní a úplněk určit s vysokou přesností Oběh Země kolem slunce a zdánlivé obraty slunce tak důležité pro zemědělství a obchod se stanovují mnohem obtížněji a navíc tato roční perioda není s periodou fází Měsíce soudělná Z toho plynou nesnáze s kalendáři i množství různých kompromisních systémů Hlavní typy Podle toho kterému z hlavních cyklických pohybů dává přednost se obvykle rozlišuje Lunární kalendář Lunární kalendář je patrně nejstarší a zakládá se na pozorování měsíčních fází Jeho hlavní výhoda spočívá právě v tom že měsíční fáze je zřetelně vidět na obloze Den v lunárním kalendáři začíná obvykle večer za soumraku kdy lze Měsíc pozorovat Solární kalendář Zemědělské kultury potřebují roční plánování a užívají sluneční čili solární kalendář jehož základem je rok resp tropický rok doba oběhu Země okolo Slunce přibližně 36525 dne Rok se dělí rovnodennostmi a slunovraty na čtvrtiny čtyři roční období jejichž přesné určení však už vyžaduje jisté znalosti Den začínal obvykle na úsvitu a jednou za čtyři roky se vkládal přestupný den Čistě sluneční kalendář však není praktický roční období jsou příliš dlouhá Proto se téměř vždy kombinuje s prvky kalendáře měsíčního Lunisolární kalendář Protože 12 astronomických měsíčních cyklů je jen asi 354 dnů řeší se vždy rozpor počítání dnů v kalendáři aby se srovnal rozdíl mezi čistě lunárním kalendářem a roční dobou a tím se solárním kalendářem Tím se ovšem naruší sledování měsíčního cyklu a z "měsíce" se stává formální kalendářní měsíc Pravý astronomický měsíc pak označujeme jako "lunární" astronomický měsíc Do kategorie lunisolárních kalendářů patří prakticky všechny známé kalendáře s výjimkou islámského a thajského gregoriánský kalendář jeho předchůdce juliánský kalendář čínský egyptský indický makedonský a perský japonský židovský kalendář Naopak např islámský kalendář zůstal čistě lunární na shodu se slunečním rokem úplně resignoval a každých asi 32 let se o rok „předběhne Počátek roku Přesný počátek roku a letopočet nabývají na významu ve vyspělejších civilizacích s kněžskou či písařskou vrstvou kde se vedou záznamy a účty platí daně a podobně Počátkem roku bývaly buď jarní svátky snad hlavně u pastevců anebo dožínky slavnost ukončení sklizně a poděkování za úrodu Odtud pochází i dnešní začátek školního roku kdežto náš začátek občanského roku je o 4 měsíce odložen a původně znamenal lhůtu pro zaplacení daní Počátek letopočtu epocha Letopočet éra jako systém ročení vlastně není věcí kalendáře dělení času v rámci roku v běžném užití se ale s ním spojuje Počátek letopočtu se nazývá epocha dobu od epochy pak odborníci označují jako éru tj letopočet také ale existuje juliánská éra s přímým počítáním dnů bez ohledu na roky Stanovoval se velmi různě zpravidla z nespolehlivých záznamů a legend a zpětně až po proběhnutí několika staletí U významných dokumentů se často pro jistotu určoval i více způsoby naráz Ve starých říších se roky všeobecně počítaly od nastoupení současného místního panovníka na trůn jako dodnes v Japonsku a ještě ve starém Římě se roky nečíslovaly nýbrž jmenovaly podle konsulů Obdobně se určoval rok i později např podle místních biskupů včetně římských papežů i jiných významných osob Mezi nejstarší letopočty patří starořecký s počítáním čtyřletí olympiád od 776 př n l a římský letopočet ab urbe condita „od založení města Říma 753 př n l Křesťanský letopočet od narození Krista který se dnes všeobecně užívá vypočetl resp stanovil jinak málo známý mnich Dionysius Exiguus kolem roku 500 Tento letopočet se prosadil až od 9 století a papežská kancelář jej začala užívat dokonce až po roce 1000 Přesné datum narození Kristova není známo velmi pravděpodobně to však bylo o čtyři až sedm let dříve tj již před naším letopočtem Islámský letopočet od Mohamedova útěku z Mekky do Mediny hidžra 622 vznikl v 7 století Židovský letopočet spočítali učenci „od stvoření světa vlastním výpočtem z údajů v Bibli až ve středověku Týden Rozdělením měsíčního cyklu na čtvrti vznikne sedmidenní týden Náboženské zdůvodnění pro sedmidenní týden podává Bible Gn 1 jako obdoba pracovního období Tvůrce světa V týdnu se jednotlivé dny zpravidla pojmenovávají například přiřazením hlavním nebeským tělesům a božstvům jako v antickém Římě jak o tom dodnes svědčí názvy v mnoha evropských jazycích České názvy jsou pořadové úterý čtvrtek a pátek podle jejich pořadí podle středu pracovního týdne "středa" a závěrečné s tradičním názvem "sobota" dnem volna "neděle" a navazující "pondělí" na začátku Novodobé reformy kalendáře Rok se tradičně členil svátky a slavnostmi takže kalendář často úzce souvisel s náboženstvím Jako významný společenský systém je ho těžké reformovat Např gregoriánskou velmi mírnou reformu kalendáře z roku 1582 přijala Velká Británie až o dvě století později a Rusko teprve po revoluci 1918 Základem současných kalendářů od juliánského je pravidelné členění roku na měsíce a týdny přes něž se překládají „pohyblivé svátky Velikonoce Svatodušní svátky Roš ha-šana ramadán a pod tradičně odvozované od Měsíce ale v křesťanském i židovském kalendáři zároveň synchronizované se slunečním rokem Tradiční kalendářní systémy jsou tedy poměrně složité a od 18 století se objevují pokusy o zásadní racionalizaci a zjednodušení kalendáře někdy podnícené revolucí jako francouzský revoluční kalendář viz níže který se však neprosadil a brzy zanikl podobně jako sovětský revoluční kalendář ze 30 let Různé návrhy na racionální reformu kalendáře mají společné jádro a chtějí dosáhnout hlavně následující aby Nový rok připadal vždy na stejný den v týdnu a kalendářové schéma týdnů tak bylo každý rok stejné; aby se délka měsíců určovala jednodušším pravidlem; aby všechna čtvrtletí byla stejně dlouhá Obvykle se navrhuje aby se na konci roku zařazoval jeden den v přestupném roce dva který by nebyl součástí týdne ani měsíce Zbývající počet 364 je dělitelný sedmi takže rok může souhlasit s cyklem týdnů a v každém čtvrtletí by pak byl jeden měsíc o 31 dnech ostatní o 30 dnech Jiný radikálnější systém počítal se 13 stejnými měsíci po 28 dnech a jedním nebo dvěma "přestupnými dny" Ačkoliv se takové návrhy pravidelně znovu objevují a v 60 letech 20 století se dokonce zdálo že je mezinárodní organizace schválí nakonec vždy převládl až nečekaný konzervatismus a z reformy nic nebylo Významnější kalendářní systémy Egyptský kalendář Jeden z nejstarších kalendářů jehož rok měl 365 dní a 12 měsíců po 30 dnech s vloženým „malým měsícem; roku 266 př n l zavedl Ptolemaios III přestupné roky Ptolemaiův kalendář byl o dvě století později základem kalendáře juliánského Řecký kalendář Řecký den začínal východem slunce Roky měly 12 nebo 13 měsíců po 29 nebo 30 dnech Měsíc u starých Řeků se dělil na 3 dekády po 10 dnech v měsících s 29 dny měla druhá dekáda jen 9 dní Počátkem letopočtu byl první den první olympiády 8 červenec r 776 př n l Olympiáda znamenala čtyřleté období a označovala se pořadovým číslem Od 87 olympiády se pro vkládání přestupného dne užíval tzv Metonův 19letý cyklus a od 3 roku 112 olympiády 76letý Kalipův cyklus který se rovnal čtyřem Metonovým; čtvrtý byl zkrácen o 1 den Mayský kalendář Mayský letopočet začínal rokem 3114 př n l podle Thompsonovy korelace a pracoval s cykly po 5119 letech „Velkými roky Celé schéma zahrnuje více než 36 000 let Mayské datum pro tento den totiž je 130000 4 Ahau 3 Kankin zatímco mayské datum pro počátek mayského letopočtu v roce 3114 př n l bylo 00000 4 Ahau 8 Cumhu někdy označované jako 130000 A 4 Ahau 8 Cumhu je úplně jiná kombinace Calendar Roundu než 4 Ahau 3 Kankin Juliánský křesťanský kalendář Juliánský kalendář zavedl v předkřesťanském Římě Gaius Julius Caesar roku 46 př n l Měl 12 měsíců po 29 30 nebo 31 dnech dohromady 365 dnů a nově začal 1 ledna místo 1 března Latinské názvy a v dalších jazycích 9 až 12 měsíce dosud zachovávají číslování od března např září september Každý čtvrtý rok je přestupný čili přidává se jeden den na konec měsíce února Sedmý měsíc roku náš červenec byl nazván po Césarovi julius; když se měl osmý měsíc na počest císaře Augusta nazvat augustus dostal také 31 dní a únor byl zkrácen na 28 dní Délka kalendářního roku je mezi siderickým hvězdným rokem a tropickým rokem; spíše je však orientován na hvězdný siderický rok Za součást tohoto kalendáře se považuje i křesťanský letopočet který byl ale zaveden až o řadu staletí později Kvůli kumulované odchylce od slunečního tropického roku vznikl Gregoriánský kalendář přesněji „gregoriánská korekce Juliánského kalendáře protože jde pouze o korekci přestupného vkládání dnů a sám kalendář se nezměnil Křesťanský juliánský kalendář v plném rozsahu dodnes používá většina pravoslavných křesťanů počítá se podle něj v historii i před naším letopočtem a používá se i v astronomii Židovský kalendář Den začíná západem slunce již z Bible Gn 1 má týden sedm dnů od posledního dne který se nazýval „šabat pochází naše sobota Systém přestupných roků je velmi blízký řeckému v jeho pozdní podobě Roky se dělí na jednoduché 353 354 nebo 355 dnů a přestupné 382 384 nebo 385 dnů a obě tyto kategorie se dělí na krátké normální a dlouhé Jednoduché normální mají 12 měsíců V přestupných letech se mezi 6 měsíc adar a 7 měsíc nizan zařazoval přestupný měsíc veadar Začátek roku byl určován „modelem tj novoluním které je nejbližší podzimní rovnodennosti Letopočet klade stvoření světa podle různých údajů Bible na 7 říjen 3671 př n l což je také první rok první epochy tišry; tento letopočet se však objevuje až ve středověku Gregoriánský kalendář Gregoriánský kalendář vznikl úpravou juliánského kalendáře za papeže Řehoře Gregor XIII v r 1582 když rozdíl mezi kalendářním a slunečním počátkem roku dosáhl 10 dní Rok 1582 byl zkrácen o těchto 10 dnů a počet přestupných let byl zredukován tak že roky dělitelné stem jsou přestupné pouze jsou-li zároveň dělitelné čtyřmi sty Kalendář v užším slova smyslu se tedy vůči juliánskému nijak nezměnil Na hvězdný rok se nebere zřetel a odchylka kalendáře od tropického roku je zcela zanedbatelná Snahy o vytvoření tzv věčného kalendáře kde by odchylka neexistovala mají tedy spíše akademickou povahu Islámský Islámský kalendář je výjimečný tím že je čistě lunární a nezná ani přestupné měsíce běžné i v daleko jednodušších kulturách korán totiž přestupné měsíce výslovně zakazuje Byl zaveden chalífou Umarem roku 637 počátek letopočtu byl stanoven na rok 622 hidžra Liturgické kalendáře Pro účely svých svátků a bohoslužeb užívají různé církve vlastní kalendáře či kalendaria zvláštní význam měl až do 20 století římský kalendář se jmény světců Je zobrazen mimo jiné i na dolním ciferníku Staroměstského orloje Tyto kalendáře se zpravidla od Gregoriánského takřka neliší pouze mají svůj vlastní systém svátků a slavností Zásadní výjimku tvoří snad pouze neděle a slavnosti které nezačínají půlnocí ale již západem slunce předchozího dne tedy neděle liturgicky začíná v sobotu večer Francouzský revoluční kalendář Francouzský revoluční kalendář byl zaveden ve Francii 24 listopadu 1793 během tzv jakobínské diktatury tedy ve třetí fázi Velké francouzské revoluce Nový letopočet začínal vyhlášením první francouzské republiky 1792 rok začínal zpravidla podzimní rovnodenností a skládal se z těchto měsíců Podzim vendémiaire měsíc vinobraní brumaire měsíc mlh frimaire měsíc jinovatky Zima nivôse měsíc sněhu pluviôse měsíc dešťů ventôse měsíc větrů Jaro germinal měsíc rašení floréal měsíc květů prairial měsíc luk Léto messidor měsíc žní thermidor měsíc horka koupelí fructidor měsíc plodů Tyto měsíce měly tři týdny po deseti dnech dekády Dny se jmenovaly podle praktických věcí potřebných k životu den ovoce lilku … Nejvýznamnější svátek „Nejvyšší bytosti tj Rozumu se slavil v červnu Zavedení kalendáře vyvolalo ve Francii vlnu odporu a obrovské zmatky nikdy se úplně neprosadil a postupem času zmizel úplně Oficiálně byl zrušen Napoleonem už v roce 1804 Hypotetický keltský kalendář Roku 1897 byly v blízkosti Lyonu ve Francii nalezeny zbytky bronzové desky tak zvaný kalendář z Coligny Podle některých badatelů by to mohl být běžný lidový kalendář pozdní antiky podle jiných gallský keltský kalendář o němž se zmiňují latinští autoři César Plinius mladší Patrně kombinoval lunární měsíce a solární roky ve 30letých cyklech kdy se pravidelně vkládaly přestupné měsíce Den začínal večer měsíc patrně novoluním a rok buďto letním slunovratem nebo podzimní rovnodenností Kalendář patrně neznal týdny a počítal se 14denními „půlměsíci srv anglické fortnight S oživením zájmu o Kelty vzniklo kolem "keltského kalendáře" a Stonehenge atd množství spekulací které se však vesměs nedají věrohodně podložit Odkazy Reference Související články Astronomické cykly Český liturgický kalendář Český státní svátek Chronologie datování Století Letopočet Rok Přestupný rok Kalendářní měsíc Kalendář literatura Sovětský revoluční kalendář Výčet zim Íránský perský kalendář Etiopský kalendář Oromo kalendář Somálský kalendář Budhistický kalendář Baháistický kalendář Externí odkazy Literatura Bláhová M Historická chronologie Libri Praha 2001 800 stran ISBN 80-7277-024-1 Hlaváček I a kol Vademecum pomocných věd historických Jinočany H& 1997 448 s ISBN 80-86022-09-9 Kotulová Eva Kalendář aneb kniha o věčnosti a času Nakladatelství Svoboda Praha 1978 vyd 1 192 s Ottův slovník naučný heslo Kalendář Sv 13 str 777 Sokol J Čas a rytmus 2 vyd Oikumene Praha 2004 332 str ISBN 80-7298-123-4 Kalifornie anglicky a španělsky California anglická výslovnost je členský stát USA Patří k nejbohatším a ekonomicky nejaktivnějším členům federace Dlouhodobě je nejlidnatějším členským státem k roku 2012 má 38 milionů obyvatel Po Aljašce a Texasu je rozlohou třetím největším státem USA Hlavním městem je Sacramento Nejvýznamnějšími městy jsou San Francisco Fresno Los Angeles San Diego a Long Beach Na jihu hraničí s Mexikem na východě s Nevadou a Arizonou na severu s Oregonem a ze západu ji ohraničuje Tichý oceán Podnebí je suché a horké vyskytují se častá zemětřesení – nejsilnější byla v roce 1906 a 1989 Průmyslově je nejdůležitější Los Angeles a Silicon Valley centrum elektronického průmyslu V Kalifornii se nachází i Hollywood centrum filmového průmyslu Guvernérem země je Jerry Brown za Demokratickou stranu ve funkci byl už v letech 1975–1983 Historie Po vyhnání nepočetných indiánských kmenů se území Kalifornie stalo severní výspou španělské říše na severoamerickém kontinentu Kalifornie spadala pod španělské místokrálovství Nové Španělsko Z této kolonie vzniklo roku 1824 Mexiko Spojené státy mexické a jednou z jejich teritorií byla i Alta California V roce 1847 proběhla mexicko-americká válka po níž bylo území historické Kalifornie rozděleno mezi oba státy Mexická jižní část Kalifornie byla dále rozdělena na dva územní celky a americká severní část Kalifornie byla ustanovena jako stát Kalifornie který byl v roce 1850 připojen k Unii V roce 2007 Kalifornii postihly ničivé požáry které vyhnaly z domovů mnoho lidí včetně hollywoodských hvězd K 26 říjnu si vyžádaly 12 obětí Geografie Západní část Kalifornie omývá Tichý oceán na severu sousedí se státem Oregon Východní hranici má společnou s Nevadou a na jihovýchodě leží Arizona Na jihu sousedí s Mexikem Co do rozlohy se jedná o třetí největší stát USA Kalifornie má úrodné Centrální údolí kde se díky výraznému zavlažování daří zemědělství V převážně hornaté východní části státu se rozkládá pohoří Sierra Nevada s nejvyšší horou tzv souvislých Spojených států tj bez Aljašky a Havaje Mount Whitney 4417 m a horké suché pouště V pohoří Sierra Nevada se nachází slavný Yosemitský národní park a hluboké sladkovodní jezero Tahoe Na jihu leží velké slané jezero Salton Sea a Mohavská poušť V severovýchodní části této pouště leží Údolí smrti kde se nachází nejníže ležící bod Badwater 86 m pod úrovní hladiny oceánu a zároveň nejteplejší místo v Severní Americe Kalifornie je i známá výskytem častých a velice intenzivních zemětřesení Známé je zemětřesení které postihlo v roce 1906 San Francisco Většina velkých měst je soustředěna u pacifického pobřeží kde panuje příjemné středomořské podnebí průměrná nadmořská výška je 884 m šířka státu je 403 km délka státu je 1240 km 10 největších měst Los Angeles San Diego San Jose San Francisco Fresno Sacramento Long Beach Oakland Bakersfield Anaheim Ekonomika Kalifornie je stát s nejvyšším HDP v USA Tvoří celých 14 % ekonomiky Unie HDP Kalifornie činí 14 bilionu dolarů Po Japonsku Číně Německu a Velké Británii to je největší HDP na světě Roční příjem na obyvatele je 47 000 dolarů tj 3 916 dolarů měsíčně v přepočtu 68 000 Kč To je o 1 3 víc než celostátní průměr Průmysl je třikrát větší než zemědělství Kalifornie je největším centrem počítačového průmyslu na světě který je soustředěn v Silicon Valley V Kalifornii se vyrábí nejvíce filmů na světě kromě indického Bollywoodu Průměrný rozpočet filmu je 100 milionů dolarů 19 miliardy korun Filmový průmysl je soustředěn ve městě Los Angeles čtvrti Hollywood Nezaměstnanost v Kalifornii za posledních 20 let rapidně klesla a v roce 2006 byla 49% Ač je ekonomika Kalifornie velmi rozvinutá je zde mnoho lidí žijících na hranici chudoby a je zde mnoho bezdomovců i přesto že bydlení je levné a volných pracovních míst je mnoho Zejména v okolí velkých měst jako je Los Angeles Ve větší míře jde o přistěhovalce z chudšího Mexika a Latinské Ameriky kteří se jen velmi těžko uplatňují na trhu práce To je způsobeno nejen rasovou diskriminací ale i negramotností a složitou integrací těchto menšin do společnosti Hlavní zemědělské produkty ovoce zelenina chov dobytka mléko a mléčné výrobky vinařství Hlavní průmyslová odvětví počítačový průmysl filmový průmysl letecký průmysl těžba a zpracování nerostných surovin zpracování potravin chemický průmysl textilní průmysl strojní výroba výroba elektrických strojů cestovní ruch Energetika Kalifornie má relativně k ostatním státům velkou spotřebu energie 28–30 GW v zimě a asi polovinu v létě ale její elektrárny mají kapacitu přibližně 45 GW V roce 1996 připravoval guvernér Pete Wilson legislativu umožňující deregulaci trhu s energií v tomto státě který se opíral o principy volného trhu Energetický gigant Enron v roce 1999 akvizicí získal firmu PGE a tím i přístup ke kalifornskému deregulovanému trhu V létě 2000 Kalifornie zažila rozsáhlé opakované výpadky proudu Kolem roku 2003 přešla ze státu do soukromých rukou řada elektráren Cena energie v Kalifornii se od začátku století zněkolikanásobila Demografie Kalifornie nejlidnatějším státem USA Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 37 253 956 obyvatel< ref> v roce 2014 to již bylo přibližně 38 340 000 obyvatel Je to také nejvíc urbanizovaný stát USA ve městech v roce 2010 žilo 95% obyvatel Kalifornie Hustota zalidnění je 95 obyvatel na čtvereční kilometr Nejpočetnější skupinou obyvatel jsou Hispánci následovaní bělochy Asiaty a černochy Kalifornie prošla v průběhu posledních padesáti let významnou demografickou proměnou Zatímco v roce 1960 tvořili asi 90% obyvatel nehispánští běloši dnes je to pouhých 388% k roku 2014 a kvůli nízké porodnosti jen 26% všech novorozenců k roku 2008< ref> V roce 2014 se stali nejpočetnější skupinou obyvatel Hispánci< ref> Hlavním důvodem je jednak jejich vysoká porodnost jednak imigrace z Mexika a Latinské Ameriky Nejrozšířenější náboženství je římsko-katolické Velkým problémem Kalifornie je kriminalita Mnoho přistěhovalců z chudého amerického jihu či ilegálních imigrantů se velice obtížně začleňuje do majoritní společnosti To vede k nárůstu kriminality a spotřeby drog V Los Angeles je mnoho čtvrtí ghett proslulých zločinem prodejem drog a prostitucí Problém je to velice těžko řešitelný a s narůstající hispánskou populací se bude i nadále prohlubovat Významná sídla hlavní město Sacramento 502 743 2007 obyvatel největší město Los Angeles 3 694 820 obyvatel další významná města San Diego 1 223 400 San José 925 000 San Francisco 776 773 Fresno 427 652 Oakland 399 484 Santa Ana 337 977 Rasové složení 576% Bílí Američané nehispánští běloši 401% + běloši hispánského původu 174% 62% Afroameričané 10% Američtí indiáni 130% Asijští Američané 04% Pacifičtí ostrované 170% Jiná rasa 49% Dvě nebo více ras Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu bez ohledu na rasu tvořili 376% populace Zajímavosti Mottem státu je „Eureka květinou sluncovka kalifornská stromem sekvoj vždyzelená ptákem křepel kalifornský a písní I Love You California< ref> Reference Externí odkazy Kapské Město afrikánsky anglicky [] xhosa iKapa je druhé největší město Jihoafrické republiky hlavní město provincie Západní Kapsko a zároveň legislativní hlavní město Jihoafrické republiky sídlí tu jihoafrický parlament a další vládní instituce Díky svým přírodním scenériím mimo jiné Stolová hora nebo mys Dobré naděje je označováno jako jedno z nejkrásnějších měst světa a stalo se oblíbeným turistickým cílem Kapské Město bylo první evropskou osadou na území dnešní Jihoafrické republiky proto je jihoafričany často označováno jako „ – mateřské město Historie V oblasti Západní Kapsko žili lidé dlouho před příchodem Evropanů nevytvořili si ale vlastní písmo takže o prehistorii těchto míst je známo jen velmi málo První písemnou zmínku učinil až portugalský objevitel Bartolomeo Diaz v roce 1486; po dvě následující století nebyla tato oblast Evropany trvale obývána Novověk Kapské Město založil v roce 1652 Jan van Riebeeck jako zásobovací stanici pro holandské lodě plující do východní Afriky Indie a Asie; toto místo bylo ideální pro založení přístavu protože se nachází v zátoce chránící lodě před rozbouřeným mořem Kvůli ochraně před domorodým obyvatelstvem postavili Holanďané pevnost Fort de Goede Hoop – dnešní Castle of Good Hope Počet obyvatel ale rostl jen velmi pomalu a se vzrůstajícími požadavky na pracovní sílu začala holandská Východoindická společnost dovážet otroky z Madagaskaru Indie Malajsie a Indonésie V této době žilo ve městě málo evropských žen proto vznikala četná smíšená manželství mezi Evropany a domorodými Afričankami nebo Asiatkami jejich potomci se dnes označují jako Cape Coloureds Během následujících 150 let pod nizozemskou správou se z Kapského Města stal důležitý přístav poskytující odpočinek námořníkům plujícím dále do Asie V průběhu americké války za nezávislost na konci 18 století stáli Nizozemci společně s Francouzi na straně Američanů což mělo za následek vojenské střety mezi Británií a Nizozemím Po bitvě u Muizenbergu v roce 1795 obsadili Britové dočasně Kapské Město na základě mírové smlouvy v roce 1803 ale připadlo zpět Nizozemcům Po další prohrané bitvě u Bloubergstrandu asi 25 km severně od Kapského Města v roce 1806 a poté co se holandská Východoindická společnost dostala na pokraj bankrotu připadlo Kapské Město i s celou kolonií od 13 srpna 1814 definitivně Britské koruně Objev nalezišť zlata a diamantů ve městě Witwatersrand blízko Johannesburgu vyvolal na konci 19 století v jižní Africe zlatou horečku Kapské Město následně sice ztratilo prvenství v počtu obyvatel ale na druhou stranu velice profitovalo ze zvýšeného obchodního ruchu Právě tehdy vydělal jmění tehdejší ministerský předseda Kapské kolonie Cecil Rhodes toho času žijící v Kapském Městě jako majitel těžební společnosti De Beers která dodnes těží nejvíce diamantů na světě V této době také eskalovalo napětí mezi britskou koloniální správou novými přistěhovalci nazývanými „uitlanders a Búry potomky nizozemských přistěhovalců kteří se snažili zakládat vlastní státy ve středu země Důsledkem tohoto napětí byly dvě búrské války; po vítězství v obou střetnutích vyhlásili Britové v roce 1910 Jihoafrickou unii s Kapským Městem jako legislativním hlavním městem 20 století Epidemie dýmějového moru v roce 1901 posloužila koloniální správě jako záminka pro zavedení rasové segregace známější pod afrikánským názvem apartheid – černošskému obyvatelstvu byly vyhrazeny dvě městské oblasti oddělené od ostatní populace V roce 1948 vyhrála volby National Party která slibovala zákony na další podporu rasové segregace V následujících letech byla všechna městská území rozčleněna na rasových základech z některých předměstí kde dříve vedle sebe žili příslušníci více ras se museli černí obyvatelé vystěhovat a jejich bývalá obydlí byla nezřídka určena k likvidaci Nejznámějším příkladem je District Six který byl zdemolován v roce 1965 poté co byl vyhlášen jako okrsek pro bílé; následně z něj bylo nuceně vystěhováno 60 000 černochů V Kapském Městě žilo mnoho odpůrců apartheidu; mnozí z nich byli internováni jako političtí vězni na Robben Island vzdáleném cca 10 km od pobřeží Jedním z nich byl i Nelson Mandela který z balkónu radnice Kapského Města pronesl svoji slavnou řeč a tím předurčil novou etapu vývoje Jižní Afriky Od pádu apartheidu v 90 letech se Kapské Město v mnoha věcech změnilo centrum města se stalo bezpečnější což mimo jiné přispělo k razantnímu se zvýšení ceny pozemků a nemovitostí a dále bylo vytvořeno mnoho programů pro revitalizaci příměstských oblastí Přesto ale většina lidí stále žije ve stejných městských částech má stejné příjmy a sociální postavení jako za dob apartheidu Některé věci se naopak zhoršily město bojuje s epidemií AIDS a nárůstem především drogové kriminality Přesto ale dnes Kapské Město zažívá nebývalý turistický boom možná i proto že je bezpečnější než ostatní jihoafrická velkoměsta jako Johannesburg Pretoria nebo Durban 3prosince 1967 v místní nemocnici Groote Schuur uskutečnil tým profesora Christiaana Barnarda první transplantaci srdce Geografie a klima Centrum Kapského Města se nachází na severním konci hornatého Kapského poloostrova který zabíhá na jih do Atlantského oceánu a je zakončen mysem Dobré naděje Nad městem se tyčí asi kilometr vysoká Stolová hora ohraničená strmými srázy Devils Peak a Lions Head V městské oblasti se nalézá mnoho vrcholů vyšších než 300 m; mnohá předměstí Kapského Města se nacházejí na velké planině Cape Flats která spojuje poloostrov s pevninou Kapské Město leží v subtropickém pásu s dobře rozeznatelnými čtyřmi ročními obdobími V zimě která trvá od května do srpna převažují severozápadní větry z Atlantiku Zimní měsíce jsou chladné s nejnižšími průměrnými teplotami okolo 7 °C V tomto období spadne nejvíce srážek ale v důsledku značně členitého terénu jsou srážkové úhrny značně územně diferencované V údolích a na pobřeží jsou průměrné srážky 515 mm rok v horách 1500 mm rok Léto trvající od listopadu do února je teplé a suché Převažují jihovýchodní větry označované jako „Cape Doctor protože díky nim se rozptýlí zplodiny z městské dopravy Nejvyšší průměrné letní teploty nepřesahují 26 °C Demografie Podle sčítání lidu v roce 2001 mělo Kapské Město 2 893 251 obyvatel „Coloured míšenci evropských a asijských přistěhovalců tvoří 4813 % obyvatel černí Afričané 31 % běloši 1875 % a Asiaté 143 % 466 % populace je mladší 24 let jen 5 % populace je starší 65 let Medián střední hodnota věkové struktury je 26 let; na každých 100 žen připadá 924 mužů; ve městě je 194 % nezaměstnaných – 583 % z nich jsou černoši 381 % Coloured 31 % běloši a 05 % Asiaté 414 % obyvatel Kapského Města mluví doma afrikánsky 287 % jazykem Xhosa 279 % anglicky 07 % jazykem Sesotho 03 % jazykem Zulu 01 % jazykem Setswana a 07 % mluví doma některým z neoficiálních jazyků 766 % obyvatel jsou křesťané 107 % ateisté 97 % muslimové 05 % židé 02 % hinduisté a 23 % obyvatel vyznává další náboženství 42 % obyvatel starších 20 let nemá žádné vzdělání 189 % má základní vzdělání 643 % střední vzdělání a 126 % vyšší než střední vzdělání Medián ročních příjmů pracujících občanů ve věkovém rozmezí 15-65 let je 25 774 jihoafrických randů přibližně 82 000 českých korun Ekonomika Kapské Město je ekonomickým centrem provincie Západní Kapsko na jeho území se nachází také důležitý přístav a letiště Pro ekonomiku města jsou též důležité vládní instituce na nichž jsou závislá mnohá odvětví služeb Kapské Město také hostuje mnoho konferencí zejména v Cape Town International Convention Centre Město v současnosti zažívá prudký rozvoj stavebnictví a obchodu s realitami – mnoho lidí si zde staví letní domky nebo se sem stěhuje na stálo Prudký rozvoj také zažívá obchodní centrum města Investory do této oblasti láká především relativně kvalifikovaná pracovní síla – je zde relativně hodně lidí se středoškolským vzděláním nebo mezinárodně uznávanými diplomy Provincie Západní Kapsko vytváří čtvrtinu jihoafrické produkce zemědělských výrobků nejvíce se zde pěstuje ovoce víno a květiny a v této provincii se také vytváří více než polovina celkových jihoafrického exportu Většina produkce se vyváží přes Port of Cape Town nebo Cape Town International Airport v Kapském Městě mají své závody mnohé loďařské společnosti Tato provincie je také důležitým energetickým centrem země; v Atlantském oceánu byla navíc v nedávné době objevena ložiska ropy a zemního plynu Další důležitá průmyslová odvětví jsou textilní průmysl a informační technologie Provincie Západní Kapsko je také důležitým turistickým regionem Jihoafrické republiky – turistika představuje 98 % HDP provincie a zaměstnává 96 % pracovní síly V roce 2004 tuto oblast navštívilo 15 milionu turistů Turistika Díky příjemnému klimatu krásným přírodním scenériím a relativně dobře rozvinuté infrastruktuře se Kapské Město řadí mezi nejoblíbenější turistické cíle Jihoafrické republiky Přírodní zajímavosti Jednou z nejznámějších přírodních pozoruhodností Kapského Města je Stolová hora kolem níž se rozprostírá Table Mountain National Park Úchvatnou scenérii také skýtá hornatý Kapský poloostrov zakončený mysem Dobré naděje Kvůli krásnému výhledu na Atlantik a blízká pohoří též mnoho turistů s oblibou projíždí úzkou silnicí Chapman's Peak Drive spojující města Noordhoek a Hout Bay Díky unikátní poloze Kapského Města je možné za pouhý jeden den navštívit několik různých typů pláží zasazených v odlišném přírodním prostředí Pláže při Atlantském oceánu mají většinou chladnější vodu naproti tomu voda v zátoce False Bay má teplotu vyšší v průměru o 10 °C Všechny pláže jsou velice oblíbené ale na Atlantském pobřeží existuje rozvinutější infrastruktura a větší množství restaurací a kaváren Nejznámější kapská pláž Boulders Beach je známá pro svou kolonii afrických tučňáků Blízká města Stellenbosch Paarl a Franschhoek jsou oblíbenými cíli milovníků vína V okolí je také možné pozorovat velryby a delfíny město Hermanus je známé velrybím festivalem Architektura a městský život Kapské Město je jedinečné svým architektonickým dědictvím zejména četnými památkami ve stylu Cape Dutch – tento styl kombinuje francouzské nizozemské a německé architektonické prvky Nejvýznamnější památky lze najít v Central Business District staré vládní budovy a v ulici Long Street Jednou z nejoblíbenějších městských nákupních zón je dnes viktoriánský komplex Victoria and Alfred Waterfront vystavený v blízkosti doků; nachází se zde několik stovek obchodů a akvárium Two Oceans Součástí osobitého kouzla V&A pod touto zkratkou je často označován je fakt že starý přístav je nadále v provozu a návštěvníci mohou nerušeně pozorovat přístavní ruch V centru města je možné navštívit další zajímavá místa mimo jiné nejstarší budovu v jižní Africe – Castle of Good Hope barokní pevnost postavenou v roce 1666 Další architektonicky zajímavé objekty jsou například městská radnice City Hall postavená roku 1905; dále St Georges Cathedral sídlo anglikánského arcibiskupa; National Gallery a National Museum Velice oblíbená je Long Street kde se nachází mnoho restaurací a kaváren Kultura a sport Turisticky velice atraktivní je Robben Island afrikánsky '' zapsaný do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO Za doby apartheidu zde byl tábor pro politické vězně kde pobýval i bývalý jihoafrický prezident Nelson Mandela nebo Govan Mbeki otec současného jihoafrického prezidenta Thabo Mbeki Každoročně se 2 ledna v Kapském Městě koná Cape Town Minstrel Carnival známý také pod afrikánským názvem Kaapse Klose Soutěžící skupinky minstrelů v pestrobarevných kostýmech promenují městem a hrají na rozličné hudební nástroje Za zmínku také bezesporu stojí botanická zahrada Kirstenbosch při jižním úpatí Stolové hory kterou v roce 1902 věnoval Kapskému Městu Cecil Rhodes Byla původně vytvořena ohrazením pozemků kde se vyskytovaly vzácné druhy rostlin – tímto způsobem nebyla v té době na světě postavená žádná botanická zahrada V okolí Kapského Města je populárním sportem surfování; město každoročně pořádá soutěž Red Bull Big Wave Africa Další populární sporty jsou kriket plavání fotbal a ragby Kapské Město často hostuje zápasy národního ragbyového týmu – „Springboks v roce 1995 se zde hrály některé zápasy ragbyového mistrovství světa v ragby včetně semifinále Město má také velice kvalitní ragbyový klub „The Stormers V jihoafrické první fotbalové lize hrají dva fotbalové kluby z Kapského Města Ajax Cape Town a Santos Football Club V Kapském Městě se také bude hrát několik zápasů budoucího mistrovství světa ve fotbale v roce 2010 Doprava Letecká doprava Cape Town International Airport je hlavní letiště na území Kapského Města a druhé největší letiště Jihoafrické republiky Má přímé spojení s většinou větších měst v jižní Africe a mnoha městy po celém světě S ohledem na blížící se datum zahájení fotbalového mistrovství světa v Jihoafrické republice prochází letiště rozsáhlou renovací která zahrnuje stavbu nových vysokokapacitních garáží rekonstrukci terminálu pro vnitrostátní lety a výstavbu nového terminálu pro mezistátní lety Průběžně se také zlepšuje nákladní kapacita letiště na okolních volných plochách se staví nové kancelářské prostory a hotely Námořní doprava Kapské Město má jako přístavní město obrovskou tradici a i v současnosti je situováno na jedné z nejdůležitějších námořních tras světa Přístav se nachází na sever od Central Business District v zátoce Table Bay v roce 2004 přístav odbavil 3 161 lodí a 92 miliónů tun zboží; v objemu odbaveného zboží je v Jihoafrické republice po durbanském přístavu druhý největší Hlavní základnou jihoafrického námořnictva je blízký Simon’s Town Harbour který se nachází v zátoce False Bay Železniční doprava V Jihoafrické republice je hlavním provozovatelem železničních tratí firma Spoornet dálkové osobní spoje má na starosti divize Shosholoza Meyl Tato společnost provozuje denní spoje do Johannesburgu přes Kimberley a jednou týdně do Durbanu přes Kimberley Bloemfontein a Pietermaritzburg směr Kapské Město Durban každé pondělí a směr Durban Kapské Město každou středu Kapské Město je také konečná stanice luxusního vlaku Blue Train Příměstskou železniční dopravu provozuje společnost Metrorail která spravuje celkem 96 zastávek příměstských vlaků Silniční doprava Z Kapského Města vedou tři důležité dálnice national road N1 směr Bloemfontein Johannesburg Pretoria a dále do Zimbabwe; N2 směr Port Elizabeth East London a Durban a N7 spojující Kapské Město s provincií Northern Cape a Namibií N1 a N2 začínají v Central Business District N1 pokračuje severovýchodním směrem a N2 jihovýchodním okolo Cape Town International Airport Kapské Město má také vlastní síť dálnic tzv M-roads propojujících různé městské části Městskou autobusovou dopravu v Kapském Městě zabezpečuje společnost Golden Arrow Bus Services dálkové meziměstské linky provozuje vícero společností Na rozdíl od většiny ostatních měst není v Kapském Městě povoleno taxikářům jezdit volně po městě a vyhledávat pasažéry smějí pouze přijet na předem sjednané místo Ve městě proto vzkvétá systém minibusových taxi která jezdí po určených trasách a dají se zastavit pokynem ruky což ale s sebou přináší jisté potíže – řidiči za minibusem často nestačí zareagovat a tímto způsobem vzniká množství dopravních nehod Minibusy jsou mnohdy přeplněné a ve špatném technickém stavu dopravní nehody těchto vozidel bývají proto tragické tento způsob dopravy ale stále využívá mnoho obyvatel Majitelé většinou vlastní a provozují více minibusů a často se stává že mezi nimi vypukají rozepře kvůli obsluze nejlukrativnějších tras Školství Spolu s Johannesburgem a Pretorií patří Kapské Město k nejdůležitějším univerzitním centrům Jihoafrické republiky Kvalitě univerzitního vzdělávání pomáhá relativně vysoká úroveň financování z veřejných i soukromých zdrojů Od konce apartheidu prošlo vzdělávání restrukturalizací z čehož profitovaly zvláště „nebělošské školy jako University of the Western Cape Nejvýznamnější a zároveň nejstarší jihoafrickou univerzitou je University of Cape Town UCT založená v roce 1829 tehdy pod názvem South African College Její hlavní kampus se nachází na úpatí Stolové hory v blízkosti Devil’s Peak Má šest fakult ekonomickou Commerce technickou Engineering lékařskou Health Sciences humanitní Humanities právnickou Law a vědeckou Science; v roce 2005 na ní bylo zapsaných 21 713 studentů Mezi bývalé absolventy patří i tři držitelé Nobelových cen Aaron Klug chemie 1982 Allan McLeod Cormack lékařství 1979 a J M Coetzee literatura 2003 Mezi nejznámější současné profesory na této univerzitě se řadí například George Ellis spolupracovník Stephena Hawkinga University of Cape Town se dodnes se řadí mezi nejlepší university na africkém kontinentu V Kapském Městě se dále nachází University of the Western Cape UWC Cape Peninsula University of Technology vzniklá v roce 2005 sloučením Cape Technikon s Peninsula Technikon a Stellenbosch University která je vzdálená přibližně 50 km od města Některé její campusy jsou ale blíže městu například Tygerberg Faculty of Health Sciences a Bellville Business Park Kvalitní obchodní školou business school je Graduate School of Business při University of the Western Cape která se nachází v blízkosti komplexu Victoria & Alfred Waterfront Od 90 let se výrazně rozvíjí anglické jazykové školy Language Schools kterým se daří přilákat zájemce o studium z celého světa díky důrazu na kvalitu výuky Výuka angličtiny se stává velice výnosným odvětvím což přispívá k rozvoji celého města Externí odkazy V češtině V angličtině ;Státní organizace ;Turistika Keňská republika svahilsky a anglicky Kenya je přímořský stát ve východní Africe při pobřeží Indického oceánu Sousedí na západě s Ugandou 933 km od 9 července 2011 na severozápadě s Jižním Súdánem 232 km na severu s Etiopií 861 km na východě se Somálskem 682 km a na jihu s Tanzanií 769 km Keňa je známá svými národními parky v savaně a velkou vůlí lákat zahraniční turisty Země je prezidentskou republikou Keňa je pojmenována po nejvyšší hoře Mount Kenya nacházející se uprostřed státu Zákonodárným sborem země je Národní shromáždění Historie Historie Keni sahá milióny let do minulosti Ve velké příkopové propadlině na březích jezera Turkana byly objeveny některé z nejstarších ostatků lidí a jejich přímých předků z pliocénu a pleistocénu Patří k nim zástupci druhů Australopithecus anamensis Australopithecus afarensis Kenyanthropus platyops Homo habilis i Homo erectus Od nejstarších dob mořeplavectví lákalo obchodníky keňské pobřeží V 8 století vznikly na pobřeží první arabské obchodní osady Koncem 15 století vstoupili na území Portugalci Ve druhé polovině 17 století se země dostala pod vliv ománského imána V polovině 18 století se většina pobřeží dostala pod nadvládu ostrova Zanzibar Zanzibarský sultán pronajal v roce 1895 půdu Britům a jejich vliv se rychle rozšířil i do vnitrozemí Poté byla prohlášena britským Východoafrickým protektorátem a do roku 1904 byla spravována společně s Ugandou Přistěhovalo se sem mnoho Evropanů a osídlilo vysočinu Evropané se zmocnili území Kikujů a Luů aby zde mohli pěstovat kávu a čaj Britové využívali levné africké pracovní síly ke stavbě železnice a hlídání plantáží V roce 1920 byla prohlášena britskou korunní kolonií Nespokojenost Keňanů přerostla v letech 1952 až 1959 v teroristickou vzpouru tajné nacionalistické společnosti Mau-Mau Tisíce Afričanů zemřely V roce 1962 jí byla poskytnuta vnitřní samospráva a v prosinci 1964 se stala nezávislou republikou Ve Fort Jesusu v přístavním městě Mombasa je dnes muzeum keňské historie Pevnost postavili Portugalci roku 1593 Její silné vysoké zdi chránily pobřeží které zabrali arabským obchodníkům na počátku 16 století Pevnost se také používala jako vězení Politika Keňa je pluralitní republika i členem Commonwealthu a OSN Prezident republiky je volen parlamentem každých 5 let Prvním prezidentem byl vůdčí africký nacionalista Jomo Kenyatta Jeho strana byla Keňská africká nacionální unie KANU Kenyatta dobře spolupracoval se západními státy a tak se hospodářství v Keni zlepšilo Kenyatta zemřel roku 1978 Jeho nástupcem byl Daniel Arap Moi Ti dva vykonali mnoho pro sjednocení jejích národů Nyní je prezidentem Uhuru Kenyatta který vládne od roku 2013 Viceprezidentem je William Ruto Seznam nejvyšších představitelů 12 12 1963 až 12 12 1964 – Malcolm John MacDonald – generální guvernér zastupující britskou monarchii jako hlava státu 12 12 1964 až 22 8 1978 – Jomo Kenyatta – prezident KANU 22 8 1978 až 14 10 1978 – Daniel Toroitich arap Moi – KANU 14 10 1978 až 30 12 2002 – Daniel Toroitich arap Moi – prezident; KANU od 30 12 2002 až 9 4 2013 – Emilio Mwai Kibaki – prezident; DP NRC PNU od 942013 Uhuru Kenyatta- prezident; TNA syn Joma Kenyatty Administrativní dělení Keňa je rozdělena na 8 provincií a 71 distriktů Informace jsou z roku 1999
Geografie Topografie Při pobřeží Indického oceánu a na východě se rozkládá rozsáhlá nížina která se v severní části rozšiřuje daleko do vnitrozemí U hranicích s Etiopií patří Keni část Etiopské vysočiny Na zbytku území jsou rozsáhlé plošiny a tam kde jsou lávová pohoří dosahují výšek až 2500 m n m Náhorní plošina je rozdělena tektonickým příkopem Východoafrickou příkopovou propadlinou Východoafrický rift s řadou menších jezer které jsou součástí Velkých příkopových propadlin Podél linie poklesů vystupují po obou stranách vulkanická pohoří východně od příkopu ční nejvyšší vyhaslá sopka Kirinyaga anglicky Mount Kenya která měří 5199 metrů Na západě na hranicích s Ugandou je hora Mt Elgon a měří 4321 metrů Keni také patří úpatí nejvyšší hory Afriky Kilimandžáro Trojúhelník Ilemi Území Trojúhelníku Ilemi nárokované Keňou Súdánem a Etiopií se rozkládá severozápadně od jezera Turkana Má tvar trojúhelníku a leží v nadmořské výšce mezi 350 m až 1750 m Krajina je řídce zalesněná Je velké mezi 10 320 km² a 14 000 km² Je pojmenováno po náčelníkovi Ilemi Akwon Nyní jihozápadní část sporného území kontroluje Keňa severní a východní kontroluje Súdán Vodstvo Říční síť je slabě rozvinutá řeky jsou vodné jen v obdobích dešťů Ty největší pramení na náhorní plošině a ústí do Indického oceánu Sever a severovýchod má vysychající řeky Viktoriino jezero Ukerewe největší v Africe náleží Keni jen malou severovýchodní částí Na severu je slané bezodtoké Rudolfovo jezero Turkana Nejdelší řekou je Tana měřící 708 km Keňa má 536 km dlouhé pobřeží Vodní plochy tvoří 13 400 km² země což je 23 % z celé rozlohy Keni Podnebí Keňa je v rovníkovém a monzunovém pásmu Na severu a severovýchodě jsou pouště a polopouště U pobřeží je podnebí horké a vlhké Období dešťů zde převládají v březnu dubnu květnu listopadu a prosinci Roční úhrny srážek jsou při pobřeží 1 100 mm Mombasa 1 086 mm ve vnitrozemí 500 až 1 000 mm Nairobi 725 mm Kisumu 780 mm Na návětrných svazích hor jsou roční úhrny srážek až 1 500 mm V horách nad 3500 m n m padá i sníh V Nairobi v období dešťů je 19 dnů z 30 deštivých v období sucha 7 dní z 30 V Mombase kromě Ledna a Února kdy je 8 dní z 30 deštivých je 15 až 23 dní z 30 deštivých Nejteplejšími měsíci je únor a březen a nejchladnějšími červen a červenec rozdíl je do 7 °C Teploty se u Indického oceánu pohybují okolo 30 °C Mombasa průměrně 29 °C přes den 22 °C v noci Na severu jsou pouště proto tam teploty přesahují 35 °C Na zbytku území na plošinách je okolo 25 °C Nairobi 23 °C přes den 14 °C v noci Průměrná vlhkost vzduchu v Nairobi je 72 % v Mombase 81 % a v Kisumu 69 % Průměrná roční teplota moře v Mombase je 27 °C Příroda V nadmořské výšce do 3000 m převládají savany Ve vnitrozemí jsou většinou stepi či savany na východě od jezera Turkana jsou pouště nebo polopouště U pobřeží a na západě se nachází husté tropické pralesy vzhledem k vyšším úhrnům srážek a dlouhodobé vlhkosti Ve vyšších polohách nad 3000 m je porost nižší horský Rostou tam hlavně senecie lobélie protei a další rostliny Výše potom lišejníky a mechy; nejvyšší oblasti jsou bez vegetace Využití plochy pastviny 37 % lesy 30 % orná půda 8 % ostatní 25 % V Keni je mnoho národních parků a rezervací Mezi nejznámější patří rezervace Masai Mara či národní park Tsavo Žije zde například lev slon africký žirafa nosorožec hroch obojživelný buvol africký zebra stepní gazela gepard štíhlý levhart skvrnitý antilopa hyena skvrnitá a mnoho různých druhů ptáků Doprava V zemi je řídká silniční a železniční síť čilý cestovní ruch zvyšuje podíl letecké dopravy Keňa má 15 asfaltovaných letišť a 210 neasfaltovaných letišť Hlavními letišti jsou Letiště Joma Kenyattana v Nairobi a Letiště Moi v Mombase Železniční síť je řídká dlouhá 2778 km Koleje jsou úzkorozchodné s rozchodem 1000 mm Má 63 265 km silnic z toho pouze 8933 km je asfaltovaných Hlavní silnice jsou silnice z Káhiry do Kapského města a silnice z Mombasy do Lagosu V Keni se jezdí vlevo Maximální rychlost na silnicích je 100 km h a v zastavěných oblastech 50 km h ale většina lidí prý tato pravidla nedodržuje Obyvatelstvo Obyvatelé se dělí na 50 různých etnických skupin mezi nimi jsou nejpočetnější Kikujové Ostatní kmeny mají podíl na celkovém obyvatelstvu jen okolo 10 % 67 % obyvatelstva Keni žije ve vesnicích 851 % všech Keňanů je gramotných z toho 906 % muži a 797 % ženy ale v zemi je velký podíl mladistvých téměř 50 % všech obyvatel nebylo ještě 20 let Křesťanství vyznává ve městech 60 % populace na vesnicích je rozšířen stále animismus Jsou tu i menšiny hinduistů a muslimů V Keni je 281 800 lidí kteří mají doma telefon a 6 500 000 lidí kteří mají mobil V Keni má 4 miliónů lidí rádio a 1 milión lidí televizi Telefonní předvolba je + 254 Keňa má 13 274 serverů 1 054 900 lidí má přístup k internetu V Keni jsou dva úřední jazyky angličtina a svahilština Svahilština se stala úředním jazykem v roce 1963 kdy vyhlásila Keňa nezávislost na Velké Británii Mluví se i arabsky nebo kmenovými jazyky Města 33 % obyvatelstva Keni žije ve městech Zbytek 67 % na venkově Hlavním a největším městem Keni je Nairobi Má více než čtyři miliony obyvatel Nachází se na jihozápadě území na plošině Nairobi se uvádí jako nejmodernější město východní Afriky Jižně od města je národní park Nairobi Mombasa je druhé největší město Má přibližně 800 000 obyvatel a leží při pobřeží Indického oceánu Kisumu je třetí největší město v Keni Žije zde 350 000 obyvatel Leží v západní Keni u Viktoriina jezera Seznam 10 největších měst podle pořadí z roku 2009 Nairobi 4 065 657 obyvatel Mombasa 795 174 obyvatel Kisumu 394 684 obyvatel Nakuru 276 263 obyvatel Eldoret 230 351 obyvatel Ruiru 225 794 obyvatel Machakos 166 367 obyvatel Mewru 146 986 obyvatel Nyeri 130 562 obyvatel Kitale 115 957 obyvatel Školství Keňské školství se skládá z mateřské školky základní školy střední školy a univerzity Do mateřské školky se chodí přinejmenším tři roky do základní školy osm roků do střední školy čtyři roky a na univerzitu čtyři až šest roků Tento systém platí už od osmdesátých let 20 století 85 % dětí chodí do základní školy 24 % do střední školy a pouze 2 % lidí chodí na vysokou školu Do Základní školy se začne chodit mezi 6 až 7 rokem a končí 13 až 14 rokem Keňskou nejznámější a největší univerzitou je univerzita v Nairobi anglicky University of Nairobi zkráceně UON V roce 2002 do ní chodilo 22 000 studentů Byla postavena roku 1956 ale až roku 1970 se stala Univerzitou Etnické složení Demografie Náboženství Převážná většina obyvatel je křesťanská 83% 477% se považuje za protestanty a 235% za katolíky latinského ritu Významnou menšinu tvoří muslimové s 112% původní náboženství s 17% a nevěřící s 24% Ekonomika Díky turistickému ruchu Viktoriino jezero národní parky a přírodnímu bohatství má země na africké poměry vyšší HDP na obyvatele – okolo 1500 USD Dováží se většinou suroviny a stroje 75 % všech Keňanů je zaměstnáno v zemědělství Ostatních 25 % jich pracuje v továrnách nebo ve službách Keňa má veliký státní dluh který způsobuje vzrůst nepokojů v zemi Nezaměstnanost se zvýšila když země přijala velký počet uprchlíků kteří sem přicházeli aby unikli občanské válce v sousedním Somálsku Nyní je v Keni nezaměstnaných téměř 50 % obyvatel V Keni se platí keňským šilinkem Dělí se na 100 centů Keňský šilink je nejsilnější měnou ve východní Africe 1 česká koruna se rovná přibližně 45 keňských šilinků Platí se jim i mimo hranice Keni nejčastěji ve východním Somálsku a jižním Súdánu a je preferovanější oproti lokální měně Šilink se platí od roku 1963 kdy země vyhlásila nezávislost Hospodářství Keňa je zemědělský stát s poměrně rozvinutým průmyslem – představuje výrobu cementu a zpracování ropy V zemi se těží menší ložiska sody fluoritu soli zlata a niobu Nejdůležitějším průmyslem je petrochemický textilní a zejména potravinářský průmysl V zemědělství pracuje 76 % veškerého činného obyvatelstva Sklízí se cukrová třtina kukuřice pšenice rýže batáty brambory luštěniny maniok ovoce káva čaj kokosové ořechy a sisal Z dobytka se nejvíce chová skot ovce kozy drůbež a velbloudi Dominuje chov skotu který má k dispozici 2 3 rozlohy země Významný je rybolov a těžba dřeva z malých ploch lesů Vláda podporuje cestovní ruch populární safari který je cenným zdrojem deviz Zdravotnictví bojuje s nemocemi jako malárie úplavice a AIDS Kultura V Keni každá komunita vaří své vlastní jídlo Základem keňské kuchyně je kukuřice potom proso čirok zelenina a maso Nejčastější jídla jsou ugali a nyama choma Ugali obsahuje škrob Vyrábí se z kukuřice mouky a vody Je to něco mezi ovesnou kaší a těstem Nyama choma je pečeně obvykle z kozy nebo ovce která se peče na ohni Keňa má velmi aktivní sportovce v běhu potom v kriketu rallye fotbale ragby a v boxu V běhu Keňa často reprezentuje na Olympijských hrách a ve hrách Commonwealthu v různých délkách zvláště na 800 m 1500 m 3000 m s překážkami 5000 m 10 000 m a na maratonech Keňští atleti vládnou ve vzdálenostních bězích i když o výhrách v soutěžích bojují s Etiopany a Maročany Nejlepšími atlety byli Paul Tergat a Catherine Ndereba Chráněná území V Keni je celkem 35 národních parků a rezervací Zde je jejich seznam Národní park Aberdare Národní park Amboseli Národní park Arabuko Sokoke Národní rezervace Arawale Národní rezervace Bisanadi Národní rezervace Boni Národní park Central Island Národní park Chyulu Hills Národní park Hell's Gate Národní rezervace Kakamega Forest Národní park Kisite-Mpunguti Národní park Kora Národní rezervace Losai Národní park Jezero Nakuru Národní park Malindi Národní park Malka Mari Národní rezervace Marsabit Národní rezervace Masai Mara Národní park Meru Národní park Mombasa Národní park Mount Elgon Národní park Mount Kenya Národní park Mount Longonot Národní rezervace Mwea Národní park Nairobi Národní park Ndere Národní park Ol Donyo Sabuk Národní park Ruma Národní park Saiwa Swamp Národní rezervace Samburu Národní rezervace Shaba Národní rezervace Shimba Hills Národní park Sibiloi Primátní rezervace Tana River Národní park Tsavo západní a východní Národní park Watamu Statistiky délka hranic 3477 km délka pobřeží 536 km 10 000 obyvatel 1 lékař 1000 obyvatel 10 telefonů 1000 obyvatel 48 mobilů 1000 obyvatel 10 automobilů Reference Externí odkazy – česky Kontinentální hokejová liga KHL je nadnárodní profesionální hokejová liga Byla založena v roce 2008 a navazuje na svého předchůdce ruskou superligu V současnosti je považována po NHL za druhou nejlepší hokejovou ligu na světě< ref> KHL je složena z 28 klubů z Ruska 21 z Kazachstánu Běloruska Lotyšska Ukrajiny Slovenska a Chorvatska po jednom Velkou většinu tvoří v KHL ruští hráči ale hrají v ní i hráči z Evropy a ze Severní Ameriky Nejstarší hokejové kluby v ruském hokeji jsou CSKA Moskva Spartak Moskva Dynamo Moskva a SKA Petrohrad které byly založeny již v roce 1946 V premiérové sezóně ve finále zvítězil Ak Bars Kazaň nad Lokomotivem Jaroslavl symbolicky v den letu Jurije Gagarina do vesmíru Přesně 12 dubna zvedl poprvé v historii Alexej Morozov Gagarinův pohár Struktura sezóny Od roku 2010 se změnila struktura ligy kluby jsou nyní rozděleny podle geografické polohy a vznikly dvě konference – Východní a Západní každá konference se dále dělí do dvou divizí Každý tým v sezóně hraje minimálně dvě hry proti každému z ostatních týmů V play-off hraje nejlepších osm klubů z každé konference a to na čtyři vítězné zápasy ve finále vítězové hrají o Gagarinův pohár Hráči V ruských klubech KHL může hrát jen pět zahraničních hráčů což znamená že v základní sestavě může nastoupit pouze 5 hráčů kteří nemají ruské občanství Během minulé sezóny hráli v lize hráči minimálně třinácti různých národností V posledních dvou letech vede KHL spor s NHL ohledně hráčů kteří nedovoleně odejdou buď z KHL nebo z NHL Asi nejznámějším hráčem kterého se tento spor týká je Alexandr Radulov který v roce 2008 utekl ze zámořského Nashvillu Predators do ruské Ufy V říjnu 2010 byl konflikt mezi ligami vypořádán když obě podepsali novou dohodu ke ctění jejich vzájemných smluv s hráči< ref> Historie Sezóna 2008 2009 – prvního ročníku se zúčastnilo 24 klubů z Ruska Běloruska Kazachstánu a Lotyšska Sezóna 2009 2010 – rozdělení ligy na Východní a Západní konferenci Připojil se Avtomobilist Jekatěrinburg naopak do nižší soutěže VHL přestoupil Chimik Voskresensk Sezóna 2010 2011 – spojením HK Dynamo Moskva a HC MVD Balašicha vznikl OHK Dynamo Moskva Připojil se HC Jugra Chanty-Mansijsk Sezóna 2011 2012 – připojil se slovenský HC Lev Poprad Jednu sezónu vynechal Lokomotiv Jaroslavl Sezóna 2012 2013 – připojil se slovenský HC Slovan Bratislava ukrajinský HC Donbass Doněck Lev v Popradu zanikl ale v Praze vznikl nový klub stejného jména HC Lev Praha Sezóna 2013 2014 – připojil se chorvatský Záhřeb Medveščak a Admiral Vladivostok< ref> Počet týmů tak stoupl na 28 z osmi různých zemí Sezóna 2014 2015 – připojil se finský Jokerit Helsinky HC Lada Togliatti v KHL vynechala čtyři sezóny a nový tým HK Soči a kvůli finančním problémům i HC Spartak Moskva Přehled sezón Trofeje Týmové trofeje Gagarinův pohár 2008–současnost – udělován vítězi play-off Kontinentální hokejové ligy Kontinentální pohár 2009–současnost – udělován vítězi základní části KHL Pohár Západní konference 2009–současnost – udělován týmu který se dostal do finále play-off ze západní konference Pohár Východní konference 2009–současnost – udělován týmu který se dostal do finále play-off z Východní konference Pohár Lokomotivu 2008–současnost – pohárový vítěz hraje s vicemistrem v první den následující sezóny Trofej Vsevoloda Bobrova 2008–současnost Individuální trofeje Nejproduktivnější hráč – hráč s nejvyšším počtem kanadských bodů Nejlepší střelec Nejužitečnější hráč – nejlepší v plus minus bodování Obránce roku Nejlepší brankář Zlatá hokejka – udělována hráči který nejvíce přispěl k úspěchu svého týmu v základní části KHL Mistr play-off – hráč který nejvíce přispěl k úspěchu svého týmu v play-off Trofej Alexeje Čerepanova – nejlepší nováček KHL Železný muž – udělována hráči který odehrál v posledních třech sezonách největší počet zápasů v KHL Gentleman na ledě – útočník nebo obránce hráč který nejlépe kombinuje vysoké dovednosti a slušné chování na ledě Sekundová trofej – cena za nejrychlejší a nejpozdnější gól v ligovém zápase Trofej za věrnost hokeji – udělovány nejlepším hokejistou veteránovi který významně přispěl k úspěchu svého týmu Nejlepší trojka – udělována nejúčinnějšímu útoku Zlatá přilba – trofej odměňující „All-Star tým sezóny tj nejlepšího brankáře dva obránce a tři útočníky Nejlepší trenér – trenér který nejvíce přispěl k úspěchu svého týmu Trofej Valentina Syče – nejlepší manažer klubu Trofej Andreje Starovojtova – nejlepší rozhodčí Trofej Dmitrije Ryžkova – nejlepší sportovní reportér Nejlepší televizní komentátor – nejlepší hlasatel Nejlepší TV – udělována stanici která významně přispívá k pokrytí a podpoře hokeje Kluby na mapě Západní konference Východní konference Účastníci Televize Na sezóny 2013 až 2016 mají v Česku na Slovensku a v Maďarsku výhradní práva televize Sport 1 a Sport 2 maďarské společnosti Chello Central Europe práva mají na tři roky dříve vysílala v Česku vybrané zápasy KHL i Nova Sport a Fanda< ref> V Rusku USA a Kanadě jsou zápasy vysílány hlavně na televizním kanále KHL mezinárodně se dá sledovat také na internetu Práva na vysílání mají také ruské televize Rossija-2 a Sport 1 v Evropě pak Viasat Hockey Sport Klub ESPN TV6 Premier Sports Sportitalia 2 Hockey TV a v Asii Eurosport Zápas hvězd KHL Utkání hvězd KHL je souboj nejlepších hráčů KHL konaný od roku 2009 každoročně v lednu nebo únoru Dříve proti sobě hrály tým ruských hráčů versus „zbytek světa nyní Východní versus Západní konference Návštěvnost Rekordní nejvyšší návštěvnost celé KHL měl v české O2 aréně finálový zápas Lva Praha s Metallurg Magnitogorsk a to 17 073 diváků< ref> Celková a průměrná návštěvnost v jednotlivých sezónách je následující Reference Související články Vyšší hokejová liga Externí odkazy na Hokejportalcz – oficiální stránka Kvazar kvasar transkripce anglického akronymu QUASi-stellAR radio sources je vesmírné těleso s výrazným rudým posuvem spektra V optickém dalekohledu se jeví jako hvězda tedy jako bodový zdroj světla Dnes jich známe přes 60 000 Některé kvasary mění velmi rychle svoji svítivost z čehož se usuzuje na jejich malou velikost těleso nemůže měnit stavy rychleji než trvá přenos informace z jednoho jeho konce na druhý přičemž informace se šíří nejvýše rychlostí světla Mechanismus fungování U všech známých kvasarů je výrazný rudý posuv od 006 do 64 Ten je pravděpodobně důsledkem Hubbleova zákona z čehož plyne že kvasary musejí být velmi vzdálené a musí vyzařovat více energie než desítky běžných galaxií Nejbližší kvasar je vzdálen 240 Mpc nejvzdálenější známý 5 500 Mpc většina leží více než 1 000 Mpc od Země Protože urazit tyto vzdálenosti trvá světlu dlouho dnes většinou pozorujeme již neexistující objekty Přesný mechanismus fungování kvasaru dosud není plně objasněn Jedna z vědeckých teorií říká že jde o aktivní jádra velmi starých galaxií v jejichž středu se nachází obří černá díra To kvasary řadí mezi aktivní galaxie Okolní hmota do této černé díry padá vytváří akreční disk který se třením intenzivně zahřívá Padající žhavá hmota se zbavuje energie elektromagnetickým zářením ve všech oblastech spektra V polárních oblastech je pak hmota urychlována na obrovské rychlosti ve směru rotační osy černé díry a vzniká relativistický polární jet Není znám žádný jiný mechanismus který by měl tak velký zářivý výkon s tak rychlými změnami jako mají kvasary Objev prvního kvasaru Kvasary byly objeveny koncem padesátých let dvacátého století na prvních rádiových mapách oblohy Při dobrém rozlišení jsou to téměř bodové zdroje a zpočátku byly považovány za rádiové hvězdy v naší Galaxii Někteří astronomové ale věřili v jejich extragalaktický původ Jejich optické protějšky jsou velice slabé a spojit je s jejich radiovými protějšky nebylo jednoduché První zdroj u kterého se to podařilo byl 3C 48 z Třetího cambridgeského katalogu radiových zdrojů Pořízení spektra objektu ale odkrylo další otázky Spojité spektrum obsahovalo široké emisní čáry které vědci nebyli schopni ztotožnit s čarami známých prvků Nakonec byl tento případ uzavřen jako zvláštní hvězda emitující rádiové záření V roce 1962 astronom Maarten Schmidt odhalil ve spektru kvasaru 3C 273 Balmerovu sérii čar vodíku ale v místech kde by ji do té doby nikdo nehledal Příčinou byl rudý posuv Rudý posuv kvasaru 3C 273 má hodnotu z 016 Z posuvu lze za předpokladu že je způsoben rozpínáním vesmíru zjistit podle Hubbleova zákona vzdálenost kvasaru a z toho pak i absolutní hvězdnou velikost a tedy i zářivý výkon Ten u 3C 273 odpovídá desítkám biliónů Sluncí což až padesátkrát převyšuje výkon nejjasnějších galaxií Vzdálenosti kvasarů od Země jsou řádově několik miliard světelných let Jsou to tedy objekty z raného období vývoje galaxií a vesmíru Výskyt a rozdělení kvasarů V blízkém vesmíru se už kvasary nevyskytují Černé díry ve středech galaxií jako jsou například i naše Galaxie nebo galaxie v Andromedě již velké množství materiálu ze svého okolí pravděpodobně spotřebovaly Postupem času se ukázalo že ne všechny kvasary mají silnou rádiovou emisi naopak – naprostá většina kvasarů asi 90 % vyzařuje v rádiové oblasti ve srovnání s optickým oborem slabě Lze tedy rozlišovat tzv radio-loud hlasité silně vyzařující v rádiové oblasti spektra a radio-quiet tiché kvasary Mohutnou rádiovou emisi odlišující od sebe radio-loud a radio-quiet kvasary pak mají na svědomí relativistické elektrony ve výtryscích radio-loud kvasaru Kvasar se obecně skládá ze tří částí velmi hmotné černé díry akrečního disku a jetu tedy výtrysku hmoty které bývají až několik megaparseků dlouhé Šířka spektrálních čar těchto objektů odpovídá rychlostem emitujícího plynu nad 10 000 km s Kvasary mají stejné spektrum jako Seyfertovy galaxie rozdíl mezi nimi je pouze kvantitativní určen dohodou Jasnější objekty s absolutní magnitudou menší než -23 jsou kvasary a slabší s magnitudou větší než -23 mag jsou pak Seyfertovy galaxie Spektra kvasarů mají z optické do rádiové oblasti mocninný charakter příčinou je mohutná netermální emise OVV kvasary V optickém oboru prudce se měnící kvasary Optically Violently Variable Quasars jsou kvasary se silným rádiovým zářením se spojitým spektrem které má mocninný charakter směrem k rádiové oblasti způsobený netermální emisí a se silnými emisními čarami Od běžných kvasarů se odlišují prudkými velmi nepravidelnými změnami jasnosti v optickém i rádiovém oboru Často jsou roky bez výrazných změn a pak náhle zjasní o několik magnitud během týdnů i dnů tzv outburst Záření je navíc lineárně polarizované což znamená že se v okolí zdroje nachází materiál většinou prach na kterém k polarizací dochází Počet katalogizovaných OVV kvasarů je kolem deseti Související články Blazar Externí odkazy anglicky Lech Aleksander Kaczyński 18 června 1949 Varšava Polsko – 10 dubna 2010 Smolensk Rusko< ref> byl polský politik a prezident Mezi lety 2002 a 2005 byl primátorem Varšavy Jeho bratr Jarosław Kaczyński je předsedou strany Právo a spravedlnost Prawo i Sprawiedliwość a bývalým premiérem Polska Zahynul 10 dubna 2010 při letecké havárii u Smolenska Životopis Lech Kaczyński se narodil ve Varšavě jeho otec Rajmund Kaczyński byl inženýr příslušník Zemské armády a účastník Varšavského povstání matka Jadwiga Kaczyńská je polská filoložka V dětství společně se svým bratrem Jarosławem jednovaječným dvojčetem účinkovali v dětském filmu O dwóch takich co ukradli księżyc Vystudoval práva na Varšavské univerzitě od roku 1971 byl asistentem na katedře pracovního práva Gdaňské univerzity doktorát získal v roce 1980 habilitoval o deset let později a následně přednášel jako profesor práva na Gdaňské univerzitě a varšavské univerzitě kardinála Stefana Wyszyńského V roce 1971 se odstěhoval do Gdaňska kde se stal v roce 1977 prostřednictvím svého bratra spolupracovníkem Výboru na obranu dělníků KOR Od roku 1978 pracoval v nezávislých odborech Wolne Związki Zawodowe Wybrzeża které se později staly základem pro Nezávislé odborové hnutí Solidarita V roce 1981 se stal delegátem Solidarity a členem její programové komise Po zavedení vojenského stavu byl v prosinci 1981 zadržen policií a vězněn až do října 1982 V druhé polovině 80 let byl blízkým spolupracovníkem Lecha Wałęsy a od roku 1988 se účastnil rozhovorů mezi vládními představiteli a Solidaritou v roce 1989 byl účastníkem jednání mezi polskou vládou opozicí a církví u tzv kulatého stolu V letech 1989 až 1991 byl senátorem a poté 1991 až 1993 poslanecem Sejmu V roce 1991 byl bezpečnostním poradcem prezidenta Lecha Wałęsy po konfliktu s Wałęsou a šefem jeho kanceláře ale odešel Od roku 1992 do 1995 byl předsedou Nejvyššího kontrolního úřadu V roce 1995 kandidoval na prezidenta ale odstoupil ještě před prvním kolem voleb Vyhlásil ochotu podporovat koholiv kdo by měl šanci porazil Lecha Wałęsu V roce 2000 se stal ministrem spravedlnosti ve vládě Jerzyho Buzka Ve stejném roce spoluzaložil politickou stranu Právo a spravedlnost PiS do roku 2003 byl jejím předsedou později čestným předsedou V roce 2002 byl zvolen v přímých volbách primátorem Varšavy Na funkci rezignoval v roce 2005 den před tím než převzal úřad prezidenta Během jeho působení v čele města bylo během oslav 60 výročí Varšavského povstání otevřeno museum povstání město zřídilo také oddělení služeb občanům Jako primátor v letech 2004 a 2005 zakázal Průvody rovnosti manifestace pořádané LGBT organizacemi oficiálně proto že organizátoři nedali městu podklady potřebné k povolení manifestace V roce 2005 kandidoval za stranu PiS v prezidentských volbách V prvním kole přímé volby skončil druhý za Donaldem Tuskem ze strany Občanská platforma Zvítězil 23 října 2005 ve druhém kole voleb se ziskem 5404% hlasů poté co získal podporu rádia Maryja a politických stran Samoobrana a Polská lidová strana Prezidentem se stal 23 prosince 2005< ref> Lech Kaczyński zahynul se svou manželkou a dalšími čelními politiky a vojáky Polska 10 dubna 2010 při leteckém neštěstí u Smolenska když letěl do Katyně v Rusku uctít památku Poláků zavražděných během Katyňského masakru< ref> Pohřben byl i s manželkou 19 dubna 2010 v Krakově na královském hradě Wawel což vyvolalo určité kontroverze Pohřbu se zúčastnil i český prezident Václav Klaus Fotogalerie Zahraniční delegace na státním pohřbu Odkazy Reference Externí odkazy Let Germanwings 9525 4U9525 GWI18G< ref> byl pravidelný mezinárodní let aerolinií Germanwings – nízkonákladové dceřiné společnosti Lufthansy – z barcelonského letiště El-Prat do německého Düsseldorfu Uskutečnil se 24 března 2015 mezi desátou a jedenáctou hodinou středoevropského času Airbus A320-211 se 6 členy posádky a 144 pasažéry na palubě narazil do horského masivu v Provensalských Alpách 17 km jihozápadně od francouzské obce Barcelonnette Pozadí Letadlo Airbus A320-211 se seriovým číslem 147 a imatrikulací D–AIPX byl v provozu dvacet čtyři let První let absolvoval 29 listopadu 1990 Podle plánu výrobce měl absolvovat 60 000 hodin V roce 2012 byla prodloužena jeho životnost na 120 000 hodin nebo 60 000 letů< ref> Posádka Německý kapitán Patrick Sondenheimer Pilotoval A320 u aerolinií Germanwings Lufthansa a Condor Prvním důstojníkem byl 27letý Němec Andreas Lubitz Nalétáno měl 630 hodin Podle německého webu Bild se měl šest let před incidentem léčit pro těžké depresivní epizody Cestující Původní zprávy uváděly že většina pasažérů pocházela z Německa Španělská vláda následně sdělila že na palubě bylo 45 občanů Španělska a pravděpodobně také několik Turků Prvotní upřesnění obětí podle státní příslušnosti bylo komplikováno osobami s vícečetným občanstvím< ref> Společnost Germanwings informovala o 67 německých občanech letu Halternský starosta Bodo Klimpel v souvislosti s incidentem hovořil o „nejtemnějším dnu v historii města< ref> První zprávy zmiňovaly 146 pasažérů na palubě; později došlo k upřesnění na 144 cestujících včetně Turků Belgičanů Němců Nizozemců Dánů a Španělů Operní dům Deutsche Oper am Rhein potvrdil že mezi cestujícími byl také kazašsko-německý basbarytonista Oleg Bryžak Původně měl objednané letenky také švédský fotbalový tým Dalkurd FF který na poslední chvíli změnil termín Seznam osob na palubě Průběh letu Airbus A320-211 D-AIPX vzlétl z barcelonského letiště El-Prat s asi 25minutovým zpožděním Oba piloti vedli po dobu úvodních dvaceti minut letu běžný rozhovor Následně kapitán Patrick Sonderheimer předal řízení druhému pilotovi 27letému Andreasi Lubitzovi a opustil kokpit aby zamířil na toaletu V 1027 kdy letadlo dosáhlo výšky 38 000 stop letové hladiny 380 cca 11 600 m při rychlosti 800 km h zůstal kopilot osamocen v pilotní kabině a v 103055 změnil nastavení autopilota na výšku 96 stop cca 293 m což znamenalo sestupnou trajektorii do hladiny pod úrovní terénu Kapitánovi se již do uzamčené kabiny nepodařilo proniknout i přesto že na záznamu byly zachyceny silné údery Pokus o navázání kontaktu s kopilotem prostřednictvím interkomu zůstal bez odezvy Záznam obsahoval pravidelné dýchání Lubitze K poslednímu radarovému spojení s letadlem došlo v 104047 ve výšce 1 882 m při rychlosti stroje cca 700 km h Podle prokurátora Brice Robina zjistili pasažéři nebezpečí pravděpodobně až „v posledních momentech letu kdy se ozvaly výkřiky Jako následek přerušení komunikace kopilota se střediskem řízení letového provozu došlo v 1031 k vyhlášení stavu nebezpečí Vyšetřování a příčiny nehody Podle informací francouzského žalobce Brice Robina z 26 března 2015 byl kopilot Andreas Lubitz v době klesání letounu při vědomí sám v kokpitu letounu a úmyslně zabránil kapitánovi letu vstoupit zpět do kokpitu Následně nechal letoun sestoupit což mělo za následek srážku s úbočím hory Následky nehody V důsledku této nehody vyvstal problém jak zabezpečit aby se do kabiny nedostali nepovolaní lidé ale aby se tam naopak v případě problémů dostali ti povolaní Tento obtížný problém má řešit tým německých expertů Řada leteckých společností v důsledku nehody vydala nařízení že v kabině musí být vždy nejméně dva lidé z palubního personálu Když si potřebuje jeden z pilotů odskočit na tuto dobu musí přijít někdo další z palubního personálu Stejné doporučení všem leteckým přepravdům vydala na konci března i Evropská agentura pro bezpečnost civilního letectví Některé společnosti jako třeba ČSA Travel Service Jet2 Flybe a Ryanair ale zavedly stejná pravidla už před touto událostí Odkazy Poznámky Reference Externí odkazy Letiště Barcelona El Prat IATA BCN ICAO LEBL známé jako El Prat se nachází 12 km jihozápadně< ref> od centra Barcelony v Katalánsku ve Španělsku mezi mesty El Prat de Llobregat Viladecans a Sant Boi Letiště je druhé největší ve Španělsku hned po letišti Barajas v Madridu a první co se týče Katalánska a pobřeží Středozemního moře< ref>Je to hlavní letiště pro společnosti Spanair a Vueling Airlines a letiště na které se zaměřují Air Europa a Iberia Letiště slouží hlavně pro domácí evropské a severoafrické destinace ale má také menší počet letů i do jihovýchodní Asie Latinské Ameriky a Severní Ameriky Letecká služba na trase Barcelona Madrid známá jako "Pont Aeri" v katalánštině nebo "Puente Aerea" v španělštině doslova "Nebeský most" je nejrušnější trasa na světě s největším počtem letových operaci 971 za týden v roce 2007< ref> Cestovní plán se zredukoval od února 2008 kdy byla otevřena rychlodráha Madrid Barcelona která překoná vzdálenost za 2 hodiny 40 minut a rychle se stala oblíbenou V roce 2009 prošlo branami letiště Barcelona 27 311 765 cestujících< ref> což je 98% pokles oproti 30 208 134 cestujícím v roce 2008 Historie První barcelonské letiště nacházející se v el Remolare začalo fungovat v roce 1916 Nemělo však dobré vyhlídky na rozšíření v budoucnosti a tak nové letiště v El Pratu otevřeli v roce 1918 První letadlo které na letišti přistálo bylo Latecoere Salmson 300 které přiletělo z Toulouse s konečnou zastávkou v Casablance Letiště bylo sídlem Aeroklubu Katalánsko základnou pro Zeppeliny španělského námořnictva Plánovaná obchodní letecká provoz zahájila v roce 1927 s létem společnosti Iberia do Madridu na letiště Cuatro Vientos Byla to první trasa společnosti Iberia V roce 1948 byla vybudována nová dráha dnes 07-25 a v témže roce začaly první zaoceánské lety a to se společnostmi Pan American World Airways do New Yorku Mezi lety 1948 až 1952 byla postavena druhá dráha dráha 16-34 kolmá na předešlou také byly zřízeny taxislužby a byl postaven terminál na ubytování pasažérů V roce 1963 letiště dosáhlo milionu přepravených pasažérů ročně Nová řídící věž byla postavena v roce 1965 a terminál byl přestavěn v roce 1968 momentálně nejstarší křídlo terminálu B 3 srpna 1970 společnost Pan American World Airways slavnostně zahájila pravidelné lety mezi Barcelonou Lisabonem a New Yorkem zajišťovány letadly typu Boeing 747SP 4 listopadu téhož roku začala Iberia se službou "Air-shuttle" mezi Barcelonou a Madridem O několik let později v roce 1976 byl postaven terminál speciálně jen pro potřeby Iberie a její air-shuttle a také samostatný terminál pro nákladní dopravu ke kterému byla připojena také poštovní služba a letištní dráha pro cargo V roce 1977 přesáhlo letiště 5 milionů přepravených pasažérů za rok Od konce sedmdesátých až do počátku devadesátých let se rozvoj letiště co se týče dopravy i investic zastavil až do letních olympijských her​​ v Barceloně v roce 1992 El Prat podstoupilo velký rozvoj spočívající v modernizaci a v expanzi existujícího terminálu terminál B a v konstrukci dalších dvou terminály A a C která zahrnovala i výstavbu revolučních "jetwayů" které umožňovaly pasažérům přímý přístup do letadla Autorem této reformy byl architekt Ricardo Bofill Levi V roce 1996 byla otevřena nová řídicí věž o jejíž podobu se také postaral Ricardo Bofill Levi Kvůli silnému poklesu letecké dopravy po roce 1999 a krizi v leteckém sektoru v roce 2001 byly mnohé charterové lety z Girony a Reus odkloněny na El Prat čímž pomohly letišti překonat krizi Nehody a incidenty 21 října 1994 muselo na letišti nouzově přistát nákladní letadlo Falcon 20 poté co utrpělo poruchu na přistávacích přístrojích Žádný ze tří členů posádky neutrpěl zranění 19 února 1998 zemřeli dva lidé velitel a pilot na palubě stroje společnosti Ibertrans který havaroval u města GAVA krátce po odletu z El Pratu 28 července 1998 havarovalo nákladní letadlo vezoucí noviny z Mallorky poblíž jednoho z plotů obklopujících letiště Zahynuli při tom dva členové posádky a druhý pilot V roce 2002 se Let Bashkirian Airlines 2937 který přišel z Letiště Domodědovo v Moskvě srazil s létem DHL 611 nad Německem na cestě do Barcelony El Prat dnes Většina dopravy na barcelonském letišti je domácí nebo evropská Zde mají Iberia a Spanair operační základnu Počet mezikontinentálních letů je však mnohem nižší než na ostatních evropských letištích se stejným počtem přepravených pasažérů Nedostatek mezikontinentálnych spojení byl hlavní důvod stížností a nátlaku ze strany úřadů a katalánských skupin v posledních letech které chtějí aby se letiště stalo centrem světové dopravní distribuce a ne jen evropské V posledních letech výrazně vzrostla přeprava nízkonákladovými leteckými společnostmi speciálně poté co si aerolinky Vueling a Clickair na letišti zřídili operační základny Mezi další nízkonákladové aerolinie operující na letišti patří easyJet a Wizz Air Letiště má tři dráhy dvě souběžné jmenovitě 07L 25R a 07R 25L novější byla otevřena v roce 2004 a křížem přes ně prochází třetí dráha 02-20 Jsou zde dva terminály T1 a T2 které jsou složeny z bývalých terminálů A B a C Tyto dva terminály mají spolu 268 check-in pultů a 64 odbavovacích bran Operace na letišti jsou omezeny výlučně na lety řízené přístroji instrumental flights-IFR s výjimkou letů zdravotních služeb VFR havarijních situací a potřeb vlády Plán na rozvoj Plán Barcelona< ref>zahrnuje třetí terminál autorem je znovu Ricardo Bofill a řídící věž Dráha 07R-25L byla také postavena během tohoto rozšíření Po otevření terminálu T1 "Sud" je letiště schopno odbavit 55 milionů pasažérů ročně Rozloha letiště se také v roce 2009 zvětšila z 845km2 na 1533km2 Po další expanzi která má skončit do roku 2012 a během níž se postaví nový satelitní terminál vzroste kapacita letiště na 70 milionů cestujících ročně Letiště je předmětem politické diskuse nad správou a kontrolou mezi katalánským generalitatem a španělskou vládou která zahrnuje letištního manažera Aena a různé letecké společnosti hlavně Iberia a Spanair Část sporu tkví v zisku který letiště vytváří a je použit na údržbu a investice na různých letištích v síti Aena a také na vládní investice v jiných ekonomických sektorech Doprava Železnice Letiště je přístupné pomocí příchozích vlaků RENFE na lince Nord která jde ze stanice Maçanet-Massanes s hlavními zastávkami na stanici Barcelona Sants a na celkem hlavním nádraží Passeig de Gràcia čímž je propojena s barcelonským systémem metra Do plánu expanze letiště je zahrnuta i nová železniční stanice blízko letiště která ho spojí se španělskou sítí AVE a linkou 9 barcelonského metru Autobusy Veřejné autobusy společnosti Transports Metropolitans de Barcelona TMB na lince 46 jezdí každých 25 minut z náměstí Plaça d Espanya Stálá soukromá autobusová linka AEROBUS z náměstí Plaça de Catalunya stojí na Sants a Plaça d Espanya Taxislužba funguje u každého terminálu Dálnice C-32 spojuje letiště s mimoúrovňovou křižovatkou mezi vnějším okruhem barcelonské autodráhy Ronda de Dalt a hlavními autodráhou Parkování na letišti Letiště Barcelona mělo před dokončením terminálu "Sud" přibližně 11 900 parkovacích míst z toho 2 009 v parkovacím domě před terminálem C který je s letištěm spojen krytým koridorem Před terminálem A je další parkovací dům který přidává o přibližně 2 600 více míst tato budova je momentálně rozšiřována konstrukcí dvou nových podlaží Zbývající místa jsou rozmístěna v jiných venkovních plochách před spojovacími a kancelářskými budovami a přidávají přibližně 7 200 míst na parkování S výstavbou terminálu "Sud" se zvýšil celkový počet míst na 23 900 Terminál 1 "Sud" Nový terminál T1 "Sud" který navrhl Ricardo Bofill byl slavnostně otevřen 17 června 2009 Nový terminál T1 má vnitřní plochu 525 000 m2 a vzletovou a přistávací plochu o rozloze 600 000 m2 Jeho vybavení zahrnuje 168 check- in pultů 50 míst pro letadla 15 zavazadlových pásů jeden nový pás se vyrovná 4 pásum ve starém terminálu 12 000 parkovacích míst které přibudou k již existujícím 11 900 místům v terminálu 2 současné terminály A B a C Předpoklad je že letiště bude schopno odbavit 55 milionů cestujících ročně a uskuteční 90 operací za hodinu Rozšíření letiště spolu s celkovou investicí 51 mld € v budoucnu se bude skládat z výstavby nového satelitního terminálu a obnovy stávajících terminálů Osobní inženýrská fáze jižního terminálu byla možná s rozpočtem 900 milionů € Terminálové přesuny Na konci září se členové aliance Oneworld a Vueling přesunuly z terminálu 2 do nového terminálu 1 Na konci roku 2009 se členové aliance SkyTeam a aerolinie bez příslušnosti k alianci uskutečňující mezikontinentální lety také přesunuly z T2 do T1 Nákladní doprava Reference Zunino Eric November 2004 "Letisko Barcelona" Airline World str 40–43 Externí odkazy |-Aerodrom Podgorica Golubovcijpg Mezinárodní letiště Düsseldorf IATA DUS ICAO EDDL se nachází 9 km od centra Düsseldorfu hlavního města německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Je to třetí největší letiště v Německu Historie První leteckou událostí v okolí letiště bylo přistání LZ 3 3 km jižně od současného letiště 19 dubna 1927 bylo po dvou letech stavby letiště otevřeno Společnost Lufthansa otevřela pravidelné lety do Berlína Hamburku Kolína nad Rýnem a do Ženevy Před II sv války byl civilní provoz na letišti zavřen a od roku 1939 sloužilo německé Luftwaffe Po válce bylo letiště pro veřejnost opět otevřeno v roce 1948 Pravidelné lety do Londýna zde začala provozovat společnost British European Airways V roce 1950 došlo k prodloužení hlavní ranveje na 2 475 m V roce 1964 byla zahájena výstavba nového terminálu a v roce 1969 došlo k opětovnému prodloužení hlavní dráhy na 3 000 m V roce 1947 byl otevřen nový centrální terminál a terminál B o rok později byla zahájena výstavba železnice spojující letiště s Düsseldorfským hlavním nádražím která byla dokončena v roce 1977 V roce 1986 byl otevřen terminál C a v roce 1992 byla postavena druhá ranvej 11 dubna 1997 vypukl na letišti požár během něhož zahynulo 17 lidí Oprava terminálu trvala tři roky a stála vládu více než sto milionů V roce 2000 bylo otevřeno Düsseldorfské letištní nádraží s kapacitou 300 vlaků denně a v roce 2001 byly otevřeny nové odbavovací haly terminálu B Vybavení Letiště je napojeno na letiště A44 nacházejí se zde 2 nádraží Lety jsou naváděny na dvě vzletové a přistávací dráhy do tří mezinárodních a jednoho domácího terminálu Kontrolní věž prošla v roce 2007 rekonstrukcí moderní je i letištní hotel VIP salonek a velká budova parkovišť Stojánka je schopna pojmout 107 letadel přistávací dráhy jsou schopny přijmout i letadla typu Airbus A380 nebo Antonov An-225 Letištní časopis Das Magazin je časopis pro návštěvníky letiště který informuje o nových leteckých společnostech nových destinacích různých bonusech ale i samotném letišti a jeho okolí Das magazin je k dostání v mnoha letištních obchodech zdarma nebo také za předplatné Galerie Reference Letiště Stuttgart německy Flughafen Stuttgart dřívě Flughafen Stuttgart-Echterdingen IATA STR ICAO EDDS je mezinárodní letiště ve Stuttgartu v metropoli spolkové země Bádensko-Württembersko Pojmenovaní získalo po bývalém stuttgartském starostovi Manfredu Rommelovi< ref> a k roku 2014 bylo šestým nejvytíženějším letištěm v Německu když jím prošlo 9 728 710 cestujících Představuje důležitý letištní uzel pro Germanwings nízkonákladovou dceřinou společnost Lufthansy Zprostředkovává pravidelné letecké linky do evropských měst i rekreačních destinací stejně tak zajišťuje dvě dálková spojení do Atlanty a Abú Dhabí Letiště disponuje čtyřmi terminály pro cestující které mají samostatné prostory pro odbavení a jsou vzájemně propojeny když sdílejí jedinou neveřejnou zónu letiště airside Letiště je vzdálené přibližně 13 km jižně< ref> od Stuttgartu a leží na hranicích blízkých měst Leinfeldenu-Echterdingenu Filderstadtu a samotného Stuttgartu V roce 2007 došlo k přestěhování výstaviště Stuttgartských veletrhů do přímého sousedství letiště Sídlí zde také světové ředitelství společnosti APCOA Parking působící ve službách parkování aut Na letiště lze dojet přibližně za půl hodiny z hlavního vlakového nádraží Stuttgart Hauptbahnhof linkami metra S2 nebo S3 Stuttgart S-Bahn a to na výstupní stanici „Stuttgart Flughafen Messe Historie Letiště zahájilo provoz v roce 1939 když nahradilo Letiště Böblingen Po porážce Třetí říše v roce 1945 převzalo jeho kontrolu Letectvo Spojených států amerických Město se nacházelo v americké okupační zóně Německé orgány jej do správy získaly zpět roku 1948 V době trvání studené války využívala vzletovou dráhu a zázemí také americká armáda která provozovala vrtulníky bitevníky Grumman OV-1 Mohawk a další letadla z jižní části letiště patřící pod Echterdingen Army Airfield Po druhé světové válce došlo k jeho rozšíření V roce 1948 se vzletová dráha prodloužila na 1 800 metrů roku 1961 na 2 250 metrů a konečně v roce 1996 na 3 345 metrů Původní terminál byl nahrazen roku 2004 Letiště disponuje čtyřmi terminály s maximální kapacitou přibližně 12 milionů cestujících ročně Po úmrtí bývalého křesťanskodemokratického starosty Manfreda Rommela v listopadu 2013 navrhli místní politici přejmenování letiště na počest této osobnosti Návrh způsobil zjitřenou veřejnou debatu protože se jednalo o syna nacistického polního maršála Erwina Rommela ale současně respektovanou osobnost na poli mezikulturních vztahů Od července 2014 nese letiště oficiální název Flughafen Stuttgart – Manfred Rommel Flughafen V září 2014 aerolinie United Airlines zrušily lety z Newarku do Stuttgartu Jediným transatlantickým spojením tak zůstala Atlanta prostřednictvím společnosti Delta Air Lines Od prosince 2014 pak aerolinie Air Berlin oznámily spojení do Abú Dhabí Od března 2015 létá na letiště easyJet Stuttgart se stal sedmou německou destinací této britské společnosti Statistické údaje Cestující a pohyby Podíl aerolinií Nejvytíženější linky Odkazy Reference Externí odkazy – oficiální stránky Letní olympijské hry 1896 oficiálně známé jak Hry I Olympiady řecky Αγῶνες τῆς Ι Ολυμπιάδος byla sportovní soutěž jež se konala v Athénách v Řecku od 6 do 15 dubna 1896 Jednalo se o první mezinárodní olympijské hry konané v moderní éře Vzhledem k tomu že Starověké Řecko bylo kolébkou starořeckých olympijských her bylo považováno za nejlepší volbu pro první ročník aby se tato soutěž konala v Athénách Toto byl jednomyslně zvoleno jako hostitelské město během kongresu pořádaném Pierrem de Coubertinem francouzským pedagogem a historikem v Paříži dne 23 června 1894 Mezinárodní olympijský výbor MOV vznikl také v průběhu tohoto kongresu Stadio Panathinaiko objevený při archeologických pracích roku 1870 a kompletně zrekonstruovaný roku 1895 hostil ceremonie slavnostního zahájení a zakončení za účasti řeckého panovníka Jiřího I Hvězdami her se stali Němec Carl Schuhmann který v zápase a gymnastice získal celkem čtyři prvenství zatímco Hermann Weingärtner získal největší počet medailí tři zlaté dvě stříbrné a jednu bronzovou Jedním z nejdůležitějších momentů her bylo vítězství Spyridona Louise v maratónském běhu závodě který byl oslavou legendy o Fidippidovi Na prvních letních olympijských hrách se soutěžilo ve 43 soutěžních disciplínách devíti sportů Letních olympijských her se účastnilo 245 sportovců ze 14 zemí Čeští sportovci v Athénách nestartovali a her se zúčastnil jen dr Jiří Stanislav Guth-Jarkovský který byl už od roku 1894 členem Mezinárodního olympijského výboru Vrátil se nadšen olympijskou myšlenkou a okamžitě zahájil přípravy na účast české delegace na příštích hrách Navzdory mnoha překážek a dílčích neúspěchů tyto hry byly považovány za velký úspěch Hry měly do této doby největší mezinárodní účast na jakékoliv sportovní akci Znovuzrození her Během 18 století několik malých sportovních akcí bylo pojmenováno podle starověkých olympijských her Baron Pierre de Coubertin čerpal konkrétní inspiraci z Wenlockých olympijských her které se konaly v Much Wenlock v Shropshire kde byly od roku 1850 každoročně pořádány hry v tradičních soutěžích jako je například atletika fotbal kriket nebo kroužky a také z her pořádaných v Řecku od obchodníka a filantropa Evangelise Zappase Rozhodnutí obnovit prastarou tradici a zorganizovat moderní olympijské hry v Řecku bylo oficiálně schváleno na prvním olympijském kongresu organizovaném Pierrem de Coubertinem v amfiteátru Sorbonny v Paříži Schůze měla silně mezinárodní charakter díky přítomnosti mnoha významných osobností kteří uposlechli výzvu Coubertina; na první den se zúčastnilo diskusí až dva tísíce lidí Bylo tam 78 delegátů zastupující 49 sportovních klubů z třinácti hlavních světových mocností Byli zde přítomní také belgický král Leopold II princ z walesu Edward princ Constantine a William Penny Brookes Po přijetí návrhu kongresem bylo nutné zvolit místo a datum pro první moderní olympijské hry Coubertin navrhl aby se hry odehrávaly v Paříži současně se Světovou výstavou v roce 1900 Ale v obavě že šest let čekání by mohlo zmenšit veřejný zájem rozhodlo se že tyto hry se budou konat už v roce 1896 Ve stanovené lhůtě členové kongresu obrátili svou pozornost k výběru hostitelského města Většina zpráv říká že některý s kongresmanů navrhl Londýn ale Coubertin nesouhlasil Po krátké diskusi s Demetriusem Viklasem zastupující Řecko Coubertin navrhl Atény Vikelas podal oficiální návrh dne 23 června a Řecko bylo domovem prvních moderních her když kongres jednomyslně odhlasoval toto rozhodnutí Poté byl Vikelas zvolen prvním prezidentem nově vytvořeného Mezinárodního olympijského výboru Organizace Olympijská sportoviště Athény Panathinaiko – stadion byl původně postaven v roce 560 před naším letopočtem Při archeologickém průzkumu v roce 1870 byly nalezeny jeho zbytky a v roce 1895 byl celý zrekonstruován Během LOH 1896 hostil ceremonie slavnostního zahájení i zakončení dále zde proběhly soutěže v lehké atletice gymnastice zápase a vzpírání Athens Lawn Tennis Club ALTC – byl založen v roce 1895 u příležitosti pořádání LOH 1896 konal se zde tenisový turnaj Klub je v blízkosti stadionu Panathinaiko naproti Zappeionu Zappeion – je neoklasicistní budova dánského architekta Theophila Hansena postavená roku 1888 Během LOH 1896 zde probíhaly šermířské soutěže Ostatní místa Záliv Zea Pireus – je druhý největší přístav v Pireu a během LOH 1896 se zde konaly soutěže v plavání Vojenská střelnice Kallithea – sportovní střelba Velodrom Neo Phaliron Falero – velodrom vzdálený 8 km od Athén proběhly zde soutěže v dráhové cyklistice Symboly Na Letních olympijských hrách v roce 1896 byli oceněni pouze první dva sportovci v každé disciplíně Vítěz každého závodu získal korunku z olivové ratolesti pocházející z Altisu v těsné blízkosti Olimpie stříbrnou minci vytvořenou Julesem-Clémentem Chaplainem a diplom namalovaný řeckým malířem Nikolaosem Gysisem Na lícové straně medaile byl ztvárněn Zeus který drží v ruce globus s okřídlenou postavou Vittorie zatímco v levé části mince je nápis "Ολυμπία" "Olimpia" Na rubu medaile je znázorněn pohled na Acropoli vše obklopuje nápis "Θερινοί Ολυμπιακοί Αγώνες" "Mezinárodní olympijské hry" Druzí v cíli získali medaili vyhotovenou z mědi kterou navrhl Nikiphoros Lytras a vavřínovou ratolest Někteří olympijští šampioni dostávali navíc speciální ceny Robert Garrett převzal z rukou korunního prince Constantina antickou vázu Pantelis Karasevdas karabinu Ioannis Frangoudis pistoli a Spyridon Luis stříbrný pohár Poprvé zde také zazněla oficiální olympijská hymna Soutěže Program
Sportovní disciplíny Největší počet sportů byl navrhnut k projednání během olympijského kongresu v roce 1894 který se konal v pařížské Sorbonně Během athénské schůzky která se konala v období mezi 12 listopadem a 24 listopadem někteří funkcionáři organizačního výboru sestavili seznam disciplín které by mohly splňovat podmínky na zařazení do programu Letních olympijských her v Athénach 1896 Do užšího seznamu byly navrženy následující sporty lehká atletika veslování cyklistika kriket jezdectví gymnastika zápas plavání šerm tenis a jachting Šerm byl jediným sportem olympijských her v Athénách ve kterém se mohli prezentovat i profesionálové konkrétně pro ně byla vyčleněna disciplína fleret-mistři Mezi zkoušky síly byly zařazeny vzpírání a řeckořímský zápas zatímco box nebyl zařazen z důvodu malé vznešenosti v porovnání s prvně jmenovanými Cyklistika byla zařazena bez větších problémů jelikož se jednalo o jeden z velmi populárních sportů té doby zatímco střelba byla prosazena až na popud samotného de Coubertina vášnivého střelce< ref> Sporty jako gymnastika plavaní a veslování neměly problém se začlenit do programu her stejně jako honosnější sporty kterými byly tenis a jachting I když bylo jezdectví jedním z nejpopulárnějších sportů 19 století jeho zařazení do programu zhatila obtížná doprava koní na místo konání Zatímco turnaj v kriketu byl zrušen pravděpodobně z důvodu nedostatečného počtu účastníků Závody ve veslování a jachtingu původně zařazené do programu na 14 dubna byly zrušeny pro nepřízeň počasí; brzké jarní dny přinesly nízké teploty silný vítr a rozbouřené moře LOH v Athénách 1896 nakonec představily 43 sportovních disciplín devíti sportovních odvětví Zahajovací ceremoniál 6 dubna 25 března podle juliánského kalendáře byly oficiálně zahájeny první letní olympijské hry v řecké metropoli Athénách Datum nebylo vybráno náhodně bylo velikonoční pondělí a navíc celé Řecko slavilo den nezávislosti Ulice a budovy v celých Athénách byly vyzdobeny různobarevnými vlaječkami a květinami to vše stylizované do tvaru písmen OA iniciály "Ολυμπιακοί Αγώνες" "Olympijské hry" a data 776–1896 22 července 776 před naším letopočtem byly zahájeny první antické olympijské hry Ráno královská rodina a organizátoři her zamířili do kostela aby si připomněli výročí osvobození od turecké invaze Kolem poledního začaly na Panathinaiko proudit davy lidí asistovala jim k tomu nově vytvořená Olympijská policie která se vyznačovala nápadným oblečením Černé kalhoty doplňovalo třešňové sako a bílá přilbice Na Panathinaiko se sešlo cca 80 000 lidí včetně celé královské rodiny Nejprve nastoupili všichni sportovci kteří se rozdělili na ploše dle příslušnosti k jednotlivým národům Po projevu prince Constantina prezidenta organizačního výboru her se přibližně v 1530 ujal slova jeho otec král Jiří I Řecký aby oficiálně zahájil Olympijské hry Závěrečný ceremoniál 12 dubna uspořádal král Jiří I banket pro sportovce a organizátory her během něhož poděkoval všem kteří se zasloužili o znovuzrození Olympijských her a všem kteří se podíleli na jejich pořádání Ceremoniál slavnostního zakončení původně plánovaný na 14 dubna musel být pro déšť odložen na další den< ref> Závěrečný ceremoniál kterého se účastnila královská rodina začal ódou na svobodu jenž je od roku 1865 řeckou hymnou Poté George Stuart Robertson britský tenista a držitel bronzové medaile ze čtyřhry právě končících her přednesl oslavnou báseň ve starořečtině Nechal se tak inspirovat Pindarem který podobné ódy skládal na počest antických olympijských vítězů Následovalo slavnostní dekorování vítězů a jejich čestný průvod v jehož čele šel mladý básník Konstantinos Manos a národní hrdina vítěz maratonu Spyridon Louis Dále se představili všichni medailisté ze všech výprav Nastala chvíle kdy řecký král pronesl závěrečnou formuli čímž oficiálně ukončil první letní olympijské hry I když závody nebyly na nejvyšší technické úrovni první olympijské hry sklidily obrovský úspěch Proto také řecký král i někteří sportovci žádali aby olympijské hry byly pokaždé organizovány v Athénách Coubertin a MOV byli proti jejich záměrem bylo pořádání her pokaždé v jiném městě Zároveň bylo rozhodnuto že druhé olympijské hry bude hostit Paříž a třetí se odehrají na území Spojených států s tím že místo pořádání bude dodatečně určeno Řecko se nakonec rozhodlo pro uspořádání jakýchsi meziher 1906 ale MOV je neuznal jako oficiální Olympijské hry se na území Řecka vrátily až po 108 letech při XXVIII letních olympijských hrách 2004 Vrcholy her Atletika Lehkoatletické soutěže se těšily velkému zájmu v porovnání s ostatními sporty Ve dvanácti disciplínách se prezentovalo šedesát tři sportovců deseti národností atletika tak byla soutěží s nejpestřejším složením sportovců z různých zemí V běžeckých disciplínách se soutěžilo podle pravidel Union des sociétés françaises de sports athlétiques zatímco v technických disciplínách byly užity sportovní regule britské sportovní asociace Amateur Athletic Association Při prvních hrách je logické že výkony ve všech disciplínách byly ohodnoceny vizitkou olympijského rekordu zatímco světové rekordy nebyly uznány jednak proto že účastnící se atleti nebyli nejvyšší mezinárodní úrovně a jednak pro technické parametry olympijského stadionu Vrcholnou disciplínou byl maraton běh ze stejnojmenného města do řecké metropole Trať navrhl a vytvořil Michel Bréal nechal se inspirovat příběhem řeckého vojáka Feidipidéa který běžel oznámit do Athén výsledek významné bitvy řecko-perských válek která se odehrála poblíž města Marathón Vítězem se stal domácí borec Spyridon Louis který se tak stal národním hrdinou a jemuž v cíli aplaudovalo přes 100 000 diváků Edwin Teddy Flack jediný australský sportovec na Olympijských hrách vybojoval dvě zlaté medaile v běhu na 800 m a v běhu na 1500 m Třetí medaili která měla bronzovou hodnotu získal na tenisových dvorcích Dalším dvojnásobným olympijským šampionem se stal Američan Thomas Burke zvítězil v běhu na 100 m a běhu na 400 m Ve skokanském sektoru se nejvíce dařilo Ellerymu Clarkovi jenž získal zlatou medaili ve skoku vysokém a ve skoku dalekém Clarkův největší konkurent ve skocích Robert Garrett získal dvě stříbrné ale stal se nejúspěšnějším atletem když do své sbírky přidal ještě zlaté medaile z hodu diskem a vrhu koulí Trojskok se stal jednoznačnou záležitostí Jamese Connollyho který zvítězil metrovým rozdílem před druhým v pořadí William Welles Hoyt zvítězil ve skoku o tyči Ve dvanácti disciplínách získali američtí atleti 17 medailí devět zlatých pět stříbrných a tři bronzové a stali se tak nejúspěšnější zemí v atletickém sektoru Cyklistika Na olympijských hrách se závodilo podle platných pravidel International Cycling Association Mezinárodní cyklistické asociace předchůdce dnešní UCI Cyklistické závody na dráze se konaly na velodromu Neo Phaliron který byl za tímto účelem vybudován v osm kilometrů vzdáleném Faliro Soutěžilo se zde v pěti disciplínách a nejúspěšnějším dráhařem se stal francouzský cyklista Paul Masson jenž zvítězil v závodě na 2000 metrů závodě na 10 kilometrů a časovce Další francouzský cyklista Léon Flameng zvítězil v závodě na 100 kilometrů I přes nepříjemný pád si dokázal uhájit dostatečný náskok před všemi soupeři Dvanácti hodinový maraton se stal závodem dvou mužů Rakušana Adolfa Schmala a Brita Franka Keepinga ostatní cyklisté závod vzdali po třech hodinách Zlatou medaili si nakonec odvezl Adolf Schmal díky náskoku jednoho kola který si vytvořil v začátku závodu Silniční cyklistika se prezentovala na hrách závodem jednotlivců který se odehrál na 87 km dlouhé trati Athény – Marathón – Athény kopírující trať maratonského běhu V závodě zvítězil domácí cyklista Aristidis Konstantinidis v čase 32231 Profesionální bicykly nebyly doménou všech účastníků vítěz závodu Konstantinidis dokončil závod na běžném kole jednoho z přihlížejících diváků Došlo k tomu po jednom ze tří pádů které ho postihly V celkovém součtu byli nejúspěšnější francouzští cyklisté kteří získali šest medailí z toho čtyři zlaté Gymnastika Gymnastické soutěže probíhaly na stadionu Panathinaiko Účastnilo se jich 71 gymnastů z toho 52 Řeků z devíti států Německo stejně jako Spojené státy v atletice ovládlo gymnastický sektor ziskem deseti medailí pěti zlatých třech stříbrných a dvou bronzových Všichni němečtí reprezentanti byli zástupci dvou berlínských mužstev Berliner Turnerschaft a Turngemeinde in Berlin Závod družstev na hrazdě byl přehlídkou německé gymnastické školy reprezentanti obou berlínských družstev byli jedinými aktéry této disciplíny na athénských olympijských hrách Německé mužstvo zvítězilo i v závodě družstev na bradlech tady museli porazit dvě domácí družstva Panellinios GS Atene a Ethnikos Gymnastikos Syllogos Další tři němečtí gymnasté zvítězili v individuálních disciplínách Hermann Weingärtner si odnesl prvenství v závodě na hrazdě Alfred Flatow v závodě na bradlech a Carl Schuhmann který si odnesl zlatou medaili i ze zápasu zvítězil v přeskoku Kůň na šíř se stal doménou švýcarského gymnasty Louise Zuttera zatímco ve dvou zbývajících disciplínách kruzích a ve šplhu zvítězili domácí reprezentanti – Ioannis Mitropulos respektive Nikolaos Andriakopoulos Plavání Všechny disciplíny v plaveckých soutěžích se odehrály v zátoce Zea v těsné blízkosti města Pireo Organizátoři nenašli v rozpočtu dostatečný balík peněz aby se mohl postavit plavecký stadión a tak se vše muselo uskutečnit na otevřeném moři I přes nepřízeň počasí přihlíželo plaveckým závodům 20000 diváků Moře toho dne bylo rozbouřené a studené teplota vody byla pouhých 13 °C Na olympijské hry vyslali své zástupce pouze domácí Řekové 15 Rakušané 2 Američané 1 a Maďaři 1 I přes početní převahu dokázali Řekové zvítězit pouze v jediné disciplíně 100 metrů volným způsobem námořníků a to protože do této disciplíny nenastoupil žádný cizinec Nejúspěšnějším plavcem se stal sedmnáctiletý Maďar Alfréd Hajós který zvítězil na 100metrové trati a v nejdelším závodě na 1200 metrů Alfréd Hajós nemohl nastoupit k závodu na 500 metrů z jednoduchého důvodu nebylo dostatek času k načerpání sil závody v olympijském programu na sebe těsně navazovaly Olympijským šampiónem posledně jmenované disciplíny se stal Rakušan Paul Neumann Maďarsko tak díky výkonu Alfréda Hajóse získalo dvě zlaté medaile a vévodilo tak žebříčku národů v plaveckých disciplínách Nejvíce medailí z plavání sedm ale pouze jednu zlatou získali Řekové Střelba Závody ve sportovní střelbě se uskutečnily na vojenské střelnici nedaleko od města Kallithea Soutěžilo se v pěti disciplínách ve třech se používala pistole a ve dvou puška První disciplínou byla střelba z vojenské karabiny tady s velkou převahou zvítězil domácí střelec Pantelis Karasevdas Byl jediným kdo dokázal zasáhnout všech 40 terčíků< ref> Řekové dokonale ovládli první disciplínu když obsadili prvních pět míst a v první desítce jich bylo sedm Střelba z vojenského revolveru jež byla druhou střeleckou disciplínou se stala kořistí bratrské dvojice Johna a Sumnera Paineových kteří se tak stali první sourozeneckou dvojicí která získala na olympijských hrách medailové umístění Sumner Paine přidal ke stříbrné medaili ještě zlatou z disciplíny nazvané libovolná pistole a stal se tak jedním z nejúspěšnějších střelců Libovolný revolver se uskutečnil za neúčasti bratrů Paineových kteří nevlastnili revolvery odpovídajícího kalibru zvítězil tak Ioannis Frangoudis Poslední střeleckou disciplínou byla střelba z libovolné pušky Závod byl pro špatnou viditelnost přerušen a pokračoval následující den olympijským vítězem se stal Georgios Orphanidis V pěti disciplínách získali řečtí střelci devět medailí tři zlaté a po stejném počtu stříbrných a bronzových medailí Šerm Šermířské soutěže se uskutečnily v Zappeionu postaveném podnikatelem a filantropem Evangelisem Zappasem za účelem organizování mezinárodních sportovních událostí Na rozdíl od ostatních sportů kterých se směli zúčastnit pouze amatérští sportovci šerm měl disciplínu určenou pouze pro profesionály fleret mistři Nejprve se mělo soutěžit ve čtyřech disciplínách ale kord byl před zahájením turnaje z neznámých důvodů zrušen< ref> Eugène-Henri Gravelotte zvítězil ve finále fleretu když porazil Henriho Callota Šavle se stala jasnou záležitostí Ioannise Georgiadise který vyšel ze všech duelů jako vítěz a získal tak zlatou medaili Zajímavostí turnaje šavlistů byla účast Rakušana Adolfa Schmala který získal tři medaile v cyklistice a Holgera Nielsena medailisty ze sportovní střelby Turnaj profesionálů měl pouze dva účastníky domácího Leonidase Pyrgose a Francouze Jeana Maurice Perroneta v boji zvítězil řecký reprezentant 31 Domácí šermíři získali ve třech disciplínách celkem čtyři medaile dvě zlaté a po jedné stříbrné a bronzové a porazili tak Francii která získala tři medaile Tenis I když tenis byl jedním z nejpopulárnějších sportů té doby olympijského turnaje se nezúčastnil nikdo z nejlepších světových hráčů Turnaj se odehrál na travnatých tenisových dvorcích athénského tenisového klubu a částečně i na velodromu Neo Phaliron John Pius Boland vítěz dvouhry přijel do Athén na pozvání svého přítele Konstantina Manose a pouze jako divák Manos znajíce Bolanda jako výborného hráče tenisu přihlásil svého kamaráda do turnaje v Athénách Do prvního kola proti německému tenistovi Friedrichu Traunovi nastoupil v civilním oblečení a botách jelikož nebyl připraven na aktivní účast na hrách Boland nakonec postoupil do finále kde ho čekal domácí borec Dionysios Kasdaglis Ani tady britský tenista nezaváhal a zvítězil v poměru 20 62 a 62 John Pius Boland poté vyzval svého prvního soupeře na hrách Němce Friedricha Trauna aby mu dělal partnera ve čtyřhře Ani zde nenašel Boland přemožitele a získal druhou zlatou medaili Vzpírání Vzpěračské soutěže se uskutečnily na stadionu Panathinaiko hned druhý den olympijských her 7 dubna Pravidla pro vzpírání byla značně odlišná od těch dnešních Největším rozdílem byly váhové kategorie které v době konání athénských her neexistovaly Vzpěračských disciplín se zúčastnilo sedm atletů ale opravdovými hvězdami u diváků se stali pouze dva skotský borec Launceston Elliot a dánský sportovec Viggo Jensen V první disciplíně kterou bylo vzpírání obouruč oba jmenovaní borci dostali nad hlavu 1115 kg ale sbor rozhodčích jehož členem byl i král Jiří I stanovil vítězem Jensena pro vytříbenější styl Launceston Elliot si vše vynahradil ve druhé disciplíně – vzpírání jednou rukou když zdvihl bez větších problému váhu 71 kg a získal tak první olympijskou zlatou medaili pro Spojené království Viggo Jensen skončil na druhém místě výkonem 57 kg stejný výkon dokázal i Alexandros Nikolopoulos Ve vzájemném souboji o stříbrnou příčku dokázal Jensen zdvihnout stejnou váhu i druhou rukou zatímco jeho soupeř nikoliv Zápas Řeckořímský zápas byl jedinou disciplínou pořádanou na olympijských hrách v Athénách v zápase Zápasnické soutěže se uskutečnily na stadionu Panathinaiko 11 dubna Stejně jako u vzpírání také v zápase neexistovaly žádné váhové kategorie Soutěžilo se dle pravidel která se shodují s těmi dnešními jen chyběl časový limit Mezi pěti účastníky se nejlépe prosadil olympijský vítěz z gymnastiky Carl Schuhmann Pouze oba řečtí zápasníci byli specialisté na řeckořímský zápas Olympijské hry v Athénách nechaly klidnými všechny zápasníky a tak se her nezúčastnili Olympijský vítěz ve vzpírání Launceston Elliot nastoupil v prvním kole právě proti pozdějšímu vítězi celého turnaje Carlu Schuhmannovi Německý šampión se ve finále střetl s Řekem Georgiosem Tsitasem který překonal svého krajana Stephanose Christopoulose Finálový zápas byl po 40 minutách přerušen pro špatnou viditelnost a musel tak pokračovat následující den kdy Schuhmann zvítězil za 15 minut Výsledky Medailové umístění Deset ze čtrnácti zúčastněných národů pokud nebudeme brát v úvahu smíšená družstva získalo na prvních Letních olympijských hrách alespoň jednu medaili Sportovci Spojených států amerických získali jedenáct zlatých medailí což jejich zemi vyneslo na první příčku v pořadí mezi národy Domácí sportovci získali nejvíce medailí 46 a prvenství mezi národy jim uniklo rozdílem jedné zlaté Bulharsko Chile Itálie a Švédsko vyslaly na Letní olympijské hry do Athén po jednom sportovci a musely se smířit s faktem že nezískaly jedinou medaili V průběhu her byli medailí oceněni pouze první dva sportovci v každé disciplíně bronzové medaile udělil Mezinárodní olympijský výbor až dodatečně Další kuriozitou her v Athénách stejně jako následujících v Paříži a Saint Louis byla možnost startu smíšených družstev složených ze sportovců různých zemí Mezinárodní olympijský výbor vede výsledky těchto družstev pod názvem Smíšená družstva Mixed teams IOC kód ZZX Během athénských her byli takto zařazeni tenisté kteří se účastnili tenisového turnaje ve čtyřhře< ref> Pořadatelská země je označena tučně Protagonisté Lidstvo si muselo počkat celých 1503 let na to aby se dozvědělo jméno dalšího olympijského vítěze Tím prvním v novodobých olympijských hrách byl americký atlet James Connolly který triumfoval v trojskoku Řecký gymnasta Dimitrios Loundras na sebe upoutal pozornost jako nejmladší držitel olympijské medaile konkrétně bronzové ze soutěže družstev na bradlech V době konání olympijského závodu mu bylo 10 let a 218 dní Na hrách v Athénách nemohly startovat ženy přesto se v maratonském běhu představila i když neoficiálně Stamáta Revíthi žena prostého původu matka 17 měsíčního dítěte známá také jako Melpomene Nejvíce zlatých medailí získal německý sportovec Carl Schuhmann Nejenže dominoval ve třech gymnastických závodech ale získal zlatou medaili i v zápase Tři zlaté dvě stříbrné a jedna bronzová medaile taková je bilance německého gymnasty Hermanna Weingärtnera který se tak stal držitelem největšího počtu medailí na hrách v Athénách Největší hvězdou cyklistických disciplín byl francouzský šampion Paul Masson jenž zvítězil ve třech ze šesti závodů které byly součástí olympijského programu Maďarský plavec Alfréd Hajós získal dvě zlaté ze čtyř možných v plaveckých závodech V lehkoatletických závodech dominovali američtí atleti když zvítězili v devíti z dvanácti disciplín a celkově jen za lehkou atletiku obdrželi 17 medailí I proto se dalo předpokládat že nejúspěšnějšího atleta je třeba hledat v jejich řadách Stal se jím se dvěma zlatými a dvěma stříbrnými Robert Garrett Dalšími dvojnásobnými olympijskými šampiony se stali Tom Burke a Ellery Clark Angličan John Pius Boland se stal absolutním tenisovým šampionem když zvítězil ve dvouhře a poté i ve čtyřhře kde nastoupil spolu s německým tenistou Friedrichem Traunem Vzpírání mělo v Athénách dvě velké hvězdy dánského borce Vigga Jensena a Brita Launcestona Elliota oba získali po jedné zlaté a jedné stříbrné medaili Odkazy Reference Poznámky Literatura Související články Olympijské hry Athény Pierre de Coubertin Panathinaiko Antické olympijské hry Mezinárodní olympijský výbor Konstantin I Řecký Jiří I Řecký Externí odkazy na stánkách MOV PDF – PDF – autoři Bill Mallon a Ture Widlund na Olympic-museumde Deutsche Lufthansa AG je německý národní letecký dopravce Název vychází ze spojení německých slov Luft německy vzduch a hansa něm obchodní spolek Je největší německou leteckou společností a jednou z největších korporací v letecké dopravě na světě Obsluhuje přes 200 destinací v Evropě Asii Africe a Americe Společně se svými dceřinými společnostmi přepravila za rok 2011 více než 100 miliónů cestujících Sídlo Lufthansy je v Kolín nad Rýnem hlavní operační základny jsou na letištích ve Frankfurtu Mnichově a Düsseldorfu Lufthansa je zakládajícím členem Star Alliance největší letecké aliance Historie 1926 1952 Původní Lufthansa vznikla jako Deutsche Luft Hansa Aktiengesellschaft 6 ledna 1926 v Berlíně spojením dvou německých dominantních dopravců Deutsche Aero Lloyd a Junkers Luftverkehr Dnešní Deutsche Lufthansa AG však právní nástupcem Deutsche Luft Hansa AG není Slovo hansa v názvu sice odkazuje k svobodnému a volnému obchodu společnost však byla vládou kontrolovaný monopol Z mateřských společností byly mimo jiné převzaty i logo jeřába-z Aero Lloyd které jej získalo v roce 1923 převzetím společnosti Deutsche Luft-Reederei firemní žlutou a modrou barvu dodal Junkers Hlavní základnu měla společnost na letišti Berlín-Tempelhof odkud 6 dubna 1926 vzlétl první pravidelný let po trase Halle Erfurt a Stuttgart do Curychu Tento let se tak stal i prvním letem mezinárodním V létě 1926 již společnost obsluhovala 57 domácích a 15 mezinárodních letišť Prvním ředitelem společnosti byl Erhard Milch od roku 1933 přímý podřízený Hermanna Göringa a v roce 1947 odsouzený na doživotí za válečné zločiny Na podzim 1928 podnikla společnost letounem Junkers W 33 let Berlin-Tokio Vznikají první Joint venture v roce 1927 Syndicato Condor v Brazílii v roce 1930 Eurasia Corporation v Číně Jednoslovný název Lufthansa byl poprvé použit v roce 1933 S rostoucím vlivem NSDAP na dění v Německu se v následujících letech zvyšovala i její kontrola nad Lufthansou< ref> Průkopnické cesty a nová pravidelná spojení Buenos Aires Káhira Bagdád Teherán New York se tak staly nejen nástrojem obchodu a diplomacie ale taky propagandy V roce 1934 nastupují do služby Junkers Ju 52 3m a Heinkel He 70 díky čemuž se značně zkrátila doba letů V září téhož roku byl přepraven milióntý cestující V roce 1935 začíná Lufthansa používat první neněmecká letadla 2 kusy Boeingu 247 a jeden Douglas DC-2 Expanze dálkových linek si vyžádala potřebu vhodného stroje což splnil od roku 1938 dodávaný Focke-Wulf Fw 200 jenž umožnil jako první letadlo těžší než vzduch přímý let Berlín-New York První let 10 srpna 1938 tuto trasu urazil za 24 hodin a 56 minut 25 srpna 1939 Adolf Hitler spouští operaci Fall Weiss-Invazi do Polska která však byla ještě večer odvolána Přesto však byla od 26 srpna 1939 pravidelná osobní doprava Lufthansy prozatímně zastavena Téměř kompletní personál a flotila přešly pod velení Luftwaffe 30 srpna 1939 byla zastavena veškerá civilní letecká doprava v Německu 1 září 1939 v 440 ráno začala druhá světová válka Již 21 září 1939 je proveden první civilní let a to po trase Berlin-Gdaňsk-Königsberg od října 1939 následován dalšími Přestože byl letecký provoz obnoven pokračující válka přinášela příznaky úpadku Běžní cestující prakticky neexistovali letadla se přestavovala na vojenská transportní postupující spojenci zužovali možné operační pole působnosti 22 dubna 1945 provedl Junkers Ju 52 Lufthansy let Berlin-Warnemünde což byl také poslední let této společnosti 8 května 1945 vstoupila v platnost bezpodmínečná kapitulace německých ozbrojených sil jenž v sobě zahrnovala zákaz letů nad Německem německým společnostem Všechna letadla byla zadržena a Deutsche Luft Hansa AG rozpuštěna Z právního hlediska byl zbývající majetek společnosti zlikvidován k 1 lednu 1951 První oficiální diskuze ohledně obnovení letecké dopravy v poválečném Německu začaly v roce 1951 Hans Bongers který v Lufthanse pracoval od roku 1926 založil v Kolíně nad Rýnem „Kancelář Bongers kde se shromažďovaly dokumenty a posuzovaly možnosti vytvoření nové letecké společnosti 26 června 1952 německá federální vláda rozhodla o založení společnosti pro pravidelnou leteckou přepravu 26 září 1952 se vláda rozhodla podpořit novou společnost částkou 6 mil DM a konstatovala že všechny přípravy pro vznik nové letecké společnosti byly dokončeny 1953 1970 Jméno nové aerolinie založené 6 ledna 1953 bylo Aktiengesellschaft für Luftverkehrsbedarf LUFTAG V srpnu byla objednána první letadla 4 kusy Lockheed L-1049G „Super Constellation O rok později 6 srpna 1954 navyšuje společnost základní jmění na 50 mil DM a mění své jméno na Deutsche Lufthansa Aktiengesellschaft s jasným odkazem na původní Deutsche Luft Hansa AG jejíž ochranné známky jsou 17 září 1954 zakoupeny za 30 000 DM Rychleji než letouny Lockheed byly zakoupeny a dodány stroje Convair CV-440 1 dubna 1955 tak mohl proběhnout inaugurační let po trase Hamburk-Mnichov< ref> Vše samozřejmě probíhalo pod dohledem a s povolením okupační správy která skončila 5 května 1955 Již 8 června 1955 letěl první Super Constellation s piloty amerických TWA po trase Hamburg – Dusseldorf – Shannon – New York Základna společnosti hub byla na letišti Hamburk Fuhlsbüttel roce 1955 se Lufthansa rovněž stává členem IATA 1 května 1955 byla založena v NDR letecká společnost Deutsche Lufthansa DDR jejíž jméno vyvolalo v NSR nevoli 18září 1958 v NDR vznikl nový dopravce Interflug Deutsche Lufthansa DDR ale byla zlikvidována až v roce 1963 na základě soudního sporu I jako důsledek konfliktu však měla Lufthansa zakázány lety do Západního Berlína a to až do pádu komunistického režimu Od března 1956 létají do USA již plně německé posádky s růstem počtu letadel ve flotile přibývají i nové destinace Chicago Montreal Buenos Aires Rio de Janeiro São Paulo Bagdád Beirut Istanbul a Teherán V roce 1957 přichází Lockheed L-1649 „Starliner který umožňuje létat Frankfurt-New York nonstop Síť destinací se dál rozrůstá např o Brusel Kalkatau a Karáčí Jeden z milníků společnosti nastal 2 března 1960 kdy v Hamburku přistál první proudový letoun Boeing 707-430 registrace D-ABOB první 4 kusy z celkem 23 byly objednány 23 ledna 1957 Do komerčního provozu byl typ uveden 17 března 1960 na letu Hamburk-Frankfurt-New York Úsek přes Atlantik trval 9 hodin a 15 minut Nástup Boeingu 707 přinesl taky přímý let Frankfur-Chicago nové destinace Dharan Hong Kong Santiago San Francisco Tokio a definitivní přesun hlavní základny do Frankfurtu nad Mohanem< ref> Na palubách Boeingu 707 se rovněž objevil produkt Senator First class Maximálně 24 cestujících v luxusních sedačkách bylo individuálně obsluhováno palubním personálem včetně kuchaře cestující měli k dispozici bar kde se čepovalo pivo Tehdy se taky zrodila tradice která přetrvala dodnes každý cestující ve First class Lufthansy obdrží na palubě červenou růži 20 května 1961 doplňuje flotilu Boeing 720 varianta Boeingu 707 pro krátké a střední tratě O rok později jsou zavedeny další dvě dálkové linky Johannesburg se zastávkami v Chartúmu a Nairobi a Lagos 1 dubna 1963 Lufthansa slavnostně otevírá na trati Frankfurt-Hamburk „low-cost kyvadlovou dopravu tzv „Luftbus Létalo se v pravidelných intervalech letadly Super Constellation letenky se prodávaly přímo na palubě bez možnosti rezervace míst nepodávalo se žádné občerstvení Očekávání však nebyla celkově naplněna a projekt byl v roce 1966 ukončen 16 dubna 1964 začaly svou dlouholetou službu u Lufthansy jako u prvního dopravce v Evropě Boeingy 727-030 „Europa Jet další zásadní typ ve flotile Prvotně měly být náhradou za Boeing 720 který se provozně neosvědčil pravidelně létalo pouze 6 kusů poslední byl odprodán v roce 1966 Boeing 727 svými parametry více než vyhovoval následovaly tak další objednávky Poslední kus D-ABKT po svém vyřazení v roce 1992 byl prodán do Československa firmě Air Terrex kde létal s registrací OK-JGY byl dodán 19 ledna 1979 Celkově jich u Lufthansy létalo 57 na pravidelných linkách sloužily až do 4 října 1992 a absolvovaly přes milion letů bez jediné nehody s následkem zranění nebo úmrtí cestujících nebo posádky Rovněž v roce 1964 jsou zahájeny lety do Tokia polární trasou přes Hamburk Kodaň a Anchorage 8 května 1964 spustil Boeing práce na studii nového menšího letounu jako odezvu na typ DC-9 konkurenčních McDonnell Douglas jehož vývoj započal o 2 roky dříve Z tohoto důvodu navštívila již v červenci 1964 ke konzultacím nad novým typem Lufthansu delegace Boeingu-Lufthansa se tak od počátku podílela na vývoji budoucího Boeingu 737 který se stal komerčně nejúspěšnějším dopravním letadlem v historii V prosinci 1964 byl finální projekt pro 84 cestujících ve 2 třídách nabídnut třem potenciálním zákazníkům Lufthanse Eastern Air Lines a United Airlines 31 prosince odchází do důchodu z pozice předsedy představenstva Hans Bongers – „otec německého poválečného letectví 19 února 1965 objednává Lufthansa jako první zákazník 21 kusů Boeingu 737-130 6 dubna 1965 se mapa spojů rozšířila na další kontinent Linka LH690 létala trasu Frankfurt-Athény-Karáčí-Dillí-Bangkok-Singapur-Sydney zpáteční let trval týden 2dubna 1966 byl otevřen spoj Frankfurt-Praha Boeing 727 linku LH380 létal v pondělí a v sobotu< ref> Byl to vůbec první spoj Lufthansy do východního bloku 5 května je otevřeno spojení do Mexico City 27 června Lufthansa objednává tři kusy velkokapacitního Boeingu 747 30 prosince 1966 je otevřen spoj Frankfurt-Entebbe-Dar es Salaam V roce 1967 pokračuje expanze na východ Prahu následují Bělehrad Budapešť Bukurešť a Záhřeb 6 října 1967 končí službu u Lufthansy Super Constellation poslední typ s pístovým motorem 27 prosince 1967 přebrala Lufthansa první Boeing 737-130 Letadlo však zůstalo v USA kde v Tucsonu pokračoval výcvik pilotů Pilotní škola Lufthansy působí v Arizoně dodnes pouze je přemístěna do Phoenixu Světová premiéra typu označovaného „City Jet nastala 10února 1968 kdy šéfpilot Dr Emil Kühnl letěl se strojem registrace D-ABED linku LH147 Frankfurt-Mnichov 3 listopadu 1968 je zavedeno spojení do Tel Avivu 1 ledna 1969 se po San Franciscu stává druhou destinací na západě USA Los Angeles 14 března 1969 podepisují Lufthansa Air France Alitalia a Sabena dohodu ATLAS týkající se společné údržby Boeingů 747 V lednu 1970 se centrála společnosti přemístila do nové moderní budovy na břehu Rýna Velmi významnou události je přílet prvního Boeingu 747-130 „Jumbo Jet do Frankfurtu 9března 1970 Letoun s registrací D-ABYA se na první komerční let vydal 26dubna na lince Frankfurt-New York jako první provozovatel typu mimo USA první komerční let vůbec podnikl PanAm o pouhé tři měsíce dříve 21 ledna 1970 na lince New York-Londýn Letoun nabízel do té doby nepoznanou míru prostoru a pohodlí cestující měli poprvé možnost sledovat za letu promítání filmů a individuálně poslouchat hudbu ze sluchátek Na horní palubě má pouze 3 okna na rozdíl od pozdějších verzí kam se vstupovalo po točitých schodech byl pouze bar pro cestující první třídy< ref> 18 prosince 1970 je vládami Francie Německa a Velké Británie založena společnost Airbus Industrie 1971 1989 Poslední vrtulový typ ve flotile Vickers 814 Viscount byl ze služby vyřazen 31 března 1971 V tomto okamžiku sloužily u Lufthansy pouze proudové stroje firmy Boeing 10května byla linka z Johannesburgu prodloužena do Entebbe 13 května byla otevřena Boeingem 707 nová trasa Frankfurt-Mnichov-Casablanca-Rio de Janeiro-Sao Paulo-Asunción 5 února 1972 se spojil západ s východem spuštěním linky Frankfurt-Moskva ve stejný den začal z Moskvy do Frankfurtu létat rovněž Aeroflot 19 dubna firma uvádí do provozu jako první na světě typ Boeing 747-230F celonákladní verzi Boeingu 747 s kapacitou více než 90 tun Byl to rovněž první typ s automatickým nakládacím systémem jaký je používán dodnes Na konci srpna a začátku září je v rámci LOH 1972 vykonáno 323 speciálních letů 28 října 1972 vzlétl prototyp Airbus A300B1 registrace F-WUAB první evropský širokotrupý letoun a první širokotrupý letoun pouze se dvěma motory vůbec 19 prosince předběžně objednává Lufthansa 3 kusy jeho delší verze A300B2Mezi 12 a 17 březnem 1973 podnikla Lufthansa v rámci tamějších veletrhů 6 zpátečních letů Frankfurt-Lipsko v tehdejší NDR V listopadu 1973 naplno udeřila 1 ropná krize společnost je nucena z důvodu nedostatku paliva rušit a slučovat lety14 ledna 1974 se na pravidelné lince LH644 Frankfurt–Řím–Karáčí–Dillí–Bangkok–Hongkong–Tokio představil nový typ DC10-30 výrobce McDonnell Douglas registrace D-ADAO Tyto třímotorové stroje měly menší kapacitu než Boeingy 747 ale větší než B707 proto byly primárně určeny pro méně vytížené dálkové tratě-zejména do Jižní Ameriky kde byla kapacita B747 nadbytečná Postupně se však objevovaly na všech dálkových linkách létaly však i na Blízký východ Původní objednávka z 23 září 1970 byla na tři kusy celkem jich ve flotile sloužilo v pasažérských a celonákladních verzích 13 a to velmi spolehlivě až do roku 1994< ref> 25 června 1975 Lufthansa napevno objednává 3 Airbusy A300B2 a dalších 9 kusů zamlouvá 23 července 1975 letí inaugurační let linky LH518 Frankfurt-Rabat-Caracas-Bogotá V roce 1975 Lufthansa poprvé přepravila více než 10 miliónu cestujících 10 147 900 1 ledna 1976 je do pravidelného provozu u společnosti Air France a British Airways uveden nadzvukový letoun Aérospatiale-BAC Concorde Lufthansa původně objednala 17 února 1967 tři kusy tohoto stroje pro jejich budoucí neekonomický provoz je ale objednávka na podzim 1975 zrušena 2 února 1976 je Lufthanse v Hamburku předán první Airbus A300B2 Stroj registrace D-AIAA je na pravidelné spoje zařazen 1 dubna 1976 na linkách LH762 703 do Hamburku LH900 726 do Düsseldorf a ještě týž den na první mezinárodní spoj do Londýna na letu LH034 037 3 května 1976 začal provoz linky LH628 do Dubaje 2 listopadu do Abú Dhabí obě se zastávkou v Dhahranu nebo Kuvajtu 13 května 1977 letěl poprvé upravený Boeing 747-230BM označovaný Boeing 747SL D-ABYJ bez mezipřistání Frankfurt-Los Angeles 1 května potom linka LH438 Frankfurt-Atlanta-Dallas 21 prosince 1980 byl dodán první z celkem 41 Boeingů 737-230 Advanced Letoun přinesl naprosté novinky ve vybavení např integrovaného autopilota automatické brzdy automatické řízení tahu motorů Tyto nové funkce měly nejen velký význam z hlediska bezpečnosti ale přinesly také lepší ekonomiku provozu delší dolet a snížení hlučnosti 17 dubna 1981 začíná linka LH646 Frankfurt-Karáčí-Bangkok-Manila 23 června 1981 zemřel ve věku 82 let Hans Max Bongers Nerentabilita krátkých domácích letů byla u vzniku naprosto nového produktu 28 března 1982 byl spuštěn projekt Lufthansa Airport Express 4 páry speciálních vlaků jezdily denně z letiště ve Frankfurtu do Dusseldorfu se zastávkami v Bonnu a Kolíně n R Vlaky měly číslování jako Lufthansa lety zavazadla se odbavovala až do cílové destinace Standardní vlakové jízdenky zde neplatily Služba si získala velkou oblibu Spoje jezdily včas přestup ve Frankfurtu byl jednoduchý a samotná cesta údolím Rýna byla zejména pro turisty atrakcí Později byla trasa prodloužena v Dusseldorfu na letiště a na jihu do Stuttgartu Airport Express byl ukončen v roce 1993 ale byl ihned nahrazen spoluprací s Deutsche Bahn na vlacích ICE pod názvem AIRail kde Lufthansa disponuje svou kapacitou opět s čísly vlaků jako Lufthansa lety 17 července 1985 provedla Lufthansa další velkou objednávku nových letadel 6 kusů Airbus A300-600 15 kusů Airbus A320-211 a 10 kusů Boeing 737-330< ref> 6 dubna 1986 byla v Hamburku dokončena renovace Junkersu Ju 52 3m V rámci Lufthansa Berlin Foundation dodnes podniká vyhlídkové lety po celé Evropě V současné době probíhají práce na renovaci Lockheedu L1649A 5 prosince 1986 byl dodán první Boeing nové verze 737-330 registrace D-ABXL Z předchozích modelů „737 si ponechal pouze základní tvar Je delší s větší kapacitou má nové křídlo a zejména nové motory CFM56 které přinesly rapidní snížení hlučnosti exhalací spotřeby a zvýšení doletu 15 ledna 1987 schválilo vedení společnosti nákup nových Airbusů A340 dálkových čtyřmotorových letadel vycházejících z typu A300 Američanka Michele Jett se v lednu 1987 stala první ženou v kokpitu Lufthansy Se začátkem platnosti letního letového řádu 1987 Lufthansa poprvé v letadlech odděluje kuřácká a nekuřácká místa nekuřáckých je 70 % Od 1 dubna 1987 létá Lufthansa do Washingtonu V létě 1988 mohly být po dohodě mezi Německem a SSSR zavedeny přímé lety z Německa do Tokya přes Sibiř Koncem roku obdržela Lufthansa první dva kusy Airbusu A310-304 které na rozdíl od stejně velkých A310-203 umožňovaly dolet na východní pobřeží USA První let přes Atlantik s dvoumotorovým letadlem ale u Lufthansy provedl 1261989 na lince LH414 Frankfurt-Montreal-Philadelphia Airbus A300-600 25 května přistál ve Frankfurtu první z celkem třiceti Boeingů 747-430 registrace D-ABVB v barvách Lufthansy Tento typ na jehož vývoji se rovněž Lufthansa podílela se na téměř 20 let stane „tažným koněm dálkové flotily Lufthansy 5 července 1989 navýšila valná hromada společnosti základní jmění na 152 miliardy DM Vláda se tohoto navýšení nezúčastnila poprvé tak má v Lufthanse většinový podíl soukromý kapitál 5142 % 11 září 1989 zakládají Lufthansa a Turkish Airlines charterovou leteckou společnost SunExpress se základnou v turecké Antalyi 22 září objednává Lufthansa 20 kusů letadel Airbus A321-100 a stává se prvním zákazníkem modelu 29 října 1989 vstupuje na letu LH1810 Frankfurt-Zurich na pravidelné linky u Lufthansy přelomový typ Airbus A320-211 Jako první dopravní letoun má tzv fly-by-wire řízení ovládané v kabině sidesticky klasické přístroje jsou nahrazeny LCD displeji V budoucnu se stane nejrozšířenějším typem ve flotile Lufthansy 9 listopadu 1989 dochází k Pádu Berlínské zdi 28 prosince 1989 překonává Lufthansa hranici 20 miliónů přepravených cestujících 1990 2000 28 října 1990 25 dní po spojení Německa obnovuje Lufthansa lety do Berlína 18 května 1997 společně s Air Canada Scandinavian Airlines Thai Airways a United Airlines založila alianci Star Alliance V roce 2000 se společnost Air One stala partnerem Lufthansy a brzy byly všechny lety Air One označeny jako lety Lufthansy Od 2001 V červnu 2003 Lufthansa na Mnichovském letišti otevřela Terminál 2 který se stal jedním z prvních terminálů v Evropě který částečně vlastní letecká společnost Od 17 května 2004 je v některých letadlech Lufthansy možný stálý přístup k internetu pomocí služby Connexion by Boeing 22 března 2005 se společnosti Swiss a Lufthansa ekonomicky spojily Nadále ale vystupují jako dvě samostatné společnosti 6 prosince 2006 bylo objednáno 20 Boeingů 747-8 V srpnu 2007 podepsala Lufthansa spolupráci s Kazašskou společností Air Astana Skupina Lufthansa Deutsche Lufthansa AG označovaná taky Lufthansa Group osobní doprava logistika MRO IT služby catering Skupinu dále tvoří další servisní a finanční společnosti např Delvag Luftfahrtversicherungs-AG pojišťovna Lufthansa AirPlus Servicekarten GmbH poskytovatel platebních řešení Lufthansa Flight Training GmbH výcvik leteckého personálu V roce 2011 měla Deutsche Lufthansa AG obrat 28 734 mil EUR a 119 084 zaměstnanců Největší podíly vlastní Templeton Global Advisors Limited 5 % a BlackRock Inc New York USA 49 % Osobní doprava Segment osobní dopravy je hlavním předmětem činnosti Lufthansy a generuje tak největší obrat 20 290 mil EUR v roce 2011 Dalšími částmi segmentu jsou dále letecké společnosti plně nebo částečně vlastněné Deutsche Lufthansa AG ale operující lety pod svou hlavičkou Lufthansa Passenger Airlines Lufthansa Lufthansa Regional Air Dolomiti Eurowings Lufthansa CityLine Swiss International Air Lines Swiss European Air Lines dceřiná společnost operující linky především z Ženevy a Basileje Edelweiss Air charterová odnož operuje z Curychu flotilou 7 letadel lety do turistických destinací< ref> Austrian Airlines Austrian Arrows Lauda Air provozuje charterové lety především mezi Rakouskem a řeckými a tureckými destinacemi< ref> Germanwings nízkonákladová letecká společnost se sídlem v Kolíně nad Rýnem podíl Lufthansa Group 100 % Brussels Airlines SunExpress letecký dopravce se sídlem v Antalyi provozující pravidelné a charterové lety zejména mezi Tureckem a Německem 50 %< ref> Poslední část tvoří společnosti v nichž má sice Deutsche Lufthansa AG podíly ale jejich hospodářské a přepravní výkony se ve spojitosti s Lufthansou neuvádějí a tyto se tak de jure nachází mimo hlavní strukturu Luxair vlajkový letecký dopravce Lucemburska se sídlem v Lucemburku 1444 % JetBlue Airways americká nízkonákladová letecká společnost se sídlem v Long Island City poblíž New Yorku Hlavní základnu má na Letišti JFK 1585 % Logistika Lufthansa Cargo Group zahrnuje 18 navzájem se doplňujících společností skupiny Deutsche Lufthansa AG Její jádro tvoří 7 plně nebo částečně vlastněných poskytovatelů nákladní kapacity Lufthansa Cargo AG podíl Lufthansa Group 100 % Lufthansa Cargo Charter Agency GmbH 100 % AeroLogic GmbH 50 % Jade Cargo International Ltd 25 % Austrian Lufthansa Cargo GmbH 100 % Brussels Airlines Cargo 45 % Swiss WorldCargo 100 % Lufthansa Cargo AG Společnost zajišťuje celosvětově v zastoupení Lufthansy leteckou nákladní přepravu a logistické služby Provozuje flotilu 18 letadel McDonnell Douglas MD-11F tyto budou doplněny 5 kusy Boeingu 777F MRO Jádro činnosti Lufthansa Technik AG se sídlem na letišti v Hamburgu je program údržby oprav a generálních oprav letadel tzv MRO maintenance repair and overhaul Firma má celosvětově přes 26 500 zaměstnanců na 60 pobočkách Obrat za rok 2011 byl 4 092 mil EUR IT služby Lufthansa Systems AG je největší evropský letecký IT provider zabývající se všemi procesy letecké dopravy Společnost byla založena v roce 1995 osamostatněním IT divize Lufthansy Nyní má pobočky v 16 zemích a 3000 zaměstnanců Catering Segment leteckého cateringu Lufthansy tvoří celosvětově více než 110 společnosti Většina z nich je zahrnutá v LSG Lufthansa Service Holding AG Flotila Průměrné stáří letadel ve flotile Lufthansy k 1322013 je 126 let Boeing customer code Lufthansy je 30 přesné určení typu je tak např 747-430 Registrační značky Imatrikulace letadel Lufthansy je dána jednoduchým schématem Imatrikulační kód země Německa je D následovaný spojovníkem Další znak je dán maximální vzletovou hmotností daného letadla Pro veškeré typy letadel s hmotností nad 20 tun je to písmeno A< ref> Nejlehčí typ ve flotile Lufthansy Boeing 737-500 má hmotnost přes 52 tun Airbus A319-100 D-AIL D-AIK D-AIB A320-200 D-AIP D-AIQ D-AIZ A321-100 D-AIR A321-200 D-AIS D-AID A330-300 D-AIK A340-300 D-AIG D-AIF A340-600 D-AIH A380-800 D-AIM Boeing B737-300 D-ABX D-ABE D-ABWH B737-500 D-ABI D-ABJ B747-400 D-ABT D-ABV B747-8i D-ABY McDonnell Douglas MD11F D-ALC Jména letadel Téměř všechna letadla ve flotile Lufthansy jsou pojmenována Používají se jména německých měst a samosprávných celků Výjimku tvoří pouze Airbus 321-100 registrace D-AIRA „Finkenwerder který má jméno továrního letiště společnosti Airbus v Hamburku kde se tento typ vyrábí Airbus 340-300 „Gander Halifax nese jména dvou kanadských měst jako hold a vyjádření úcty kanadskému lidu za pomoc během operace Yellow Ribbon když 11 září 2001 poskytla Kanada svůj vzdušný prostor a letiště letadlům která nebyla vpuštěna do vzdušného prostoru USA a měla nedostatek paliva pro návrat do Evropy nebo Asie< ref> Nehody a incidenty Seznam leteckých nehod a incidentů Lufthansy zahrnuje události od založení společnosti v roce 1953 Nehody se smrtelnými následky jsou uvedeny všechny z incidentů a únosů pouze případy jednoznačně zdokumentované Incidentů a menších nehod se v letecké dopravě stává každý den mnoho Fatální nehody 11 leden 1959 let LH502 Hamburk-Frankfurt-Paříž-Dakar-Rio de Janeiro-Buenos Aires Lockheed L-1049G registrace D-ALAK se v deštivém počasí zřítil krátce před přistáním na letišti Rio de Janeiro-Galeao International Airport Přesná příčina nehody nebyla objasněna Zahynulo 36 z 39 osob na palubě pilot a dvě letušky vyvázli pouze se zraněním letadlo bylo zničeno< ref> 4 prosinec 1961 tréninkový let Frankfurt-Kolín nad Rýnem Boeing 720-030B registrace D-ABOK se zřítil z neznámých příčin poblíž města Ebersheim v Německu Zahynuli všichni tři členové posádky na palubě< ref> 15 červenec 1964 tréninkový let Boeing 720-030B registrace D-ABOP se zřítil a shořel poblíž vesnice Petersdorf v Německu při provádění letového prvku „pomalý výkrut z důvodu strukturálního přetížení konstrukce Zahynuli všichni tři členové posádky na palubě< ref> 28 leden 1966 let LH005 Frankfurt-Brémy Convair CV-440 D-ACAT se za nepříznivých povětrnostních podmínek zřítil a shořel 400 metrů za koncem dráhy letiště v Brémách při go-around manévru po nezdařeném přistání Příčiny byly technické selhání a lidské chyby Zahynuli všichni na palubě 42 cestujících a 4 členové posádky 20 listopad 1974 let LH540 Frankfurt-Nairobi-Johannesburg Boeing 747-130 registrace D-ABYB se 745 zřítil rozlomil a začal hořet krátce po startu z dráhy 24 letiště v Nairobi Při počátečním stoupání postihly letadlo z důvodu nevysunutí části vztlakových klapek na náběžné hraně silné vibrace ztrácelo vztlak rychlost i výšku čehož výsledkem byl kontakt se zemí 1100 metrů za koncem dráhy Posádka sice posunula páku ovládání klapek do správné pozice nebyl však zapnut pneumatický systém který klapky vysouvá Jedním z faktorů podílejících se na nehodě je rovněž vysoká nadmořská výška 1624m letiště Jomo Kenyatta v Nairobi a s tím související nízký atmosférický tlak Pokud by letadlo startovalo ve stejné konfiguraci z přímořského letiště bezpečně by vzlétlo i bez vysunutých Krügerových klapek Příčiny nehody byly vyšetřovací komisí určeny neprovedení předletové kontroly posádkou a nezahrnutí daného pneumatického okruhu do varovného systému předletové konfigurace výrobcem letadla Zahynulo 55 cestujících ze 140 a 4 členové posádky ze 17 Letadlo bylo zničeno 26 červenec 1979 let LH 527 Rio de Janeiro-Dakar-Frankfurt Boeing 707-330C v nákladní verzi registrace D-ABUY narazil do pohoří 5 minut po startu z letiště v Rio de Janeiru Jednalo se o tzv řízený let do terénu kdy bylo letadlo chybně navedeno po odletu brazilskými dispečery Pochybení bylo zjištěno rovněž ze strany pilotů protože si v nejdůležitější fázi letu po dobu 141 min nevyžádali žádnou radiovou komunikaci Všichni tři členové posádky zahynuli letadlo bylo zničeno 14 září 1993 let LH2904 Frankfurt-Varšava Airbus A320-211 registrace D-AIPN havaroval při přistání v silném dešti na letišti ve Varšavě Posádka dostala v 1732 povolení k přistání na dráze 11 s upozorněním na tzv „windshear – prudké změny rychlosti a směru větru v relativně malé vzdálenosti O minutu později se pravé podvozkové kolo dotklo dráhy ale až 770 metrů od jejího počátku o 9 sekund později i levé ve vzdálenosti již 1525 metrů v rychlosti 154 kts Spustilo se automatické brzdění spoilery a zpětným tahem motoru ale brzdy na podvozku začaly fungovat až o 4 sekundy později Také díky mokré dráze se rychlost snižovala pomalu těsně před koncem dráhy pilot letadlo odchýlil mírně doprava To rychlosti 72 kts přejelo konec dráhy a po 90 metrech narazilo do náspu a začalo hořet Příčinou nehody bylo stanoveno špatné rozhodnutí posádky o přistání v daných podmínkách vyšetřovací zprávou bylo rovněž poukázáno na konstrukční prvky brzdového systému letadla Zahynuli jeden cestující a pilot vážně bylo zraněno 49 cestujících a 2 členové posádky lehce zranění 4 cestujících a 1 člen posádky Nezraněno zůstalo 10 cestujících a 2 členové posádky Letoun byl zničen< ref> Incidenty 20 prosinec 1973 let LH645 Tokio-Hong Kong-Bangkok-Dillí-Athény-Frankfurt Boeing 707-330B registrace D-ABOT dopadl a začal hořet 460 metrů před prahem dráhy 28 letiště v Dillí Letoun přistával v 103 hodin v mlhavém počasí které se podílelo na příčinách havárie Byly určeny tyto špatně vedený přibližovací manévr a nepřesné informace o počasí z pozemních zdrojů Všem 109 osobám na palubě se podařilo uniknout pouze kapitán a 2 cestující utrpěli zranění Letadlo bylo zničeno 18 října 1983 let Lufthansa Cargo LH683 Hongkong-Dubaj-Frankfurt Nákladnímu Boeingu 747-230F SCD registrace D-ABYU selhal při rozjezdu na dráze 13 letiště Kai Tak v 2107 hod motor č2 a posádka se rozhodla ve velké rychlosti přerušit start Při snaze zastavit sjelo letadlo z dráhy a poškodilo se Nikdo z tří členů posádky nebyl zraněn letadlo se po opravě vrátilo do provozu 20 březen 2001 let Frankfurt-Paříž Airbus A320-211 registrace D-AIPW se v okamžiku vzletu ve Frankfurtu začal naklánět na levou stranu Kapitán se pokusil náklon vyrovnat což se nepodařilo a náklon dosáhl hodnoty 22° V tom okamžiku převzal řízení 1 pilot náklon vyrovnal a vystoupal do výšky 3600 metrů Posádka se rozhodla pro návrat a letoun bezpečně přistál ve Frankfurtu Příčinou incidentu bylo přehození dvou párů kabelů v konektoru počítače ovládání křidélek Závěrečná vyšetřovací zpráva konstatovala pochybení údržby a nutnost přepracování technických a kontrolních manuálů Nikdo ze 115 cestujících a 6 členů posádky nebyl zraněn letadlo se po revizi vrátilo do služby 19 únor 2006 let Lufthansa Cargo Sao Paulo–Dakar–Frankfurt McDonnell Douglas MD-11F registrace D-ALCP stoupal po vzletu z Dakaru když ve výšce cca 7 000 metrů pocítíla posádka intenzivní bolesti v uších z poklesu tlaku doprovázené silným hlukem což se po chvíli opakovalo Posléze se situace stabilizovala let pokračoval normálně do Frankfurtu kde letoun bezpečně přistál Příčinu problémů se nepodařilo zjistit Závěrečná vyšetřovací zpráva doporučuje zvýšit prevenci při údržbě Zranění jednoho pilota bylo klasifikováno jako střední zbylých dvou členů posádky jako lehká letadlo se po revizi vrátilo do služby< ref> 15 květen 2006 let LH 760 Frankfur-Dillí Boeing 747-430 registrace D-ABTK byl připravován k odletu z Frankfurtu když pozemní personál zjistil únik oleje z levého podvozku Po výměně části vedení bylo potřeba provést test funkčnosti letadlo tak bylo podepřeno zvedáky Při druhém testu v okamžiku zataženého podvozku zkolaboval zvedák v oblasti přední podvozkové nohy a letoun dopadl přední části trupu na letištní tahač Závěrečná vyšetřovací zpráva konstatovala špatný stav zvedáku a jednoznačně doporučila používat pouze zařízení výrobce letadla v ostatních případech nutnost zajistit nejvyšší možnou bezpečnost Nikdo z 238 cestujících a 18 členů posádky na palubě ani z pozemního personálu nebyl zraněn letadlo se po opravě vrátilo do služby 1 březen 2008 let LH44 Mnichov-Hamburk Airbus A320-211 registrace D-AIQP přistával během vichřice Emma s bočním větrem s rychlostí 55km h v nárazech 75km h Letadlo velmi tvrdě dosedlo pouze levým podvozkem opět se mírně vzneslo s okamžitým náklonem na levou stranu přičemž se konec levého křídla dotkl dráhy Posádka přerušila přistání byla navedena na jinou dráhu a bezpečně přistála o 18 minut později Samotná posádka dotyk s dráhou nezaznamenala Závěrečná vyšetřovací zpráva prohlásila příčinou incidentu silný boční vítr s poukazem na to že nebylo rozumné se o přistání pokoušet Jednoznačně doporučila výrobci letadla a provozovatelům zajistit jasnou a jednoznačnou metodiku provozu za těchto podmínek Nikdo ze 132 cestujících a 5 členů posádky na palubě nebyl zraněn letadlo se po opravě vrátilo do služby 20 červenec 2010 let Lufthansa Cargo LH8460 Frankfurt-Rijád-Hongkong McDonnell Douglas MD-11F registrace D-ALCQ havaroval při přistání na letišti v Rijádu a začal hořet Letoun v závěrečné fázi přistával vyšší než kalkulovanou rychlostí a pod špatným úhlem náběhu což vyústilo ve velmi tvrdý kontakt podvozku s dráhou následovaný dvěma odrazy a závěrečným dopadem na dráhu s přetížením 44g Nárazem se porušil trup letadla s části palivového vedení což zapříčinilo požár a odklon na levou stranu Letadlo sjelo z dráhy po kontaktu s terénem zkolaboval přední podvozek a letadlo se zastavilo Oba piloti byli zraněni letadlo zničeno Únosy 22 únor 1972 let LH649 Tokio-Hong Kong-Bangkok-Dillí-Athény-Frankfurt Boeing 747-230B registrace D-ABYD byl krátce po startu z Dillí unesen skupinou 5 mužů požadujících výkupné 5 mil USD 155mil DM pro tzv „Organization of Victims of Zionist Occupation Let byl nuceně odkloněn do jemenského Adenu kde byli druhý den propuštění 2 cestující Po převodu peněz do Libanonu teroristé letadlo opustili a to se všemi cestujícími bezpečně vrátilo do Frankfurtu Nikdo ze 167 cestujících a 15 členů posádky nebyl zraněn< ref> 29 říjen 1972 let LH615 Bejrút-Ankara-Frankfurt Boeing 727-030 registrace D-ABIG byl po odletu z Bejrútu unesen dvojicí arabských výbušninami vyzbrojených teroristů kteří požadovali propuštění tří přeživších a v Německu za Mnichovský masakr vězněných členů teroristické skupiny Černé září Letadlo nejprve přistálo a doplnilo palivo v Nikósii odtud pokračovalo do Záhřebu Dotankování ale nebylo povoleno let pokračoval do Mnichova Tam ale přistání nebylo umožněno a jako náhrada nabídnut Norimberk Po celou dobu letu probíhala vyjednávání která ale nikam nedospěla Teroristé se proto rozhodli nepřistát a vynutili si návrat do Záhřebu Situace na palubě se zhoršovala a únoscům tak bylo zejména se zřetelem na nedávný masakr v Mnichově vyhověno Vězni byli z Bavorska přepraveni do Záhřebu a nastoupili na palubu Po dalších několika dramatických minutách krizový tým v Německu nechtěl dotankování povolit bylo doplněno palivo a letadlo odletělo do Tripolisu Únosci a tři propuštění vězni vystoupili a letoun se s cestujícími vrátil do Frankfurtu Nikdo ze 11 cestujících a 7 členů posádky nebyl zraněn 17 prosinec 1973 letiště Řím-Fiumicino Boeing Boeing 737-130 registrace D-ABEY byl na ploše letiště posádkou 2 piloti a 2 palubní průvodčí připravován k odletu do Mnichova když na poblíž stojící Boeing 707-321B registrace N407PA Pan Am zaútočilo střelnými zbraněmi a fosforovými granáty komando teroristů organizace „Arab Nationalist Youth for the Liberation of Palestine ANYLP Při útoku zahynulo 30 lidí a 20 bylo zraněno Pět z útočníků poté s osmi italskými rukojmími násilím vniklo na palubu Lufthansy přičemž zabili pracovníka letiště a další dva zranili a zajali Vynutili si odlet do Athén kde po přistání požadovali propuštění dvou za dřívější útok 13 říjen 1977 let LH181 Palma de Mallorca -Frankfurt Boeing 737-230C registrace D-ABCE byl 30 minut po startu v 1350 hod unesen čtyřmi teroristy dvěma muži a dvěma ženami Lidové fronty pro osvobození Palestiny LFOP Vynutili si změnu letu do Larnaky což však nebylo z důvodu nedostatku paliva možné letadlo proto přistálo v Římě Tam vyžádali propuštění 11 v Německu vězněných teroristů z Frakce Rudé armády RAF dvou sympatizantů LFOP z vězení v Turecku a výkupné 15 mil USD Německá vláda požadovala zabránit odletu italský ministr vnitra Francesco Cossiga ale rozhodl že únos není problém Itálie Letadlu bylo doplněno palivo a odletělo do Larnaky Tam proběhl první pokus o vyjednání propuštění rukojmích který však selhal letadlo bylo opět dotankováno a odletělo směrem na Bejrút Tamější letiště ale bylo zavřené nepodařilo se přistát ani v Damašku Bagdádu a Kuvajtu let nakonec směřoval k Bahrajnu Letiště bylo taky zavřené akutní nedostatek paliva ale donutil posádku přistát Letoun byl okamžitě obklíčen armádou blokáda byla uvolněna až poté kdy velitel teroristů Zohair Youssif Akache držel pistoli u hlavy pilota Jürgena Vietora a vyhrožoval jeho zastřelením Po doplnění paliva letadlo odletělo do Dubaje Přistání bylo zamítnuto a dráha zablokována nákladními auty Až na vyslovenou prosbu kapitána byla dráha odblokována a letadlo v 551 hod 14 října přistálo Mimo paliva žádali únosci potraviny léky a noviny nikdo však na jejich požadavky nereflektoval 16 října ráno proto začali únosci vyhrožovat popravami cestujících pokud nebude palivo doplněno a místní úřady se podvolily V tu dobu již byli v Dubaji zástupci německých silových orgánu a vyjednávali povolení k zásahu To obdrželi než však mohla německá speciální jednotka GSG9 zasáhnout letadlo bylo dotankováno a v 1219 vzlétlo Teroristé nejprve směřovali do Ománu ten je však odmítl přijmout rozhodli se proto pro Aden Dráha tam byla rovněž zablokována piloti tak byli přinuceni přistát na písku vedle dráhy Po přistání byla kapitánu Jürgenu Schumannovi povolena venkovní prohlídka letadla Vrátil se však až po necelé hodině rozezlený velitel Akache jej přinutil kleknout v uličce mezi sedadly a před očima všech cestujících ho popravil střelou do hlavy Teroristé nechali letadlo natankovat a to v 202 hod vzlétlo Až za letu se rozhodli zamířit do afrického Mogadišu kde stroj pilotovaný pouze prvním pilotem Vietorem přistál 17 října přibližně v 630 hod aniž by informoval řídící provozu Zde bylo únosci vydáno ultimátum k propuštění vězněných členů RAF do 1600 a tělo zastřeleného kapitána Schumanna vyhozeno z letadla na letištní plochu Rukojmím byly spoutány ruce a po celém letadle byl rozléván alkohol určený k prodeji na palubě Německé úřady teroristům oznámily přijetí podmínek ale požádaly o prodloužení ultimáta pro přepravu vězňů z Německa do Mogadišu To již ale v Mogadišu bylo letadlo Lufthansy Boeing 707-330B registrace D-ABUB které přivezlo další členy GSG9 Ultimátum bylo prodlouženo do 230 hod 18 října Ve 207 vnikli příslušníci GSG9 s podporou dvou členů SAS na palubu Během pěti minut byla akce dokončena všichni rukojmí 82 cestujících a 4 členové posádky byli zachráněni pouze 3 cestující a letuška byli lehce zraněni Tři teroristé byli zabiti zásah přežila Souhaila Andrawes později souzena v Somálsku i Německu Všichni zachráněni i zachránci přistáli odpoledne 18 října 1977 na palubě Boeingu 707 Lufthansy na letišti v Kolíně nad Rýnem Boeing 737-230C D-ABCE „Landshut se po opravě vrátil do služby 12 září 1979 let LH 850 Frankfurt-Kolín nad Rýnem Boeing 727-230 registrace D-ABFI unesl 14 minut po startu německý občan Raphael Keppel Předstíráním nevolnosti se dostal k přední toaletě vstoupil do kokpitu bezpečností dveře se instalovaly až po teroristických útocích 11 září 2001 27 únor 1985 let LH612 Frankfurt-Damašek-Ammán Boeing 727-230 registrace D-ABKB unesli 30 minut po startu během své deportace z Německa syrští občané Bdiwi Issam a Jamal Khalaf Mala Únosci s noži a rozbitou láhvi během podávání jídla ohrožovali letušky a vynutili si vstup do kabiny Piloti museli změnit trasu letu do Vídně kde chtěli požádat o politický azyl který jim německé autority odmítly udělit Po přistání ve Vídni se rozběhlo vyjednávání jehož výsledkem bylo po necelých třech hodinách propuštění cestujících po dalších pěti hodinách byla propuštěna i posádka a únosci se vzdali Nikdo z 35 cestujících a 8 členů posádky nebyl zraněn 27 březen 1985 let Mnichov-Athény Boeing 727-230 registrace D-ABLI unesl přibližně hodinu a půl po startu syrský občan Manvan Hritani v Turecku psáno Britani Nožem a rozbitou láhvi si vynutil změnu letu do Tripolisu což však kapitán z důvodu nedostatku paliva odmítl Únosce si proto vybral nejbližší muslimský stát a rozhodl se pro přistání v Istanbulu V 1830 tam letadlo přistává s požadavkem na doplnění paliva Místní úřady to odmítly a od počátku připravuji obsazení letadla Během jednání byli propuštěni všichni cestující a 5 členů posádky tři však zůstali v moci únosce Operace začala ve 2000 kdy dva členové speciální jednotky v uniformách Lufthansy vstoupili nouzovým východem na palubu na palubu o něco později je doplnili další čtyři Monitorovali situaci a čekali na vhodný moment k zásahu který nastal ve 2050 O pět minut později akce skončila a Manvan Hritani byl zatčen Nikdo ze 142 cestujících a 8 členů posádky nebyl zraněn 29 březen 1985 let LH040 Hamburk-Londýn Boeing 737-230 unesl krátce před přistáním v Londýně britský občan Nicholas Shipley Ten byl repatriován zpět do Anglie protože o den dřív přistál v Hamburku bez pasu a peněz 15 minut před přistáním poslal únosce k pilotovi vzkaz že má zbraň Vešel do kokpitu a nařídil pilotovi aby normálně přistál v Londýně poté dal požadavek k následnému letu na Havaj Zůstal v kabině po přistání s ním policejní vyjednavači hovořili prostřednictvím interkomu O hodinu později se sám vzdal policii Nikdo ze 107 cestujících a 6 členů posádky nebyl zraněn 11 únor 1993 let LH592 Frankfurt-Káhira-Addis Abeba Airbus A310-304 registrace D-AIDM unesl 40 minut po startu z Frankfurtu etiopský občan Nebiu Zewolde Demeke V černé kukle vešel do kokpitu přiložil pistoli k hlavě pilota Gerhard Goebela a požadoval změnu letu „na Západ což později specifikoval na New York Byl piloty informován o potřebě doplnit palivo s čímž souhlasil letadlo poté přistálo v Hannoveru Poté oznámil že každých pět minut zabije jednoho stevarda pokud nebude palivo doplněno Z obav o bezpečnost cestujících a posádky mu bylo vyhověno letadlo bylo dotankováno a odletělo do New Yorku kde přistálo v 1551 místního času Okamžitě začalo vyjednávání které bylo úspěšné-únosce předal pistoli pilotovi bylo na něj mířeno po celou dobu únosu více než 11 hodin sestoupil z letadla a v 1608 nastoupil do přistaveného automobilu FBI Nikdo ze 93 cestujících a 10 členů posádky nebyl zraněn< ref> Reference Externí odkazy Maratonský běh neboli maraton je běžecký závod na vzdálenost 42195 km druhá nejdelší atletická disciplína na programu olympijských her Slovo maraton se též obecně používá pro označení dlouhých a vytrvalostně náročných akcí sportovního i jiného charakteru Vznik maratonu – legenda a skutečnost Název a délka trati se odvozují z legendy o řeckém běžci jménem Feidippidés někteří uvádí jméno Diomedón který měl údajně po bitvě u Marathonu datované historiky na 12 září 490 př n l nést zprávu o vítězství Athéňanů nad Peršany z Marathónu do 42195 km vzdálených Athén a tam se slovy „Νενικήκαμεν – „Zvítězili jsme vyčerpáním zemřel Historik Hérodotos který žil v 5 století př n l tedy nedlouho po marathonské bitvě však tuto událost s marathonským běžcem vůbec nepřipomíná Naopak se zmiňuje o výkonu běžce Feidippida vyslaného nedlouho před rozhodujícím střetnutím z Athén do Sparty s prosbou o vojenskou pomoc Do cíle vzdáleného 1240 stadií 240 km tehdy Feidippidés dorazil již následujícího dne kdy přinesl obratem domů zprávu že Sparťané nemohou z náboženských důvodů vyrazit na pomoc dříve než za několik dní skončí svátky na počest boha Apollóna Karneia První písemná zmínka o poslovi z Marathonu do Athén se objevuje až na konci 1 století n l u Plútarcha který připisuje běh do Athén muži jménem Thersippos nebo Euklés O sto let později jmenuje Lúkiános jako marathonského běžce jistého Filippida Protože se zdá velmi nepravděpodobné že by téměř současník Hérodotos tak zajímavou epizodu ve svém díle pominul lze předpokládat že příběh o běžci z Marathónu do Athén si vytvořila až fantazie autorů žijících o několik století později Ani historický Feidippidés však nezůstává zapomenut od roku 1983 se na jeho počest každoročně v září koná Spartathlon 246 km dlouhý závod z Athén do Sparty V 19 století které bylo dobou romantického obdivu ke starověkému Řecku byla mezi vzdělanci populární i pověst o marathonském běžci Anglický básník Robert Browning ji například roku 1879 ztvárnil v básni Feidippidés S myšlenkou uspořádání maratonského běhu přišel jako první francouzský filolog Michel Bréal na něhož hluboce zapůsobila návštěva památných míst v Řecku Seznámil s tímto nápadem svého přítele Pierra de Coubertina a ten jej v roce 1894 zavedl do programu připravovaných olympijských her Po několika zkušebních kvalifikačních bězích se první maratonský závod uskutečnil v rámci programu I olympijských her na přibližně původní trati z Marathonu do Athén 10 dubna 1896 Prvním maratonským vítězem zde byl legendární Řek Spyridon Luis s časem 25850 První oficiální maraton na českém území byl pak uspořádán 25 října 1908 na trati mezi Smíchovem a Dobříší K nejznámějším a největším maratonským běhům současné doby patří maraton v Bostonu založený již v roce 1897 v New Yorku v Chicagu v Londýně a v Berlíně V Česku je v současnosti nejznámější Pražský mezinárodní maraton založený v roce 1995 Další maraton se však běhá v pražské Stromovce již od roku 1963 Na Slovensku je nejpopulárnější Mezinárodní maraton míru v Košicích založený již v roce 1924 krátce po olympijských hrách v Paříži Českou maratonskou legendou je Emil Zátopek který vyhrál olympijský maraton v Helsinkách v roce 1952 v čase 22303 běžel jej tehdy poprvé v životě; v roce 1956 v Melbourne byl šestý Naším současným nejlepším maratoncem je Róbert Štefko v roce 2004 v čase 21235 Současné rekordy Světové rekordy a nejlepší světové časy Vzhledem k tomu že soutěže v maratonském běhu se konají za velmi proměnlivých podmínek na otevřené silnici místo na standardní atletické dráze dlouhá léta nebyly v této disciplíně evidovány světové rekordy ale pouze nejlepší světové výkony Teprve od 1 ledna 2004 eviduje Mezinárodní asociace atletických federací IAAF nejlepší výkony na silnici v maratonu půlmaratonu i chůzi jako světové rekordy Délka maratonského běhu Přestože původní vzdálenost z bojiště u Marathonu do Athén byla asi 38 km byla na olympijských hrách v Athénách Mezinárodním olympijským výborem stanovena na rovných 39 km Délka maratonu nebyla původně standardizována a měnila se podle vytyčené cesty Roku 1908 byla délka olympijského maratonu v Londýně vytyčena od startu u terasy Windsorského zámku do cíle před královskou lóží na Olympijském stadionu aby královská rodina mohla pozorovat vítěze olympijského maratonu čímž byla trať prodloužena na 42195 km 262 mil neboli 45760 yardů Přestože na dalších dvou olympijských hrách v letech 1912 a 1920 byla stanovena jiná délka maratonského běhu od olympiády v roce 1924 v Paříži se ustálila délka maratonu právě na délce londýnské trati tedy 42195 km Statistiky Výkonnostní milníky zlepšování cílového času ; Muži Poprvé pod 240 hod 23817 hod Harry Green Spojené království 1913 Poprvé pod 230 hod 22902 hod Albert Michelsen USA 1925 Poprvé pod 220 hod 21841 hod James Peters Spojené království 1953 Poprvé pod 210 hod 20937 hod Derek Clayton Austrálie 1967 Poprvé pod 209 hod 20834 hod Derek Clayton Austrálie 1969 Poprvé pod 208 hod 20712 hod Carlos Lopes Portugalsko 1985 Poprvé pod 207 hod 20650 hod Belayneh Dinsamo Etiopie 1988 Poprvé pod 206 hod 20542 hod Khalid Khannouchi Maroko 1999 Poprvé pod 205 hod 20455 hod Paul Tergat Keňa 2003 Poprvé pod 204 hod 20359 hod Haile Gebrselassie Etiopie 2008 Poprvé pod 203 hod 20257 hod Dennis Kimetto Keňa 2014 ;Ženy Poprvé pod 300 hod 25522 hod Elizabeth Bonner USA 1971 Poprvé pod 230 hod 22733 hod Grete Waitzová Norsko 1979 Poprvé pod 225 hod 22243 hod Joan Benoitová USA 1983 Poprvé pod 220 hod 21946 hod Naoko Takahašiová Japonsko 2001 Poprvé pod 219 hod 21847 hod Catherine Ndereba Keňa 2001 Poprvé pod 218 hod 21718 hod Paula Radcliffeová Spojené království 2002 Poprvé pod 216 hod 21525 hod Paula Radcliffeová Spojené království 2003 Předpokládá se že za příznivých podmínek by se během příštích zhruba 30 let mohli muži maratonci dostat i pod bájnou hranici 2 hodin Ženy by zároveň mohly atakovat hranici 210 hod Nejúspěšnější maratonci ;Dvě olympijská vítězství Abebe Bikila Etiopie OH 1960 a OH 1964 Waldemar Cierpinski NDR OH 1976 a OH 1980 Dva tituly mistra světa Abel Antón Španělsko MS 1997 a MS 1999 ;Olympijské vítězství a titul mistra mistryně světa Rosa Motaová Portugalsko MS 1987 a OH 1988 Gezahegne Abera Etiopie OH 2000 a MS 2001 Olympijští medailisté ; Olympijské hry – maraton Maratonský běh je na programu LOH již od prvních her v roce 1896 Byl součástí i neoficiálních her v roce 1906 Ženy běhají maraton na olympijských hrách až od LOH 1984 Medailisté mistrovství světa ; Mistrovství světa v atletice – maraton Maraton se na MS běhá hned od prvního MS v roce 1983 v kategoriích mužů i žen ; Vývoj světového rekordu maratón Nejstarší pokořitelé maratonu Nejstarším maratoncem je britský občan indického původu Fauja Singh 1 dubna 1911 Jako první stoletý maratonec na světě běžel na podzim 2011 Toronto Waterfront Marathon a to v čase 81106 Nejstarší ženou v cíli maratonu se stala v roce 2010 Američanka Gladys Burrillová 1918 V 92 letech zvládla Honolulu Marathon v čase 95316 S maratony začala v 86 letech< ref> Nejstarším Čechem který uběhl maraton je umělecký kurátor Jiří Soukup z Hradce Králové který v listopadu 2014 absolvoval maraton ve věku 87 let Dosáhl času 81210< ref> Zdravotní problémy maratonců Úspěšné absolvování maratonského běhu vyžaduje vydání velkého množství energie které běžci přijímají prostřednictvím potravin bohatých na sacharidy Ty se ukládají ve formě glykogenu sloužícího jako pohotový zdroj energie při běhu Po jejich vyčerpání se pak stávají zdrojem energie bílkoviny proteiny a lipidy tuky jejichž spalování je však mnohem méně účinné Tento okamžik nastává většinou kolem 30 km běhu V této chvíli pocítí většina běžců prudce zvýšenou únavu popisovanou jako náraz do zdi Proto je velmi důležité pravidelným tréninkem získat schopnost absorbování co největšího množství glykogenu Dalším nebezpečím je stav hyponatremie který se vyznačuje kriticky nízkou hladinou sodíku v krvi při nadměrném množství vypité vody během závodu někdy může hrozit až smrt Takto kritický stav se řeší neprodlenou nitrožilní aplikací silného solného roztoku Proto není vhodné při závodě pít nadměrné množství vody lépe je o něco méně pít a během závodu požívat malá množství soli Zajímavosti Současný světový rekord má hodnotu 20257 hod což znamená průměrnou rychlost během celého závodu zhruba 2059 km h 572 m s Každých 10 km trati tak rekordman Dennis Kimetto zvládl výrazně pod 30 minut přesně 2918 min a například každou "patnáctistovku" kterých musel uběhnout v kuse přes 28 zvládl za 423 min což je lepší výkon než jaký podává většina desetibojařů na jediné! Mezi ženami znamená světový rekord 21525 hod průměrnou rychlost 1869 km h 519 m s Průměrně na 10 kilometrů připadá statistický mezičas 3205 min na 1500 metrů pak necelých 449 min Vůbec nejdelšího času na maratonské trati dosáhl Japonec Šizo Kanaguri 14 července 1912 odstartoval k olympijskému závodu ve Stockholmu Po absolvování více než poloviny trati v úmorném vedru poprosil jednoho z diváků o pití Onen muž mu nabídl nejen sklenici džusu ale i odpočinek ve svém domě Kanaguri už dále nepokračoval a dokonce u svého hostitele přespal Teprve roku 1967 se ve věku 76 let do Švédska vrátil aby závod dokončil Docílil tak celkového času 54 let 8 měsíců 6 dní 8 hodin 32 minut a 203 sekundy Etiopský běžec Abebe Bikila vyhrál maratónský běh jakožto první běžec v historii na dvou po sobě následujících olympiádách navíc své první olympijské vítězství v roce 1960 v Římě absolvoval bez bot tj naboso Související články Berlínský maraton lehká atletika jogging běh kondiční běh orientační běh olympijské hry půlmaraton seznam maratonů ultramaraton cyklomaraton vodácký maraton ;další Marathón bitva u Marathonu Reference Externí odkazy – Stránky seriálu běžeckých závodů v ČR – Český atletický svaz – behejcom běh a vše co s ním souvisí http wwwaims-associationorg – Association of International Marathons and Road Races AIMS anglicky http wwwmarathonguidecom – Marathons Running Directory and Community anglicky http wwwmarathon42keu Marathons Calendar European Marathons under one roof anglicky Pražské Metro tvoří v současnosti základ sítě pražské městské hromadné dopravy Jde o tzv „těžké metro sovětského typu V roce 2013 přepravilo 584 milionů cestujících v průměru tedy 16 milionů denně Metro má v současné době tři linky značené písmeny a barvami A zelená B žlutá a C červená; do budoucna se plánuje nová linka D modrá Dohromady měří jeho síť 652 km Soupravy metra zastavují celkem v 61 stanicích z nichž tři páry stanic jsou přestupní Muzeum Můstek a Florenc Linky podzemní dráhy jsou na čtyřech místech vedeny pod řekou Vltavou linka C i nad zemí v tubusu Nuselského mostu a linka A vede po otevřeném povrchu v areálu depa Hostivař Konstrukce Pražské metro je tzv „těžké metro sovětského typu budované se snahou o dosažení co nejvyšší přepravní kapacity v porovnání s lehčími systémy jako je například lehké metro podpovrchová tramvaj aj I o realizaci takovýchto druhů metra se v souvislosti s Prahou hovořilo Většina úseků podzemní dráhy je vedena pod povrchem pouze některé úseky na okraji sítě jsou povrchové či nadzemní Jednotlivé linky metra se nekříží přímo ale v různých úrovních; vlaky mohou mezi nimi přejíždět pomocí manipulačních spojek cestující přecházejí přestupními chodbami Pod centrem města jsou jednosměrné tunely podzemní dráhy většinou ražené a stanice trojlodní založené hluboko pod zemí cca 30–40 m tzv pražského typu S povrchem je spojují šikmo vyražené eskalátorové tunely Naopak v úsecích na sídlištích a na okrajích města jsou tratě metra umístěny mělčeji pod zemí a hloubené; tomu rovněž odpovídá i ráz stanic založené ve stavební jámě cca 5–20 m hluboko Nová sídliště byla již stavěna s dostatečným prostorem pro případné budování staveb velkých rozměrů Svojí úlohu sehrálo také konstruování metra jako krytu civilního obyvatelstva pro případný vojenský útok na Prahu; tunely i stanice se staly součástí tzv ochranného systému metra Ze čtyř úseků vedoucích pod Vltavou jsou tři ražené a jeden hloubený Právě tyto části celého systému bylo nejnáročnější vybudovat; nezbytností se stalo jednak zpevňování nadloží Význam v pražské dopravě Pražské metro přepraví přes 16 milionů cestujících denně Nejzatíženějšími úseky jsou I P Pavlova Vyšehrad 291 689 cestujících denně Vyšehrad Pražského povstání 280 916 a I P Pavlova Muzeum 268 078 všechny na lince C již od zahájení provozu v roce 1974 moderní zabezpečovací zařízení instalované od 80 let 20 století umožnilo další zkrácení< ref> V roce 2012 byl podíl metra na přepravě všech cestujících v pražské MHD 4565 % Historie Návrhy a plány Patrně prvním návrhem na výstavbu podzemní dráhy v Praze byla iniciativa pražského obchodníka Ladislava Rotta z roku 1898 Navrhoval městské radě využít prací na kanalizaci a asanaci Starého města a zároveň s nimi zahájit stavby tunelů na první případné lince podzemní dráhy ve směru Karlín – Praha – Podolí která by se u Křižovnického pivovaru spojila s druhou linkou Malá Strana – Vinohrady U pražské radnice však se svými návrhy neuspěl< ref> Plány na výstavbu metra či podpovrchové tramvaje v Praze se objevovaly i v předválečném Československu První návrh na výstavbu čtyř podzemních tratí předložili roku 1926 Ing Vladimír List a Bohumil Belada pod názvem „Podzemní rychlá dráha pro Prahu Další návrhy na výstavbu podzemních tratí byly vypracovány do soutěže vypsané Elektrickými podniky hlavního města Prahy v roce 1931 Těsně před druhou světovou válkou byla fakticky zahájena stavba trasy A ale roku 1941 musela být kvůli válečné situaci ukončena Po skončení konfliktu se plánovalo obnovení projekčních prací a výstavby první úsek měl být otevřen roku 1950 Potom ale přišel příkaz vlády který práce zmrazil s odůvodněním že na projekt není země hospodářsky dost silná Výhledový plán na rozvoj metropole do roku 1960 z června 1949 již s podzemní dráhou nepočítal Zlatá éra pražského metra Další návrhy přišly až v 60 letech kdy se začínala doprava v Praze rapidně zhoršovat Hlavní tepny tramvajové sítě ulice Na příkopě a Václavské náměstí byly často přeplněné Navíc doprava k nově budovanému Jižnímu Městu a přes Nuselské údolí vůbec byla nedostatečná; cesta přes Nusle a náročné terénní podmínky již nebyla vyhovující Jako vítězný návrh byla zvolena podpovrchová tramvaj která měla vést z Hlavního nádraží přes Nuselský most na Pankrác V roce 1966 se začalo s výstavbou zanedlouho však bylo na základě průzkumu sovětské komise zjištěno že systém metra odděleného od tramvaje by byl efektivnější takže se rozestavěné úseky musely ještě přestavovat Za normalizace přišlo politické rozhodnutí 24 března 1971 použít místo vozů domácí výroby sovětské zastaralé koncepce vycházející z typu vyvinutého na konci 50 let a výrazně těžší což si vynutilo vložení posilujícího roštu do Nuselského mostu který nebyl na takové zatížení původně navržen Posilující rošt by si však vyžádalo i použití souprav československých vozů R1 neboť tubus Nuselského mostu byl konstruován pro použití kloubových tramvají s nízkým nápravovým tlakem Ačkoliv se počítalo s otevřením již roku 1970 zpoždění způsobená nedostatkem zkušeností prodloužila stavbu až do roku 1974 O rok dříve se také začalo s ražbou linky A z Dejvic na Vinohrady Slavnostní otevření prvního úseku trasy C 9 května 1974 v 9 hodin a 19 minut se stalo politickou manifestací na níž byl přítomen generální tajemník KSČ Gustáv Husák který slavnostně přestřihl pásku< ref> 12 srpna 1978 byl zprovozněn první úsek linky A ve stanici Muzeum vznikl první přestupní bod metra Na konci roku 1980 byly obě trasy prodlouženy a roku 1977 se začalo se stavbou prvního úseku linky B Budování úseku Sokolovská dnešní Florenc – Smíchovské nádraží trvalo osm let do provozu byla trasa B dána 2 listopadu 1985 V této době se také dala do pohybu stavba dalších navazujících úseků Dukelská dnes Nové Butovice – Smíchovské nádraží připravovala se stavba Sokolovská–Zápotockého dnes Českomoravská stavělo se depo trasy A v Hostivaři a roku 1984 byla trasa C prodloužena pod Vltavou do Holešovic Takto rozsáhlá a rychlá výstavba však patrně již byla nad možnosti stagnující ekonomiky ČSSR Ke konci 80 let se začaly termíny pro oficiální otevření mírně zpožďovat a dokonce byly přesunuty finance určené k výstavbě metra v Bratislavě výstavba se po roce zastavila a peníze byly použity k prodloužení trasy B Po Sametové revoluci bylo vzhledem ke změně politické situace jasné že stanovené tempo není možné udržet – podzemní dráha ztratila svůj politický význam Zatímco dříve bylo obtížnější trať naplánovat než sehnat finance nyní byla situace opačná protože výstavba metra se přestala financovat z federálních peněz a začala se financovat ze zdrojů města Pražské metro po roce 1989 Dne 22 února 1990 byla přejmenována většina stanic s ideologickými názvy většinou v okrajových částech města na jména odpovídající místním částem ve kterých se nacházejí K přejmenování došlo například u stanic Vyšehrad Gottwaldova Háje Kosmonautů Pankrác Mládežnická Chodov Budovatelů Opatov Družby Nádraží Holešovice Fučíkova Roztyly Primátora Vacka na trase C Stanice Florenc dosud Sokolovská byla přejmenována zřejmě z toho důvodu že v blízkosti Sokolovské ulice ležely čtyři nové stanice na trase B Na trase A byla Leninova přejmenována na Dejvickou Další stanice byly přejmenovány na trase B Nové Butovice Dukelská Anděl Moskevská Jinonice Švermova Byly změněny i názvy stanic na rozestavěném úseku trasy B Stanice Invalidovna měla původně být Hakenova a Českomoravská se měla jmenovat Zápotockého< ref> Dne 22 listopadu téhož roku byl dokončen úsek linky B Florenc – Českomoravská Rok po dostavbě tohoto úseku se začalo budovat dále směrem na Hloubětín a na druhé straně linky B také na Zličín otevřen 11 listopadu 1994 Trať Českomoravská – Černý Most byla dokončena až roku 1998 a to bez dvou stanic Hloubětín a Kolbenova které byly dokončeny v pozdější době a před jejich dokončením je soupravy projížděly bez zastavení V 90 letech započala obměna vozového parku jak rekonstrukcemi sovětských vozů tak také prostřednictvím nákupu nových souprav Komplikace a zdražení přinesl krach firmy ČKD která původně měla být jeho hlavním výrobcem To mimo jiné vedlo k zavedení pásmového provozu na lince B Pásmový provoz spočíval v tom že některé spoje metra nebyly ukončeny až na konečné ale blíže centru na některé bývalé konečné Místo až na Zličín tak některé soupravy jezdily jen na Smíchovské nádraží nebo do Nových Butovic Na druhém konci města končily na Českomoravské místo až na Černém Mostě Pásmový provoz byl zrušen se změnami jízdních řádů v únoru 2008 V srpnu 2002 došlo k zaplavení metra povodní na Vltavě Systém protipovodňové ochrany v metru nebyl vhodným způsobem udržován a selhal na některých novějších úsecích zcela chyběl Až do března 2003 byly některé úseky metra mimo provoz což způsobovalo časté dopravní kolapsy S obnovou metra jejíž finanční náklady přesáhly 696 miliard korun Byl zrenovován i ochranný systém metra aby se podobným událostem předešlo Další prodloužení sítě přišlo v červnu 2004 kdy linka C podruhé překročila Vltavu a dorazila do Severního Města stanice Kobylisy a Ládví Tento úsek byl polovinou zamýšlené tratě která končí v Letňanech V květnu 2006 byla otevřena stanice Depo Hostivař na lince A Vznikla přestavbou části stejnojmenného depa metra Byly k ní přesunuty konečné zastávky mnoha šesti městských a příměstských autobusových linek které dříve končily u stanice Skalka< ref> Nevýhodou stanice je že do ní ve špičkách dojíždí jen každý druhý vlak což snižuje její efektivitu stanice Depo Hostivař byla totiž postavena na jednokolejné spojce Strašnické s depem samotným; ke Skalce byla spojka zdvojkolejněna a přidány obratové koleje od Skalky k Depu Hostivař je však funkční jen jedna kolej 8 května 2008 byl slavnostně otevřen zatím poslední navazující úsek z Ládví do Letňan se třemi novými stanicemi – Střížkovem Prosekem a Letňany kde vyrostl autobusový terminál odbavující městské a příměstské linky a záchytné parkoviště P+R Po osmi letech tak byl dokončen úsek IVC výstavba byla rozdělena na 2 fáze C1 Nádraží Holešovice – Ládví a C2 Ládví – Letňany který obsloužil severní část města 10 září 2010 došlo k otevření přebudovaného západního vestibulu stanice metra Stodůlky 6 dubna 2015 bylo otevřeno prodloužení metra A na jejím západním konci Od původní konečné stanice Dejvická se linka prodloužila o další 4 stanice Bořislavka Nádraží Veleslavín Petřiny a Nemocnice Motol Výhled do budoucnosti Linka D Plánuje se výstavba nové linky D V říjnu 2013 magistrát schválil stavbu prvního úseku této linky která by měla být stavěna ve dvou fázích< ref> Úsek ID1 z Pankráce do Písnice se sedmi novými stanicemi a délkou přes deset kilometrů Nové stanice ponesou názvy Olbrachtova Nádraží Krč Nemocnice Krč Nové Dvory Libuš Písnice a Depo Písnice Výstavba by měla začít v roce 2017 Úsek ID2 z Pankráce na stanici Náměstí Míru Nová stanice mezi nimi by nesla název Nám Bratří Synků Po dostavbě těchto úseků by linka D měla být schopna částečně nahradit v případě rekonstrukce Nuselský most kterým vede linka C Linka E Již v 80 letech 20 století se uvažovalo o další lince E která byla vzhledem ke koncepci pražského metra plánovaná jako okružní Na počátku 21 století se o ní opět nezávazně mluvilo v souvislosti s návrhy na pořádání olympiády Její přesná trasa dosud nebyla stanovena ani není zanesena v územním plánu Architektura Architektura metra byla původně řešena tak aby splňovala dva základní funkční požadavky Jedná se o účelné vyřešení dopravní situace ve velkoměstě a vylepšení životního prostředí v Praze s důrazem na estetiku úpravy jednotlivých stanic a vestibulů Koncepce esteticky vyváženého prostředí přichází hlavně ze Sovětského svazu a z tamního moskevského metra které je vyhlášené svou úpravou staničních interiérů Celková kompozice stanic metra byla v centru města řešena zabudováním výstupů metra do historických budov Dále od centra se pak objevují zastřešené samostatné výstupy a to hlavně na trase C Tam kde bylo převýšení více než 6 m byly ke klasickým schodům přidány i schody pohyblivé tzv eskalátory Na vstupy do stanic dále navazují vestibuly umožňující i drobný obchod Od počátku byl kladen důraz na to aby vestibuly byly esteticky vyvážené Plní totiž nejenom funkci přístupovou ale v řadě případů se uplatňují i jako podchody Muzeum Hradčanská Florenc V poslední době je však tato představa esteticky vyváženého prostředí značně narušena rozdělením na část neplacenou s veřejnými záchody obchody trafikami a část placenou Původní obklady z kamenných desek centrum Prahy tras C a A ničí graffiti nebo jsou polepovány reklamou Po povodních v roce 2002 došlo též ke změně v charakteru osvětlení a stropních krytů a byl obměněn systém grafických navigačních značek Trasa A má hlavně ražené tunely a stanice charakteristické třemi tubusy oddělenými pilířovými sloupy nebo hloubené charakteristické zastřešeným nástupištěm bez opor nebo s oporami Sestupy na nástupiště jsou na trase C po schodech eskalátory I P Pavlova nebo kombinací Nádraží Holešovice postupně jsou doplňovány i výtahy Nástupiště bývají ostrovní výjimečně boční Vyšehrad Hlavní nádraží Střížkov Prosek Obklady stěn jsou ve stanicích v centru osazeny mohutnými leštěnými deskami z kamene Florenc Muzeum I P Pavlova Budějovická v dalších etapách se postupně přikročilo ke glazovaným tvárnicím v poslední době se uplatňují jiné moderní materiály Kobylisy Hlavním architektem první etapy trasy C byl Jaroslav Otruba celkem se na trase C podílelo více než 50 architektů a ateliérů Síť tratí a linkové vedení Každá linka má svou vlastní trať v žádném úseku není vedeno více linek Přestup mezi nimi je možný ve třech stanicích Muzeum Florenc a Můstek které tvoří vrcholy „přestupního trojúhelníku pod centrem města Soupravy mohou přejíždět mezi všemi linkami – to se používalo hlavně v časech kdy některé linky neměly vlastní depo Celkem existují tři spojky; mezi linkami A a C jsou dvě jednokolejné spojky mezi linkami B a C je pouze jedna jednokolejná využívaná obousměrně Z linky A na linku B není možný přímý přejezd Linka A Linka A vede z Motola  do Strašnic bývá označována zelenou barvou Na trati se nachází 17 stanic celková délka je 17 km vlak ji běžnou rychlostí projede za 30 minut Výstavba první části trasy byla zahájena v roce 1973 otevřena byla 12 srpna 1978 Tento úsek IA vedl mezi stanicemi Leninova dnes Dejvická a Náměstí Míru byl dlouhý 47 km a měl 7 stanic V roce 1976 byla zahájena výstavba úseku IIA který byl otevřen 19 prosince 1980 byl dlouhý 26 km a patřily k němu stanice Jiřího z Poděbrad Flora a Želivského Dne 11 července 1987 byl otevřen úsek IIIA 1 který trasu prodloužil o 13 km do stanice Strašnická 4 července 1990 pak úsek IIIA 2 přidal dalších 14 km a stanici Skalka 26 května 2006 byla trasa ještě prodloužena na severovýchod o stanici Depo Hostivař s využitím existující spojky do depa vedené částečně po povrchu Přepravní kapacita trasy A přepočtená na 1 hodinu činí ve špičce cca 20 320 osob a v sedle tzn v době snížených přepravních nároků cca 10 500 osob Od 6dubna 2015 je linka A prodloužena úsekem VA ze stanice Dejvická přes stanice Bořislavka Nádraží Veleslavín Petřiny do stanice Nemocnice Motol< ref> Výstavba byla zahájena v dubnu 2010 Linka B Linka B vede zhruba ve směru jihozápad-severovýchod je označována žlutou barvou Má 24 stanic celková délka činí 257 km vlak ji projede za 41 minut Výstavba prvního úseku IB byla zahájena v roce 1979 otevřen byl 2 listopadu 1985 Má sedm stanic od Smíchovského nádraží po Florenc v době otevření zvanou Sokolovská a délku 49 km Úsek IIIB o délce 49 km se třemi novými stanicemi mezi Smíchovským nádražím a Novými Butovicemi dříve Dukelskou byl otevřen 26 října 1988 jako druhý v pořadí Nachází se na něm 3 stanice – Radlická Jinonice dříve Švermova a Nové Butovice První dvě stanice se poměrně málo využívají Radlická je druhá nejméně využívaná v celé síti pražského metra Na konci 80 let bylo totiž navrženo v blízkosti stanice nové sídliště jehož výstavba se však neuskutečnila vzhledem ke společenským změnám Stavba tratě stála mimo zájem veřejnosti protože neprocházela hustě obydlenou oblastí Dne 22 listopadu 1990 byl otevřen úsek IIB který k trase přidal 44 km trati a 4 nové stanice za Florencí po Českomoravskou Úsek VB mezi Novými Butovicemi a Zličínem 5 stanic délka 51 km byl otevřen 11 listopadu 1994 Dosud poslední část IVB byla otevřena 8 listopadu 1998 měla 63 km a vedla z Českomoravské na Černý Most Tento úsek má 5 stanic v roce 1998 však zůstávaly nedostavěny stanice Hloubětín a Kolbenova které byly otevřeny až v letech 1999 resp 2001 Přepravní kapacita trasy B přepočtená na 1 hodinu činí ve špičce cca 21 000 osob a v sedle cca 10 500 osob Linka C Linka C vede zhruba ve směru sever–jihovýchod je označována červenou barvou Má 20 stanic celková délka je 224 km vlak trasu projede za 36 minut Nejstarší úsek trasy C i celého pražského metra IC se začal budovat v 71 1966 a byl otevřen 9 5 1974 Jeho délka je 66 km a čítá 9 stanic mezi Florencí původně Sokolovská a Kačerovem V roce 1975 pak následovalo zahájení navazujícího úseku IIC který při otevření 7 listopadu 1980 přidal 53 km trati a 4 stanice mezi Kačerovem a Háji tehdy Kosmonautů 3 listopadu 1984 byl otevřen úsek IIIC který za Florencí přidal 22 km trati a dvě nové stanice Vltavská a Nádraží Holešovice tehdy Fučíkova Úsek IVC1 o délce 40 km byl zprovozněn 26 června 2004 a prodlužuje severní část trasy o dvě nové stanice Kobylisy a Ládví Zatím poslední z úseků IVC2 o délce 46 km s třemi stanicemi Střížkov Prosek a Letňany byl otevřen 8 května 2008 Přepravní kapacita trasy C přepočtená na 1 hodinu činí ve špičce cca 26 900 osob a v sedle cca 12 600 osob Vozový park Vozový park pražského metra tvoří několik typů souprav První typ R1 byl vyvinut společností ČKD a byly vytvořeny pouze dva kusy Ale protože se na poslední chvíli rozhodlo o dodání vozů Ečs sovětské výroby nedostaly se prototypy nikdy do provozu Smíchovský výrobce by totiž především pro vytížení výrobních kapacit exportem tramvají do Sovětského svazu nestihl dodat včas požadovaný počet souprav Navíc vůz R1 byl o téměř 19 cm širší než jsou současné vozy a proto by se "nevešel" do tunelu Vozy R1 byly odlehčené díky použití laminátu Kromě politických tlaků bývá uváděn jako další důvod dání přednosti sovětským soupravám zdlouhavý vývoj souprav R1 a obavy o jejich bezpečnost kdy laminátové prvky ještě v té době nevykazovaly takové protipožární vlastnosti aby je bylo možné použít do provozu v tunelech Oba prototypy byly zničeny při záhadné nehodě v depu Kačerov kdy do zaparkované soupravy narazila souprava druhá Tehdejší vládou byla nehoda prezentována jako úplné selhání brzd ale ještě dnes se najde spousta lidí kteří tvrdí že nehoda byla zinscenovaná Svou konstrukcí se R1 částečně podobal dnešním vozům M1 jelikož právě u „er-jedničky se pracovníci ČKD inspirovali Dodány byly tedy vozy typu Ečs vyrobené v Mytiščinském strojírenském závodu Původní sovětské vozy které byly v provozu v počtu 85 ks mezi lety 1974–1997 jezdily pouze na lince C; po jejich vyřazení jich bylo zachováno pouze několik Třívozová souprava však bývá občas v provozu na lince C jako muzejní jeden z vozů je pak také umístěn na speciální podbetonované koleji i ve Vozovně Střešovice< ref> Další typ vlaků tvoří soupravy řady 81-71 též zkonstruované v závodu Mytišči Skládají se z řídících vozů 81–7171 a vložených 81–7141 Jsou to nástupci původních souprav avšak byla u nich provedena jistá vylepšení z kterých je velmi nápadné například rozdělení vozů právě na čelní a vložené Díky tomu se mohla zvýšit kapacita vlaků Tyto úpravy sovětský výrobce provedl jednak na žádost pražského dopravního podniku ten požadoval například kromě tohoto od vlaků i zvládnout vyšší stoupání aby vozy mohly na linku A Poslední soupravy dojezdily v roce 2009 Snahu řešit zastaralost vozového parku v 90 letech se dopravní podnik rozhodl modernizací některých sovětských vlaků Zhoršující se situace především nutné odstávky původních souprav po ujetí maximálně 144 mil km jej k tomu nutila již mnoho let Výměnu veškeré elektroinstalace interiéru a dalších prvků a zrodila se tak souprava 81–71M První souprava tohoto provedení vyjela do pražských tunelů podzemní dráhy roku 1996 v následující dekádě pak následovaly desítky souprav hlavně pro linky A a B které již byly na konci své životnosti Nové vlaky se objevily až roku 1998 jedná se o soupravy typu M1 vyráběné nejdříve konsorciem ČKD-ADtranz-Siemens později jen společností Siemens AG v obou případech v továrně na pražském Zličíně Vlaky tohoto typu začaly být v prvním desetiletí 21 století postupně nasazovány na linku C kde se během několika let v roce 2003 staly jedinými provozovanými typy souprav< ref> V současnosti Dopravní podnik Praha přemýšlí o nákupu nového typu vozů Spekuluje se o typu 6M od Škody transportation která se osvědčila při rekonstrukci vozů 81-71M Dále má Dopravní podnik ještě mnoho pracovních vozidel Jejich počet se začal rozšiřovat již v časech výstavby linky B kdy tehdejších 10 lokomotiv řady ČSD T 2121 nevyhovovalo Byly proto pořízeny nové které již disponovaly úpravou pro provoz v síti s napájením přívodní kolejnicí řada 7978 Byly pořizovány v 90 letech roku 2000 jich měl Dopravní podnik již 14 Označení u nich bylo provedeno interními čísly v rozsahu T1 až T14 podbíjecí vůz pro podbíjení kolejí v úsecích kde je štěrkové lože cisternu a některé další vozy které slouží pro přepravu materiálu Provoz Metro jezdí od 4-5 hodin ráno až přibližně do půlnoci Stanice jsou navrženy na provoz s pětivozovými soupravami které jsou nyní také na všechny tři linky nasazovány poprvé na lince C od 26 února 1979 Maximální provozní rychlost v tunelech je 80 km h cestovní rychlost tj včetně stání ve stanicích pak v roce 2004 dosahovala 346 km h< ref> V ranní špičce se vypravuje 89 souprav v sedle 50 a o víkendech 33 souprav V dopravních špičkách byly velmi krátké intervaly již od 70 let moderní zabezpečovací zařízení od 90 let 20 století umožnilo další zkrácení Podle jízdních řádů platných od roku 2014 činí nejkratší interval na lince A 150 sekund na lince B 140 sekund na lince C 115 sekund Informační systém Již od roku 1974 byl pro cestující v okolí stanic metra zřizován orientační a informační systém jaký v přestupních uzlech mimo stanice metra dosud většinou chybí Ve staničním tunelu je většinou umístěno výrazné liniové schéma příslušné linky podle vzhledu přezdívané „teploměr s vyznačenými stanicemi a přestupy na ostatní linky metra Ve středním staničním tunelu bývá umístěno kolmo k ose jízdy přičemž šipkami je naznačeno do kterých stanic lze ze které koleje cestovat U koleje nebo u přístupu k bočnímu traťovému staničnímu tunelu bývá schéma v jednosměrné variantě umístěné rovnoběžně s osou jízdy Počínaje rokem 2002 po zkušenostech s mimořádnou povodňovou dopravou byly tyto informační prvky doplněny o čísla kolejí kolej 1 kolej 2 Na zadní stěně traťového tunelu bývá na několika místech vyznačen název stanice kovovými reliéfními písmeny doplněným čtvercovou deskou v barvě trasy metra zelená pro trasu A žlutá pro trasu B a červená pro trasu C Nad nástupištěm nebo ve středním staničním tunelu bývá název stanice vyznačen na tabulích případně samolepkách Ve staničních tunelech i v halách vestibulech a chodbách stanic jsou umístěny v jednotném grafickém provedení navigační tabule k výstupům ze stanice případně k přestupům V 80 letech byl v některých stanicích zřizován obdobný informační systém i v přestupních uzlech a autobusových terminálech na povrchu u stanic metra Holešovice Jižní Město Vstupy do stanic jsou označeny většinou světelnými nebo osvětlenými piktogramy se stylizovaným znakem pražského metra písmeno M rozšířené třemi šipkami Grafické provedení navigačních tabulí bylo od roku 1974 přibližně dvakrát výrazně změněno V 70 a 80 letech byly vestibuly stanic vybavovány plánkem okolí stanice a schématem sítě metra Tyto informační prvky byly nedostatečně udržovány a postupně odstraněny Kolem přelomu století začaly být stanice vybavovány informačními panely AWK obsahujícími jednotnou dopravní mapu Prahy stálé i příležitostné informační letáky a staniční jízdní řád Staniční jízdní řád obsahuje od té doby podrobný rozpis spojů – předtím v minulosti obsahoval pouze rozmezí intervalů a údaj o prvním a posledním spoji Ve vozech je u každých dveří umístěno schéma sítě metra – původně bylo umisťováno mapové schéma vedle dveří později liniové schéma všech tří linek nad každými dveřmi Zhruba od přelomu století jsou stanice vybavovány akustickými i mechanickými navigačními zařízeními pro nevidomé houkátka vodicí drážky atd V čele nástupiště a na dalších místech stanic jsou umístěny hodiny s aktuálním časem v hodinách minutách a sekundách V čele nástupiště hodiny navíc ukazují počet minut a sekund od odjezdu posledního vlaku V několika frekventovaných stanicích jsou na stěně traťového tunelu ve stanici umístěna projekční plátna na něž je promítáno zpravodajství V dolní části plátna je uveden údaj o konečné stanici nejbližšího vlaku a o době zbývající do jeho příjezdu resp odjezdu Ve všech stanicích jsou nad nástupištěm proměnné informační panely na nichž jsou zobrazovány informace o případném ukončení vlaku před nejzazší konečnou stanicí popřípadě o tom že vlak není určen k přepravě cestujících Tento systém se rozšiřuje i o časové údaje jako je aktuální čas a čas do příjezdu další soupravy V několika frekventovaných stanicích jsou ve středním staničním tunelu popřípadě i na jiných místech umístěny informační stojany umožňující hlasovou komunikaci s informačním střediskem a dotyková obrazovka počítače umožňující vyhledání dopravních i turistických informací Hlášení Pro usnadnění orientace cestujících funguje ve vozech již od počátku provozu metra hlášení stanic a dalších důležitých informací Při příjezdu vlaku do stanice jsou cestující informováni o jakou stanici se jedná a zdali je přestupní nebo konečná hlásí se také podstatné změny například pokud je uzavřen jeden z východů V případě pásmového provozu či výluky je ohlášena změna konečné stanice Protože u původních vozů zcela chyběla optická i zvuková signalizace před uzavřením dveří obvyklá v povrchové dopravě byli cestující již od počátku provozu pražského metra upozorňování slovním hlášením To zpočátku znělo Ukončete nástup dveře se zavírají později Ukončete výstup a nástup dveře se zavírají v 90 letech bylo změněno na '' Krátce po zavření dveří a rozjezdu soupravy je vyhlášen název příští stanice Hlášení stanic namluvila na lince B Eva Jurinová bývalá tisková mluvčí FN Motol a hlasatelka zpráv TV Nova na lince A Světlana Lavičková moderátorka ČRo2–Praha Lince C propůjčil hlas hlasatel a moderátor ČRo3–Vltava Tomáš Černý< ref> Od 9 prosince 2007 jsou na stanicích s přestupem na příměstské vlaky vyhlašováno hlášení Přestup na linky S a další vlakové spoje prvních několik měsíců ve znění Přestup na vlaky linky S a další spoje Českých drah Na konečných stanicích jsou cestující upozorněni hlášením Konečná stanice prosíme vystupte Terminal station please exit the train do roku 2007 znělo anglické hlášení Terminus please leave the train Ve stanicích Vyšehrad Hlavní nádraží Prosek Střížkov Nemocnice Motol Rajská zahrada směr Černý most a Černý most je hlášení při příjezdu do stanice doplněno o Vystupujte prosím vpravo ve směru jízdy na Černém mostě je hlášení o konečné ořezáno o anglické znění tedy do tvaru Černý most Konečná stanice Vystupujte prosím vpravo ve směru jízdyTerminal station please exit the train; ve stanici Skalka kde končící vlak přejede před stanicí do protisměru zase chybí informace o změně strany výstupu Ve stanici Skalka je také těžké odhadnout na kterou kolej vlak pojede pokud zde končí – pokud se vrací zpět do stanice Dejvická jede na kolej 2 pokud však jede do depa přijede na kolej 1 Pokud vlak jede do depa tak při příjezdu do třech předcházejících stanic přidá hlášení např Želivského Upozorňujeme cestující že tento vlak končí jízdu ve stanici Skalka po příjezdu do koncové stanice se spustí trojjazyčné CZ EN DE staniční hlášení ve tvaru Vlak na první koleji ve směru Depo Hostivař není určen pro přepravu cestujících Nenastupujte prosím do soupravy a nepřekračujte bezpečnostní pás Nové a rekonstruované vozy již mají i světelnou signalizaci LED upozorňující na zavírající se dveře Kromě hlášení ve vlacích existuje i staniční; to upozorňuje cestující jednak na základní bezpečnostní opatření zákaz překračování bezpečnostního pásu na nástupišti není-li zde přítomna souprava jednak na různé důležité události jako například dopravní změny zavedení speciálních linek výluky apod či změny v provozu stanice například zastavení či spouštění eskalátorů uzavření stanice často se také ohlašují informace o různých kulturních a sportovních událostech Odbavovací systém Za dobu existence pražského metra se jeho odbavovacího systému dotkly dvě významnější změny Od počátků pražského metra byly všechny stanice pražského metra na vstupech i výstupech vybaveny mincovními turnikety které mechanickými výsuvnými rameny zabránily v průchodu tomu kdo se pokusil vstoupit bez zaplacení vhození jednokorunové mince nebo projít nesprávným směrem Nejnovějším úsekem který zpočátku byl ještě turnikety vybaven byl IIIC otevřený 3 listopadu 1984 Jízdné činilo 1 Kčs a ačkoliv tarif v MHD byl obecně nepřestupný mezi oběma trasami metra se smělo přestupovat bez dalšího placení Od podzimu roku 1985 mezi 28 září a 29 září a odstraněny turnikety Celá změna proběhla úspěšně ještě před otevřením úseku metra IB Označovače v metru již od počátku byly elektronické razítkovací zatímco v tramvajích a autobusech byly nadále pouze mechanické děrovače maďarské výroby Jízdné se v následujícím desetiletí postupně zvyšovalo tarif MHD však zůstal nepřestupní stále s možností přestupu mezi trasami metra na jednu jízdenku Od 1 června 1996 byl zaveden v celé Pražské integrované dopravě přestupní a časový tarif V metru to znamenalo výměnu všech označovačů jízdenek za značku Mikroelektronika v rámci konsorcia Mypol protože nové jízdenky byly širší a označovací potisk byl prováděn příčně při kratší straně jízdenky nikoliv po její délce jako dříve Do budoucna se uvažuje o obnovení turniketového systému který by však již byl založen na čtení čipových karet Diskuse byly spojeny s úvahami o Univerzální kartě Pražana později zavedené pod názvem Opencard nebo Národní dopravní kartě Někteří z kritiků odkazují na nadměrný zásah do soukromí např kampaň sdružení Iuridicum Remedium pokud by systém nejen kontroloval zaplacení jízdného ale také by mohl soustavně systematicky sledovat odkud a kam jednotliví lidé cestují podobně jako je to vyhodnocováno nyní při občasných přepravních průzkumech kdy cestující při nástupu dostanou kartičku a při výstupu ji odevzdají Uvažuje se dokonce i o možnosti využití systému k zabránění vstupu konkrétním nežádoucím osobám nebo ke sledování konkrétních osob O obnovení turniketů a uzavřeného odbavovacího systému v pražském metru se začalo vážně uvažovat kolem roku 1998 v roce 2000 vypracoval Metroprojekt studii podle níž by si zavedení vyžádalo instalaci asi 800 turniketů přičemž zvláštní úpravy kvůli propustnosti by byly nutné jen ve stanici I P Pavlova Ještě na jaře 2008 se uvažovalo o zavedení ne dříve než v roce 2012 nebo 2013 avšak v prosinci 2008 v souvislosti se snížením rozpočtu pro rok 2009 ředitel DP oznámil rozhodnutí že turnikety budou zavedeny do roku 2010 Investiční náklady se odhadují na jednu až dvě miliardy Kč a návratnost investice byla ve studii proveditelnosti z jara 2008 odhadnuta na 2 až 4 roky Řešení pomocí turniketů je však obtížně slučitelné například s používáním SMS jízdenek V září 2011 se primátor Bohuslav Svoboda ODS postavil k návrhu Dopravního podniku hl m Prahy na zavedení turniketů odmítavě a označil je za ekonomický hazard Ve studiích je podle něj přeceněn podíl černých pasažérů což silně zkresluje odhad návratnosti Skepticky se vyjádřil rovněž jeho náměstek Karel Březina ČSSD Proti záměru protestovaly i TOP 09 a Česká pirátská strana Infrastruktura Depa Pražské metro má tři depa; nejstarší Depo Kačerov otevřené roku 1974 a sloužící pro linku C Depo Hostivař umožňující vypravování vozů metra na linku A od roku 2006 také částečně i jako stanice metra a zprovozněné roku 1985 K těmto dvěma pak ještě také patří Depo Zličín pro linku B které funguje od roku 1994 Zabezpečovací zařízení Zabezpečovací zařízení zajišťuje bezpečnost a plynulost provozu vlaků v metru To pražského metra dovoluje nejkratší následný interval mezi vlaky 90 s při maximální dovolené rychlosti vlaků 80 km h kromě stanice Skalka která dovoluje nejkratší následný interval mezi vlaky 105 s Bezpečný provoz pražského metra zajišťuje kombinace několika druhů zabezpečovacích zařízení Staniční Pražské metro využívá reléové staniční zabezpečovací zařízení typu AŽD 71 speciálně upravené pro podzemní dráhu Toto zařízení zabezpečuje jízdní cesty ve stanicích s kolejovým rozvětvením a v depech Ve stanicích Nádraží Holešovice Ládví a Letňany je zapojeno elektronické staniční zabezpečovací zařízení typu ESA 11 M s úpravou pro provoz metra Zařízení zabezpečuje jízdní cesty ve stanicích s kolejovým rozvětvením ESA 11 M je ovládána z jednotného ovládacího pracoviště tzv JOP které je také využito ve stanici Florenc-B kde ovládá AŽD 71 Po dokončení úseku IVC1 jsou ESA 11 M a JOP použity ve stanici Ládví Traťové Rovněž se jedná o reléové zařízení typu AŽD 71 nebo ESA 11 M které zabezpečuje jízdy vlaků v úsecích mezi stanicemi s kolejovým rozvětvením traťových spojkách a spojovacích kolejích do dep Vlakové Pražské metro využívá liniový vlakový zabezpečovač ARS s kontrolou rychlosti jízdy vlaků sovětské výroby a na lince C je nainstalován vlakový zabezpečovač francouzské firmy MATRA typu PA 135 firmy Siemens AG s kontrolou rychlosti jízdy vlaků kontrolou sledu vlaků a zařízení pro automatické vedení vlaku Na trati A je vlakový zabezpečovač SOP-2P polské výroby který ve spolupráci s automatizačním zařízením ACBM-3 firmy AŽD Praha umožňuje automatické vedení vlaku a další činnosti s tím spojené Eskalátory Eskalátory jsou základním zařízením metra nezbytným pro fungování hlavně hluboce založených stanic V podzemní dráze existují různé typy pohyblivých schodů U těch úseků metra budovaných za dob socialismu byly použity jednak kratší eskalátory zejména z vestibulů na povrch československé výroby od firmy Transporta Chrudim jednak delší hlubinné ze staniční střední lodi do vestibulu u hluboko založených ražených stanic na linkách A a B sovětské výroby Po roce 1990 byly nejstarší z nich instalace do roku 1980 postupně vyměňovány na nových úsecích se objevily pohyblivé schody západoevropské výroby Nejdelší eskalátory pražského metra 87 metrů jsou ve stanici Náměstí Míru která je zároveň nejhlubší stanice< ref> Ochranný systém metra Součástí stanic metra – především těch budovaných za socialismu – jsou i zvláštní prostory které měly sloužit jako kryt zejména v případě války a ohrožení Různé slepé štoly a rozsáhlé provozní místnosti kam je běžným cestujícím vstup zakázán se měly změnit v zásobovací bezpečnostní i zdravotnická centra a poskytovat po dobu 72 hodin nezbytné věci evakuovanému obyvatelstvu K tomuto účelu navíc mohly být upraveny i části stanic a traťových tunelů; okrajovými úseky by se pak zajišťovalo spojení systému s okolním světem Řídící stanoviště včetně řídícího počítače je u stanice metra I P Pavlova v místech kde je budova Centrálního dispečinku DPP U tratí stavěných po roce 1990 byl rozsah OSM výrazně omezen Jako ochrana proti povodni což byla jediná událost kdy byl tento systém aktivován kryty nebyly projektovány a jak ukázalo zatopení metra při povodni roku 2002 nemohly být v takovém případě účinné Na začátku 21 století bylo rozhodnuto radou hlavního města Prahy bezpečnost do budoucna dimenzovat spíše pro případy teroristického útoku nebo živelné pohromy aj Reklama Reklama se v pražském metru začala objevovat až na konci 90 let 20 století a hlavně pak v prvním desetiletí století jedenadvacátého Reklamní panely AWK obsluhované agenturou Rencar dceřinou společností dopravce jsou ve staničních lodích přestupních i jiných chodbách vstupních vestibulech atd Reklamy ve formě samolepicích nebo výměnných fólií se objevují na podlahách a schodištích na bočních stěnách eskalátorových tunelů a přestupních chodeb v interiéru i exteriéru vozidel a na dalších místech V několika frekventovaných stanicích se objevily informační projektory promítající zpravodajství a informaci o příjezdu příštího vlaku na stěnu traťového tunelu naproti nástupišti které však byly počátkem roku 2008 demontovány a částečně nahrazeny billboardy avšak v listopadu téhož roku se do stanic metra znovu vrátily Problémy pražského metra Vandalismus První graffiti se začalo objevovat po roce 1989; souviselo to se změnou společenských podmínek po sametové revoluci Též i na soupravách metra se začaly vyskytovat různé obrazce a nápisy Vlaky typů 81-71M a M1 sice již mají interiér navržený tak aby byl snadněji omyvatelný a lépe odolával výtvorům graffiti přesto i vozy těchto typů bývají často terčem sprejerů Na soupravách 81-71 bylo ale Graffiti rozšířenější Kromě graffiti je také problematický i vandalismus demolování vybavení podzemní dráhy či znemožňování jejího plynulého fungování; náklady na opravu poškozených věcí dosahují desítek milionů korun Bezpečnost Vzhledem k tomu že pražské metro využívají tisíce lidí a je zde vysoká koncentrace osob jsou vlaky i stanice podzemní dráhy místem kde dochází často k trestné činnosti A to od drobných kapesních krádeží až po přepadení Každá stanice je sice vybavena kamerovým systémem s ohledem na dobu kdy vznikal jsou však problémy s jejich umístěním či v některých případech s pořizováním záznamu Po roce 2001 začala být také i zvažována možnost že by – podobně jako například v moskevském nebo londýnském metru – mohlo dojít k teroristickému útoku Byla proto provedena různá cvičení bezpečnostních složek a ve vozech podzemní dráhy se také objevily plakáty vyzývající cestující k obezřetnosti v případě nalezení podezřelého zavazadla< ref> Po teroristických útocích v USA v roce 2001 byla v pražském metru z bezpečnostních důvodů odstraněna většina odpadkových košů< ref> To se sice negativně projevilo na čistotě a pořádku ve stanicích ale pouze dočasně – kolem roku 2007 se začaly instalovat nové tzv „protiteroristické koše Pokud by do některého byla uložena výbušnina a došlo by k výbuchu konstrukce koše by výbuch udržela uvnitř odpadové nádoby Fotogalerie Reference Literatura Pavel Fojtík 30 let pražského metra Dopravní podnik hl m Prahy 2004 ISBN 80-239-2704-3 Pavel Fojtík Stanislav Linert František Prošek Historie městské hromadné dopravy v Praze Dopravní podnik hl m Prahy 2 vydání 2000 ISBN 80-238-5702-9 Pavel Fojtík PhDr Marie Jílková ing František Prošek Sto let ve službách města Dopravní podnik hl m Prahy 1997 ISBN 80-238-0890-7 Josef Škorpil Pražské metro čtvrtá dimenze velkoměsta historie výstavba provoz Panorama 1990 ISBN 80-7038-195-7 Související články Železniční doprava v pražské aglomeraci Pražská integrovaná doprava Externí odkazy – dobové zpravodajské materiály Československých filmových týdeníků a České televize o stavbě a provozu pražského metra Technetcz Mexiko plným názvem Spojené státy mexické španělsky Estados Unidos Mexicanos je federativní republika na americkém kontinentě Geopoliticky bývá řazena buď k Severní Americe nebo Střední Americe Dějiny Spojených statů mexických Hlavní článek Dějiny Mexika V předkolumbovském období se na území dnešního středního a jižního Mexika rozvíjely mezoamerické civilizace Po příchodu Evropanů do „Nového světa dobyl mezi roky 1519 a 1521 conquistador Hernán Cortés Aztéckou říši záhy poté obrátili Španělé pozornost na ostatní indiánské státy v oblasti přičemž poslední dobyli roku 1697 V roce 1535 založili Španělé svoji kolonii Nové Španělsko s hlavním městem Ciudad de México na místě hlavního aztéckého města Tenochtitlán přímo na území vysušeného jezera V první třetině 19 století sice získalo Mexiko nezávislost na Španělsku ale odtržení Texaské republiky a po prohrané Mexicko-americké válce 1846–1848 ztratilo Mexiko rozsáhlé území na severu státu Horní Kalifornie a Santa Fe de Nuevo México Vlády nad zemí se také na čas zmocnili Francouzi 1864–1867 Zakladatelem moderního mexického státu je Benito Juárez první prezident v Americe indiánského původu Díky objevu ropy v Mexickém zálivu je životní úroveň v zemi relativně vyšší než v ostatních latinskoamerických zemích Mexiko má činné sopky a je ohrožováno zemětřeseními Roku 1985 jedno takové napáchalo velké škody v hlavním městě Během Mexické revoluce se v chudých částech Mexika především Chiapasu zformovalo hnutí EZLN vedené Emilianem Zapatou které nakonec vytvořilo na jihu země vlastní autonomní oblast a dodnes je v konfliktu s mexickou vládou Geografie Spojené státy mexické jsou americká země Na severu hraničí s USA a na jihu s Guatemalou a Belize K Mexiku patří také několik ostrovů ležících na západě v Tichém oceánu a na východě okolo pobřeží v Mexickém zálivu či Karibském moři Nejnižším bodem je proláklina nedaleko Mexicali –10 m Povrch Mexiko leží na západní polokouli v jižní části Severní Ameriky Na severu sousedí s USA Hranici v délce 2597 km tvoří částečně řeka Rio Grande Na jihu hraničí Mexiko s Guatemalou 962 km a Belize 176 km Celková délka mexického pobřeží je 9219 km Na západě je to tichomořské pobřeží na východě atlantské pobřeží část východního pobřeží oblévá Mexický záliv a část Karibské moře Na jihu se při pobřeží táhne úzký Středoamerický příkop dosahující hloubek přes 6000 m Rozloha mexického území je téměř 2 milióny kilometrů čtverečních po Brazílii a Argentině je Mexiko třetí největší zemí Latinské Ameriky Mezi největší mexické ostrovy patří Tiburón Ángel de la Guarda Cozumel Cedros a další Mexické území se horopisně z největší části přimyká k severoamerické kordillerské soustavě která na něm vytváří rozsáhlou vysočinu jež se zdvihá postupně k jihu Jejím jádrem je náhorní plošina „Mesa central kterou prostupují horské hřbety a kotliny Mexická vysočina je při obou oceánech ohraničena horskými pásmy pohoří Sierra Madre Oriental a Sierra Madre Occidental Na jihu se mexická vysočina nazývá Anahuácká vysočina a zvedá se do výše 2000 m Nejdůležitější částí jsou dvě kotliny v nichž je velká koncentrace obyvatelstva – Mexické a Tolucké údolí Obě jsou velmi úrodné Na jihu Mexické vysočiny vystupuje významné pásmo s několika menšími pohořími která tvoří jihomexické vulkanické pásmo Cordillera Neovolcánica Nejvyššími horami jsou Pico de Orizaba nebo též Citlaltépetl 5636 m Popocatépetl 5452 m Iztaccíhuatl 5280 m a Colima 4340 m Tato část území bývá postihována zemětřeseními tektonického původu I sopky se často projevují Ještě jižněji leží pohoří Sierra Madre del Sur které je ohraničeno na jihu Tichým oceánem na východě Tehuantepeckou šíjí a na severu Neovulcanickým pohořím Na východ od Tehuantepecké šíje se zvedá pohoří Sierra Madre de Chiapas které přechází do Tabaské nížiny Ta navazuje na rozsáhlou suchou a zkrasovělou vápencovou tabuli Yucatánského poloostrova Na severozápadě tvoří část Mexika Kalifornský poloostrov dlouhý 1250 km a Kalifornský záliv Největší horou poloostrova je El Picacho del Diablo – 3095 m n m 500 km od pobřeží na západ leží vulkanické ostrovy Revillagigedo Vodstvo Mexiko má poměrně málo řek Největší řekou je pohraniční Río Bravo del Norte v USA zvaná Rio Grande dlouhá 3023 km Z přítoků které přijímá je významnější jen řeka Conchos Několik větších řek je na atlantském pobřeží které jsou bohatší na srážky Nejdůležitější z nich je Panuco která ústí do Mexického zálivu Západní pobřeží má četné kratší řeky které prudce spadají z pobřežních horských pásem a mají proto značný energetický význam Jsou to Yaqui Fuerte Río Grande de Santiago 800 km která protéká největším mexickým jezerem Lago de Chapala 1 116 km² a na severu řeka Balsas Největšími řekami mexického jihu jsou Usumacinta 1000 km a Grijalva velké přehrady Usumacinta tvoří část hranice s Guatemalou Východní pobřeží Yucatánského poloostrova lemuje Mezoamerický korálový útes druhý největší korálový útes na Zemi Podnebí Sever Mexika leží v subtropickém pásu jih v tropickém pásu To se ale týká jen nížin převážně na pobřeží podnebí jinak závisí zejména na nadmořské výšce Země se dělí na čtyři výšková podnební pásma Horká země tierra caliente do výšky 800 m n m má průměrnou roční teplotu přes 23 °C Mírná země tierra templada do 1700 m n m má průměrnou teplotu od 17 °C do 23 °C Chladnou zemi tierra fría do 2500 m n m s teplotou méně než 17 °C střídá pásmo věčného sněhu tierra helada Na jihu se dělí rok na období sucha a dešťů – ty dosahují maxima v letních měsících Na východním pobřeží závisí srážková činnost v létě na pasátu vanoucím z Atlantiku v zimě na větru ze severu Pacifické pobřeží je sušší Zvláště Kalifornský poloostrov a severní část západního Mexika má srážek málo Flóra Na jihu a východě se setkáváme s tropickou flórou v typickém deštném lese Různé druhy palem propletených liánami oživeny pestře zbarvenými orchidejemi Pěstuje se zde palma olejná cukrová třtina sisal kokosovník kakaovník káva a kukuřice Pod hranicí věčného ledu na vrcholcích hor nalézáme naopak severoamerickou holoarktickou flóru Přestože povrch Mexika není příliš zalesněn druhů stromů zde roste celá řada Zvlášť četně se vyskytují cedr dub a borovice ve vyšších polohách jedle Hospodářský význam má i dřevo tropických stromů užívané v nábytkářském průmyslu mahagon nebo k barvení kampešek Charakteristickou rostlinou celého Mexika je kaktus vyskytující se ve stovkách druhů V horských oblastech Mexika se pěstuje cukrová třtina káva pšenice a proso Severněji se nacházejí pastviny a louky V Mexiku se pěstuje také velké množství tropického ovoce a různé zeleniny zejména chilli a rajčata Zcela na severu země se daří bavlníku zejména při ústí řek Colorado a Rio Grande Fauna Zvířena čítá tisíce druhů z nichž většinu tvoří hmyz Velice nepříjemní jsou moskyti přenášející malárii a žlutou zimnici V Mexiku nacházíme zvířata žijící v obou částech amerického kontinentu Ze Severní Ameriky pocházejí medvědi vydry jeleni a jelencii z Jižní pak jaguár pásovec mravenečník a množství opic Žijí zde i dikobrazové různí hlodavci a mnoho dalších savců jako například tapír Ze zvířat která dovezli do Ameriky až Evropané najdeme ve volné přírodě divoké potomky španělských koní Dále se v Mexiku vyskytuje mnoho obojživelníků a plazů Největší nebezpečí představují četní a prudce jedovatí chřestýši Z ptačí říše můžeme jmenovat zase řadu druhů od maličkých kolibříků až po supy a orly Nejznámějším mexickým ptákem je však patrně krocan divoký předek dnes po celém světě rozšířeného krocana domácího Střed země se vyznačuje zejména chovem skotu prasat koní koz a ovcí Při pobřeží s Mexickým zálivem se loví zejména krabi a langusty ve vodách Tichého oceánu krabi a ústřice Ve vodách severní části Kalifornského zálivu žije kriticky ohrožená sviňucha kalifornská Chráněná území V Mexiku funguje rozsáhlá síť různých chráněných území která spravuje státní organizace Národní komise pro přírodní chráněná území Comisión nacional de áreas naturales protegidas V září 2011 existovalo celkem 174 území která byla zařazena pod jistý stupeň ochrany 41 biosférických rezervací 67 národních parků 5 přírodních památek 8 chráněných území pro ochrana přírodních zdrojů 35 chráněných území pro ochranu fauny a flory a 18 útočišť Souhrnná výměra všech chráněných území dosahoval hodnoty 253 848 km² Pět z těchto území figuruje zároveň na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO El Vizcaíno Sian Ka'an ostrovy a chráněná území Kalifornského zálivu biosférická rezervace monarchy stěhovavého a biosférická rezervace El Pinacate a Gran Desierto de Altar Obyvatelstvo demografie Poměr venkovského a městského obyvatelstva činí 3070 Průměrná hustota zalidnění je 57 obyvatel na 1 km² největší hustota je v hlavním městě nejmenší pak ve státě Baja California Sur Metropolitní oblast Valle de México jejíž centrem je Ciudad de México byla v roce 2010 domovem pro více jak 20 miliónů osob Mesticové tedy míšenci Indiánů a bělochů jsou zastoupeni 60 % indiáni 30 % a běloši potomci Španělů zvaní kreolové 9 % Z Indiánů je nejvíce Nahuů potomci Aztéků Mayů a Zapoteců Nejméně Ixcateců a Kiliwaů kteří jsou na pokraji vymření Je zde 89 % římských katolíků a 6 % protestantů Do země přicházejí lidé především z Guatemaly a Hondurasu především za prací a lepšími životními podmínkami Mexičané a vůbec obyvatelé celé Latinské Ameriky v poslední době mohutně migrují do USA Města Přehled 20 největších měst v Mexiku
Jazyky Úřední jazyk Mexika je španělština s totožnou gramatikou jako ve Španělsku Latinskoamerické španělštiny ovšem mají svá specifika kde mezi nejvýraznější patří nepoužívání 2osoby množného čísla Mexická španělština má slovník obohacen o řadu slov převzatých z indiánských jazyků kterých je v Mexiku celkem 62 viz Nejrozšířenější je aztéčtina – nahuatl po ní pak májština mixtéčtina a zapotečtina Aztécký nahuatl který se používá v hlavním městě a okolí je snadno rozeznatelný příponami -tl známá sopka Popocatépetl Některá slova z aztéčtiny byla převzata i do češtiny např „šokolatl je u nás naše známá čokoláda "chilli" papričky se řeknou také tak ovšem sousloví "tomatová" omáčka z aztéckého "tomatl" pro rajče již Češi používají méně častěji než Němci nebo Angličané Náboženství Život indiánských obyvatel Mexika v předkolumbovském období byl prostoupen uctíváním obrovského panteonu bohů Na jejich počest se budovaly rozsáhlé stavby a kultovní centra obyvatelstvo vydržovalo početnou vrstvu kněží kteří byli prostředníky mezi prostým lidem a bohy putovalo do vzdálených posvátných míst a pořádalo náboženské slavnosti jejichž součástí bývaly i lidské oběti na usmíření bohů Za conquisty a v koloniálním období dobyvatelé násilím obraceli Indiány na katolickou víru Za tímto účelem sem ze Španělska a později z dalších evropských zemí přicházeli kněží a mniši z různých náboženských řádů – františkáni dominikáni augustiniáni a nakonec jezuité – kteří měli Indiány vzdělat v základech víry Každoročně se koná kult Panny Marie Guadalupské patronky Mexika který vrcholí 12 prosince v den jejího prvního údajného zjevení v Mexiku V současnosti je Mexiko zemí křesťanskou – převažují římští katolíci Setkáme se i s komunitami jiných náboženství jako jsou protestanté Židé Většina domorodého obyvatelstva praktikuje kombinaci svého původního náboženství s křesťanstvím Mexiko několikrát navštívil i zesnulý římskokatolický papež Jan Pavel II Politický systém Mexiko je federativní republika s ústavou z roku 1917 ve které je zakotveno že volební právo mají všichni dospělí starší 18 let Hlavou státu i vlády je prezident tzv prezidentský systém volí se na jediné šestileté období Zákonodárným orgánem je dvoukomorový Národní kongres Z 500 členů poslanecké sněmovny jsou 3 4 voleny přímo a 1 4 podle počtu hlasů získaných jednotlivými stranami všichni na 3 roky 64 senátorů je voleno na 6 let po dvou z každého státu Každý stát si volí vlastního guvernéra a zákonodárný sbor v případě federálního distriktu což je hlavní město s okolím guvernéra jmenuje prezident Zahraniční politika Mexiko je členem mnoha mezinárodních celosvětových organizací jako OSN OECD G20 APEC Interpol UNESCO atd Kromě toho je zapojené do několika organizací působících pouze na americkém kontinentu např Severoamerická dohoda o volném obchodu Organizace amerických států Společenství latinskoamerických a karibských států Latinskoamerické integrační sdružení Pacifická aliance Sdružení karibských států atd Vztahy s Českem a Československem Mexiko navázalo diplomatické vztahy s Československem v roce 1922 V současnosti je Avenida Presidente Masaryk jednou z nejznámějších ulic ve městě a nejdražších obchodních tříd v Latinské Americe V roce 2013 měla Česká republika velvyslanectví v Ciudad de México a honorátní konzuláty v Guadalajaře Tijuaně Monterrey a Mexiko svou ambasádu v Praze Územní rozdělení Stát je rozdělen na 31 spolkových států a distrikt hlavního města Některé názvy států a měst nesou jména historických osobností Mexika jiné jsou indiánského původu
Státní symboly Vlajka země je tvořena třemi svislými pruhy Zleva zeleným nezávislost bílým čistota náboženství a červeným jednota spojení míšenecké indiánské a španělské krve Uprostřed je státní znak z roku 1823 Znak tvoří hnědě zbarvený orel stojící na nopálovém kaktusu který roste z vody jezera; orel drží v zobáku zeleného hada pod ním jsou do půlkruhu prohnuté ratolesti dubu a vavřínu svázané stužkou v národních barvách Znak ilustruje starou aztéckou legendu podle níž putující indiánský lid měl nalézt nový domov na ostrově uprostřed jezera kde uvidí tuto scénu V místě na jezeře Texcoco byl roku 1325 založen Tenochtitlán Na jeho troskách dnes stojí dnešní hlavní město Mexika Ciudad de Méxiko Ekonomika Mexiko je třetí největší ekonomikou na americkém kontinentu po USA a Brazílii Zahrnuje kombinaci služeb průmyslu a zemědělské produkce a je založená především na exportu surovin a výrobků Vlády Mexika umožnily na konci 20 století vyšší konkurenci v oblasti mořských přístavů telekomunikačních zařízení výrobě elektrické energie distribuci zemního plynu za účelem modernizace infrastruktury Zahraniční obchod Mexika je založen na řadě dohod o volném obchodu Nejdůležitější z nich je NAFTA dále pak dohody s Evropskou unií Japonskem a několika státy Střední a Jižní Ameriky Do USA a Kanady směřovalo např v 1 čtvrtletí 2014 celých 80% mexického exportu< ref> V roce 2013 byl odhadovaný hrubý domácí produkt podle parity kupní síly 15 600 $ za rok na osobu< ref> V zemědělství pracovalo 13% obyvatelstva v průmyslu 24% a v sektoru služeb 62% Nejvýznamnější exportní zboží je surová ropa motorová vozidla a jejich součásti elektronika a další průmyslové zboží Nerostné bohatství Mexiko oplývá značným přírodním bohatstvím V koloniální době bylo ceněno zvlášť stříbro a zlato těžilo se i olovo zinek měď a železo Stříbrné rudy našli geologové na celém území Mexika bohatými doly vynikají zejména státy Zacatecas Durango Hidalgo Guanajuato a Chihuahua Dnes tvoří mexický podíl na světové produkci víc než 20 % a Mexiko je stále největším producentem tohoto kovu Menší význam má těžba zlata jeho naleziště jsou už částečně vyčerpána Nacházejí se hlavně ve státech Durango Sonora Chihuahua a Querétaro Z ostatních kovových rud má značnou důležitost ruda zinková jejíž největší pánve můžeme najít ve stejných státech jako doly na stříbro a zlato Totéž platí pro olovnaté a měděné rudy známé vysokým obsahem kovů V poslední době dochází k intenzivnímu rozvoji těžby železných rud v nově objevených ložiscích na západě země Cerro del Mercado El Mamen La Perla a El Joven Ruda tu v některých případech obsahuje až 60 % železa V roce 1959 objevili v Mexiku i bohatá naleziště uranu významná je i těžba síry grafitu rtuti cínu a antimonu Dále se těží uhlí molybden wolfram kadmium a řada dalších nerostů a rud Největší nerostné bohatství představuje z dnešního pohledu ropa a zemní plyn zejména při východním pobřeží na jejichž těžbě závisí příjem deviz i rychle se rozvíjející chemický průmysl Od roku 1938 kontroluje všechny vrty soustředěné zejména na atlantském pobřeží včetně pobřežního šelfu státní společnost PEMEX Podíl Mexika na světovém obchodu s ropou představuje asi 6 % Stále větší význam má zemní plyn přičemž téměř celou produkci odebírají Spojené státy a Kanada Nejvíc plynu se těží kolem měst Reynosa a Poza Rica ve státě Tabasco Průmysl Převažuje průmysl chemický strojírenský potravinářský a textilní Chemický průmysl sídlí zejména ve městech Coatzacoalcos a Tampico na východě Salina Cruz na jihu a Salamanca ve středozemí Strojírenským průmyslem se vyznačují Veracruz na východě a Puebla ve středozemí Města jako Mexicali Ciudad Juárez Chihuahua Torreón León se vyznačují potravinářstvím textilním průmyslem a hutnictvím Monclova na severu a Veracruz jsou typická hutní města Takovým textilním městem je Mérida na severu poloostrova Yucatán Kultura Sport Mexiko se v minulosti již několikrát stalo hostitelskou zemí mezinárodních sportovních akcí Konaly se zde letní olympijské hry 1968 mistrovství světa ve fotbale 1970 a mistrovství světa ve fotbale 1986 Zdejší Grand Prix Mexika byla po 16 let součástí mistrovství světa Formule 1 Od ročníku 2004 je zdejší Mexická rallye součástí Mistrovství světa v rallye Mexičtí sportovci reprezentují svoji zemi nejen na Olympijských hrách ale i na regionálních Středoamerický a karibských hrách či Panamerických hrách Mexická fotbalová reprezentace se účastní mimo jiné Zlatého poháru CONCACAF Vzdělání Školní vzdělání se uskutečňuje v základním středním nižším a vyšším a vysokém stupni Základní šestileté vzdělání je povinné a bezplatné Nižší střední vzdělání představují tříleté školy 2 stupně Po ukončení tohoto vzdělání je možno získat vyšší střední vzdělání na tříletých nebo čtyřletých školách Nejvyšší formou vzdělání jsou vysoké školy univerzitního nebo technického směru Mexiko patří k zemím s vysokou gramotností a vyspělým školským systémem Mexické školství má širokou síť základních škol a světově uznávané vysoké školství Na Národní autonomní univerzitě UNAM studuje přes 400 000 studentů po celých spojených státech Chybí učitelé se znalostí indiánských jazyků Asi 2 milióny indiánů ovládá jen svoji tradiční řeč další 2 milióny k tomu hovoří částečně španělsky Šanci studovat na nějaké z vysokých škol v zemi má ročně asi 15 miliónů mladých Mexičanů Kultura 19 a 20 století Film Počátkem 30 let 20 století se začíná točit v Mexiku i zvukový film V této době byl natočen film „Que viva México Ať žije Mexiko který ukazuje povahu Mexičanů Ze 40 a 50 let jsou významnými režiséry zejména E Fernandez a kameraman G Figneroa V pozdější době je to M Alzraki Filmy z posledních let se stávají kvalitnějšími a získávají i různá ocenění na mezinárodních soutěžích Nejdůležitějším režisérem současnosti je Arturo Ripstein Mentiras piadosas 1988; La mujer del puerto 1991; Principio y fin 1993; Profundo carmesí 1996 Dalšími kteří slavili úspěch v devadesátých letech jsou Alfonso Arau Como agua para chocolate 1990; Un paseo por las nubes 1994 Robert Rodríguez El mariachi 1993 Alberto Isaac Mujeres insumisas 1995 Jorge Fons El callejón de los milagros 1995 María Novaro Lola 1989; Danzón 1990; El jardín del Edén 1994 Guillermo del Toro Cronos 1993 a Nicolás Echevarría Cabeza de Vaca 1990 Lidová řemesla Významné je především hrnčířství Také textilní výroba je velmi rozšířena Používá se zejména vlna a bavlna Z henequenu a ixtle agáve se vyrábí brašny Z rákosí se vyrábějí různé krytiny ale také charros klobouky Výtvarné umění Orozco Jose Clemente1883-1949;Rivera Diego 1886–1957; Siqueiros David Alfaro 1896–1974; Kahlo Frida 1907–1954 Lidové slavnosti Mezi běžné lidové slavnosti patří býčí a kohoutí zápasy ale i udržení se na nezkrocených koních tzv charros Dále převažují různé indiánské a křesťanské slavnosti Mexičané rádi oslavují Oslava se nazývá fiesta Sejde se nejméně dvacet lidí příbuzných přátel nebo známých Vzhledem k počtu lidí se fiesty odehrávají často venku na dvorku nebo v zahradě domu večer pak při světle lampionů Pro děti je připravena piňata keramická nádoba obalená staniolem barevným papírem a papírovými třásněmi Uvnitř jsou bonbóny drobné ovoce ořechy malé hračky a papírové vločky Piñata visí na dlouhém provazu a dva z účastníků oslavy tahají za konce provazu tak aby piňata byla na dosah ale ve stálém pohybu Děti dostanou hůl a jejich cílem je nádobu zasáhnou Všichni přítomní sledují s povyražením marné i úspěšné pokusy a bouřlivě povzbuzují tradičním popěvkem Když přijdou na řadu dospělí musí mít převázané oči a jejich snaha zasáhnout piňatu je doprovázena všeobecným veselím K fiestě patří hodně hudby a samozřejmě tanec Je-li fiesta oslavou v kruhu příbuzných pak feria bývá výroční slavností která zasahuje celé město a okolí Je to vlastně výroční trh a výstava té výrobní činnosti která v dané oblasti převažuje Takže ve městě Taxco známém výrobou stříbrných předmětů se koná feria stříbra Jinde je feria výrobků z kůže jinde feria květin Můžete navštívit dílny zručných řemeslníků a pozorovat jejich práci Večer na náměstí vystupují hudebníci a tanečníci Zvuky mariachis lidové písně a temperamentní děj na pódiu rozehřeje postávající diváky kteří podupávají a přizvukují do taktu V poledních hodinách začíná být velké vedro které se odpoledne stává úmorným A tak Mexičané podobně jako Španělé a obyvatelé Latinské Ameriky tráví siestu Siesta vznikla již v době těžkých ručních prací na polích nebo stavbách protože práce pod žhavým sluncem je velmi vyčerpávající A tak odpolední spánek a odpočinek tedy siesta není znakem lenosti nebo přejedení ale téměř nevyhnutelností Odkazy Reference Literatura Související články Francouzská intervence v Mexiku Hispanoamerika Externí odkazy Mezinárodní astronomická unie International Astronomical Union IAU je mezinárodní organizace která sdružuje profesionální astronomy a národní astronomické společnosti světa Byla založena v roce 1919 a sídlí v Paříži Její prezidentkou je v současnosti Catherine Cesarsky Činnost Mezinárodní astronomická unie je členem Mezinárodního vědeckého koncilu Je mezinárodně uznávaná jako společnost zodpovědná za pojmenování hvězd planet planetek a jiných kosmických těles a fenoménů ve vědecké komunitě Jejím hlavním cílem je však pomocí mezinárodní spolupráce prosazovat a zabezpečovat rozvoj astronomie < ref> Členové a struktura Unie má téměř 10 000 členů – profesionálních astronomů z celého světa; nejvíce jich je z USA Z České republiky je 109 členů – mj Jiří Grygar Luboš Perek Petr Heinzel Jana Tichá nebo Jiří Borovička < ref> Kromě individuálních členů sdružuje IAU přes 60 národních sdružení která reprezentují státy zapojené do její činnosti Českou republiku v Mezinárodní astronomické unii zastupuje Český národní komitét astronomický Jeho předsedou je pracovník Astronomického ústavu Akademie věd a předseda organizačního výboru pražského astronomického kongresu Jan Palouš Astronomický kongres Nejvyšším orgánem Mezinárodní astronomické unie je valné shromáždění obecně zvané astronomický kongres Koná se pravidelně každé tři roky kromě období 2 světové války 26 valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie se konalo ve dnech 14 – 26 srpna 2006 v Kongresovém centru v Praze Následující kongres proběhl v roce 2009 v Ria de Janeiro Další kongres se bude konat v srpnu 2012 v Pekingu Prezident a výkonný výbor Mezi kongresy je nejvyšším orgánem Výkonný výbor v jehož čele stojí prezident Mezinárodní astronomická unie < ref> Je volen vždy na 3 roky na období mezi kongresy Od roku 2006 je prezidentkou Catherine Cesarsky bývalá ředitelka Evropské jižní observatoře Dalším členem výkonného výboru je tzv zvolený prezident Jde o praxi z posledních 20 let kdy nový prezident je zvolen již na předcházejícím kongresu ale než nastoupí do úřadu vykonává první 3 roky tuto funkci která odpovídá prvnímu viceprezidentovi V období 2006 – 2009 je zvoleným prezidentem Robert Williams z Space Telescope Science Institute USA Ve výboru jsou dále generální sekretář v současnosti Karel A van der Hucht z Holandska jeho asistent a 6 viceprezidentů Všichni tito funkcionáři jsou voleni kongresem Komise Dalšími velmi důležitými orgány IAU jsou odborné komise V současnosti jich pracuje 40 a jsou sloučeny do 12 divizí < ref> Odkazy Reference Související články Astronomický kongres v Praze Externí odkazy Praha 2006 Rio de Janeiro 2009 Miroslav Ondříček 4 listopadu 1934 Praha – 28 března 2015< ref> byl český kameraman a jeden z tvůrců České nové vlny Byl dlouholetým spolupracovníkem Miloše Formana Život Základní školu dokončil v roce 1949 a jako syn živnostníka nesměl studovat Nastoupil do učebního oboru kde se učil práci se železem a o rok později přešel do učebního oboru filmového laboranta Po ukončení učebního oboru nastoupil do laboratoří Barrandovských ateliérů následně se stal asistentem kamery a později asistentem zpravodajského filmu Začal studovat večerní školu filmové tvorby na FAMU v Praze Teprve po dvanácti letech se dostal k práci na celovečerních filmech kdy začal spolupracovat jako kameraman na filmech Miloše Formana a Ivana Passera Miroslav Ondříček se podílel jako kameraman na čtyřech desítkách celovečerních filmů kdy polovinu z nich natočil v zahraničí Spolupracoval i s českým režisérem Vávrou americkým režisérem Mendelem Hillem a Angličanem Lindsayem Andersonem Mezi nejslavnější filmy na kterých se podílel patří Lásky jedné plavovlásky If Hoří má panenko O Lucky Man Vlasy Ragtime Amadeus Valmont Taking Off Byl členem správní rady Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku a byl členem dozorčí rady akciové společnosti SK Slavia Praha fotbal Rodinnou tradici kameramanů přebírá jeho syn David Ocenění 1981 nominace na Oskara Ragtime 1984 nominace na Oskara Amadeus 1999 Český lev za dlouholetý přínos českému filmu 2003 cena za celoživotní dílo v makedonské Bitole 2004 cena Americké unie kameramanů za přínos mezinárodní kinematografii v Los Angeles 2004 Krišťálový globus za umělecký přínos světové kinematografii na karlovarském festivalu 2005 cena za celoživotní dílo Asociace českých kameramanů 2006 Medaile Za zásluhy Istupně Tvorba Intimní osvětlení 1965 Lásky jedné plavovlásky 1965 Mučedníci lásky 1966 Hoří má panenko 1967 Co nikdy nepochopím… 1968 televizní If 1968 Velká Británie Tělo Diany 1969 Taking Off 1971 USA Homolka a tobolka 1972 Jatka č 5 1972 USA O Lucky Man 1973 Velká Británie Drahé tety a já 1974 Televize v Bublicích aneb Bublice v televizi 1974 Hřiště 1975 Dvojí svět hotelu Pacifik 1975 Jakub 1976 Konečně si rozumíme 1976 Příběh lásky a cti 1977 Nechci nic slyšet 1978 Vlasy 1979 USA Božská Ema 1979 Temné slunce 1980 Ragtime 1981 USA Svět podle Garpa 1982 USA Amadeus 1984 USA Smrtící triky F X 1985 USA Vzdálená harmonie 1987 USA Blázinec 1988 USA Valmont 1989 Francie Velká Británie Čas probuzení 1990 USA Velké vítězství 1992 USA Kazatelova žena 1996 USA Reference Externí odkazy profil v projektu Československ